Čína plánuje misi k jižnímu pólu Měsíce
Čína schválila čtvrtou fázi svého programu průzkumu Měsíce, včetně základního modelu výzkumné stanice, která má být postavena na Měsíci v nadcházejícím desetiletí, oznámil Čínský národní vesmírný úřad.
Zástupce ředitele agentury Wu Yanhua (Wu Jen-chua) řekl, že Čína bude provádět průzkum Měsíce prostřednictvím budoucích misí sond Chang’e (Čchang-e)-6, Chang’e-7 a Chang’e-8.
Podle plánu bude k jižnímu pólu Měsíce nejprve vypuštěna sonda Chang’e-7. Vzhledem k tomu, že Chang’e-6 je zálohou mise Chang’e-5, která přivezla zpátky vzorky, bude vypuštěna po Chang’e-7, aby přivezla vzorky nasbírané na měsíčním jižním pólu. Po Chang’e-6 bude následovat Chang’e-8, což je krok k vybudování modelu lunární vědecko-výzkumné stanice.
„Připravujeme se také na spolupráci s Ruskem při budování základního modelu lunární výzkumné stanice,“ řekl pan Wu v nedávném rozhovoru. „Výstavba stanice položí pevný základ pro lepší průzkum prostředí a zdrojů na Měsíci, i k tomu, jak mírovým způsobem využívat a rozvíjet měsíční zdroje.“
Sonda Chang’e-5 byla vypuštěna v roce 2020 a získala celkem 1.731 gramů měsíčních vzorků. Čína v současnosti provozuje přistávací modul Chang’e-4 a rover Yutu (Jü-tchu)-2 na odvrácené straně Měsíce, které v roce 2019 provedly vůbec první měkké přistání ve Von Kármánově kráteru v pánvi South Pole-Aitken na odvrácené straně Měsíce.
Čína plánuje postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce: hlavní konstruktér
Čína dokončila studie proveditelnosti čtvrté fáze svého programu průzkumu Měsíce a očekává se, že v budoucnu postaví mezinárodní výzkumnou stanici Měsíce na jižním pólu Měsíce, uvedl v březnu 2021 hlavní konstruktér čínského programu průzkumu Měsíce Wu Weiren (Wu Wej-žen).
Wu řekl, že pro čtvrtou fázi programu průzkumu Měsíce jsou plánovány tři mise. Program zahrnuje získávání měsíčních vzorků z jižního pólu pomocí sondy Chang’e-6, podrobný průzkum zdrojů jižního pólu Měsíce pomocí Chang’e-7 a testování klíčových technologií v rámci přípravy na výstavbu lunární výzkumné stanice pomocí Chang’e-8.
Wu vysvětlil, že na jižním pólu Měsíce může být polární den a noc, jako na severním a jižním pólu Země. Doba otočení Měsíce kolem vlastní osy se rovná době jeho oběhu kolem Země, obě jsou 28 dní. Proto může být na jižním pólu Měsíce více než 180 po sobě jdoucích dnů světla, což by bylo velmi výhodné pro astronauty k provádění vědeckého výzkumu.
V březnu 2021 Čína a Rusko také podepsaly memorandum o porozumění (MOU) o vybudování mezinárodní vědecké výzkumné stanice na Měsíci.
Wu řekl, že v rámci memoranda o porozumění Čína a Rusko využijí své zkušenosti v oblasti vesmírné vědy, výzkumu a vývoje a své vesmírné vybavení a technologie. Obě země společně zformulují cestovní mapu pro výstavbu mezinárodní výzkumné stanice Měsíce, přičemž budou úzce spolupracovat při plánování, demonstraci, návrhu, vývoji, realizaci a provozu projektu, poznamenal Wu.
„Pokud se podaří projekt lunární výzkumné stanice na Měsíci úspěšně realizovat, Čína nebude daleko od dosažení pilotovaného přistání na Měsíci,“ řekl Wu. Dodal, že čínští vědci a inženýři právě studují, jak přistát na Měsíci.
Podle pana Wu Čína v budoucnu zváží přistání na jižním pólu Měsíce, což je složitější, ale tamní podmínky prostředí jsou lepší. Jakmile bude přistání úspěšné, může být postupně zahájena výstavba měsíční výzkumné stanice.
Pro čínské astronauty to bude dlouhodobý lunární pobyt, nikoli krátkodobý, řekl Wu.
Poznamenal, že pro dosažení pilotovaného přistání na Měsíci je nutné zajistit, aby sondy a astronauti mohli bezpečně a přesně přistát.
V období 14. pětiletého plánu (2021–2025) bude Čína nadále podporovat vývoj těžkých nosných raket a bude dosahovat průlomů ve velikostech těl raket a tahu motorů na podporu průzkumu hlubokého vesmíru, řekl Wu.
