Další úspěch EU: Masívní zdražování plynu ochromuje i produkci potravin v Evropě
Současná plynová krize se rozbíhá do neočekávaných směrů. Příliš drahý plyn zastavuje různé chemické továrny, kterým se nevyplatí vyrábět. Z metanu se vyrábí dusíkatá hnojiva, když se vzdušný dusík nechává reagovat s vodíkem ze zemního plynu (metanu), čímž vzniká čpavek a z něj se pak vyrábí dusíkatá hnojiva. Už několik továren na výrobu umělých hnojiv v Evropě zastavilo nebo výrazně omezilo výrobu, pokud nemají dlouhodobé smlouvy na dodávku zemního plynu za pevné ceny a pokud plyn nakupovaly na burze.
V takovém případě jsou nyní jimi vyráběná hnojiva příliš drahá. Pokud se plynová krize v Evropě rychle nevyřeší, lze očekávat výrazné zdražení základních hnojiv NPK, které tvoří 5-20 % nákladů zemědělské výroby. Jedinou světlou informací je fakt, že ca třetinu světového obchodu s hnojivy NPK zajišťují Rusko a Bělorusko, kde je zemní plyn stabilně levný.
Z metanu se také většinou vyrábí kysličník uhličitý, který se v současnosti masivně používá v potravinářském průmyslu a kterého už také začíná být nedostatek:
– při „humánní“ porážce zvířat, když se zvíře na jatkách zavře do porážkové komory, ta se napustí CO2, zvíře při nedostatku kyslíku ztratí vědomí a pak je zabité
– při balení potravin v inertní atmosféře, kdy je potravina v obalu uložená v atmosféře bez kyslíku, tvořené směsí dusíku a kysličníku uhličitého, kde se nemnoží mikroorganismy
– při chlazení potravin pomocí suchého ledu (což je pevné skupenství CO2)
Takže pokud se rychle nevyřeší plynová krize, bude nám letos nejenom zima, a občas bude v Evropě tma při blackoutu, ale také výrazně zdraží potraviny.
Marie Divišová
