Thomas Röper: Nebezpečí války je pro Německo také reálnější
V posledních týdnech se objevily zprávy, že alespoň někteří evropští lídři chtějí riskovat přímou válku s Ruskem. Tím se dostáváme od scénáře boje USA s Ruskem přes poslední Ukrajinu k boji proti Rusku až po posledního Evropana.
Abychom to pochopili, je třeba nejprve zdůraznit jednu věc: USA se ve dvou důležitých diskusích znatelně drží zpátky. Vyslání amerických pozemních jednotek na Ukrajinu je kategoricky vyloučeno, zatímco stále více evropských šéfů vlád je ochotno poslat své vojáky na Ukrajinu. A dodávka amerických řízených střel do Kyjeva není ve Washingtonu na pořadu dne, zatímco Velká Británie a Francie již dodaly své do značné míry identické řízené střely Storm Shadow a SCALP na Ukrajinu a zatímco Západ nyní vytváří tlak na Německo, aby konečně dodalo Taurus doručit řízené střely do Kyjeva.
USA se tomu drží stranou
Obě otázky, rozmístění pozemních jednotek a dodávky řízených střel na Ukrajinu, může Rusko – mimochodem zcela oprávněně – vnímat jako účast příslušných zemí ve válce proti Rusku a vést k odpovídajícím reakcím. Z tohoto důvodu se USA drží zpátky, protože USA nemají zájem na (jaderné) válce proti Rusku.
Z tohoto důvodu je také výslovně uvedeno, že případné vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu by zahrnovalo bilaterální dohody mezi jednotlivými státy a Kyjevem. Znamenalo by to však, že případ obrany NATO nebude platit, pokud by Rusko následně bombardovalo zemi, která v reakci poslala vojáky na Ukrajinu.
Musíte to vidět z pohledu Washingtonu, ne z pohledu Evropana. Spojené státy vedou téměř nepřetržitě někde ve světě války už přes sto let. Vietnam, Irák, Ukrajina, Francie a Německo jsou pro ně daleko. Pokud je válka, neovlivní to samotné USA.
V Rusku se vždy říkalo, že USA vedou boj proti Rusku na Ukrajině až do posledního Ukrajince. To se nyní potvrdilo, jak ukazují zprávy z Ukrajiny o nedostatku vojáků. Ukrajina již byla vykrvácena a další dodávky zbraní ze Západu nezmění průběh války, protože Ukrajina již nemá dostatek vojáků, kteří by zbraně použili. O vycvičených vojácích ani nemluvě.
Vzhledem k tomu, že se USA nepodařilo s pomocí Ukrajiny oslabit Rusko a uštědřit mu „strategickou porážku“, jak se ve Washingtonu formuluje cíl války proti Rusku, zdá se, že USA nyní sází na zapojení dalších evropských zemí do války a poslat je proti Rusku. Pokud boj proti Rusku až do posledního Ukrajince nestačil, můžete pokračovat v boji proti Rusku až do posledního Poláka, Pobalťana, Čechů, Němců, Francouzů a tak dále.
Očekávaný scénář
Když Macron 26. února nadnesl možnost vyslání evropských vojáků na Ukrajinu s tím, že by to nemělo být vyloučeno, porušil tabu a otevřel Pandořinu skříňku. Tak to na Západě vždycky funguje: někdo vnese do hry to, co bylo dříve nemyslitelné, ostatní se nejprve chovají zděšeně, ale pak o něco později souhlasí.
To nyní také pozorujeme. Nejprve byly všechny evropské vlády zděšeny a Macronovi odporovaly. Nyní uplynulo pár týdnů a tón se postupně mění.
Ve Francii bylo Macronovo prohlášení trochu zmírněno, aby se hloupá veřejnost uklidnila dodatkem, že na Ukrajinu nechtějí posílat bojující jednotky, ale pouze pohraničníky, odminovače, cvičitele a podobně, aby se zde Ukrajině ulevilo. a noví mohou poslat vojáky na frontu.
Jen vám musí být jasné, co to znamená. Rusko považuje vojenské objekty na Ukrajině za legitimní cíle, i když tam budou zítra rozmístěni evropští vojáci. Takže nevyhnutelně budou mrtví evropští vojáci a jak to bude využito v médiích v Evropě?
Není potřeba génia, abyste si představili, jak budou reagovat evropští jestřábi a média. Německý válečný štváč Kieswetter již otevřeně požaduje, aby německé rakety Taurus bombardovaly ministerstva a úřady v Moskvě. Tyto požadavky se pak zvýší a v určitém okamžiku budou realizovány.
Nejpozději v tu chvíli se pravděpodobně přetrhne dlouhé vlákno trpělivosti Ruska a Rusko by mohlo reagovat útoky na cíle v příslušných zemích. A jakmile ruské hypersonické rakety, které protivzdušná obrana nedokáže zachytit, zasáhnou ministerstva ve Varšavě, Berlíně nebo Paříži, bude otevřená válka mezi zúčastněnými evropskými státy a Ruskem nevyhnutelná.
Tento nebo podobný vývoj směrem k velké evropské válce bude nevyhnutelným důsledkem, pokud se evropští vojáci objeví na Ukrajině.
Veřejnost se připravuje
Evropské veřejnosti se to neříká. Místo toho západní média citují některé propagandisty, kteří říkají, že poslat vojáky by nebylo tak špatné. To je samozřejmě nesmysl, protože jak by západní země reagovaly obráceně? Jak by Západ reagoval, kdyby například Írán vyslal vojáky do Afghánistánu bojovat proti jednotkám NATO v zemi? Řekl by Západ, že je to v pořádku, nebo by proti Íránu zakročil?
Macron byl zpočátku téměř sám ve svém požadavku, aby nebylo vyloučeno vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu. Nápad se okamžitě zalíbil pouze estonskému premiérovi Kallasovi. 5. března Macron navázal na návštěvu Prahy a řekl, že Evropané by v této otázce „neměli projevovat zbabělost“ .
Francouzská média 7. března uvedla, že se Macron setkal s lídry jiných stran. Zatímco francouzští ministři se snažili veřejnost uklidnit, že Macron nechce na Ukrajinu posílat bojující jednotky, ale pouze pohraničníky, odminovače, cvičitele a podobně, Macron se zjevně více ujasnil v úzkém okruhu předních francouzských politiků. Účastníci schůzky byli poté velmi „znepokojeni“, protože Macron prý řekl, že kdyby Rusko postoupilo například na Kyjev nebo Oděsu, došlo by k bojovým jednotkám.
Fabien Roussel, člen Národního shromáždění a vůdce francouzské komunistické strany, shrnul setkání ve vysílání na televizním kanálu BFMTV :
„Jak to vidím já, Macron připravuje veřejné mínění na to, aby Francie zasáhla do tohoto konfliktu tím, že nám říká: ‚A pokud se fronta pohne směrem k Oděse nebo Kyjevu, co budeme dělat? Náš zásah by neměl mít žádné hranice.“ Takhle věci prezentuje, ale neměli bychom si zahrávat se strachem z Francouzů.“
Poslanec se domnívá, že dnes „musíme udělat vše pro to, aby se Francie nezapojila do tohoto konfliktu a neskončila v přímé konfrontaci s Ruskem“. „Strategická nejednoznačnost“, které chtěl Macron svými prohlášeními dosáhnout, jen naznačovala, že by Francie mohla do konfliktu zasáhnout. Roussel řekl, že s tím Macrona v rozhovoru konfrontoval:
„Položil jsem mu otázku: ‚Na začátku konfliktu jste říkal, že musí existovat červené čáry, které by se neměly překračovat, abyste se nestali spolupachateli a nevstoupili do války s Ruskem. Je tam dnes taková červená čára?“ Odpověděl mi: ‚Ne, už by neměly být žádné hranice, povaha konfliktu se změnila.‘“
Válka je vědomě přijímána
Svůj názor 9. března změnily i Polsko a Česká republika, které se již dříve vyslovily proti Macronovu nápadu. Spiegel informoval o změně názoru v Polsku :
„Poté, co ministři obrany Německa a Finska v pátek ráno vyzvali k ukončení debaty a soustředění se na důležitější zbrojní pomoc pro Ukrajinu, polský ministr zahraničí Radosław Sikorski to v pátek večer výslovně rozporoval. »Přítomnost jednotek NATO na Ukrajině není nemyslitelná. „Vítám iniciativu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona,“ napsal na platformě X a šel ještě dále než Macron, když hovořil o jednotkách NATO.
Kromě toho na konferenci „25 let Polska v NATO“ ministr zahraničí Sikorski vyzval západní země, aby podnikly kroky k „kreativně promyšlené“ eskalaci proti Rusku v ukrajinském konfliktu. Řekl:
„Západ by měl provést kreativně promyšlenou a asymetrickou eskalaci.“
Ve stejný den se k Macroonu připojil i český prezident Petr Pavel. V rozhovoru řekl :
„Musíte pochopit jasný rozdíl mezi nasazením bojových jednotek a účastí, případně účastí vojáků na některých [typech nebojové] podpory. (…) Je pravda, že se situace změnila, ale konflikt na Ukrajině pokračuje a nabyl větších rozměrů. Ukrajina je stále suverénní zemí a z pohledu mezinárodního práva a Charty OSN vlastně nic nebrání vojenskému personálu členských států NATO a civilistům poskytovat pomoc. Rozhodně bych se nebránil diskusi na toto téma.“
Místo výcviku ukrajinských vojáků mimo jejich zemi by se mohl konat na Ukrajině, řekl Pavel, pokud se západní spojenci dohodnou. V tomto případě by již nebylo nutné přepravovat ukrajinské vojáky do zemí NATO na výcvik, ale stačilo by vyslat na Ukrajinu jen pár desítek instruktorů. Jak poznamenal český prezident, pak by hrozilo, že se dostanou pod ruskou palbu, což by vedlo k ještě větší eskalaci napětí.
Mimochodem, Pavel byl nejvyšším generálem české armády, než se stal českým prezidentem, takže ví, o čem mluví. A v poslední větě naznačil přesně ten scénář, který jsem popsal výše: Evropští vojáci jsou oficiálně vysláni na Ukrajinu, dostanou se pod ruskou palbu a následuje další eskalace. Nepopisuje, co to znamená, ale je jasné, co tím myslí. Otevřeně už mluví o válce mezi evropskými státy proti Rusku.
Ale evropská média před evropskou veřejností skrývají oheň, se kterým jejich vlády hrají.
Vojenská příprava
Vojenské přípravy probíhají i v Evropě, bez povšimnutí západních médií. „Steadfast Defender 2024“, největší cvičení NATO od roku 1988, kterého se účastní 90 000 vojáků, probíhá od konce ledna . Cvičení bude sloužit k výcviku na válku proti Rusku do května 2024. NATO trénuje koordinaci a přesun velkých jednotek k ruským hranicím.
8. března Politico oznámilo, že francouzská armáda ve Francii provádí manévry v realistických podmínkách, simulujících vysoce intenzivní konflikt s nepřítelem, který není horší palebnou silou. Evropskému vydání Politico to řekli důstojníci z Centra bojového výcviku francouzských ozbrojených sil (CENTAC).
Podle jejich informací je plocha manévrovací zóny 120 kilometrů čtverečních, což je větší než plocha Paříže. Toto je zvláštní případ pro Francii, protože pouze zde společně operují pěchota, obrněná vozidla, dělostřelectvo a další vojenské jednotky, které jsou běžně cvičeny odděleně v různých regionech země.
Zpráva uvedla, že manévry byly zaměřeny na výcvik boje proti armádě, jako je ta ruská, ačkoli francouzské vedení neuvedlo potenciálního protivníka. Jak poznamenávají důstojníci, zkušenost z ukrajinského konfliktu je aktivně začleňována do výcviku. Domnívají se, že průběh výcviku potvrzuje důležitost koordinace mezi jednotkami a společných akcí všech vojenských složek a složek.
Dálkové zbraně jako cesta k válce
Známý je zveřejněný telefonický rozhovor vedení německého letectva o bombardování cílů v ruském vnitrozemí (zmiňován byl Krymský most a muniční sklady) raketami Taurus. To by byla přímá účast ve válce, protože ukrajinští vojáci neumí ovládat západní řízené střely a jejich výcvik by trval příliš dlouho. Proto by němečtí vojáci museli převzít cílové programování, což by z nich učinilo účastníky války, jak jasně řekl generál Gräfe v rozhovoru:
„Zúčastněný je zapojen“
Kromě toho generálové také diskutovali o tom, že Britové provádějí zaměřovací programování střel Storm Shadow, které dodali. Mají ale kratší dolet než Taurus, a proto nemohou dosáhnout cílů v ruském vnitrozemí. Rusko nejednou prohlásilo, že útok na cíle na ruském území zbraněmi dodanými ze Západu by byl důvodem k válce. Přesně to by ale Býci měli umět a německý válečný štváč Kiesewetter to dokonce otevřeně požaduje.
Není to ale jediný, kdo to požaduje, kampaň za to vede i německý ministr zahraničí v Baerbocku prohlášením, že každý, kdo chce mír na Ukrajině, musí zmobilizovat všechny prostředky, aby se Ukrajina mohla bránit a Kyjev dostal více protivzdušné obrany, munice a dlouhé -dostřelové zbraně. Vysvětlila to na společné tiskové konferenci se svým britským protějškem Davidem Cameronem v Berlíně.
A Cameron okamžitě nabídl pomoc , protože pokud by Němci nechtěli Taurus doručit, mohli by je doručit do Velké Británie, která by na oplátku dodala Kyjevu další Storm Shadows. Zda ale Taurus skutečně zůstane ve Velké Británii, si může kdokoli domyslet, ostatně evropští politici stále rychleji mění názor na dodávky zbraní a rozmístění pozemních jednotek.
Friedrich Merz, německý opoziční vůdce v Bundestagu, je také horlivým zastáncem dodání Taurus do Kyjeva. 22. února nechal v Bundestagu hlasovat o dodání Taurus, ale nezískal většinu. Poté násilně zaútočil na kancléře Scholze za zpomalení dodávky Taurus a popsal Scholzovo chování jako „ubohé“ . Příští týden chce Merz znovu hlasovat o dodání Taurus a hrozí, že pro něj budou hlasovat části vládní koalice. Zjevně si neuvědomují, že by to mohlo dotlačit Německo do války s Ruskem.
Mimochodem, německý novinář Dirk Pohlmann znovu prozkoumal zveřejněný telefonát a zjistil, že generálové zmínili něco, co naznačuje, že o plánech útoku na Rusko raketami Taurus diskutovali s vysokými americkými generály již v říjnu 2023.
Stavba bunkrů v Evropě
Nový generální ředitel Svazu měst a obcí André Berghegger dnes řekl novinám mediální skupiny Funke , že Německo potřebuje nové bunkry. Požadoval minimálně jednu miliardu eur na zprovoznění starých bunkrů a výstavbu nových.
Po výstavbě bunkrů se volá i v Estonsku . Estonská vláda chce zavést požadavek, že každá budova s alespoň 1200 metry čtverečními musí mít také bunkr, což by zvýšilo stavební náklady v zemi o deset procent.
Jsem jediný, kdo má pocit, že evropské vlády připravují veřejnost na velkou válku, kterou stále dychtivěji prosazují do zákulisí?
A proč evropská média neřeší, co se děje? Opravdu jejich redaktoři věří, že budou chráněni před bombami, pokud vypukne velká válka?
