Seymour Hersh: Vojenské řešení politického problému

Jak Pentagon zinscenoval falešnou válku, aby zabránil té skutečné

Většinu své kariéry jsem strávil podáváním zpráv o přečinech americké armády a horších, zejména během války ve Vietnamu, ale nyní je čas pochválit brilantnost plánovacího štábu Pentagonu a operačních důstojníků, kteří to udělali, udělali to, co Amerika slíbila. Íránské náboženské a vojenské vedení: umožnit Íránu reagovat na další izraelský útok svržením více než tří set bezpilotních letounů a raket na izraelské cíle a vyřadit z nich co nejvíce, než dopadnou na zem. Byl to velký risk, ale stálo to za to.

Pentagon se v podstatě vzepřel – slovo, které rád používám – zahraniční politice Bidenova Bílého domu a NATO tím, že tajně oslovil jednoho z nejbližších spojenců Íránu – Rusko – a přesvědčil vysokého generála ajatolláha Chameneího, aby tak učinil, íránská 84. -letého nejvyššího vůdce, aby zajistil, že Amerika má know-how k tomu, aby byla tato strategie úspěšná.

Představte si: Dva z největších nepřátel Bidenovy administrativy – Rusko a Írán – důvěřují Pentagonu a jeho vedení a spolupracují s nimi na provedení smrtící odvety za další izraelský útok na íránského generála a šest dalších Íránců v Damašku, kterému mají zabránit.

Nejsem oprávněn jmenovat vysoké americké vojenské důstojníky a poradce, kteří provedli neobvyklý útok falešnými raketami. Je ale důležité říci, že prezident Joe Biden, jehož zahraničněpolitický tým nebyl zapojen do procesu, vysoce rizikový plán přijal, a premiér Benjamin Netanjahu, jehož politická kariéra a osobní svoboda závisí na pokračování války v Gaze a ostatní izraelští vůdci je veřejně vyzvali, aby nereagovali na Írán. Podle zpráv izraelského tisku je protiútok samozřejmě stále možný.

„Plánovací štáb Pentagonu byl nařízen, aby našel vojenské řešení politického problému,“ řekl mi jeden zúčastněný úředník. „Jinak by ajatolláh zaútočil a Bibi by pak udělala svou věc.“ Museli jsme zasáhnout hned, ne později. A tak jsme přemýšleli, kde jsme a kam chceme jít. A musíme zasáhnout hned, ne později. To znamenalo, že jsme museli kontrolovat íránskou reakci.

Zřejmý strach byl, že Netanjahuova reakce na úspěšný dronový a raketový útok, jako byl ten v Gaze, bude zdrcující. Velká izraelská odveta by mohla snadno vést k nechtěné válce na Blízkém východě.

Plánovací štáby v celém Pentagonu byly v přímém kontaktu se svými protějšky po celé Evropě a probíhaly přímé konzultace s veliteli vzdušných sil v Evropě, obcházeli tamní politické vedení. „A kdo nejlépe znal Íránce,“ zeptal se důstojník řečnicky: „Rusové a Britové.“ Nejsilnější vazby Íránu v Evropě jsou skutečně s Británií a Ruskem, jejichž vojenští vůdci sdíleli obavy z extrémního nebezpečí íránského odporu proti Izraeli.

Proběhl neformální rozhovor mezi Američany a vysokým ruským generálem, kterého se zeptali, co si myslí, že Írán chce. Odpověď byla velmi ruská: „Chtějí se jen pomstít a dokázat, že jejich kohouti jsou stejně velcí jako všichni ostatní.“ Podobný, poněkud konvenčnější rozhovor se odehrál s vyšším britským důstojníkem.

Z těchto rozhovorů vzešel důmyslný plán: Proč by letectvo našich spojenců v Evropě a na Blízkém východě nemělo být připraveno spolupracovat pod americkým vedením a s íránským souhlasem využít rychlého pokroku v protiraketové a bezpilotní obraně k umožní ajatolláhovi použít tyto střely, může střílet a oplácet, když ví, že vzdušné síly Ameriky, Evropy a Středního východu by je všechny vystopovaly a zničily?

Během tajného plánování, řekl úředník, bylo americkým spojencům řečeno: „Budeme sdílet veškeré informace, které shromáždíme o sestřelených íránských dronech a raketách. Došlo k tvrdému jednání s vysokým izraelským představitelem, kterému bylo řečeno, řekl americký představitel, že Izrael má dvě možnosti: zaprvé „snadno vyhrát“ a nechat americkou koalici zničit rakety; nebo za druhé, „ztratit tvrdou cestu“ a reagovat násilím na neúspěšný útok. „Pokud si zvolíte tvrdou cestu,“ řekli Izraelcům, „jste na to sami.“

V průběhu celého procesu vedoucí představitelé Pentagonu vypracovali svůj plán, aniž by formálně konzultovali prezidenta Bidena nebo kohokoli v Bílém domě. „Jediné, co Bílý dům věděl, bylo, že Íránci chtěli Izraelcům odpovědět stejným způsobem,“ řekl úředník. V této rané fázi vojenského plánování dodal: „Bílý dům nepotřeboval vědět víc.“

Předpokládalo se, že taková radikální strategie nebude nikdy oficiálně schválena, ačkoli Biden, když se později dozvěděl, že ajatolláh souhlasil se zmírněním své pomsty, veřejně vyzval Izraelce, aby nereagovali na neúspěšný íránský raketový útok.

Drony a rakety vypálené Íránem byly snadnými cíli. Flotila stíhaček amerického námořnictva byla doplněna jordánskými, britskými, francouzskými, saúdskoarabskými a izraelskými válečnými letouny, které měly přístup k blízkým leteckým základnám a mohly být doplněny palivo a zůstat v obraně a ve vzduchu celé hodiny. Íránské vedení odpalovalo své rakety a drony prakticky po dobu devíti hodin, což přispělo k úspěchu lovců raket a dronů:

Během dlouhé přestávky se některým stíhačkám podařilo doplnit palivo. Na místě byly dva americké AWAC – speciálně vybavené průzkumné letouny E-3 – s nejmodernějšími varovnými a sledovacími systémy, aby navedly lovce raket k jejich cílům. (Americké námořnictvo postavilo své vlastní verze AWAC: E-2 Hawkeyes). Operace pod vedením Američanů byla naprostým úspěchem, na izraelské území dorazilo jen několik raket. Jedinou známou smrtí byla sedmiletá beduínská dívka. Zasáhly ji a vážně zranily střepiny, které proletěly střechou jejího domu v Negevské poušti poblíž klíčové izraelské letecké základny Nevatim, kde sídlí nejmodernější letadla schopná nést jaderné zbraně. Základna je 30 kilometrů severozápadně od Dimony, izraelského jaderného reaktoru, který vyrábí atomové bomby více než pět desetiletí.

Informovaný Izraelec mi řekl, že úředníkům na letišti bylo konkrétně řečeno, pravděpodobně Íránem, že rakety, které dopadly poblíž letiště nebo na letiště, nebyly určeny pro reaktor Dimona. Izraelská armáda oficiálně zveřejnila fotografie škod na letišti.

Operace „musela mít nulový scénář,“ řekl mi americký úředník, aby se zajistilo, že íránská balistická střela neunikne mezinárodní armádě a nezasáhne velké izraelské město. Ale dodal: „Kluci létající jsou velmi sebevědomí a věří, že s AWAC dokážou cokoliv. Nebyla žádná rezerva pro chyby.

„To bylo odvážné.“

Seymour Hersh