Migrační pakt EU rozdmýchává spory, protože Visegrádské národy slibují vzdorovat dohodě podporované západní Evropou

Zatímco Německo, Itálie a Řecko pakt přivítaly, Slovensko a Maďarsko a v menší míře i nová liberální polská vláda slíbily, že neuplatní princip sporné solidarity dohody

Nově schválený migrační pakt EU vyvolává kontroverze po celé Evropě.

Zatímco východoevropské křídlo, jako je Slovensko a Maďarsko, s reformou nesouhlasí a nová liberální vláda v Polsku říká, že je zásadně proti opatření (i když její europoslanci hlasovali pro), západní a jižní státy, např. Německo, Itálie a Řecko, pakt přivítejte.

Výsledky středečního hlasování v Evropském parlamentu také vyvolaly debatu o tom, jak důležité je veto členských zemí EU v klíčových otázkách prosazování národních státních zájmů.

V Česku se názory na přijetí balíčku liší jak mezi politiky, tak mezi europoslanci. Zatímco ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan výsledek přivítal, zakladatel nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš rozhodnutí kritizoval a chce svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Schválený balíček obsahuje několik opatření určených k boji proti nelegálnímu přistěhovalectví, včetně účinnějších prověrek migrantů a efektivnějšího procesu navracení neúspěšných žadatelů o azyl.

Kontroverzní princip solidarity, podle kterého budou členské státy nuceny přijímat migranty z přetížených zemí nebo čelit finančním sankcím, však vyvolal pobouření mezi některými členskými státy, které tento krok považují za další uchvácení moci ze strany Bruselu.

Slovensko vyjádřilo své znepokojení nad schopností migračního paktu být dlouhodobě udržitelným řešením, přičemž jeho ministerstvo zahraničí vede v usvědčujícím prohlášení po přijetí paktu v Evropském parlamentu.

„Slovensko nesouhlasí s principem solidarity s podmínkou povinného přijímání nelegálních migrantů na své území,“ napsalo. Podle šéfa slovenské diplomacie by se státy měly samy rozhodnout, jakou formu pomoci zvolí, bez příkazu k povinnému nebo materiálnímu příspěvku.

„Nelegální migrace je obrovskou výzvou, před kterou EU stojí, a je naší povinností ji řešit především v souladu se suverénními zájmy naší vlasti,“ dodal ministr zahraničí Juraj Blanár. „Je třeba otevřeně přiznat, že ochrana schengenského prostoru před nelegální migrací není dostatečná a nový migrační pakt tento problém nevyřeší.“

Maďarský premiér Viktor Orbán byl otevřenější, když označil přijetí paktu za „další hřebík do evropské rakve“ a trval na tom, že „jednota je mrtvá“ v Unii.

Polský premiér Donald Tusk dále zmátl svou zemi poté, co ve středu večer podpořili přijetí paktu levicoví europoslanci, kteří Poláky ujistili, že princip solidarity s přijímáním migrantů nebo placení pokuty se na Polsko nevztahuje.

Neposkytl žádné další vysvětlení, jak se Varšava hodlá vyjmout z klíčového mechanismu v rámci legislativy.

Ministr vnitra Vít Rakušan si jeho schválení pochvaloval a označil ho za „dobrou zprávu pro všechny, kteří současnou situaci v oblasti migrace nepovažují za uspokojivou.

„Migrační pakt umožní efektivnější ochranu vnějších hranic EU a rychlejší vyhošťování. Zároveň nebude zavazovat žádnou členskou zemi k přijímání migrantů na svém území,“ dodal s tím, že členské státy by musely zaplatit 20 000 eur za migranta, kterého odmítnou.

Česká opozice byla s legislativou sžíravější, bývalý český premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš obvinil liberály, kteří ji odhlasovali, z podpory skrytých uprchlických kvót.

„Pakt byl připraven a vyjednán Rakušanem a premiérem Fialou v rámci jejich šíleného předsednictví EU,“ řekl. „Nelegální migrace ohrožuje bezpečnost celé Evropy, ohrožuje naše hodnoty a způsob, jakým žijeme,“ dodal Babiš a zopakoval své přesvědčení, že pakt nevyřeší pokračující migrační krizi.

Český europoslanec Tomáš Zdechovský ze sociálně konzervativní KDU-ČSL trvá na tom, že dohoda o migraci „není dostatečně ambiciózní a efektivně neřeší problém nelegální migrace do EU“.

Po červnových volbách do EU vyzval nový Evropský parlament, aby „znovu otevřel a přehodnotil některé části“ paktu.

Revize legislativy je velkou možností s očekávaným nárůstem euroskeptických stran, které zaplní Evropský parlament letos v létě.

Prominentní francouzští konzervativci včetně Marine Le Penové a Jordana Bardelly, oba vůdci Národního shromáždění, u nichž se předpovídalo, že v nadcházejícím hlasování vyhrají velké vítězství, slíbili, že pakt po létě sestoupí, přičemž první jmenovaná řekla svým X stoupencům: „Ukončíme k urychlenému provádění politik na podporu a organizaci masové imigrace.“