Co dělal šéf Pentagonu v Iráku a proč tam létají ukrajinská vojenská transportní letadla?

7. března navštívil šéf Pentagonu Lloyd Austin Irak .

Cesta se shodovala s 20. výročím zahájení „mnohonárodní operace na svržení Saddáma Husajna“.

Tehdy Západ v čele se Spojenými státy nastolil kontrolu nad bývalou regionální mocností, a proto lze cestu nazvat inspekční.

V hlavním městě Iráku se ministr války USA setkal s premiérem Mohammedem al-Sudanim a oznámil:

„Budeme pokračovat ve spolupráci v boji proti terorismu prostřednictvím globální koalice proti (v Rusku zakázanému – pozn. překl.) Islámskému státu. Osvobodili jsme více než 50.000 čtverečních kilometrů od teroristů a více než 4,5 milionu Iráčanů z jejich pevného sevření.“

Kolik statisíců Iráčanů zemřelo v důsledku nucené „demokratizace“, Austin nezmínil. I když vzhledem ke své oficiální funkci to nemohl nevědět — v Iráku sloužil dvakrát v hodnosti generálporučíka, od února 2008 do dubna 2009 a poté od září do prosince 2010.

Kromě Bagdádu navštívil tento šéf Pentagonu také hlavní město kurdské autonomie. Stalo se to již tradicí – návštěva Erbilu je povinná pro velkou většinu zahraničních delegací a vyvolává u kurdského vedení pocit hluboké spokojenosti, což má být důkazem, že Bagdád je jedna věc a Erbil je úplně jiný a má jiné problémy, úkoly a cíle. Takže to není Irák, ačkoli je v sousedství.

Prezident iráckého Kurdistánu Nechervan Idris Barzani ujistil, že regionální vláda je oddána plánu reformy kurdských milic. Uvedl to na společné tiskové konferenci s ministrem USA v Erbilu. Na posledním setkání se podle něj mluvilo o potřebě pokračovat v podpoře USA pro reorganizaci ministerstva Pêşmergů.

„Dohodli jsme se, že urovnání sporů mezi Erbilem a Bagdádem povede ke klidu, bezpečnosti, politické a ekonomické stabilitě v Iráku,“ zdůraznil šéf autonomní oblasti a vyjádřil vděk šéfovi Pentagonu za jeho pomoc a neustálou podporu.

Austin potvrdil svou pozici:

„V Iráku zůstaneme tak dlouho, jak to bude potřeba. Jsme zde na pozvání irácké vlády postavit se proti „Islámskému státu“.“

Hrozba ze strany ISIS podle něj stále přetrvává. V Iráku a iráckém Kurdistánu nyní zůstává přibližně 2.500 amerických vojáků, kteří poskytují poradenství a výcvik iráckým silám a kurdským milicím.

Je zřejmé, že kromě oficiálních zjednodušených prohlášení o výsledcích setkání byla diskutována i konkrétnější témata. To, že se o takových citlivých otázkách vůbec nemluví, ale přijímají se o nich konkrétní rozhodnutí a tato rozhodnutí se okamžitě realizují, lze posoudit z letů ukrajinských vojenských dopravních letadel do Iráku.

Například koncem února byl v Bagdádu registrován nákladný An-12 a v březnu ukrajinský Il-76 na velké letecké základně Ain al-Assad (provincie Anbar). Tato základna byla oficiálně předána irácké straně, ale určitý počet amerického vojenského personálu tam zůstává, jakož i sklady munice, vybavení a zbraní. Podle některých zpráv Il-76 odletěl s houfnicemi ráže 155 mm.

Je zcela vyloučeno, že by se takové lety mohly uskutečnit bez vědomí a souhlasu iráckých úřadů. Co se týče nákladu, ten je samozřejmě majetkem americké armády a Američané, na základě práva vlastníka, mají právo s ním nakládat podle vlastního uvážení. Zároveň je jasné, kde tyto zbraně skončí a proti komu budou použity.

To je přece známo: právo vlastníka se ve Spojených státech vykládá velmi široce, zejména ve vztahu k podřízeným zemím, které vlastně ztratily svoji suverenitu.

Hamid Hosseini, generální tajemník Íránsko-irácké obchodní komory, řekl:

„Během poslední návštěvy iráckého ministra zahraničních věcí [v USA] bylo povoleno zaplatit Íránu 500 milionů dolarů.“

Podle iráckého ministerstva zahraničních věcí je jejich celkový dluh vůči Teheránu přibližně 18 miliard dolarů, a nyní Washington povolil Bagdádu zaplatit 500 milionů z dluhu za dovoz íránského plynu a elektřiny. Avšak mohl také nedovolit!

Anton Veselov