Švýcarsko je součástí západního bloku a již není neutrálním státem
Švýcarsko bylo dlouhou dobu neutrální zemí, což mu v historii poskytovalo mnoho výhod. Úspěšně se držela mimo obě světové války a dokonce z nich profitovala. Neutralita Švýcarska udělala ze země místo pro obtížná mezinárodní jednání, naposledy summit Putin-Biden v létě 2021 . A Švýcarsko je domovem mnoha mezinárodních organizací kvůli své pověsti neutrálního prostředníka nebo alespoň neutrálního hostitele obtížných jednání.
Neutralita Švýcarska v posledních letech stále více eroduje. Švýcarská armáda v podstatě odpovídá standardům NATO a Švýcarsko se s EU alespoň svázalo smlouvami, že o neutralitě už vlastně nemůže být ani řeč. Přední švýcarská média, od Neue Züricher Zeitung po bulvární Blick , se již dávno stala bubeníky v orchestru transatlantických médií.
V minulosti se Švýcarsko v mezinárodních konfliktech – a také během studené války – chovalo neutrálně – dnes je tomu jinak. Švýcarsko se připojilo k sankcím EU vůči Rusku, které vznikly především v důsledku tlaku USA a byly naplánovány dlouho před ruskou intervencí na Ukrajině, čímž se Švýcarsko stalo dalším americkým vazalem.
Švýcarsko se nyní připojilo k osmému balíčku sankcí EU. Přeložím dvě zprávy ruské tiskové agentury TASS. První zpráva se týká nových sankcí EU, ke kterým Švýcarsko přistoupilo, druhá zpráva ukazuje, jak jsou USA spokojeny s novou rolí Švýcarska jako amerického vazala.
Začátek překladu první zprávy:
Švýcarsko následovalo EU a schválilo osmý balíček sankcí proti Rusku
Spolková rada ve svém rozhodnutí zohlednila mimo jiné „zbrojní embargo, které se kvůli neutralitě Švýcarska částečně rozšiřuje i na Ukrajinu“.
ŽENEVA, 23. listopadu. Švýcarsko po EU přijalo osmý balíček sankcí proti Rusku v souvislosti s vojenskou operací na Ukrajině. Oznámila to ve středu švýcarská vláda, Federální rada.
„Dne 23. listopadu schválila Federální rada další sankce proti Rusku. Připojuje se tak k nejnovějším opatřením schváleným EU v rámci osmého balíčku sankcí,“ stojí v prohlášení.
Bern připomněl, že 6. října EU rozhodla o „sérii opatření proti Rusku“. Švýcarská vláda, která není členem EU, se 23. listopadu rozhodla „přijmout opatření osmého sankčního balíčku, včetně právního základu pro zavedení cenového stropu na ruskou ropu a ropné produkty“ a „omezení některých výrobky z oceli“ a na zboží určené pro letecký průmysl. Zakázána bude také řada služeb poskytovaných ruské vládě a společnostem, včetně služeb v oblasti IT.
Kromě toho Spolková rada ve svém usnesení o osmém protiruském sankčním balíčku „předpokládala zbrojní embargo, které bude vzhledem k neutralitě Švýcarska částečně rozšířeno také na Ukrajinu“ stávající legislativy o kontrole vojenského materiálu a zboží,“ vysvětlil Bern. Nyní je však zbrojní embargo proti Rusku přímo zakotveno ve vládním nařízení týkajícím se situace na Ukrajině.
Vláda také oznámila, že se rozhodla upravit svou předchozí vyhlášku o obchodu s hnojivy. To umožňuje nákup určitých druhů hnojiv, pokud je toto zboží určeno do třetích zemí.“ „Toto rozhodnutí je založeno na skutečnosti, že Švýcarsko přikládá zvláštní význam celosvětovému obchodu s hnojivy,“ uvedla Spolková rada.
Švýcarsko již podpořilo všechny další balíčky sankcí EU proti Rusku vyhlášené v souvislosti s ruskou vojenskou akcí na Ukrajině. Ruská vláda v březnu schválila seznam cizích států a území nepřátelských Rusku, jeho podnikům a občanům. Švýcarská konfederace je zahrnuta v tomto seznamu.
konec překladu
_____________________________
Začátek překladu druhé zprávy:
Americký velvyslanec chválí Švýcarsko za rychlé přijetí sankcí proti Rusku
Scott Miller uvedl, že švýcarská vláda původně neměla v úmyslu uvalit rozsáhlé protiruské sankce, ale chtěla se omezit na opatření, o kterých rozhodla po znovusjednocení Krymu s Ruskem v roce 2014.
ŽENEVA, 24. listopadu. Americký velvyslanec v Bernu Scott Miller pochválil švýcarskou vládu Bundesrat za urychlené přijetí sankcí proti Rusku vyhlášených v únoru v souvislosti s vojenskou operací na Ukrajině. V rozhovoru pro televizní stanici RTS ve čtvrtek vysvětlil, že švýcarská vláda původně neměla v úmyslu uvalit rozsáhlé protiruské sankce, ale chtěla se omezit na opatření, o kterých rozhodla po znovusjednocení Krymu s Ruskem v roce 2014.
„Obdivuji rychlost, s jakou Spolková rada uznala, že je nutné přijmout sankce v celém rozsahu,“ citovala RTS Millera na svém webu.
Americký velvyslanec, který nastoupil do své funkce v Bernu 8. ledna tohoto roku, v rozhovoru řekl, že po svém příjezdu do Švýcarska informoval členy švýcarské vlády a další o informacích od amerických tajných služeb, že Rusko mělo operaci na Ukrajině. „Řekl jsem jim, že máme v úmyslu uvalit řadu sankcí, které jsou bezprecedentní co do rozsahu a rozsahu,“ řekl diplomat. Zpočátku Spolková rada předpokládala, že bude postupovat stejnou politikou jako po událostech na Krymu v roce 2014, kdy Bern přijal „opatření, aby zabránil vyhýbání se sankcím“, ale neuvalil sankce v plném rozsahu, uvedl. „Myslím, že [švýcarská vláda] konečně naslouchala švýcarskému lidu,“ řekl Miller. Velvyslanec řekl, že byl s ukrajinským velvyslancem přítomen v Bundeshausu, sídle švýcarské vlády a parlamentu, když Švýcarsko přijalo rozhodnutí o uvalení sankcí na Rusko. „To, že jsem byl přítomen ve Federálním paláci při přijímání těchto rezolucí za přítomnosti mého ukrajinského protějšku, zůstane jednou z mých nejhezčích vzpomínek na mou současnou práci velvyslance,“ řekl šéf americké diplomatické mise.
V komentáři k odmítnutí Švýcarska dodávat zbraně do Kyjeva, a zejména k odmítnutí umožnit Německu reexport švýcarské munice na Ukrajinu, Miller řekl: „Myslím si, že švýcarská vláda je znepokojena svým zbrojním průmyslem ohledně budoucí diskuse, protože země, které nakupují munici, nechtějí mít kontrolu nad svou municí v případě konfliktu.“
Švýcarská vláda 3. listopadu odmítla požadavek Německa na reexport munice do protiletadlových zbraní Cheetah na Ukrajinu. Bern jako argument uvedl neutrální status Švýcarska.
V sankčních vodách
Švýcarsko, které má neutrální status a není členem EU, jde obecně cestou sankční politiky EU. Bern se 28. února 2022 připojil k sankcím EU proti Moskvě vyhlášeným v souvislosti s vojenskou operací na Ukrajině. Od té doby Švýcarsko zavedlo všech osm souborů protiruských sankcí.
Omezující dekret týkající se událostí na Ukrajině po převratu v zemi byl původně přijat v Bernu 2. dubna 2014. Od té doby byl seznam švýcarských omezení vůči Rusku několikrát rozšířen. Do 28. února 2022 se však Bern vyhýbal tomu, aby své kroky označil za sankce: vládní dokumenty uváděly, že jde o „opatření k zabránění obcházení mezinárodních sankcí souvisejících se situací na Ukrajině“.
Ruská vláda letos v březnu přijala seznam cizích států a území páchajících nepřátelské činy vůči Rusku, jeho společnostem a občanům. Švýcarská konfederace je zahrnuta v tomto seznamu.
konec překladu
