Spojené státy zvyšují připravenost vojáků na svém území i v zahraničí
Spojené státy zvyšují připravenost vojáků na svém území i v zahraničí v souvislosti s napětí kolem Ukrajiny. Informoval o mluvčí ministerstva obrany USA John Kirby.
Mluvčí ministerstva obrany USA John Kirby uvedl, že Pentagon uvedl do stavu zvýšené pohotovosti přibližně 8 500 vojáků na území USA, kteří mohou být nasazeni v Evropě v souvislosti s krizí kolem Ukrajiny, ale o jejich nasazení zatím nebylo rozhodnuto.
„Ministr obrany (Lloyd) Austin uvedl řadu vojenských jednotek na území USA do stavu zvýšené pohotovosti pro nasazení … Jejich počet dosahuje až 8 500,“ řekl Kirby novinářům.
Kirby poznamenal, že rozhodnutí o zvýšení připravenosti bylo přijato i pro jednotky nasazené mimo území Spojených států.
Mluvčí dále konstatoval, že USA se nerozhodly stáhnout své vojenské instruktory z Ukrajiny, ale pokračují ve své misi.
„Nebylo přijato žádné rozhodnutí o přesunu našich instruktorů, kteří se nacházejí na Ukrajině, ale jak jsem již mnohokrát řekl, situaci neustále sledujeme a jsme připraveni udělat vše, co je nezbytné pro jejich bezpečnost,“ řekl Kirby novinářům.
Dodal, že nyní jsou stále na Ukrajině, kde plní poradenské a asistenční úkoly.
Aliance již dnes vydala oficiální prohlášení, v němž potvrdila svou rostoucí přítomnost ve východní Evropě. Konkrétně Dánsko posílá fregatu do Baltského moře a čtyři stíhačky F-16 do Litvy, Španělsko posílá lodě do Bulharska, Nizozemsko přesouvá dvě stíhačky F-35 do Bulharska a uvádí do pohotovosti lodní a pozemní síly. Francie uvedla, že je připravena vyslat do Rumunska své síly.
Situace mezi Západem a Ruskem
Na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrh smlouvy s USA a návrh dohody s NATO o bezpečnostních zárukách. Moskva zejména požaduje, aby se západní partneři právně zaručili, že nebudou rozšiřovat NATO dále na Východ, že Ukrajina nevstoupí do bloku a že nebudou zřizovat vojenské základny v postsovětských zemích.
Součástí návrhů je také klauzule o nerozmisťování úderných zbraní NATO v blízkosti ruských hranic a stažení aliančních sil ve východní Evropě na pozice z roku 1997.
Ve středu 12. ledna se konalo v Bruselu zasedání Rady Rusko-NATO. Schůzka byla pokračováním v jednání o zárukách bezpečnosti mezi Ruskem a USA, které se konalo 9. a 10. ledna v Ženevě. V návaznosti na tato jednání jednali 21. ledna v Ženevě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Rusko opakovaně odmítá obvinění Západu a Ukrajiny z „agresivních akcí“ a tvrdí, že nikoho neohrožuje a na nikoho se nechystá zaútočit. Prohlášení o „ruské agresi“ slouží jako záminka k rozmístění další vojenské techniky NATO v blízkosti ruských hranic. Ruské ministerstvo zahraničí již dříve poznamenalo, že prohlášení Západu o „ruské agresi“ a možnosti pomoci Kyjevu se proti ní bránit jsou směšná a nebezpečná.
Kyjev a západní státy zároveň nedávno vyjádřily znepokojení nad údajným zintenzivněním „agresivních akcí“ Ruska v blízkosti ukrajinských hranic. Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko přesouvá vojáky na svém území a podle vlastního uvážení. Podle něj to nikoho neohrožuje a nikoho by to nemělo znepokojovat.
