Evropa se řítí do obrovských ekonomických problému a to díky politice EU
Ta energetická krize se nám móóóóóc vošklivě vyostřuje. Ještě to není ani měsíc, kdy se evropští energetici zděšeně dívali, jak ceny plynu ve holandské burze TTF překročily 500 USD za tisíc kubometrů a všichni novináři to zděšeně komentovali. Neuplynul ani měsíc a ceny vylezly nad 1000 USD nejenom za zkapalněný plyn LNG, ale i za trubkový z Ruska, Norska a Alžírska. Dnes už vyskočily na 1050 USD. Zvýšené ceny jsou vysazené na spotové burze TTF běhen celé zimy až do března.
Cena ropy Brent překročila 80 USD za barel. A německý energetický regulátor udělal kozla zahradníkem, když certifikaci nového ruského plynovodu po dně baltského moře NordStream2 svěřil jeho úhlavnímu nepříteli a hlavnímu konkurentovi, polské firmě PGNiG, která provozuje přímého konkurenta, plynovod Jamal-Evropa přes Polsko do Německa. Dají se tedy očekávat průtahy s certifikací a další vyhrocení plynové krize v Evropě.
V této situaci Holandsko oznámilo, že může odblokovat omezení těžby v nalezišti Groningen, kde byla těžba v uplynulých pěti letech snížena asi 5x a je plánováno její úplné zastavení kvůli opakovaným propadům půdy a zemětřesením, které poškozují stavby a také ohrožují hráze, které brání zaplavení polderů postavených na vysušených bažinách pod hladinou moře a zastavěných spoustou domů. No ale kvůli pár měsícům těžby snad nebude hned zle, když se tam plyn těžil na plné pecky více než půl století.
V Číně a na celém trhu JKTC (Japan, Korea, Taiwan, China) cena uhlí vystoupala během letošního roku 4x, z 55 USD na 210 USD za tunu. Navíc Čína omezila dovoz australského uhlí a zkapalněného plynu kvůli necitlivým politickým vyjádřením australské vlády na téma vnitropolitické situace v Číně, lidských práv a také na téma covidu.
A tak se celý energetický trh jihovýchodní Asie přerovnává, nákladní lodě s uhlím směřují jinam, než směřovaly před krizí a kvůli tomu roste rychle také cena uhlí v Evropě.
Navíc v severovýchodních provinciích v Číně je nedostatek elektřiny a tak se chystá snižování spotřeby energie, včetně zastavení výroby v některých energeticky náročných provozech hutnictví, železářství, a také několikatýdenní zastavení elektronické výroby ve firmách Intel a Qualcomm, zkrátka nedostatek čipů bude pokračovat.
Situaci v Číně by mohlo trochu uklidnit zahájení dovozu uhlí po nově postaveném železničním mostě přes řeku Amur, ale bohužel nejsou ještě dokončené všechny doprovodné stavby. Zvyšuje se také dovoz uhlí z Mongolska
V Británii má energetická krize zase jinou podobu – nedostatek pohonných hmot na čerpacích stanicích. Není to způsobeno skutečným nedostatkem suroviny, ale nedostkem řidičů pro přepravu v cisternách poté, co po odchodu Británie z EU končí řidičům z jiných zemí platnost pracovních víz. Internet už je zaplavený videi s nekonečnými frontami u čerpadel a také rvačkami na pumpách, když se někteří řidiči odmítli smířit s tím, že dostali do nádrže jenom polovinu benzínu (aktuálně si mohou najednou načepovat jenom 25 litrů a nic do kanystrů) a napadli kvůli omezením obsluhu.
Čína zaznamenala v uplynulém čtvrtletí nejvyšší export za celou svoji historii, nárůst oproti letům 2020 i 2019 je asi 20 %.
