Čeká nás bezprecedentní utahování pásků. Leden přinese drastickou inflaci
Ekonomičtí experti v Otázkách Václava Moravce přišli s odhadem inflace na leden, která by mohla dosáhnout úrovně i osmi procent.
„Je skoro jisté, že inflace v lednu přeleze sedm procent. Jak vysoko se nad tu sedmičku dostane, to já momentálně si ani netroufám odhadnout. Je realistické, že to může být osm procent,“ předpověděl v Otázkách Václava Moravce (OVM) člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub s tím, že se s deseti procenty nepočítá.
Holub avizoval, že regulátor má záměr dále zvyšovat úrokové sazby.
Zatímco v listopadu kvůli vysoké inflaci došlo ke zvýšení základní úrokové sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, v prosinci podle Holuba ukazatel může činit až 3,5 procenta. Nevylučuje se, že na jaře bankovní rada může přistoupit k zvýšení až na 4 procenta.
„Rozhodně ještě nejsme na úrovni, která by odpovídala tomu, co očekáváme. Vystoupali jsme teď k nějaké téměř neutrální úrovni sazeb při standardní inflaci. Jenže my nemáme standardní inflaci, a to ani v horizontu naší měnové politiky,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza neskrývá, že počítá v lednu s osmiprocentní inflací.
„V lednu se zkombinuje konec odpouštění DPH, zvyšování cen energií i ceníků dodavatelů potravin a dalších faktorů. To vše požene inflaci rychle nahoru,“ podotkl Prouza.
Odborníci se domnívají, že konat by měla začít i vláda.
„Zatímco ČNB inflaci brzdí, tak vláda ji dlouhodobě přikrmuje. Své výdaje měla vláda krotit už daleko dříve,“ poznamenala v Otázkách Václava Moravce ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Tomáš Prouza se rovněž vyslovil pro snížení vládních výdajů. Domnívá se, že by se mělo vzdát takzvaných dárkových balíčků, mezi kterými jmenoval zrušení superhrubé mzdy nebo zvyšování minimální mzdy.
Experti odmítli návrh vlády, aby se prodloužilo odpuštění 21 procent DPH u cen energií. Svoje stanovisko odborníci argumentovali tím, že tento druh pomoci je plošný a pomáhá i těm, co to nepotřebují. A naopak lidem v opravdové nouzi dotyčný krok nepomůže.
Zároveň ČNB očekává, že úsporná opatření nové vlády Petra Fialy, která plánuje významně snížit rozpočtový schodek i státní dluh a nastavit vyrovnaný rozpočet, se projeví nejdříve v roce 2023.
V této souvislosti při rozhodování o zvyšování úrokových sazeb v příštích měsících nebude změna kabinetu hrát významnou úlohu.
Zmiňme, že v říjnu ekonomka Markéta Šichtařová vyjádřila přesvědčení, že pandemie není odpovědná za inflační vývoj. Ten je podle Šichtařové logickým důsledkem ekonomické krize z roku 2008, která ve skutečnosti nikdy ani nebyla zastavena, ale jen důkladně zamaskována.
Ekonomka zastává názor, že zvýšení úrokových sazeb mít velký efekt nebude a tempo inflace bude i dál držet na neuspokojivě vysoké úrovni.
„Inflace není způsobena pouze vysokou poptávkou (na kterou by vyšší úroky vliv měly), ale hlavně také uměle sníženou nabídkou, kterou poškodily státní regulace po celém světě, ať už v souvislosti s covidem nebo třeba se zelenou politikou. A oslabenou nabídku vyšší úroky rozhodně nezlepší,“ vysvětlila Šichtařová.
