Nejvyšší vůdce Talibanu je stále „neviditelný“

Tento mullah, specialista na soudní a náboženské otázky, vyšel z anonymity v květnu 2016, aby vedl islamistické hnutí, které se tehdy nacházelo v zajetí vnitřních rozbrojů. Byl jmenován několik dní po smrti svého předchůdce Mansoura, zabitého americkým dronem v Pákistánu, jeho hlavní úkol a cíl byl znovu sjednotit Taliban, který se zmítal  v násilném boji o moc po smrti Mansoura.

Málo se ví o každodenní roli Haibatullaha Akhundzady, jehož komunikace je omezena na vzácné výroční zprávy u příležitosti islámských svátků. Pro mnoho analytiků je to spíše symbolické. Taliban zveřejnil pouze jednu jeho fotografii. Nikdy se veřejně neobjevil a jeho pobyt není znám.

Tento teolog, syn teologa, původem z Kandaháru, srdce paštunské země v jižním Afghánistánu a kolébky Talibanu, měl už před svým jmenováním talibánským vůdcem velký vliv uprostřed Talibánu. Řídil jejich právní systém. Od znovuzískání moci v Afghánistánu před dvěma týdny, 20 let po svržení koalicí vedenou USA, Taliban o svých nedávných aktivitách a pohybech zcela mlčel. „Brzy to uvidíte,“ řekl jejich hlavní mluvčí Zabihullah Mujahid.

Naproti tomu vůdci různých frakcí Talibanu se v posledních dnech veřejně objevili v Kábulu, kázali v mešitách, chatovali s postavami opozice nebo se dokonce setkávali se zástupci kriketové federace. Taliban měl vždy ve zvyku nechat svého nejvyššího vůdce ve stínu. Zakladatel skupiny, Mullah Omar, vedl poustevnický život a jen zřídka chodil do afghánského hlavního města, když hnutí bylo u moci v 90. letech minulého století. Raději zůstal v úkrytu ve svém domě v Kandaháru a setkal se pouze s hodnostáři, kteří ho váhavě navštívili. Ale jeho slovo bylo posvátné a žádný z jeho nástupců nevyvolal v hnutí stejný respekt.

Podle Laurely Millerové, šéfky asijského programu Mezinárodní krizové skupiny, Haibatullah Akhundzada „vypadá, že přijal podobný samotářský životní styl“, ale tato diskrétnost může být také dána bezpečnostními důvody, aby se zabránilo tomu, aby nenásledoval osud svého předchůdce Mansoura, říká paní Millerová pro AFP. „Mluvčí Talibanu naznačil, že se jejich vůdce brzy objeví a může k tomu mít důvody, aby umlčel zvěsti o jeho smrti,“ dodává. „Je ale také možné, že poté, co se ukáže, se znovu stáhne a bude vykonávat svou autoritu izolovaně, jako to udělal Mullah Omar,“ uvažuje.

V Afghánistánu a Pákistánu už roky kolují zvěsti o osudu Haibatullaha Akhundzady, který podle nich mohl onemocnět Covid-19 nebo dokonce být zabit při bombovém útoku. Tyto pověsti nebyly nikdy podloženy žádnými konkrétními důkazy. Mlčení jejich vůdce však může být výzvou pouze v tak zásadní chvíli pro Taliban, který nyní bude muset prokázat, že je schopen vládnout.

Hnutí Taliban se skládá z mnoha frakcí z různých míst v Afghánistánu a zastupuje lidi s různými ambicemi. Když v roce 2015 vypukly zprávy o smrti mully Omara, rozpoutalo to ve skupině krátké boje o moc a vyústilo v rozdělení  jedné velké frakce. Pokud jde o uplatňování moci, po 20 letech válčení bude Taliban muset zajistit zachování rovnováhy mezi jejich různými frakcemi s různými zájmy. 

Jakékoli mocenské vakuum by mohlo destabilizovat hnutí, kterému se pod vlivem Haibatullaha Akhundzady nakonec podařilo udržet soudržnost, a to navzdory válce, smrti tisíců jeho bojovníků, atentátu nebo převozu do amerického vězení. V Guantanamo skončili  někteří nejvyšší úředníci Talibánu.  Pro ostatní analytiky však tento muž prostě čeká, až se ukáže, že všichni američtí a zahraniční vojáci opustili Afghánistán, což bude účinné 31. srpna. „Tálibán se domnívá, že vede džihád“, pokud jsou zahraniční síly na afghánské půdě, komentuje pákistánský bezpečnostní analytik Imtiaz Gul. „Proto se jejich nejvyšší vůdce neobjevuje.“