Jan Campbell: Pravda, Rusko, Práce

Vynucené stěhování, způsobené zvýšením nájemného o maličkost, kterou si nemohu ani ve snu dovolit – minimálně osm tisíc korun plus měsíčně, které mi během pobytu v lázních oznámila nová majitelka domu, působí na mně příjemně jako studená sprcha v letním počasí. Nepřekvapilo mně, kromě té rychlosti, protože již dlouhou dobu vím, že ztráta zdravého rozumu se týká také akademiků a materiálně zabezpečených lidí. K nim patří i nová majitelka.

Současné stěhování Západu z afgánského Kabulu je velmi podobné. Dokazuje ztrátu zdravého rozumu u výkonných elit, neschopnost demokratického systému západního vzoru reagovat podle principu prevence a reálného vývoje transformačních procesů ve světě a neochotu přiznat si veřejně, že neexistuje návrat k normálnímu životu, který nás přivedl na kraj propasti.

Na jejím kraji se octla předvolební a bude stát i povolební ČR. Týká se to stavu společnosti, vnitřní a zahraniční politiky. Předpokládám, že 1) nikdo z vlády a magistrátu, kromě bezmocné městské policie nenavštěvuje Smíchov v okolí výstupu z metra a tramvajových zastávek, 2) nikdo z vlády neradí ministru zahraničí, že v diplomacii se veřejně nepoužívá slovní spojení – musí udělat první krok, k tomu s návodem, jak má vypadat, 3) nikdo ve vládě si nevzpomene na příspěvek v americkém Politico z října 2011. Vněm Grame Ellison, americký politolog a vládní úředník a Robert Blackwill, bývalý asistent Henry Kissingera, a velvyslanec USA v Indii a specialista na Irák, po vstupu RF do WTO popsali Deset příčin, proč počítat s Ruskem.

Kruh blízkých a vzdálených známých, počet besed s přáteli a počet reálných řešení současné krize se zmenšují. Život, ignorance a covid-19 si berou své a současně mi nabízejí vzpomínku na dobu v SSSR před 40 lety. Tehdy se ironicky říkalo: Pravda – není, Rusko – vyprodáno a Práce – za tři kopějky. Tím byly míněny tři hlavní časopisy té doby: Правда, Россия, Труд.

Pravda není

Pravdu o covid-19 se nedovíme, minimálně do doby, než jedna z velmocí prohlásí, že se jedná o zbraň a vyhlásí válku. Důvodů nezveřejnit pravdu je mj. hodně. Nelze je popsat ani v knize. Pro úvod do zamyšlení, proč se pravdu nedovíme, stačí zapojit selský rozum a položit si tři otázky: 1) Proč se nediskutuje veřejně o výzkumu zvaném gain-of function (zisk z funkce), který provádí několik málo institucí ve světě?  2) Jaké důvody měl věštec Anthony Fauci již v lednu 2017 pro varování prezidenta Trumpa a jeho okolí před neodvratnou pandemií, když přirozené vypuknutí epidemie nebývá s pravděpodobností hraničící s jistotou předem očekávané? 3) Na jakém principu je založeno modelování průběhu epidemie, když tradiční, doposud nezpochybněná metoda předpokládá znát minimálně dva základní údaje: reprodukční číslo, tj. kolik lidí jeden nakažený v průměru nakazí, a smrtnost, tj. kolik z nakažených zemře? Dosavadní prognózy vakcinace proto nelze hodnotit jinak než jako příklady patologické vědy.

Poznámky k zamyšlení

1) Pravdu s pravděpodobností hraničící s jistotou nemají ani radikální analytici včetně Američana Rona Unze, kteří si myslí, že se jednalo o biologický útok proti Číně a Iránu. Nejsou totiž schopni vysvětlit a dokázat, proč by měli autoři pandemie strachu z covid-19 opomenout skutečnosti: a) že se infekce nezastaví na hranicích Číny a Iránu, b) že dříve či později postihne i vlastní obyvatelstvo, c) že úroveň vývoje biologických zbraní v RF a ČLR dovoluje předpokládat odvetu. Osobně ji očekávám. Z RF po volbách formou aktivního zdržování USA, plným ignorováním EU a prohloubením spolupráce RF s ČLR. Z ČLR přijde odveta později s o to dalekosáhlejšími následky. 2) Zatímco svět bojuje s Covid-19 a jeho (prý) mutacemi na jiné frontě se rýsuje větší nebezpečí a další šance pro farmaceutický průmysl a zbídačení obyvatel: odolné bakterie a zanedbávaný vývoj nových antibiotik. 3) Žijeme ve věku narcismu a zapomínáme, že v extrémních případech urážky mění člověka ve vraha. Nediskutujeme o nedostatku uznání, agresivním tichu a dobrých stranách narcismu. Nemluvě o americkém DSM (diagnostický a statistický manuál). V něm přibyly nové a absurdní diagnózy, např. přejídání, strach z plešatosti, snížily se lhůty u deprese ze dvou měsíců na 14 dní apod. Z přiložených statistik je zřejmé, že cílem je, podobně jako s Covid-19 udělat ze zdravých nemocné. To odpovídá mně připomenutému Platonovu citátu: Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem.

Rusko vyprodáno

Na politických předvolebních bojištích v Ruské federaci bojují tři ideologické projekty: liberální kapitalismus, ortodoxní socialismus a projekt národní suverenity. Všechny tři tvrdí, že konsolidují většinu populace. Ve skutečnosti ale v RF vládne hluboce zakořeněná liberální doktrína. Ta neintegruje společnost založenou na myšlenkách svobody, rovnosti a bratrství, ale rozděluje ji na sociální, ekonomickou a etnickou nerovnost. Tohoto typu rozkolu se bojí všechny elity na světě více než komunismu. Snaží se s ním bojovat, aniž by změnily dosavadní doktríny, přičemž vědí, že klasický leninsko-marxistický segment v levicovém hnutí je zcela marginalizovaný a představuje archaickou společnost, která ve skutečnosti již neexistuje

Na hospodářském bojišti v RF ztrácí průmysl ČR své pozice s dočasnou výjimkou: obchod s ruským vojenským materiálem, výzbrojí a technologiemi.  Pro veřejnost neviditelná ruka trhu českého původu vzala na sebe roli slouhy zájmům některých loutkovodičů ze Západu. Ti si hrají na demokracii a siláky a současně se bojí přímé koupě vojenského materiálu a technologií v RF. Proto přeplácejí import až třikrát více než je jeho původní cena. Co mám na mysli?

Ruský veřejně – tajný export vojenského matriálu se totiž v lednu až červnu 2021 zvýšil o 61% na 27 miliard USD. Export produktů z obranného průmyslu, letadel a stavby lodí vzrostl o 31% a vzrostl na 4,7 miliardy USD. ČR se stala největším importérem ruských vojenských produktů, které patří do skupiny zboží, které Federální daňová služba označuje speciálními anonymizovanými kódy. Ruský veřejně-tajný export zahrnuje plyn – 20 miliard USD, letadla, zbraně a střelivo – 4,6 miliardy USD, pšenice, ječmen, kukuřice – 0,8 miliardy USD, slunečnicový olej – 0,6 miliardy USD. 60 milionů USD tanky a obrněné transportéry, 78 milionů USD válečné lodě. Zbývajících 0,2 miliardy USD je zařazeno do kategorie ostatní, jak uvádí statistika Vědomosti. Je třeba poznamenat, že v první polovině roku 2021 vývoz do ČR převyšuje hodnotu exportu za poslední tři roky. Nabízí se otázky: Proč a jak se ČR dostala do role překupníka ruských vojenských produktů? Jak dlouho může hrát tuto roli po volbách v RF?  Proč ČR není ochotna pomoci páté koloně v Moskvě vyřešit například otázku Ruské školy v Praze? Ta letos slaví sto let od svého založení, její historie obsahuje příspěvek T. G. Masaryka pro ruské uprchlíky před bolševiky a její uzavření nelze pochopit zdravým rozumem.

Poznámky k zamyšlení

Nelze vyloučit, že pro ČR jako slouhy a dobře placeného obchodního zprostředkovatele Západu bude Rusko vyprodáno po volbách i ve zmíněné oblasti importu. Proč? Dojde totiž na lámání chleba. Při něm nelze vyloučit, že zahraniční politika RF se bude orientovat na držení USA na uzdě, ignorování EU a vývoji nového typu spolupráce s ČLR, o které nebudu psát. Že bude ovlivněna diplomatickou ofenzivou po prohře Západu v Afganistánu je ale nabíledni.

RF totiž zintenzivnila diplomatickou práci se silami v Afghánistánu, které podporuje místní obyvatelstvo. Putin udělal mistrovský krok, když inicioval v Dauhá setkání ve formátu USA, Pákistán a Čína. Cílem jednání je diskuse o konfliktu a vypracování pro něj řešení.  Současně RF uspořádala společná vojenská cvičení s Tádžikistánem a Uzbekistánem. Uvedené a další skutečnosti dávají Moskvě příležitost posílit své politické a vojenské pozice ve střední Asii. V Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu totiž dobře vědí, že bez RF nelze Talibán zastavit, a mít ho v domě, znamená konec jejich tzv. demokratické existence. Diplomatická a vojenská aktivita RF v afghánské otázce proto potvrzuje a posiluje status RF jako velmoci.

Řešení výzvy spojené s covid-19, zmíněnými resistentními bakteriemi a dalšími, o kterých se v české kotlině mlčí, je možné pouze s pomocí války. Je přitom jedno, zda půjde o občanské nepokoje, nebo regionální či nadregionální válečný konflikt. Přesto neuškodí postavit si otázku: Jak se může nová válka podobat a lišit od druhé světové války, jestliže platí, že povaha strategické rivality a války se nikdy nemění, že se jedná o interaktivní boj vůle mezi soupeři odhodlanými dostat se na cestu v případě potřeby silou zbraní a nikdo se nepoučil z Versaillské smlouvy? Ta ukončila první světovou válku, rozptýlila etnické Němce do různých zemí a postavila zeď mezi Německem a východním Pruskem. Kromě toho požadovala velké reparace za válku a přinutila Němce přiznat svou vinu. Hitler využil hlavní slabosti Versaillské smlouvy, trval na tom, aby Němci vzali zbraně do ruky, získali zpět ztracenou čest a zmocnili se přírodních zdrojů, které potřebují k dokončení velké nacionalistické světové křížové výpravy.

Hitlerovo rozhodnutí vpadnout do země partnera paktu o neútočení v roce 1941 odpovídá pokrytectví, kterého jsme svědky i dnes nejenom v kontextu Afganistánu. Nastoluje otázky, například: 1) Jak jednat s totalitními despoty a despotickým režimem, jimž se stává i EU a její členské státy v kontextu covid-19 a dosud málo ve veřejnosti diskutovaných výzev (zdravotně-sociálních a politickohospodářských), které čekají na prahu našich dveří? 2) Jakou realistickou pozici může zaujmout současná EU a s ní i ČR v situaci, kdy ve východní Asii se probudil duch třicátých let, kdy povaha geopolitického boje se nemění, za to ale konkrétní situace v každém regionu a v každé éře se neustále mění.? 3) Co může reálně dělat EU, když:

a) Íránci touží oživit zlatý věk Perské říše a nevíte, co vás čeká, když nazvete Perský záliv Arabským, jak požaduje Pentagon, b) když se potvrzuje pravda hodnocení prezidenta Putina, že rozpad SSSR je největší geopolitickou katastrofou dvacátého století a dal pokyn k výstavbě prvního nového města v Sibiři v roce 2022. V Minusinské pánvi vznikne totiž první z pěti měst, která spojí Dálný východ s evropskou částí RF, omezí na minimum export přírodních zdrojů bez přidané hodnoty, změní strukturu průmyslu, umocní motivaci mladých ruských talentů pracujících ve vědě, kultuře a sportu, urychlí omlazení kádrů s vlasteneckým cítěním a postaví tzv. pátou kolonu, včetně alternativních návrhů liberála Alexeje Kudrina na vedlejší kolej. Sjednocení Dálného východu s evropskou částí RF může dovolit ekologické, efektivní a ekonomické řešení politických, hospodářských a bezpečnostních výzev Eurasie a připomenout staré Evropě, že není kontinentem a měla by si proto uvědomit, kam patří. Je to Eurasie ovládaná Ruskem, která může zamezit katastrofě, kterou si elity v EU nesmí připustit. c) Dále na východě prezident Si Ťin -pching hovoří o čínském snu. Jeho splnění znamená vzít zpět každý centimetr země, které kdysi vládla dynastická Čína, vyhnat z paměti vzpomínky na století ponížení a nahradit je znovuzískáním důstojnosti člověka a upevněním suverenity ČLR. Státní rada a ÚV KS ČLR ne náhodou zveřejnily ve středu (11.8) Desetibodový plán. Jeho obsah indikuje nová pravidla týkající se podnikání v oblasti národní bezpečnosti, technologií a monopolů. Plán navazuje na nedávnou regulaci ve vzdělávací sféře a privátním vzdělávacím průmyslu, která vedla ke kolapsu na burzách. V červenci 2021 akcie čínských společností kótovaných v USA klesly na nejnižší úroveň od roku 2008: index Nasdaq Golden Dragon China Index, který uvádí akcie 98 společností registrovaných v USA, klesl téměř o 15%. Proč? Žádný kapitál z amerických burz nesmí být používán ve vzdělávacích institucích ČLR. Souhlasu netřeba.

Práce za tři kopějky

V kontextu obsahu částí věnovaných Pravdě a Rusku s poznámkami k zamyšlení se nachází logicky i třetí sovětský výrok – Práce za tři kopějky. Co by vláda ČR a EU neslibovaly občanům v oblasti zvýšení mezd a udržení životní úrovně a její kvality v budoucnosti, skutečnost bude jiná. Nůžky mezi bohatými a chudými se budou ještě více rozevírat, napětí a represe ve společnosti budou posilovat a marnost v objetí narcismu, agresivního ticha a vládních represí bude metastázovat do všech oblastí života. Bude přitom vyžadovat nový typ řízení státní správy nového typu zbídačelé společnosti. Proto metaforu – práce za tři kopějky je potřeba brát vážně.  S pravděpodobností hraničící s jistotou se stane obrazem povolební reality, i kdyby měla vláda mít možnost chlubit se minimální mzdou nebo důchodem ve výši 35 tisíc a více korun měsíčně.

Obraz – Práce za tři kopějky se stane tmavším a nesrozumitelným pro širší veřejnost při přenosu logiky událostí v září 1939 na Východ k Tichému oceánu při současném uvědomění si, že atomové zbraně jsou to poslední, co kognitivní kapitalismus dovolí použít, protože tzv. hybridní válka má i nadále formovat budoucnost a život na planetě. Co mám na mysli?

Moskva a Tokio mají nevyřešené teritoriální spory spojené s Kurilskými ostrovy. Peking se hlásí k ostrovu Senkaku ovládaným Japonci a čas od času se ptá, kdo má vlastně suverenitu nad Okinawou a souostrovím Ryukyu. Existuje také donedávna utajovaná skutečnost. Jaká?

Během druhé světové války japonské speciální služby posílaly občany SSSR a Číny do vězení 731 zvláštního oddělení armády Kwantung. Tam byli předmětem testování bakteriologických zbraní s následnou smrtí. Mezi veřejně dostupnými archivními materiály FSB je protokol o jednom z výslechů posledního vrchního velitele armády Kwantung Otozo Yamada. Výslechy byly provedeny v letech 1947 a 1949 v rámci přípravy chabarovského procesu. Podle Yamady vyšetřovací dokumenty naznačují, že ve vězení Oddělení 731 byli vězněni Číňané, Rusové, Korejci a další, kteří byli určeni pro experimenty. Po předložení fotokopií výňatků ze zpráv oddělení Dairenské a  Mudanjian policie (císařského četnictva) o zvláštním odeslání osob podezřelých z příslušnosti k sovětské rozvědce, Yamada přiznal, že Sovětští občané podezřelí z protijaponských aktivit byli posláni do 731. oddělení ke zničení. V oddílech 731 a 100 byly prováděny experimenty na lidech s bakteriemi moru, antraxu, cholery, tyfu a plynové gangrény. Podle vzpomínek zaměstnanců Oddělení 731 zahynulo ve zdech laboratoří až 10 tisíci lidí. Císařské četnictvo v té době plnilo funkci bezpečnostní služby Japonska. Zvláštní zásilky tvořili lidé určeni k vyhlazení pomocí živých bakteriologických prostředků. Tito lidé se cynicky označovali jako polena.

Zmiňuji se krátce o probuzení ducha třicátých let ve východní Asii, protože nepoučitelné elity poválečného Japonska a jeho spojence USA ve vztahu k RF, protiruské první Olympijské hry bez diváků v Tokio 2021 a dlouhá historická paměť Asiatů nedovolují ignorovat historické skutečnosti a nezaplacený účet nacházející se na stole vlády Japonska.

Krátce připomínám mladým evropským politikům a diplomatům, že 8. srpna 1945 SSSR, majíc nesporné důkazy o tom, že Japonsko připravuje nasazení bakteriologické bomby Išii a aktivně podporuje spojenecké Německo, vyhlásil Japonsku válku. 9. srpna začalo tažení sovětských vojsk na Dálný východ, které skončilo porážkou a kapitulací skupiny Kwantung a poté kapitulací oficiálního Tokia. Čtyři roky později byl soud v Chabarovsku. Tam 25. – 30. prosince 1949 vojenský tribunál Primorského vojenského okruhu posuzoval případ obvinění japonské armády při přípravě a použití bakteriologických zbraní. Yamada obdržel 25 let v pracovním táboře – v té době nejvyšší trest v SSSR. Vedoucí Oddělení 731, mikrobiolog, generálporučík Shiro Ishii, česky Širó Išii  (1892 – 1959), jehož jméno nesla bakteriologická bomba, unikl trestu. V roce 1945 se ho ujmuli Američané, pro které později pracoval jak v USA, tak i v Japonsku, kde v roce 1959 zemřel.

Za zmínku v příspěvku stojí následující fakta: Išii již v roce 1927 se zasazoval o vytvoření japonského programu biologických zbraní a v roce 1928 zahájil dvouleté turné po Západě, kde provedl rozsáhlý výzkum účinků biologické války a jejího vývoje od první světové války. Išii  byl známý láskou k alkoholu, mnohoženstvím a nevěrou. Přesto měl velké štěstí. Šii byl zatčen americkými úřady během okupace Japonska a spolu s dalšími zajatci měl být vyslýchán sovětskými úřady. Místo toho se Ishii podařilo vyjednat a v roce 1946 získat imunitu od stíhání japonských válečných zločinů před tokijským tribunálem výměnou za jejich úplné odhalení. Žádost sovětských úřadů, aby proběhlo stíhání, USA odmítly na základě vyhodnocení zpráv vyšetřujících amerických mikrobiologů. Mezi nimi byl i Dr. Edwin Hill, náčelník (známého) Fort Detrick.Ve své zprávě psal, že informace od Išii jsou naprosto neocenitelné, že by to nikdy nemohlo být získáno ve Spojených státech kvůli skrupulím spojeným s experimenty na lidech a že informace byly získány poměrně levně.

Dne 6. května 1947 Douglas MacArthur napsal Washingtonu DC, že další údaje, popřípadě některá prohlášení z Išii lze pravděpodobně získat informováním zúčastněných Japonců, že informace budou uchovávány ve zpravodajských kanálech a nebudou použity jako důkaz válečných zločinů. Jak by tomu nebylo, Japonská armádní výstavní síň 731 válečných zločinů (731 罪证 陈列馆) v Harbinu dodnes slouží jako muzeum jednotky a zvěrstev, které páchala. Muzeum, archivy a nové zákony podporují historickou paměť ČLR a RF.

Proto nelze vyloučit, že pokud ČLR a RF se domluví a s pomocí agresivity USA oslabí nebo dokonce zničí bezpečnostní smlouvu mezi Japonskem a USA bude možné si představit, že přijde pozdní trest a ostrovy budou Japonsku odebrány diplomaticky nebo vojensky. Ne s pomocí jaderných zbraní, ale nových exotických vojenských technologií. Ty se již částečně používají nebo testují pro případ zhoršení situace. Ne nadarmo varuje americké výzkumné středisko na univerzitě v Sydney, že rakety a letadla ČLOA mohou v krátké době zasáhnout z jihu spojenecké základny v Japonsku a tak zajistily odzbrojující bombardovací útoky ruským námořnictvem a letectvem ze severu. Takovýmto konáním by Peking a Moskva mohly získat dostatek času na dosažení svých cílů. Čas bude mnohem kratší než ten, který budou potřebovat k přesunu američtí vojáci pod palbou obou velmocí, aby zastavili agresi. Oslabené Japonsko bez garance USA se tak může stát výhodnou kartou v geopolitické strategické hře tří velmocí, protože umožní mj. vyměnit americkou ticho-oceánskou strategii 50 let za novou.

Na tomto místě si dovoluji připomenout předem zmíněný rok 1939, osud Polska a následné dění v Evropě a ve světě. Jestliže japonské elity se zdravým rozumem již dnes neměli klidně spát, to americké by se měli alespoň ptát, jestli potřebují, chtějí nebo si přejí hrát roli britských a francouzských státníků třicátých let. Ti si totiž mysleli, že mohou Hitlera uklidnit uspokojením jeho neukojitelného hladu po území, imperiálním postavení a pomstě za minulá rozhodnutí. Případný a nevylučitelný rozpad RF a ČLR, nebo boj mezi nimi v budoucnu nemohou sloužit jako útěcha pro Japonsko, USA a EU, pokud bude vůbec ještě existovat v nám známé podobě.

Poznámky k zamyšlení

Pocit osamělosti je nutností všech národů a civilizací, které vytvořili. Odtud vyrůstá kritérium přítel nebo nepřítel, na kterém je postavena etika a základ jakékoli národní psychologie. Proto globalismus, v podstatě představující kapitalistickou verzi proletářského internacionalismu vytvořil společnost, ve které na jedné straně mají mladí lidé potíže se socializací a na druhé straně globalismus je pro ně populární a akceptovatelný. Proč? Protože například pro obdržení práce je stále důležitější umět používat počítač, umět anglicky a získat znalosti v oblasti úzké specializace. Žádné kontextuální znalosti historie, matematiky a fyziky, praxe v kritickém, laterálním a jiném myšlení nebo jak překonávat překážky nejsou požadovány. Mladí lidé takto vstupují do světa hodnot globalismu, stávají se moderními otroky, pokud mají práci a pokud ne, lidským odpadem. Jeden ze způsobů jeho zpracování se t.č. testuje na celém světě.

Voličům se proto nabízí dvě extrémní možnosti účasti ve volbách, protože žádná zlatá střední cesta neexistuje a platí Shakespearova slova: Být či nebýt, to je oč tu běží. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell
15.08.2021