Rekord překonán. V USA prohlásili, že inflace ohrozila světovou ekonomiku
Podobnou inflaci neměli v USA od dob globální finanční krize roku 2008. Regulátor ale odmítá zpřísnění monetární politiky. Deutsche Bank již varoval, že nečinnost nedopadne dobře. Tato časovaná bomba ohrožuje celou světovou ekonomiku.
Zrychlení inflace
V květnu inflace v USA vyletěla na 5 % v ročním přepočtu. Základní index spotřebitelských cen, který nezahrnuje volatilní zboží, jako jsou energetické nosiče a potraviny, stoupl o 3,8 % oproti loňskému roku, je to maximum od června 1992. Zdražilo všechno, auta, technika, nábytek, letenky, oblečení i potraviny.
Ekonomové ze Světové banky ujišťují, že se většina zemí používající cílování inflace (včetně Ruska) nemá čeho obávat, že se ukazatel podaří vrátit do mezí cílového rozmezí.
Ale v USA mají jinou situaci. Federální rezervní systém je nečinný. Již v březnu prohlásil jeho šéf Jerome Powell, že nepovažuje za problém dočasné dvouprocentní překročení cíle.
Příčiny růstu spotřebitelských cen jsou jasné. Americká vláda již vydala na protikrizová opatření od začátku pandemie 6-9 bilionů dolarů, spustila naplno tiskárnu na peníze. Po nástupu Joea Bidena získala ekonomika USA navíc téměř dva biliony. Je to obrovský balík stimulů, hlavně sociálních.
Obrovský dluh a slabý dolar
Peněžní záplavy zvýšily státní dluh přibližně o čtvrtinu. Dnes činí přes 28 bilionů dolarů (téměř 130 % ročního hrubého domácího produktu).
Ekonomové varovali, že nové infúze do ekonomiky již nebudou užitečné. Zvýší se tlak na rozpočet a na ceny kvůli přebytečným bankovkám bez příslušného zvýšení výroby.
Inflační riziko posiluje rovněž odročenou spotřebitelskou poptávku při vysoké úrovni příliš velkých úspor. Američtí spotřebitelé totiž uspořili během pandemie 1,6 bilionu dolarů, které dnes začínají utrácet.
Mocný příliv čerstvých bankovek zasáhl americkou měnu. Dolar zlevnil, ztrácí atraktivnost pro investory. Během roku 2020 klesl oproti euru z 0,8934 na 0,8149, téměř o 9 %. V roce 2021 může klesnout o dalších pět nebo sedm procent.
Další faktor spočívá v bezpříkladném tlaku na rozpočet. Ve finančním roce 2020 dosáhl jeho schodek 16,1% (3,1 bilionu dolarů), což je maximum od roku 1945, kdy vláda vyčleňovala kolosální prostředky na velké vojenské operace.
Nafoukli bublinu
Ale Federální rezerva nicméně nehodlá zvýšit úrokové sazby, anebo omezit program nákupu aktiv, dokud nezaznamená „podstatný pokrok“ v dosažení ekonomických cílů, zejména obnovení pracovního trhu. Sebejistota a nečinnost regulátora vyvolávají otázky.
„Potřebujeme přesný plán boje. Osoby, jež rozhodují o daňové a rozpočtové politice, si musí uvědomit, koho mohou jejich rozhodnutí poškodit. 87 % Američanů je již znepokojeno růstem cen. Pan Powell musí uznat prudký skok inflace a přestat ignorovat tento vážný problém jako dočasnou poruchu,“ prohlásil senátor Rick Scott.
Ekonomové upozornili také na to, že Federální rezerva naprosto popírá také nebezpečnější trend, vznik globální bubliny na fondovém trhu. Svoji podporou super nízkých úrokových sazeb a stálým zvýšením bilance o 120 miliard dolarů měsíčně, když cena akcií dosáhla téměř historického maxima, riskuje ještě víc přetížit trh.
„Regulátor pouze zvyšuje šance na tvrdé ekonomické přistání a bude nakonec nucen zpřísnit peněžní a úvěrovou politiku, aby dosáhl potřebného úrovně inflace,“ poznamenal Desmond Lahman, analytik z Amerického institutu podnikatelství.
Postižení budou slabší
Vytvoří to ostatně problémy nejen pro Američany, ale pro celý svět, varují analytici z Deutsche Bank. „Ignorování inflace v USA drží globální ekonomiku na časované pumě. Následky mohou být ničivé, zvlášť pro nejzranitelnější společenské vrstvy,“ vysvětlil hlavní ekonom banky David Folkerts-Landau.
V Německu se domnívají, že se inflace zachová a že v nejbližších letech vyústí do krize, možná již v roce 2023. Experti upřesnili, že tím utrpí především rozvojové země. Znehodnocení peněz v předních ekonomikách posiluje očekávání investorů ohledně zvýšení sazeb. Zvýší to příjmy ze státních dluhopisů, v důsledku čehož budou půjčky ještě dražší.
Ekonomové konstatují, že se začátek globálního oživení změnil pro rozvojové trhy z pozitivního faktoru v hrozbu, například v Jihoafrické republice a Brazílii se cena půjček blíží k nebezpečné úrovni. Ale jejich státní finance jsou i beztak dost nestabilní.
„Tyto země se mají víc obávat inflace v USA než vlastní,“ poukazují odborníci z S&P Global Ratings.
Bohaté státy si během pandemie půjčovaly s velmi nízkými sazbami, na rozdíl od četných rozvojových.
Egypt má například refinancovat dluh ve výši 38 % HDP, cena obsluhy úvěru činí 12,1 %. Pro Ghanu je toto procento ještě vyšší, 15. Stejné problémy má Brazílie, jejíž Centrální banka již dvakrát od ledna zvýšila sazby, aby oslabila cenový tlak.
Podle Williama Jacksona z Capital Economics je Brazílie výrazným příkladem toho, jak inflace a růst rentability ohrožují ekonomickou stabilitu. „Způsobilo to snížení státních financí a zvýšení úrokových sazeb Centrální bankou, která posiluje výdaje na obsluhu dluhu,“ zdůraznil analytik.
Situaci zachraňuje skutečnost, že například Brazílie, Jihoafrická republika a Indie víc spoléhají na domácí investory než na zahraniční. Snižuje to zranitelnost při odlivu kapitálu.
Rusko je z tohoto hlediska víc než stabilní, poněvadž podíl nerezidentů ve federálních dluhopisech je velmi malý. Podle dat Centrální banky činil v květnu 10 % (v dubnu 19,7 %). Více než 80 % držitelů federálních dluhopisů tvoří domácí investoři, především banky a penzijní fondy. Nerezidenti jsou zahraniční „dcery“ velkých domácích bank. Pojistí to jak proti sankčním, tak inflačním rizikům.
Natalja Dembinskaja
