{"id":95049,"date":"2025-12-21T00:14:28","date_gmt":"2025-12-20T23:14:28","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=95049"},"modified":"2025-12-20T14:32:49","modified_gmt":"2025-12-20T13:32:49","slug":"krvave-diamanty-jak-vas-zasnubni-prsten-prispiva-k-financovani-genocidy-v-gaze","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/12\/21\/krvave-diamanty-jak-vas-zasnubni-prsten-prispiva-k-financovani-genocidy-v-gaze\/","title":{"rendered":"Krvav\u00e9 diamanty: Jak v\u00e1\u0161 z\u00e1snubn\u00ed prsten p\u0159isp\u00edv\u00e1 k financov\u00e1n\u00ed genocidy v Gaze"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n
\n

P\u0159isp\u011bl v\u00e1\u0161 z\u00e1snubn\u00ed prsten k financov\u00e1n\u00ed genocidy v Gaze? Je to zcela mo\u017en\u00e9. A\u010dkoli Izrael nem\u00e1 vlastn\u00ed doly, je v\u00fdznamn\u00fdm hr\u00e1\u010dem v glob\u00e1ln\u00edm obchodu s diamanty, skupuje nerosty po cel\u00e9 Africe a prod\u00e1v\u00e1 je Z\u00e1padu, \u010d\u00edm\u017e vyd\u011bl\u00e1v\u00e1 miliardy. Diamanty jsou nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdvozn\u00edm artiklem Izraele a p\u0159\u00edmo financuj\u00ed prob\u00edhaj\u00edc\u00ed genocidu obyvatel Gazy. MintPress zkoum\u00e1 temn\u00fd sv\u011bt izraelsk\u00fdch krvav\u00fdch diamant\u016f.<\/span><\/p>\n

Gigantick\u00fd pr\u016fmysl<\/span><\/strong><\/h3>\n

Ka\u017ed\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk proch\u00e1zej\u00edc\u00ed se exkluzivn\u00ed \u010dtvrt\u00ed Ramat Gan v Tel Avivu bude ohromen jej\u00edm bohatstv\u00edm. Mrakodrapy jsou v\u0161ude a ulice lemuj\u00ed drah\u00e9 klenotnictv\u00ed. Ramat Gan je centrem glob\u00e1ln\u00edho diamantov\u00e9ho pr\u016fmyslu s v\u00edce ne\u017e 15 000 zam\u011bstnanci Izraelsk\u00e9 diamantov\u00e9 burzy, kte\u0159\u00ed se zab\u00fdvaj\u00ed brou\u0161en\u00edm, le\u0161t\u011bn\u00edm, dovozem, v\u00fdvozem a marketingem kamen\u016f.<\/span><\/p>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00edm izraelsk\u00fdm exportn\u00edm artiklem nejsou ani technologie, ani potraviny. Samotn\u00e9 diamanty tvo\u0159\u00ed p\u0159es 15 % celkov\u00e9ho exportu zem\u011b a dal\u0161\u00ed \u0161perky tak\u00e9 v\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u00edvaj\u00ed k ekonomice. Mezi lety 2018 a 2023 Izrael vyvezl drahokamy v hodnot\u011b p\u0159es 60 miliard dolar\u016f.<\/span><\/p>\n

Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm odb\u011bratelem jsou USA. Historicky poch\u00e1z\u00ed t\u0159etina a\u017e polovina v\u0161ech diamant\u016f prodan\u00fdch v Americe z Izraele, co\u017e je rostouc\u00ed trh s hodnotou 20 miliard dolar\u016f ro\u010dn\u011b.<\/span><\/p>\n

Kameny genocidy<\/span><\/strong><\/h3>\n

Na rozd\u00edl od zlata jsou diamanty jen z\u0159\u00eddka puncov\u00e1ny, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee jen m\u00e1lo americk\u00fdch nev\u011bst v\u00ed, \u017ee jejich z\u00e1snubn\u00ed a snubn\u00ed prsteny byly vyrobeny a vybrou\u0161eny v Izraeli. Je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b jich v\u00ed, \u017ee jejich n\u00e1kup p\u0159\u00edmo financuje masakry v Gaze a pokra\u010duj\u00edc\u00ed zab\u00edr\u00e1n\u00ed \u00fazem\u00ed na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu, v Libanonu a S\u00fdrii Izraelem.<\/span><\/p>\n

\u201eCelkov\u011b izraelsk\u00fd diamantov\u00fd pr\u016fmysl p\u0159isp\u00edv\u00e1 izraelsk\u00e9mu vojensk\u00e9mu a bezpe\u010dnostn\u00edmu pr\u016fmyslu ro\u010dn\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b 1 miliardou dolar\u016f\u2026 poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e si n\u011bkdo koup\u00ed diamant vyv\u00e1\u017een\u00fd z Izraele, \u010d\u00e1st t\u011bchto pen\u011bz skon\u010d\u00ed v izraelsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b,\u201c \u0159ekl v roce 2010 izraelsk\u00fd ekonom Shir Hever p\u0159ed Russellov\u00fdm tribun\u00e1lem o Palestin\u011b.<\/span><\/p>\n

Snad nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed postavou izraelsk\u00e9ho diamantov\u00e9ho pr\u016fmyslu je obchodn\u00ed magn\u00e1t Beny Steinmetz. Dev\u011bta\u0161edes\u00e1tilet\u00fd zakladatel spole\u010dnosti Steinmetz Diamond Group, kter\u00e9ho mnoz\u00ed pova\u017euj\u00ed za nejbohat\u0161\u00edho mu\u017ee v Izraeli, vstoupil do oboru v roce 1988, kdy\u017e koupil v\u00fdrobn\u00ed z\u00e1vod v Jihoafrick\u00e9 republice v dob\u011b apartheidu.<\/span><\/p>\n

Prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9 charitativn\u00ed nadace Steinmetz sm\u011b\u0159oval pen\u00edze do Izraelsk\u00fdch obrann\u00fdch sil (IDF), mimo jin\u00e9 i prost\u0159ednictv\u00edm \u201eadopce\u201c jednotky brig\u00e1dy Givati, pro kterou nakoupil vybaven\u00ed. B\u011bhem operace Lit\u00e9 olovo v roce 2009 brig\u00e1da sp\u00e1chala masakr t\u00edm, \u017ee nahnala des\u00edtky palestinsk\u00fdch civilist\u016f do domu v Gaze, d\u016fm bombardovala a zabr\u00e1nila sanitk\u00e1m v p\u0159\u00edstupu k m\u00edstu. Z\u00e1chran\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed nakonec t\u011bla vylovili, tak\u00e9 uvedli, \u017ee na trosk\u00e1ch budovy vid\u011bli n\u00e1pis \u201eJedin\u00fd dobr\u00fd Arab je mrtv\u00fd Arab\u201c napsan\u00fd hebrejsk\u00fdm p\u00edsmem.<\/span><\/p>\n

Ned\u00e1vno byla nato\u010dena brig\u00e1da Givati, jak v Gaze zapaluje palestinsk\u00e9 z\u00e1soby potravin a \u010dist\u00edrnu odpadn\u00edch vod a ni\u010d\u00ed i dal\u0161\u00ed domy.<\/span><\/p>\n

Od 7. \u0159\u00edjna 2023 Izrael zni\u010dil 92 % \u0161kol a obytn\u00fdch budov v Gaze, zast\u0159elil p\u0159ibli\u017en\u011b 300 novin\u00e1\u0159\u016f a zabil nejm\u00e9n\u011b 20 000 d\u011bt\u00ed. UNICEF odhaduje, \u017ee 3 000 a\u017e 4 000 d\u011bt\u00ed v Gaze p\u0159i\u0161lo o jednu nebo v\u00edce kon\u010detin. Krom\u011b n\u00e1sil\u00ed v Palestin\u011b Izrael napadl a okupoval Libanon a S\u00fdrii a bombardoval \u00cdr\u00e1n, Tunisko, Jemen a Katar.<\/span><\/p>\n

\"\"
Isaac Levy, majitel firmy Yvel, sleduje d\u011bln\u00edka, jak v d\u00edln\u011b spole\u010dnosti v Jeruzal\u00e9m\u011b 9. srpna 2020 sestavuje diamantem pos\u00e1zenou rou\u0161ku proti COVID-19. Foto | AP<\/span><\/em><\/figcaption><\/figure>\n

USA plat\u00ed dolary, Afrika plat\u00ed krv\u00ed<\/span><\/strong><\/h3>\n

Izraelsk\u00e1 touha po diamantech p\u0159\u00edmo p\u0159i\u017eivuje ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky a krveprolit\u00ed v Africe, kde dod\u00e1v\u00e1 vl\u00e1d\u00e1m, v\u00e1le\u010dn\u00fdm v\u016fdc\u016fm a m\u00edstn\u00edm ozbrojen\u00fdm skupin\u00e1m vojensk\u00e9 vybaven\u00ed v\u00fdm\u011bnou za p\u0159\u00edstup k nerostn\u00fdm zdroj\u016fm kontinentu. Nap\u0159\u00edklad izraelsk\u00e1 spole\u010dnost International Diamond Industries (IDI) si zajistila monopol na produkci diamant\u016f v Demokratick\u00e9 republice Kongo prost\u0159ednictv\u00edm dohody, kter\u00e1 podle panelu OSN zahrnovala tajn\u00e9 dod\u00e1vky zbran\u00ed a v\u00fdcvik kon\u017esk\u00fdch bezpe\u010dnostn\u00edch sil veliteli IDF. Dohoda byla pro IDI neuv\u011b\u0159iteln\u011b lukrativn\u00ed, proto\u017ee spole\u010dnost zaplatila pouze 20 milion\u016f dolar\u016f za monopol, kter\u00fd generoval 600 milion\u016f dolar\u016f ro\u010dn\u011b.<\/span><\/p>\n

Mezit\u00edm se Steinmetzovi v roce 2002 poda\u0159ilo z\u00edskat za pouh\u00fdch 1,2 milionu dolar\u016f v hotovosti polovinu spole\u010dnosti Koidu Ltd., kter\u00e1 t\u011b\u017eila 90 % diamant\u016f v zemi, ve v\u00e1lkou zni\u010den\u00e9 Sierra Leone. Do roku 2011 Koidu produkovala diamanty v hodnot\u011b 200 milion\u016f dolar\u016f.<\/span><\/p>\n

Pro\u010d \u00fa\u0159ady souhlasily s tak sm\u011b\u0161n\u011b n\u00edzk\u00fdmi v\u00fdkupn\u00edmi cenami, lze snad vysv\u011btlit rozhodnut\u00edm \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho soudu z roku 2021, kter\u00fd Steinmetze shledal vinn\u00fdm z \u00faplatku ve v\u00fd\u0161i 8,5 milionu dolar\u016f man\u017eelce prezidenta Guineje. Soud rozhodl, \u017ee tyto \u00faplatky mu zajistily pr\u00e1va na lukrativn\u00ed koncese na \u017eeleznou rudu v regionu Simandou v zemi. Steinmetz byl odsouzen k p\u011bti let\u016fm v\u011bzen\u00ed. Izraelsk\u00fd miliard\u00e1\u0159 v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b \u010del\u00ed podobn\u00fdm z\u00e1va\u017en\u00fdm obvin\u011bn\u00edm z korupce v Rumunsku.<\/span><\/p>\n

Diamantov\u00e1 hore\u010dka v Demokratick\u00e9 republice Kongo, Sierra Leone a dal\u0161\u00edch africk\u00fdch zem\u00edch vedla k ob\u010dansk\u00fdm v\u00e1lk\u00e1m, obchodov\u00e1n\u00ed s lidmi, nucen\u00e9 d\u011btsk\u00e9 pr\u00e1ci a dal\u0161\u00edmu z\u00e1va\u017en\u00e9mu poru\u0161ov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v ze strany skupin, kter\u00e9 se sna\u017e\u00ed z\u00edskat pod\u00edl na diamantov\u00e9m pr\u016fmyslu. Ve srovn\u00e1n\u00ed s Izraelci jsou v\u0161ak tyto skupiny relativn\u011b mal\u00fdmi hr\u00e1\u010di.<\/span><\/p>\n

\u201eBezkonfliktn\u00ed\u201c miner\u00e1ly<\/span><\/strong><\/h3>\n

Velk\u00e1 \u010d\u00e1st krut\u00e9 reality diamantov\u00e9ho pr\u016fmyslu je nyn\u00ed zn\u00e1m\u00e1 v popul\u00e1rn\u00ed kultu\u0159e, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b d\u00edky filmu \u201eKrvav\u00fd diamant\u201c z roku 2006 s Leonardem DiCapriem v hlavn\u00ed roli, kter\u00fd se odehr\u00e1v\u00e1 v Sierra Leone. V reakci na rostouc\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 pobou\u0159en\u00ed nad etikou diamantov\u00e9ho pr\u016fmyslu zalo\u017eil tento pr\u016fmysl Sv\u011btovou diamantovou radu, kter\u00e1 pomohla vytvo\u0159it certifika\u010dn\u00ed syst\u00e9m Kimberleysk\u00e9ho procesu, co\u017e je syst\u00e9m ur\u010den\u00fd k zabr\u00e1n\u011bn\u00ed vstupu tzv. \u201ekonfliktn\u00edch diamant\u016f\u201c na glob\u00e1ln\u00ed trh.<\/span><\/p>\n

Z marketingov\u00e9ho hlediska byl Kimberleysk\u00fd proces velk\u00fdm \u00fasp\u011bchem, proto\u017ee spot\u0159ebitel\u016fm poskytl (iluzi) klidu a p\u0159isp\u011bl tak k n\u00e1r\u016fstu celosv\u011btov\u00e9ho prodeje diamant\u016f. Syst\u00e9m m\u00e1 v\u0161ak \u0159adu kritick\u00fdch nedostatk\u016f. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed z nich je, \u017ee certifikace nekonfliktn\u00edch nerost\u016f se vztahuje pouze na p\u016fvod diamant\u016f, co\u017e Izraeli umo\u017e\u0148uje nad\u00e1le dov\u00e1\u017eet diamanty v hodnot\u011b miliard dolar\u016f do zem\u011b, kter\u00e1 bombarduje sedm sv\u00fdch soused\u016f, tyto diamanty zpracov\u00e1vat, brousit a le\u0161tit a nad\u00e1le prod\u00e1vat sv\u00e9 produkty jako \u201enekonfliktn\u00ed\u201c. To v\u0161e p\u0159i sou\u010dasn\u00e9m prov\u00e1d\u011bn\u00ed toho, co OSN opakovan\u011b ozna\u010dila za \u201egenocidu\u201c proti Palestin\u011b.<\/span><\/p>\n

OSN nav\u00edc v roce 2009 obvinila Izrael z tajn\u00e9ho dovozu neleg\u00e1ln\u00edch krvav\u00fdch diamant\u016f z Pob\u0159e\u017e\u00ed slonoviny.<\/span><\/p>\n

Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, takhle funguje glob\u00e1ln\u00ed pr\u016fmysl. \u0160estn\u00e1ct z dvaceti nejv\u011bt\u0161\u00edch zem\u00ed produkuj\u00edc\u00edch diamanty jsou chud\u00e9 africk\u00e9 n\u00e1rody, kter\u00e9 z toho maj\u00ed jen omezen\u00fd ekonomick\u00fd prosp\u011bch. Mezit\u00edm \u017e\u00e1dn\u00fd z p\u011bti nejv\u011bt\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch v\u00fdvozc\u016f diamant\u016f \u2013 Spojen\u00e9 st\u00e1ty, Indie, Hongkong, Belgie a Izrael \u2013 ve skute\u010dnosti neprodukuje v\u00fdznamn\u00e9 mno\u017estv\u00ed t\u011bchto drah\u00fdch kamen\u016f, co\u017e odr\u00e1\u017e\u00ed nerovnost na\u0161eho sv\u011bta.<\/span><\/p>\n

\"\"
Diamantov\u00fd d\u016fl ve Waiim\u011b v Sierra Leone, odkud poch\u00e1z\u00ed term\u00edn \u201ekrvav\u00e9 diamanty\u201c. Pr\u00e1vn\u00ed mezery umo\u017e\u0148uj\u00ed, aby africk\u00e9 diamanty byly v Izraeli zpracov\u00e1v\u00e1ny a prod\u00e1v\u00e1ny jako \u201ebezkonfliktn\u00ed\u201c. Foto | AP<\/span><\/em><\/figcaption><\/figure>\n

Bezcenn\u00e9 kameny a marketingov\u00e9 kampan\u011b<\/span><\/strong><\/h3>\n

Diamantov\u00fd pr\u016fmysl se op\u00edr\u00e1 o \u0159adu m\u00fdt\u016f, z nich\u017e prvn\u00ed je, \u017ee diamanty jsou vz\u00e1cn\u00e9 miner\u00e1ly. To v\u0161ak nen\u00ed pravda. Na konci 19. stolet\u00ed byla v Ji\u017en\u00ed Africe objevena rozs\u00e1hl\u00e1 lo\u017eiska diamant\u016f, kter\u00e1 zaplavila sv\u011btov\u00fd trh. Provozovatel\u00e9 dol\u016f si v\u0161ak rychle uv\u011bdomili, \u017ee vysok\u00e9 ceny lze udr\u017eet pouze p\u0159\u00edsnou kontrolou dod\u00e1vek. Dnes se ro\u010dn\u011b vyt\u011b\u017e\u00ed v\u00edce ne\u017e 100 milion\u016f kar\u00e1t\u016f diamant\u016f, co\u017e sta\u010d\u00ed na v\u00fdrobu stovek milion\u016f p\u0159\u00edv\u011bsk\u016f, prsten\u016f a n\u00e1u\u0161nic.<\/span><\/p>\n

Diamanty nejsou ze sv\u00e9 podstaty cenn\u00e9. D\u00edky sv\u00e9 extr\u00e9mn\u00ed tvrdosti jsou u\u017eite\u010dn\u00e9 pro v\u00fdrobce n\u00e1stroj\u016f, kte\u0159\u00ed vyr\u00e1b\u011bj\u00ed pilov\u00e9 listy a vrt\u00e1ky. Krom\u011b toho je v\u0161ak jejich hodnota omezen\u00e1. A na rozd\u00edl od v\u0161eobecn\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed nejsou v z\u00e1padn\u00ed kultu\u0159e neodd\u011bliteln\u011b spjaty s reklamou, svatbou ani v\u00fdro\u010d\u00edmi. Ve skute\u010dnosti je spojen\u00ed diamant\u016f a l\u00e1sky v popul\u00e1rn\u00ed kultu\u0159e v\u00fdsledkem marketingov\u00e9 kampan\u011b. Slogan \u201eDiamanty trvaj\u00ed v\u011b\u010dn\u011b\u201c je ve skute\u010dnosti marketingov\u00fd slogan, kter\u00fd v roce 1947 vyvinuli mana\u017ee\u0159i na Madison Avenue. Profesor Sut Jhally, producent dokumentu \u201eDiamantov\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e\u201c, popisuje \u201eDiamanty trvaj\u00ed v\u011b\u010dn\u011b\u201c jako \u201emo\u017en\u00e1 nejslavn\u011bj\u0161\u00ed reklamn\u00ed slogan, jak\u00fd kdy byl vynalezen\u201c. \u201eTento slogan, tato my\u0161lenka, kter\u00e1 vznikla na Madison Avenue, nyn\u00ed formuje na\u0161e ch\u00e1p\u00e1n\u00ed ritu\u00e1l\u016f, kter\u00e9 definuj\u00ed na\u0161e nejosobn\u011bj\u0161\u00ed aktivity, man\u017eelstv\u00ed a rand\u011bn\u00ed,\u201c dodal.<\/span><\/p>\n

\u00dasp\u011bch t\u00e9to kampan\u011b byl naprosto ohromuj\u00edc\u00ed. V roce 1940 dostalo diamantov\u00e9 prsteny pouze 10 % americk\u00fdch nev\u011bst. Do roku 1990 toto \u010d\u00edslo vzrostlo na 90 %. Velkoobchodn\u00ed prodej diamant\u016f v USA se zv\u00fd\u0161il z 23 milion\u016f dolar\u016f v roce 1939 na 2,1 miliardy dolar\u016f v roce 1979 \u2013 co\u017e p\u0159edstavuje n\u00e1r\u016fst o 9 000 % za 40 let. N\u011bkter\u00e9 strategie, jako nap\u0159\u00edklad pokusy o prodej diamantov\u00fdch prsten\u016f mu\u017e\u016fm, nebyly tak \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9.<\/span><\/p>\n

Povzbuzen sv\u00fdm \u00fasp\u011bchem se diamantov\u00fd pr\u016fmysl pokusil aplikovat stejn\u00e9 strategie umis\u0165ov\u00e1n\u00ed produkt\u016f a reklamy, kter\u00e9 fungovaly v USA, v Asii a dodat sv\u00e9mu marketingu n\u00e1dech z\u00e1padn\u00edch hodnot a atraktivity. V Japonsku se tato taktika uk\u00e1zala jako \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1. V roce 1967 dostalo diamantov\u00fd prsten m\u00e9n\u011b ne\u017e 5 % zasnouben\u00fdch japonsk\u00fdch \u017een. Do roku 1981 se v\u0161ak toto \u010d\u00edslo zv\u00fd\u0161ilo na 60 %.<\/span><\/p>\n

Diamantov\u00fd pr\u016fmysl v\u0161ak \u010delil dal\u0161\u00edmu probl\u00e9mu: pokud byl jeho produkt tak drah\u00fd, jak ho mohl prodat masov\u00e9mu trhu? Aby tento probl\u00e9m vy\u0159e\u0161il, obr\u00e1til se znovu na Madison Avenue, kter\u00e1 navrhla mu\u017e\u016fm poradit, aby za z\u00e1snubn\u00ed prsten utratili dva a\u017e t\u0159i m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed platy. Podle The New York Times st\u00e1l pr\u016fm\u011brn\u00fd z\u00e1snubn\u00ed prsten v USA v roce 2014 ohromuj\u00edc\u00edch 4 000 dolar\u016f. \u201eTo byla skv\u011bl\u00e1 strategie,\u201c \u0159ekl Jhally. \u201ePoda\u0159ilo se jim p\u0159esv\u011bd\u010dit n\u011bkter\u00e9 mu\u017ee, aby se zadlu\u017eili a koupili si tyto bezcenn\u00e9 v\u011bci, kter\u00fdch maj\u00ed ve sv\u00fdch skladech miliardy.\u201c<\/span><\/p>\n

V posledn\u00edch letech vedla glob\u00e1ln\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize ke zv\u00fd\u0161en\u00e9 popt\u00e1vce po men\u0161\u00edch a levn\u011bj\u0161\u00edch diamantech. Tyto mal\u00e9 kameny se obvykle brous\u00ed v Indii. K brou\u0161en\u00ed a le\u0161t\u011bn\u00ed t\u011bchto drobn\u00fdch diamant\u016f se zam\u011bstn\u00e1vaj\u00ed d\u011bti, kter\u00e9 maj\u00ed ost\u0159ej\u0161\u00ed zrak a men\u0161\u00ed a obratn\u011bj\u0161\u00ed prsty ne\u017e dosp\u011bl\u00ed, co\u017e do tohoto odv\u011btv\u00ed vn\u00e1\u0161\u00ed novou mor\u00e1ln\u00ed nejednozna\u010dnost.<\/span><\/p>\n

Pr\u016fmysl v krizi<\/span><\/strong><\/h3>\n

Prodej diamant\u016f je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b v krizi. V roce 2024 klesly tr\u017eby v tomto sektoru o 23 %, proto\u017ee mlad\u0161\u00ed spot\u0159ebitel\u00e9 st\u00e1le \u010dast\u011bji vn\u00edmaj\u00ed diamanty jako p\u0159edra\u017een\u00e9 kameny t\u011b\u017een\u00e9 d\u011btsk\u00fdmi otroky ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch z\u00f3n\u00e1ch a jako fale\u0161n\u00e9 symboly sv\u00e9 l\u00e1sky.<\/span><\/p>\n

Glob\u00e1ln\u00ed hnut\u00ed za bojkot, odprodej investic a sankce tak\u00e9 upozornilo na skute\u010dnost, \u017ee prodej diamant\u016f je neodd\u011bliteln\u011b spjat s krveprolit\u00edm v Gaze. Jak p\u00ed\u0161e Palestinsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor BDS:<\/span><\/p>\n

\u201eP\u0159\u00edjmy z diamantov\u00e9ho pr\u016fmyslu p\u0159isp\u00edvaj\u00ed k financov\u00e1n\u00ed neleg\u00e1ln\u00ed izraelsk\u00e9 okupace palestinsk\u00fdch \u00fazem\u00ed, brut\u00e1ln\u00edho \u00fatlaku palestinsk\u00e9ho lidu a jeho mezin\u00e1rodn\u00ed s\u00edt\u011b sabot\u00e9r\u016f, \u0161pion\u016f a vrah\u016f.\u201c<\/span><\/em><\/p>\n

M\u00e9n\u011b politickou, ale mo\u017en\u00e1 existen\u010dn\u00ed hrozbu p\u0159edstavuj\u00ed laboratorn\u011b p\u011bstovan\u00e9 diamanty, jejich\u017e cena je jen asi desetina ceny tradi\u010dn\u011b t\u011b\u017een\u00fdch kamen\u016f. Laboratorn\u011b p\u011bstovan\u00e9 diamanty (z nich\u017e asi polovina poch\u00e1z\u00ed z \u010c\u00edny) nyn\u00ed tvo\u0159\u00ed zhruba 20 % celkov\u00e9ho prodeje a o\u010dek\u00e1v\u00e1 se, \u017ee jejich pod\u00edl na trhu bude i nad\u00e1le r\u016fst, zat\u00edmco jejich cena bude i nad\u00e1le klesat. Podle pr\u016fzkumu z roku 2025 by t\u0159i \u010dtvrtiny Ameri\u010dan\u016f s pot\u011b\u0161en\u00edm dostaly z\u00e1snubn\u00ed prsten s laboratorn\u011b p\u011bstovan\u00fdm diamantem. Ve\u0159ejnost vn\u00edm\u00e1 tyto diamanty jako dostupn\u011bj\u0161\u00ed a eticky z\u00edskan\u00e9.<\/span><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed t\u011b\u017ekou a nep\u0159edv\u00eddanou ranou pro izraelsk\u00e9 obchodn\u00edky s diamanty byl nov\u00fd glob\u00e1ln\u00ed celn\u00ed syst\u00e9m z Trumpovy \u00e9ry. Spojen\u00e9 st\u00e1ty v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b uvaluj\u00ed 15% clo na v\u0161echny izraelsk\u00e9 diamanty. V z\u00e1\u0159\u00ed se Evropsk\u00e9 unii poda\u0159ilo vyjednat v\u00fdjimku z 15% cla na diamanty, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee konkurenti jako Belgie maj\u00ed nyn\u00ed na kl\u00ed\u010dov\u00e9m americk\u00e9m trhu oproti Izraeli zna\u010dnou v\u00fdhodu.<\/span><\/p>\n

V d\u016fsledku toho prezident Izraelsk\u00e9 diamantov\u00e9 burzy Nissim Zuaretz prohl\u00e1sil, \u017ee jeho odv\u011btv\u00ed \u010del\u00ed \u201eexisten\u010dn\u00ed hrozb\u011b\u201c. \u201eZaost\u00e1v\u00e1me,\u201c varoval a dodal:<\/span><\/p>\n

\u201eM\u016fj vzkaz vl\u00e1d\u011b i ve\u0159ejnosti je jasn\u00fd: te\u010f, nebo nikdy\u2026 M\u00e1me jedine\u010dnou p\u0159\u00edle\u017eitost znovu u\u010dinit z Izraele centrum glob\u00e1ln\u00edho diamantov\u00e9ho pr\u016fmyslu, ale tato p\u0159\u00edle\u017eitost rychle miz\u00ed. Ka\u017ed\u00fd den, kdy vl\u00e1da z\u016fst\u00e1v\u00e1 ne\u010dinn\u00e1, znamen\u00e1 dal\u0161\u00edho ztracen\u00e9ho obchodn\u00edka s diamanty, dal\u0161\u00ed rodinu bez p\u0159\u00edjmu, dal\u0161\u00ed ztr\u00e1tu na\u0161eho n\u00e1rodn\u00edho d\u011bdictv\u00ed.\u201c<\/span><\/em><\/p>\n

Pokud v\u0161ak izraelsk\u00e1 vl\u00e1da skute\u010dn\u011b zas\u00e1hne na ochranu sv\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho pr\u016fmyslu a zvol\u00ed intervencionisti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup, jen to jasn\u011bji uk\u00e1\u017ee, \u017ee n\u00e1kup diamant\u016f ze sv\u00e9 podstaty financuje etnick\u00e9 \u010distky Palestiny a m\u011bn\u00ed krvav\u00e9 diamanty v diamanty genocidy.<\/span><\/p>\n

Od Alana Macleoda<\/span><\/em><\/strong><\/p>\n

\u00davodn\u00ed fotografie na ob\u00e1lce | Ilustrace od MintPress News<\/span><\/em><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n

Zdroj<\/span><\/a><\/span><\/h3>\n

 <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159isp\u011bl v\u00e1\u0161 z\u00e1snubn\u00ed prsten k financov\u00e1n\u00ed genocidy v Gaze? Je to zcela mo\u017en\u00e9. A\u010dkoli Izrael…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":95050,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[5014,348,178,107],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/95049"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=95049"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/95049\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/95050"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=95049"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=95049"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=95049"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}