{"id":93310,"date":"2025-11-28T06:26:31","date_gmt":"2025-11-28T05:26:31","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=93310"},"modified":"2025-11-28T06:26:31","modified_gmt":"2025-11-28T05:26:31","slug":"miroslav-porizek-vojak-statnik-vlastenec-pred-130-lety-se-narodil-general-ludvik-svoboda","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/11\/28\/miroslav-porizek-vojak-statnik-vlastenec-pred-130-lety-se-narodil-general-ludvik-svoboda\/","title":{"rendered":"Miroslav Po\u0159\u00edzek: Voj\u00e1k, st\u00e1tn\u00edk, vlastenec \u2013 p\u0159ed 130 lety se narodil gener\u00e1l Ludv\u00edk Svoboda"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Nem\u00e1me v na\u0161\u00ed novodob\u00e9 historii mnoho osobnost\u00ed form\u00e1tu gener\u00e1la Ludv\u00edka Svobody. Mu\u017e narozen\u00fd v mal\u00e9 obci na Vyso\u010din\u011b do rolnick\u00e9 rodiny se m\u011bl p\u016fvodn\u011b v\u011bnovat zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Jen\u017ee b\u011bh \u017eivota a ud\u00e1losti doby rozhodly jinak. Ludv\u00edk Svoboda se nakonec dal na dr\u00e1hu voj\u00e1ka. Byl aktivn\u011b \u00fa\u010dasten obou sv\u011btov\u00fdch v\u00e1lek. Stal se akt\u00e9rem \u0159ady v\u00fdznamn\u00fdch politick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed a dramat, kter\u00fdmi proch\u00e1zel on osobn\u011b i jeho n\u00e1rod. P\u0159itom jeho vlastnosti, jako rozhodnost, nesm\u00edrn\u00e1 pracovitost, k\u00e1ze\u0148 i pevn\u00e1 v\u016fle a charakter prost\u00e9ho, skromn\u00e9ho venkovsk\u00e9ho \u010dlov\u011bka, jej postupn\u011b p\u0159es \u010detn\u00e9 funkce v arm\u00e1d\u011b dovedly a\u017e k funkci ministra obrany, a nakonec i prezidenta republiky. Pro n\u00e1rod bylo velk\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm, \u017ee pr\u00e1v\u011b on st\u00e1l v dob\u00e1ch mimo\u0159\u00e1dn\u011b slo\u017eit\u00fdch v pozic\u00edch, kde mohl aktivn\u011b konat ve prosp\u011bch n\u00e1roda. Gener\u00e1l Svoboda pln\u011b zaslou\u017e\u00ed na\u0161i \u00factu a je povinnost\u00ed v\u0161ech poctiv\u00fdch lid\u00ed uchov\u00e1vat jeho pravdiv\u00fd \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh i dal\u0161\u00edm generac\u00edm.<\/strong><\/p>\n

Ludv\u00edk Svoboda se narodil v\u00a0Hroznat\u00edn\u011b dne 25. listopadu 1895. Jeho otec byl roln\u00edk. Ji\u017e od ml\u00e1d\u00ed musel v\u00a0hospod\u00e1\u0159stv\u00ed vykon\u00e1vat r\u016fzn\u00e9 povinnosti. Rodinn\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed sice v\u00a0kraji pat\u0159ilo k\u00a0t\u011bm v\u011bt\u0161\u00edm, ov\u0161em na kamenit\u00fdch pol\u00edch a pol\u00ed\u010dk\u00e1ch museli roln\u00edci tvrd\u011b bojovat o \u00farodu s\u00a0drsn\u00fdmi podm\u00ednkami.<\/p>\n

Ludv\u00edk Svoboda byl nejmlad\u0161\u00edm z trojice vlastn\u00edch sourozenc\u016f. Po smrti otce Jana Svobody k nim p\u0159ibyli je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed t\u0159i z druh\u00e9ho man\u017eelstv\u00ed matky s Franti\u0161kem Nejedl\u00fdm. Ludv\u00edk m\u011bl k p\u016fd\u011b od d\u011btstv\u00ed velmi bl\u00edzk\u00fd vztah, zem\u011bd\u011blstv\u00ed rozum\u011bl a venkovsk\u00fd \u017eivot mu p\u0159in\u00e1\u0161el uspokojen\u00ed. Vystudoval Zemskou zem\u011bd\u011blskou \u0161kolu ve Velk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed, kter\u00e1 m\u011bla tradici a kde ve sv\u00e9 dob\u011b u\u010dilo mnoho v\u00fdborn\u00fdch pokrokov\u00fdch u\u010ditel\u016f. Z\u00edskan\u00e9 \u0161koln\u00ed znalosti si je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il jako praktikant v jednom vina\u0159stv\u00ed v Rakousku.<\/p>\n

1915 – 1938<\/strong><\/h3>\n

Po dokon\u010den\u00ed \u0161koly se cht\u011bl profesn\u011b \u017eivit jako agronom. P\u0159i\u010dem\u017e jeho star\u0161\u00ed bratr Josef se m\u011bl st\u00e1t hospod\u00e1\u0159em na rodn\u00e9m statku. Jen\u017ee mezin\u00e1rodn\u00ed ud\u00e1losti rozhodly \u00fapln\u011b jinak. Po vypuknut\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byli oba brat\u0159i povol\u00e1ni do rakousk\u00e9 arm\u00e1dy. Ludv\u00edk Svoboda byl 11. \u010dervna 1915 posl\u00e1n na ruskou frontu. Ji\u017e v z\u00e1\u0159\u00ed toho roku ov\u0161em dobrovoln\u011b p\u0159e\u0161el do zajet\u00ed, jeliko\u017e necht\u011bl bojovat proti bratrsk\u00e9mu slovansk\u00e9mu n\u00e1rodu. Pro\u0161el zajateck\u00fdm t\u00e1borem v Darnici u Kijeva a pozd\u011bji v z\u00e1\u0159\u00ed 1916 se v Kijev\u011b p\u0159ihl\u00e1sil do \u010ds. legi\u00ed, kter\u00e9 se tehdy organizovaly. N\u00e1sledn\u011b v legi\u00edch slou\u017eil po dobu \u010dty\u0159 let.<\/p>\n

S\u00a0N\u011bmci se poprv\u00e9 v\u00a0boj\u00edch utkal u Zborova a pot\u00e9 u Bachma\u010de. Zprvu velel \u010det\u011b, potom rot\u011b a praporu. V\u00a0Bitv\u011b u Zborova byl vyznamen\u00e1n \u0159\u00e1dem sv. Ji\u0159\u00ed 3. a 4. stupn\u011b. Ze sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se dom\u016f do nov\u011b vznikl\u00e9 samostatn\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky vr\u00e1til a\u017e v\u00a0roce 1920 v\u00a0hodnosti kapit\u00e1na. A to dlouhou a n\u00e1ro\u010dnou cestou p\u0159es Tich\u00fd oce\u00e1n, Panamsk\u00fd pr\u016fplav a Atlantick\u00fd oce\u00e1n do Terstu. Doma ve vlasti se koncov\u00fdm bodem jeho cesty stalo m\u011bsto Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e jako pos\u00e1dkov\u00e9 m\u011bsto 3. p\u011b\u0161\u00edho pluku Jana \u017di\u017eky z\u00a0Trocnova. Zde demobilizoval a do rodn\u00e9ho Hroznat\u00edna se vr\u00e1til a\u017e na sklonku roku 1920. Star\u0161\u00ed bratr Josef se z\u00a0v\u00e1lky nevr\u00e1til, zahynul v\u00a0Srbsku.<\/p>\n

Ludv\u00edk Svoboda jako demobilizovan\u00fd kapit\u00e1n-legion\u00e1\u0159 se ujal rodn\u00e9ho gruntu. Ale jen na kr\u00e1tkou dobu. V\u00a0\u0159\u00edjnu 1921 byl znovu mobilizov\u00e1n v\u00a0souvislosti s\u00a0pokusem b\u00fdval\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Karla Habsbursk\u00e9ho op\u011bt z\u00edskat tr\u016fn v\u00a0Ma\u010farsku. Znovu se setkal s\u00a0b\u00fdval\u00fdmi druhy z\u00a0legi\u00ed, ti jej n\u00e1sledn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dili, aby tak\u00e9 on vstoupil do nov\u011b se tvo\u0159\u00edc\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy. Hospod\u00e1\u0159stv\u00ed p\u0159enechal nevlastn\u00edmu bratrovi Franti\u0161ku Nejedl\u00e9mu.<\/p>\n

Ludv\u00edk Svoboda pot\u00e9 kr\u00e1tce p\u016fsobil u 3. p\u011b\u0161\u00edho pluku J. \u017di\u017eky z\u00a0Trocnova v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei. V\u00a0roce 1923 se o\u017eenil s\u00a0Irenou Stratilovou, a je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku byl p\u0159elo\u017een do nov\u00e9 pos\u00e1dky v\u00a0U\u017ehorodu. Zde pak p\u016fsobil a\u017e do roku 1931 jako velitel kulometn\u00e9 roty a z\u00e1stupce velitele praporu u 36. p\u011b\u0161\u00edho pluku. V\u00a0roce 1924 se man\u017eel\u016fm Svobodov\u00fdm narodil syn Miroslav a o rok pozd\u011bji p\u0159i\u0161la na sv\u011bt dcera Zoe. Ve slu\u017eebn\u00edch z\u00e1znamech byl posuzov\u00e1n jako schopn\u00fd d\u016fstojn\u00edk. Vynikal rozhodnost\u00ed, p\u00edl\u00ed a d\u016fslednost\u00ed, p\u0159itom tak\u00e9 klidem a citliv\u00fdm p\u0159\u00edstupem k\u00a0voj\u00e1k\u016fm. St\u00e1le si prohluboval znalosti, co\u017e jej p\u0159im\u011blo ke slo\u017een\u00ed st\u00e1tn\u00ed zkou\u0161ky z\u00a0ma\u010farsk\u00e9ho jazyka a literatury na univerzit\u011b v\u00a0Bratislav\u011b.<\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b dobr\u00e1 znalost ma\u010far\u0161tiny mu v\u00a0dal\u0161\u00edm obdob\u00ed umo\u017enila p\u0159ijmout m\u00edsto profesora ma\u010farsk\u00e9ho jazyka na vojensk\u00e9 akademii v\u00a0Hranic\u00edch na Morav\u011b. Zde pak vyu\u010doval v\u00a0letech 1931 \u2013 1934. To u\u017e se ale situace v\u00a0Evrop\u011b za\u010dala n\u00e1stupem Hitlera k\u00a0moci v\u00a0N\u011bmecku pov\u00e1\u017eliv\u011b zhor\u0161ovat. V\u0161e sm\u011b\u0159ovalo k\u00a0nov\u00e9mu konfliktu.<\/p>\n

V\u00a0roce 1934 byl p\u0159evelen ke sv\u00e9mu mate\u0159sk\u00e9mu pluku do Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee, kam nastoupil v\u00a0hodnosti podplukovn\u00edka a kde p\u016fsobil v\u00a0r\u016fzn\u00fdch velitelsk\u00fdch funkc\u00edch a\u017e do\u00a0roku 1938. Pro Ludv\u00edka Svobodu bylo typick\u00e9, \u017ee se v\u017edy zaj\u00edmal o ve\u0159ejn\u00fd \u017eivot, mezin\u00e1rodn\u00ed d\u011bn\u00ed, postaven\u00ed \u010ceskoslovenska a zaji\u0161t\u011bn\u00ed bezpe\u010dnosti republiky. Kdy\u017e vypukla ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka ve \u0160pan\u011blsku, na ve\u0159ejn\u00e9 sch\u016fzi v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei vyj\u00e1d\u0159il solidaritu se z\u00e1konnou vl\u00e1dou a jednozna\u010dn\u011b odsoudil pu\u010disty i zlo\u010dinnou intervenci nacistick\u00e9ho N\u011bmecka a It\u00e1lie ve prosp\u011bch pu\u010dist\u016f. Ludv\u00edk Svoboda pat\u0159il k\u00a0t\u011bm, kte\u0159\u00ed uv\u00edtali uzav\u0159en\u00ed spojeneck\u00e9 smlouvy mezi \u010ceskoslovenskem a Sov\u011btsk\u00fdm svazem. Spr\u00e1vn\u011b p\u0159edv\u00eddal, \u017ee nelze pln\u011b spol\u00e9hat na bezpe\u010dnostn\u00ed z\u00e1vazky z\u00e1padn\u00edch spojenc\u016f a \u017ee tyto jsou v\u00a0m\u011bn\u00edc\u00ed se situaci v\u00a0Evrop\u011b zna\u010dn\u011b nejist\u00e9.<\/p>\n

Koncem 30. let ud\u00e1losti nabraly rychl\u00fd sp\u00e1d. V\u00a0obdob\u00ed od kv\u011btna do z\u00e1\u0159\u00ed 1938, kdy byla nejprve vyhl\u00e1\u0161ena \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1 a po n\u00ed i v\u0161eobecn\u00e1 mobilizace, vykon\u00e1val funkci velitele n\u00e1hradn\u00edho praporu a sou\u010dasn\u011b mobiliza\u010dn\u00edho referenta pluku. Po dokon\u010den\u00ed n\u00e1ro\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce souvisej\u00edc\u00ed s\u00a0mobilizac\u00ed z\u00e1lo\u017en\u00edho pluku ode\u0161el na vlastn\u00ed \u017e\u00e1dost jako velitel poln\u00edho praporu do pohrani\u010d\u00ed br\u00e1nit republiku.<\/p>\n

1939 – 1945<\/strong><\/h3>\n

V\u00a0dob\u011b Mnichovsk\u00e9ho dikt\u00e1tu pat\u0159il k\u00a0t\u011bm d\u016fstojn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed nesouhlasili s\u00a0kapitulac\u00ed, a\u010d se j\u00ed museli pod\u0159\u00eddit. Pak p\u0159i\u0161el tragick\u00fd 15. b\u0159ezen 1939. Po okupaci okle\u0161t\u011bn\u00e9 republiky n\u011bmeck\u00fdm vojskem se pod\u00edlel na vytv\u00e1\u0159en\u00ed ileg\u00e1ln\u00ed vojensk\u00e9 organizace Obrana n\u00e1roda na v\u00fdchodn\u00ed Morav\u011b. V\u00a0\u010dervnu 1939 ode\u0161el po rozlou\u010den\u00ed s\u00a0rodinou do Polska, a to s\u00a0pevn\u00fdm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm, \u017ee s\u00a0Hitlerem se mus\u00ed v\u017edy a v\u0161ude bojovat. \u00a0V\u00a0Krakov\u011b p\u0159evzal velen\u00ed tvo\u0159\u00edc\u00ed se zahrani\u010dn\u00ed vojensk\u00e9 jednotky. Po rychl\u00e9m p\u00e1du Polska p\u0159evedl tuto jednotku ve druh\u00e9 polovin\u011b z\u00e1\u0159\u00ed do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu (SSSR), kde po\u017e\u00e1dala o azyl.<\/p>\n

Sov\u011bti p\u0159ijali \u010ds. voj\u00e1ky ne jako zajatce, ale jako vojenskou jednotku v\u00a0exilu, kter\u00e1 u nich na\u0161la azyl. Vzhledem k\u00a0mezin\u00e1rodn\u00ed situaci, ale i celkov\u00fdm pom\u011br\u016fm, vojensk\u00fdm p\u0159edpis\u016fm a smluvn\u00edm vztah\u016fm, byli um\u00edst\u011bni v\u00a0interna\u010dn\u00edch t\u00e1borech. Mohli v\u00a0nich \u017e\u00edt podle sv\u00fdch zvyklost\u00ed a vojensk\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f. \u010cs. jednotka postupn\u011b pro\u0161la interna\u010dn\u00edmi t\u00e1bory v\u00a0Kamenci Podolsk\u00e9m, Olchovci, Jermolinci, Orank\u00e1ch a Suzdalu. Mezit\u00edm prob\u00edhala komplikovan\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed o dal\u0161\u00edm osudu jednotky. Jej\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci odm\u00edtali d\u00e1le \u010dekat a cht\u011bli co nejd\u0159\u00edve bojovat proti hitlerovc\u016fm p\u0159\u00edmo na front\u011b se zbran\u00ed v\u00a0ruce. K\u00a0prvn\u00edmu ostr\u00e9mu bojov\u00e9mu nasazen\u00ed vedla v\u0161ak je\u0161t\u011b dlouh\u00e1 cesta. Nyn\u00ed byla pot\u0159ebn\u00e1 trp\u011blivost a k\u00e1ze\u0148. I v\u00a0t\u00e9to dob\u011b dok\u00e1zal Ludv\u00edk Svoboda sv\u00fdm osobn\u00edm nasazen\u00edm udr\u017eet v\u00a0jednotce bojov\u00e9ho ducha, ale pr\u00e1v\u011b i tolik pot\u0159ebnou trp\u011blivost a k\u00e1ze\u0148.<\/p>\n

Z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bna nastala po napaden\u00ed SSSR N\u011bmeckem. Zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e se situace pro SSSR vyv\u00edjela v\u00a0prvn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch po napaden\u00ed velmi nep\u0159\u00edzniv\u011b. Ludv\u00edk Svoboda byl ov\u0161em i v\u00a0t\u00e9to dob\u011b pevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee to bude p\u0159edev\u0161\u00edm Rud\u00e1 arm\u00e1da a mimo\u0159\u00e1dn\u011b hou\u017eevnat\u00fd sov\u011btsk\u00fd lid, kdo dok\u00e1\u017ee zlomit vojenskou moc a dosavadn\u00ed \u00fasp\u011bchy N\u011bmecka a jeho spojenc\u016f. Od \u00fanora 1942 se tak kone\u010dn\u011b po dlouh\u00e9 dob\u011b \u010dek\u00e1n\u00ed za\u010dal organizovat a cvi\u010dit v\u00a0Buzuluku 1. \u010ds. samostatn\u00fd poln\u00ed prapor v\u00a0SSSR.<\/p>\n

Ludv\u00edk Svoboda dal jasn\u00fd povel: Sm\u011br Praha! Tomu rozum\u011bli v\u0161ichni velmi dob\u0159e. Byl vyty\u010den jednozna\u010dn\u00fd c\u00edl. Probojovat se ze SSSR po boku Rud\u00e9 arm\u00e1dy na \u00fazem\u00ed vlasti, kde \u0159\u00e1dili krutou rukou okupanti, a p\u0159in\u00e9st j\u00ed m\u00edr a svobodu. Cesta za t\u00edmto c\u00edlem byla dlouh\u00e1, velmi n\u00e1ro\u010dn\u00e1, m\u011bla prov\u011b\u0159it bojovou p\u0159ipravenost i ve\u0161ker\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed vlastnosti jednotliv\u00fdch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f t\u00e9to osvoboditelsk\u00e9 mise s\u00a0ve\u0161kerou d\u016fkladnost\u00ed. Pln\u011b p\u0159itom platilo star\u00e9 v\u00e1le\u010dnick\u00e9 heslo \u2013 t\u011b\u017eko na cvi\u010di\u0161ti, lehko na boji\u0161ti. Ano, nyn\u00ed byl na po\u0159adu p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch dn\u016f, t\u00fddn\u016f i m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159edev\u0161\u00edm d\u016fkladn\u00fd v\u00fdcvik. Bez n\u011bj se \u010deskoslovensk\u00e1 jednotka nemohla postavit st\u00e1le je\u0161t\u011b velmi siln\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 arm\u00e1d\u011b a v\u00a0tomto boji \u010destn\u011b obst\u00e1t.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b nade\u0161el 30. leden 1943, kdy prapor v\u00a0po\u010dtu bezm\u00e1la tis\u00edce voj\u00e1k\u016f pod velen\u00edm plukovn\u00edka Svobody odjel na frontu. Dne 8. b\u0159ezna 1943 pak nade\u0161el den D. Den prvn\u00edho ostr\u00e9ho a krvav\u00e9ho st\u0159etu s\u00a0n\u011bmeck\u00fdmi vojsky u Sokolova. \u010cs. jednotka zde v\u00a0nel\u00edtostn\u00e9m boji se ct\u00ed obst\u00e1la proti nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 p\u0159esile, na sv\u00e9m \u00faseku splnila sv\u016fj \u00fakol se ct\u00ed, by\u0165 s\u00a0citeln\u00fdmi ztr\u00e1tami. \u010cechoslov\u00e1ci se v\u0161ak bili udatn\u011b a nep\u0159\u00edtel musel na tomto \u00faseku fronty odepsat zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed padl\u00fdch a zran\u011bn\u00fdch i zni\u010den\u00e9 techniky.<\/p>\n

\u201eNa b\u0159ehu \u0159eky M\u017ee st\u00e1la vesnice Sokolovo. Obranu p\u0159edsunut\u00e9ho Sokolova sv\u011b\u0159il Svoboda rot\u011b, kter\u00e9 velel jeho nejlep\u0161\u00ed \u017e\u00e1k, nadporu\u010d\u00edk Jaro\u0161. Den narozenin prezidenta Osvoboditele T.G. Masaryka oslavili \u010cechoslov\u00e1ci svou prvn\u00ed bitvou. Poprv\u00e9 v\u00a0t\u00e9to v\u00e1lce dop\u0159\u00e1l osud nesov\u011btsk\u00e9 jednotce st\u0159etnout se na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b s\u00a0N\u011bmci. Svoboda pozoroval z\u00a0okraje lesa pr\u016fb\u011bh cel\u00e9 bitvy. Vid\u011bl n\u011bmeck\u00e9 automat\u010d\u00edky v\u00a0b\u00edl\u00fdch pl\u00e1\u0161t\u00edch, postupuj\u00edc\u00ed za tanky. Spat\u0159il, jak byla uml\u010dena na\u0161e protitankov\u00e1 d\u011bla. N\u011bmeck\u00e9 tanky pronikaly kup\u0159edu. Svoboda jich napo\u010d\u00edtal n\u011bkolik des\u00edtek. N\u011bme\u010dt\u00ed plamenomet\u010d\u00edci zapalovali staven\u00ed, d\u0159ev\u011bn\u00e9 budovy ve vesnici chytaly jako z\u00e1palky. Sokolovo ho\u0159elo. \u2026 Jaro\u0161 neustoupil. Zaujal kruhovou obranu kolem kostela. Dvakr\u00e1t ran\u011bn nep\u0159est\u00e1val st\u0159\u00edlet z\u00a0automatu. Pob\u00edjel des\u00edtky fa\u0161ist\u016f. Neustoupil. Hrdina SSSR a hrdina \u010deskoslovensk\u00e9ho lidu, kapit\u00e1n Otakar Jaro\u0161 padl v\u00a0Sokolovu smrt\u00ed chrabr\u00fdch. N\u011bmci v\u0161ak nepro\u0161li. Utrp\u011bli velk\u00e9 ztr\u00e1ty. Prvn\u00ed \u010ds. poln\u00ed prapor se udr\u017eel na \u0159ece M\u017ei, na okraji lesa. \u2026 N\u011bmci se probili k\u00a0Charkovu na ji\u017en\u00edm \u00faseku a prvn\u00ed \u010ds. poln\u00ed prapor dostal rozkaz, aby v\u00a0noci ustoupil. Svoboda ode\u0161el posledn\u00ed, kdy\u017e se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee u\u017e se st\u00e1hla i posledn\u00ed rota, kryj\u00edc\u00ed \u00fastup.\u201c\u00a0<\/em>\u00a0(Julius \u0160if, Gener\u00e1l Svoboda)<\/p>\n

P\u0159ed odjezdem na frontu napsal Ludv\u00edk Svoboda Stalinovi: \u201eS heslem: Smrt n\u011bmeck\u00fdm okupant\u016fm! A s\u00a0pevnou v\u016fl\u00ed n\u00e1sledovat skv\u011bl\u00e9ho p\u0159\u00edkladu hrdinsk\u00e9 Rud\u00e9 arm\u00e1dy p\u016fjdeme do boje a u\u010din\u00edme v\u0161e, co bude v\u00a0na\u0161ich sil\u00e1ch, abychom byli hodni d\u016fv\u011bry nejvy\u0161\u0161\u00edho velen\u00ed Rud\u00e9 arm\u00e1dy, abychom byli hodni \u017e\u00edt ve svobodn\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 republice. V\u00a0tomto sv\u00e9m odhodl\u00e1n\u00ed budeme neochv\u011bjn\u011b a\u017e do v\u00edt\u011bzstv\u00ed.\u201c\u00a0<\/em>\u00a0A tento sv\u016fj z\u00e1vazek \u010ds. voj\u00e1ci \u010destn\u011b splnili p\u0159i v\u0161ech bojov\u00fdch \u00fakolech a bitv\u00e1ch, kter\u00e9 je \u010dekaly na p\u0159edlouh\u00e9 cest\u011b p\u0159es sp\u00e1leni\u0161t\u011b, p\u0159es krvav\u00e9 \u0159eky, p\u0159es zasn\u011b\u017een\u00e9 hory, na cest\u011b z\u00a0Buzuluku a\u017e do kv\u011btnov\u00e9 Prahy roku 1945.<\/p>\n

V\u00a0\u00fadob\u00ed od dubna do z\u00e1\u0159\u00ed 1943 se budovala 1. \u010ds. samostatn\u00e1 brig\u00e1da, kter\u00e1 byla posl\u00e9ze nasazena do boj\u016f p\u0159i osvobozov\u00e1n\u00ed Kyjeva a Pravob\u0159e\u017en\u00ed Ukrajiny. Po ukon\u010den\u00ed t\u011bchto boj\u016f do\u0161lo k\u00a0p\u0159eorganizov\u00e1n\u00ed brig\u00e1dy na 1. \u010ds. arm\u00e1dn\u00ed sbor. Dne 3. prosince 1943 byl Ludv\u00edk Svoboda pov\u00fd\u0161en na brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la. Tento sbor se v\u00a0dal\u0161\u00edm pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lky zapojil do velmi krvav\u00fdch, nel\u00edtostn\u00fdch boj\u016f v\u00a0Karpatsko \u2013 dukelsk\u00e9 operaci a dne 6. \u0159\u00edjna 1944 stanul v\u00a0prostoru Dukelsk\u00e9ho pr\u016fsmyku na p\u016fd\u011b sv\u00e9 vlasti. N\u00e1ro\u010dn\u00fd horsk\u00fd ter\u00e9n p\u0159edstavoval d\u016fle\u017eit\u00fd op\u011brn\u00fd bod ustupuj\u00edc\u00edch n\u011bmeck\u00fdch jednotek a postup vp\u0159ed byl mnohdy vykoupen nemal\u00fdmi ztr\u00e1tami.<\/p>\n

Ludv\u00edk Svoboda byl je\u0161t\u011b p\u0159ed koncem v\u00e1lky 4. dubna 1945 jmenov\u00e1n ministrem n\u00e1rodn\u00ed obrany v\u00a0Ko\u0161ick\u00e9 vl\u00e1d\u011b. V\u00a0pr\u016fb\u011bhu roku 1945 byl tak\u00e9 nejprve pov\u00fd\u0161en na divizn\u00edho gener\u00e1la a pozd\u011bji na arm\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la.<\/p>\n

1945 – 1948<\/strong><\/h3>\n

Nastal \u010das budov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 arm\u00e1dy podle Ko\u0161ick\u00e9ho vl\u00e1dn\u00edho programu. Jednak v\u00a0duchu n\u00e1rodn\u00ed a demokratick\u00e9 revoluce, tak i s\u00a0ohledem na spojeneckou smlouvu se SSSR. Dost podstatnou roli ve v\u00fdstavb\u011b arm\u00e1dy po konci v\u00e1lky hr\u00e1la i zm\u011bn\u011bn\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed situace. Ludv\u00edk Svoboda si byl dob\u0159e v\u011bdom nov\u00e9ho pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed Evropy a vn\u00edmal jej jako z\u00e1ruku pozitivn\u00edho v\u00fdvoje.\u00a0 Byl pevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee na\u0161i bezpe\u010dnost do budoucna zajist\u00ed jen t\u011bsn\u00e1 spolupr\u00e1ce se SSSR. Jako profesion\u00e1ln\u00ed voj\u00e1k, kter\u00fd pro\u017eil na front\u00e1ch ob\u011b sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jakou zk\u00e1zu s\u00a0sebou v\u00e1le\u010dn\u00fd konflikt p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed. Proto se stal z\u00e1hy po v\u00e1lce \u010dlenem hnut\u00ed Obr\u00e1nc\u016f m\u00edru, aktivn\u011b se \u00fa\u010dastnil jeho konferenc\u00ed. Ka\u017edoro\u010dn\u011b tak\u00e9 vykon\u00e1val osobn\u00ed \u201epou\u0165\u201c na Duklu, na m\u00edsta tvrd\u00fdch boj\u016f, kter\u00e9 st\u00e1ly tolik ob\u011bt\u00ed.<\/p>\n

V\u00a0dramatick\u00fdch ud\u00e1lostech \u00fanora 1948 pln\u011b zast\u00e1val postoj, aby arm\u00e1da nezasahovala do politick\u00e9ho v\u00fdvoje uvnit\u0159 zem\u011b, by\u0165 by byl sebev\u00edce slo\u017eit\u00fd. Stejn\u00fd postoj zast\u00e1val v\u00a0tomto sm\u011bru rovn\u011b\u017e prezident Bene\u0161 i ministr zahrani\u010d\u00ed Jan Masaryk. Pravicov\u00e9 a nesocialistick\u00e9 strany stoj\u00edc\u00ed za vyvol\u00e1n\u00edm vl\u00e1dn\u00ed krize p\u0159ecenily sv\u00e9 s\u00edly a hrub\u011b neodhadly n\u00e1lady ve spole\u010dnosti. Z\u00a0nastal\u00e9ho st\u0159etu proto z\u00e1konit\u011b ode\u0161ly pora\u017eeny. Lid\u00e9 ve sv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b necht\u011bli nechat doj\u00edt situaci a\u017e ke vzniku ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky, stejn\u011b tak rozhodn\u011b odm\u00edtli n\u00e1vrat prvorepublikov\u00fdch pom\u011br\u016f. Komunist\u00e9 mistrn\u011b zvl\u00e1dnutou taktikou a \u00fa\u010dinnou masivn\u00ed mobilizac\u00ed sv\u00fdch p\u0159\u00edznivc\u016f dok\u00e1zali vl\u00e1dn\u00ed krizi zcela vyu\u017e\u00edt ve sv\u016fj prosp\u011bch. Ludv\u00edk Svoboda stal v\u00a0tomto st\u0159etu na pozic\u00edch v\u011bt\u0161iny lidu.<\/p>\n

Volby v\u00a0kv\u011btnu 1948 jednozna\u010dn\u011b ovl\u00e1dli kandid\u00e1ti sjednocen\u00e9 N\u00e1rodn\u00ed fronty, a\u010dkoliv ne zcela nepodstatn\u00e1 \u010d\u00e1st voli\u010d\u016f (asi 13%) odevzdala v\u00a0t\u011bchto volb\u00e1ch tzv. b\u00edl\u00e9 l\u00edstky jako vyj\u00e1d\u0159en\u00ed nesouhlasu s\u00a0v\u00fdvojem po \u00fanoru 1948. V\u00a0t\u011bchto volb\u00e1ch se stal Ludv\u00edk Svoboda jako nestran\u00edk (do KS\u010c vstoupil o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji), jedn\u00edm z\u00a0poslanc\u016f nov\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. A sv\u016fj mand\u00e1t, kter\u00fd v\u00a0dal\u0161\u00edch volb\u00e1ch opakovan\u011b obh\u00e1jil, pak nep\u0159etr\u017eit\u011b vykon\u00e1val dal\u0161\u00edch dvacet let. Prakticky a\u017e do sv\u00e9ho zvolen\u00ed prezidentem republiky v\u00a0b\u0159eznu 1968. Roli poslance bral p\u0159itom v\u017edy velmi v\u00e1\u017en\u011b, aktivn\u011b ji vykon\u00e1val, byl v\u00a0neust\u00e1l\u00e9m kontaktu s\u00a0lidmi a zaj\u00edmal se o jejich starosti.<\/p>\n

1949 – 1979<\/strong><\/h3>\n

Tak\u00e9 koncem 40. let Ludv\u00edk Svoboda prosazoval p\u0159edstavu, \u017ee arm\u00e1da m\u00e1 b\u00fdt budov\u00e1na v\u00a0duchu legion\u00e1\u0159sk\u00fdch tradic, tedy jako n\u00e1rodn\u00ed a lidov\u00e1 arm\u00e1da. Doba tomu ov\u0161em nep\u0159\u00e1la. Ministerstvo obrany t\u00e9 doby bylo st\u00e1le v\u00edce pod\u0159\u00edzeno stranick\u00fdm org\u00e1n\u016fm a bohu\u017eel \u010dasto jejich neodborn\u00fdm z\u00e1sah\u016fm. Koncem dubna roku 1950 byl odvol\u00e1n z\u00a0funkce ministra a nov\u011b jmenov\u00e1n p\u0159edsedou St\u00e1tn\u00edho v\u00fdboru pro sport a t\u011blov\u00fdchovu a n\u00e1m\u011bstkem p\u0159edsedy vl\u00e1dy. V\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1951 ale p\u0159i\u0161lo jeho odvol\u00e1n\u00ed i z\u00a0t\u00e9to funkce. P\u0159edsedy vl\u00e1dy Z\u00e1potock\u00fd mu osobn\u011b nab\u00eddl d\u016fchod z\u00a0milosti, co\u017e vcelku o\u010dek\u00e1van\u011b odm\u00edtl.<\/p>\n

Svoboda se pot\u00e9 v\u011bnoval zejm\u00e9na sv\u00e9 rodn\u00e9 obci. Pom\u00e1hal budovat zem\u011bd\u011blsk\u00e9 dru\u017estvo a vykon\u00e1val \u0159adu prac\u00ed, kter\u00e9 byly pr\u00e1v\u011b pot\u0159ebn\u00e9. Dok\u00e1zal se chopit ka\u017ed\u00e9 pr\u00e1ce, v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby um\u011bl vz\u00edt do ruky i lopatu a kromp\u00e1\u010d a ve fyzick\u00e9 pr\u00e1ci a v\u00fdkonu se bez probl\u00e9m\u016f vyrovnal i lidem o generaci mlad\u0161\u00edm. V\u00a0listopadu 1952 byl zat\u010den a kr\u00e1tce v\u011bzn\u011bn. Ve vykonstruovan\u00e9m\u00a0obvin\u011bn\u00ed se hovo\u0159ilo o sabotov\u00e1n\u00ed Ko\u0161ick\u00e9ho vl\u00e1dn\u00edho programu v\u00a0arm\u00e1d\u011b. P\u0159ed V\u00e1nocemi t\u00e9ho\u017e roku byl propu\u0161t\u011bn, nesm\u011bl se ale bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed vzdalovat z\u00a0Prahy.<\/p>\n

Rok 1954 znamenal jeho postupn\u00fd d\u016fstojn\u00fd n\u00e1vrat do spole\u010densk\u00e9ho a politick\u00e9ho \u017eivota. Toho roku p\u0159ijel na 10. sjezd KS\u010c osobn\u011b s\u00e1m N. S. Chru\u0161\u010dov a ptal se po sv\u00e9m v\u00e1le\u010dn\u00e9m druhovi. Prezidentu Z\u00e1potock\u00e9mu na nab\u00eddku, aby s\u00e1m sd\u011blil, co chce d\u011blat v\u0161ak odv\u011btil, \u017ee pokud budou pokra\u010dovat nez\u00e1konnosti, \u017e\u00e1dnou funkci nep\u0159ijme. Nakonec svolil s\u00a0n\u00e1stupem do funkce n\u00e1\u010deln\u00edka Vojensk\u00e9 akademie velitelsk\u00e9ho zam\u011b\u0159en\u00ed. Vykon\u00e1val ji v\u00a0letech 1955-1958.<\/p>\n

V\u00a0dubnu 1959 byl ofici\u00e1ln\u011b penzionov\u00e1n. Nad\u00e1le z\u016fst\u00e1val aktivn\u00ed v\u00a0\u0159ad\u011b \u010dinnost\u00ed. Byl nap\u0159\u00edklad m\u00edstop\u0159edsedou Svazu protifa\u0161istick\u00fdch bojovn\u00edk\u016f i Svazu \u010ds. \u2013 sov\u011btsk\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Byl \u010dinn\u00fd tak\u00e9 ve Vojensk\u00e9m historick\u00e9m \u00fastavu. Intervenoval ve prosp\u011bch rehabilitace \u0159ady osob posti\u017een\u00fdch nez\u00e1konnostmi v\u00a050. letech, mezi nimi i gener\u00e1la Klap\u00e1lka \u010di gener\u00e1la Bo\u010dka. \u010casto jezdil na besedy s\u00a0ml\u00e1de\u017e\u00ed a voj\u00e1ky. Soustavn\u011b se zaj\u00edmal o rozvoj chud\u00fdch okres\u016f Slovenska, kter\u00e9 se dlouho vyrovn\u00e1valy se \u0161kodami zp\u016fsoben\u00fdmi v\u00e1lkou.<\/p>\n

V\u00a0pln\u00e9 aktivit\u011b jej zastihla i druh\u00e1 polovina let \u0161edes\u00e1t\u00fdch a prob\u00edhaj\u00edc\u00ed obrodn\u00fd proces ve spole\u010dnosti. Dne 30. b\u0159ezna 1968 byl na n\u00e1vrh Svazu protifa\u0161istick\u00fdch bojovn\u00edk\u016f zvolen prezidentem republiky. Na rozd\u00edl od d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed praxe prob\u011bhla volba tajn\u00fdm hlasov\u00e1n\u00edm, nikoliv aklamac\u00ed. 6. dubna pak jmenoval novou vl\u00e1du. Funkce prezidenta neumo\u017e\u0148ovala p\u0159\u00edm\u00fd vliv na vnit\u0159n\u00ed politiku. Svou autoritou prezident podporoval reformn\u00ed program KS\u010c. Varoval ale p\u0159ed p\u0159\u00edli\u0161 radik\u00e1ln\u00edmi po\u017eadavky. Prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva prezidenta pat\u0159ila Slovensku. V\u00a0kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b pak nav\u0161t\u00edvil postupn\u011b v\u0161echny kraje nap\u0159\u00ed\u010d republikou, \u010dasto vedly jeho kroky do pr\u016fmyslov\u00fdch a zem\u011bd\u011blsk\u00fdch podnik\u016f. Nutno dodat, \u017ee man\u017eelka Irena Svobodov\u00e1 se role choti prezidenta zhostila s velkou\u00a0noblesou a p\u0159irozenost\u00ed.<\/p>\n

Prezident Svoboda rozhodn\u011b odm\u00edtal hlasy ur\u010dit\u00fdch kruh\u016f ve spole\u010dnosti, kter\u00e9 hovo\u0159ily o mo\u017enosti opustit Var\u0161avskou smlouvu i RVHP a sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed zem\u011b sm\u011brem k\u00a0neutralit\u011b. Stejn\u011b jako n\u00e1vrhy na radik\u00e1ln\u00ed ekonomickou reformu. Spole\u010dnost se v\u00a0pr\u016fb\u011bhu roku 1968 dost\u00e1vala do varu i d\u00edky vlivu \u010d\u00e1sti novin\u00e1\u0159\u016f a kulturn\u00edch \u010dinitel\u016f. Ti zcela otev\u0159en\u011b hovo\u0159ili o nutnosti z\u00e1sadn\u00edho p\u0159ehodnocen\u00ed dosavadn\u00edho pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho v\u00fdvoje a kritizovali p\u0159itom nez\u0159\u00eddka pau\u0161\u00e1ln\u011b celou pov\u00e1le\u010dnou \u00e9ru. Ve sd\u011blovac\u00edch prost\u0159edc\u00edch, ve ve\u0159ejn\u00fdch besed\u00e1ch i na dal\u0161\u00edch m\u00edstech se rovn\u011b\u017e \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji objevovala otev\u0159en\u00e1 kritika sm\u011brem k SSSR.<\/p>\n

Bou\u0159liv\u00fd stav spole\u010dnosti dosp\u011bl a\u017e k\u00a0osudov\u00e9mu 21. srpnu 1968. A\u010dkoliv se ji\u017e d\u0159\u00edve objevovala v\u00e1\u017en\u00e1 varov\u00e1n\u00ed z\u00a0okoln\u00edch zem\u00ed i p\u0159\u00edmo ze SSSR na adresu \u010ds. veden\u00ed, \u017ee ztr\u00e1c\u00ed kontrolu nad d\u011bn\u00edm v\u00a0zemi a p\u0159\u00edli\u0161 ustupuje radik\u00e1l\u016fm a hovo\u0159ilo se p\u0159itom i o mo\u017enosti p\u0159\u00edpadn\u00e9ho vojensk\u00e9ho z\u00e1sahu, p\u0159esto byl vp\u00e1d vojsk Var\u0161avsk\u00e9 smlouva do \u010cSSR pro drtivou v\u011bt\u0161inu obyvatel zem\u011b obrovsk\u00fdm \u0161okem. Ostatn\u011b ji\u017e koncem \u010dervence prezident Svoboda varoval Sov\u011bty p\u0159ed p\u0159\u00edpadn\u00fdm vojensk\u00fdm z\u00e1sahem, kter\u00fd by na dlouhou dobu v\u00fdrazn\u011b naru\u0161il dobr\u00e9 vztahy mezi ob\u011bma zem\u011bmi. Nejsiln\u011bj\u0161\u00ed hlasy, po\u017eaduj\u00edc\u00ed vojensk\u00fd z\u00e1sah proti \u010cSSR se oz\u00fdvaly z\u00a0NDR, Polska a Bulharska.<\/p>\n

V\u00a0rann\u00edch hodin\u00e1ch 21. srpna bylo zadr\u017eeno \u0161est vysok\u00fdch politick\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f zem\u011b a n\u00e1sledovala jejich internace v SSSR. Z\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00edch \u010dinitel\u016f z\u016fstal v\u00a0zemi prezident s\u00e1m a podle \u00dastavy byl jedin\u00fd, kdo mohl, a tedy musel do\u010dasn\u011b \u0159e\u0161it vzniklou situaci. Hrozila velmi re\u00e1ln\u011b v\u00e1\u017en\u00e1 krize doprov\u00e1zen\u00e1 nav\u00edc i krveprolit\u00edm. Tomu cht\u011bl za ka\u017edou cenu zabr\u00e1nit. Prezident odm\u00edtl uznat legitimitu zbytku vl\u00e1dy i jmenovat tzv. rolnicko-d\u011blnickou vl\u00e1du, zam\u00edtl i mo\u017enost, aby vl\u00e1du vedl on s\u00e1m. Navrhl naopak p\u0159\u00edm\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed se sov\u011btskou stranou v\u00a0Moskv\u011b. Jeho podm\u00ednkou bylo, aby se rozhovor\u016f mezi ob\u011bma stranami \u00fa\u010dastnili i zadr\u017een\u00ed \u010ds. p\u0159edstavitel\u00e9, a bylo mu v\u00a0tom vyhov\u011bno. Stejn\u011b tak postavil podm\u00ednku n\u00e1vratu v\u0161ech zadr\u017een\u00fdch zp\u011bt do vlasti. Obsah n\u00e1sledn\u011b podepsan\u00fdch tzv. Moskevsk\u00fdch protokol\u016f mohl ovlivnit jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b v\u00a0krizov\u00fdch dnech projevil st\u00e1tnickou moudrost i rozvahu. Jako realista dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee je t\u0159eba rychle stabilizovat vzniklou situaci a uklidnit ve\u0159ejnost. Proto i po n\u00e1vratu hovo\u0159il doma sm\u011brem k\u00a0ve\u0159ejnosti o jedn\u00e1n\u00edch v\u00a0Moskv\u011b co nejv\u00edce otev\u0159en\u011b.<\/p>\n

V\u00a0p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm obdob\u00ed \u0161lo zejm\u00e9na o to, uchovat a rozvinout pozitiva z\u00a0p\u0159edchoz\u00edho v\u00fdvoje a vyvarovat se v\u0161eho, co by sm\u011b\u0159ovalo k\u00a0dal\u0161\u00ed konfrontaci nejen doma ale i sm\u011brem ke spojenc\u016fm. Prezident se o to sna\u017eil, ov\u0161em jeho pravomoci a mo\u017enosti byly omezen\u00e9. Nav\u00edc mu postupn\u011b ub\u00fdvalo sil. K ud\u00e1losti, kter\u00e1 naprosto z\u00e1sadn\u011b ovlivnila dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj na mnoho let, do\u0161lo v\u00a0dubnu 1969, kdy A. Dub\u010deka nahradil v nejvy\u0161\u0161\u00ed stranick\u00e9 funkci G. Hus\u00e1k. Vliv prezidenta na dal\u0161\u00ed d\u011bn\u00ed byl pot\u00e9 v\u00fdznamn\u011b umen\u0161ov\u00e1n. Dokonce mu bylo zak\u00e1z\u00e1no vydat druh\u00fd d\u00edl sv\u00fdch pam\u011bt\u00ed, co\u017e velmi t\u011b\u017ece nesl.<\/p>\n

V\u00a0\u010dervnu 1972 postihla prezidenta mozkov\u00e1 p\u0159\u00edhoda. P\u0159esto byl 22. b\u0159ezna n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku op\u011btovn\u011b zvolen hlavou st\u00e1tu. Zdravotn\u00ed pot\u00ed\u017ee se d\u00e1le stup\u0148ovaly. Nemohl vykon\u00e1vat sv\u016fj \u00fa\u0159ad. Cht\u011bl podat demisi. To mu ale nebylo umo\u017en\u011bno. Nedo\u0161lo ke shod\u011b na nov\u00e9m kandid\u00e1tovi, se kter\u00fdm stejn\u011b jako u t\u011bch p\u0159edchoz\u00edch musela souhlasit i Moskva. A\u017e v\u00a0roce 1975 bylo jeho druh\u00e9 funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed \u00fastavn\u00edm z\u00e1konem ukon\u010deno a novou hlavou st\u00e1tu zvolen G. Hus\u00e1k.<\/p>\n

Ludv\u00edk Svoboda str\u00e1vil posledn\u00ed l\u00e9ta \u017eivota spolu s\u00a0man\u017eelkou v\u00a0Praze \u2013 B\u0159evnov\u011b v\u00a0rodinn\u00e9 vilce, kterou vlastnili ji\u017e d\u0159\u00edve. Svobodovi p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novali str\u00e1vit podzim \u017eivota v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei, kde si ji\u017e p\u0159ed v\u00e1lkou postavili d\u016fm a dob\u0159e se jim tam \u017eilo. V\u00fdvoj ud\u00e1lost\u00ed ale tyto pl\u00e1ny p\u0159ekazil.<\/p>\n

Ludv\u00edk Svoboda zem\u0159el 20. z\u00e1\u0159\u00ed 1979. O \u0161est dn\u00ed se s n\u00edm davy ob\u010dan\u016f naposledy rozlou\u010dily. Desetitis\u00edce lid\u00ed daly tehdy ve\u0159ejn\u011b najevo, co v\u0161e pro n\u011b tento mu\u017e, kter\u00fd cel\u00fd \u017eivot na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech a v\u00a0r\u016fzn\u00fdch pozic\u00edch slou\u017eil vlasti, znamenal. Ode\u0161el velk\u00fd symbol cel\u00e9 zem\u011b. Symbol prvn\u00edho i druh\u00e9ho odboje, odboje dom\u00e1c\u00edho i zahrani\u010dn\u00edho. Man\u017eelka Irena zem\u0159ela o deset m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji, 17. \u010dervence 1980. Posledn\u00ed odpo\u010dinek oba nalezli v\u00a0rodinn\u00e9m hrob\u011b v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei, kde byli pochov\u00e1ni i dal\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9 rodiny, v\u010detn\u011b t\u011bch v\u011bzn\u011bn\u00fdch b\u011bhem v\u00e1lky.<\/p>\n

Zden\u011bk Hrabica, P\u011bt v\u00e1lek Ludv\u00edka Svobody<\/strong><\/h3>\n

V\u00a0roce 2013, kdy jsme si p\u0159ipom\u00ednali 70. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Sokolova, vy\u0161la d\u00edky nakladatelstv\u00ed Futura mimo\u0159\u00e1dn\u011b kvalitn\u00ed kniha mapuj\u00edc\u00ed \u017eivotn\u00ed osudy gener\u00e1la Svobody, nazvan\u00e1\u00a0P\u011bt v\u00e1lek Ludv\u00edka Svobody<\/strong>. Jej\u00ed autor, zku\u0161en\u00fd novin\u00e1\u0159 a spisovatel Zden\u011bk Hrabica (1926-2022), s\u00a0poctivost\u00ed a pe\u010dlivost\u00ed sob\u011b vlastn\u00ed napsal bezpochyby jednu ze sv\u00fdch nejlep\u0161\u00edch knih. Pozoruhodn\u00e9 d\u00edlo, velice bohat\u00e9 na fakta, nav\u00edc psan\u00e9 sv\u011b\u017e\u00edm jazykem, a tedy velmi \u010dtiv\u00e9. Pracoval p\u0159itom s\u00a0mnoha prameny, pro\u0161el archivy, nevynechal ani vzpom\u00ednky pam\u011btn\u00edk\u016f a spolubojovn\u00edk\u016f, p\u0159ipomn\u011bl i m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e1 fakta z\u00a0\u017eivota gener\u00e1la Svobody. P\u0159ipomn\u011bl a dal do \u0161ir\u0161\u00edch souvislost\u00ed tak\u00e9 dobu tvo\u0159\u00edc\u00ed se na\u0161\u00ed samostatn\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky v\u00a0Sov\u011btsk\u00e9m svazu i \u010detn\u00e9 slo\u017eitosti a specifika tamn\u00ed situace. D\u00edky Zde\u0148ku Hrabicovi tak po letech op\u011bt vy\u0161lo tolik pot\u0159ebn\u00e9 a d\u016fstojn\u00e9 kni\u017en\u00ed d\u00edlo, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed nev\u0161edn\u00ed \u017eivotn\u00ed pou\u0165 velk\u00e9 osobnosti \u010deskoslovensk\u00fdch d\u011bjin. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee v\u00a0roce v\u00fdznamn\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed gener\u00e1la Svobody je nutn\u00e9 tuto knihu pr\u00e1v\u011b zde zm\u00ednit a doporu\u010dit ji k\u00a0pe\u010dliv\u00e9mu p\u0159e\u010dten\u00ed v\u0161em z\u00e1jemc\u016fm o na\u0161e novodob\u00e9 d\u011bjiny.<\/p>\n

Gener\u00e1l Ludv\u00edk Svoboda pohledem Ji\u0159\u00edho Fidlera<\/strong><\/h3>\n

P\u0159ed dv\u011bma lety se na pultech knihkupectv\u00ed objevila objemn\u00e1 kniha, kterou jej\u00ed autor, historik, spisovatel a p\u0159ekladatel Ji\u0159\u00ed Fidler, nazval Symbol Ludv\u00edk Svoboda. Ji\u0159\u00ed Fidler, zku\u0161en\u00fd autor knih s\u00a0tematickou na\u0161\u00ed novodob\u00e9 historie, velk\u00fd znalec archiv\u016f i obecn\u011b modern\u00edch d\u011bjin a vojensk\u00e9 tematiky se rozhodl velmi podrobn\u011b p\u0159evypr\u00e1v\u011bt \u017eivotopis gener\u00e1la Svobody. Vzniklo tak na na\u0161e pom\u011bry vskutku unik\u00e1tn\u00ed d\u00edlo, je\u017e se v\u011bnuje mnohdy velmi dramatick\u00fdm \u017eivotn\u00edm osud\u016fm v\u00fdrazn\u00e9 osobnosti na\u0161ich d\u011bjin 20. stolet\u00ed. S\u00a0v\u011bcnou fundovanost\u00ed, bez p\u0159edsudk\u016f, s\u00a0v\u00fdbornou znalost\u00ed dobov\u00fdch re\u00e1li\u00ed i mezin\u00e1rodn\u00edho kontextu. T\u00e9m\u011b\u0159 450 stran textu, koncipovan\u00e9ho jako 12 kapitol plus dv\u011b p\u0159\u00edlohy, p\u0159e\u010dte \u010dten\u00e1\u0159 doslova jedn\u00edm dechem, v\u010detn\u011b zaj\u00edmav\u00fdch p\u0159\u00edloh i rozs\u00e1hl\u00e9ho zdrojov\u00e9ho apar\u00e1tu, kde autor nezap\u0159e, \u017ee je skute\u010dn\u00fdm profesion\u00e1lem v\u00a0oboru a na ka\u017ed\u00e9 stran\u011b knihy p\u0159esn\u011b v\u00ed, o \u010dem p\u00ed\u0161e, a pro\u010d pr\u00e1v\u011b tak p\u00ed\u0161e.<\/p>\n

Ji\u0159\u00ed Fidler se ve sv\u00e9 p\u0159edmluv\u011b zcela osobn\u00ed vyslovuje ke gener\u00e1lu Svobodovi jako symbolu, kter\u00fd plnohodnotn\u011b p\u0159etrval, p\u0159es dobov\u00e9 zvraty dodnes.<\/p>\n

Na\u0161e modern\u00ed d\u011bjiny m\u011bli a maj\u00ed personifikovan\u00fdch symbol\u016f pov\u00edcero \u2013 politick\u00fdch, kulturn\u00edch, v\u011bdeck\u00fdch, sportovn\u00edch. Ve vojensk\u00e9 oblasti jich nalezneme tak\u00e9 n\u011bkolik \u2013 arm\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la Jana Syrov\u00e9ho, velitele rusk\u00fdch legi\u00ed, arm\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la Ludv\u00edka Krej\u010d\u00edho, hlavn\u00edho velitele nepora\u017een\u00e9 arm\u00e1dy z\u00a0roku 1938, a tak\u00e9 arm\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la Ludv\u00edka Svobodu. Pouze u n\u011bho do\u0161lo k\u00a0p\u0159enosu p\u0159\u00edjmen\u00ed na v\u0161echny jemu pod\u0159\u00edzen\u00e9, tak\u017ee dodnes rozum\u00edme pojm\u016fm \u201eSvobodovci\u201c, \u201eSvobodovi voj\u00e1ci\u201c, \u201eSvobodova arm\u00e1da.\u201c \u2026<\/em><\/p>\n

Ludv\u00edk Svoboda se stal symbolem t\u00e9\u017e d\u00edky sv\u00e9mu p\u0159\u00edjmen\u00ed, kter\u00e9 se na po\u010d\u00e1tku roku 1943 stalo sou\u010d\u00e1st\u00ed hesla \u201eSe Svobodou za svobodu!\u201c. Ov\u0161em aby se symbol mohl nejenom zrodit, ale tak\u00e9 d\u00e1le udr\u017eet, mus\u00ed b\u00fdt v\u0161eobecn\u011b pova\u017eov\u00e1n za \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd.<\/em><\/p>\n

Ludv\u00edk Svoboda se stal symbolem ve 40. letech a z\u016fstal j\u00edm, p\u0159es v\u0161echny peripetie osudu, jak se nyn\u00ed ukazuje, dodnes. Mnohokr\u00e1t byl a je oslavov\u00e1n, mnohokr\u00e1t byl a je zatracov\u00e1n, jako pozitivn\u00ed symbol v\u0161ak hlasem lidu p\u0159etrv\u00e1v\u00e1. A hlas lidu jest, jak je obecn\u011b zn\u00e1mo, hlasem Bo\u017e\u00edm \u2026 \u00a0\u00a0\u00a0<\/em><\/p>\n

Hroznat\u00edn – 16. b\u0159ezna 2013<\/strong><\/h3>\n

V\u00a0sobotu 16. b\u0159ezna roku 2013 se b\u011bhem dopoledne v\u00a0rodn\u00e9 obci gener\u00e1la Svobody shrom\u00e1\u017edily stovky ob\u010dan\u016f nap\u0159\u00ed\u010d generacemi snad ze v\u0161ech kraj\u016f na\u0161\u00ed zem\u011b, nesch\u00e1zeli ani host\u00e9 ze zahrani\u010d\u00ed. Mezi nimi p\u0159ijela do mal\u00e9 hor\u00e1ck\u00e9 obce i \u0159ada v\u00fdznamn\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f na\u0161eho ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota, od poslanc\u016f a sen\u00e1tor\u016f, p\u0159es p\u0159edstavitele obc\u00ed a m\u011bst a\u017e po veden\u00ed vlasteneck\u00fdch organizac\u00ed. Ti v\u0161ichni se sem sjeli, aby byli p\u0159\u00edtomni neopakovateln\u00e9mu aktu v\u00a0podob\u011b odhalen\u00ed Pam\u011btn\u00edho kamene Ludv\u00edka Svobody na n\u00e1vsi pobl\u00ed\u017ee jeho rodn\u00e9ho domu. Slavnostn\u00edm okam\u017eik\u016fm dodaly pat\u0159i\u010dnou v\u00e1hu projevy, kde se ka\u017ed\u00fd z\u00a0\u0159e\u010dn\u00edk\u016f vyznal ze sv\u00e9 \u00facty k\u00a0velk\u00e9 osobnosti. Unik\u00e1tnost t\u011bchto chvil podtrhly i vlajkono\u0161i vlasteneck\u00fdch organizac\u00ed, kte\u0159\u00ed nastoupili i se sv\u00fdmi klubov\u00fdmi prapory.<\/p>\n

Za v\u0161echny projevy z\u00a0Hroznat\u00edna toho dne je nam\u00edst\u011b zm\u00ednit alespo\u0148 to nejpodstatn\u011bj\u0161\u00ed ze dvou z\u00a0nich. Svobod\u016fv spolubojovn\u00edk gener\u00e1l Miloslav Masopust uvedl: \u201eByl to odboj\u00e1\u0159, legion\u00e1\u0159, velitel, b\u00fdval\u00fd ministr n\u00e1rodn\u00ed obrany a po sedm let prezident \u010ceskoslovensk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky (1968-1975), n\u00e1rodn\u00ed hrdina, velk\u00fd vlastenec.<\/em><\/p>\n

Poslanec Pavel Kov\u00e1\u010dik se kr\u00e1tce vr\u00e1til do d\u011btstv\u00ed a d\u00e1le p\u0159ipomn\u011bl: \u201eKdy\u017e se d\u00edv\u00e1m na pomn\u00edk, vid\u00edm na\u0161eho prezidenta, jak jsem ho poznal jako kluk. \u017divotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh Ludv\u00edka Svobody pat\u0159\u00ed k\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edm p\u0159\u00edb\u011bh\u016fm 20. stolet\u00ed. Po letech, co politik, prezident a velitel Svoboda pob\u00fdval v\u00a0polozapomn\u011bn\u00ed, se nyn\u00ed k\u00a0n\u011bmu p\u0159ich\u00e1z\u00ed s\u00a0\u00factou. P\u0159itom ka\u017ed\u00fd, kdo bojoval za svou vlast, a\u0165 u\u017e na z\u00e1pad\u011b, v\u00fdchod\u011b nebo jihu, na vod\u011b, na zemi \u010di ve vzduchu, si zaslou\u017e\u00ed \u00factu!\u201c<\/em><\/p>\n

Celkov\u00e1 p\u0159\u00edprava realizace Pam\u011btn\u00edho kamene Ludv\u00edka Svobody, od prvotn\u00edho n\u00e1padu, p\u0159es n\u00e1vrhy na jeho podobu a um\u00edst\u011bn\u00ed, zad\u00e1n\u00ed do v\u00fdroby, finan\u010dn\u00edho zaji\u0161t\u011bn\u00ed cel\u00e9ho projektu a\u017e ke slavnostn\u00edmu odhalen\u00ed, by se samoz\u0159ejm\u011b nemohla obej\u00edt bez mnoha ob\u011btav\u00fdch osob. Bylo jich skute\u010dn\u011b mnoho. Jedno jm\u00e9no je t\u0159eba zv\u00fdraznit \u2013 dlouholet\u00fd aktivn\u00ed \u010dlen Klubu \u010desk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed z\u00a0Vyso\u010diny Miloslav Wasserbauer byl t\u00edm mu\u017eem, kter\u00fd se stal motorem cel\u00e9 akce, od samotn\u00e9ho po\u010d\u00e1tku a\u017e do fin\u00e1le. Bez jeho dlouhodob\u00e9ho mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho nasazen\u00ed, by se cel\u00fd projekt jen t\u011b\u017eko \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dovr\u0161il.<\/p>\n

Hroznat\u00edn – 24. listopadu 2019<\/strong><\/h3>\n

Tak\u00e9 v\u00a0roce 2019, stejn\u011b jako v\u00a0letech p\u0159ede\u0161l\u00fdch, se v\u00a0Hroznat\u00edn\u011b, tradi\u010dn\u011b v\u00a0jednu listopadovou sobotu okolo data narozen\u00ed Ludv\u00edka Svobody, na prostranstv\u00ed u pam\u011btn\u00edho kamene gener\u00e1la Svobody, se\u0161li v\u00a0hojn\u00e9m po\u010dtu ob\u010dan\u00e9, aby si p\u0159ipomn\u011bli osobnost tohoto velk\u00e9ho vlastence. Zna\u010dnou \u010d\u00e1st shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch tvo\u0159ili tradi\u010dn\u011b \u010dlenov\u00e9 a sympatizanti vlasteneck\u00fdch organizac\u00ed z\u00a0r\u016fzn\u00fdch kout\u016f na\u0161\u00ed vlasti, ale i ze Slovenska. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti pronesl mimo\u0159\u00e1dn\u011b poutav\u00fd proslov p\u0159\u00edmo od srdce zn\u00e1m\u00fd slovensk\u00fd autor literatury faktu, Jozef Leikert. D\u00edky n\u011bmu zazn\u011bla v\u00a0Hroznat\u00edn\u011b n\u00e1m st\u00e1le tolik bl\u00edzk\u00e1 a libozvu\u010dn\u00e1 sloven\u0161tina. Slova up\u0159\u00edmn\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed k\u00a0mu\u017ei, kter\u00fd se zaslou\u017eil o vlast tak, jako m\u00e1lokdo jin\u00fd. Jeliko\u017e byl tento projev obsahov\u011b natolik hodnotn\u00fd, nev\u0161edn\u00ed a b\u00e1snicky pojat\u00fd, zasluhuje p\u0159ipom\u00ednku i v\u00a0roce leto\u0161n\u00edho v\u00fdznamn\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed.<\/p>\n

Jozef Leikert mimo jin\u00e9 vyslovil i tyto nezapomenuteln\u00e9 v\u011bty:\u00a0\u201eNa ot\u00e1zku, pre\u010do b\u00fdva v\u00a0Hroznat\u00edn\u011b po\u010das spomienky a kladenia vencov tak\u00e9 nevl\u00fadn\u00e9 po\u010dasie, m\u00e1m jedin\u00fa odpove\u010f: Preto, aby sme v\u00e4\u010d\u0161mi prec\u00edtili, v\u00a0ak\u00fdch ne\u00faprosn\u00fdch pov\u011btrnostn\u00fdch podmienkach museli neraz bojova\u0165 \u010desk\u00ed a slovensk\u00ed vojaci na v\u00fdchodn\u00edm fronte. Nehovoriac o ukrutn\u00fdch mrazoch, da\u017edi, blate.<\/em><\/p>\n

Ak na druhej strane b\u00fdva v\u00a0Hroznat\u00edne po\u010das spomienkov\u00fdch akci\u00ed pr\u00edjemne, je to t\u00fdm, aby sme si pripomenuli, \u017ee medzi na\u0161imi vojakmi, nech im bolo akokolvek \u0165a\u017eko, vl\u00e1dli dobr\u00e9 vztahy, tolerancia, obetavos\u0165 a odhodlanie. Predov\u0161etk\u00fdm z\u00e1sluhou ich velitela \u2013 Ludv\u00edka Svobodu. Pr\u00edsneho, ale aj l\u00e1skav\u00e9ho \u010dloveka.<\/em><\/p>\n

Dnes je v\u00a0Hroznat\u00edne tie\u017e pekne, napriek nep\u0159\u00edjemn\u00e9mu da\u017ediv\u00e9mu po\u010dasiu. Zd\u00e1 sa, \u017ee je to tie\u017e z\u00e1sluhou Ludv\u00edka Svobodu, ktor\u00fd lud\u00ed sp\u00e1jal v\u00a0minulosti a sp\u00e1ja ich dodnes.<\/em><\/p>\n

No povedzte \u2013 v\u00e1\u017een\u00ed a mil\u00ed priatelia, ktor\u00ed z\u00a0\u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch politikov \u2013 \u017eij\u00facich \u010di mrtvych \u2013 dok\u00e1\u017ee sp\u00e1ja\u0165 lud\u00ed tak, jako Ludv\u00edk Svoboda? Na rozdiel od mnoh\u00fdch, on to dok\u00e1zal v\u00a0ka\u017edej dob\u011b. A za to sme mu obzvl\u00e1\u0161\u0165 pov\u010fa\u010dn\u00ed. \u010cesi i Slov\u00e1ci. Rovnako my v\u0161etci, \u010do sme sa dnes v\u00a0Hroznat\u00edne zi\u0161li.<\/em><\/p>\n

V\u00e1\u017een\u00fd a mil\u00fd p\u00e1n prezident, vid\u00edte n\u00e1s a m\u00e1te z n\u00e1s radost? My si v\u00e1s v\u00e1\u017eime, m\u00e1me radi a mysl\u00edme na v\u00e1s. Mysl\u00edme aj na v\u0161etk\u00fdch vojakov, ktor\u00ed bojovali po va\u0161om boku, mysl\u00edme na v\u0161etk\u00fdch, ktor\u00ed sa vyt\u00fa\u017eenej slobody nedo\u017eili.\u201c\u00a0 \u00a0<\/em><\/p>\n

N\u011bkolik v\u011bt z\u00e1v\u011brem od dvojice pozoruhodn\u00fdch mu\u017e\u016f<\/strong><\/h3>\n

K\u00a0osob\u011b gener\u00e1la Svobody se v\u00a0r\u016fzn\u00fdch dob\u00e1ch vyj\u00e1d\u0159ilo mnoho osobnost\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota. Jen n\u011bkolik z\u00a0nich ale dok\u00e1zalo stru\u010dn\u011b a v\u00fdsti\u017en\u011b charakterizovat jednoho z\u00a0na\u0161ich n\u00e1rodn\u00edch hrdin\u016f tak p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b a dle skute\u010dn\u00fdch z\u00e1sluh o st\u00e1t. V\u011bty politika a diplomata \u010cestm\u00edra C\u00edsa\u0159e a b\u00e1sn\u00edka a spisovatele Karla S\u00fdse by v\u00a0t\u00e9to souvislosti rozhodn\u011b nem\u011bly zapadnout.<\/p>\n

\u010cestm\u00edr C\u00edsa\u0159:\u00a0\u201eVoj\u00e1k, politik, st\u00e1tn\u00edk, \u010dlov\u011bk Ludv\u00edk Svoboda, bojovn\u00fd a neboj\u00e1cn\u00fd ob\u010dan republiky, vydobyl si nezapomenuteln\u00e1 z\u00e1sluhy a pat\u0159\u00ed mu \u010destn\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed. Kdo by si dnes, v\u00a0\u010dasech beztrestn\u00e9ho \u017evan\u011bn\u00ed a pis\u00e1lkovstv\u00ed, troufal ho znect\u00edt, jednal by podle.\u201c<\/em><\/p>\n

Karel S\u00fds: \u201eLudv\u00edk Svoboda byl mysl\u00edc\u00ed voj\u00e1k. N\u011bkolikr\u00e1t za \u017eivot zasahovat v\u00a0uzlov\u00fdch bodech \u010desk\u00e9 a slovensk\u00e9 historie. A v\u017edy zabr\u00e1nil tomu nejhor\u0161\u00edmu \u2013 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce nebo zk\u00e1ze zem\u011b. Nenechal ani sebe, ani \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t zat\u00e1hnout do sebevra\u017eedn\u00fdch kombinac\u00ed, do jak\u00fdch ho cht\u011bli vehnat politik\u00e1\u0159i, mysl\u00edc\u00ed jen p\u00e1r t\u00fddn\u016f dop\u0159edu. Byl tedy skv\u011bl\u00fd strat\u00e9g. Byl v\u0161ak i nem\u00e9n\u011b skv\u011bl\u00fd taktik. Um\u011bl uklidnit hork\u00e9 hlavy, kter\u00e9 se ve zlomov\u00fdch \u010dasech vrhaj\u00ed proti zdi. A nejcenn\u011bj\u0161\u00ed vlastnost: v\u017edy vytrval na stran\u011b lidu!\u201c<\/em>\u00a0<\/strong><\/p>\n

Miroslav Po\u0159\u00edzek<\/em><\/a><\/p>\n

Bydl\u00edm na mal\u00e9m m\u011bst\u011b uprost\u0159ed Han\u00e9, pracuji ve st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1v\u011b v soci\u00e1ln\u00ed oblasti, publikuji asi 20 let – zejm\u00e9na r\u016fzn\u00e1 t\u00e9mata z politiky, kultury a historie. Jsem stoupencem spole\u010densk\u00e9 solidarity, ve\u0159ejn\u00e9 dopravy a p\u0159\u00edm\u00e9 demokracie.<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nem\u00e1me v na\u0161\u00ed novodob\u00e9 historii mnoho osobnost\u00ed form\u00e1tu gener\u00e1la Ludv\u00edka Svobody. Mu\u017e narozen\u00fd v mal\u00e9…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":77131,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[398,5954,7398,673,801],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/93310"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=93310"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/93310\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/77131"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=93310"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=93310"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=93310"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}