{"id":91565,"date":"2025-11-06T00:33:35","date_gmt":"2025-11-05T23:33:35","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=91565"},"modified":"2025-11-05T13:57:19","modified_gmt":"2025-11-05T12:57:19","slug":"petr-sak-ovladani-cloveka-destrukci-pojmu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/11\/06\/petr-sak-ovladani-cloveka-destrukci-pojmu\/","title":{"rendered":"Petr Sak: Ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka destrukc\u00ed pojm\u016f"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Jedn\u00edm ze z\u00e1sadn\u00edch vztah\u016f mezi lidmi jsou pracovn\u00ed vztahy, kter\u00e9 d\u011bl\u00ed lidi do dvou skupin. Hegel tuto situaci charakterizuje jako P\u00e1n a rab, v n\u00ed\u017e rab pracuje ve prosp\u011bch p\u00e1na. Karel Marx v n\u00e1vaznosti na Saint Simona a dal\u0161\u00ed mluv\u00ed o t\u0159\u00eddn\u00ed spole\u010dnosti a t\u0159\u00eddn\u00edm boji.\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 V sou\u010dasn\u00e9 poklesl\u00e9 vzd\u011blanosti je t\u0159\u00eddn\u00ed boj primitivn\u011b ch\u00e1p\u00e1n pouze jako n\u00e1siln\u00fd st\u0159et na barik\u00e1d\u00e1ch. Po v\u00edt\u011bzstv\u00ed v t\u0159\u00eddn\u00edm boji se boj m\u011bn\u00ed v ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Jak toto ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed prob\u00edh\u00e1? Nejefektivn\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0nejsofistikovan\u011bj\u0161\u00ed ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed neprob\u00edh\u00e1 ve hmotn\u00e9m sv\u011bt\u011b v\u016f\u010di fyzick\u00e9mu t\u011blu \u010dlov\u011bka, ale v\u00a0jeho mysli.<\/p>\n

Pro evoluci lidstva a\u00a0v\u00fdvoj \u010dlov\u011bka je kl\u00ed\u010dov\u00e1 reflexe a\u00a0intelektu\u00e1ln\u00ed uchopen\u00ed reality, kter\u00e1 ho obklopuje.\u00a0 Do t\u00e9 m\u00edry, jak p\u0159esn\u011b pochop\u00ed realitu, m\u00e1 p\u0159edpoklad \u00fasp\u011b\u0161n\u011b existovat v\u00a0t\u00e9to realit\u011b.<\/p>\n

Prvn\u00ed rovina t\u011bchto proces\u016f je uchopen\u00ed hmotn\u00e9 reality v\u00a0\u010dasoprostoru prost\u0159ednictv\u00edm smysl\u016f.\u00a0\u00a0 Ji\u017e zde v\u0161ak m\u016f\u017eeme pozorovat probl\u00e9my. Pod\u00edv\u00e1me-li se v\u00a0noci na oblohu, vid\u00edme neexistuj\u00edc\u00ed vesm\u00edr, proto\u017ee \u0159ada hv\u011bzd, kter\u00e9 pozorujeme ji\u017e neexistuje, ale sv\u011btlo k\u00a0n\u00e1m putuje, zat\u00edmco hv\u011bzdy ji\u017e neexistuj\u00ed.<\/p>\n

My zrakem nep\u0159ij\u00edm\u00e1me kopii reality, n\u00fdbr\u017e zrakem p\u0159ij\u00edm\u00e1me po\u010ditky, z\u00a0kter\u00fdch mysl sestavuje obraz sv\u011bta. Vid\u00edme tedy sou\u010dasn\u011b zrakem a\u00a0mysl\u00ed. Realita proch\u00e1z\u00ed neust\u00e1lou prom\u011bnou, tak\u017ee to, co n\u00e1m mysl zprost\u0159edkuje, ji\u017e neexistuje.<\/p>\n

Mnohem slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je reflexe a\u00a0ch\u00e1p\u00e1n\u00ed spole\u010densk\u00e9 skute\u010dnosti \u2013 soci\u00e1lna. Jak psal profesor Arno\u0161t Inocenc Bl\u00e1ha, podstata spole\u010densk\u00e9 skute\u010dnosti je neposti\u017eiteln\u00e1, ale vn\u00edm\u00e1me ji prost\u0159ednictv\u00edm soci\u00e1ln\u00edch jev\u016f, kter\u00fdmi se projevuje. Soci\u00e1lno je nehmotn\u00e1 realita, proto ji nem\u016f\u017eeme vn\u00edmat smysly. K\u00a0reflexi a\u00a0k\u00a0pochopen\u00ed soci\u00e1lna pot\u0159ebujeme kognitivn\u00ed algoritmy, s\u00a0jejich\u017e pomoc\u00ed jsme schopni soci\u00e1lno de\u0161ifrovat a\u00a0ch\u00e1pat. Osvojen\u00ed t\u011bchto kognitivn\u00edch dovednost\u00ed je d\u016fle\u017eitou slo\u017ekou sociability, dosahovan\u00e9 soci\u00e1ln\u00edm zr\u00e1n\u00edm. Teprve soci\u00e1ln\u00edm zr\u00e1n\u00edm a\u00a0osvojen\u00edm spole\u010densk\u00e9 str\u00e1nky osobnosti se jedinec st\u00e1v\u00e1 plnohodnotn\u00fdm \u010dlov\u011bkem.<\/p>\n

Neschopnost pochopit soci\u00e1lno prost\u0159ednictv\u00edm smysl\u016f ilustruji na p\u0159\u00edkladu revoluc\u00ed, kter\u00e9 jsou ud\u00e1lostmi prob\u00edhaj\u00edc\u00edmi v\u00a0soci\u00e1lnu. Jejich podstata prob\u00edh\u00e1 mimo hmotnou realitu a\u00a0nen\u00ed tedy posti\u017eiteln\u00e1 smysly. \u00da\u010dastn\u00edci vid\u00ed davy, sly\u0161\u00ed skandov\u00e1n\u00ed a\u00a0\u0159e\u010dn\u00edky, ale to podstatn\u00e9 jim unik\u00e1 a\u00a0proto, kdy\u017e se tato podstata postupn\u011b prom\u00edtne do ka\u017edodenn\u00ed skute\u010dnosti, zjist\u00ed, \u017ee ji nerozum\u00ed a\u00a0mluv\u00ed o\u00a0ukraden\u00e9 revoluci. Dodnes mnoho lid\u00ed v\u00a0roli u\u017eite\u010dn\u00fdch idiot\u016f nepochopilo, \u017ee listopadov\u00e1 sametov\u00e1 revoluce byl p\u0159evrat realizovan\u00fd StB.<\/p>\n

Nehmotn\u00fd charakter soci\u00e1lna mohu tak\u00e9 uk\u00e1zat na kategorii \u201ehodnotov\u00e1 orientace\u201c a\u00a0\u201ehodnota\u201c. Nehmotn\u00fd charakter t\u011bchto kategori\u00ed je naprosto z\u0159ejm\u00fd a\u00a0p\u0159esto existuj\u00ed.<\/p>\n

Siln\u00e1 prov\u00e1zanost existuje mezi soci\u00e1lnem a jazykem, v jeho mluven\u00e9 i psan\u00e9 form\u011b. \u010clov\u011bk m\u016f\u017ee dosp\u011bt k poznatku o soci\u00e1lnu individu\u00e1ln\u00ed kognitivn\u00ed aktivitou, ale tak\u00e9 prost\u0159ednictv\u00edm jazyka, kdy v komunikaci dostane ji\u017e hotovou reflexi zlomku soci\u00e1ln\u00ed skute\u010dnosti.\u00a0 Jazyk urychlil a prohloubil v\u00fdvoj soci\u00e1lna, ale tento v\u00fdvoj obsahoval i negativn\u00ed jevy a procesy.<\/p>\n

Dle modelu \u201ep\u00e1na a\u00a0raba\u201c \u010di\u00a0t\u0159\u00eddn\u00edho boje jazyk umo\u017e\u0148uje p\u0159en\u00e9st tyto procesy do mysli \u010dlov\u011bka a\u00a0naprogramovat raba \u010di\u00a0ovl\u00e1danou t\u0159\u00eddu k\u00a0my\u0161len\u00ed, postoj\u016fm, n\u00e1zor\u016fm a\u00a0chov\u00e1n\u00ed v\u00a0z\u00e1jmu p\u00e1na a\u00a0vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy.<\/p>\n

Ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm mysli proch\u00e1z\u00ed d\u011bjinami a je tak star\u00e9 jako vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed a ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed lid\u00ed, v\u017edy v\u0161ak je p\u0159edpokladem vzd\u011blanostn\u00ed a intelektu\u00e1ln\u00ed deficit ovl\u00e1dan\u00fdch. Ve star\u00e9m Egypt\u011b kn\u011b\u017e\u00ed vyu\u017e\u00edvali znalosti astronomie a zatm\u011bn\u00ed slunce k n\u00e1tlaku na chov\u00e1n\u00ed Egyp\u0165an\u016f. Pon\u011bkud to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 sou\u010dasn\u00e9 stra\u0161en\u00ed Ruskem. Dokonal\u00fd n\u00e1stroj na ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed lid\u00ed vyvinula \u0159\u00edmsko-katolick\u00e1 c\u00edrkev.<\/p>\n

Probl\u00e9mem sou\u010dasn\u00e9 civilizace je komunikace a\u00a0sv\u00e9voln\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed pojm\u016f. K\u00a0osv\u011btlen\u00ed tohoto probl\u00e9mu je \u00fa\u010deln\u00e9 vyu\u017e\u00edt dva pojmy: denotace a\u00a0konotace. Denotace je objektivn\u00ed, stroh\u00e9, co nejp\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed vysti\u017een\u00ed podstaty jevu, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed ze skute\u010dnosti. Konotace vych\u00e1z\u00ed z\u00a0vymezen\u00ed pojmu na z\u00e1klad\u011b denotace, av\u0161ak komunikuj\u00edc\u00edm subjektem je obohacena na z\u00e1klad\u011b individu\u00e1ln\u00ed historie, emocion\u00e1ln\u00edho zabarven\u00ed k\u00a0dan\u00e9mu pojmu, resp. ke skute\u010dnosti, kter\u00fd pojem vyjad\u0159uje a\u00a0vzd\u011blanostn\u00ed \u00farovn\u011b. Velikost rozd\u00edlu mezi denotac\u00ed a\u00a0konotac\u00ed pojmu se u\u00a0ka\u017ed\u00e9ho pojmu a\u00a0\u010dlov\u011bka li\u0161\u00ed. Tento rozd\u00edl m\u00e1 sv\u00e1 pozitiva a\u00a0negativa. Konotac\u00ed se obohacuje vytv\u00e1\u0159en\u00fd obraz a\u00a0odraz skute\u010dnosti, n\u00e1\u0161 vnit\u0159n\u00ed sv\u011bt. Nejl\u00e9pe se to prom\u00edt\u00e1 do poezie, kter\u00e1 pokud by byla postaven\u00e1 pouze na denotaci, tak by byla velmi chud\u00e1. Na druhou stranu \u010d\u00edm v\u00edce se konotace pojmu odli\u0161uje od jeho denotace, t\u00edm v\u00edce kles\u00e1 pravd\u011bpodobnost dorozum\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Ve v\u00fdvoji lidsk\u00e9 civilizace m\u016f\u017eeme tak\u00e9 pozorovat postupn\u00e9 opou\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159\u00edrody, odcizov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrod\u011b a\u00a0p\u0159irozen\u00e9mu sv\u011btu prvn\u00ed sign\u00e1ln\u00ed soustavy a\u00a0p\u0159echod do sv\u011bta pojm\u016f druh\u00e9 sign\u00e1ln\u00ed soustavy. Mezn\u00edky na t\u00e9to cest\u011b byly jazyk, gramotnost ve spojen\u00ed s\u00a0knihtiskem, film, rozhlas, televize, po\u010d\u00edta\u010d, a\u00a0internet. \u0158ada jev\u016f a\u00a0proces\u016f, kter\u00e9 p\u016fvodn\u011b byly spojeny s\u00a0\u010dlov\u011bkem v\u00a0\u010dasoprostoru p\u0159irozen\u00e9ho sv\u011bta, se modifikovaly a\u00a0p\u0159enesly do sv\u011bta pojm\u016f druh\u00e9 sign\u00e1ln\u00ed soustavy.\u00a0 \u017divot \u010dlov\u011bka se proto do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry odehr\u00e1v\u00e1 mimo p\u0159irozen\u00fd sv\u011bt a\u00a0p\u0159em\u00eds\u0165uje se do sv\u011bta pojm\u016f a\u00a0druh\u00e9 sign\u00e1ln\u00ed soustavy a\u00a0aktu\u00e1ln\u011b p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed z\u00a0p\u0159irozen\u00e9ho do virtu\u00e1ln\u00edho sv\u011bta dal\u0161\u00ed a\u00a0dal\u0161\u00ed jevy a\u00a0procesy. Vyvrcholen\u00edm t\u011bchto proces\u016f je um\u011bl\u00e1 inteligence a\u00a0kyborg.\u00a0St\u00e1le se sni\u017euje pod\u00edl poznatk\u016f, jich\u017e je jedinec tv\u016frcem prost\u0159ednictv\u00edm vlastn\u00edch smysl\u016f a\u00a0vlastn\u00edch my\u0161lenkov\u00fdch operac\u00ed (dal\u0161\u00ed typ odcizov\u00e1n\u00ed).<\/strong> Prost\u0159ednictv\u00edm technologi\u00ed se na \u010dlov\u011bka val\u00ed mnoha kan\u00e1ly zpr\u00e1vy, kter\u00e9 jsou vyd\u00e1v\u00e1ny za informace, ale v\u00a0drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b se jedn\u00e1 o\u00a0dezinformace \u010di\u00a0\u201einforma\u010dn\u00ed balast\u201c zahlcuj\u00edc\u00ed mysl \u010dlov\u011bka. Ve zna\u010dn\u00e9m rozsahu jsou zdrojem takov\u00fdchto \u201einformac\u00ed\u201c subjekty a\u00a0organizace, kter\u00e9 cht\u011bj\u00ed dezinformace vyhladit.\u00a0 Pod z\u00e1vojem medi\u00e1ln\u00ed v\u00fdchovy a\u00a0v\u00fdchovy ke kritick\u00e9mu my\u0161len\u00ed, prov\u00e1d\u011bn\u00e9 zvl\u00e1\u0161t\u011b specializovan\u00fdmi neziskov\u00fdmi organizacemi, \u010dasto financovan\u00fdmi G. Sorosem, jsou nov\u00e9 generace st\u00e1le m\u00e9n\u011b schopn\u00e9 si tyto toky zpr\u00e1v vyhodnotit a\u00a0st\u00e1vaj\u00ed se jejich produktem. M\u011bn\u00ed se sm\u011br a\u00a0produkt p\u016fsoben\u00ed. Na m\u00edsto, aby \u010dlov\u011bk vytv\u00e1\u0159el zpr\u00e1vy o\u00a0realit\u011b, s\u00e1m se st\u00e1v\u00e1 produktem zpr\u00e1v.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00e1 komunikace ve spole\u010dnosti p\u0159ipom\u00edn\u00e1 biblick\u00e9 zmaten\u00ed jazyk\u016f. Ve ve\u0159ejn\u00e9m a\u00a0medi\u00e1ln\u00edm prostoru jsou pou\u017e\u00edv\u00e1ny pojmy v\u00a0souvislostech, kter\u00e9 jsou v\u00a0rozporu s\u00a0obsahem \u2013denotac\u00ed t\u011bchto pojm\u016f, \u010dasto jsou s\u00a0nimi p\u0159\u00edmo v\u00a0protikladu. Jedn\u00edm z\u00a0\u00fa\u010del\u016f takov\u00e9hoto pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed pojm\u016f je dehonestace, a\u00a0to hned dvoj\u00edho druhu, jednak t\u00e9 entity, v\u016f\u010di n\u00ed\u017e pojem-ozna\u010den\u00ed sm\u011b\u0159uje, jednak v\u016f\u010di entit\u011b, skute\u010dnosti, kter\u00e1 je re\u00e1ln\u00fdm v\u00fdchodiskem pro vznik pojmu a\u00a0jeho objektivn\u00ed denotaci.<\/p>\n

K\u00a0nejfrekventovan\u011bj\u0161\u00edm pojm\u016fm zmaten\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed komunikace pat\u0159\u00ed komunizmus, neomarxizmus, soudruh, bol\u0161evik. Tyto pojmy jsou pou\u017e\u00edv\u00e1ny jako nad\u00e1vka nam\u00edsto argument\u016f a\u00a0anal\u00fdzy. Ozna\u010d\u00edm-li n\u011bkoho soudruhem, neomarxistou \u010di\u00a0bol\u0161evikem, nen\u00ed ji\u017e t\u0159eba se zab\u00fdvat anal\u00fdzou a\u00a0hodnocen\u00edm jeho n\u00e1zor\u016f a\u00a0jedn\u00e1n\u00ed. \u0158ekne-li se, \u017ee p\u0159edseda Evropsk\u00e9 komise J. C. Juncker \u010di\u00a0Leyenov\u00e1 jsou neomarxist\u00e9 a\u00a0cht\u011bj\u00ed v\u00a0Evropsk\u00e9 unii socializmus, je evidentn\u00ed, \u017ee toto tvrzen\u00ed nen\u00ed v\u00fdsledkem anal\u00fdzy, ale jen dehonestac\u00ed, kter\u00e1 neobstoj\u00ed ve sv\u011btle fakt\u016f. Z\u00a0 kari\u00e9ry J. C. Junckera, kter\u00fd byl guvern\u00e9rem Sv\u011btov\u00e9 banky a\u00a0jako premi\u00e9r ud\u011blal z\u00a0Lucemburska da\u0148ov\u00fd r\u00e1j pro nadn\u00e1rodn\u00ed korporace, vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee je sp\u00ed\u0161e exponentem korpor\u00e1tn\u00edho fa\u0161izmu, ale rozhodn\u011b ne socialistou \u010di\u00a0marxistou jak\u00e9hokoliv zam\u011b\u0159en\u00ed.\u00a0 To sam\u00e9 plat\u00ed o\u00a0Leyenov\u00e9.<\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9m sv\u011bt\u011b d\u011blen\u00ed na levici a\u00a0pravici, zp\u016fsobem, jak\u00fdm se to prov\u00e1d\u00ed, postr\u00e1d\u00e1 smysl. P\u016fvodn\u00ed d\u011blen\u00ed vych\u00e1zelo z\u00a0rozporu mezi prac\u00ed a\u00a0kapit\u00e1lem, p\u0159i\u010dem\u017e levice st\u00e1la za lidmi pr\u00e1ce a\u00a0pravice vyjad\u0159ovala z\u00e1jmy kapit\u00e1lu. Marxizmus reflektoval rozpor mezi prac\u00ed a\u00a0kapit\u00e1lem specifick\u00fdm zp\u016fsobem a\u00a0specifick\u00fdm zp\u016fsobem hledal \u0159e\u0161en\u00ed.<\/p>\n

Frekventovan\u00fdm pojmem se v posledn\u00edch letech stalo slovo neomarxizmus se st\u00e1le m\u011bn\u011bn\u00fdm obsahem, tak\u017ee si ka\u017ed\u00fd vkl\u00e1d\u00e1 do pojmu vlastn\u00ed v\u00fdznam. Utv\u00e1\u0159en\u00edm slov se zab\u00fdv\u00e1 slovotvorba, kter\u00e1 ozna\u010duje p\u016fvodn\u00ed v\u00fdchoz\u00ed slovo (marxizmus) jako z\u00e1kladov\u00e9 a v\u00fdsledn\u00e9 slovo (neomarxizmus) jako slovo odvozen\u00e9. P\u0159edpona \u201eneo\u201c nebo \u201enovo\u201c posouv\u00e1 z\u00e1kladn\u00ed slovo v \u010dase a reflektuje procesy a d\u011bje, kter\u00e9 se od vzniku z\u00e1kladn\u00edho slova ud\u00e1ly \u010di prov\u00e1d\u00ed jakousi aktualizaci. Nap\u0159. novoromantismus, novogotika atd. Tato aktualizace v\u0161ak nem\u011bn\u00ed podstatu z\u00e1kladn\u00edho slova, proto\u017ee pokud by k tomu doch\u00e1zelo, ztratila by se vazba mezi p\u016fvodn\u00edm jevem, kter\u00fd byl zdrojem pro z\u00e1kladn\u00ed slovo. Potom by bylo na m\u00edst\u011b opustit z\u00e1kladn\u00ed slovo a vytvo\u0159it slovo zcela nov\u00e9. Tyto z\u00e1sady byly respektov\u00e1ny v prim\u00e1rn\u011b vytvo\u0159en\u00e9m slov\u011b neomarxismus. K podstat\u011b teorie marxizmu byla implikov\u00e1na nov\u011bj\u0161\u00ed teorie, dokonce teorie z jin\u00e9 oblasti, z psychoanal\u00fdzy Sigmunda Freuda. Nov\u011b rozv\u00edjen\u00e1 teorie nevych\u00e1zela z cel\u00e9 teorie marxizmu rovnom\u011brn\u011b, ale p\u0159edev\u0161\u00edm z t\u00e9 \u010d\u00e1sti, kter\u00e1 byla tematicky s psychoanal\u00fdzou nejv\u00edce kompatibiln\u00ed, a to byly my\u0161lenky \u201emlad\u00e9ho\u201c Marxe, filozofie a sociologie \u010dlov\u011bka, kter\u00e1 je obsa\u017eena v d\u00edle \u201eEkonomicko filozofick\u00e9 rukopisy. Tento pr\u016fnik mlad\u00e9ho Marxe a psychoanal\u00fdzy do neomarxizmu je nap\u0159. patrn\u00fd v knize Ericha Fromma \u201eObraz \u010dlov\u011bka u Marxe\u201c.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00e1 inflace pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed a\u00a0zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed pojmu neomarxizmus je s\u00a0uveden\u00fdmi principy v\u00a0rozporu a\u00a0pojem neomarxizmus je pou\u017e\u00edv\u00e1n kritiky a\u017e s\u00a0pokleslou vulg\u00e1rn\u00ed agresivitou, p\u0159i\u010dem\u017e tato agresivn\u00ed kritika je vedena v\u016f\u010di obsahu, kter\u00fd si kritik do pojmu s\u00e1m vlo\u017e\u00ed.<\/p>\n

Nekorektn\u00ed pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed pojm\u016f neomarxizmus, soudruh, bol\u0161evik m\u016f\u017eeme sledovat i\u00a0u\u00a0\u201eprapore\u010dn\u00edk\u016f\u201c alternativy, kter\u00e1 je kritick\u00e1 v\u016f\u010di Evropsk\u00e9 unii, Nov\u00e9mu sv\u011btov\u00e9mu \u0159\u00e1du, globalizaci a\u00a0neoliberalizmu. Zp\u016fsob, jak\u00fdm jsou tyto pojmy zneu\u017e\u00edv\u00e1ny, rozkl\u00e1daj\u00ed a\u00a0vedou k\u00a0erozi levicov\u00fdch teoretick\u00fdch model\u016f. Ve zmaten\u00e9 pojmov\u00e9 t\u0159\u00ed\u0161ti lid\u00e9 ztr\u00e1cej\u00ed orientaci a\u00a0sn\u00e1ze se st\u00e1vaj\u00ed ob\u011bt\u00ed propagandy m\u00e9di\u00ed. Lze to srovnat se situac\u00ed v\u00a0bitv\u011b, kdy jsou strh\u00e1v\u00e1ny a\u00a0ni\u010deny prapory, pod kter\u00fdmi se maj\u00ed vojensk\u00e9 odd\u00edly shroma\u017e\u010fovat a\u00a0\u00fato\u010dit. Prapory v\u00a0bitv\u011b v\u00a0p\u0159irozen\u00e9m sv\u011bt\u011b nahrazuj\u00ed ve sv\u011bt\u011b druh\u00e9 sign\u00e1ln\u00ed soustavy (medi\u00e1ln\u00edm a\u00a0kyberprostoru) ideje, hodnoty a\u00a0pojmy a\u00a0jejich eroze znamen\u00e1 zni\u010den\u00ed konkuren\u010dn\u00ed ideologie, sv\u011bton\u00e1zoru a\u00a0nemo\u017enost shrom\u00e1\u017edit se pod \u201epraporem\u201c ur\u010dit\u00e9 ideje, proto\u017ee pojem vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed ideju m\u00e1 des\u00edtky r\u016fzn\u00fdch vysv\u011btlen\u00ed.<\/p>\n

Nelze ani vylou\u010dit, \u017ee se jedn\u00e1 o\u00a0projekt zpravodajsk\u00fdch her a\u00a0\u201ealternativci\u201c jsou koupeni a\u00a0infiltrov\u00e1n\u00ed do opozice za \u00fa\u010delem destrukce levicov\u00fdch teori\u00ed, podobn\u011b jako byl infiltrov\u00e1n d\u016fstojn\u00edk StB Ludv\u00edk Zif\u010d\u00e1k do studentsk\u00e9ho hnut\u00ed p\u0159i\u00a0p\u0159\u00edprav\u011b listopadov\u00e9ho p\u0159evratu StB.<\/p>\n

U pojmu komunizmus je pro jeho vymezen\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed autoritou Karel Marx, autor Komunistick\u00e9ho manifestu a\u00a0vize komunizmu jako zavr\u0161uj\u00edc\u00ed f\u00e1ze po\u00a0vybudov\u00e1n\u00ed socializmu.<\/p>\n

Principem komunizmu je vyvozov\u00e1n\u00ed lidsky individu\u00e1ln\u00edch a\u00a0spole\u010densk\u00fdch proces\u016f ze subjektivity \u010dlov\u011bka, z\u00a0jeho podstaty.<\/strong>\u00a0To je z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bna oproti kapitalizmu, v\u00a0n\u011bm\u017e ekonomick\u00e9 a\u00a0spole\u010densk\u00e9 vztahy odcizuj\u00ed \u010dlov\u011bka jeho podstat\u011b a\u00a0t\u00edm je determinov\u00e1no jeho jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 nevede k\u00a0jeho seberealizaci a\u00a0rozvoji, ale slou\u017e\u00ed kapit\u00e1lu.\u00a0 Vn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1tlak a\u00a0zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed v\u00a0Hegelov\u011b obecn\u00e9m pojet\u00ed \u201ep\u00e1n a\u00a0rab\u201c, kter\u00e9 se v\u00a0odli\u0161n\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch r\u016fzn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed modifikuje, n\u00e1tlak a\u00a0manipulace instituc\u00ed a\u00a0organizac\u00ed je v\u00a0komunizmu eliminov\u00e1n. St\u00e1t jako \u201eorganizovan\u00e9 n\u00e1sil\u00ed\u201c je rozpu\u0161t\u011bn, cenzura je z\u00a0principu vylou\u010dena, politick\u00e9 strany neexistuji, tud\u00ed\u017e neexistuje ani mocensk\u00e1 elita. V\u00a0komunizmu neexistuj\u00ed subjekty, kter\u00e9 by mohly uskute\u010d\u0148ovat totalitn\u00ed ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed lid\u00ed a\u00a0spole\u010dnosti.<\/p>\n

Oproti vizi komunizmu m\u016f\u017eeme postavit vizi po\u017eadovan\u00e9 budouc\u00ed spole\u010dnosti kapitalistick\u00e9ho ideologa Brzezinsk\u00e9ho, kter\u00fd v knize \u201eBetween two Ages. America\u2019s Role in the Technetronic Era.\u201c\u00a0 \u201eVe stejn\u00e9 dob\u011b stoupnou mo\u017enosti soci\u00e1ln\u00ed a politick\u00e9 kontroly nad jednotlivcem. Brzy bude mo\u017en\u00e9 prov\u00e1d\u011bt t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159etr\u017eitou kontrolu ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka a nep\u0159etr\u017eit\u011b aktualizovat po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 soubory, kter\u00e9 krom\u011b obvykl\u00e9 informace, obsahuj\u00ed nejd\u016fv\u011brn\u011bj\u0161\u00ed podrobnosti o stavu zdrav\u00ed a o jedn\u00e1n\u00ed kohokoliv\u201c (Brzezinski, 1970).<\/p>\n

Falzifikace pojm\u016f a\u00a0s\u00a0jejich pomoc\u00ed implementace fale\u0161n\u00e9 reality do v\u011bdom\u00ed lid\u00ed prob\u00edh\u00e1 postupn\u011b. V\u00a0tomto procesu m\u00e1 roli, intelektu\u00e1ln\u00ed a\u00a0vzd\u011blanostn\u00ed deficit, konformita a\u00a0oportunizmus lid\u00ed.\u00a0 V\u00a0z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 f\u00e1zi se s\u00a0poklesl\u00fdm pojmoslov\u00edm potk\u00e1me i\u00a0u\u00a0lid\u00ed, u\u00a0nich\u017e bychom to nep\u0159edpokl\u00e1dali.<\/p>\n

Pod\u00edl na vytv\u00e1\u0159en\u00ed falzifikovan\u00e9 reality i\u00a0v\u00fdsledek indoktrinace uk\u00e1\u017ei na v\u00fdrazn\u00e9 postav\u011b alternativn\u00ed sc\u00e9ny. Doc. Miroslav \u0160ev\u010d\u00edk se stal ve\u0159ejn\u011b zn\u00e1m\u00fdm skand\u00e1ln\u00ed kauzou, v\u00a0n\u00ed\u017e byl pron\u00e1sledov\u00e1n a\u00a0vyhozen z\u00a0funkce d\u011bkana na V\u0160E a\u00a0v\u00a0parlamentn\u00edch volb\u00e1ch byl zvolen poslancem za SPD.\u00a0 Vystudoval V\u0160E v\u00a0osmdes\u00e1t\u00fdch letech a\u00a0vzhledem k\u00a0v\u011bdeck\u00e9 hodnosti a\u00a0k\u00a0docentu\u0159e lze p\u0159edpokl\u00e1dat ur\u010ditou vzd\u011blanostn\u00ed \u00farove\u0148. O\u00a0to v\u00edce p\u0159ekvapuj\u00ed jeho primitivn\u00ed, hloup\u00e9 proklamace. Podle n\u011bho jsou komunisty politici Spolu, ODS, Pir\u00e1t\u016f a\u00a0STAN. Evropsk\u00e1 unie je socialistick\u00e1 a\u00a0neomarxistick\u00e1 a\u00a0p\u0159ed listopadem byl v\u00a0\u010ceskoslovensku komunizmus. Jak\u00e1 je p\u0159\u00ed\u010dina tak poklesl\u00e9 v\u00fdpov\u011bdi o\u00a0spole\u010dnosti?\u00a0 Jedn\u00e1 se sp\u00ed\u0161e o\u00a0deficit vzd\u011blanosti \u010di\u00a0o\u00a0deficit mravnosti? K\u00a0vymezen\u00ed komunizmu mu sta\u010d\u00ed primitivn\u00ed charakteristika absence soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e vize komunizmu je komplexn\u00ed spole\u010densko ekonomick\u00e1 formace, s\u00a0celou \u0159adou spole\u010densk\u00fdch atribut\u016f, navazuj\u00edc\u00ed ji\u017e na skute\u010dnou socialistickou spole\u010dnost. I\u00a0jako ekonom by m\u011bl doc. \u0160ev\u010d\u00edk p\u0159inejmen\u0161\u00edm zn\u00e1t Marx\u016fv Kapit\u00e1l, kter\u00fd je oce\u0148ov\u00e1n nap\u0159\u00ed\u010d generacemi.<\/p>\n

K\u00a0pochopen\u00ed doc. \u0160ev\u010d\u00edka se vra\u0165me do minulosti. Jeho soci\u00e1ln\u00ed zr\u00e1n\u00ed prob\u00edhalo v\u00a0r\u00e1mci normaliza\u010dn\u00ed generace, kterou charakterizuje od jej\u00edho ml\u00e1d\u00ed pragmatizmus a\u00a0soci\u00e1ln\u00ed adaptabilita. V\u00a0devades\u00e1t\u00fdch letech mlad\u00e9 generace ve sv\u00e9m hodnotov\u00e9m syst\u00e9mu nejen valorizovaly hodnotu majetku, ale tak\u00e9 devalorizovaly hodnoty pravdy a\u00a0pozn\u00e1n\u00ed. Tato souvislost je u\u00a0doc. \u0160ev\u010d\u00edka o\u00a0to v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee byl nejen \u010dlen KS\u010c, ale na posledn\u00edm \u0159\u00e1dn\u00e9m sjezdu KS\u010c byl dokonce deleg\u00e1tem. Vyhran\u011bn\u00e9 j\u00e1dro normaliza\u010dn\u00ed generace tvo\u0159\u00ed komunisti\u010dt\u00ed antikomunist\u00e9, kte\u0159\u00ed zauj\u00edmaj\u00ed nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pozice ve st\u00e1t\u011b (Pavel, Baxa, St\u0159\u00ed\u017e) a\u00a0sou\u010d\u00e1st\u00ed tohoto j\u00e1dra je i\u00a0doc. Miroslav \u0160ev\u010d\u00edk, co\u017e vysv\u011btluje jeho n\u00e1zorovou pozici. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee proklamace doc. \u0160ev\u010d\u00edka jsou p\u0159edev\u0161\u00edm deficitem mravnosti a\u00a0hled\u00e1n\u00edm osobn\u00edho prosp\u011bchu.<\/p>\n

\u201eJak\u00e1 je relevance tvrzen\u00ed doc. M. \u0160ev\u010d\u00edka, \u017ee politici SPOLU, STAN a\u00a0Pir\u00e1ti jsou komunist\u00e9\u201c? Pr\u00e1v\u011b tito politici p\u0159ijali ostudn\u00fd z\u00e1kon o\u00a0z\u00e1kazu podpory a\u00a0propagace komunistick\u00e9ho hnut\u00ed. Vl\u00e1da t\u011bchto politik\u016f tak\u00e9 vl\u00e1dla v\u00a0z\u00e1jmu zahrani\u010dn\u00edho kapit\u00e1lu.<\/p>\n

Podle M. \u0160ev\u010d\u00edka. \u201eEvropsk\u00e1 unie sm\u011b\u0159uje k socializmu\u201c. Evropsk\u00e1 unie je v\u0161ak produktem nadn\u00e1rodn\u00edch korporac\u00ed a v jejich z\u00e1jmu tak\u00e9 vl\u00e1dne a v jejich z\u00e1jmu likviduje n\u00e1rodn\u00ed st\u00e1ty a prov\u00e1d\u00ed pauperizaci a\u017e genocidu populace.<\/p>\n

I kdy\u017e ukazuji na probl\u00e9m komunikace, indoktrinace a\u00a0falzifikovan\u00e9 skute\u010dnosti na doc. \u0160ev\u010d\u00edkovi, jedn\u00e1 se o\u00a0z\u00e1va\u017en\u00fd spole\u010densk\u00fd probl\u00e9m. Spole\u010dnost je vno\u0159ena do falzifikovan\u00e9 skute\u010dnosti, co\u017e ji br\u00e1n\u00ed nastolit skute\u010dn\u00e9 probl\u00e9my a\u00a0\u0159e\u0161it je.<\/p>\n

Petr Sak<\/strong><\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

*<\/p>\n

Literatura:<\/strong><\/p>\n