{"id":91060,"date":"2025-11-01T00:16:21","date_gmt":"2025-10-31T23:16:21","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=91060"},"modified":"2025-10-30T17:12:42","modified_gmt":"2025-10-30T16:12:42","slug":"jak-francouzsti-vojaci-ve-druhe-svetove-valce-povrazdili-stovky-svych-spolubojovniku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/11\/01\/jak-francouzsti-vojaci-ve-druhe-svetove-valce-povrazdili-stovky-svych-spolubojovniku\/","title":{"rendered":"Jak francouz\u0161t\u00ed voj\u00e1ci ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce povra\u017edili stovky sv\u00fdch spolubojovn\u00edk\u016f"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Francouzsk\u00e1 koloni\u00e1ln\u00ed arm\u00e1da popravila v senegalsk\u00e9m Thiaroye v\u00edce ne\u017e 300 africk\u00fdch voj\u00e1k\u016f<\/h3>\n

V\u00edce ne\u017e 81 let po ud\u00e1lostech se pravda znovu vyno\u0159uje z p\u016fdy Thiaroye v Senegalu. Ned\u00e1vn\u00e9 archeologick\u00e9 vykop\u00e1vky odhalily kulky, kosti a lidsk\u00e9 ostatky, co\u017e potvrzuje to, co Afri\u010dan\u00e9 v\u011bd\u011bli celou dobu: masakr v Thiaroye v roce 1944 nikdy nebyl\u00a0<\/span>\u201eomylem\u201c,<\/span><\/em>\u00a0ale p\u0159edem promy\u0161len\u00fdm koloni\u00e1ln\u00edm zlo\u010dinem, kter\u00fd byl z\u00e1m\u011brn\u011b ututl\u00e1n.<\/span><\/p>\n

Podle\u00a0<\/span>zpr\u00e1vy<\/span><\/a>\u00a0z roku 2025 o prob\u00edhaj\u00edc\u00edch vykop\u00e1vk\u00e1ch na lokalit\u011b Thiaroye bylo francouzskou koloni\u00e1ln\u00ed arm\u00e1dou popraveno v\u00edce ne\u017e 300 africk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, p\u0159esto\u017ee ofici\u00e1ln\u00ed \u010d\u00edsla dlouho uv\u00e1d\u011bla pouze 35 \u00famrt\u00ed.<\/span><\/p>\n

Senegalsk\u00fd v\u00fdzkumn\u00fd v\u00fdbor veden\u00fd historikem Mamadouem Dioufem na tiskov\u00e9 konferenci v Dakaru 17. \u0159\u00edjna potvrdil, \u017ee francouzsk\u00e9 vojensk\u00e9 z\u00e1znamy byly \u00famysln\u011b zfal\u0161ov\u00e1ny. Seznamy odch\u00e1zej\u00edc\u00edch, po\u010dty voj\u00e1k\u016f a po\u010dty ob\u011bt\u00ed byly pozm\u011bn\u011bny, aby se zakryl skute\u010dn\u00fd rozsah masakru.<\/span><\/p>\n

\u201eKoloni\u00e1ln\u00ed archivy vykazuj\u00ed masivn\u00ed manipulace,\u201c<\/span><\/em>\u00a0\u0159ekl Diouf a dodal, \u017ee francouzsk\u00e1 arm\u00e1da a koloni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1va\u00a0<\/span>\u201eorganizovan\u011b ml\u010dely\u201c.<\/span><\/em><\/p>\n

Ne\u0161lo o tragickou nehodu, ale o pe\u010dliv\u011b zorganizovanou dezinforma\u010dn\u00ed kampa\u0148, kter\u00e1 trvala po generace.<\/span><\/p>\n

Masakr v prosinci 1944<\/span><\/h2>\n

1. prosince 1944 \u010dekalo ve vojensk\u00e9m t\u00e1bo\u0159e Thiaroye pobl\u00ed\u017e Dakaru p\u0159es 1300 africk\u00fdch\u00a0<\/span>tirailleur\u016f<\/span><\/em>\u00a0(st\u0159elc\u016f), veter\u00e1n\u016f vracej\u00edc\u00edch se z Evropy, na demobilizaci a v\u00fdplatu. Tito mu\u017ei, kter\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed Francie odvedla ze sv\u00fdch vesnic, bojovali na n\u011bkter\u00fdch z nejsmrteln\u011bj\u0161\u00edch front v It\u00e1lii, Provence a Alsasku. \u010celili nacistick\u00fdm kulk\u00e1m, aby br\u00e1nili zemi, kter\u00e1 jim nepat\u0159ila. Jakmile v\u0161ak v\u00e1lka skon\u010dila, republika, kterou pomohli zachr\u00e1nit, jim up\u0159ela tu nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed d\u016fstojnost: d\u016fstojnost voj\u00e1k\u016f.<\/span><\/p>\n

M\u00edsto hrdinsk\u00e9ho uv\u00edt\u00e1n\u00ed byli\u00a0<\/span>tirailleu\u0159i<\/span><\/em>\u00a0internov\u00e1ni v Thiaroye jako podez\u0159el\u00ed, odzbrojeni, poni\u017eov\u00e1ni a zach\u00e1zeno s nimi jako s rebely. Jejich huben\u00e9 kapesn\u00e9 byly sn\u00ed\u017eeny, mzdy nevyplaceny nebo p\u0159evedeny na nespravedliv\u00e9 ceny. Kdy\u017e se odv\u00e1\u017eili po\u017eadovat, co jim n\u00e1le\u017e\u00ed, francouzsk\u00e1 arm\u00e1da reagovala n\u00e1sil\u00edm. V noci z 30. listopadu na 1. prosince 1944 na rozkaz gener\u00e1la Yvese de Boisboissela francouzsk\u00e9 jednotky t\u00e1bor obkl\u00ed\u010dily. Za \u00fasvitu, na jednoduch\u00fd rozkaz, zah\u00e1jily kulomety palbu na tyto neozbrojen\u00e9 veter\u00e1ny. Sv\u011bdci hl\u00e1sili hr\u016fzostra\u0161nou sc\u00e9nu\u00a0<\/span>:<\/span><\/a>\u00a0mu\u017ei byli zast\u0159eleni v postel\u00edch, dal\u0161\u00ed popraveni p\u0159i pokusu o \u00fat\u011bk a zran\u011bn\u00ed voj\u00e1ci byli dob\u00edjeni z bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti. T\u011bla byla narychlo poh\u0159bena do masov\u00fdch hrob\u016f, aby se zahladily stopy masakru.<\/span><\/p>\n

Ofici\u00e1ln\u00ed po\u010det uv\u00e1d\u011bl 35 mrtv\u00fdch, \u010d\u00edm\u017e masakr zredukoval na pouhou\u00a0<\/span>\u201evzpouru\u201c.<\/span><\/em>\u00a0Archivy, v\u00fdpov\u011bdi p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch a zejm\u00e9na archeologick\u00e9 vykop\u00e1vky v\u0161ak odhalily pravdu: v Thiaroye bylo exhumov\u00e1no p\u0159es 300 koster prost\u0159elen\u00fdch kulkami, co\u017e potvrdilo d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bdectv\u00ed. N\u011bkter\u00e9 kosti st\u00e1le nesou stopy \u0159et\u011bz\u016f nebo \u00fader\u016f, co\u017e dokazuje, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed voj\u00e1ci byli p\u0159ed popravou biti.<\/span><\/p>\n

Historici jako Mamadou Diouf a Armelle Mabon poznamen\u00e1vaj\u00ed, \u017ee tento masakr byl tak\u00e9 varov\u00e1n\u00edm pro v\u0161echny africk\u00e9 veter\u00e1ny: po\u017eadovat pr\u00e1va v koloni\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161i znamenalo zpochybnit rasovou hierarchii. Zpr\u00e1va p\u0159edlo\u017een\u00e1 senegalsk\u00e9mu prezidentstv\u00ed v \u0159\u00edjnu 2025 popsala ud\u00e1lost jako\u00a0<\/span>\u201epl\u00e1novanou a krytou francouzskou vojenskou hierarchi\u00ed\u201c,<\/span><\/em>\u00a0zat\u00edmco nalezen\u00e9 archivy dokazuj\u00ed, \u017ee n\u011bkter\u00e9 d\u016fkazy byly \u00famysln\u011b zfal\u0161ov\u00e1ny nebo zni\u010deny.<\/span><\/p>\n

Pro rodiny tirailleur\u016f\u00a0<\/span>posiluje<\/span><\/em>\u00a0rostouc\u00ed po\u010det ob\u011bt\u00ed a archeologick\u00e9 d\u016fkazy jejich po\u017eadavek na spravedlnost. Po cel\u00e1 desetilet\u00ed po\u017eaduj\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed uzn\u00e1n\u00ed, nez\u00e1visl\u00e9 vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, od\u0161kodn\u011bn\u00ed a vr\u00e1cen\u00ed identifikovan\u00fdch t\u011bl. V srpnu 2024 francouzsk\u00e1 vl\u00e1da ofici\u00e1ln\u011b uznala tuto ud\u00e1lost za\u00a0<\/span>\u201emasakr\u201c.<\/span><\/em>\u00a0Mnoho rodin v\u0161ak toto uzn\u00e1n\u00ed pova\u017euje za \u010dist\u011b symbolick\u00e9: dosud nebylo provedeno \u017e\u00e1dn\u00e9 \u00fapln\u00e9 soudn\u00ed vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00ed d\u016fstojn\u00edci nebyli nikdy souzeni a p\u0159\u00edstup k francouzsk\u00fdm vojensk\u00fdm archiv\u016fm z\u016fst\u00e1v\u00e1 omezen\u00fd. Institucion\u00e1ln\u00ed ml\u010den\u00ed podle nich prodlu\u017euje historickou nespravedlnost sp\u00e1chanou na jejich p\u0159edc\u00edch.<\/span><\/p>\n

P\u0159\u00edsp\u011bvek zam\u00edtnut<\/span><\/h2>\n

Rasismus, kter\u00fd poh\u00e1n\u011bl Francii b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, se neomezoval jen na postoje nebo jazyk; byl zako\u0159en\u011bn v politick\u00fdch a vojensk\u00fdch rozhodnut\u00edch. Navzdory rozhoduj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dasti tis\u00edc\u016f africk\u00fdch voj\u00e1k\u016f ze Senegalu, \u010cadu, Kamerunu, Konga a Mali p\u0159i osvobozov\u00e1n\u00ed francouzsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed jim koloni\u00e1ln\u00ed Francie odm\u00edtla ud\u011blit uzn\u00e1n\u00ed nebo rovnopr\u00e1vnost. Kdy\u017e nastal \u010das oslav v\u00edt\u011bzstv\u00ed, francouzsk\u00fd st\u00e1t je \u00famysln\u011b vymazal, \u010d\u00edm\u017e odhalil institucion\u00e1ln\u00ed rasismus a m\u00fdtus o\u00a0<\/span>\u201eb\u00edl\u00e9 a v\u00edt\u011bzn\u00e9\u201c<\/span><\/em>\u00a0Francii.<\/span><\/p>\n

To, co je\u00a0<\/span>zn\u00e1m\u00e9<\/span><\/a>\u00a0jako\u00a0<\/span>\u201evyb\u011blov\u00e1n\u00ed koloni\u00e1ln\u00edch vojsk\u201c<\/span><\/em>\u00a0(\u00a0<\/span>blanchiment<\/span><\/em>\u00a0), dokonale ilustruje tuto rasovou politiku. V l\u00e9t\u011b 1944, kdy\u017e Svobodn\u00e9 francouzsk\u00e9 s\u00edly postupovaly k Pa\u0159\u00ed\u017ei po osvobozen\u00ed ji\u017en\u00ed Francie, na\u0159\u00eddilo francouzsk\u00e9 vrchn\u00ed velen\u00ed, aby byli \u010dern\u00ed voj\u00e1ci p\u0159ed triumf\u00e1ln\u00edm vstupem do hlavn\u00edho m\u011bsta nahrazeni b\u00edl\u00fdmi. Cel\u00e9 jednotky slo\u017een\u00e9 z africk\u00fdch tirailleurs byly\u00a0<\/span>\u201eo\u010di\u0161t\u011bny\u201c<\/span><\/em>\u00a0: senegal\u0161t\u00ed\u00a0<\/span>tirailleurs<\/span><\/em>\u00a0byli sta\u017eeni z fronty a nahrazeni evropsk\u00fdmi nebo \u201eb\u011blej\u0161\u00edmi\u201c severoafrick\u00fdmi jednotkami. Toto rasov\u00e9 zatajov\u00e1n\u00ed bylo politickou operac\u00ed: vymaz\u00e1n\u00edm africk\u00e9ho p\u0159\u00edsp\u011bvku k francouzsk\u00e9 svobod\u011b s c\u00edlem zachovat imperi\u00e1ln\u00ed presti\u017e a rasovou hierarchii ot\u0159esenou por\u00e1\u017ekou v roce 1940.<\/span><\/p>\n

Modern\u00ed Francie nyn\u00ed protestuje proti migrant\u016fm, ale zapom\u00edn\u00e1, \u017ee kdysi poslala lod\u011b do Afriky, aby\u00a0<\/span>naverbovala<\/span><\/a>\u00a0p\u0159es 550 000 mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli zem\u0159\u00edt v evropsk\u00fdch z\u00e1kopech. Na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 byli pro republiku d\u011blov\u00fdm masem: prvn\u00ed, kdo um\u00edral, posledn\u00ed, kdo dost\u00e1val zaplaceno, a jedin\u00ed, kdo byl zmasakrov\u00e1n sv\u00fdmi vlastn\u00edmi spojenci.<\/span><\/p>\n

Thiaroye nen\u00ed jen trag\u00e9die, je to symbol st\u00e1tn\u00edch l\u017e\u00ed, vymazan\u00e9 pam\u011bti a neust\u00e1le pop\u00edran\u00e9 spravedlnosti. Tento masakr odhaluje skrytou tv\u00e1\u0159 republiky, kter\u00e1 hl\u00e1s\u00e1 lidsk\u00e1 pr\u00e1va, zat\u00edmco je up\u00edr\u00e1 t\u011bm, kdo ji br\u00e1nili. Od Setifu po Madagaskar, od Kamerunu po Al\u017e\u00edrsko, byla africk\u00e1 krev prol\u00e9v\u00e1na ve jm\u00e9nu\u00a0<\/span>\u201ecivilizace\u201c.<\/span><\/em><\/p>\n

U\u017e nesta\u010d\u00ed\u00a0<\/span>\u201ep\u0159ipom\u00ednat\u201c<\/span><\/em>\u00a0Thiaroye kv\u011btinami a pr\u00e1zdn\u00fdmi projevy. Rodiny po\u017eaduj\u00ed a Afrika si zaslou\u017e\u00ed \u00faplnou pravdu a skute\u010dnou spravedlnost. Ned\u00e1vno objeven\u00e9 masov\u00e9 hroby mus\u00ed b\u00fdt otev\u0159eny a identifikov\u00e1ny pod mezin\u00e1rodn\u00edm dohledem; koloni\u00e1ln\u00ed archivy mus\u00ed b\u00fdt pln\u011b odtajn\u011bny; a osoby odpov\u011bdn\u00e9, by\u0165 i posmrtn\u011b, mus\u00ed b\u00fdt ve\u0159ejn\u011b jmenov\u00e1ny.<\/span><\/p>\n

Francie by se m\u011bla vzd\u00e1t sv\u00fdch v\u00e1gn\u00edch projev\u016f\u00a0<\/span>\u201el\u00edtosti\u201c<\/span><\/em>\u00a0a form\u00e1ln\u011b uznat masakr v Thiaroye jako neodpustiteln\u00fd zlo\u010din proti lidskosti. Teprve potom m\u016f\u017ee skute\u010dn\u011b za\u010d\u00edt mor\u00e1ln\u00ed a historick\u00e1 n\u00e1prava. Reparace mus\u00ed j\u00edt nad r\u00e1mec pen\u011bz: mus\u00ed b\u00fdt politick\u00e9, vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed a pam\u011btn\u00ed, aby se pravda o Thiaroye objevila v u\u010debnic\u00edch, muze\u00edch a diplomacii, a to jak ve Francii, tak v cel\u00e9 Africe.<\/span><\/p>\n

Od\u00a0<\/span>Egountchiho Behanzina<\/span><\/strong>\u00a0, zakl\u00e1daj\u00edc\u00edho prezidenta mezin\u00e1rodn\u00ed Africk\u00e9 ligy na obranu \u010dernoch\u016f, mluv\u010d\u00edho Panafrick\u00fdch bratr\u016f, politick\u00e9ho analytika a panafrick\u00e9ho aktivisty<\/span><\/em><\/p>\n

\"Egountchi<\/a><\/div>\n
\n

 <\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Francouzsk\u00e1 koloni\u00e1ln\u00ed arm\u00e1da popravila v senegalsk\u00e9m Thiaroye v\u00edce ne\u017e 300 africk\u00fdch voj\u00e1k\u016f V\u00edce ne\u017e 81…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":91061,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1271,2111,40,1205],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/91060"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=91060"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/91060\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/91061"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=91060"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=91060"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=91060"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}