{"id":87771,"date":"2025-09-15T00:22:18","date_gmt":"2025-09-14T22:22:18","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=87771"},"modified":"2025-09-14T16:05:20","modified_gmt":"2025-09-14T14:05:20","slug":"co-obnasi-byt-palestinskym-novinarem","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/09\/15\/co-obnasi-byt-palestinskym-novinarem\/","title":{"rendered":"Co obn\u00e1\u0161\u00ed b\u00fdt palestinsk\u00fdm novin\u00e1\u0159em"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

V Palestin\u011b se novin\u00e1\u0159sk\u00e1 integrita neodvozuje od agentury AP ani od New York Times. Je zalo\u017eena na v\u011brnosti palestinsk\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f jejich lidu a pravd\u011b o jejich realit\u011b. Proto je Izrael zab\u00edj\u00ed.<\/strong><\/p>\n

25. srpna palestinsk\u00fd novin\u00e1\u0159 Adli Abu Taha zavolal sv\u00e9mu bratrovi Moazovi, rovn\u011b\u017e novin\u00e1\u0159i, jen n\u011bkolik minut pot\u00e9, co se objevily zpr\u00e1vy o izraelsk\u00e9m \u00fatoku na nemocnici Nasser v Ch\u00e1n J\u00fanis v ji\u017en\u00ed Gaze. Moaz tam byl.\u00a0<\/span><\/p>\n

\u201eJsem v po\u0159\u00e1dku, ale Hossam Al-Masri byl pr\u00e1v\u011b zabit,\u201c \u0159ekl Moaz sv\u00e9mu bratrovi, kter\u00fd ho nal\u00e9hal, aby m\u00edsto opustil. Moaz ho ujistil, \u017ee brzy odejde, ale \u017ee chce doto\u010dit n\u00e1sledky \u00fatoku, kter\u00fd se odehr\u00e1l na venkovn\u00edm schodi\u0161ti. O n\u011bkolik minut pozd\u011bji zas\u00e1hl schodi\u0161t\u011b druh\u00fd izraelsk\u00fd \u00fatok a Moaze zabil.\u00a0<\/span><\/p>\n

Toho dne bylo zabito\u00a0celkem\u00a0<\/span>p\u011bt palestinsk\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f .<\/span><\/a><\/p>\n

Moaz Taha, sedmadvacetilet\u00fd nez\u00e1visl\u00fd videoreport\u00e9r, byl talentovan\u00fd a svou pr\u00e1ci miloval s nad\u0161en\u00edm. Nat\u00e1\u010del n\u00e1sledky izraelsk\u00e9ho \u00fatoku, p\u0159i kter\u00e9m zahynul Hossam al-Masri, 49let\u00fd fotoreport\u00e9r, kter\u00fd pro tiskovou agenturu Reuters provozoval \u017eiv\u00fd p\u0159enos. Kdy\u017e izraelsk\u00fd tank vyp\u00e1lil prvn\u00ed gran\u00e1t, agentura Reuters uvedla, \u017ee \u017eiv\u00fd p\u0159enos \u201ese n\u00e1hle vypnul\u201c.<\/span><\/p>\n

V prosinci Hossam informoval o izraelsk\u00e9m obl\u00e9h\u00e1n\u00ed nemocnice N\u00e1sir a byl mezi posledn\u00edmi, kte\u0159\u00ed ji odch\u00e1zeli. Zat\u00edmco Hossam pokra\u010doval v informov\u00e1n\u00ed o genocid\u011b v Gaze, pro\u017e\u00edval osobn\u00ed tr\u00e1pen\u00ed. Jeho \u017eena trp\u011bla rakovinou a nedostatek l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 p\u00e9\u010de v Gaze kv\u016fli izraelsk\u00e9 blok\u00e1d\u011b a ni\u010den\u00ed zdravotnictv\u00ed jej\u00ed stav zhor\u0161oval. Jeho kolega, palestinsk\u00fd novin\u00e1\u0159 Amr Tabash,\u00a0<\/span>na Instagramu vzpom\u00ednal<\/span><\/a>\u00a0, jak ho Hossam n\u011bkolik dn\u00ed p\u0159ed jeho smrt\u00ed po\u017e\u00e1dal, aby pomohl s evakuac\u00ed jeho \u017eeny, aby mohla dostat pot\u0159ebnou l\u00e9\u010dbu. Hossamova \u017eena z\u016fst\u00e1v\u00e1 v Gaze s jejich d\u011btmi.<\/span><\/p>\n

P\u0159i stejn\u00e9m \u00fatoku byla zabita palestinsk\u00e1 novin\u00e1\u0159ka na voln\u00e9 noze Mariam Abu Daqqah. T\u0159iat\u0159icetilet\u00e1 matka Mariam pracovala pro r\u016fzn\u00e9 tiskov\u00e9 agentury, v\u010detn\u011b Associated Press a The Independent. Jej\u00ed bratr Sudqi Abu Daqah\u00a0<\/span>\u0159ekl arabsk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed den\u00edku The Independent<\/span><\/a>\u00a0, pro kter\u00fd pracovala, \u017ee Mariam nav\u0161t\u011bvovala t\u00e1bory pro vys\u00eddlen\u00e9 osoby v Gaze. Kdykoli mohla, kupovala sirotk\u016fm v t\u00e1borech tu\u017eky a se\u0161ity.<\/span><\/p>\n

V noci se Mariam \u010dasto d\u00edvala na telefon a plakala, kdy\u017e l\u00edbala fotku sv\u00e9ho t\u0159in\u00e1ctilet\u00e9ho syna Ghaitha. Poda\u0159ilo se j\u00ed ho evakuovat z Gazy, aby \u017eil s otcem ve Spojen\u00fdch arabsk\u00fdch emir\u00e1tech. Mariam c\u00edtila rostouc\u00ed izraelsk\u00e9 \u00fatoky na novin\u00e1\u0159e, a tak p\u0159edem napsala synovi z\u00e1v\u011b\u0165: \u201eNepla\u010d pro m\u011b, ale modli se za m\u011b. Pokra\u010duj ve studiu a vysp\u011bj v \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho \u010dlov\u011bka.\u201c<\/span><\/p>\n

V okam\u017eiku izraelsk\u00e9ho \u00fatoku byl zabit dal\u0161\u00ed mlad\u00fd novin\u00e1\u0159, 24let\u00fd Muhammad Salama. Do sv\u00e9 profese se dostal s zna\u010dn\u00fdmi osobn\u00edmi probl\u00e9my, v d\u011btstv\u00ed ztratil matku a \u017eil s p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi sv\u00e9ho otce, dokud nevystudoval odbornou \u0161kolu s fotografick\u00fdm diplomem. Sledoval ost\u0159\u00edlen\u00e9 fotoreport\u00e9ry a u\u010dil se od nich, zat\u00edmco zdokonaloval sv\u00e9 dovednosti. Byl jedn\u00edm z m\u00e1la novin\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed v Ch\u00e1n J\u00fanis z\u016fstali po prvn\u00ed izraelsk\u00e9 invazi do m\u011bsta v prosinci 2023. K Al-D\u017eaz\u00ed\u0159e nastoupil v \u00fanoru 2024.<\/span><\/p>\n

Loni v listopadu, v den sv\u00fdch narozenin, se Muhammad zasnoubil se svou kolegyn\u00ed a novin\u00e1\u0159kou Halou Asfourovou. Oba doufali, \u017ee se vezmou, jakmile bude uzav\u0159eno p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed.<\/span><\/p>\n

Toto je n\u011bkolik z 12 palestinsk\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e9 Izrael zabil v Gaze jen b\u011bhem srpna. Pat\u0159\u00ed mezi v\u00edce ne\u017e 250 palestinsk\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e9 Izrael zabil v Gaze od za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky v P\u00e1smu Gazy v \u0159\u00edjnu 2023. Izraelsk\u00e9 \u00fatoky na palestinsk\u00e9 novin\u00e1\u0159e v\u0161ak neza\u010daly v roce 2023. Neza\u010daly zabit\u00edm veter\u00e1nky palestinsk\u00e9 novin\u00e1\u0159ky\u00a0<\/span>Shireen Abu Akleh<\/span><\/a>\u00a0v kv\u011btnu 2022 v D\u017een\u00ednu. A neza\u010daly ani zabit\u00edm gazsk\u00e9ho fotoreport\u00e9ra\u00a0<\/span>J\u00e1sira Murtad\u017ei<\/span><\/a>\u00a0b\u011bhem\u00a0<\/span>Velk\u00e9ho pochodu za n\u00e1vrat<\/span><\/a>\u00a0v dubnu 2018.<\/span><\/p>\n

Izraelsk\u00e1 politika zam\u011b\u0159en\u00e1 na palestinsk\u00e9 hlasy trv\u00e1 ji\u017e cel\u00e1 desetilet\u00ed. Prvn\u00ed c\u00edlenou atent\u00e1t na Palestince v historii Izraele byl sp\u00e1ch\u00e1n na novin\u00e1\u0159e a spisovatele. Jmenoval se\u00a0<\/span>Ghassan Kanafani<\/span><\/a>\u00a0.<\/span><\/p>\n

R\u00e1no 8. \u010dervence 1972 Kanafani nastoupil do sv\u00e9ho auta v bejr\u00fatsk\u00e9 \u010dtvrti Hazemiyah a oto\u010dil kl\u00ed\u010dem, \u010d\u00edm\u017e odp\u00e1lil bombu, kterou izrael\u0161t\u00ed agenti do vozidla nastra\u017eili, a jeho t\u011blo bylo rozmet\u00e1no na kusy. Kanafaniho doprov\u00e1zela jeho nete\u0159, sedmn\u00e1ctilet\u00e1 Lamis, kter\u00e1 p\u0159i atent\u00e1tu tak\u00e9 zahynula.<\/span><\/p>\n

Kanafani, nyn\u00ed v\u00fdznamn\u00e1 postava palestinsk\u00e9 literatury a politick\u00fdch d\u011bjin, byl tak\u00e9 jedn\u00edm z prvn\u00edch palestinsk\u00fdch zast\u00e1nc\u016f toho, co je dnes pova\u017eov\u00e1no za \u201eanga\u017eovanou \u017eurnalistiku\u201c \u2013 \u017eurnalistiku ve slu\u017eb\u00e1ch osvobozen\u00ed. Tato tradice v\u0161ak za\u010dala teprve s Kanafanim.\u00a0<\/span><\/p>\n

Ve stejn\u00e9m roce izraelsk\u00e1 tajn\u00e1 slu\u017eba zavra\u017edila v \u0158\u00edm\u011b palestinsk\u00e9ho spisovatele a p\u0159ekladatele Waela Zueitera. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok zavra\u017edila v Bejr\u00fatu palestinsk\u00e9ho redaktora Kamala N\u00e1sira spolu s dal\u0161\u00edmi dv\u011bma v\u016fdci Fatahu. V roce 1984 izrael\u0161t\u00ed agenti zabili v Nik\u00f3sii na Kypru palestinskou novin\u00e1\u0159ku a \u0161\u00e9fku svazu arabsk\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f Hannu Muqbelovou. Kulka, kter\u00e1 Muqbela zabila, nejprve prost\u0159elila jeho novin\u00e1\u0159sk\u00fd pr\u016fkaz a teprve pot\u00e9 se dostala k jeho srdci. Datum atent\u00e1tu byl 3. kv\u011btna, na Sv\u011btov\u00fd den svobody tisku.<\/span><\/p>\n

A pokra\u010dovalo to. V dob\u011b, kdy izraelsk\u00e9 s\u00edly zabily report\u00e9rku Al Jazeery Shireen Abu Akleh v uprchlick\u00e9m t\u00e1bo\u0159e v D\u017een\u00ednu, z\u00e1znamy Palestinsk\u00e9ho syndik\u00e1tu novin\u00e1\u0159\u016f ukazovaly, \u017ee Izrael od roku 2000 zabil 50 palestinsk\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f. Smrt v\u0161ak nen\u00ed to jedin\u00e9, co palestin\u0161t\u00ed novin\u00e1\u0159i riskuj\u00ed \u2013 je to jen nejvy\u0161\u0161\u00ed cena, kterou zaplatili. Krom\u011b toho se palestin\u0161t\u00ed novin\u00e1\u0159i stali ter\u010dem ne\u00fanavn\u00e9 kampan\u011b repres\u00ed, zastra\u0161ov\u00e1n\u00ed, zat\u00fdk\u00e1n\u00ed a cenzury.<\/span><\/p>\n

V roce 2023 V\u00fdbor pro ochranu novin\u00e1\u0159\u016f ozn\u00e1mil des\u00edtky p\u0159\u00edpad\u016f poru\u0161ov\u00e1n\u00ed palestinsk\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f ze strany Izraele, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00a0<\/span>dubnu jich bylo zaznamen\u00e1no 37, v\u00a0<\/span><\/a>kv\u011btnu<\/span><\/a>\u00a027\u00a0, v\u00a0<\/span>\u010dervenci<\/span><\/a>\u00a056 a v\u00a0<\/span>z\u00e1\u0159\u00ed<\/span><\/a>\u00a061. Mezi tato poru\u0161en\u00ed pat\u0159ilo fyzick\u00e9 napaden\u00ed novin\u00e1\u0159\u016f v ter\u00e9nu, zabaven\u00ed jejich vybaven\u00ed, br\u00e1n\u011bn\u00ed v pod\u00e1v\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v, zat\u00fdk\u00e1n\u00ed a vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed\u00a0<\/span>z\u00e1kaz\u016f cestov\u00e1n\u00ed<\/span><\/a>\u00a0. To v\u0161e se stalo p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Izrael v souvislosti se 7. \u0159\u00edjnem zintenzivnil sv\u00e9 systematick\u00e9 \u00fatoky na novin\u00e1\u0159e.<\/span><\/p>\n

Pro\u010d zpravodajstv\u00ed pokra\u010duje<\/span><\/strong><\/h2>\n

Koncept \u017eurnalistiky jako profese pln\u00e9 rizik \u2013 bez ohledu na typ \u017eurnalistiky \u2013 se v palestinsk\u00e9m pov\u011bdom\u00ed hluboce zako\u0159enil. Shatha Hanaysheh, nez\u00e1visl\u00e1 report\u00e9rka a\u00a0p\u0159isp\u011bvatelka\u00a0<\/a><\/span>Mondoweiss<\/span><\/em><\/a>\u00a0z uprchlick\u00e9ho t\u00e1bora Jenin, \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u201eb\u00fdt palestinskou novin\u00e1\u0159kou znamen\u00e1 b\u00fdt v\u00e1le\u010dnou report\u00e9rkou, a\u0165 u\u017e si to vyberete, nebo ne.\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

\u201eRealita povol\u00e1n\u00ed je sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161eho ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota, a\u0165 u\u017e jsme ve slu\u017eb\u011b, nebo mimo ni,\u201c vysv\u011btluje.<\/span><\/p>\n

D\u016fvodem je samoz\u0159ejm\u011b to, \u017ee \u201en\u00e1sil\u00ed okupace n\u00e1s ohro\u017euje neust\u00e1le, v\u0161ude a v\u017edy,\u201c \u0159\u00edk\u00e1. \u201eNez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jestli informujete o politice, ekonomice nebo soci\u00e1ln\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch. Stopy okupace jsou tam v\u017edycky. Tak\u017ee se s nimi mus\u00edte vypo\u0159\u00e1dat a ony se dostanou do va\u0161ich report\u00e1\u017e\u00ed.\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

Pro \u0160athu nab\u00fdv\u00e1 realita rizika nov\u00fdch osobn\u00edch podob, kter\u00e9 lze objevit pouze prax\u00ed.<\/span><\/p>\n

\u201eJakmile b\u011bhem druh\u00e9 intif\u00e1dy jsem se rozhodla, \u017ee chci b\u00fdt novin\u00e1\u0159kou, rozhodla jsem se st\u00e1t se d\u00edt\u011btem a v\u017edycky jsem ch\u00e1pala, \u017ee je to riskantn\u00ed pr\u00e1ce,\u201c vysv\u011btluje. \u201eO n\u011bkolik let pozd\u011bji m\u011b nau\u010dili chr\u00e1nit se t\u00edm, \u017ee se budu vyh\u00fdbat nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u016fm, \u017ee se budu zviditel\u0148ovat a d\u00e1m se rozpoznat a \u017ee si osvoj\u00edm celou \u0159adu pravidel, kter\u00e1 dodnes striktn\u011b dodr\u017euji. Tehdy jsem byla jedinou novin\u00e1\u0159kou, kter\u00e1 byla p\u0159\u00edtomna v ter\u00e9nu b\u011bhem izraelsk\u00fdch invaz\u00ed, co\u017e v t\u00e9 dob\u011b zpochyb\u0148ovalo n\u011bkter\u00e9 spole\u010densk\u00e9 n\u00e1zory v m\u00e9 komunit\u011b. Proto jsem to cht\u011bla d\u011blat co nejl\u00e9pe a z\u016fstat v bezpe\u010d\u00ed, ale pak jsem za\u010dala ch\u00e1pat skute\u010dn\u00fd v\u00fdznam rizika.\u201c<\/span><\/p>\n

Bylo jaro roku 2022 a ozbrojen\u00fd odpor v uprchlick\u00e9m t\u00e1bo\u0159e D\u017een\u00edn za\u017e\u00edval o\u017eiven\u00ed, proto\u017ee nespokojen\u00e1 ml\u00e1de\u017e v t\u00e1bo\u0159e se znechutila sou\u010dasn\u00fdm stavem a nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9 vyhl\u00eddky na slu\u0161nou budoucnost. Odboj se stal zn\u00e1m\u00fdm jako D\u017een\u00ednsk\u00e1 brig\u00e1da a\u00a0<\/span>\u0160atha byl jedn\u00edm z prvn\u00edch novin\u00e1\u0159\u016f,<\/span><\/a>\u00a0kte\u0159\u00ed o jej\u00edm vzniku informovali.<\/span><\/p>\n

Tehdy za\u010dal Izrael \u010dast\u011bji \u00fato\u010dit na uprchlick\u00fd t\u00e1bor D\u017een\u00edn ve snaze potla\u010dit odpor.\u00a0<\/span><\/p>\n

\u201eNejd\u0159\u00edv jsem se ob\u00e1val, \u017ee bych mohl b\u00fdt zadr\u017een v ter\u00e9nu nebo \u017ee by mi mohlo b\u00fdt zabaveno vybaven\u00ed,\u201c popisuje Shatha. \u201eB\u00e1l jsem se, \u017ee nebudu schopen sn\u00e9st \u00fa\u010dinky slzn\u00e9ho plynu, nebo \u017ee bych mohl b\u00fdt zbit \u010di zat\u010den. Pak, kdy\u017e se izraelsk\u00e9 vp\u00e1dy staly \u010dast\u011bj\u0161\u00edmi, staly se i n\u00e1siln\u011bj\u0161\u00edmi a v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku se stalo b\u011b\u017enou prax\u00ed, \u017ee na n\u00e1s izraelsk\u00e9 s\u00edly st\u0159\u00edlely jako na novin\u00e1\u0159e, a to v\u0161e p\u0159i no\u0161en\u00ed vest PRESS a p\u0159i viditeln\u00e9m p\u0159\u00edstupu.\u201c<\/span><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Najednou se jej\u00ed p\u0159edchoz\u00ed obavy zd\u00e1ly druho\u0159ad\u00e9 ve srovn\u00e1n\u00ed s bezprost\u0159edn\u011bj\u0161\u00edm rizikem smrti nebo v\u00e1\u017en\u00e9ho zran\u011bn\u00ed.<\/span><\/p>\n

Toto riziko se zhmotnilo p\u0159\u00edmo p\u0159ed Shathov\u00fdma o\u010dima 11. kv\u011btna 2022.\u00a0<\/span><\/p>\n

Toho dne se v n\u00ed, jak \u0159\u00edk\u00e1 Shatha, n\u011bco nav\u017edy zm\u011bnilo. Spolu se skupinou novin\u00e1\u0159\u016f informovala o prob\u00edhaj\u00edc\u00edm izraelsk\u00e9m vojensk\u00e9m \u00fatoku na t\u00e1bor. \u0160li \u00fazkou uli\u010dkou na okraji t\u00e1bora a vedle Shathy \u0161la Shireen Abu Akleh, kter\u00e1 informovala pro Al Jazeera. Tehdy na n\u011b izraelsk\u00e9 s\u00edly zah\u00e1jily palbu.\u00a0<\/span><\/p>\n

\u0160ir\u00edn Abu Akl\u00e9h n\u00e1hle le\u017eela mrtv\u00e1 na zemi. \u0160at\u00e1 se schovala za strom necel\u00fd metr od sv\u00e9 zabit\u00e9 kolegyn\u011b, zat\u00edmco kulky d\u00e1l dopadaly na chodn\u00edk a strom, za kter\u00fdm se zkamen\u011bl\u00e1 schovala.<\/span><\/p>\n

\u201eTen z\u00e1\u017eitek m\u011b nikdy neopustil,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Shatha. \u201ePoka\u017ed\u00e9, kdy\u017e sly\u0161\u00edm zpr\u00e1vy o tom, \u017ee v Gaze zahynul dal\u0161\u00ed kolega, pro\u017e\u00edv\u00e1m ten den znovu, ve v\u0161ech detailech. Je to, jako by se to pr\u00e1v\u011b stalo.\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

Pro Shathu to z novin\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce ud\u011blalo velmi osobn\u00ed z\u00e1le\u017eitost, ale trv\u00e1 na tom, \u017ee to nesni\u017euje schopnosti palestinsk\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f b\u00fdt profesion\u00e1ln\u00ed. \u201eJako palestin\u0161t\u00ed novin\u00e1\u0159i zn\u00e1me l\u00e9pe ne\u017e kdokoli jin\u00fd rozd\u00edl mezi realitou okupace a p\u0159edpojat\u00fdmi p\u0159edstavami, kter\u00e9 ji sv\u011btu vnucuj\u00ed.\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

Shatha vysv\u011btluje, \u017ee z\u00e1padn\u00ed novin\u00e1\u0159i si tyto p\u0159edsudky p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed do Palestiny a pou\u017e\u00edvaj\u00ed je jako \u010do\u010dku, aby se pod\u00edvali na realitu. \u201eAle v\u0161echny tyto r\u00e1mce jsou politicky motivovan\u00e9, i kdy\u017e jsou navr\u017eeny tak, aby vypadaly profesion\u00e1ln\u011b,\u201c zd\u016fraz\u0148uje Shatha a trv\u00e1 na tom, \u017ee Palestinci \u201enap\u0159\u00edklad nemus\u00ed vym\u00fd\u0161let p\u0159\u00edb\u011bh o\u00a0<\/span>40 s\u0165at\u00fdch d\u011btech<\/span><\/a>\u00a0\u201c, jen aby vnutili realitu ur\u010dit\u00e9mu narativu.\u00a0<\/span><\/p>\n

\u201eNa\u0161\u00edm \u00fakolem je otev\u0159\u00edt okno do reality na\u0161ich lid\u00ed. Je to etick\u00e1 povinnost nade v\u0161e ostatn\u00ed,\u201c zd\u016fraz\u0148uje Shatha.<\/span><\/p>\n

D\u00edky tomu v\u0161emu je \u017eurnalistika pro palestinsk\u00e9 novin\u00e1\u0159e \u201ev\u00edcem ne\u017e jen shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00edm, editac\u00ed a publikov\u00e1n\u00edm zpr\u00e1v,\u201c \u0159\u00edk\u00e1\u00a0<\/span>Wahaj Bani Moufleh<\/span><\/a>\u00a0, fotoreport\u00e9r z vesnice Beita ji\u017en\u011b od N\u00e1bulusu. \u201eJde o dokumentov\u00e1n\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed historie, kter\u00e9 se okupace sna\u017e\u00ed vymazat z pam\u011bti.\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

\u201eB\u011bhem\u00a0<\/span>masov\u00fdch protest\u016f<\/span><\/a>\u00a0proti roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed izraelsk\u00fdch osad v Beit\u011b byl m\u016fj bratranec Zakariya Bani Moufleh zabit izraelskou kulkou p\u0159\u00edmo p\u0159ed m\u00fdma o\u010dima,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Wahaj den\u00edku\u00a0<\/span>Mondoweiss<\/span><\/em>\u00a0. \u201eNebyl jsem novin\u00e1\u0159, ale r\u00e1d jsem fotografoval a m\u011bl jsem fotoapar\u00e1t. Tak jsem ho vyfotil a pak jsem si uv\u011bdomil, \u017ee jsem jeho zabit\u00ed zdokumentoval.\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

Wahaj vzpom\u00edn\u00e1 na to jako na okam\u017eik, kdy se stal novin\u00e1\u0159em. Pot\u00e9 se rozhodl studovat foto\u017eurnalistiku. \u201eZdokumentoval jsem stovky moment\u016f ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota za okupace po cel\u00e9m Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu,\u201c \u0159\u00edk\u00e1. \u201eN\u011bkolikr\u00e1t po mn\u011b post\u0159elili a dvakr\u00e1t m\u011b zranili, jednou pogumovanou kulkou a jednou slzn\u00fdm plynem. Byl jsem tak\u00e9 n\u011bkolikr\u00e1t zadr\u017een, prohled\u00e1n a zbit.\u201c<\/span><\/p>\n

Pro Wahaja je riziko jako palestinsk\u00e9ho novin\u00e1\u0159e p\u0159\u00edtomn\u00e9 v\u0161ude. \u201eNa ulici, doma, p\u0159i j\u00eddle v restauraci.\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

\u201eNejsme v jin\u00e9 situaci ne\u017e ostatn\u00ed na\u0161i lid\u00e9, kte\u0159\u00ed navzdory riziku a \u00fazkosti nad\u00e1le doufaj\u00ed a \u017eij\u00ed,\u201c vysv\u011btluje Wahaj. \u201eTo je to, co mus\u00edme zdokumentovat a uk\u00e1zat sv\u011btu.\u201c<\/span><\/p>\n

Ale p\u0159\u00edli\u0161 mnoho koleg\u016f ob\u011btovalo sv\u00e9 \u017eivoty, aby to sv\u011btu uk\u00e1zali, dod\u00e1v\u00e1 Wahaj. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto si Wahaj mysl\u00ed, \u017ee te\u010f, navzdory nebezpe\u010d\u00ed, nem\u016f\u017ee ustoupit. \u201ePokud p\u0159estanu nebo vzd\u00e1m, bude to zrada jejich ob\u011bt\u00ed. Proto pokra\u010duji.\u201c<\/span><\/p>\n

Novin\u00e1\u0159sk\u00e1 integrita zevnit\u0159<\/span><\/h2>\n

P\u0159esto\u017ee si uv\u011bdomuj\u00ed nebezpe\u010d\u00ed spojen\u00e9 s prac\u00ed novin\u00e1\u0159e v Palestin\u011b, ocitli se nyn\u00ed v nejkrvav\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00ed sv\u00e9 historie i historie sv\u00e9ho lidu. Sou\u010dasn\u00fd okam\u017eik v\u0161ak z\u00e1rove\u0148 zd\u016fraz\u0148uje jeden paradox.\u00a0<\/span><\/p>\n

P\u0159esto\u017ee je Palestina jedn\u00edm z nejv\u00edce informovan\u00fdch m\u00edst na Zemi, velk\u00e1 \u010d\u00e1st jej\u00ed desetilet\u00ed trvaj\u00edc\u00ed reality se teprve za\u010d\u00edn\u00e1 dozv\u00eddat miliony lid\u00ed. Neb\u00fdval\u00fd pokrok komunika\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f, internet, soci\u00e1ln\u00ed m\u00e9dia a nez\u00e1visl\u00e9 sd\u011blovac\u00ed prost\u0159edky jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu, ale v jeho j\u00e1dru stoj\u00ed palestin\u0161t\u00ed novin\u00e1\u0159i \u2013 ne proto, k\u00fdm jsou, ale proto, \u017ee informuj\u00ed o Palestin\u011b zevnit\u0159.<\/span><\/p>\n

A co to znamen\u00e1? Konkr\u00e9tn\u011b to, \u017ee zpr\u00e1vy st\u00edraj\u00ed a\u017e do jejich tvrd\u00e9, materi\u00e1ln\u00ed reality. V t\u00e9to realit\u011b lid\u00e9 pasivn\u011b \u201eneum\u00edraj\u00ed\u201c. Jsou zabiti izraelsk\u00fdmi kulkami. Rodina je n\u00e1siln\u011b vyho\u0161t\u011bna \u2013 nikoli \u201evyst\u011bhov\u00e1na\u201c \u2013 ze sv\u00e9ho domova, aby je mohl nahradit cizinec. Nen\u00ed to proto, \u017ee by palestin\u0161t\u00ed novin\u00e1\u0159i byli v\u00fdjime\u010dn\u00ed. Je to proto, \u017ee jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed \u017eiv\u00e9, materi\u00e1ln\u00ed reality, kter\u00e1 formuje jejich jazyk, nikoli abstraktn\u00edm cvi\u010den\u00edm narativn\u00edho r\u00e1mov\u00e1n\u00ed napsan\u00fdm tis\u00edce mil daleko pod t\u00edhou pen\u011bz a politiky.<\/span><\/p>\n

Jin\u00fdmi slovy, jsou d\u011bdici Kanafaniho odkazu a nesou b\u0159emeno \u017eurnalistiky oddan\u00e9 v\u011bci a povinnosti v\u016f\u010di pravd\u011b komunit, z nich\u017e poch\u00e1zej\u00ed. Tato oddan\u00e1 \u017eurnalistika neodvozuje svou novin\u00e1\u0159skou integritu a etick\u00fd a mor\u00e1ln\u00ed kompas od pokyn\u016f AP nebo\u00a0<\/span>New York Times<\/span><\/em>\u00a0. Je zalo\u017eena na jejich loajalit\u011b k utrpen\u00ed a ob\u011btem jejich lidu a k jejich padl\u00fdm koleg\u016fm.\u00a0<\/span><\/p>\n

Tento typ \u017eurnalistiky nenos\u00ed oblek a kravatu a nep\u0159ij\u00edm\u00e1 Pulitzerovy ceny. Je pokryt\u00fd prachem z trosek vybombardovan\u00fdch nemocnic v Gaze. Je prosycen\u00fd z\u00e1pachem slzn\u00e9ho plynu z ulic Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu. Pokra\u010duje jen proto, \u017ee mu\u017ei a \u017eeny nasazuj\u00ed sv\u00e9 \u017eivoty, aby v\u00e1m p\u0159ibl\u00ed\u017eili realitu Palestiny a jej\u00edch obyvatel. Neberte to jako samoz\u0159ejmost.<\/span><\/p>\n

\n

Qassam Muaddi<\/span><\/strong>
\nQassam Muaddi je palestinsk\u00fdm spisovatelem pro Mondoweiss. Sledujte ho na Twitteru\/X na\u00a0\u00a0<\/span>@QassaMMuaddi<\/span><\/a>\u00a0<\/span><\/p>\n

\"\"<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V Palestin\u011b se novin\u00e1\u0159sk\u00e1 integrita neodvozuje od agentury AP ani od New York Times. Je…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":87772,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[348,178,107,273,313],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/87771"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=87771"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/87771\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/87772"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=87771"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=87771"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=87771"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}