{"id":86662,"date":"2025-08-29T04:42:13","date_gmt":"2025-08-29T02:42:13","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=86662"},"modified":"2025-08-29T04:42:13","modified_gmt":"2025-08-29T02:42:13","slug":"uz-jdou-800-000-afghanskych-uprchliku-z-iranu-miri-do-nemecka","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/08\/29\/uz-jdou-800-000-afghanskych-uprchliku-z-iranu-miri-do-nemecka\/","title":{"rendered":"\u201eU\u017e jdou!\u201c: 800 000 afgh\u00e1nsk\u00fdch uprchl\u00edk\u016f z \u00cdr\u00e1nu m\u00ed\u0159\u00ed do N\u011bmecka"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Afgh\u00e1nist\u00e1n je ji\u017e v\u00edce ne\u017e t\u0159i desetilet\u00ed jednou ze zem\u00ed, ze kter\u00fdch lid\u00e9 ut\u00edkaj\u00ed do N\u011bmecka. V\u00e1lka, teror, politick\u00e1 nestabilita a v posledn\u00ed dob\u011b i n\u00e1vrat T\u00e1lib\u00e1nu motivovaly miliony lid\u00ed k \u00fat\u011bku \u2013 mnoz\u00ed z nich na\u0161li a nad\u00e1le nach\u00e1zej\u00ed \u00fato\u010di\u0161t\u011b v Evrop\u011b. Zejm\u00e9na v N\u011bmecku.<\/span><\/strong><\/p>\n

K 31. prosinci 2024 \u017eilo v N\u011bmecku p\u0159ibli\u017en\u011b 461 000 osob s afgh\u00e1nsk\u00fdm imigra\u010dn\u00edm p\u016fvodem. Z nich p\u0159ibli\u017en\u011b 366 000 vstoupilo do zem\u011b jako \u201e\u017eadatel\u00e9 o ochranu\u201c. Z nich bylo 282 700 uzn\u00e1no za uprchl\u00edky.\u00a0<\/span><\/p>\n

D\u00edky tomu jsou Afgh\u00e1nci druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed skupinou tzv. \u201e\u017eadatel\u016f o azyl\u201c v N\u011bmecku \u2013 hned po syrsk\u00fdch uprchl\u00edc\u00edch.<\/span><\/p>\n

Pohled na d\u016fvody jejich pobytu ukazuje, \u017ee drtiv\u00e1 v\u011bt\u0161ina p\u0159i\u0161la z \u201ehumanit\u00e1rn\u00edch d\u016fvod\u016f\u201c.\u00a0<\/span><\/p>\n

Cesta k integraci je v\u0161ak st\u00e1le dlouh\u00e1: zat\u00edm m\u00e1 n\u011bmeck\u00e9 ob\u010danstv\u00ed jen n\u011bkolik Afgh\u00e1nc\u016f.<\/span><\/p>\n

Afgh\u00e1n\u0161t\u00ed uprchl\u00edci v N\u011bmecku \u2013 mu\u017ei, mlad\u00ed lid\u00e9 a m\u00e1lo \u017een<\/span><\/h3>\n

Afgh\u00e1n\u0161t\u00ed uprchl\u00edci jsou p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u201emu\u017ei a mlad\u00ed lid\u00e9\u201c. Pouze t\u0159etinu tvo\u0159\u00ed \u017eeny. Dal\u0161\u00ed t\u0159etinu tvo\u0159\u00ed nezletil\u00ed \u2013 mnoz\u00ed z nich nyn\u00ed vyr\u016fstaj\u00ed v nov\u00e9 spole\u010dnosti, jej\u00ed\u017e jazyk, kulturu a pravidla se teprve mus\u00ed nau\u010dit. Nebo je dokonce odm\u00edtnout.<\/span><\/p>\n

Studie z roku 2024 s n\u00e1zvem \u201eArrived and Transnationally Connected \u2013 Afghani Immigrants in Germany\u201c (P\u0159ijeli a propojeni mezin\u00e1rodn\u011b \u2013 Afgh\u00e1n\u0161t\u00ed imigranti v N\u011bmecku), kterou vypracovala N\u011bmeck\u00e1\u00a0<\/span>rada expert\u016f pro integraci a migraci,<\/span><\/em> ukazuje, \u017ee pod\u00edl \u017een v afgh\u00e1nsk\u00e9 populaci v N\u011bmecku je pouze 35,5 % (Spolkov\u00fd statistick\u00fd \u00fa\u0159ad 2024a: tabulka 12521-03). To je n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es t\u0159etinu.<\/span><\/p>\n

P\u0159i pohledu na skupinu afgh\u00e1nsk\u00fdch \u017eadatel\u016f o azyl v roce 2023 byl pod\u00edl \u017een je\u0161t\u011b ni\u017e\u0161\u00ed, a to 18 % (BAMF 2024a: 20).<\/span><\/p>\n

Respondenti ve studijn\u00edm vzorku byli v pr\u016fm\u011bru 35 let. Ka\u017ed\u00fd des\u00e1t\u00fd m\u011bl 16\u201324 let a dv\u011b t\u0159etiny (66 %) byly ve v\u011bku 25 a\u017e 44 let.\u00a0<\/span><\/p>\n

Naproti tomu afgh\u00e1nsk\u00e1 populace v N\u011bmecku je podstatn\u011b mlad\u0161\u00ed. V roce 2023 byla dobr\u00e1 t\u0159etina (34 %) ve v\u011bku 16 a\u017e 24 let a n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es polovinu (52 %) ve v\u011bku 25 a\u017e 44 let (Spolkov\u00fd statistick\u00fd \u00fa\u0159ad 2024b; vlastn\u00ed v\u00fdpo\u010dty).\u00a0<\/span><\/p>\n

Masivn\u00ed migrace uprchl\u00edk\u016f kv\u016fli p\u0159evzet\u00ed moci Talibanem<\/span><\/h3>\n

P\u0159evzet\u00ed moci Talibanem v srpnu 2021 masivn\u011b prohloubilo uprchlickou krizi. Tis\u00edce lid\u00ed se pokusily opustit zemi \u2013 nejen dramatick\u00fdmi leteck\u00fdmi p\u0159epravami z K\u00e1bulu, ale tak\u00e9 p\u0159es pozemn\u00ed hranice do \u00cdr\u00e1nu a P\u00e1kist\u00e1nu.<\/span><\/p>\n

Mnoho Afgh\u00e1nc\u016f, kte\u0159\u00ed nakonec po\u017e\u00e1dali o azyl v N\u011bmecku, ji\u017e v t\u011bchto sousedn\u00edch zem\u00edch \u017eilo roky.\u00a0<\/span><\/p>\n

\u00cdr\u00e1n zp\u0159\u00eds\u0148uje politiku v\u016f\u010di afgh\u00e1nsk\u00fdm uprchl\u00edk\u016fm\u00a0<\/span><\/h3>\n

Podle ofici\u00e1ln\u00edch informac\u00ed vl\u00e1dy v Teher\u00e1nu m\u00e1 b\u00fdt do 20. b\u0159ezna 2026 \u2013 konce \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159n\u00edho roku \u2013 deportov\u00e1no dal\u0161\u00edch 800 000 afgh\u00e1nsk\u00fdch ob\u010dan\u016f. Ministr vnitra Eskandar Momeni to ozn\u00e1mil v provl\u00e1dn\u00edch novin\u00e1ch\u00a0<\/span>Tehran Times<\/span><\/em>\u00a0.<\/span><\/p>\n

Po\u010det repatriac\u00ed je ji\u017e obrovsk\u00fd: jen letos muselo zemi opustit v\u00edce ne\u017e 1,2 milionu Afgh\u00e1nc\u016f \u2013 co\u017e je historick\u00e9 maximum.\u00a0<\/span><\/p>\n

Podle Momeniho se v\u00edce ne\u017e 70 % p\u0159\u00edpad\u016f jednalo o \u201edobrovoln\u00e9 n\u00e1vraty\u201c. Organizace pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va a \u00da\u0159ad vysok\u00e9ho komisa\u0159e OSN pro uprchl\u00edky (UNHCR) v\u0161ak tuto verzi vyvracej\u00ed a poukazuj\u00ed na n\u00e1tlak a nejist\u00e9 podm\u00ednky.<\/span><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

UNHCR rovn\u011b\u017e uv\u00e1d\u00ed, \u017ee jen mezi lednem a \u010dervencem 2025 \u2013 b\u011bhem pouh\u00fdch sedmi m\u011bs\u00edc\u016f \u2013 bylo z \u00cdr\u00e1nu deportov\u00e1no v\u00edce ne\u017e 700 000 Afgh\u00e1nc\u016f. Mezi nimi bylo mnoho rodin, kter\u00e9 tam \u017eily roky nebo desetilet\u00ed, uvedla n\u011bmeck\u00e1 poslankyn\u011b Evropsk\u00e9ho parlamentu Hannah Neumann.<\/span><\/p>\n

\u00cdr\u00e1nsk\u00e9 ministerstvo zdravotnictv\u00ed v\u0161ak ofici\u00e1ln\u011b uji\u0161\u0165uje, \u017ee v\u0161em posti\u017een\u00fdm se b\u011bhem deporta\u010dn\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed dostane l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 p\u00e9\u010de a bude jim k dispozici pot\u0159ebn\u00e1 l\u00e9\u010dba. Organizace pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va v\u0161ak o tom pochybuj\u00ed.<\/span><\/p>\n

Masov\u00e9 deportace \u201eileg\u00e1ln\u00edch\u201c imigrant\u016f<\/span><\/h3>\n

\u00cdr\u00e1nsk\u00fd ministr vnitra d\u00e1le zd\u016fraznil, \u017ee deportace se t\u00fdkaj\u00ed pouze lid\u00ed, kte\u0159\u00ed v zemi pob\u00fdvaj\u00ed \u201eneleg\u00e1ln\u011b\u201c. Podle ofici\u00e1ln\u00edch \u00fadaj\u016f se v \u00cdr\u00e1nu ji\u017e nach\u00e1z\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 6 milion\u016f cizinc\u016f, v\u010detn\u011b n\u011bkolika milion\u016f Afgh\u00e1nc\u016f.<\/span><\/p>\n

Vl\u00e1da je ze z\u00e1kona povinna deportovat migranty, kte\u0159\u00ed nemaj\u00ed platn\u00e9 doklady. Momeni prohl\u00e1sil: \u201eKa\u017ed\u00fd, kdo chce \u017e\u00edt v \u00cdr\u00e1nu, mus\u00ed dodr\u017eovat p\u0159edepsan\u00e9 postupy.\u201c P\u0159\u00edtomnost neregistrovan\u00fdch uprchl\u00edk\u016f p\u0159edstavuje velkou z\u00e1t\u011b\u017e. M\u00e1 \u201enegativn\u00ed dopad na ekonomiku, soci\u00e1ln\u00ed sektor a bezpe\u010dnostn\u00ed sektor,\u201c pokra\u010doval Momeni.<\/span><\/p>\n

\u00cdr\u00e1n nakonec dos\u00e1hl toho, co n\u011bme\u010dt\u00ed politici soustavn\u011b pop\u00edraj\u00ed: toti\u017e \u017ee masov\u00e9 deportace nemohou b\u00fdt prov\u00e1d\u011bny! A to proto, \u017ee si to Teher\u00e1n\u00a0<\/span>p\u0159eje<\/span><\/em>\u00a0!<\/span><\/p>\n

\u00cdr\u00e1n: Konkurence mezi imigranty a m\u00edstn\u00edmi obyvateli<\/span><\/h3>\n

Kompromisn\u00ed postoj \u00cdr\u00e1nc\u016f pravd\u011bpodobn\u011b \u00fazce souvis\u00ed s napjatou ekonomickou situac\u00ed v zemi. Nezam\u011bstnanost z\u016fst\u00e1v\u00e1 vysok\u00e1, zat\u00edmco inflace nad\u00e1le zvy\u0161uje \u017eivotn\u00ed n\u00e1klady. V mnoha velk\u00fdch m\u011bstech konkuruj\u00ed n\u00edzkop\u0159\u00edjmov\u00ed \u00edr\u00e1n\u0161t\u00ed pracovn\u00edci afgh\u00e1nsk\u00fdm imigrant\u016fm, co\u017e vede k rostouc\u00ed nespokojenosti.<\/span><\/p>\n

Ot\u00e1zky migra\u010dn\u00ed politiky hr\u00e1ly \u00fast\u0159edn\u00ed roli i v prezidentsk\u00e9 volebn\u00ed kampani v roce 2024: \u0158ada kandid\u00e1t\u016f ve\u0159ejn\u011b vyzvala k v\u011bt\u0161\u00edmu po\u010dtu deportac\u00ed Afgh\u00e1nc\u016f ze zem\u011b. Krom\u011b toho se na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch v per\u0161tin\u011b st\u00e1le \u010dast\u011bji objevuj\u00ed hanliv\u00e9 a nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky nam\u00ed\u0159en\u00e9 proti afgh\u00e1nsk\u00fdm migrant\u016fm.<\/span><\/p>\n

Momeni dokonce za\u0161el tak daleko, \u017ee na konci \u010dervna 2025 ve st\u00e1tn\u00ed televizi obvinil n\u011bkter\u00e9 uprchl\u00edky ze spolupr\u00e1ce se zahrani\u010dn\u00edmi zpravodajsk\u00fdmi slu\u017ebami: \u201eN\u011bkte\u0159\u00ed Afgh\u00e1nci v posledn\u00edch letech p\u0159i\u0161li s \u00famyslem prov\u00e1d\u011bt sabot\u00e1\u017ee a pracovat pro Mosad (izraelsk\u00e1 zpravodajsk\u00e1 slu\u017eba\/GG).\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

Evropa \u2013 N\u011bmecko \u2013 jako dlouhodob\u00fd c\u00edl<\/span><\/h3>\n

Velk\u00e1 \u010d\u00e1st t\u011bch, kte\u0159\u00ed byli deportov\u00e1ni z \u00cdr\u00e1nu, kon\u010d\u00ed zp\u011bt v Afgh\u00e1nist\u00e1nu bez pen\u011bz a bez vyhl\u00eddek. N\u011bkte\u0159\u00ed \u2013 zejm\u00e9na svobodn\u00ed mu\u017ei \u2013 se sna\u017e\u00ed pokra\u010dovat do Evropy p\u0159es Turecko.<\/span><\/p>\n

\u010casto jim v\u0161ak chyb\u00ed pen\u00edze a struktury, aby tak mohli u\u010dinit, a proto se spol\u00e9haj\u00ed na pa\u0161er\u00e1ck\u00e9 s\u00edt\u011b. Ti, kte\u0159\u00ed maj\u00ed rodinn\u00e9 vazby v EU, je vyu\u017e\u00edvaj\u00ed k podnik\u00e1n\u00ed nebezpe\u010dn\u00e9 cesty.\u00a0<\/span><\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad v N\u011bmecku podali Afgh\u00e1nci v letech 2021 a\u017e 2023 23 000 a\u017e 51 000 \u017e\u00e1dost\u00ed o azyl. Ro\u010dn\u011b, a to pozor!<\/span><\/p>\n

S masivn\u00edmi repatriacemi z \u00cdr\u00e1nu i P\u00e1kist\u00e1nu se zvy\u0161uje tlak na Afgh\u00e1nist\u00e1n \u2013 a t\u00edm nep\u0159\u00edmo i na Evropskou unii. UNHCR ji\u017e varuje: \u201eNem\u016f\u017eeme vylou\u010dit mo\u017enost, \u017ee se n\u011bkte\u0159\u00ed z posti\u017een\u00fdch dostanou do Evropy.\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

Ji\u017e tak napjat\u00e1 situace pod\u00e9l uprchlick\u00fdch tras hroz\u00ed dal\u0161\u00edm zhor\u0161en\u00edm \u2013 s nep\u0159edv\u00eddateln\u00fdmi d\u016fsledky pro Afgh\u00e1nist\u00e1n, sousedn\u00ed zem\u011b a EU. A tedy zejm\u00e9na pro c\u00edlovou destinaci \u010d\u00edslo jedna: N\u011bmecko!<\/span><\/p>\n

Nezapome\u0148me \u2013 tyto mo\u017enosti vstupu Afgh\u00e1nc\u016f do N\u011bmecka ji\u017e existuj\u00ed:<\/span><\/p>\n

\"\"
Zdroj sn\u00edmku obrazovky\/citace obr\u00e1zku:\u00a0<\/span>https:\/\/www.svr-migration.de\/wp-content\/uploads\/2024\/10\/SVR-Studie_Afghanische-Zugewanderte-in-Deutschland.pdf<\/span><\/a><\/figcaption><\/figure>\n

Mor\u00e1ln\u00ed pobou\u0159en\u00ed CDU kv\u016fli \u201ep\u0159ij\u00edmac\u00edm program\u016fm\u201c<\/span><\/h3>\n

Kdy\u017e bylo v b\u0159eznu 2025 letecky p\u0159evezeno do N\u011bmecka 155 \u00fadajn\u011b afgh\u00e1nsk\u00fdch \u201em\u00edstn\u00edch zam\u011bstnanc\u016f\u201c, CDU vyj\u00e1d\u0159ila pobou\u0159en\u00ed.<\/span><\/p>\n

Alexander Throm, mluv\u010d\u00ed pro dom\u00e1c\u00ed politiku parlamentn\u00ed skupiny CDU\/CSU, vyj\u00e1d\u0159il sv\u00e9 pobou\u0159en\u00ed: \u201ePan\u00ed Baerbockov\u00e1 (b\u00fdval\u00e1 ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed Strany zelen\u00fdch\/GG) se st\u00e1le sna\u017e\u00ed ignorovat sv\u016fj ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd program p\u0159ij\u00edmac\u00edch akc\u00ed. Tyto lety financovan\u00e9 z dan\u00ed poplatn\u00edk\u016f mus\u00ed okam\u017eit\u011b p\u0159estat.\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

Throm tak\u00e9 kritizoval skute\u010dnost, \u017ee se do cel\u00e9 v\u011bci ji\u017e ne\u00fa\u010dastn\u00ed m\u00edstn\u00ed zam\u011bstnanci, kte\u0159\u00ed pracovali pro N\u011bmecko. \u201eT\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni u n\u00e1s pracuj\u00ed u\u017e dlouho,\u201c \u0159ekl. CDU byla od za\u010d\u00e1tku proti tomuto projektu \u201ea z dobr\u00fdch d\u016fvod\u016f v n\u011bm nebudeme pokra\u010dovat.\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

Uk\u00e1zalo se, \u017ee n\u011bkolik Afgh\u00e1nc\u016f bylo za\u0159azeno na seznam pro vysl\u00fdch\u00e1n\u00ed navzdory zjevn\u011b pad\u011blan\u00fdm nebo pochybn\u00fdm dokument\u016fm, co\u017e nakonec vedlo k bezpe\u010dnostn\u00edmu probl\u00e9mu v N\u011bmecku.\u00a0<\/span><\/p>\n

Nov\u00fd spolkov\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Johann Wadephul rovn\u011b\u017e zd\u016fraznil, \u017ee by nem\u011bly b\u00fdt zahajov\u00e1ny nov\u00e9 p\u0159ij\u00edmac\u00ed programy, ale \u017ee st\u00e1vaj\u00edc\u00ed z\u00e1vazky z\u016fstanou v platnosti. Berl\u00ednsk\u00fd spr\u00e1vn\u00ed soud rozhodl, \u017ee d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1vazky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se p\u0159ijet\u00ed mus\u00ed b\u00fdt spln\u011bny.<\/span><\/p>\n

Wadephul d\u00e1le pokra\u010doval, \u017ee ministerstvo vnitra jasn\u011b uvedlo, \u017ee schv\u00e1len\u00ed v\u00edza bude platn\u00e9 dva roky \u2013 tedy dobu, b\u011bhem n\u00ed\u017e lze o v\u00edzum po\u017e\u00e1dat. Samotn\u00fd proces ud\u011blov\u00e1n\u00ed v\u00edz v\u0161ak bude podl\u00e9hat bezpe\u010dnostn\u00ed kontrole.<\/span><\/p>\n

To v\u0161e navzdory skute\u010dnosti, \u017ee koali\u010dn\u00ed dohoda mezi CDU\/CSU a SPD po\u017eaduje ukon\u010den\u00ed program\u016f dobrovoln\u00e9ho p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed. Nesmysl!<\/span><\/p>\n

Te\u010f se to kone\u010dn\u011b d\u011bje: Berl\u00edn \u201eevakuuje\u201c Afgh\u00e1nce z P\u00e1kist\u00e1nu<\/span><\/h3>\n

Die\u00a0<\/span>Welt<\/span><\/em>\u00a026. srpna 2025 informoval: \u201eKonec blok\u00e1dy \u2013 Berl\u00edn umo\u017e\u0148uje vstup Afgh\u00e1nc\u016fm z P\u00e1kist\u00e1nu. Nov\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da m\u011bs\u00edce br\u00e1nila evakuaci \u201eobzvl\u00e1\u0161t\u011b zraniteln\u00fdch\u201c afgh\u00e1nsk\u00fdch ob\u010dan\u016f do N\u011bmecka. Po n\u011bkolika soudn\u00edch rozhodnut\u00edch proti Berl\u00ednu nyn\u00ed vl\u00e1da reaguje.\u201c<\/span><\/p>\n

Ale kolik Afgh\u00e1nc\u016f bude z P\u00e1kist\u00e1nu skute\u010dn\u011b \u201eevakuov\u00e1no\u201c? A kolik dal\u0161\u00edch p\u0159ijde do N\u011bmecka prost\u0159ednictv\u00edm r\u016fzn\u00fdch program\u016f a samoz\u0159ejm\u011b \u00fanikov\u00fdmi cestami?<\/span><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed slu\u010dov\u00e1n\u00ed rodin je nevyhnuteln\u00e9<\/span><\/h3>\n

Z v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 studie \u201eArrived and Transnationally Connected \u2013 Afgh\u00e1n\u0161t\u00ed imigranti v N\u011bmecku\u201c jasn\u011b vypl\u00fdv\u00e1: \u201eRespondenti z afgh\u00e1nsk\u00e9 komunity maj\u00ed intenzivn\u00ed nadn\u00e1rodn\u00ed vazby na p\u0159\u00edbuzn\u00e9 a p\u0159\u00e1tele, z nich\u017e v\u011bt\u0161ina st\u00e1le \u017eije v Afgh\u00e1nist\u00e1nu.\u201c\u00a0<\/span><\/p>\n

A d\u00e1le:\u00a0<\/span>\u201eRespondenti se v N\u011bmecku v drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b c\u00edt\u00ed v\u00edt\u00e1ni a spjati s touto zem\u00ed. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni zde vid\u00ed svou budoucnost a r\u00e1di by se naturalizovali (…). Jejich nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm z\u00e1jmem je p\u0159iv\u00e9st k nim p\u0159\u00edbuzn\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou st\u00e1le v Afgh\u00e1nist\u00e1nu.\u201c<\/span><\/strong><\/p>\n

Na ot\u00e1zku \u201eJak\u00e9 jsou t\u0159i nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdzvy, kter\u00fdm v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b v N\u011bmecku \u010del\u00edte?\u201c, se Afgh\u00e1nci v N\u011bmecku um\u00edstili na prvn\u00edm m\u00edst\u011b (44 %): \u201eP\u0159evoz m\u00e9 rodiny do N\u011bmecka\u201c (slou\u010den\u00ed rodiny). Pouze 27 % pova\u017eovalo za d\u016fle\u017eit\u00e9 \u201evyd\u011blat si dostatek pen\u011bz na to, aby u\u017eivili sebe a svou rodinu\u201c, pouze 15 % zva\u017eovalo \u201enalezen\u00ed pr\u00e1ce\u201c a pouze 1 % zva\u017eovalo pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed n\u00e1vratu.<\/span><\/p>\n

K tomu nen\u00ed co v\u00edc dodat.<\/span><\/p>\n

Guido Grandt<\/span><\/strong> \u00a0(* 1963) je investigativn\u00ed novin\u00e1\u0159, publicista, televizn\u00ed redaktor a nez\u00e1visl\u00fd producent. Jeho pr\u00e1ce se zam\u011b\u0159uje na v\u00fdzkum organizovan\u00e9ho zlo\u010dinu, tajn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed a kontroverzn\u00edch t\u00e9mat v politice, obchodu, financ\u00edch, arm\u00e1d\u011b a bezpe\u010dnosti. V\u011bnuje se tak\u00e9 odhalov\u00e1n\u00ed skryt\u00e9ho \u010di tabuizovan\u00e9ho pozad\u00ed soudob\u00fdch historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed. Guido Grandt vydal p\u0159es 40 knih literatury faktu a je autorem p\u0159ibli\u017en\u011b 6 000 \u010dl\u00e1nk\u016f.\u00a0<\/span><\/em><\/p>\n

\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
Od Guida Grandta<\/span><\/em><\/strong><\/a><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n