{"id":85265,"date":"2025-08-10T00:12:25","date_gmt":"2025-08-09T22:12:25","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=85265"},"modified":"2025-08-09T18:12:18","modified_gmt":"2025-08-09T16:12:18","slug":"poslechnete-si-lavrova-proto-se-rusko-uz-nenecha-oklamat-eu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/08\/10\/poslechnete-si-lavrova-proto-se-rusko-uz-nenecha-oklamat-eu\/","title":{"rendered":"Poslechn\u011bte si Lavrova: Proto se Rusko u\u017e nenech\u00e1 oklamat EU"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n
\n

U p\u0159\u00edle\u017eitosti 50. v\u00fdro\u010d\u00ed Helsinsk\u00e9 dohody nen\u00ed mnoho d\u016fvod\u016f k oslav\u011b pro ty, kte\u0159\u00ed cht\u011bli harmonick\u00e9 sou\u017eit\u00ed.<\/strong><\/p>\n

A\u0165 u\u017e jste ho m\u011bli r\u00e1di, nebo nen\u00e1vid\u011bli, Otto von Bismarck \u2013 prusk\u00fd aristokrat, arcikonzervativec, zast\u00e1nce n\u011bmeck\u00e9ho nacionalismu, str\u016fjce v\u00e1lek a pozd\u011bji str\u00e1\u017ece m\u00edru \u2013 nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd hlup\u00e1k. A jeho ego bylo imperi\u00e1ln\u011b velk\u00e9. Ale i Bismarckovi zbylo zrnko pokory. Moudr\u00e1 politika, jak jednou poznamenal, spo\u010d\u00edv\u00e1 v naslouch\u00e1n\u00ed \u201eBo\u017e\u00edm krok\u016fm\u201c, kdy\u017e kr\u00e1\u010d\u00ed \u201esv\u011btov\u00fdmi d\u011bjinami\u201c, a pak se chyt\u00e1 lemu jeho pl\u00e1\u0161t\u011b.<\/p>\n

Jin\u00fdmi slovy, z\u016fsta\u0148te nalad\u011bni na pot\u0159eby a p\u0159edev\u0161\u00edm na p\u0159\u00edle\u017eitosti dan\u00e9ho okam\u017eiku. Bismarckovou nejv\u011bt\u0161\u00ed dovednost\u00ed bohu\u017eel bylo vyu\u017e\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed k v\u00e1lce \u2013 a v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby ji podporovat. N\u011bkdy v\u0161ak m\u00edr dostane svou \u0161anci. P\u0159ed pades\u00e1ti lety podepsaly v\u0161echny evropsk\u00e9 zem\u011b \u2013 s v\u00fdjimkou Alb\u00e1nie \u2013 a tak\u00e9 Spojen\u00e9 st\u00e1ty a Kanada Helsinsk\u00fd z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd akt (neboli Helsinskou \u00famluvu).<\/p>\n

Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd akt z Helsinek, komplexn\u00ed dokument zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se \u010dty\u0159mi oblastmi (tzv. \u201eko\u0161e\u201c) mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f a jejich n\u00e1slednou implementac\u00ed, byl pr\u016flomem pro uvoln\u011bn\u00ed nap\u011bt\u00ed v Evrop\u011b. Uvoln\u011bn\u00ed bylo glob\u00e1ln\u00edm \u00fasil\u00edm, kter\u00e9 v Moskv\u011b vedli Bre\u017en\u011bv a Gromyko a ve Washingtonu Nixon a Kissinger, s c\u00edlem, ne-li ukon\u010dit studenou v\u00e1lku, tak alespo\u0148 l\u00e9pe ji zvl\u00e1dnout.<\/p>\n

Kub\u00e1nsk\u00e1 raketov\u00e1 krize v roce 1962 nebyla jedin\u00fdm d\u016fvodem pro tuto politiku zdr\u017eenlivosti a rozumu. Skute\u010dnost, \u017ee se nach\u00e1zeli extr\u00e9mn\u011b bl\u00edzko tot\u00e1ln\u00ed jadern\u00e9 v\u00e1lce ve stylu Divnol\u00e1ska, p\u0159isp\u011bla ke koncentraci emoc\u00ed. K tomu se p\u0159idalo americk\u00e9 fiasko ve Vietnamu a do konce 60. let byla touha po deeskalaci dostate\u010dn\u011b siln\u00e1 i ve Washingtonu, aby rychle p\u0159ehlasovala sov\u011btsk\u00e9 potla\u010den\u00ed Pra\u017esk\u00e9ho jara v roce 1968. V prvn\u00ed polovin\u011b 70. let znamenala \u0159ada diplomatick\u00fdch opat\u0159en\u00ed a dohod na vysok\u00e9 \u00farovni vyvrcholen\u00ed uvoln\u011bn\u00ed nap\u011bt\u00ed. Do roku 1975 p\u0159edstavovaly Helsinsk\u00e9 dohody vyvrcholen\u00ed tohoto v\u00fdvoje.<\/p>\n

Helsinsk\u00e9 dohody sahaj\u00ed k iniciativ\u00e1m Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy a setkaly se s p\u0159ijet\u00edm Z\u00e1padn\u00ed Evropy \u2013 a dokonce i NATO po Harmelov\u011b zpr\u00e1v\u011b (to byly \u010dasy!) \u2013, kter\u00e1 skute\u010dn\u011b cht\u011bla spojit pe\u010dlivou obrannou politiku se skute\u010dnou diplomaci\u00ed a jedn\u00e1n\u00edmi o vz\u00e1jemn\u00fdch v\u00fdhod\u00e1ch. Helsinsk\u00e9 dohody tak\u00e9 navazovaly na p\u0159edchoz\u00ed francouzskou \u201epolitique \u00e0 l’Est\u201c a na n\u011bmeckou \u201eOstpolitik\u201c Willyho Brandta.<\/p>\n

To druh\u00e9 je dnes v N\u011bmecku velmi kritizov\u00e1no, proto\u017ee hanebn\u011b neschopn\u00e9 elity se uchyluj\u00ed k rusofobii a nov\u00e9mu militarismu. Ve skute\u010dnosti de Gaulle i Brandt \u2013 a tak\u00e9 Brandt\u016fv hlavn\u00ed poradce pro zahrani\u010dn\u00ed politiku Egon Bahr \u2013 historick\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159isp\u011bli k zm\u00edrn\u011bn\u00ed nejhor\u0161\u00edch rizik studen\u00e9 v\u00e1lky a v p\u0159\u00edpad\u011b N\u011bmecka tak\u00e9 k p\u0159\u00edprav\u011b na znovusjednocen\u00ed zem\u011b.<\/p>\n

Ale po roce 1975 se v\u011bci zhor\u0161ily a u\u017e se to vlastn\u011b nikdy nezastavilo. Toto je jeden z kl\u00ed\u010dov\u00fdch bod\u016f, kter\u00fdm se ned\u00e1vno v\u011bnoval dlouh\u00fd \u010dl\u00e1nek rusk\u00e9ho ministra zahrani\u010d\u00ed Sergeje Lavrova. Vzhledem k tomu, \u017ee z\u00e1padn\u00ed mainstreamov\u00e1 m\u00e9dia vynikaj\u00ed v tom, \u017ee neinformuj\u00ed o tom, co se n\u00e1m ru\u0161t\u00ed politici sna\u017e\u00ed sd\u011blit, jen m\u00e1lokdo mimo Rusko si toho pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161imne. To je \u0161koda, proto\u017ee Lavrov m\u00e1 v\u00edce ne\u017e jedno poselstv\u00ed, kter\u00fdm bychom m\u011bli v\u011bnovat pozornost.<\/p>\n

Pod zdr\u017eenliv\u00fdm n\u00e1zvem \u201eP\u016fl stolet\u00ed Helsinsk\u00e9ho aktu: o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, realita a vyhl\u00eddky\u201c Lavrov p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 drsnou a \u2013 i kdy\u017e s n\u011bkter\u00fdmi detaily lze nesouhlasit \u2013 z\u00e1sadn\u011b platnou a spravedlivou kritiku zklam\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1sledovalo po slibn\u00fdch za\u010d\u00e1tc\u00edch Helsinek. Toto selh\u00e1n\u00ed m\u00e1 jm\u00e9no: Organizace pro bezpe\u010dnost a spolupr\u00e1ci v Evrop\u011b (OBSE).<\/p>\n

OBSE je mimochodem n\u00e1stupcem Konference o bezpe\u010dnosti a spolupr\u00e1ci v Evrop\u011b (KBSE), kter\u00e1 v letech 1972 a\u017e 1975 vypracovala Helsinsk\u00e9 dohody. Ne\u017e se tehdej\u0161\u00ed hlavn\u00ed i men\u0161\u00ed hlavy st\u00e1t\u016f a vl\u00e1d se\u0161ly v Helsink\u00e1ch, aby je podepsaly, co\u017e historik studen\u00e9 v\u00e1lky Jussi Hanhim\u00e4ki nazval \u201ep\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ceremoni\u00e1ln\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed\u201c, prob\u011bhly roky pe\u010dliv\u00fdch a punti\u010dk\u00e1\u0159sk\u00fdch jedn\u00e1n\u00ed. Dne\u0161n\u00ed netrp\u011bliv\u00ed Trumpov\u00e9 a Zelen\u0161t\u00ed si z toho mohou vz\u00edt ponau\u010den\u00ed: V\u00e1\u017en\u00e9 v\u00fdsledky vy\u017eaduj\u00ed seri\u00f3zn\u00ed p\u0159\u00edpravu, ne den \u010di dva pomp\u00e9zn\u00edho p\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00ed se.<\/p>\n

To, co se pak stalo s OBSE, nen\u00ed nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 slo\u017eit\u00e9: S 57 \u010dlensk\u00fdmi st\u00e1ty je nyn\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed organizac\u00ed na sv\u011bt\u011b a masivn\u011b selhala. Alespo\u0148 ve srovn\u00e1n\u00ed s c\u00edli, kter\u00e9 si p\u016fvodn\u011b stanovila v Helsink\u00e1ch b\u011bhem vrcholn\u00e9 \u00e9ry uvoln\u011bn\u00ed nap\u011bt\u00ed.<\/p>\n

OBSE mohla b\u00fdt nepostradateln\u00fdm mezin\u00e1rodn\u00edm f\u00f3rem, kter\u00e9 by p\u0159eklenulo propast mezi geopolitikou a ideologiemi (nebo, jak jim dnes \u0159\u00edk\u00e1me, \u201ehodnotami\u201c). Po skon\u010den\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky na konci 80. let se mohla dokonce st\u00e1t j\u00e1drem nov\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed architektury zahrnuj\u00edc\u00ed v\u0161e od Lisabonu po Vladivostok. Aby toho v\u0161ak dos\u00e1hla, musela by dodr\u017eovat z\u00e1kladn\u00ed principy a pravidla Helsinsk\u00fdch dohod: p\u0159\u00edsn\u00e9 respektov\u00e1n\u00ed suverenity, rovnosti a nevm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed, to v\u0161e podpo\u0159en\u00e9 siln\u00fdm d\u016frazem na konsensus.<\/p>\n

M\u00edsto toho se v\u0161ak OBSE, nejprve b\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky a pot\u00e9 i po n\u00ed, stala n\u00e1strojem z\u00e1padn\u00edho vlivu, zaujatosti a \u2013 za fas\u00e1dou multilateralismu \u2013 tvrd\u00e9 realpolitiky. Stejn\u011b jako EU se m\u011bla OBSE z\u00e1sadn\u011b li\u0161it od NATO a dokonce k n\u011bmu chovat nep\u0159\u00e1telsky. Stejn\u011b jako EU se v\u0161ak nakonec stala pouze mlad\u0161\u00edm partnerem v americk\u00e9m imperi\u00e1ln\u00edm vazalsk\u00e9m syst\u00e9mu.<\/p>\n

Velk\u00e1 \u010d\u00e1st Lavrovova \u010dl\u00e1nku je v\u011bnov\u00e1na podrobn\u00e9mu popisu t\u011bchto selh\u00e1n\u00ed v r\u016fzn\u00fdch zem\u00edch, regionech, probl\u00e9mech a konfliktech, v\u010detn\u011b \u010ce\u010denska, Kosova, Moldavska a Ukrajiny, abychom jmenovali alespo\u0148 n\u011bkter\u00e9. To je d\u016fle\u017eit\u00e9, proto\u017ee slou\u017e\u00ed jako korektiv hloup\u00fdch a samolib\u00fdch z\u00e1padn\u00edch mainstreamov\u00fdch narativ\u016f, kter\u00e9 za selh\u00e1n\u00ed Helsinek a OBSE vin\u00ed \u2013 bubnov\u00e1n\u00ed \u2013 Rusko a jen Rusko. Nemluv\u011b o \u0161\u00edlen\u00fdch pokusech ukrajinsk\u00e9ho bludn\u00e9ho, zkorumpovan\u00e9ho a st\u00e1le v\u00edce izolovan\u00e9ho Vladimira Zelensk\u00e9ho vyu\u017e\u00edt v\u00fdro\u010d\u00ed Helsinek k tomu, aby znovu vyzval ke \u201ezm\u011bn\u011b re\u017eimu\u201c v Rusku.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je v\u0161ak Lavrovovo otev\u0159en\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed o budoucnosti, jak si ji Rusko p\u0159edstavuje. Zaprv\u00e9, je polycentrick\u00e1 nebo multipol\u00e1rn\u00ed a v t\u00e9to \u010d\u00e1sti sv\u011bta eurasijsk\u00e1 a rozhodn\u011b ne transatlantick\u00e1. V tomto ohledu je to t\u00e9m\u011b\u0159, jako bychom se vr\u00e1tili do poloviny 50. let. Tehdy, d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se Helsinsk\u00fd akt stal realitou, Moskva \u2013 tehdej\u0161\u00ed hlavn\u00ed m\u011bsto Sov\u011btsk\u00e9ho svazu \u2013 navrhla vybudov\u00e1n\u00ed komplexn\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed architektury. Z\u00e1pad to odm\u00edtl, proto\u017ee Moskva nebyla ochotna zapojit Spojen\u00e9 st\u00e1ty.<\/p>\n

V 70. letech sov\u011btsk\u00e9 veden\u00ed zm\u011bnilo sv\u016fj postoj a znovu potvrdilo, \u017ee je mo\u017en\u00e9 zapojit Spojen\u00e9 st\u00e1ty, co\u017e n\u00e1sledn\u011b umo\u017enilo i Helsinky. Tolik k poh\u00e1dk\u00e1m o rusk\u00e9 \u201ene\u00fastupnosti\u201c.<\/p>\n

Toto zapojen\u00ed bylo ironi\u00ed historie, nebo\u0165 Washington zpo\u010d\u00e1tku projevoval pouze podez\u0159\u00edvavost a opovr\u017een\u00ed. Jak uk\u00e1zal Hanhim\u00e4ki, Henry Kissinger vn\u00edmal Evropu jako vedlej\u0161\u00ed akci, i kdy\u017e ne Sov\u011btsk\u00fd svaz: USA si v\u017edy v\u00e1\u017eily sv\u00fdch protivn\u00edk\u016f mnohem v\u00edce ne\u017e sv\u00fdch vazal\u016f. C\u00edtil, \u017ee sbl\u00ed\u017een\u00ed mezi Moskvou a z\u00e1padn\u00ed Evropou by mohlo ohrozit washingtonskou kontrolu nad tou druhou. Jednou sv\u00e9mu t\u00fdmu s neb\u00fdval\u00fdm n\u00e1znakem nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho rasismu \u0159ekl, \u017ee Helsinsk\u00e9 dohody mohly b\u00fdt stejn\u011b tak naps\u00e1ny ve svahil\u0161tin\u011b.<\/p>\n

Moskva se nyn\u00ed op\u011bt pevn\u011b stav\u00ed proti transatlantismu. Lavrov p\u00ed\u0161e, \u017ee \u201eeuroatlantick\u00e9\u201c pojmy bezpe\u010dnosti a spolupr\u00e1ce byly \u201ezdiskreditov\u00e1ny a vy\u010derp\u00e1ny\u201c. Evropa, varuje, m\u016f\u017ee m\u00edt sv\u00e9 m\u00edsto v budouc\u00edch euroasijsk\u00fdch syst\u00e9mech, ale \u201erozhodn\u011b\u201c j\u00ed nebude dovoleno ud\u00e1vat t\u00f3n. Pokud se jeho zem\u011b cht\u011bj\u00ed st\u00e1t sou\u010d\u00e1st\u00ed \u201eprocesu, mus\u00ed se nau\u010dit slu\u0161n\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed, opustit [sv\u016fj zvyk] diktatury a koloni\u00e1ln\u00edch instinkt\u016f, zvyknout si na rovn\u00e1 pr\u00e1va a pracovat jako t\u00fdm\u201c.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 si mysl\u00edte, \u017ee se tohle hodn\u011b li\u0161\u00ed od Evropy, kterou nyn\u00ed za\u017e\u00edv\u00e1me: Evropy pod\u0159\u00edzen\u00e9 USA a\u017e k bodu sebezni\u010den\u00ed (jak pr\u00e1v\u011b znovu uk\u00e1zalo obchodn\u00ed a celn\u00ed fiasko Turnberry), zaslepen\u00e9 aroganc\u00ed ve sv\u00e9 \u201ezahrad\u011b v d\u017eungli\u201c a fanaticky odhodlan\u00e9 ani nemluvit s Ruskem, ani se nekonfrontovat s \u010c\u00ednou.<\/p>\n

A p\u0159esto nic z toho nem\u016f\u017ee trvat v\u011b\u010dn\u011b. Vzhledem k tomu, jak sebedestruktivn\u00ed tato politika je, nemus\u00ed trvat ani dlouho. Z Moskvy p\u0159ich\u00e1zej\u00ed zpr\u00e1vy, \u017ee a\u010dkoli Rusko zcela nezav\u0159elo dve\u0159e do Evropy, pokud nebo a\u017e se Evropan\u00e9 vzpamatuj\u00ed, zjist\u00ed, \u017ee jim Rusko nedovol\u00ed m\u00edt znovu oboj\u00ed: b\u00fdt americk\u00fdmi vazaly a z\u00e1rove\u0148 udr\u017eovat slu\u0161n\u00e9 vztahy s Ruskem.<\/p>\n

*<\/p>\n

Tarik\u00a0\u00a0<\/em>Kyrill Amar<\/em><\/strong>\u00a0je historik z N\u011bmecka, kter\u00fd pracuje na Ko\u00e7ov\u011b univerzit\u011b v Istanbulu a zab\u00fdv\u00e1 se t\u00e9maty Ruska, Ukrajiny a v\u00fdchodn\u00ed Evropy, histori\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kulturn\u00ed studenou v\u00e1lkou a politikou pam\u011bti.<\/em><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n

Zdroj<\/a><\/span><\/h3>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

U p\u0159\u00edle\u017eitosti 50. v\u00fdro\u010d\u00ed Helsinsk\u00e9 dohody nen\u00ed mnoho d\u016fvod\u016f k oslav\u011b pro ty, kte\u0159\u00ed cht\u011bli…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":75171,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[189,368,122],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/85265"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=85265"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/85265\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/75171"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=85265"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=85265"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=85265"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}