{"id":85212,"date":"2025-08-08T06:53:07","date_gmt":"2025-08-08T04:53:07","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=85212"},"modified":"2025-08-08T06:53:07","modified_gmt":"2025-08-08T04:53:07","slug":"petr-sak-hodnoceni-a-komparace-spolecnosti-a-statu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/08\/08\/petr-sak-hodnoceni-a-komparace-spolecnosti-a-statu\/","title":{"rendered":"Petr Sak: Hodnocen\u00ed a komparace spole\u010dnost\u00ed a st\u00e1t\u016f"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Nikdo nezd\u016fvodnil, pro\u010d je plynul\u00e9 z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed ban\u00e1n\u016f projevem kvality spole\u010dnosti. Nikdo tak\u00e9 nezd\u016fvodnil, pro\u010d poprava jedn\u00e9 Milady Hor\u00e1kov\u00e9 dokazuje zlo\u010dinnost syst\u00e9mu, zat\u00edmco vyvra\u017ed\u011bn\u00ed 3 milion\u016f Vietnamc\u016f a\u00a0zamo\u0159en\u00ed p\u016fdy na desetilet\u00ed je projevem nejvysp\u011blej\u0161\u00ed demokracie USA.<\/strong><\/p>\n

Hodnotit spole\u010dnosti a st\u00e1ty je velice b\u011b\u017en\u00e9, zvl\u00e1\u0161t\u011b mezi politiky a novin\u00e1\u0159i. O\u010dek\u00e1val bych proto, \u017ee metodologie takov\u00e9to komparace bude d\u016fkladn\u011b rozpracovan\u00e1 a osvojen\u00e1 ka\u017ed\u00fdm takov\u00fdm hodnotitelem a soudcem nad spole\u010dnost\u00ed. Ve skute\u010dnosti m\u016f\u017eeme u t\u011bchto hodnotitel\u016f pozorovat primitivn\u00ed v\u00fdrony emoc\u00ed nepodlo\u017een\u00e9 anal\u00fdzou a definovan\u00fdmi kategoriemi. P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt po listopadu 1989 zatracov\u00e1n\u00ed socialistick\u00e9 spole\u010dnosti nedostatkem ban\u00e1n\u016f na trhu a popravou Milady Hor\u00e1kov\u00e9. Za roky pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u011bchto p\u0159\u00edklad\u016f nikdo nezd\u016fvodnil, pro\u010d je plynul\u00e9 z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed ban\u00e1n\u016f projevem kvality spole\u010dnosti. Nikdo tak\u00e9 nezd\u016fvodnil, pro\u010d poprava jedn\u00e9 Milady Hor\u00e1kov\u00e9 dokazuje zlo\u010dinnost syst\u00e9mu, zat\u00edmco vyvra\u017ed\u011bn\u00ed 3 milion\u016f Vietnamc\u016f a zamo\u0159en\u00ed p\u016fdy na desetilet\u00ed je projevem nejvysp\u011blej\u0161\u00ed demokracie USA.<\/p>\n

Ve skute\u010dnosti je obt\u00ed\u017en\u00e9 st\u00e1ty a\u00a0spole\u010dnosti hodnotit a\u00a0srovn\u00e1vat, proto\u017ee neexistuje jednotn\u00fd hodnotov\u00fd syst\u00e9m, z\u00a0n\u011bho\u017e by hodnocen\u00ed a\u00a0komparace vych\u00e1zely. Ur\u010ditou nad\u011bj\u00ed bylo vytvo\u0159en\u00ed OSN, kter\u00e9 mohlo takov\u00fd z\u00e1klad garantovat, ale po\u00a0desetilet\u00edch jeho existence je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee v\u00a0t\u00e9to funkci selhal. Existuj\u00ed krit\u00e9ria, kter\u00e1 se pou\u017e\u00edvaj\u00ed pro srovn\u00e1n\u00ed, ale jejich funkce je velmi omezen\u00e1. Nap\u0159\u00edklad HDP m\u016f\u017ee postavit do pop\u0159ed\u00ed pomysln\u00e9ho \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku nacistick\u00e9 N\u011bmecko \u010di\u00a0Pinochetovo Chile. Souhlasila by s\u00a0t\u00edm v\u011bt\u0161ina sv\u011btov\u00e9 populace? Z\u0159ejm\u011b ne.<\/p>\n

\u010ceskoslovensk\u00fd parlament se do takov\u00e9ho hodnocen\u00ed pustil, ozna\u010dil p\u0159edlistopadov\u00fd re\u017eim za zlo\u010dinn\u00fd a\u00a0nejnov\u011bji zak\u00e1zal propagaci komunistick\u00e9ho hnut\u00ed. Z\u00a0\u010deho vych\u00e1zel p\u0159i\u00a0tomto hodnocen\u00ed? Pravd\u011bpodobn\u011b z\u00a0listiny lidsk\u00fdch pr\u00e1v. Nepochybn\u011b se tento re\u017eim dopustil mnoha chyb i\u00a0zlo\u010din\u016f. Polo\u017eme si ot\u00e1zku, zda se t\u00edm li\u0161il od jin\u00fdch st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 sou\u010dasn\u00ed politici pova\u017euj\u00ed, kdy\u017e ne p\u0159\u00edmo za dokonal\u00e9, tak alespo\u0148 za vyvrcholen\u00ed v\u00fdvoje lidsk\u00e9 civilizace.<\/p>\n

Metodologie hodnocen\u00ed a\u00a0komparace st\u00e1t\u016f a\u00a0spole\u010dnost\u00ed by nem\u011bla vych\u00e1zet z\u00a0jednoho indik\u00e1toru, proto\u017ee jedn\u00edm indik\u00e1torem nelze postihnut celou komplexitu spole\u010dnosti.<\/strong>\u00a0Sou\u010dasn\u00ed hodnotitel\u00e9 politicky a\u00a0propagandisticky zneu\u017e\u00edvaj\u00ed tuto vlastnost jednoho indik\u00e1toru k\u00a0politick\u00fdm c\u00edl\u016fm. Uk\u00e1\u017ei na p\u0159\u00edkladu.\u00a0Pokud zvol\u00edm jako krit\u00e9rium hodnocen\u00ed existenci a\u00a0po\u010det bezdomovc\u016f v\u00a0\u010cesku, jednozna\u010dn\u011b se uk\u00e1\u017ee jako lep\u0161\u00ed spole\u010dnost socialistick\u00e1. Pokud zvol\u00edm jako krit\u00e9rium snadnost cestov\u00e1n\u00ed do z\u00e1padn\u00edch kapitalistick\u00fdch zem\u00ed, hodnocen\u00ed dopadne ve prosp\u011bch sou\u010dasn\u00e9ho kapitalizmu. Pokud bychom porovn\u00e1vali dovolenou \u010desk\u00fdch ob\u010dan\u016f u\u00a0mo\u0159e, hodnocen\u00ed by ji\u017e tak jednozna\u010dn\u00e9 nebylo. Za socializmu \u00dast\u0159edn\u00ed rada odbor\u016f i\u00a0jednotliv\u00e9 podniky m\u011bly u\u00a0mo\u0159e vlastn\u00ed rekrea\u010dn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro sv\u00e9 zam\u011bstnance. Existovaly i\u00a0jin\u00e9 formy, nap\u0159.\u00a0u\u00a0zam\u011bstnanc\u016f stavebn\u00ed fakulty \u010cVUT bylo obl\u00edben\u00e9 tr\u00e1vit cel\u00e9 l\u00e9to u\u00a0mo\u0159e v\u00a0Bulharsku, s\u00a0ubytov\u00e1n\u00edm v\u00a0soukrom\u00ed. L\u00e9to u\u00a0mo\u0159e je vy\u0161lo levn\u011bji ne\u017e pobyt v\u00a0Praze.<\/em><\/p>\n

Druh\u00fdm aspektem hodnocen\u00ed, kter\u00fd sou\u010dasn\u00ed hodnotitel\u00e9 neberou v\u00a0potaz je kontext ka\u017ed\u00e9ho krit\u00e9ria.<\/strong>\u00a0V\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9 Evrop\u011b W. Churchillem vyhl\u00e1\u0161en\u00e1 studen\u00e1 v\u00e1lka v\u00a0bipol\u00e1rn\u00edm sv\u011bt\u011b odd\u011blen\u00e9m \u017eeleznou oponou \u0159ada krit\u00e9ri\u00ed m\u011bla jin\u00fd kontext ne\u017e v\u00a0Evropsk\u00e9 unii s\u00a0otev\u0159en\u00fdmi hranicemi.<\/p>\n

V pades\u00e1t\u00fdch letech komunistick\u00e1 propaganda hovo\u0159ila o z\u00e1padn\u00edch agentech, kte\u0159\u00ed ileg\u00e1ln\u011b pronikaj\u00ed p\u0159es zelenou hranici p\u00e1chat diverzi proti socializmu. S m\u00fdmi rodi\u010di jsem v\u011b\u0159il Hlasu Ameriky, \u017ee jde o komunistickou propagandu. K m\u00e9mu \u00fadivu, po roce 1989 tito, dle Hlasu Ameriky neexistuj\u00edc\u00ed agenti, dost\u00e1vali st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed, od\u0161kodn\u011bn\u00ed a d\u016fchody. Necht\u011bn\u011b vlastn\u011b polistopadov\u00ed politici rehabilitovali socialistick\u00e1 m\u00e9dia a z propagandy se dodate\u010dn\u011b stala informace.<\/p>\n

Stejn\u00e1 ud\u00e1lost, stejn\u00fd jev dost\u00e1v\u00e1 kone\u010dnou podobu d\u00edky kontextu. N\u011bco jin\u00e9ho je kr\u00e1de\u017e chleba matky pro d\u00edt\u011b v\u00a0koncentr\u00e1ku a\u00a0n\u011bco jin\u00e9ho je p\u0159eveden\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm bitcoinu miliardy korun, \u010di\u00a0desetimilionov\u00e1 korupce v\u00a0zak\u00e1zk\u00e1ch Dopravn\u00edho podniku Prahy (Dozimetr).<\/p>\n

Dal\u0161\u00edm fenom\u00e9nem v\u00a0hodnocen\u00ed je tzv.\u00a0dvoj\u00ed metr \u010di\u00a0starov\u011bk\u00e9: \u201eCo je dovoleno Jovovi nen\u00ed dovoleno volovi.\u201c<\/strong><\/p>\n

P\u0159\u00edkladem je diskriminace podle t\u0159\u00eddn\u00edho p\u016fvodu a\u00a0rasov\u00e1 diskriminace. V\u00a0\u010ceskoslovensku po\u00a0roce 1948 doch\u00e1zelo k\u00a0diskriminaci ob\u010dan\u016f podle tzv.\u00a0t\u0159\u00eddn\u00edho p\u016fvodu. T\u00fdkala se p\u0159\u00edstupu ke vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a\u00a0profesn\u00ed kari\u00e9ry. Tato diskriminace je zavr\u017een\u00edhodn\u00e1, av\u0161ak ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0rasovou diskriminac\u00ed v\u00a0USA je sp\u00ed\u0161e zanedbateln\u00e1.<\/em><\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku americk\u00e9 demokracie a\u00a0st\u00e1tnosti je genocida p\u016fvodn\u00edho obyvatelstva indi\u00e1n\u016f. Existuj\u00edc\u00ed odhady mluv\u00ed a\u017e o\u00a0100 milionech zabit\u00fdch indi\u00e1n\u016f. Soub\u011b\u017en\u011b prob\u00edhal obchod s\u00a0otroky. V\u00a0Africe byli \u010derno\u0161i loveni jako zv\u011b\u0159 a\u00a0p\u0159ev\u00e1\u017eeni do Ameriky, kde budovali nejlep\u0161\u00ed demokracii na sv\u011bt\u011b. Cestu p\u0159es mo\u0159e nep\u0159e\u017eila t\u0159etina \u010dernoch\u016f. Do mo\u0159e byli h\u00e1zeni v\u00a0\u0159et\u011bzech i\u00a0\u010derno\u0161i, kte\u0159\u00ed onemocn\u011bli.<\/em><\/p>\n

Ani boj proti otroctv\u00ed nebyl jednozna\u010dn\u00fd. Americk\u00fd prezident A. Lincoln, kter\u00fd je spojov\u00e1n s\u00a0bojem proti otroctv\u00ed m\u011bl k\u00a0otroctv\u00ed ambivalentn\u00ed vztah.\u00a0<\/em>\u201cM\u016fj nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u00fakol v\u00a0t\u00e9to snaze je zachr\u00e1nit Unii, nikoli zachr\u00e1nit nebo zni\u010dit otroctv\u00ed. Pokud bych dok\u00e1zal zachr\u00e1nit Unii, ani\u017e bych osvobodil jedin\u00e9ho otroka, ud\u011blal bych to.<\/em>\u201c[1]<\/strong><\/a>\u00a0Je ot\u00e1zkou, zda motivac\u00ed za osvobozen\u00ed otrok\u016f byly mravn\u00ed a\u00a0lidsko pr\u00e1vn\u00ed d\u016fvody, \u010di\u00a0sp\u00ed\u0161e pot\u0159eba voln\u00e9 pracovn\u00ed s\u00edly pro rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se pr\u016fmysl v\u00a0severn\u00edch st\u00e1tech USA. Po\u00a0zru\u0161en\u00ed otroctv\u00ed nastoupila rasov\u00e1 segregace, diskriminace t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se daleko v\u011bt\u0161\u00edho pod\u00edlu americk\u00e9 populace (absolutn\u011b i\u00a0pod\u00edlem z\u00a0populace) a\u00a0daleko tvrd\u0161\u00edm zp\u016fsobem ne\u017e t\u0159\u00eddn\u00ed diskriminace v\u00a0\u010ceskoslovensku. V\u00a0\u010ceskoslovensku trvala t\u0159\u00eddn\u00ed diskriminace n\u011bkolik let, zat\u00edmco v\u00a0USA rasov\u00e1 diskriminace trvala stalet\u00ed a\u00a0pr\u00e1vn\u011b skon\u010dila a\u017e koncem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed. A\u017e do konce rasov\u00e9 segregace v\u00a0\u0159ad\u011b americk\u00fdch st\u00e1t\u016f byl svazek b\u00edl\u00fdch a\u00a0\u010dern\u00fdch tvrd\u011b trestn\u011b postihov\u00e1n za przn\u011bn\u00ed rasy. Jak\u00fd rozd\u00edl ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0nacistick\u00fdm N\u011bmeckem? A\u00a0i\u00a0kdy\u017e pr\u00e1vn\u00ed norma byla zru\u0161ena, soci\u00e1ln\u00ed norma zavrhuj\u00edc\u00ed svazek mezi b\u00edl\u00fdmi a\u00a0\u010dern\u00fdmi d\u00e1le p\u0159etrv\u00e1vala. Kdo o\u00a0tom pochybuje, tomu doporu\u010duji shl\u00e9dnout legend\u00e1rn\u00ed film \u201eH\u00e1dej, kdo p\u0159ijde na ve\u010de\u0159i\u201c.<\/em><\/p>\n

Navzdory nezpochybniteln\u00fdm fakt\u016fm je t\u0159\u00eddn\u00ed diskriminace v \u010ceskoslovensku neust\u00e1le kritizov\u00e1na a odvozen\u011b je kriminalizov\u00e1n cel\u00fd socialistick\u00fd spole\u010densk\u00fd syst\u00e9m, zat\u00edmco tito kritici zcela ignoruj\u00ed v USA mnohem hor\u0161\u00ed diskriminaci, daleko v\u011bt\u0161\u00edho pod\u00edlu populace, v daleko v\u011bt\u0161\u00edm \u010dasov\u00e9m obdob\u00ed. Socializmus v \u010ceskoslovensku si vyslou\u017eil charakteristiku totalita a americk\u00e1 spole\u010dnost p\u0159\u00edvlastek nejvysp\u011blej\u0161\u00ed demokracie.<\/p>\n

Aktu\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edkladem selektivn\u00edho vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed dvoj\u00edho metru p\u0159i\u00a0hodnocen\u00ed je v\u00e1le\u010dn\u00fd konflikt na Ukrajin\u011b a\u00a0vojensk\u00e1 agrese USA a\u00a0Izraele v\u016f\u010di Ir\u00e1nu. Zat\u00edmco Rusko z\u00edsk\u00e1v\u00e1 sam\u00e9 negativn\u00ed hodnocen\u00ed, agrese v\u016f\u010di Ir\u00e1nu je hodnocena jako n\u011bco pozitivn\u00edho.<\/p>\n

Selektivn\u00ed hodnocen\u00ed a\u00a0p\u0159\u00edstup k\u00a0jednotliv\u00fdm st\u00e1t\u016fm a\u00a0spole\u010dnostem se ji\u017e stalo normou. Vytr\u017een\u00ed socialistick\u00e9 spole\u010dnosti v\u00a0\u010ceskoslovensku z\u00a0mno\u017einy z\u00e1padn\u00edch st\u00e1t\u016f a\u00a0specifick\u00e9 \u00fa\u010delov\u00e9 hodnocen\u00ed vede k\u00a0z\u00e1v\u011br\u016fm jako by chyby, excesy a\u00a0trestn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed st\u00e1tu bylo p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9 pouze pro socialistick\u00e9 \u010ceskoslovensko. Uka\u017ete mi jak\u00fdkoliv st\u00e1t a\u00a0p\u0159i\u00a0pou\u017eit\u00ed stejn\u00fdch hodnot\u00edc\u00edch krit\u00e9ri\u00ed jako v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b \u010ceskoslovenska se prok\u00e1\u017ee, \u017ee\u00a0v\u00a0z\u00e1padn\u00ed civilizaci jin\u00e9, ne\u017e zlo\u010dineck\u00e9 st\u00e1ty neexistuj\u00ed.<\/strong><\/p>\n

Francouzsk\u00e1 v\u00e1lka v\u00a0Indo\u010d\u00edn\u011b za udr\u017een\u00ed koloni\u00e1ln\u00ed nadvl\u00e1dy se statis\u00edci mrtv\u00fdch. V\u00a0al\u017e\u00edrsk\u00e9 v\u00e1lce za osvobozen\u00ed z\u00a0koloni\u00e1ln\u00ed nadvl\u00e1dy zabili v\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech Francouzi 150 tis\u00edc Al\u017e\u00ed\u0159an\u016f, a\u00a0p\u0159i\u00a0jejich mu\u010den\u00ed si nezadali s\u00a0t\u00edm nejhor\u0161\u00edm co p\u00e1chali nacist\u00e9, v\u010detn\u011b pou\u0161t\u011bn\u00ed elektrick\u00e9ho proudu do genit\u00e1li\u00ed \u017een. Sarkozy, po\u00a0tom, co mu Kadd\u00e1f\u00ed zafinancoval volebn\u00ed kampa\u0148, vojensky napadl za spolu\u00fa\u010dasti It\u00e1lie, USA, Kanady a\u00a0Velk\u00e9 Brit\u00e1nie Libyi, kterou tyto z\u00e1padn\u00ed demokracie zcela rozvr\u00e1tily.<\/p>\n

USA za dobu sv\u00e9 existence pouze 17 let nevedly \u017e\u00e1dnou agresivn\u00ed v\u00e1lku, stoj\u00ed za v\u011bt\u0161inou p\u0159evrat\u016f a\u00a0barevn\u00fdch revoluc\u00ed ve sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

Velk\u00e1 Brit\u00e1nie se po\u00a0konci 2.\u00a0sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky roz\u010dilovala, \u017ee volby v\u00a0Polsku nebyly podle jej\u00edch parametr\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00a0Indii Velk\u00e1 Brit\u00e1nie nep\u0159ipustila v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 volby.<\/p>\n

Za nejodporn\u011bj\u0161\u00edmi ud\u00e1lostmi lidsk\u00e9 historie 1.\u00a0a\u00a02 sv\u011btovou v\u00e1lkou, v\u010detn\u011b holokaustu a\u00a0genocidy Slovan\u016f je tak\u00e9 z\u00e1padn\u00ed civilizace.<\/p>\n

Nab\u00edz\u00ed se ot\u00e1zka, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee hodnocen\u00ed, presti\u017e a\u00a0v\u011bdom\u00ed o\u00a0t\u011bchto zem\u00edch se tak radik\u00e1ln\u011b rozch\u00e1z\u00ed se skute\u010dnost\u00ed? P\u0159\u00ed\u010dinou je to, co naz\u00fdv\u00e1m\u00a0indoktrina\u010dn\u00edm potenci\u00e1lem<\/strong>.\u00a0Je to schopnost do v\u011bdom\u00ed populace indoktrinovat obsah, jak\u00fd si p\u0159eje politick\u00e1 elita (kryptokracie)<\/strong>. Proces indoktrinace m\u00e1 dv\u011b entity, subjekt a objekt. Objekt \u2013 populaci neschopnou kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed, na n\u00ed\u017e je indoktrinace sm\u011brov\u00e1na a subjekt \u2013 politickou elitu, mravn\u011b a duchovn\u011b pr\u00e1zdnou, a tud\u00ed\u017e ochotnou b\u00fdt subjektem \u010dehokoliv. Tato skupina nese charakteristiky deprivant\u016f a psychopat\u016f. P\u0159\u00edkladem \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 spole\u010densk\u00e9 indoktrinace je p\u0159evzet\u00ed pojmu komunizmus pro spole\u010dnost p\u0159ed listopadem 1989, co\u017e je zcela v rozporu se skute\u010dnost\u00ed.<\/p>\n

Dlouh\u00e1 stalet\u00ed t\u00edmto indoktrina\u010dn\u00edm potenci\u00e1lem disponovala \u0159\u00edmsko katolick\u00e1 c\u00edrkev. V\u00a0sou\u010dasnosti sv\u011btov\u00e1 politick\u00e1 a\u00a0ekonomick\u00e1 elita (kryptokracie) ovl\u00e1d\u00e1 kl\u00ed\u010dov\u00e1 m\u00e9dia, informa\u010dn\u00ed agentury, vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed soustavu a\u00a0v\u011bdu. Prost\u0159ednictv\u00edm grant\u016f ur\u010duje, k\u00a0jak\u00fdm z\u00e1v\u011br\u016fm m\u00e1 v\u011bda doch\u00e1zet. P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt na z\u00e1klad\u011b grantu Huntigtonem vytvo\u0159en\u00e1 teorie o\u00a0\u201ekonfliktu civilizaci\u201c \u010di\u00a0Fukuymova teorie \u201ekonce historie\u201c. Tato naprost\u00e1 hloupost sv\u00e9ho \u010dasu pat\u0159ila k\u00a0nej\u010dast\u011bji citovan\u00fdm, p\u0159esto\u017ee je zcela zjevn\u00e9, \u017ee jde o\u00a0hloupost, av\u0161ak tvo\u0159ila pil\u00ed\u0159 dobov\u00e9 ideologie a\u00a0propagandy a\u017e do doby, kdy ji\u017e byla neudr\u017eiteln\u00e1.<\/p>\n

Druhou stranou \u201eindoktrina\u010dn\u00ed mince\u201c je br\u00e1nit toku relevantn\u00edch informac\u00ed, kter\u00e9 jsou v\u00a0rozporu s\u00a0obsahem indoktrinace. T\u011b\u017ei\u0161t\u011bm je cenzura, kter\u00e1 je v\u0161ak v\u00a0souladu s\u00a0Orwellov\u00fdm newspeakem naz\u00fdv\u00e1na obranou svobody slova. Tak\u00e9 jsou zakazov\u00e1na internetov\u00e1 m\u00e9dia, podnikatel\u016fm a\u00a0korporac\u00edm je \u201edoporu\u010dov\u00e1no\u201c podez\u0159el\u00fdm m\u00e9di\u00edm nezad\u00e1vat reklamu, banky jim odm\u00edtaj\u00ed poskytovat slu\u017eby, auto\u0159i alternativn\u00edch m\u00e9di\u00ed jsou vyt\u011bs\u0148ov\u00e1ni ze soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00ed, auto\u0159i p\u016fsob\u00edc\u00ed v\u00a0t\u011bchto m\u00e9di\u00ed jsou \u0161ikanov\u00e1ni v\u00a0zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. V\u00a0r\u00e1mci t\u011bchto aktivit jsou financov\u00e1ny indoktrina\u010dn\u00ed a\u00a0cenzurn\u00ed neziskov\u00e9 organizace a\u00a0z\u0159izov\u00e1ny instituce. Rozsah a\u00a0intenzita \u00a0\u00a0diskriminace v\u016f\u010di alternativn\u00edm informac\u00edm se m\u011bn\u00ed v\u00a0z\u00e1vislosti na spole\u010densk\u00e9 situaci a\u00a0\u00fasp\u011b\u0161nosti indoktrinace. \u00dam\u011brn\u011b s\u00a0oslabuj\u00edc\u00ed se \u00fasp\u011b\u0161nost\u00ed indoktrinace nar\u016fst\u00e1 cenzura a\u00a0dal\u0161\u00ed formy potla\u010dov\u00e1n\u00ed alternativn\u00edch informac\u00ed. Proto v\u00a0sou\u010dasnosti Evropsk\u00e1 komise a\u00a0p\u011btikoali\u010dn\u00ed vl\u00e1da investuj\u00ed zna\u010dn\u00e9 finance a\u00a0aktivity do boje o\u00a0ovl\u00e1dnut\u00ed informa\u010dn\u00edho pole.<\/p>\n

Dal\u0161\u00edm faktorem p\u0159i\u00a0hodnocen\u00ed je, zda danou spole\u010dnost srovn\u00e1v\u00e1m:<\/p>\n