{"id":82910,"date":"2025-07-06T00:19:15","date_gmt":"2025-07-05T22:19:15","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=82910"},"modified":"2025-07-05T16:06:15","modified_gmt":"2025-07-05T14:06:15","slug":"dva-byzantinci-na-morave-cyril-a-metodej-privadeli-bavorske-duchovni-k-zurivosti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/07\/06\/dva-byzantinci-na-morave-cyril-a-metodej-privadeli-bavorske-duchovni-k-zurivosti\/","title":{"rendered":"Dva Byzantinci na Morav\u011b &#8211; Cyril a Metod\u011bj p\u0159iv\u00e1d\u011bli bavorsk\u00e9 duchovn\u00ed  k zu\u0159ivosti"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<p>St\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek Den slovansk\u00fdch v\u011brozv\u011bst\u016f Cyrila a Metod\u011bje se slav\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b 5. \u010dervence jako p\u0159ipomenut\u00ed symbolick\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed p\u0159\u00edchodu Cyrila (Konstantina) a Metod\u011bje na Velkou Moravu v roce 863. Nic ale nebylo tak jednoduch\u00e9 a oni sami, zejm\u00e9na Metod\u011bj, se museli pot\u00fdkat i s drsn\u00fdmi politick\u00fdmi pom\u011bry sv\u00e9 doby<strong>. Byli nav\u00edc trnem v oku bavorsk\u00fdm kn\u011b\u017e\u00edm.<\/strong><\/p>\n<h3><strong>Dal\u0161\u00ed osudy slovansk\u00e9 liturgie<\/strong><\/h3>\n<p>Vyhnan\u00ed Metod\u011bjovi \u017e\u00e1ci \u2013 mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159ili Gorazd, Naum, Kliment a Angel\u00e1\u0159 \u2013 ode\u0161li na jih do Chorvatska a Bulharska.<\/p>\n<p>Gorazd byl pravd\u011bpodobn\u011b autorem \u017divota sv. Metod\u011bje, kter\u00fd sepsal je\u0161t\u011b za Metod\u011bjova \u017eivota \u010di t\u011bsn\u011b po jeho smrti.<\/p>\n<p>U n\u00e1s byl pou\u017e\u00edv\u00e1n staroslov\u011bnsk\u00fd jazyk v kl\u00e1\u0161te\u0159e na S\u00e1zav\u011b. Ten byl zalo\u017een roku 1032 Prokopem a bohat\u011b obdarov\u00e1n kn\u00ed\u017eetem B\u0159etislavem I.<\/p>\n<p>V roce 1096 ale B\u0159etislav II. kn\u011bze ze S\u00e1zavy vyhnal.<\/p>\n<p>Za Karla IV. byl vybudov\u00e1n kl\u00e1\u0161ter Emauzy, do n\u011bho\u017e byli povol\u00e1ni benediktini z Dalm\u00e1cie, kte\u0159\u00ed u\u017e\u00edvali hlaholici. V \u010cech\u00e1ch se ale natrvalo neprosadili.<\/p>\n<p>V roce 870 byl pr\u00e1vn\u00edk a \u0161i\u0159itel slovansk\u00e9 liturgie Metod\u011bj ve sv\u00edzeln\u00e9 situaci. Padl do rukou bavorsk\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed, mezi nimi\u017e vynikal vztekl\u00fd pasovsk\u00fd biskup Hermanarich. Ten jej uvrhl do v\u011bzen\u00ed kdesi ve \u0160v\u00e1bsku, kde \u201epod \u0161ir\u00fdm nebem v nejtu\u017e\u0161\u00ed zim\u011b i za hrozn\u00fdch de\u0161\u0165\u016f po zna\u010dnou dobu jej tr\u00fdznil \u2026 a a\u017e tak daleko za\u0161el ve sv\u00e9m \u0161\u00edlenstv\u00ed, \u017ee by jej tloukl jezdeck\u00fdm bi\u010d\u00edkem, kdyby mu v tom jin\u00ed nezabr\u00e1nili\u201c.<\/p>\n<p>Tvrd\u00e1 doba, nemilosrdn\u00e9 metody. Ostatn\u011b \u2013 Bavor\u0161t\u00ed m\u011bli sv\u00e9 d\u016fvody. Metod\u011bj \u201eslavil Boha ve slovansk\u00e9m jazyce\u201c a to ohro\u017eovalo jejich mocensk\u00e9 z\u00e1jmy. Proto jej vl\u00e1\u010deli z v\u011bzen\u00ed do v\u011bzen\u00ed a pou\u017e\u00edvali v\u0161echny prost\u0159edky fyzick\u00e9ho i du\u0161evn\u00edho n\u00e1tlaku. Ze \u0161v\u00e1bsk\u00e9ho v\u011bzen\u00ed byl propu\u0161t\u011bn a\u017e roku 873 a vr\u00e1til se do sv\u00e9 diec\u00e9ze.<\/p>\n<p>Posl\u00e1n\u00ed Konstantina a Metod\u011bje na Morav\u011b b\u00fdv\u00e1 v\u011bt\u0161inou spojov\u00e1no se \u0161\u00ed\u0159en\u00edm k\u0159es\u0165anstv\u00ed a leckdy dokonce s rozvojem p\u016fsoben\u00ed katolick\u00e9 c\u00edrkve. To naprosto neodpov\u00edd\u00e1 historick\u00e9 skute\u010dnosti. Konstantin a Metod\u011bj byli d\u011btmi sv\u00e9 doby a jejich \u010dinnost vych\u00e1zela z tehdej\u0161\u00edch politick\u00fdch pom\u011br\u016f. A ty byly slo\u017eit\u00e9 a krut\u00e9.<\/p>\n<p>Kolem roku 830 vznikl spojen\u00edm nitransk\u00e9ho a moravsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed staromoravsk\u00fd st\u00e1t, kter\u00e9mu vl\u00e1dla dynastie Mojm\u00edrovc\u016f. Tento celek dnes naz\u00fdv\u00e1me Velk\u00e1 Morava. V \u010dase jeho vzniku se tento n\u00e1zev nepou\u017e\u00edval, mluvilo se o \u201ezemi Moravan\u016f, panstv\u00ed Moravan\u016f\u201c.<\/p>\n<p>Archeologick\u00e9 n\u00e1lezy ve Star\u00e9m M\u011bst\u011b u Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b, Mikul\u010dic\u00edch a Pohansku u B\u0159eclavi dokl\u00e1daj\u00ed p\u0159\u00edtomnost v\u011bt\u0161\u00edho po\u010dtu obyvatel (ve Star\u00e9m M\u011bst\u011b mo\u017en\u00e1 6000, v Mikul\u010dic\u00edch 2000), schopn\u00fdch dokonal\u00e9 \u0159emesln\u00e9 v\u00fdroby.<\/p>\n<p>V\u011bnovali se \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00e9mu hutnictv\u00ed, kov\u00e1\u0159stv\u00ed, kovolitectv\u00ed, textilnictv\u00ed, keramice, stavebnictv\u00ed i zlatnictv\u00ed.<\/p>\n<p>V archeologick\u00fdch nalezi\u0161t\u00edch byly objeveny tavic\u00ed p\u00edcky, \u017eelezn\u00e9 kle\u0161t\u011b, klad\u00edvka a keramick\u00e9 tygl\u00edky. T\u011bch bylo na mikul\u010dick\u00fdch Valech nalezeno asi sto. Lid\u00e9 vyr\u00e1b\u011bli n\u00e1u\u0161nice, prsteny i dut\u00e9 gomb\u00edky (knofl\u00edky), zdoben\u00e9 rostlinn\u00fdmi i zv\u00ed\u0159ec\u00edmi motivy. Gomb\u00edky se nepou\u017e\u00edvaly k zap\u00edn\u00e1n\u00ed \u0161at\u016f, mu\u017ei i \u017eeny je m\u011bli na\u0161ity na \u0161atu pod krkem. Rozv\u00edjelo se i skl\u00e1\u0159stv\u00ed. Mimochodem \u2013 sklen\u011bn\u00e9 poh\u00e1ry museli u\u017eivatel\u00e9 p\u0159i hostin\u00e1ch dr\u017eet v ruce, aby do nich nebyl nasyp\u00e1n jed.<\/p>\n<p>\u0158emesla se rozv\u00edjela v opevn\u011bn\u00fdch centrech, zem\u011bd\u011blstv\u00ed pat\u0159ilo okoln\u00edm osad\u00e1m. Krom\u011b obil\u00ed osadn\u00edci p\u011bstovali ovocn\u00e9 stromy \u2013 hru\u0161n\u011b, broskvon\u011b, \u0161vestky, t\u0159e\u0161n\u011b, vi\u0161n\u011b a o\u0159e\u0161\u00e1ky vla\u0161sk\u00e9. Moravan\u00e9 znali i okurky, kter\u00e9 se k nim dostaly z\u0159ejm\u011b z Byzance. Vl\u00e1dnouc\u00ed vrstvy milovaly vep\u0159ov\u00e9, ale i ryby a divo\u010dinu. To v\u0161e sv\u011bd\u010d\u00ed mimo jin\u00e9 i o tom, \u017ee se staromoravsk\u00fd st\u00e1t \u00fasp\u011b\u0161n\u011b rozv\u00edjel.<\/p>\n<h3><strong>Proti Frank\u016fm<\/strong><\/h3>\n<p>K velk\u00e9mu rozkv\u011btu do\u0161lo za vl\u00e1dy kn\u00ed\u017eete Rastislava, kter\u00fd nastoupil na tr\u016fn v roce 846. A pr\u00e1v\u011b on je spojov\u00e1n se jm\u00e9ny Konstantina a Metod\u011bje. Ne\u017e je pozval na Moravu, vy\u0159\u00eddil si ov\u0161em sv\u00e9 mocensk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti.<\/p>\n<p>Fransk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, z\u00e1padn\u00ed soused, se v\u017edy sna\u017eila uplat\u0148ovat nad Moravany sv\u016fj vliv. Jej\u00ed vl\u00e1dce Ludv\u00edk N\u011bmec se s Rastislavem n\u011bkolikr\u00e1t st\u0159etl, a to v letech 855 a 858. Ale neusp\u011bl. Rastislav nav\u00edc vyu\u017e\u00edval rozbroj\u016f mezi fransk\u00fdmi vl\u00e1dci \u2013 tak nap\u0159. roku 861 nab\u00eddl Karlomanovi pomoc proti vlastn\u00edmu otci Ludv\u00edku N\u011bmci.<\/p>\n<p>Rastislav byl pokl\u00e1d\u00e1n za panovn\u00edka fakticky sv\u00e9bytn\u00e9ho st\u00e1tu. Usiloval o christianizaci sv\u00e9 zem\u011b a z\u00e1rove\u0148 se ji sna\u017eil vymanit z fransk\u00e9ho vlivu. Proto v roce 863 po\u017e\u00e1dal pape\u017ee Mikul\u00e1\u0161e I. o vysl\u00e1n\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed-u\u010ditel\u016f. M\u011bl k tomu sv\u00e9 d\u016fvody. Bylo t\u0159eba vyu\u010dit dostate\u010dn\u00fd po\u010det dom\u00e1c\u00edch kn\u011b\u017e\u00ed a sjednotit c\u00edrkevn\u00ed praxi. Mikul\u00e1\u0161 I., kter\u00fd stranil fransk\u00e9mu kr\u00e1li, \u017e\u00e1dost odm\u00edtl, a proto poslal Rastislav sv\u00e9 poselstvo do Konstantinopole k byzantsk\u00e9mu c\u00edsa\u0159i Michalu III.<\/p>\n<p>Psal v n\u00ed: \u201eHle, p\u0159i\u0161lo k n\u00e1m mnoho u\u010ditel\u016f-k\u0159es\u0165an\u016f z Vlach i z \u0158ecka u\u010d\u00edce n\u00e1s rozli\u010dn\u011b. Jen\u017ee my, Slovan\u00e9, jsme lid prost\u00fd a nem\u00e1me nikoho, kdo by n\u00e1s u\u010dil pravd\u011b a \u0159\u00e1dn\u011b n\u00e1s pou\u010dil. Tak tedy, dobr\u00fd vlada\u0159i, po\u0161li takov\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd n\u00e1m uspo\u0159\u00e1d\u00e1 v\u0161echnu pravdu.\u201c Poukazoval tak na r\u016fzn\u00fd p\u016fvod kn\u011b\u017e\u00ed, p\u016fsob\u00edc\u00edch na Morav\u011b, z nich\u017e mnoz\u00ed h\u00e1jili z\u00e1jmy fransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. A tak\u00e9 ka\u017ed\u00fd u\u010dil n\u011b\u010demu jin\u00e9mu.<\/p>\n<h3><strong>Lid\u00e9 s velk\u00fdmi hlavami<\/strong><\/h3>\n<p>Kn\u011b\u017e\u00ed m\u011bli r\u016fzn\u00e9 n\u00e1zory na celou \u0159adu v\u011bc\u00ed a \u0159\u00eddili se r\u016fzn\u00fdmi pravidly. Ta se t\u00fdkala mnoh\u00e9ho: no\u0161en\u00ed amulet\u016f v kostele, toho, zda \u017eeny mohou nosit kalhoty, zda mohou b\u00fdt eunu\u0161i \u0159ezn\u00edky apod.<\/p>\n<p>Podle spisu \u017divot Konstantin\u016fv se s podobn\u00fdmi probl\u00e9my pot\u00fdkali na Morav\u011b i byzant\u0161t\u00ed mision\u00e1\u0159i. Latin\u0161t\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed se s nimi p\u0159eli. Tvrdili t\u0159eba, \u017ee pod zem\u00ed \u017eij\u00ed lid\u00e9 s velk\u00fdmi hlavami, \u017ee ka\u017ed\u00fd plaz je d\u00edlem \u010f\u00e1blov\u00fdm a kdokoliv zabije hada, zbav\u00ed se dev\u00edti h\u0159\u00edch\u016f.<\/p>\n<p>Rastislav m\u011bl i dal\u0161\u00ed d\u016fvod, pro\u010d \u017e\u00e1dal o u\u010ditele. Morava spadala pod pravomoc pasovsk\u00e9ho biskupa Hartwiga. Toho skl\u00e1tila roku 860 mrtvice, nemohl ani mluvit, a cel\u00e9 biskupstv\u00ed se hroutilo. Pro Moravu to znamenalo v\u00e1\u017en\u00e9 pot\u00ed\u017ee. Nem\u011bl tu kdo sv\u011btit kostely a vykon\u00e1vat dal\u0161\u00ed biskupsk\u00e9 pravomoci.<\/p>\n<p>Rastislav na tuto skute\u010dnost poukazoval a zd\u016fvod\u0148oval j\u00ed \u017e\u00e1dost o u\u010ditele.\u00a0<strong>C\u00edsa\u0159 Michal III. poslal na Moravu dva bratry \u2013 u\u010den\u00e9ho Konstantina (827 nebo 828\u2013867) a jeho star\u0161\u00edho bratra \u2013 pr\u00e1vn\u00edka Metod\u011bje (813\u2013885). T\u00edm za\u010dalo obdob\u00ed naz\u00fdvan\u00e9 cyrilometod\u011bjskou \u010di moravskou misi\u00ed.<\/strong><\/p>\n<h3><strong>Prvn\u00ed slovansk\u00e1 abeceda<\/strong><\/h3>\n<p>Konstantin a Metod\u011bj byli syny bohat\u00e9ho solu\u0148sk\u00e9ho patricije Lva. Dostalo se jim mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed \u2013 Konstantin vystudoval teologii, filozofii a literaturu a u\u017e ve sv\u00fdch \u0161estadvaceti letech se stal profesorem na univerzit\u011b v Konstantinopoli. Metod\u011bj byl vynikaj\u00edc\u00ed pr\u00e1vn\u00edk.<\/p>\n<p>Oba brat\u0159i byli u\u017e p\u0159ed odchodem na Moravu zku\u0161en\u00fdmi diplomaty \u2013 roku 860 ode\u0161li k Chazar\u016fm u Kaspick\u00e9ho mo\u0159e, odkud p\u0159inesli vz\u00e1cnou relikvii \u2013 \u00fadajn\u011b ostatky sv. Klimenta, \u010dtvrt\u00e9ho \u0159\u00edmsk\u00e9ho pape\u017ee a protivn\u00edka c\u00edsa\u0159e Trajana, jen\u017e jej vyhostil na Krym. Na Morav\u011b m\u011bli \u0161\u00ed\u0159it k\u0159es\u0165anstv\u00ed slovansk\u00fdm jazykem.<\/p>\n<p>Konstantin k tomu \u00fa\u010delu vytvo\u0159il i prvn\u00ed slovanskou abecedu, zvanou hlaholice, a p\u0159elo\u017eil do staroslov\u011bn\u0161tiny \u0159adu c\u00edrkevn\u00edch knih (mis\u00e1l, brevi\u00e1\u0159 a \u010d\u00e1st bible, Star\u00fd z\u00e1kon pak p\u0159elo\u017eil v dob\u011b od b\u0159ezna do \u0159\u00edjna roku 883 Metod\u011bj).<\/p>\n<p>Oba brat\u0159i i se sv\u00fdmi \u017e\u00e1ky dorazili na Moravu n\u011bkdy mezi podzimem 863 a jarem 864 (v\u011bt\u0161ina badatel\u016f se domn\u00edv\u00e1, \u017ee to bylo v roce 864). Krom\u011b u\u010den\u00ed tepali oba brat\u0159i i pom\u011brn\u011b nev\u00e1zan\u00fd \u017eivot moravsk\u00fdch Slovan\u016f.<\/p>\n<h3><strong>Latin\u00edci se na Konstantina vrhali jako havrani<\/strong><\/h3>\n<p>Jejich misie byla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1, ale nelehk\u00e1. Fransk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e z toho, co Rastislav podnikal, doslova zu\u0159ila. V roce 864 vtrhlo na Moravu siln\u00e9 fransk\u00e9 vojsko a v bitv\u011b u dowinsk\u00e9 pevnosti (z\u0159ejm\u011b D\u011bv\u00edn u Bratislavy) p\u0159inutilo Rastislava ke kapitulaci. Bavor\u0161t\u00ed duchovn\u00ed se pot\u00e9 okam\u017eit\u011b sna\u017eili obnovit sv\u016fj vliv na Morav\u011b. V\u0161e se m\u011blo vr\u00e1tit do stejn\u00e9ho stavu jako p\u0159ed p\u0159\u00edchodem Konstantina a Metod\u011bje.<\/p>\n<p>Oba brat\u0159i ale z\u016fstali v\u011brn\u011b st\u00e1t p\u0159i Rastislavovi. Dal\u0161\u00edch dvacet let se pak odehr\u00e1valo ve znamen\u00ed z\u00e1pasu mezi dv\u011bma liturgiemi \u2013 voln\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1padn\u00ed, latinskou, a ortodoxn\u011bj\u0161\u00ed byzantskou, realizovanou ve staroslov\u011bn\u0161tin\u011b.<\/p>\n<h3><strong>Potomci velkomoravsk\u00fdch velmo\u017e\u016f \u017eij\u00ed mezi n\u00e1mi<\/strong><\/h3>\n<p>Konstantin a Metod\u011bj zvolili novou taktiku \u2013 p\u0159enesli se do oblasti u\u010den\u00fdch disputac\u00ed. Duchovn\u00ed se vz\u00e1jemn\u011b obvi\u0148ovali z kac\u00ed\u0159stv\u00ed. Kdy\u017e v roce 867 vystoupil Konstantin v Ben\u00e1tk\u00e1ch, \u201evrhli se na n\u011bho latin\u0161t\u00ed biskupov\u00e9, kn\u011b\u017e\u00ed a mni\u0161i jako havrani na sokola a oso\u010dovali ho, \u017ee vytvo\u0159il Slovan\u016fm p\u00edsmo a \u017ee je u\u010d\u00ed\u201c.<\/p>\n<p>Zd\u016fraz\u0148ovali, \u017ee jsou zn\u00e1my pouze t\u0159i jazyky, \u201ejimi\u017e se slu\u0161\u00ed slavit boha v knih\u00e1ch: hebrejsky, \u0159ecky a latinsky\u201c. Pr\u00e1v\u011b v roce 867 pov\u011b\u0159il Rastislav oba bratry \u0161\u00ed\u0159en\u00edm v\u00edry (ale i sjedn\u00e1n\u00edm politick\u00e9ho spojenectv\u00ed) u dvora syna kn\u00ed\u017eete Pribiny Kocela, vl\u00e1dnouc\u00edho u Balatonu (Panonie).<\/p>\n<p>Ob\u011b kn\u00ed\u017eectv\u00ed se m\u011bla spojit k postupu proti fransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i a pokusit se o z\u0159\u00edzen\u00ed spole\u010dn\u00e9ho moravsko-panonsk\u00e9ho arcibiskupstv\u00ed. V t\u00e9 dob\u011b dostali brat\u0159i pozv\u00e1n\u00ed do \u0158\u00edma k pape\u017ei Mikul\u00e1\u0161i I., aby obh\u00e1jili sv\u00e9 u\u010den\u00ed. A to tak\u00e9 ud\u011blali.<\/p>\n<h3><strong>Metod\u011bje se musel zastat s\u00e1m pape\u017e<\/strong><\/h3>\n<p>V u\u010den\u00fdch disputac\u00edch v \u0158\u00edm\u011b Konstantin a Metod\u011bj sv\u00e9 stanovisko obh\u00e1jili, i kdy\u017e u\u017e p\u0159ed pape\u017eem Hadri\u00e1nem II. \u2013 Mikul\u00e1\u0161 I. toti\u017e mezit\u00edm zem\u0159el. Staroslov\u011bn\u0161tina se stala plnopr\u00e1vnou bohoslu\u017eebn\u00ed \u0159e\u010d\u00ed. Konstantin se u\u017e na Moravu nevr\u00e1til \u2013 v \u0158\u00edm\u011b ve sv\u00fdch dvaa\u010dty\u0159iceti zem\u0159el a p\u0159ed smrt\u00ed p\u0159ijal \u0159eholn\u00ed jm\u00e9no Cyril.<\/p>\n<p>Metod\u011bj se st\u00e1hl na Moravu a v roce 870 jej bavor\u0161t\u00ed biskupov\u00e9 ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m \u0160v\u00e1bsku uv\u011bznili. Pr\u00e1v\u011b tehdy jej cht\u011bl ztlouci pasovsk\u00fd biskup Hermanarich bi\u010d\u00edkem. Propustili jej a\u017e po ostr\u00e9 intervenci pape\u017ee Jana VIII.<\/p>\n<p>V roce 874 u\u017e p\u016fsobil Metod\u011bj ve sv\u00e9 diec\u00e9zi. Tehdy jej ok\u00e1zale p\u0159ijal nov\u00fd vl\u00e1dce Svatopluk, Rastislav\u016fv synovec. Rastislav ukon\u010dil svoje panov\u00e1n\u00ed v roce 869\u2013870. Tehdy Frankov\u00e9 vyu\u017eili Svatoplukovy vl\u00e1dychtivosti \u2013 ten sv\u00e9ho str\u00fdce zajal a vydal jej Frank\u016fm. Ti jej nechali oslepit a do\u017e\u00edt ve fransk\u00e9m zajet\u00ed v jednom z bavorsk\u00fdch kl\u00e1\u0161ter\u016f. P\u0159esto pr\u00e1v\u011b Svatopluk \u201esv\u011b\u0159il Metod\u011bjov\u011b p\u00e9\u010di v\u0161echny kleriky a kostely\u201c.<\/p>\n<h3><strong>Znovu u pape\u017ee<\/strong><\/h3>\n<p>Ani tehdy se nevyhnul Metod\u011bj pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed. Zvl\u00e1\u0161\u0165 na n\u011bj nasazoval spr\u00e1vce nitransk\u00e9 arcidiec\u00e9ze benediktin\u00a0<strong>Wiching.\u00a0<\/strong>Obvinil ho z kac\u00ed\u0159stv\u00ed a Metod\u011bj se musel znovu obhajovat v \u0158\u00edm\u011b<strong>. V \u010dervnu roku 880 se h\u00e1jil tak \u00fasp\u011b\u0161n\u011b, \u017ee pape\u017e Jan VIII. z\u0159\u00eddil na Morav\u011b arcidiec\u00e9zi a do jej\u00edho \u010dela postavil Metod\u011bje. Slovansk\u00e1 liturgie byla op\u011bt povolena a Moravu vzala pod svou ochranu \u0159\u00edmsk\u00e1 kurie.<\/strong><\/p>\n<h3><strong>P\u0159esto bavor\u0161t\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed nep\u0159est\u00e1vali \u00fato\u010dit!<\/strong><\/h3>\n<p><strong>Metod\u011bj zem\u0159el 6. dubna 885 a \u0159\u00edmsk\u00e1 kurie nepotvrdila j\u00edm ustanoven\u00e9ho n\u00e1stupce kn\u011bze Gorazda. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed do\u0161lo k rychl\u00e9mu \u00fapadku slovansk\u00e9 liturgie. Metod\u011bjovi \u017e\u00e1ci byli uv\u011bzn\u011bni nebo vypuzeni z Moravy. Odch\u00e1zeli skoro naz\u00ed za doprovodu bavorsk\u00fdch \u017eoldn\u00e9\u0159\u016f. Latinsk\u00e1 bohoslu\u017eba se tedy prosadila.<\/strong><\/p>\n<p><strong>P\u0159esto cyrilometod\u011bjsk\u00e9 misii pat\u0159\u00ed m\u00edsto nejen v d\u011bjin\u00e1ch \u010desk\u00fdch zem\u00ed, ale i v kulturn\u00edm a politick\u00e9m v\u00fdvoji ran\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e9 Evropy.<\/strong><\/p>\n<p><a href=\"https:\/\/ceske-narodni-listy.estranky.cz\/clanky\/prispevky\/dva-byzantinci-na-morave---cyril-a-metodej-privadeli-bavorske-duchovni--nejen-k-zurivosti.html\"><em><strong>Lenka Bob\u00edkov\u00e1<\/strong><\/em><\/a><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>St\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek Den slovansk\u00fdch v\u011brozv\u011bst\u016f Cyrila a Metod\u011bje se slav\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b 5. \u010dervence jako p\u0159ipomenut\u00ed&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":3082,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[822,398,9440,9439],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/82910"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=82910"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/82910\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":82911,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/82910\/revisions\/82911"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3082"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=82910"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=82910"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=82910"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}