{"id":82648,"date":"2025-07-02T05:58:10","date_gmt":"2025-07-02T03:58:10","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=82648"},"modified":"2025-07-02T05:58:10","modified_gmt":"2025-07-02T03:58:10","slug":"mojmir-grygar-prezije-cesky-narod","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/07\/02\/mojmir-grygar-prezije-cesky-narod\/","title":{"rendered":"Mojm\u00edr Grygar: P\u0159e\u017eije \u010desk\u00fd n\u00e1rod?"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<p><strong>V roce m\u00e9ho narozen\u00ed Lindberg p\u0159elet\u011bl letadlem Atlantik a\u00a0o\u00a0n\u011bkolik let pozd\u011bji otec p\u0159inesl dom\u016f podivn\u00fd apar\u00e1tek \u2013 krystalku, p\u0159edch\u016fdce r\u00e1dia. Kdyby se dnes otec mohl na chv\u00edli pod\u00edvat, jak \u017eijeme, skoro ni\u010demu by nerozum\u011bl a\u00a0rychle by se cht\u011bl vr\u00e1tit pod k\u00e1men.<\/strong><\/p>\n<p>Co zb\u00fdv\u00e1, ne\u017e se trochu \u0161\u00ed\u0159 ohl\u00e9dnout do minulosti a polo\u017eit si st\u0159\u00edzlivou ot\u00e1zku, zda jsme s to p\u0159edat nastupuj\u00edc\u00ed generaci na\u0161i zemi aspo\u0148 v takov\u00e9m stavu, v jak\u00e9m jsme ji p\u0159ed p\u011btat\u0159iceti lety p\u0159evzali. V\u00edm, v\u00edm, budete hovo\u0159it o svobod\u011b, o technick\u00e9m pokroku, o blahobytu, o p\u0159epln\u011bn\u00fdch obchodech, o prodlu\u017euj\u00edc\u00edm se \u017eivot\u011b, o um\u011bl\u00e9 inteligenci, o letu na Mars, ale to nevyv\u00e1\u017e\u00ed rostouc\u00ed obavy z budoucnosti. Kdy\u017e porodnost dosahuje \u010d\u00edsel, kter\u00e1 znamenaj\u00ed vym\u00edr\u00e1n\u00ed; kdy\u017e se u d\u011bt\u00ed v nebezpe\u010dn\u00e9m rozsahu objevuje sklon k n\u00e1sil\u00ed \u2013 n\u011bco, co tu nikdy nebylo;\u00a0 kdy\u017e se st\u00e1v\u00e1 korupce na nejvy\u0161\u0161\u00edch m\u00edstech pravidlem; kdy\u017e se \u00dastavn\u00ed soud sna\u017e\u00ed osvojit si v\u00fdkonnou moc; kdy\u017e se NATO a Evropsk\u00e1 unie nev\u00eddan\u00fdm zp\u016fsobem ozbrojuj\u00ed; kdy\u017e st\u00e1ty nerespektuj\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo a v\u00e1lky se st\u00e1vaj\u00ed norm\u00e1ln\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm spor\u016f mezi st\u00e1ty a n\u00e1rody a kdy\u017e \u2013 promi\u0148te, \u017ee sah\u00e1m hodn\u011b n\u00edzko \u2013 nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed \u017eenou v Brit\u00e1nii je pornohere\u010dka dos\u00e1hnuv\u0161\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho rekordu v po\u010dtu kopulc\u00ed b\u011bhem 24 hodin \u2013 potom nem\u016f\u017eeme pop\u0159\u00edt, \u017ee se se sv\u011btem a lidmi n\u011bco nedobr\u00e9ho stalo, n\u011bco se pol\u00e1malo. V\u00fdhled i jen do nedalek\u00e9 budoucnosti je zakalen a od z\u00edt\u0159k\u016f nic dobr\u00e9ho ne\u010dek\u00e1me.<\/p>\n<p>M\u016f\u017ee do t\u00e9to chmurn\u00e9 \u00favahy vn\u00e9st nad\u011bji pozn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 \u010derp\u00e1me z tis\u00edcilet\u00fdch d\u011bjin n\u00e1roda? P\u0159ipome\u0148me si jen z\u00e1klady na\u0161\u00ed existence \u2013 postaven\u00ed ve st\u0159edu Evropy, kde se st\u00fdkaj\u00ed dva protikladn\u00e9 typy spole\u010densk\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed a byt\u00ed. Jejich odli\u0161nost se net\u00fdk\u00e1 jen mocensk\u00e9 struktury, vyr\u016fst\u00e1 z materi\u00e1ln\u00edch, duchovn\u00edch a kulturn\u00edch\u00a0 podm\u00ednek. \u010cesk\u00fd n\u00e1rod upev\u0148oval sv\u00e9 postaven\u00ed pouze tehdy, kde nepodlehl mocensk\u00e9mu tlaku ani jednoho z obou t\u00e1bor\u016f. P\u0159ijet\u00ed slovansk\u00e9ho k\u0159es\u0165anstv\u00ed nevedlo k z\u00e1vislosti na v\u00fdchodn\u00ed bohoslu\u017eb\u011b, kter\u00e1 se v r\u00e1mci tis\u00edcilet\u00e9 Byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e vyv\u00edjela odli\u0161n\u011b. Konstantin (Cyril), filosof a teolog slovansk\u00e9 c\u00edrkve, dbal toho, aby prostor velk\u00e9 Moravy a \u010cech nebyl jednozna\u010dn\u011b pod\u0159\u00edzen V\u00fdchodu. Kdy\u017e byla slovansk\u00e1 bohoslu\u017eba prokleta, glagol\u00e1\u0161i vyhn\u00e1ni ze zem\u011b a duchovn\u00ed a sv\u011bt\u0161t\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 \u0158\u00edmsk\u00e9 c\u00edrkve se po stalet\u00ed sna\u017eili v\u0161emi prost\u0159edky vyko\u0159enit v\u00edru kac\u00ed\u0159\u016f, p\u0159esto se jim nepoda\u0159ilo zak\u00e1zat v\u011b\u0159\u00edc\u00edm zp\u00edvat starobyl\u00e9 staroslovansk\u00e9 p\u00edsn\u011b je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed stolet\u00ed. V pob\u011blohorsk\u00e9 dob\u011b nastal v\u00edce ne\u017e sto pades\u00e1t let trvaj\u00edc\u00ed hon na kac\u00ed\u0159e, av\u0161ak po reform\u00e1ch Josefa II., kter\u00fd zru\u0161il monopol katolick\u00e9 c\u00edrkve, z temnot se vyno\u0159ily des\u00edtky protestantsk\u00fdch obc\u00ed v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b. Jak to bylo mo\u017en\u00e9? Nesv\u011bd\u010d\u00ed to o tom, \u017ee \u010desk\u00fd n\u00e1rod dok\u00e1\u017ee i v sp\u00e1len\u00e9 zemi uchovat \u017ehav\u00e9 jiskry pro budouc\u00ed vzep\u011bt\u00ed? Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee mor\u00e1ln\u00ed ochrnut\u00ed, kter\u00e9 je dnes patrn\u00e9, se stane trval\u00fdm popeli\u0161t\u011bm. Z dlouh\u00e9ho sledov\u00e1n\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed jsem nabyl jistotu, \u017ee mezi lidmi, v nich\u017e vid\u00edm j\u00e1dro \u010desk\u00e9ho lidu, je daleko m\u00e9n\u011b skeptik\u016f bez p\u0159irozen\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho citu, ne\u017e v privilegovan\u00fdch vrstv\u00e1ch.<\/p>\n<p>F. X. \u0160alda, kritik a\u00a0b\u00e1sn\u00edk, myslitel po\u00a0v\u00fdtce z\u00e1padn\u00ed orientace, na konci sv\u00e9ho \u017eivota dosp\u011bl k\u00a0z\u00e1v\u011bru, \u017ee p\u0159ijet\u00ed z\u00e1padn\u00ed orientace nepro\u0161lo bez vn\u011bj\u0161\u00edho n\u00e1tlaku. M\u016f\u017eeme si polo\u017eit ot\u00e1zku, zda slovansk\u00e9 n\u00e1rody nep\u0159edstavovaly v\u00a0Rakousku v\u00fdchodn\u00ed typ spole\u010denstv\u00ed, kter\u00e9 n\u011bmeck\u00e1 men\u0161ina dr\u017eela na uzd\u011b pomoc\u00ed katolick\u00e9 c\u00edrkve, byrokracie a\u00a0knuty. Kdo se dnes zaj\u00edm\u00e1 o\u00a0rakousko\u2013n\u011bmeckou okupaci Balk\u00e1nu v\u00a0p\u0159edve\u010der prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kdy v\u00edde\u0148sk\u00e1 vl\u00e1da vybudovala na nep\u0159\u00e1telsk\u00e9m \u00fazem\u00ed syst\u00e9m werk\u016f, opevn\u011bn\u00fdch pevn\u016fstek, v\u00a0jejich\u017e dost\u0159elu se nikdo nesm\u011bl pohybovat? Kolik m\u00edstn\u00edch lid\u00ed st\u00e1lo toto opat\u0159en\u00ed \u017eivot?<\/p>\n<p>Kdy\u017e \u00fa\u010dastn\u00edci Pra\u017esk\u00e9ho jara 1968 vyhl\u00e1sili reformu, kter\u00e1 nebyla poplatn\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 ze soupe\u0159\u00edc\u00edch velmoc\u00ed, nav\u00e1zali na starou tradici n\u00e1rodn\u00ed nez\u00e1vislosti. \u010cesk\u00e1 cesta k demokratick\u00e9mu socialismu se setkala u kriticky mysl\u00edc\u00edch lid\u00ed na Z\u00e1pad\u011b i na V\u00fdchod\u011b s pozitivn\u00ed odezvou. Z\u00e1sadn\u00ed n\u00e1prava se st\u011b\u017e\u00ed m\u016f\u017ee zrodit v nitru velmoc\u00ed, jejich\u017e v\u0161echny politick\u00e9 a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 instituce jsou, navzdory volb\u00e1m a st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed stran u moci, za\u0159\u00edzeny na podporu st\u00e1vaj\u00edc\u00edho re\u017eimu. M\u00e1-li se n\u011bco skute\u010dn\u011b zm\u011bnit, nem\u016f\u017ee to b\u00fdt partajn\u00ed syst\u00e9m a volebn\u00ed p\u0159\u00ed\u0161tipka\u0159en\u00ed, ale jen zm\u011bna ve v\u011bdom\u00ed lid\u00ed, pr\u016flom v zab\u011bhan\u00e9m denn\u00edm koloto\u010di, kter\u00fd vyhovuje jen hrstce privilegovan\u00fdch, zat\u00edmco po\u017eadavky a pr\u00e1va naprost\u00e9 v\u011bt\u0161iny lid\u00ed le\u017e\u00ed ladem. T\u011bm dole se ov\u0161em ve dne v noci v\u0161t\u011bpuje, \u017ee je to p\u0159irozen\u00fd, sh\u016fry dan\u00fd po\u0159\u00e1dek.<\/p>\n<p>Nab\u00edz\u00ed se ot\u00e1zka \u2013 prosazuje se tu n\u011bjak\u00e1 idea, kter\u00e1 by dlouhodob\u011b zast\u0159e\u0161ovala a inspirovala ve\u0159ejn\u00e9 d\u011bn\u00ed? M\u016f\u017ee to b\u00fdt kapitalistick\u00e1 demokracie nebo demokratick\u00fd kapitalismus? Nen\u00ed ji\u017e v tomto spojen\u00ed utajen nep\u0159ekonateln\u00fd protimluv? Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt princip rozd\u011bln\u00ed moci, vyva\u017eov\u00e1n\u00ed z\u00e1jm\u016f v\u0161ech ob\u010dan\u016f ve jm\u00e9nu lidsk\u00fdch pr\u00e1v a spravedlnosti, uskute\u010d\u0148ov\u00e1n v syst\u00e9mu, kde panuje princip sout\u011b\u017ee, boje jednotlivce a korporac\u00ed o m\u00edsto na slunci, kde se politika st\u00e1v\u00e1 slu\u017ekou kapit\u00e1lu a pen\u00edze rozhoduj\u00edc\u00edm faktorem \u017eivota? Takovou ideou nem\u016f\u017ee b\u00fdt ani n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, a\u0165\u00a0 jak\u00e9koli; rozd\u00edly mezi nimi se st\u00e1vaj\u00ed zdrojem nap\u011bt\u00ed a v\u00e1lek. Dnes to drasticky ukazuje ne\u0159e\u0161iteln\u00e1 situace v Izraeli; obna\u017euje se tu odv\u011bk\u00fd spor judaismu, k\u0159es\u0165anstv\u00ed a isl\u00e1mu. A je to n\u00e1bo\u017eensk\u00fd fanatismus, na jeho\u017e vrub pad\u00e1 velk\u00e1 \u010d\u00e1st\u00a0 vra\u017eedn\u00fdch teroristick\u00fdch akc\u00ed.<\/p>\n<p>Masaryk, na rozd\u00edl od Marxe nebo Freuda, se nedomn\u00edval, \u017ee si lidstvo vytvo\u0159\u00ed spole\u010denstv\u00ed, kter\u00e9 by do t\u00e9 m\u00edry zajistilo \u017eivotn\u00ed podm\u00ednky \u010dlov\u011bka, a\u00a0t\u00edm ho vysvobodilo z\u00a0pout p\u0159\u00edrodn\u00edho a\u00a0soci\u00e1ln\u00edho p\u0159edur\u010den\u00ed, \u017ee by ji\u017e nebylo t\u0159eba v\u00edry jako ochrany p\u0159ed vrtkavost\u00ed a\u00a0nepoznatelnost\u00ed \u017eivota. K\u0159es\u0165anstv\u00ed Masaryk vyt\u00fdkal, \u017ee pova\u017euje dan\u00e9 \u017eivotn\u00ed podm\u00ednky za nem\u011bnn\u00e9 (dejme c\u00edsa\u0159i, co je c\u00edsa\u0159ovo) a\u00a0sp\u00e1su du\u0161e klade nad n\u00e1pravu \u017eivotn\u00edch podm\u00ednek zalo\u017een\u00fdch na nerovnosti a\u00a0moci. Masaryk byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee n\u00e1rodn\u00ed v\u011bdom\u00ed podmi\u0148uje v\u011bdom\u00ed lidstv\u00ed \u2013 \u201e\u010dlov\u011b\u010denstv\u00ed nep\u0159ijde d\u0159\u00edve ne\u017e n\u00e1rod, \u010dlov\u011b\u010denstv\u00ed jsou jednotliv\u00ed n\u00e1rodov\u00e9\u201c. Kdy\u017e se n\u011bkomu sep\u011bt\u00ed s\u00a0mate\u0159\u0161tinou, s\u00a0domovem, se zd\u011bd\u011bn\u00fdmi zvyky, se zp\u016fsobem \u017eivota a\u00a0d\u011bjinami z\u00a0n\u011bjak\u00fdch d\u016fvod\u016f naru\u0161\u00ed, po\u0161kod\u00ed, ten si jen obt\u00ed\u017en\u011b hled\u00e1 sv\u00e9 m\u00edsto ve sv\u011bt\u011b. Od\u0161tepenec se st\u00e1v\u00e1\u00a0 z\u00e1visl\u00fdm na m\u011bn\u00edc\u00edch se okolnostech a\u00a0v\u00a0rozhoduj\u00edc\u00edch okam\u017eic\u00edch se podob\u00e1 korouhvi\u010dce ve v\u011btru.<\/p>\n<p>Milo\u0161 Zeman ve snaze z\u00a0vlastenectv\u00ed p\u0159ece jen n\u011bco p\u0159evz\u00edt, prohl\u00e1sil, \u017ee \u010de\u0161stv\u00ed se v\u00a0b\u011b\u017en\u00fdch dob\u00e1ch neprojevuje a\u00a0na povrch vyplouv\u00e1 jen tehdy, kdy\u017e nastanou zl\u00e9 \u010dasy, kdy\u017e se na obzoru objev\u00ed nep\u0159\u00edtel. To je\u00a0 velmi povrchn\u00ed pojet\u00ed n\u00e1roda, podobaj\u00edc\u00ed se v\u00fdbuchu nad\u0161en\u00ed sportovn\u00edch fanou\u0161k\u016f, kdy\u017e jim na\u0161i ho\u0161i p\u0159ivezou z\u00a0mistrovstv\u00ed medaili nebo poh\u00e1r. Pokud vlastenectv\u00ed nen\u00ed zakotveno v\u00a0sam\u00e9m byt\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f n\u00e1roda, pokud nen\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed st\u00e1l\u00e9 p\u00e9\u010de o\u00a0jazyk, o\u00a0kultivaci citov\u00e9ho, racion\u00e1ln\u00edho a\u00a0mor\u00e1ln\u00edho vztahu k\u00a0lidem t\u00e9ho\u017e v\u011bdom\u00ed a\u00a0t\u00e9ho\u017e zakotven\u00ed v\u00a0domovu a\u00a0jeho d\u011bjin\u00e1ch, st\u00e1v\u00e1 se jen jevem p\u0159echodn\u00e9 povahy, aktu\u00e1ln\u00edm heslem nebo praporkem.<\/p>\n<p>Masaryk ve stop\u00e1ch Palack\u00e9ho, Koll\u00e1ra, Havl\u00ed\u010dka, Nerudy podmi\u0148oval vlastenectv\u00ed mor\u00e1lkou: \u201eNap\u0159ed b\u00fdt \u010destn\u00fdm \u010dlov\u011bkem, to je n\u00e1rodnost.\u201c Odp\u016frci na\u0161eho obrozen\u00ed tuto mor\u00e1ln\u00ed str\u00e1nku vlastenectv\u00ed p\u0159ehl\u00ed\u017eeli, nev\u0161imli si, \u017ee u n\u00e1rod\u016f, zejm\u00e9na po\u010detn\u011bj\u0161\u00edch, toto m\u011b\u0159\u00edtko se v nacion\u00e1ln\u00ed hrdosti zam\u011b\u0159en\u00e9 na v\u00fdboj nehraje \u017e\u00e1dnou roli. Jak snadno se takov\u00e9 vlastenectv\u00ed zasiluje nen\u00e1vist\u00ed k jin\u00e9mu n\u00e1rodu! Bene\u0161 v sociologick\u00e9 \u00favaze V\u00e1lka a kultura psan\u00e9 za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky trval na nutnosti odd\u011blit politiku od kultury; ani za v\u00e1lky nesm\u00ed nep\u0159\u00e1telstv\u00ed jednoho n\u00e1roda k druh\u00e9mu v\u00e9st k z\u00e1\u0161ti. Jakmile v\u00e1lka p\u0159er\u016fst\u00e1 v kulturn\u00ed v\u00e1lku, p\u0159ekra\u010duje konkr\u00e9tn\u00ed rozpory, p\u0159er\u016fst\u00e1 ve v\u00e1lku absolutn\u00ed a st\u00e1v\u00e1 se ni\u010d\u00edm neomezen\u00fdm zlem. Nep\u0159\u00e1telstv\u00ed proti v\u0161emu rusk\u00e9mu u ukrajinsk\u00fdch bojovn\u00edk\u016f, inspirovan\u00fdch p\u0159\u00edkladem Bandery, chr\u00e1n\u011bncem n\u011bmeck\u00fdch nacist\u016f, je zcela v rozporu s jejich vz\u00fdv\u00e1n\u00edm z\u00e1padn\u00ed demoracie. Kde z\u016fstala pr\u00e1va n\u00e1rodn\u00edch men\u0161in zakotven\u00e1 v dokumentech po rozpadu SSSR? Nelze tak\u00e9 zapomenout na to, \u017ee hranice dne\u0161n\u00ed Ukrajiny jsou um\u011bl\u00e9. Tak tomu bylo ji\u017e v dob\u011b, kdy se v Sov\u011btsk\u00e9m svazu ustavovala Ukrajinsk\u00e1 svazov\u00e1 republika. O tom, jak se tehdy hranice n\u00e1rodnost\u00ed nerespektovaly, sv\u011bd\u010d\u00ed p\u0159i\u010dlen\u011bn\u00ed \u010d\u00e1sti Donbasu k Ukrajin\u011b. Bylo to v rozporu s tradi\u010dn\u00ed definic\u00ed Donbasu jako \u201e\u017eelezn\u00e9m srdci Ruska\u201c. Lenin cht\u011bl tento zem\u011bd\u011blsk\u00fd region obohatit o vysp\u011blou pr\u016fmyslovou oblast. (Dnes ji\u017e jsou v\u0161echny Leninovy sochy na Ukrajin\u011b d\u00e1vno zbo\u0159eny.) V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b plat\u00ed, \u017ee st\u00e1ty jsou um\u011bl\u00e9 \u00fatvary, \u010dasto vznikaj\u00edc\u00ed za zelen\u00fdm stolem, zat\u00edmco hranice n\u00e1rod\u016f jsou dan\u00e9 p\u0159irozenou cestou.<\/p>\n<p>Boj proti n\u00e1rodn\u00edmu v\u011bdom\u00ed se vede od chv\u00edle, kdy se n\u00e1rodnostn\u00ed rozd\u00edly staly z\u00e1t\u011b\u017e\u00ed ekonomick\u00e9ho, finan\u010dn\u00edho a\u00a0obchodn\u00edho provozu.\u00a0 Ekonomika v\u00a0dne\u0161n\u00edm stadiu kapitalismu se zbavuje v\u0161eho, co je druhotn\u00e9, z\u00e1visl\u00e9 na m\u011bn\u00edc\u00edch se okolnostech v\u00fdroby a\u00a0sm\u011bny. Velkokapit\u00e1l se kosmopolitizuje, hranice st\u00e1t\u016f jsou mu t\u011bsn\u00e9. Ji\u017e Voltaire v\u00a0listech z\u00a0Lond\u00fdna zaznamenal, \u017ee na burze nehraje n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed \u017e\u00e1dnou roli, nerozhoduje, jsi-li katol\u00edk, protestant nebo \u017did. Ve ve\u0159ejn\u00e9m \u017eivot\u011b je v\u0161ak p\u0159\u00edslu\u0161nost k\u00a0t\u00e9 kter\u00e9 v\u00ed\u0159e v\u00fdznamn\u00fdm faktorem. Pen\u00edze zbavuj\u00ed \u010dlov\u011bka v\u0161ech individu\u00e1ln\u00edch zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed, zejm\u00e9na dobr\u00fdch, kter\u00e9 mu v\u0161t\u011bpuj\u00ed, \u017ee ty nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci \u017eivota nejsou na prodej.<\/p>\n<p>N\u00e1rodn\u00ed v\u011bdom\u00ed zast\u0159e\u0161uje ob\u010dany r\u016fzn\u00e9ho soci\u00e1ln\u00edho a\u00a0kulturn\u00edho p\u016fvodu. V\u00a0tom je skryta mo\u017enost vz\u00e1jemn\u00e9ho vyrovn\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edkr\u00fdch rozd\u00edl\u016f a\u00a0hled\u00e1n\u00ed jednoty zalo\u017een\u00e9 na srozum\u011bn\u00ed a\u00a0v\u011bdom\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161enost k\u00a0stejn\u00e9mu n\u00e1rodu. Vypjat\u00fd nacionalismus a\u00a0pr\u00e1v\u011b tak vypjat\u00fd kolektivismus vytv\u00e1\u0159ej\u00ed fale\u0161nou a\u00a0\u010dasto jen dikt\u00e1tem vyvolanou jednotu. Hitler pou\u017eil kult n\u011bmectv\u00ed jako kouzelnou formuli zakr\u00fdvaj\u00edc\u00ed rozpor mezi majiteli tov\u00e1ren, zbrojovek, velkostatk\u016f a\u00a0d\u011bln\u00edky nebo bezzemky. Stalin v\u0161eobecn\u00e1 hesla o\u00a0komunistick\u00e9 jednot\u011b d\u011bln\u00edk\u016f a\u00a0roln\u00edk\u016f utopil ve velk\u00e9 byrokraticky \u0159\u00edzen\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ma\u0161inerii, kterou ovl\u00e1dla strana jako mal\u00e1 privilegovan\u00e1 vrstva nepodl\u00e9haj\u00edc\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 kontrole. Za v\u00e1lky Stalin rychle nahradil internacionalismus d\u011blnick\u00fdch mas za nacionalismus dovol\u00e1vaj\u00edc\u00ed se n\u00e1rodn\u00edch tradic. Tak prom\u011bnil t\u0159\u00eddn\u00ed v\u00e1lku ve Svatou vlasteneckou v\u00e1lku Slovan\u016f proti Germ\u00e1n\u016fm \u2013 ideologie ustoupila etatismu a\u00a0kmenov\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti star\u00e9ho typu. Tento mocensk\u00fd etatistick\u00fd princip se dnes v\u00fdrazn\u011b projevuje v\u00a0Evropsk\u00e9 unii \u2013 podpora v\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u00fasil\u00ed Ukrajiny m\u00e1 p\u0159ekr\u00fdt pal\u010div\u00e9 rozpory mezi jednotliv\u00fdmi st\u00e1ty a\u00a0n\u00e1rody. Je v\u0161ak v\u00e1lka, \u017eiven\u00e1 nen\u00e1vist\u00ed, t\u00edm nejlep\u0161\u00edm poj\u00edtkem jednoty?<\/p>\n<p>V\u00fdznamnou slo\u017ekou n\u00e1rodn\u00edho v\u011bdom\u00ed je nejen zp\u016fsob, jak\u00fdm si n\u00e1rod vybavuje minulost (u \u010cech\u016f je to kl\u00ed\u010dov\u00e1 ot\u00e1zka), ale tak\u00e9 pohled do budoucnosti. Nepo\u010detn\u00fd z\u00e1padoslovansk\u00fd n\u00e1rod obklopen\u00fd p\u0159esilou germ\u00e1nsk\u00e9ho obyvatelstva si v\u010das uv\u011bdomil, \u017ee jeho budoucnost zaru\u010d\u00ed pouze p\u0159ijet\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed \u2013 jako pohan\u00e9 by byli p\u0159edur\u010den\u00ed k porob\u011b a vyhuben\u00ed. Slova Svatov\u00e1clavsk\u00e9ho chor\u00e1lu \u2013 \u201eSvat\u00fd V\u00e1clave, v\u00e9vodo \u010cesk\u00e9 zem\u011b, rozpome\u0148 se na sv\u00e9 pl\u00e9m\u011b, nedej zahynout n\u00e1m ni budouc\u00edm!\u201c jasn\u011b vyslovuj\u00ed hroz\u00edc\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. \u010ce\u0161i se po stalet\u00ed br\u00e1nili proti p\u0159esile a v\u017edy\u00a0 spol\u00e9hali v\u00edc na s\u00edlu ducha ne\u017e na po\u010det. Osobnosti, kter\u00e9 st\u00e1ly v \u010dele n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed, kladly si ot\u00e1zku, jak m\u016f\u017ee nepo\u010detn\u00fd n\u00e1rod obst\u00e1t v politick\u00e9m, hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m a kulturn\u00edm vlnobit\u00ed modern\u00ed doby. V t\u00e9to souvislosti nelze nep\u0159ipomenout kritickou situaci Mnichovsk\u00e9 smlouvy. Samo na\u0159\u00edzen\u00e9 okle\u0161t\u011bn\u00ed \u010desk\u00e9ho \u00fazem\u00ed zbavilo n\u00e1rod historick\u00e9ho \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 mu zaji\u0161\u0165ovalo z\u00e1kladn\u00ed podm\u00ednku k existenci. Mnichovan\u00e9 vyhov\u011bli nacion\u00e1ln\u00edm po\u017eadavk\u016fm mal\u00e9 \u010dasti n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1roda, ale pop\u0159eli \u010cech\u016fm \u00fazem\u00ed, bez n\u011bho\u017e nemohou obh\u00e1jit svou samostatnost. Bene\u0161 to marn\u011b uv\u00e1d\u011bl jako argument. Jeho tehdej\u0161\u00ed, pozd\u011bj\u0161\u00ed i dne\u0161n\u00ed odp\u016frci a nep\u0159\u00e1tel\u00e9 se sna\u017e\u00ed vp\u00e1lit mu cejch zr\u00e1dce. On se v\u0161ak p\u0159ijet\u00edm Mnichovsk\u00e9 smlouvy nedopustil zr\u00e1dy \u2013 dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee v opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by Hitler s p\u0159ipravenou p\u00e1tou kolonou provedli pl\u00e1novan\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed \u010desk\u00e9 ot\u00e1zky \u2013 kone\u010dn\u011b by \u00fazem\u00ed \u010cech, Moravy a Slezska zbavili vet\u0159elc\u016f \u2013 \u0159\u00edkali jim trn nebo hmyz v n\u011bmeck\u00e9m t\u011ble. Z\u00e1pad by k poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed n\u00e1roda trpn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eel \u2013\u00a0 koledovali si o to! Odsun N\u011bmc\u016f z \u010desk\u00fdch zem\u00ed po v\u00e1lce zabr\u00e1nil, aby se neopakoval Mnichov v bruselsk\u00e9 re\u017eii.<\/p>\n<p>Zam\u00fd\u0161l\u00ed se nad t\u011bmito t\u011b\u017ek\u00fdmi ot\u00e1zkami pravicov\u00e1 politick\u00e1 reprezentace, kter\u00e1 dala n\u00e1rodu a\u00a0republice \u00dastavu bez jedin\u00e9ho p\u0159ipomenut\u00ed \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda jako subjektu d\u011bjin? O\u010d jde vlastn\u011b na\u0161im politik\u016fm, kte\u0159\u00ed se zuby nehty dr\u017e\u00ed sukn\u011b Evropsk\u00e9 unie trpn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00ed, jak st\u00e1t podstatnou \u010d\u00e1st plod\u016f pr\u00e1ce sv\u00fdch ob\u010dan\u016f odv\u00e1d\u00ed \u0161irok\u00fdmi kan\u00e1ly do ciziny? Jejich nejv\u011bt\u0161\u00ed starost\u00ed je vyhov\u011bt mocip\u00e1n\u016fm v\u00a0Evropsk\u00e9 unii a\u00a0NATO. \u00d3, jak je to nam\u00e1hav\u00e9 pe\u010dovat o\u00a0r\u016fst na\u0161\u00ed konkurenceschopnosti, jakou sebeob\u011btavost vy\u017eaduje zv\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fddaj\u016f na zbrojen\u00ed a\u00a0podpora kyjevsk\u00e9 vl\u00e1dy! Premi\u00e9r ve\u0161el do velk\u00e9 br\u00e1ny d\u011bjin v\u00fdrokem \u201ejsme ve v\u00e1lce s\u00a0Ruskem\u201c a\u00a0do t\u00e9 branky pro slu\u017eebnictvo kontrolou cen\u00a0 Nutely v\u00a0N\u011bmecku.<\/p>\n<p>Zamysleli jste se, p\u00e1nov\u00e9 a d\u00e1my v koalici, kter\u00e1 se dostala volebn\u00ed chytristikou k vl\u00e1dn\u00edm vesl\u016fm, \u017ee n\u00e1rod vym\u00edr\u00e1, \u017ee \u017eeny necht\u011bj\u00ed rodit d\u011bti do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch v\u00e1lek, \u017ee mu\u017e\u016fm se nechce do dob\u0159e placen\u00fdch mund\u00far\u016f? Zamysleli jste se, \u017ee Hus\u00e1k jako prezident st\u00e1tu, kter\u00fd je dnes bezm\u00e1la vyhozen z d\u011bjin, dok\u00e1zal neb\u00fdval\u00fdm zp\u016fsobem zv\u00fd\u0161it porodnost?\u00a0 Nen\u00ed v\u00e1m z toho trochu hanba? Zamysleli jste se nad t\u00edm, jak\u00fd temn\u00fd z\u00e1voj vrh\u00e1 zv\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fddaj\u016f na zbrojen\u00ed na na\u0161\u00ed budoucnost? M\u016f\u017eete vy v\u016fbec n\u011bco ovlivnit? Snad jen handrkov\u00e1n\u00edm o procentech a lh\u016ft\u00e1ch. V\u00e1\u017een\u00e9 panstvo obou pohlav\u00ed, m\u016f\u017eete sd\u00edlet hrdost nov\u00e9ho sekret\u00e1\u0159e NATO pana Rutteho, kter\u00e9ho ned\u00e1vno holand\u0161t\u00ed voli\u010di r\u00e1zn\u011b vyhodili ze sedla, kdy\u017e se chlubil, \u017ee NATO bude m\u00edt \u201esmrtonosn\u011bj\u0161\u00ed zbran\u011b\u201c? Neuv\u011bdomujete si, \u017ee je to r\u00e9torika v\u00e1lky, kter\u00e1 povede k neod\u010diniteln\u00fdm hr\u016fz\u00e1m a zlo\u010din\u016fm? P\u0159e\u010detli jste si p\u0159\u00edpravu atomov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159ijatou na konferenci NATO ve Vilnjusu 2023? Pro\u010d ji ve Wikipedii nepropaguj\u00ed? Z\u0159ejm\u011b v\u00e1m nedo\u0161lo, \u017ee na\u0161e\u00a0 \u00fazem\u00ed se stane v\u00fdznamn\u00fdm dopravn\u00edm uzlem, j\u00edm\u017e se budou na v\u00fdchod dopravovat robustn\u00ed kvanta z\u00e1padn\u00edch voj\u00e1k\u016f a zbran\u00ed? Smlouva se Spojen\u00fdmi st\u00e1ty, dojednan\u00e1 \u010cernochovou, tento sc\u00e9n\u00e1\u0159 je\u0161t\u011b dopl\u0148uje \u0159adou zlov\u011bstn\u00fdch hrozeb. V\u011bnuje tomu n\u011bkdo pozornost? Nem\u011bli byste n\u00e1rodu prozradit, \u017ee hned na za\u010d\u00e1tku pl\u00e1novan\u00e9 v\u00e1lky se staneme jedn\u00edm z prvn\u00edch ter\u010d\u016f rusk\u00fdch atomov\u00fdch st\u0159el?<\/p>\n<p>Zat\u00edm n\u00e1rod vym\u00edr\u00e1 p\u0159irozenou cestou, nedopus\u0165me, aby se k tomu p\u0159idala je\u0161t\u011b \u201esmrtonosn\u011bj\u0161\u00ed\u201c v\u00e1lka.<\/p>\n<p><em>Profesor\u00a0<a href=\"https:\/\/www.novarepublika.cz\/2025\/07\/mojmir-grygar-prezije-cesky-narod\"><strong>Mojm\u00edr Grygar<\/strong><\/a>\u00a0\u2013 bohemista<\/em><\/p>\n<p><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"\" src=\"https:\/\/i0.wp.com\/www.novarepublika.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/09\/Mojmir_Grygar-ctverec.jpg?fit=128%2C129&amp;ssl=1\" alt=\"Mojm\u00edr Grygar\" width=\"188\" height=\"189\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V roce m\u00e9ho narozen\u00ed Lindberg p\u0159elet\u011bl letadlem Atlantik a\u00a0o\u00a0n\u011bkolik let pozd\u011bji otec p\u0159inesl dom\u016f podivn\u00fd&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1066,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[506,398,954,122],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/82648"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=82648"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/82648\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1066"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=82648"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=82648"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=82648"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}