{"id":82141,"date":"2025-06-25T06:10:22","date_gmt":"2025-06-25T04:10:22","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=82141"},"modified":"2025-06-25T06:10:22","modified_gmt":"2025-06-25T04:10:22","slug":"izrael-iran-konfrontace","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/06\/25\/izrael-iran-konfrontace\/","title":{"rendered":"Izrael \u2013 \u00cdr\u00e1n: Konfrontace"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<p><strong>Konfrontace mezi Izraelem a \u00cdr\u00e1nem v\u016fbec neodpov\u00edd\u00e1 obrazu, kter\u00fd prezentuj\u00ed m\u00e9dia. Jej\u00ed ko\u0159eny sahaj\u00ed do obdob\u00ed p\u0159ed vznikem Isl\u00e1msk\u00e9 republiky a nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s v\u00fdstavbou jadern\u00e9 bomby. Jej\u00ed dne\u0161n\u00ed vypuknut\u00ed m\u00e1 zakr\u00fdt zlo\u010diny Argentince Rafaela Grossiho, \u0159editele Mezin\u00e1rodn\u00ed agentury pro atomovou energii.<\/strong><\/p>\n<p>A je to tady: konfrontace mezi Izraelem a Persi\u00ed za\u010dala. Jej\u00ed ko\u0159eny nesahaj\u00ed do obdob\u00ed Isl\u00e1msk\u00e9 republiky, ale do doby, kter\u00e1 j\u00ed p\u0159edch\u00e1zela. O\u010dek\u00e1v\u00e1 se, \u017ee tato v\u00e1lka potrv\u00e1, dokud jeden z protivn\u00edk\u016f nebude vy\u010derp\u00e1n.<\/p>\n<p>Abychom pochopili, co se d\u011bje, a nenechali se oklamat jedn\u00edm z dvou ofici\u00e1ln\u00edch v\u00fdklad\u016f, kter\u00e9 maskuj\u00ed skute\u010dnou podstatu probl\u00e9mu, je t\u0159eba se vr\u00e1tit o n\u011bkolik krok\u016f zp\u011bt v \u010dase.<\/p>\n<h2>Nep\u0159\u00e1tel\u00e9 \u00cdr\u00e1nu ve 20. stolet\u00ed<\/h2>\n<p>V\u0161echny demonstrace v \u00cdr\u00e1nu proti vn\u011bj\u0161\u00edm nep\u0159\u00e1tel\u016fm kon\u010d\u00ed nevyhnuteln\u00fdm pok\u0159ikem \u201eSmrt Spojen\u00e9mu kr\u00e1lovstv\u00ed! Smrt Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm! Smrt Izraeli!\u201c Je to v\u00fdk\u0159ik, kter\u00fd vych\u00e1z\u00ed z hlubin utrpen\u00ed Per\u0161an\u016f od prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n<ul>\n<li>Zat\u00edmco my na Z\u00e1pad\u011b o tom nev\u00edme, \u00cdr\u00e1n byl v letech 1917\u20131919 ob\u011bt\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed genocidy prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky [1]. Z 18 a\u017e 20 milion\u016f obyvatel zem\u0159elo hlady 6 a\u017e 8 milion\u016f lid\u00ed, tedy \u010dtvrtina a\u017e t\u0159etina \u00cdr\u00e1nc\u016f. \u00cdr\u00e1n, a\u010dkoli byl neutr\u00e1ln\u00ed, byl rozdrcen britsk\u00fdmi arm\u00e1dami na pozad\u00ed rivality s bol\u0161eviky a Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed. Tato hr\u016fza zanechala traumatickou vzpom\u00ednku, kter\u00e1 je v \u00cdr\u00e1nu st\u00e1le velmi \u017eiv\u00e1 [2]. Pro \u00cdr\u00e1nce nen\u00ed pochyb o tom, \u017ee Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed je hlavn\u00edm nep\u0159\u00edtelem jejich zem\u011b.<\/li>\n<li>Britov\u00e9, kte\u0159\u00ed kolonizovali \u00cdr\u00e1n za podpory jednoho ze sv\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f, Rezy \u0160\u00e1ha (1925\u20131941), ho svrhli a na jeho m\u00edsto dosadili jeho syna Mohammada Rezu Pahlav\u00edho (1941\u20131979). Za t\u00edmto z\u00e1vojem drancovali ropu zem\u011b. V roce 1951 v\u0161ak \u0161\u00e1h zvolil za premi\u00e9ra Mohammada Mossadegha. Ten zn\u00e1rodnil ropu na \u00fakor Lond\u00fdna. N\u00e1sledovala h\u00e1dka, b\u011bhem n\u00ed\u017e Britov\u00e9 provedli \u00fatok v dobr\u00e9 v\u00ed\u0159e a barevnou revoluci, kterou zorganizovali s pomoc\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Jednalo se o \u201eOperaci Ajax\u201c [3]. Nov\u00fd re\u017eim ji\u017e nebyl ovl\u00e1d\u00e1n Lond\u00fdnem, ale Washingtonem. Americk\u00e1 ambas\u00e1da, kter\u00e1 instalovala telefony, odposlouch\u00e1vala v\u0161echny ministry bez jejich v\u011bdom\u00ed. Tento syst\u00e9m byl odhalen b\u011bhem revoluce v roce 1978. \u00cdr\u00e1nci proto nepochybuj\u00ed o tom, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty jsou jejich druh\u00fdm nep\u0159\u00edtelem.<\/li>\n<li>Kdy\u017e byl Mossadegh svr\u017een, Britov\u00e9 na jeho m\u00edsto dosadili gener\u00e1la Fazloll\u00e1ha Zahed\u00edho. Zahed\u00ed byl nacista, kter\u00e9ho uv\u011bznili v K\u00e1hi\u0159e, ale Lond\u00fdn s n\u00edm po\u010d\u00edtal, aby obnovil \u201epo\u0159\u00e1dek\u201c. Vytvo\u0159il proto tajnou policii podle vzoru gestapa. K jej\u00edmu v\u00fdcviku najal b\u00fdval\u00e9 nacisty a n\u011bkolik set \u201erevizionistick\u00fdch sionist\u016f\u201c bylo vysl\u00e1no Jicchakem \u0160amirem (tehdy pracuj\u00edc\u00edm pro Mossad), aby je dohl\u00ed\u017eeli. [4] Hr\u016fzy SAVAK, nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed tajn\u00e9 policie na sv\u011bt\u011b v t\u00e9 dob\u011b, lze dodnes vid\u011bt v muzeu, kter\u00e9 je j\u00ed v\u011bnov\u00e1no v Teher\u00e1nu. [5] \u00cdr\u00e1nci proto nepochybuj\u00ed o tom, \u017ee Izrael je jejich t\u0159et\u00edm nep\u0159\u00edtelem.<\/li>\n<\/ul>\n<h2>Jedin\u00fd nep\u0159\u00edtel Izraele ve 20. stolet\u00ed<\/h2>\n<p>Na rozd\u00edl od toho, \u010demu izraelsk\u00e9 obyvatelstvo v\u011b\u0159\u00ed po 25 letech \u201erevizionistick\u00e9 sionistick\u00e9\u201c propagandy, \u00cdr\u00e1n \u2013 ani ten \u0161\u00e1hovsk\u00fd, ani ten isl\u00e1msk\u00fd \u2013 nikdy nem\u011bl za c\u00edl vyhladit \u017eidovsk\u00e9 obyvatelstvo okupovan\u00e9 Palestiny. Jak jasn\u011b \u0159ekl prezident Mahm\u00fad Ahmad\u00edned\u017e\u00e1d, c\u00edlem bylo zni\u010dit St\u00e1t Izrael, tak jako Rusko zni\u010dilo SSSR. [6] Ne, jedin\u00fdm nep\u0159\u00edtelem st\u00e1tu Izrael je ten, kdo ji\u017e 80 let sabotuje jak\u00e9koli pokusy o m\u00edr mezi \u017didy a Araby: Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed. Jak jsem ji\u017e \u010dasto vysv\u011btlil, kdy\u017e britsk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed v roce 1915 vypracovalo sv\u016fj pl\u00e1n \u201eBudoucnost Palestiny\u201c, stanovilo, \u017ee v mand\u00e1tn\u00ed Palestin\u011b m\u00e1 b\u00fdt vytvo\u0159en \u017eidovsk\u00fd st\u00e1t, kter\u00fd v\u0161ak za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed nesm\u00ed b\u00fdt schopen zajistit svou vlastn\u00ed bezpe\u010dnost. Teprve o dva roky pozd\u011bji vypracovala vl\u00e1da Davida Lloyda George Balfourovu deklaraci ozn\u00e1muj\u00edc\u00ed vytvo\u0159en\u00ed \u017eidovsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho domova a administrativa Woodrowa Wilsona se zav\u00e1zala k vytvo\u0159en\u00ed nez\u00e1visl\u00e9ho st\u00e1tu pro \u017didy z Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n<p>Autor tohoto textu, lord Herbert Samuel, se stal britsk\u00fdm vysok\u00fdm komisa\u0159em v Palestin\u011b. V souladu se sv\u00fdm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm up\u0159ednost\u0148oval na jedn\u00e9 stran\u011b Jabotinsk\u00e9ho \u201erevizionistick\u00e9 sionisty\u201c a na druh\u00e9 stran\u011b jmenoval antisemitu Mohammeda Amina al-Husseiniho velk\u00fdm muft\u00edm Jeruzal\u00e9ma.<\/p>\n<p>N\u00e1sledn\u011b byl jmenov\u00e1n ministrem vnitra ve vl\u00e1d\u011b Archibalda Sinclaira.<\/p>\n<p>Tato politika pokra\u010duje nezm\u011bn\u011bna dodnes: Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed st\u00e1le podporuje na jedn\u00e9 stran\u011b \u201erevizionistick\u00e9ho sionistu\u201c Benjamina Netanjahua a na druh\u00e9 stran\u011b Muslimsk\u00e9 bratrstvo, jeho\u017e palestinskou odno\u017e\u00ed je Hamas.<\/p>\n<h2>Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed konfliktu mezi \u201erevizionistick\u00fdmi sionisty\u201c a \u00cdr\u00e1nem<\/h2>\n<p>Ihned po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce vyj\u00e1d\u0159il americk\u00fd prezident Dwight Eisenhower obavy, \u017ee jeho izraelsk\u00fd prot\u011bj\u0161ek Chaim Weizmann vytv\u00e1\u0159\u00ed \u201eVelk\u00fd Izrael\u201c, tedy ne obnoven\u00ed Jeruzal\u00e9msk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed (kter\u00e9 ji\u017e bylo z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti sou\u010d\u00e1st\u00ed St\u00e1tu Izrael), ale starov\u011bk\u00e9 Asyrsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e (tj. od Nilu po Eufrat). Po\u017e\u00e1dal sv\u00e9ho ministra zahrani\u010d\u00ed Johna Fostera Dullesa, aby zorganizoval spojenectv\u00ed mezi S\u00fdri\u00ed a \u00cdr\u00e1nem, kter\u00e9 by vyv\u00e1\u017eilo vliv Izraele.<\/p>\n<p>Na \u017e\u00e1dost Washingtonu podepsal syrsk\u00fd prezident Adib Shishakli (SSNP) (1953\u20131954) 24. kv\u011btna 1953 dohodu o vojensk\u00e9 spolupr\u00e1ci s \u00edr\u00e1nsk\u00fdm vl\u00e1dcem Mohammadem Reza Pahlav\u00edm. [7] Je proto dnes po\u0161etil\u00e9 odsuzovat tuto stejnou alianci (nyn\u00ed naz\u00fdvanou \u201eosa odporu\u201c) jen proto, \u017ee oba re\u017eimy byly dekolonizov\u00e1ny.<\/p>\n<p>P\u0159esto to v\u0161ak d\u011bl\u00e1me. V roce 1979 prezident Jimmy Carter svrhl \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho \u0161\u00e1ha a jeho n\u00e1rok na dominanci na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b z\u00edsk\u00e1n\u00edm atomov\u00e9 bomby dodan\u00e9 francouzsk\u00fdm prezidentem Val\u00e9ry Giscardem d&#8217;Estaingem a jeho premi\u00e9rem Jacquesem Chiracem. [8] Na radu sv\u00e9ho bezpe\u010dnostn\u00edho poradce Zbigniewa Brzezi\u0144sk\u00e9ho ho nahradil im\u00e1mem Ruholl\u00e1hem Chomejn\u00edm, kter\u00e9ho p\u0159esunul z Francie do Teher\u00e1nu. Izrael zpo\u010d\u00e1tku podporoval \u00cdr\u00e1n proti Ir\u00e1ku a dod\u00e1val mu zbran\u011b podle pot\u0159eby. Tel Aviv dokonce zorganizoval \u00edr\u00e1nskou \u010d\u00e1st af\u00e9ry \u00cdr\u00e1n-Contras. Pot\u00e9 postupn\u011b zm\u011bnil svou strategii [9], p\u0159i\u010dem\u017e si zachoval ur\u010dit\u00e9 poz\u016fstatky z obdob\u00ed \u0161\u00e1ha. Konsorcium EAPC-B, kter\u00e9 je z poloviny vlastn\u011bno ka\u017ed\u00fdm z t\u011bchto dvou st\u00e1t\u016f, tak i dnes pokra\u010duje v provozu ropovodu Eilat-Ashkelon, kter\u00fd je pro izraelskou ekonomiku nepostradateln\u00fd. V roce 2018 p\u0159ijal Kneset z\u00e1kon, kter\u00fd trest\u00e1 jak\u00e9koli zve\u0159ejn\u011bn\u00ed informac\u00ed o majitel\u00edch t\u00e9to spole\u010dnosti 15 lety v\u011bzen\u00ed [10]. Od anglosask\u00e9 invaze do Ir\u00e1ku v roce 2003, \u00fadajn\u011b kv\u016fli jeho roli v \u00fatoc\u00edch z 11. z\u00e1\u0159\u00ed 2001, za\u010daly Lond\u00fdn a Washington \u0161\u00ed\u0159it f\u00e1my o \u00fadajn\u00e9 \u00edr\u00e1nsk\u00e9 jadern\u00e9 zbrani, stejn\u011b jako tomu bylo v p\u0159\u00edpad\u011b ir\u00e1ck\u00fdch zbran\u00ed hromadn\u00e9ho ni\u010den\u00ed [11]. Lond\u00fdn a Washington tehdy doufaly, \u017ee donut\u00ed \u00cdr\u00e1n, aby jim pomohl proti Ir\u00e1ku.<\/p>\n<p>Tyto dezinformace vedly k p\u0159ijet\u00ed rezoluc\u00ed Rady bezpe\u010dnosti OSN \u010d. 1737 (23. prosince 2006) a \u010d. 1747 (24. b\u0159ezna 2007) [12]. V\u016fdce izraelsk\u00e9 opozice Benjamin Netanjahu se t\u00e9to propagandy okam\u017eit\u011b chopil. Po dvacet p\u011bt let pokra\u010doval v odsuzov\u00e1n\u00ed \u201ebezprost\u0159edn\u00ed\u201c v\u00fdstavby \u00edr\u00e1nsk\u00e9 atomov\u00e9 bomby, a to i p\u0159esto, \u017ee Teher\u00e1n p\u0159edlo\u017eil OSN n\u00e1vrh rezoluce o vytvo\u0159en\u00ed \u201ez\u00f3ny bez jadern\u00fdch zbran\u00ed na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b\u201c [13].<\/p>\n<p>V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v roce 2013 vyjednal William Burns (tehdej\u0161\u00ed \u0159editel CIA Joe Bidena) jm\u00e9nem prezidenta Baracka Obamy v Om\u00e1nu s \u00cdr\u00e1nem spole\u010dn\u00fd komplexn\u00ed ak\u010dn\u00ed pl\u00e1n (JCPoA). Ten byl p\u0159edstaven na sch\u016fz\u00edch 5+1 (tj. p\u011bti jadern\u00fdch mocnost\u00ed Rady bezpe\u010dnosti plus N\u011bmecko) v \u017denev\u011b. Podeps\u00e1n v\u0161ak byl a\u017e o dva roky pozd\u011bji ve V\u00eddni, p\u0159i\u010dem\u017e Spojen\u00e9 st\u00e1ty a \u00cdr\u00e1n si vyhradily dlouh\u00e9 odlo\u017een\u00ed uzav\u0159en\u00ed tajn\u00e9 dodatkov\u00e9 p\u0159\u00edlohy.<\/p>\n<p>V velmi dlouh\u00e9m rozhovoru [14] t\u011bsn\u011b p\u0159ed koncem sv\u00e9ho druh\u00e9ho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed Barack Obama vysv\u011btlil, \u017ee z preventivn\u00edch d\u016fvod\u016f odm\u00edtl zabr\u00e1nit \u00cdr\u00e1nu v z\u00e1vod\u011b o atomovou bombu, ale \u017ee je p\u0159ipraven zas\u00e1hnout, pokud Teher\u00e1n bude pokra\u010dovat v vojensk\u00e9m jadern\u00e9m programu. Jeho bezpe\u010dnostn\u00ed poradkyn\u011b Susan Riceov\u00e1 prohl\u00e1sila: \u201e\u00cdr\u00e1nsk\u00e1 dohoda nikdy nebyla prim\u00e1rn\u011b o snaze otev\u0159\u00edt novou \u00e9ru vztah\u016f mezi Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a \u00cdr\u00e1nem. Byla mnohem pragmati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed a minimalisti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed. C\u00edlem bylo jednodu\u0161e u\u010dinit nebezpe\u010dnou zemi podstatn\u011b m\u00e9n\u011b nebezpe\u010dnou. Nikdo ne\u010dekal, \u017ee se \u00cdr\u00e1n stane benevolentn\u00edm akt\u00e9rem.\u201c Postoj Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f [15] se nezm\u011bnil. Prezident Donald Trump sice b\u011bhem sv\u00e9ho prvn\u00edho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed jednostrann\u011b odstoupil od JCPoA a tajn\u00e9 p\u0159\u00edlohy, kterou vyjednal Barack Obama, ale pouze verb\u00e1ln\u011b odm\u00edtl umo\u017enit \u00cdr\u00e1nu obohacov\u00e1n\u00ed uranu, nikoli b\u011bhem jedn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>B\u011bhem tohoto obdob\u00ed \u00cdr\u00e1n za\u010dal mobilizovat \u0161\u00editsk\u00e9 komunity na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b, aby zajistil svou bezpe\u010dnost. Pot\u00e9 se Teher\u00e1n s gener\u00e1lem Qassemem Soleimanim vr\u00e1til k Chomejn\u00edho doktr\u00edn\u011b pomoci nam\u00edsto instrumentalizace. \u00cdr\u00e1n ji\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 \u201ez\u00e1stupce\u201c p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Izrael zni\u010dil Ham\u00e1s, Hizball\u00e1h a mnoho dal\u0161\u00edch. Ka\u017ed\u00fd z nich se stal nez\u00e1visl\u00fdm.<\/p>\n<h2>Ud\u00e1losti, kter\u00e9 vyvolaly konfrontaci<\/h2>\n<p>N\u00e1hodou 7. \u010dervna zve\u0159ejnil \u00edr\u00e1nsk\u00fd ministr zpravodajsk\u00fdch slu\u017eeb Esmail Khatib operaci sv\u00fdch tajn\u00fdch slu\u017eeb. Poda\u0159ilo se jim ukr\u00e1st d\u016fv\u011brn\u00e9 dokumenty o izraelsk\u00e9m jadern\u00e9m programu, stejn\u011b jako se v dubnu 2018 poda\u0159ilo Mossadu ukr\u00e1st \u00edr\u00e1nsk\u00e9 dokumenty o jadern\u00e9m v\u00fdzkumu [16].<\/p>\n<p>Dne 12. \u010dervna p\u0159ijala Rada guvern\u00e9r\u016f MAAE pod p\u0159edsednictv\u00edm Rafaela Grossiho rezoluci [17], v n\u00ed\u017e uvedla, \u017ee \u201egener\u00e1ln\u00ed \u0159editel, jak je uvedeno v dokumentu GOV\/2025\/25, nem\u016f\u017ee poskytnout z\u00e1ruku, \u017ee \u00edr\u00e1nsk\u00fd jadern\u00fd program je v\u00fdlu\u010dn\u011b m\u00edrov\u00fd\u201c. Proto se domn\u00edvala, \u017ee \u201e\u010detn\u00e1 poru\u0161en\u00ed ze strany \u00cdr\u00e1nu od roku 2019, pokud jde o pln\u011bn\u00ed jeho z\u00e1vazk\u016f pln\u011b a v\u010das spolupracovat s agenturou v souvislosti s nehl\u00e1\u0161en\u00fdm jadern\u00fdm materi\u00e1lem a \u010dinnost\u00ed na n\u011bkolika nehl\u00e1\u0161en\u00fdch m\u00edstech v \u00cdr\u00e1nu, jak je podrobn\u011b uvedeno v dokumentu GOV\/2025\/25, p\u0159edstavuj\u00ed poru\u0161en\u00ed jeho z\u00e1vazk\u016f vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edch z dohody o z\u00e1ruk\u00e1ch uzav\u0159en\u00e9 s agenturou ve smyslu \u010dl\u00e1nku XII.C statutu agentury\u201c. V souladu s t\u00edm postoupila v\u011bc Rad\u011b bezpe\u010dnosti OSN.<\/p>\n<p>Zat\u00edmco \u00edr\u00e1nsk\u00e9 dokumenty zabaven\u00e9 Mossadem neodhalily \u017e\u00e1dn\u00fd vojensk\u00fd jadern\u00fd program [18], navzdory prohl\u00e1\u0161en\u00edm Benjamina Netanjahua, prvn\u00ed izraelsk\u00e9 dokumenty zabaven\u00e9 \u00edr\u00e1nsk\u00fdm ministerstvem zpravodajsk\u00fdch slu\u017eeb zpochybnily neutralitu Rafaela Grossiho, \u0159editele Mezin\u00e1rodn\u00ed agentury pro atomovou energii (MAAE), kter\u00fd je Argentincem. Odhalily, \u017ee p\u0159edal pozorov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 organizace Izraeli, p\u0159esto\u017ee Izrael nen\u00ed \u010dlenem. Mezi guvern\u00e9ry MAAE se proti t\u00e9to rezoluci postavily Rusko, \u010c\u00edna a Burkina Faso.<\/p>\n<div class=\"karta\">\n<figure><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"aligncenter\" src=\"https:\/\/zvedavec.news\/images\/25\/izrael-iran-konfrontace.jpg\" alt=\"[...]\" width=\"498\" height=\"311\" \/><\/figure>\n<\/div>\n<p>Uk\u00e1zalo se, \u017ee Rafael Grossi ji\u017e byl kritizov\u00e1n za sv\u00e9 podivn\u00e9 ml\u010den\u00ed b\u011bhem rusk\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed operace na Ukrajin\u011b: b\u011bhem projevu na f\u00f3ru v Davosu v roce 2022 odhalil, \u017ee ukrajinsk\u00fd re\u017eim nashrom\u00e1\u017edil 30 000 kilogram\u016f plutonia a dal\u0161\u00edch 40 000 kilogram\u016f obohacen\u00e9ho uranu v elektr\u00e1rn\u011b v Z\u00e1poro\u017e\u00ed. Pot\u00e9 u\u017e nic, navzdory rusk\u00fdm v\u00fdtk\u00e1m.<\/p>\n<p>Den po zve\u0159ejn\u011bn\u00ed dokument\u016f zabaven\u00fdch \u00cdr\u00e1nem Tel Aviv za\u00fato\u010dil na \u00cdr\u00e1n. Jedn\u00e1 se o p\u0159esn\u011b stejn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed jako b\u011bhem v\u00e1lky proti Libanonu v roce 2006. Izrael tvrdil, \u017ee jedn\u00e1 pot\u00e9, co n\u011bkolik jeho voj\u00e1k\u016f bylo zajato Hizball\u00e1hem. Ve skute\u010dnosti zas\u00e1hl, aby zastavil vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed libanonsk\u00e9 policie a justice t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se rozs\u00e1hl\u00e9 izraelsk\u00e9 \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed a teroristick\u00e9 s\u00edt\u011b v Libanonu; vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 mohlo v\u00e9st k nov\u00e9mu v\u00fdkladu vra\u017edy b\u00fdval\u00e9ho premi\u00e9ra Rafic Haririho, jak jsem uk\u00e1zal ve sv\u00e9 knize\u00a0<i>The Terrible Imposture 2<\/i>\u00a0[19].<\/p>\n<p><strong><em>Thierry Meyssan<\/em><\/strong><\/p>\n<p><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"\" src=\"https:\/\/www.voltairenet.org\/local\/cache-vignettes\/L60xH60\/auton29-57d88.jpg?1730782921\" width=\"140\" height=\"140\" \/><\/p>\n<h2>Odkazy<\/h2>\n<p>[ 1 ] Velk\u00fd hladomor a genocida v \u00cdr\u00e1nu, 1917-1919 , Mohammad Gholi Majd, University Press of America (2013).<\/p>\n<p>[ 2 ] \u201e<a href=\"https:\/\/english.khamenei.ir\/news\/2197\/8-10-million-Iranians-died-over-Great-Famine-caused-by-the-British\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">Dokumenty ukazuj\u00ed, \u017ee b\u011bhem velk\u00e9ho hladomoru zp\u016fsoben\u00e9ho Brity na konci 10. let 20. stolet\u00ed zem\u0159elo 8\u201310 milion\u016f \u00cdr\u00e1nc\u016f<\/a>\u201c, Sadegh Abbasi, Khamenei.Ir, 4. listopadu 2015.<\/p>\n<p>[ 3 ] Proti\u00fatok, boj o kontrolu nad \u00cdr\u00e1nem , Kermit Roosevelt, McGraw-Hill (1979). Britsk\u00e1 role v \u00edr\u00e1nsk\u00e9 dom\u00e1c\u00ed politice (1951-1953) , Mansoureh Ebrahimi, Springer (2016). Mohammad Mosaddeq a p\u0159evrat v \u00cdr\u00e1nu v roce 1953 , Mark J. Gasiorowski a Malcolm Byrne, Syracuse University Press (2004). CIA v \u00cdr\u00e1nu: P\u0159evrat v roce 1953 a po\u010d\u00e1tky americko-\u00edr\u00e1nsk\u00e9ho obchodu , Christopher J. Petherick, American Free Press (2006). \u00cdr\u00e1n a CIA: N\u00e1vrat k p\u00e1du Mosaddeqa , Darioush Bayandor, Palgrave Macmillan (2010).<\/p>\n<p>[ 4 ] \u00ab\u00a0<a href=\"http:\/\/www.washingtonpost.com\/archive\/politics\/1977\/05\/09\/savak-a-feared-and-pervasive-force\/ad609959-d47b-4b7f-8c8d-b388116df90c\/\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">SAVAK : Ob\u00e1van\u00e1 a v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e1 s\u00edla<\/a>\u00a0\u00bb, Richard T. Sale, Washington Post , 9. kv\u011btna 1977. SAVAK od der Folterfreund des Westens. Aus den Akten des iranischen Geheimdienstes , Harald Irnberger (1978).<\/p>\n<p>[ 5 ] Fotografie \u00edr\u00e1nsk\u00fdch v\u016fdc\u016f, kte\u0159\u00ed ho nav\u0161t\u011bvuj\u00ed, pou\u017e\u00edvaj\u00ed mud\u017eahed\u00edni k tomu, aby lidi p\u0159esv\u011bd\u010dili, \u017ee zrekonstruovan\u00e1 mu\u010den\u00ed prov\u00e1d\u011bj\u00ed oni.<\/p>\n<p>[ 6 ] \u201e<a href=\"https:\/\/www.voltairenet.org\/article131510.html\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">Reuters se \u00fa\u010dastn\u00ed propagandistick\u00e9 kampan\u011b proti \u00cdr\u00e1nu<\/a>\u201c, Voltaire Network , 23. listopadu 2005.<\/p>\n<p>[ 7 ] S\u00fdrie a Spojen\u00e9 st\u00e1ty , David W. Lesch, Westview (1992).<\/p>\n<p>[ 8 ] Carterova administrativa a p\u00e1d \u00edr\u00e1nsk\u00e9 dynastie Pahlav\u00ed: Vztahy mezi USA a \u00cdr\u00e1nem na pokraji revoluce v roce 1979 , Javier Gil Guerrero, Palgrave Macmillan<\/p>\n<p>[ 9 ] Tajn\u00e1 v\u00e1lka s \u00cdr\u00e1nem: 30let\u00fd tajn\u00fd boj proti nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed teroristick\u00e9 mocnosti sv\u011bta , Ronen Bergman, Simon a Schuster (2008).<\/p>\n<p>[ 10 ] \u201e<a href=\"https:\/\/www.voltairenet.org\/article199332.html\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">Izrael a \u00cdr\u00e1n spolupracuj\u00ed na vyu\u017eit\u00ed ropovodu Eilat-A\u0161kelon<\/a>\u201c, p\u0159eklad Anoosha Boralessa, Voltaire Network , 9. ledna 2018.<\/p>\n<p>[ 11 ] \u201e<a href=\"https:\/\/www.voltairenet.org\/article166428.html\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">Kdo se boj\u00ed \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho civiln\u00edho jadern\u00e9ho programu?<\/a>\u201c, Thierry Meyssan, Voltaire Network , 27. \u010dervence 2010.<\/p>\n<p>[ 12 ] Kontrola \u00edr\u00e1nsk\u00fdch jadern\u00fdch ambic\u00ed , Henry Sokolski a Patrick Clawson, University Press of the Pacific (2004). \u00cdr\u00e1n a bomba: Abdikace mezin\u00e1rodn\u00ed odpov\u011bdnosti , Th\u00e9r\u00e8se Delpech, Columbia University Press (2009). Vzestup jadern\u00e9ho \u00cdr\u00e1nu: Jak Teher\u00e1n vzdoruje Z\u00e1padu , Dore Gold, Regnery Publishing (2009). Jadern\u00e1 politika v \u00cdr\u00e1nu , Judith S. Yaphe, Institut pro n\u00e1rodn\u00ed strategick\u00e1 studia, N\u00e1rodn\u00ed obrann\u00e1 univerzita (2010). Jadern\u00fd \u00cdr\u00e1n , David Patrikarakos, Bloomsbury (2012).<\/p>\n<p>[ 13 ] \u201e\u00a0<a href=\"https:\/\/www.voltairenet.org\/article166466.html\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">Vytvo\u0159en\u00ed z\u00f3ny bez jadern\u00fdch zbran\u00ed na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b<\/a>\u00a0\u201c, Voltaire Network , 4. kv\u011btna 2010.<\/p>\n<p>[ 14 ] \u201e\u00a0<a href=\"https:\/\/www.voltairenet.org\/article191339.html\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">Obamova doktr\u00edna<\/a>\u00a0\u201c, Jeffrey Goldberg, The Atlantic (USA), Voltaire Network , 10. b\u0159ezna 2016.<\/p>\n<p>[ 15 ] P\u016flm\u011bs\u00edc krize: Americko-evropsk\u00e1 strategie pro \u0161ir\u0161\u00ed Bl\u00edzk\u00fd v\u00fdchod , Ivo H. Daalder, Nicole Gnesotto a Philip H. Gordon, Brookings Institution (2006). Spojen\u00e9 st\u00e1ty a \u00cdr\u00e1n: Sankce, v\u00e1lky a politika dvoj\u00edho zadr\u017eov\u00e1n\u00ed , Sasan Fayazmanesh Routledge (2008). Zahrani\u010dn\u00ed politika USA a \u00cdr\u00e1n: Americko-\u00edr\u00e1nsk\u00e9 vztahy od isl\u00e1msk\u00e9 revoluce , Donette Murray, Routledge (2009). Ztr\u00e1ta nep\u0159\u00edtele: Obama, \u00cdr\u00e1n a triumf diplomacie , Trita Parsi, Yale University Press (2017). Prezident Obama a \u00cdr\u00e1n: Zapojen\u00ed, izolace, zm\u011bna re\u017eimu , Raymond Tanter, V\u00fdbor pro \u00edr\u00e1nskou politiku (2010).<\/p>\n<p>[ 16 ] \u201e\u00a0<a href=\"https:\/\/www.voltairenet.org\/article200991.html\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">Benjamin Netanjahu odhaluje \u201etajn\u00fd \u00edr\u00e1nsk\u00fd jadern\u00fd program<\/a>\u201c \u201c, autor Benjamin Netanjahu, Voltaire Network , 30. dubna 2018.<\/p>\n<p>[ 17 ] \u00ab\u00a0<a href=\"https:\/\/www.iaea.org\/sites\/default\/files\/25\/06\/gov2025-38_fr.pdf\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">Accord de garanties TNP avec la R\u00e9publique d&#8217;Iran<\/a>\u00a0\u00bb, Resolution p\u0159ijat\u00e1 dne 12. \u010dervna 2025, p\u0159ed 1 769 zased\u00e1n\u00edm, AIEA.<\/p>\n<p>[ 18 ]\u00a0<a href=\"https:\/\/www.voltairenet.org\/IMG\/pdf\/fdd-report-shock-wave-generator-iran-nuclear-weapons-program.pdf\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">Gener\u00e1tor r\u00e1zov\u00fdch vln pro \u00edr\u00e1nsk\u00fd program jadern\u00fdch zbran\u00ed: V\u00edce ne\u017e studie proveditelnosti<\/a>\u00a0, David Albright a Olli Heinonen, Nadace pro obranu demokraci\u00ed, 7. kv\u011btna 2019.<\/p>\n<p>[ 19 ]\u00a0<a href=\"https:\/\/www.librairie-voltairenet.org\/fr\/livres-en-francais\/90-leffroyable-imposture-2.html\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">L&#8217;Effroyable imposture 2: Manipulations &amp; Fake News<\/a>\u00a0, Thierry Meyssan, Alph\u00e9e et Demi-Lune (2007).<\/p>\n<div class=\"podcarou\">\n<p><a href=\"https:\/\/www.voltairenet.org\/article222523.html\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">Israel &#8211; Iran: The Confrontation<\/a> vy\u0161el 24.6.2025 na voltairenet.org. P\u0159eklad<a href=\"https:\/\/zvedavec.news\/komentare\/2025\/06\/10568-izrael-iran-konfrontace.htm\"> Zv\u011bdavec<\/a><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Konfrontace mezi Izraelem a \u00cdr\u00e1nem v\u016fbec neodpov\u00edd\u00e1 obrazu, kter\u00fd prezentuj\u00ed m\u00e9dia. Jej\u00ed ko\u0159eny sahaj\u00ed do&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":82142,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,38,107,40],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/82141"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=82141"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/82141\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":82143,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/82141\/revisions\/82143"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/82142"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=82141"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=82141"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=82141"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}