{"id":8193,"date":"2022-02-10T07:32:11","date_gmt":"2022-02-10T06:32:11","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=8193"},"modified":"2022-02-10T07:32:11","modified_gmt":"2022-02-10T06:32:11","slug":"demokracie-v-systemu-kapitalismu-podstata-fasada-demontaz","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/02\/10\/demokracie-v-systemu-kapitalismu-podstata-fasada-demontaz\/","title":{"rendered":"Demokracie v syst\u00e9mu kapitalismu: Podstata, fas\u00e1da, demont\u00e1\u017e"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Term\u00edn \u201edemokracie\u201c\u00a0(\u201emoc d\u00e9mosu\u201c, tj.\u00a0lidu)\u00a0je jedn\u00edm z\u00a0nejnejednozna\u010dn\u011bj\u0161\u00edch a\u00a0kv\u016fli t\u00e9to polyfonii a\u00a0amorfnosti jej nelze pova\u017eovat za striktn\u011b v\u011bdeck\u00fd, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed na pomez\u00ed v\u011bdy a\u00a0ideologie a\u00a0ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e t\u00edhne k\u00a0ideologii.<\/p>\n

\n

Kdo nen\u00e1vid\u00ed svobodu? (10)<\/em><\/strong><\/span><\/h1>\n<\/header>\n

Jednou z\u00a0podm\u00ednek svobody je ch\u00e1pat celkov\u00e9 souvislosti konkr\u00e9tn\u00edch ud\u00e1lost\u00ed pro spr\u00e1vn\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed. Jednou z\u00a0takov\u00fdch ot\u00e1zek je ch\u00e1p\u00e1n\u00ed demokracie a\u00a0v\u0161eho toho \u201ehumbuku\u201c kolem n\u00ed. A\u0165 se n\u00e1m to l\u00edb\u00ed nebo ne, dnes op\u011bt prob\u00edh\u00e1 kritick\u00e1 f\u00e1ze v\u00fdvoje cel\u00e9ho lidstva. Ostatn\u011b novela pandemick\u00e9ho z\u00e1kona, p\u0159ijat\u00e1 \u201enovou vl\u00e1dou\u201c n\u00e1m ukazuje, \u017ee na n\u00e1s budou tla\u010dit st\u00e1le (p\u0159ehled poslanc\u016f, jak kdo hlasoval\u00a0ZDE<\/a>. A\u00a0je dob\u0159e vid\u011bt, \u017ee to prosazuj\u00ed i\u00a0strany a\u00a0lid\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou \u201epr\u00fd\u201c zaru\u010den\u011b pravicov\u00e9 orientace (a\u00a0to p\u0159esto\u017ee vy\u0161achovali \u201ePir\u00e1ty\u201c \u2013 nejsp\u00ed\u0161e pr\u00fd novodob\u00e9 \u201ekomunisty\u201c). Prostudujte si tento seznam z\u00a0tohoto hlediska a\u00a0mo\u017en\u00e1 budete m\u00edt argument pro tzv.\u00a0\u201esamozvanou\u201c st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddu, \u010di\u00a0pro hlup\u00e1ky, komu to vlastn\u011b odevzd\u00e1vaj\u00ed hlasy pro zachov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho statusu quo \u2026 a\u00a0pak se tak st\u00e1vaj\u00ed\u00a0 zaru\u010den\u00fdmi podporovateli \u201enovodob\u00e9ho komunismu\u201c \u2013 podle jejich vlastn\u00edho slovn\u00edku. Ostatn\u011b v\u00a0N\u011bmecku to sam\u00e9 p\u0159ece d\u011blala (Merkelov\u00e1) a\u00a0d\u011bl\u00e1 \u201eryze k\u0159es\u0165ansk\u00e1\u201c strana \u2026\u00a0 Ot\u00e1zka zrady vlastn\u00edho n\u00e1roda je ale nad r\u00e1mec tohoto celkov\u00e9ho pojedn\u00e1n\u00ed a\u00a0samoz\u0159ejm\u011b i\u00a0tohoto \u010dl\u00e1nku, p\u016fvodn\u011b napsan\u00e9ho pro studenty a\u00a0to v\u00a0roce 2013. Schv\u00e1ln\u011b jsem vybral takto star\u00fd text, aby bylo vid\u011bt, co se pln\u00ed a\u00a0co ne, tedy je\u0161t\u011b ne \u2013 pozn. p\u0159ekl.<\/em><\/p>\n

Zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed p\u0159ekladatel.<\/em><\/p>\n

I.<\/strong><\/p>\n

O krizi demokracie na Z\u00e1pad\u011b se mluv\u00ed u\u017e dlouho, nejm\u00e9n\u011b \u010dty\u0159i desetilet\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 je t\u0159eba ale poznamenat, \u017ee\u00a0to nen\u00ed demokracie obecn\u011b, co se demontuje<\/strong>,\u00a0ale ta forma<\/strong>, kter\u00e1 se vyvinula v\u00a0severoatlantick\u00e9m j\u00e1dru (USA, z\u00e1padn\u00ed Evropa) kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu v\u00a0letech 1945-1975 a\u00a0kter\u00e1 p\u0159edstavuje vrchol, nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farove\u0148 rozvoje bur\u017eoazn\u00ed demokracie.<\/p>\n

A t\u00e9to \u00farovn\u011b nebylo dosa\u017eeno ani tak logikou v\u00fdvoje samotn\u00e9ho kapitalismu, ale\u00a0navzdory<\/strong>\u00a0n\u00ed.<\/p>\n

V tomto ohledu to, co \u0159ada badatel\u016f naz\u00fdv\u00e1 \u201ekriz\u00ed demokracie\u201c konce dvac\u00e1t\u00e9ho a\u00a0po\u010d\u00e1tku jednadvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, nen\u00ed ni\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e\u00a0n\u00e1vratem bur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti k\u00a0jej\u00ed skute\u010dn\u00e9 norm\u011b<\/strong>\u00a0(form\u011b, podstat\u011b)<\/em>. Existuj\u00ed i\u00a0jin\u00e9 interpretace krize demokracie, kter\u00e9 budou diskutov\u00e1ny n\u00ed\u017ee. Hlavn\u00ed v\u011bc je, \u017ee demokracie je druh ide\u00e1ln\u00ed, propagandisticky proklamovan\u00e9 formy, jej\u00ed\u017e skute\u010dn\u00fd obsah nebyl nikdy \u00fapln\u00fd a\u00a0v\u017edy byl v\u00fdsledkem boje r\u016fzn\u00fdch spole\u010densk\u00fdch sil. Podobn\u011b i\u00a0sou\u010dasn\u00e1 krize demokracie na Z\u00e1pad\u011b je v\u00fdsledkem aktivit ur\u010dit\u00fdch spole\u010densk\u00fdch sil, p\u0159edev\u0161\u00edm nadn\u00e1rodn\u00edch oligarchi\u00ed, \u201eglobaliz\u00e1tor\u016f\u201c (\u201eglobalizace plus totalitarismus\u201c).<\/p>\n

Ne\u017e v\u0161ak budeme hovo\u0159it o\u00a0sou\u010dasn\u00e9m historick\u00e9m okam\u017eiku, je t\u0159eba nejprve \u0159\u00edci n\u011bkolik slov o\u00a0pojmu \u201edemokracie\u201c; za druh\u00e9 o\u00a0realit\u011b bur\u017eoazn\u00ed demokracie, kter\u00e1 byla v\u017edy \u201enen\u00e1padn\u00e1\u201c\u00a0(m\u00e1lo viditeln\u00e1)<\/em>\u00a0sama o\u00a0sob\u011b jako o\u00a0\u201ev\u016fli a\u00a0zastoupen\u00ed\u201c. Pot\u00e9 se pod\u00edvejme na ot\u00e1zku demokratick\u00e9ho \u201evzestupu\u201c v\u00a0letech 1945-1975, jeho p\u0159\u00ed\u010diny a\u00a0nakonec se obra\u0165me k\u00a0sou\u010dasn\u00e9 demont\u00e1\u017ei demokratick\u00fdch instituc\u00ed jako podp\u016frn\u00fdch struktur pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho kapitalismu.<\/p>\n

II.<\/strong><\/p>\n

Term\u00edn \u201edemokracie\u201c\u00a0(\u201emoc d\u00e9mosu\u201c, tj.\u00a0lidu)<\/em>\u00a0je jedn\u00edm z\u00a0nejnejednozna\u010dn\u011bj\u0161\u00edch<\/strong>\u00a0a\u00a0kv\u016fli t\u00e9to polyfonii a\u00a0amorfnosti jej nelze pova\u017eovat za striktn\u011b v\u011bdeck\u00fd (viz nap\u0159.\u00a0Zinov\u011bv, 2000: 311), kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed na pomez\u00ed v\u011bdy a\u00a0ideologie a\u00a0ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e t\u00edhne k\u00a0ideologii. Zpo\u010d\u00e1tku byla demokracie ch\u00e1p\u00e1na jako vl\u00e1da lidu, kter\u00e1 byla na jedn\u00e9 stran\u011b v\u00a0opozici v\u016f\u010di ochlokracii (moci davu), a\u00a0na druh\u00e9 stran\u011b proti aristokracii\/oligarchii a\u00a0monarchii\/tyranii. V\u00a0t\u00e9to souvislosti se term\u00edn \u201edemokracie\u201c pou\u017e\u00edv\u00e1 tak\u00e9 k\u00a0ozna\u010den\u00ed pr\u00e1v a\u00a0svobod ob\u010dan\u016f,\u00a0obvykle form\u00e1ln\u00edch<\/strong>. Zda jsou napln\u011bna skute\u010dn\u00fdm obsahem, a\u00a0pokud ano, jak, je ot\u00e1zka, kter\u00e1 nesouvis\u00ed s\u00a0demokraci\u00ed samotnou, ale s\u00a0konkr\u00e9tn\u00edm spole\u010densk\u00fdm syst\u00e9mem, s\u00a0m\u00edrou toho, kolik v\u00a0z\u00e1vislosti na povaze tohoto syst\u00e9mu a\u00a0specifick\u00e9 situaci \u201es\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed \u2013 od\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed\u201c soci\u00e1ln\u00edch (t\u0159\u00eddn\u00edch) z\u00e1jm\u016f vlastn\u00edci tohoto syst\u00e9mu umo\u017e\u0148uj\u00ed\u00a0(jin\u00fdmi slovy \u2013 co si nevybojujeme nikdy m\u00edt nebudeme. V\u00a0jak\u00e9mkoli syst\u00e9mu! \u2013 pozn. p\u0159ekl.)<\/em>.<\/p>\n

S ohledem na p\u0159\u00edtomnost nebo nep\u0159\u00edtomnost t\u011bchto pr\u00e1v a\u00a0svobod (deklarov\u00e1n\u00ed svobody a\u00a0rovnosti ob\u010dan\u016f, uzn\u00e1n\u00ed v\u016fle v\u011bt\u0161iny jako zdroje moci atd.) se term\u00edn \u201edemokracie\u201c pou\u017e\u00edv\u00e1 k\u00a0charakterizaci typu st\u00e1tnosti a\u00a0samotn\u00e9ho st\u00e1tu. Nej\u010dast\u011bji se tedy v\u00a0ideologick\u00fdch sch\u00e9matech a\u00a0v\u011bdecko-ideologick\u00fdch teori\u00edch pou\u017e\u00edv\u00e1 term\u00edn \u201edemokracie\u201c ve st\u00e1tn\u011b-politick\u00e9m a\u00a0pr\u00e1vn\u00edm rozm\u011bru. Kone\u010dn\u011b v\u00a0bur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti byla demokracie prohl\u00e1\u0161ena za jednu z\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00edch hodnot a\u00a0v\u00a0d\u016fsledku toho za m\u011b\u0159\u00edtko pokroku (odtud formule \u201edemokracie a\u00a0pokrok\u201c). V\u00a0souladu s\u00a0t\u00edmto m\u011b\u0159\u00edtkem Z\u00e1pad hodnotil pokrokovost n\u011bkter\u00fdch spole\u010dnost\u00ed, tj.\u00a0jejich podobnost, p\u0159ipravenost kop\u00edrovat bur\u017eoazn\u00ed Z\u00e1pad, uzn\u00e1val ho jako ur\u010dit\u00fd etalon a\u00a0z\u00e1padn\u00ed\u00a0meum<\/em>\u00a0\u2013 univerz\u00e1ln\u00edm\u00a0verum (m\u016fj \u2013 n\u00e1\u0161).<\/em><\/p>\n

Je nezbytn\u00e9 \u2013 v\u00a0podm\u00ednk\u00e1ch toho, co se naz\u00fdv\u00e1 \u201eob\u010danskou spole\u010dnost\u00ed\u201c, rozli\u0161ovat mezi st\u00e1tn\u00ed a\u00a0ob\u010danskou demokracii. Krom\u011b toho je t\u0159eba rozli\u0161ovat mezi abstraktn\u00ed, ideologickou demokraci\u00ed na jedn\u00e9 stran\u011b a\u00a0jej\u00edmi skute\u010dn\u00fdmi formami v\u00a0jejich konkr\u00e9tn\u00edm obsahu na stran\u011b druh\u00e9.<\/p>\n

Rostouc\u00ed propast mezi \u201eide\u00e1lem\u201c a\u00a0\u201eskute\u010dn\u00fdm\u201c je podstatou evoluce demokracie na Z\u00e1pad\u011b \u2013 evoluce, kter\u00e1 vstoupila do obdob\u00ed krize v\u00a0roce 1970, a\u00a0ve skute\u010dnosti do obdob\u00ed demont\u00e1\u017ee demokracie jako reality s\u00a0relativn\u00edm zachov\u00e1n\u00edm demokracie jako ideologie, za n\u00ed\u017e ve skute\u010dnosti ji\u017e nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd obsah nebo je v\u00a0nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b minim\u00e1ln\u00ed.\u00a0Demokracie byla v\u017edy jen prvkem<\/strong>,\u00a0p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b vn\u011bj\u0161\u00edm<\/strong>\u00a0(sko\u0159\u00e1pkou \u2013 pp)<\/em>,\u00a0z\u00e1padn\u00ed (bur\u017eoazn\u00ed) mocensk\u00e9 struktury<\/strong>,\u00a0kter\u00e1 jako celek nikdy nebyla a\u00a0nen\u00ed skute\u010dn\u011b demokratick\u00e1.<\/strong><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed v\u011bc je, \u017ee na ur\u010dit\u00e9m stupni v\u00fdvoje bur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti, v\u00a0boji bur\u017eoazie s\u00a0feudalismem a\u00a0s\u00a0t\u00edm, co se nep\u0159esn\u011b naz\u00fdv\u00e1 absolutismus, zauj\u00edmal prvek \u201edemokracie\u201c v\u00edce \u010di\u00a0m\u00e9n\u011b v\u00fdznamn\u00e9 m\u00edsto v\u00a0mocensk\u00e9 struktu\u0159e. Na Z\u00e1pad\u011b hr\u00e1la demokracie roli, kter\u00e1 byla d\u00e1le nafukov\u00e1na pro propagandistick\u00e9 \u00fa\u010dely, zejm\u00e9na v\u00a0obdob\u00ed opozice kapitalistick\u00e9ho Z\u00e1padu v\u016f\u010di Sov\u011btsk\u00e9mu svazu jako syst\u00e9mov\u00e9mu antikapitalismu, jako alternativn\u00edmu sv\u011btov\u00e9mu syst\u00e9mu. Nen\u00ed n\u00e1hodou, \u017ee po\u010d\u00ednaje rokem 1970 krize demokracie na Z\u00e1pad\u011b vypukla po\u00a0rozpadu SSSR, kdy hospod\u00e1\u0159i kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu ji\u017e nepot\u0159ebovali \u2013\u00a0p\u0159ed nik\u00fdm a\u00a0pro nic<\/strong>\u00a0\u2013 zachovat ani demokratickou fas\u00e1du.<\/p>\n

Zopakuji: v\u00a0posledn\u00edch 30 a\u017e 40 letech do\u0161lo pouze k\u00a0p\u0159echodu kvantity v\u00a0kvalitu, postupn\u00e1,\u00a0pl\u00ed\u017eiv\u00e1 oddemokratizace Z\u00e1padu<\/strong>\u00a0(tj.\u00a0odstran\u011bn\u00ed i\u00a0t\u011bch mal\u00fdch v\u00fddobytk\u016f, kter\u00e9 byly v\u00fdsledkem, \u010dasto vedlej\u0161\u00edm a\u00a0nep\u0159edv\u00eddan\u00fdm, boje bur\u017eoazie o\u00a0moc) za\u010dala mnohem d\u0159\u00edve \u2013 od doby, kdy bur\u017eoazie z\u00edskala moc v\u00a0\u201e\u00e9\u0159e revoluc\u00ed\u201c (E. Hobsbowm) \u2013 1789-1848. Ve skute\u010dnosti bur\u017eoazie bojovala za demokracii v\u00a0osmn\u00e1ct\u00e9m a\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, to znamen\u00e1, \u017ee organizovala a\u00a0vyu\u017e\u00edvala to, co se pozd\u011bji za\u010dalo naz\u00fdvat \u201ebur\u017eoazn\u00edmi revolucemi\u201c.<\/p>\n

\u201ePokud jde o\u00a0t\u0159\u00eddu, kter\u00e1 revoluci prov\u00e1d\u00ed\u201c<\/em>, jak napsali K. Marx a\u00a0F. Engels,\u00a0\u201et\u00edm, \u017ee se stav\u00ed proti jin\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b, nejedn\u00e1 od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku jako t\u0159\u00edda, n\u00fdbr\u017e jako p\u0159edstavitel cel\u00e9 spole\u010dnosti<\/em>;\u00a0jev\u00ed se jako jednolit\u00e1 masa spole\u010dnosti v\u00a0protikladu k\u00a0jedin\u00e9 vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00edd\u011b. Je tomu tak proto, \u017ee zpo\u010d\u00e1tku je jej\u00ed z\u00e1jem st\u00e1le v\u00edce \u010di\u00a0m\u00e9n\u011b spojen s\u00a0obecn\u00fdm z\u00e1jmem v\u0161ech ostatn\u00edch nepod\u0159\u00edzen\u00fdch t\u0159\u00edd, proto\u017ee je\u0161t\u011b nem\u011bl \u010das, pod tlakem do t\u00e9 doby existuj\u00edc\u00edch vztah\u016f, aby se vyvinul ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1jem nov\u00e9 t\u0159\u00eddy\u201c<\/em>\u00a0(Marx a\u00a0Engels, 1955: 47).<\/p>\n

Zde je t\u0159eba poznamenat, \u017ee Marx a\u00a0Engels pon\u011bkud zjednodu\u0161ili a\u00a0narovnali situaci: ve skute\u010dnosti t\u0159\u00edda, kter\u00e1 revoluci prov\u00e1d\u00ed, nez\u0159\u00eddka \u010din\u00ed revoluci nejen proti b\u00fdval\u00fdm p\u00e1n\u016fm, ale \u2013 automaticky \u2013 i\u00a0proti b\u00fdval\u00fdm a\u00a0budouc\u00edm \u201enep\u00e1n\u016fm\u201c, i\u00a0kdy\u017e v\u00a0tezi je\u00a0ratio<\/em>\u00a0(1)<\/strong>, zejm\u00e9na proto, \u017ee v\u00a0pozn\u00e1mk\u00e1ch Marx stanovil specifick\u00fd p\u016fvod \u201euniverzality\u201c z\u00e1jm\u016f, mezi nimi iluzi spole\u010dn\u00fdch z\u00e1jm\u016f a\u00a0sebeklam ideolog\u016f.<\/p>\n

V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b byla demokracie jedn\u00edm z\u00a0prapor\u016f boje \u00e9ry revoluc\u00ed a\u00a0za t\u00edmto praporem byl ur\u010dit\u00fd obsah \u2013 tento obsah byli nuceni p\u0159ipou\u0161t\u011bt a\u00a0po\u00a0ur\u010ditou (historicky kr\u00e1tkou) dobu dostal p\u0159\u00edle\u017eitost k\u00a0relativn\u011b autonomn\u00edmu \u017eivotu. Jakmile se v\u0161ak bur\u017eoazie zmocnila moci (nebo bylo dosa\u017eeno kompromisu mezi bur\u017eoazi\u00ed a\u00a0aristokraci\u00ed Star\u00e9ho \u0159\u00e1du), za\u010dal se rozv\u00edjet rozporupln\u00fd proces.<\/p>\n

Na jedn\u00e9 stran\u011b, od roku 1860, bur\u017eoazie (p\u0159edev\u0161\u00edm ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, ale pak i\u00a0v\u00a0dal\u0161\u00edch zem\u00edch severoatlantick\u00e9 z\u00f3ny) za\u010dala zahrnovat pracuj\u00edc\u00ed t\u0159\u00eddu, p\u0159edev\u0161\u00edm d\u011bln\u00edky, do politick\u00e9ho procesu, roz\u0161i\u0159ovat pr\u00e1vo volit i\u00a0na n\u011b, co\u017e jim umo\u017enilo vytv\u00e1\u0159et vlastn\u00ed politick\u00e9 strany a\u00a0hnut\u00ed atd. To znamen\u00e1, \u017ee navenek doch\u00e1z\u00ed k\u00a0rozvoji demokracie, kter\u00fd tak vyd\u011bsil mnoho konzervativc\u016f.<\/p>\n

Na druh\u00e9 stran\u011b,\u00a0\u010d\u00edm demokrati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed byly vn\u011bj\u0161\u00ed formy a\u00a0fas\u00e1da bur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti, t\u00edm v\u00edce skute\u010dn\u00e1 moc odch\u00e1zela do st\u00ednu<\/strong>, do uzav\u0159en\u00fdch, ve skute\u010dnosti antidemokratick\u00fdch nadn\u00e1rodn\u00edch struktur sv\u011btov\u00e9 koordinace a\u00a0\u0159\u00edzen\u00ed: do zedn\u00e1\u0159sk\u00fdch, parazedn\u00e1\u0159sk\u00fdch a\u00a0od konce 19.\u00a0stolet\u00ed. \u2013 do z\u00e1sadn\u011b odli\u0161n\u00fdch, ji\u017e nezd\u011bd\u011bn\u00fdch bur\u017eoazi\u00ed ze Star\u00e9ho \u0159\u00e1du (15.\u00a0a\u017e 17.\u00a0stolet\u00ed), ale vytvo\u0159en\u00fdch j\u00ed samotnou na bur\u017eoazn\u00edm z\u00e1klad\u011b (\u201eMy\u201c\/\u201cSkupina\u201c Rhodosu, Milnerova spole\u010dnost a\u00a0dal\u0161\u00ed).<\/p>\n

Ve dvoukonturn\u00edm\u00a0(cca \u2013 dvouobrysov\u00e9m, dvou rys\u016f \u2013 pozn. aut.)<\/em>\u00a0syst\u00e9mu moci bur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti, kter\u00fd byl nakonec vytvo\u0159en koncem 19.\u00a0stolet\u00ed, se\u00a0strany a\u00a0ofici\u00e1ln\u00ed instituce, st\u00e1tn\u011b-politick\u00e9 struktury n\u00e1rodn\u00ed \u00farovn\u011b st\u00e1le v\u00edce m\u011bnily ve funk\u010dn\u00ed org\u00e1ny klub\u016f a\u00a0l\u00f3\u017e\u00ed, tj.\u00a0v\u00a0uzav\u0159en\u00e9 struktury nadn\u00e1rodn\u00ed \u00farovn\u011b.<\/strong>\u00a0V takov\u00e9 situaci byla rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se demokratizace fas\u00e1dy, tj.\u00a0form\u00e1ln\u00ed demokratizace, nejen kompenzov\u00e1na, ale i\u00a0podkop\u00e1v\u00e1na \u201esmysluplnou\u201c dedemokratizac\u00ed. Jin\u00fdmi slovy, demokratick\u00fd prvek moci se st\u00e1val st\u00e1le m\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdm.<\/p>\n

Skute\u010dnost vn\u011bj\u0161\u00ed demokratizace projevuj\u00edc\u00ed se vznikem d\u011blnick\u00fdch (labouristick\u00fdch, socialistick\u00fdch, soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00fdch) stran by tak\u00e9 nem\u011bla b\u00fdt zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed. Wallerstein spr\u00e1vn\u011b poznamenal, \u017ee kapitalismus je jedin\u00fd syst\u00e9m, kter\u00fd\u00a0legalizuje politickou opozici v\u016f\u010di sob\u011b\u00a0<\/strong>(tj.\u00a0vlastn\u00edm majitel\u016fm \u2013 elit\u00e1m). Ve v\u00fdsledku z\u00e1stupci nevl\u00e1dnouc\u00edch skupin z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed p\u0159\u00edstup k\u00a0politice, k\u00a0politick\u00e9 h\u0159e, ale\u00a0podle pravidel napsan\u00fdch p\u00e1ny\u00a0<\/strong>(tj.\u00a0bur\u017eoazi\u00ed),\u00a0kte\u0159\u00ed prezentuj\u00ed svoje soukrom\u00e9, t\u0159\u00eddn\u00ed pravidla a\u00a0z\u00e1jmy<\/strong>\u00a0ve form\u011b v\u0161eobecn\u00fdch, univerz\u00e1ln\u00edch, nadt\u0159\u00eddn\u00edch nacion\u00e1ln\u00edch, dovedn\u011b usm\u011br\u0148uj\u00ed jak\u00fdkoli protest do Prokrustova lo\u017ee\u00a0(2)<\/strong>\u00a0demokracie a\u00a0\u201echroustaj\u00ed\u201c ho sv\u00fdmi \u201enemilosrdn\u00fdmi \u010delistmi\u201c.<\/p>\n

Doch\u00e1z\u00ed tak\u00a0k politick\u00e9 domestikaci<\/strong>\u00a0(neutralizaci)<\/em>\u00a0spole\u010densky nebezpe\u010dn\u00fdch t\u0159\u00edd a\u00a0demokracie se st\u00e1v\u00e1 formou zachov\u00e1n\u00ed hierarchie a\u00a0omezen\u00ed\u00a0<\/strong>(udr\u017een\u00ed)<\/em>\u00a0opozi\u010dn\u00edch hnut\u00ed v\u00a0ur\u010dit\u00fdch r\u00e1mc\u00edch<\/strong>.<\/p>\n

Je t\u0159eba m\u00edt na pam\u011bti, \u017ee demokratick\u00e1 pravidla a\u00a0instituce jsou vytv\u00e1\u0159eny\u00a0nedemokratick\u00fdmi silami a\u00a0vrstvami pro nedemokratick\u00e9 \u00fa\u010dely<\/strong>\u00a0a p\u016fsob\u00ed jen jako funkce, vn\u011bj\u0161\u00ed kontura uzav\u0159en\u00fdch struktur.<\/p>\n

III.<\/strong><\/p>\n

V historii kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu, jeho severoatlantick\u00e9ho j\u00e1dra, p\u0159itom ob\u010das do\u0161lo k\u00a0\u201eroz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed demokracie\u201c, ale to bylo zp\u016fsobeno vn\u011bj\u0161\u00edmi, mimo\u0159\u00e1dn\u00fdmi okolnostmi (v\u00e1lky, revoluce, skute\u010dnost existence SSSR) a\u00a0byly historicky kr\u00e1tkodob\u00e9 povahy \u2013 n\u011bkolik desetilet\u00ed. \u0158\u00edjnov\u00e1 revoluce, kter\u00e1 se odehr\u00e1la mimo Z\u00e1pad, tak otev\u0159ela novou \u00e9ru ve v\u00fdvoji demokracie na samotn\u00e9m Z\u00e1pad\u011b.<\/p>\n

Zaprv\u00e9, samotn\u00e1 revoluce vznikla v\u00a0kontextu glob\u00e1ln\u00ed krize, kter\u00e1 zp\u016fsobila demokratick\u00fd vzestup, kter\u00fd pon\u011bkud oslabil tlak \u201e\u017eelezn\u00e9 paty\u201c bur\u017eoasie.<\/p>\n

Za druh\u00e9, se vznikem SSSR se spolu s\u00a0bur\u017eoazn\u00ed demokraci\u00ed objevil nov\u00fd, alternativn\u00ed typ demokracie \u2013 socialistick\u00fd, zalo\u017een\u00fd nikoli na pr\u00e1vech jednotlivce, ale na soci\u00e1ln\u00ed spravedlnosti.<\/p>\n

Vzhledem k\u00a0tomu, \u017ee sov\u011btsk\u00fd syst\u00e9m byl odm\u00edtnut\u00edm autokracie i\u00a0kapitalismu, socialistick\u00e1 demokracie v\u00a0sov\u011btsk\u00e9m Rusku m\u011bla dva zdroje: Za prv\u00e9 tradi\u010dn\u00ed hodnotu rusk\u00e9 civilizace, jako je soci\u00e1ln\u00ed spravedlnost, kterou Hol\u0161t\u00fdnsko-Gottornsko-Romanovsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e od roku 1762 zjevn\u011b pop\u00edrala; za druh\u00e9 nad\u0159azenost kolektivn\u00edho dobra nad jednotlivcem, kter\u00e1 poch\u00e1z\u00ed z\u00a0evropsk\u00e9ho jakobinismu. Je t\u0159eba m\u00edt na pam\u011bti, \u017ee rusk\u00e1 revoluce nebyla jen rusk\u00fdm fenom\u00e9nem, ale byla stejn\u011b tak fenom\u00e9nem panevropsk\u00fdm a\u00a0sv\u011btov\u00fdm: Byla to realizace levicov\u00e9ho, demokratick\u00e9ho (jakob\u00ednsk\u00e9ho) projektu modernity na rusk\u00e9 p\u016fd\u011b. Jin\u00fdmi slovy, samotn\u00fd vznik SSSR byl faktorem, kter\u00fd zhor\u0161il krizi bur\u017eoazn\u00ed demokracie zp\u016fsobenou prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou.<\/p>\n

Reakc\u00ed \u201edemokratick\u00e9ho Z\u00e1padu\u201c na krizi demokracie v\u00a0prvn\u00ed \u010dtvrtin\u011b dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed byl vznik pravicov\u00fdch autorit\u00e1\u0159sk\u00fdch a\u00a0totalitn\u00edch re\u017eim\u016f\u00a0(It\u00e1lie, Rakousko, N\u011bmecko atd. A\u00a0proto tak\u00e9 \u201enezasahov\u00e1n\u00ed\u201c ve prosp\u011bch pln\u011b demokraticky zvolen\u00e9 socialisticky orientovan\u00e9 vl\u00e1dy ve \u0160pan\u011blsku v\u00a0polovin\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed a\u00a0n\u00e1sledn\u011b n\u00e1stup Franca \u2013 pozn. p\u0159ekl.)<\/em>. Dokonce i\u00a0v\u00a0\u201ecitadele demokracie\u201c \u2013 Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a\u00a0zejm\u00e9na ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech \u2013 do\u0161lo k\u00a0omezen\u00ed \u0159ady pr\u00e1v a\u00a0svobod v\u011bt\u0161iny obyvatelstva, dal\u0161\u00edm faktorem byla glob\u00e1ln\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize v\u00a0letech 1929-1933.<\/p>\n

V t\u00e9to souvislosti bude u\u017eite\u010dn\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee v\u00a0SSSR v\u00a0t\u00e9to dob\u011b (1936-1937) politbyro provalilo Stalin\u016fv pokus demokratizovat mocensk\u00fd syst\u00e9m \u2013 v\u016fdce cht\u011bl ve volb\u00e1ch zav\u00e9st princip alternativn\u00edch kandid\u00e1t\u016f\u00a0(celkem opr\u00e1vn\u011bn\u011b se politbyro ve sv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b b\u00e1lo, \u017ee bude odstaveno od moci a\u00a0vl\u00e1dy, Stalin a\u00a0jeho \u201ekomanda\u201c by naopak jednozna\u010dn\u011b mohli z\u00edskat \u2013 pozn. p\u0159ekl.).<\/em><\/p>\n

Pov\u00e1le\u010dn\u00e9 t\u0159icetilet\u00ed (1945-1975) bylo obdob\u00edm mocn\u00e9ho (a\u00a0z\u0159ejm\u011b posledn\u00edho) rozkv\u011btu bur\u017eoazn\u00ed demokracie. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, byl to\u00a0do\u010dasn\u00fd odpo\u010dinek v\u00a0dlouh\u00e9 krizi<\/strong>, kter\u00e1 za\u010dala spolu s\u00a0dvac\u00e1t\u00fdm stolet\u00edm.<\/p>\n

Je n\u011bkolik p\u0159\u00ed\u010din pro demokratick\u00fd vzestup v\u00a0letech 1945-1975.<\/p>\n

Za prv\u00e9: V\u00edt\u011bzstv\u00ed nad T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161\u00ed a\u00a0n\u00e1rodn\u00edm socialismem (\u201efa\u0161ismem\u201c) pos\u00edlilo ty s\u00edly, kter\u00e9 se postavily proti fa\u0161ismu pod praporem demokracie \u2013 byly v\u00a0\u010dele boje proti \u201ehn\u011bd\u00e9mu moru\u201c. Za t\u011bchto podm\u00ednek se i\u00a0ti ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a\u00a0Spojen\u00fdch st\u00e1tech, kte\u0159\u00ed nep\u0159\u00edmo sympatizovali s\u00a0T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161\u00ed a\u00a0udr\u017eovali s\u00a0n\u00ed ekonomick\u00e9 a\u00a0dokonce i\u00a0politick\u00e9 kontakty t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e do konce v\u00e1lky, museli chovat \u201edemokraticky\u201c. Nav\u00edc v\u00a0rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se konfrontaci se SSSR byly z\u00e1padn\u00ed elity nuceny prezentovat se jako \u201eobr\u00e1nci demokracie\u201c a\u00a0hr\u00e1t vhodn\u00e9 spole\u010densko-politick\u00e9 hry.<\/p>\n

Za druh\u00e9: Pov\u00e1le\u010dn\u00e9 t\u0159icetilet\u00ed bylo obdob\u00edm bezprecedentn\u00edho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho rozmachu. Boom dal vzniknout takov\u00e9 s\u00edle d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy a\u00a0st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy (u\u00a0kter\u00fdch se objevily sv\u00e9 vlastn\u00ed siln\u00e9 strany), kterou bylo velmi nebezpe\u010dn\u00e9 ignorovat, a\u00a0mnohem nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed bylo na n\u011b vyv\u00edjet p\u0159\u00edm\u00fd tlak. Ekonomick\u00e1 prosperita nav\u00edc umo\u017enila vypl\u00e1cet se od t\u011bchto skupin jak ekonomicky, tak politicky.<\/p>\n

Za t\u0159et\u00ed, a\u00a0to je to hlavn\u00ed: Samotn\u00fd fakt existence SSSR, konfrontace mezi kapitalismem a\u00a0socialismem, prob\u00edhaj\u00edc\u00ed studen\u00e1 v\u00e1lka \u2013 to v\u0161e donutilo vl\u00e1dnouc\u00ed kruhy vedouc\u00edch st\u00e1t\u016f kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu prov\u00e1d\u011bt politiku relativn\u00edho usmi\u0159ov\u00e1n\u00ed ur\u010dit\u00fdch vrstev sv\u00fdch zem\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm t\u011bch, kte\u0159\u00ed sv\u00fdm soci\u00e1ln\u011b-ekonomick\u00fdm postaven\u00edm, svou t\u0159\u00eddn\u00ed situac\u00ed mohli sympatizovat se SSSR a\u00a0sna\u017eit se zav\u00e9st n\u011bkter\u00e9 z\u00a0jeho soci\u00e1ln\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f u\u00a0sebe doma.<\/p>\n

Odtud pramen\u00ed odklon bur\u017eoazn\u00edho politick\u00e9ho syst\u00e9mu od demokratick\u00e9 m\u00edry a\u00a0normy, kter\u00e1 je mu svou povahou imanentn\u00ed\u00a0(3)<\/strong>\u00a0a vztahuje se jen na nejvy\u0161\u0161\u00ed vrstvy.<\/p>\n

Tyto t\u0159i prim\u00e1rn\u00ed faktory (existovaly i\u00a0druho\u0159ad\u00e9, vedlej\u0161\u00ed) vedly k\u00a0expanzi a\u00a0\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b k\u00a0prohlouben\u00ed demokratick\u00fdch praktik v\u00a0bur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti v\u00a0onom jedine\u010dn\u00e9m, v\u00fdjime\u010dn\u00e9m obdob\u00ed d\u011bjin Z\u00e1padu. Toto obdob\u00ed lze popsat jako \u201erozkv\u011bt bur\u017eoazn\u00ed demokracie\u201c, kter\u00e1 v\u0161ak trvala jen 30 let (otrok\u00e1\u0159sk\u00e1 demokracie v\u00a0Ath\u00e9n\u00e1ch v\u0161ak tak\u00e9 netrvala o\u00a0moc d\u00e9le).<\/p>\n

IV.<\/strong><\/p>\n

Mnoz\u00ed v\u011b\u0159ili, \u017ee situace vznikl\u00e1 v\u00a0letech 1945-1975 bude pokra\u010dovat po\u00a0velmi dlouhou dobu, ne-li nav\u017edy, a\u00a0stav\u011bli progn\u00f3zy, je\u017e ji extrapolovaly\u00a0do budoucnosti, jak bl\u00edzk\u00e9 tak i\u00a0vzd\u00e1len\u00e9. Nicm\u00e9n\u011b, jak \u0159\u00edkali sta\u0159\u00ed latin\u00edci,\u00a0nihil dat Fortuna mancipio<\/em>\u00a0\u2013 osud nic ned\u00e1v\u00e1 nav\u011bky\u00a0(jin\u00fd p\u0159eklad \u2013 \u0161t\u011bst\u011bna nic ned\u00e1v\u00e1 nav\u017edy).<\/em><\/p>\n

Ji\u017e ve druh\u00e9 polovin\u011b roku 1960 se situace za\u010dala m\u011bnit. Ekonomick\u00e1 prosperita za\u010dala kon\u010dit s\u00a0f\u00e1z\u00ed \u201eA-Kondrat\u011bv\u201c (\u201evzestupn\u00e1 vlna\u201c Kondrat\u011bvova cyklu); B-f\u00e1ze (\u201esestupn\u00e1 vlna\u201c) se r\u00fdsovala p\u0159ed n\u00e1mi\u00a0(4)<\/strong>, a\u00a0to znamenalo, \u017ee soci\u00e1ln\u00ed kol\u00e1\u010d se zmen\u0161il a\u00a0u\u017e nebude mo\u017en\u00e9 tak moc pumpovat \u010d\u00e1st p\u0159\u00edjm\u016f shora dol\u016f pomoc\u00ed da\u0148ov\u00e9ho syst\u00e9mu soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu.).<\/p>\n

Mimochodem, probl\u00e9my s\u00a0t\u00edmto typem st\u00e1tu tak\u00e9 vznikly v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let: Zv\u011bt\u0161il se a\u00a0stal se m\u00e9n\u011b efektivn\u00edm, zat\u00edmco z\u00e1rove\u0148 z\u016fstal jedn\u00edm ze symbol\u016f a\u00a0\u00fasp\u011bch\u016f bur\u017eoazn\u00ed demokracie.<\/p>\n

A kone\u010dn\u011b, nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edm probl\u00e9mem pro vrcholnou bur\u017eoazii a\u00a0establishment, kter\u00fd zastupoval jej\u00ed z\u00e1jmy, byla rostouc\u00ed soci\u00e1ln\u011b-ekonomick\u00e1 moc d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy a\u00a0st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy v\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9 demokracii, kter\u00e1 se odr\u00e1\u017eela v\u00a0politick\u00e9 moci levicov\u00fdch, st\u0159edolev\u00fdch a\u00a0levicov\u011b liber\u00e1ln\u00edch stran p\u0159ipraven\u00fdch hodit v\u00fdzvu elit\u00e1m\u00a0(tyto v\u00fdznamy ve \u201estar\u00fdch, p\u016fvodn\u00edch\u201c smyslech \u2013 pozn. p\u0159ekl.)<\/em>.<\/p>\n

Elity to pochopily velmi dob\u0159e, uv\u011bdomily si, \u017ee je to demokracie, by\u0165 se v\u0161\u00ed svou form\u00e1lnost\u00ed a\u00a0fas\u00e1dou, kter\u00e1 m\u016f\u017ee b\u00fdt pou\u017eita, ne-li k\u00a0podkop\u00e1n\u00ed jejich (nejvy\u0161\u0161\u00edch) pozic, pak k\u00a0v\u00fdrazn\u00e9mu omezen\u00ed jejich ekonomick\u00e9ho a\u00a0politick\u00e9ho prostoru.<\/p>\n

Pro \u0159e\u0161en\u00ed mezi jin\u00fdm i\u00a0probl\u00e9mu \u201enadm\u011brn\u00e9\u201c demokracie (i\u00a0kdy\u017e samoz\u0159ejm\u011b nejen to) byly na p\u0159elomu let 1960 a\u00a01970 vytvo\u0159eny z\u00e1sadn\u011b nov\u00e9 uzav\u0159en\u00e9 nadn\u00e1rodn\u00ed struktury sv\u011btov\u00e9 (glob\u00e1ln\u00ed) koordinace a\u00a0\u0159\u00edzen\u00ed \u2013 \u0158\u00edmsk\u00fd klub (1968) a\u00a0Trilater\u00e1ln\u00ed komise (1973).<\/p>\n

Je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee ji\u017e v\u00a0roce 1975 na p\u0159\u00edkaz Trilater\u00e1ln\u00ed komise t\u0159i v\u00fdznamn\u00ed sociologov\u00e9 a\u00a0politologov\u00e9 \u2013 S. Huntington (USA), M. Crozier (Francie) a\u00a0D. Watanuki (Japonsko) \u2013 p\u0159\u00edpravili zpr\u00e1vu \u201eKrize demokracie\u201c, kter\u00e1 se na n\u011bkolik desetilet\u00ed st\u00e1v\u00e1 ideologick\u00fdm ospravedln\u011bn\u00edm dedemokratizace Z\u00e1padu a\u00a0jakousi sv\u00e9r\u00e1znou p\u0159\u00edru\u010dkou k\u00a0akci. Tento otev\u0159en\u00fd dokument nebyl dosud p\u0159elo\u017een do ru\u0161tiny, proto m\u00e1 smysl sezn\u00e1mit se alespo\u0148 s\u00a0n\u011bkolika my\u0161lenkami z\u00a0n\u011bj.<\/p>\n

V dokladu byly p\u0159esn\u011b a\u00a0otev\u0159en\u011b ozna\u010deny hrozby vl\u00e1dnouc\u00ed vrstv\u011b \u2013 p\u0159edev\u0161\u00edm to, \u017ee proti n\u011bmu za\u010d\u00edn\u00e1 pracovat samotn\u00e1 demokracie i\u00a0welfare state (st\u00e1t v\u0161eobecn\u00e9ho soci\u00e1ln\u00edho zabezpe\u010den\u00ed, zformovan\u00fd v\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed).<\/p>\n

Pod kriz\u00ed demokracie se myslelo ne krize demokracie v\u016fbec jako takov\u00e9, ale takov\u00fd v\u00fdvoj demokracie, kter\u00fd byl elit\u00e1m nev\u00fdhodn\u00fd.<\/strong><\/p>\n

V dokladu se tvrdilo, \u017ee rozvit\u00ed demokracie na Z\u00e1pad\u011b vede ke zmen\u0161en\u00ed moci vl\u00e1d, \u017ee r\u016fzn\u00e9 skupiny vyu\u017e\u00edvaj\u00edc demokracii za\u010daly boj o\u00a0takov\u00e1 pr\u00e1va a\u00a0privilegia, na kter\u00e1 nikdy p\u0159ed t\u00edm nepretendovaly a\u00a0\u017ee tyto \u201eexcesy demokracie\u201c\u00a0(5)<\/strong>\u00a0se jev\u00ed v\u00fdzvami existuj\u00edc\u00edmu syst\u00e9mu vl\u00e1dnut\u00ed.\u00a0\u201eHrozba demokratick\u00e9mu vl\u00e1dnut\u00ed v\u00a0USA m\u00e1 ne vn\u011bj\u0161\u00ed charakter\u201c<\/em>, psali auto\u0159i,\u00a0\u201ejej\u00edm zdrojem je \u201evnit\u0159n\u00ed dynamika samotn\u00e9 demokracie ve vysoce vzd\u011blan\u00e9, mobiln\u00ed spole\u010dnosti charakteruj\u00edc\u00ed se vysok\u00fdm stupn\u011bm (politick\u00e9) \u00fa\u010dasti\u201c<\/em>\u00a0(Crosier, Huntington, Watanuki, 1975: 113). Experti doporu\u010dovali podporovat r\u016fst nezapojov\u00e1n\u00ed (noninvolvement) mas do politiky, rozvit\u00ed apatie, \u201eukrotit\u201c demokracii, vych\u00e1zeje z\u00a0toho, \u017ee ona je jen zp\u016fsob organizace moci, p\u0159i\u010dem\u017e v\u016fbec ne univerz\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n

D\u00e1le se v\u00a0dokladu psalo:\u00a0\u201eV mnoh\u00e1 p\u0159\u00edpadech je nezbytn\u00e1 expertn\u00ed znalost, p\u0159evaha ve pozici i\u00a0hodnosti (seniorita)\u00a0(6)<\/strong>, zku\u0161enostech a\u00a0zvl\u00e1\u0161tn\u00edch schopnostech mohou p\u0159ev\u00e1\u017eit po\u017eadavky demokracie jako zp\u016fsobu konstituov\u00e1n\u00ed moci a\u00a0vl\u00e1dy\u201c<\/em>\u00a0(tamt\u00e9\u017e: 113\u2013114).<\/p>\n

\u201eKrize demokracie\u201c ud\u011blala tlustou \u010d\u00e1ru za \u201et\u0159icetilet\u00edm demokracie\u201c a\u00a0otev\u0159ela novou epochu v\u00a0historii Z\u00e1padu \u2013 opa\u010dnou \u201eslavn\u00e9mu t\u0159icetilet\u00ed\u201c (Jean Fourasti\u00e9), znamenaj\u00edc\u00ed n\u00e1vrat kapitalismu, bur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti j\u00e1dra kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu, ke stavu p\u0159elomu 19.\u00a0a\u00a020.\u00a0stolet\u00ed, k\u00a0dob\u011b \u201e\u017eelezn\u00e9 paty\u201c (J. London).<\/p>\n

Od konce sedmdes\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed\u00a0elity kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu rozt\u00e1\u010d\u00ed<\/strong>\u00a0t\u0159\u00eddn\u00ed \u00fatok na demokratick\u00e9 instituty bur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti<\/strong>\u00a0(sna\u017e\u00ed se je v\u00a0maxim\u00e1ln\u00ed m\u00ed\u0159e sv\u00e9st k\u00a0fas\u00e1dnosti, k\u00a0pouh\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed form\u011b \u2013 a\u00a0s\u00a0\u010dasem se st\u00e1le m\u00e9n\u011b starat i\u00a0o\u00a0vn\u011bj\u0161\u00ed dekorum) na ty vrstvy, kter\u00e9 nem\u00e1lo z\u00edskaly na pov\u00e1le\u010dn\u00e9 demokratizaci bur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti a\u00a0zjevn\u011b p\u0159edstavovaly nejv\u011bt\u0161\u00ed hrozbu pro jeho elity.<\/p>\n

V\u016fbec ne n\u00e1hodou byly prvn\u00ed \u00fadery v\u00a0r\u00e1mc\u00edch a\u00a0prost\u0159ednictv\u00edm \u2013 thatcherismu ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a\u00a0reaganomiky<\/strong>\u00a0ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech naneseny nejv\u00edce organizovan\u00fdm odbor\u016fm (lete\u010dt\u00ed dispe\u010de\u0159i) a\u00a0nejv\u00edce aktivn\u00edm skupin\u00e1m pracuj\u00edc\u00ed t\u0159\u00eddy (horn\u00edci). Z\u00e1rove\u0148, dokud existoval Sov\u011btsk\u00fd svaz, jako syst\u00e9mov\u00fd antikapitalismus, byla pak \u00fapln\u00e1 dedemokratizace Z\u00e1padu obt\u00ed\u017en\u00e1; v\u00a0tomto ohledu je jasn\u00e9, \u017ee zni\u010den\u00ed SSSR bylo pro elitu kapitalistick\u00e9ho sv\u011bta jasn\u00fdm imperativem\u00a0(\u00fakolem \u010d\u00edslo jedna \u2013 pozn. p\u0159ekl.)<\/em>\u00a0nejen zahrani\u010dn\u00ed, ale i\u00a0dom\u00e1c\u00ed politiky.<\/p>\n

Je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee s\u00a0likvidac\u00ed SSSR se neoliber\u00e1ln\u00ed dedemokratizace na Z\u00e1pad\u011b za\u010dala rozv\u00edjet ji\u017e nejen bez v\u00e1\u017en\u00e9ho vm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed, ale tak\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 otev\u0159en\u011b. Tento proces prob\u00edhal n\u011bkolika sm\u011bry:<\/p>\n