{"id":80877,"date":"2025-06-10T00:35:19","date_gmt":"2025-06-09T22:35:19","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=80877"},"modified":"2025-06-09T19:24:05","modified_gmt":"2025-06-09T17:24:05","slug":"ozbrojeny-ekonomicky-a-medialni-terorismus-co-dela-francie-v-africe","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/06\/10\/ozbrojeny-ekonomicky-a-medialni-terorismus-co-dela-francie-v-africe\/","title":{"rendered":"Ozbrojen\u00fd, ekonomick\u00fd a medi\u00e1ln\u00ed terorismus: Co d\u011bl\u00e1 Francie v Africe?"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Po letech francouzsk\u00fdch protiteroristick\u00fdch mis\u00ed v oblasti Sahelu je \u010d\u00edm d\u00e1l jasn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee africk\u00e9 probl\u00e9my pot\u0159ebuj\u00ed africk\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed.<\/h3>\n
\n

\u201eNa\u0161ich nep\u0159\u00e1tel je mnoho a jsou p\u0159ipraveni zneu\u017e\u00edt ka\u017edou na\u0161i slabinu,\u201c<\/em>\u00a0ale\u00a0\u201eani brutalita, ani krutost, ani mu\u010den\u00ed m\u011b nikdy nep\u0159inut\u00ed \u017e\u00e1dat o slitov\u00e1n\u00ed, nebo\u0165 rad\u011bji zem\u0159u s nesklon\u011bnou hlavou, s neot\u0159esitelnou v\u00edrou a s hlubokou d\u016fv\u011brou v osud sv\u00e9 zem\u011b, ne\u017e abych \u017eil v podru\u010d\u00ed.\u201c<\/em><\/p>\n

Tato prohl\u00e1\u0161en\u00ed Kwameho Nkrumaha a Patrice Lumumby vystihuj\u00ed t\u00ed\u017eivou situaci \u010dlen\u016f Aliance st\u00e1t\u016f Sahelu, kterou tvo\u0159\u00ed Mali, Burkina Faso a Niger (AES), je\u017e \u010del\u00ed ne\u00fanavn\u00fdm teroristick\u00fdm povst\u00e1n\u00edm navzdory desetilet\u00edm vojensk\u00fdch operac\u00ed b\u00fdval\u00fdch koloni\u00e1ln\u00edch mocnost\u00ed.<\/p>\n

AES je v\u00edce ne\u017e jen bezpe\u010dnostn\u00ed pakt, ale vys\u00edl\u00e1 sign\u00e1l jednozna\u010dn\u00e9ho odm\u00edtnut\u00ed neokoloni\u00e1ln\u00edch projekt\u016f, signalizuje posun sm\u011brem k absolutn\u00ed suverenit\u011b, investic\u00edm do lok\u00e1ln\u00edch \u0159e\u0161en\u00ed a industrializace a budov\u00e1n\u00ed nov\u00fdch strategick\u00fdch alianc\u00ed.<\/p>\n

Historie v\u0161ak Afri\u010dan\u016fm nab\u00edz\u00ed varovnou p\u0159ipom\u00ednku, \u017ee panafri\u010dt\u00ed aktivist\u00e9 jako Patrice Lumumba, Muammar Kadd\u00e1f\u00ed a Kwame Nkrumah zaplatili za takov\u00e9 ambice nejvy\u0161\u0161\u00ed cenu, a\u0165 u\u017e sv\u00fdmi \u017eivoty, nebo svr\u017een\u00edm p\u0159evraty podporovan\u00fdmi neviditeln\u00fdma rukama koloni\u00e1ln\u00edch duch\u016f. Z tohoto d\u016fvodu je krok AES odv\u00e1\u017en\u00fdm pokusem ukon\u010dit to, co pova\u017euje za neokolonialismus. Dovol\u00ed jim v\u0161ak p\u0159\u00edjemci star\u00e9ho \u0159\u00e1du usp\u011bt?<\/p>\n

\n
\n\"RT\"<\/picture>\n
\n
Kon\u017esk\u00fd premi\u00e9r Patrice Lumumba m\u00e1v\u00e1 pot\u00e9, co mu N\u00e1rodn\u00ed sen\u00e1t v Leopoldville v Kongu 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1960 vyslovil d\u016fv\u011bru pom\u011brem hlas\u016f 41 ku 2. \u00a9 Getty Images\/Bettmann<\/em><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

Kolonialismus jako zdroj n\u00e1rodn\u00ed hrdosti<\/h2>\n

Afrika je d\u011bji\u0161t\u011bm konflikt\u016f ji\u017e od doby, kdy si koloni\u00e1ln\u00ed mocnosti na Berl\u00ednsk\u00e9 konferenci v letech 1884\/1885 kontinent rozd\u011blily. Koloni\u00e1ln\u00ed st\u00e1ty si kontinent rozd\u011blily bez ohledu na tehdej\u0161\u00ed kr\u00e1lovstv\u00ed \u010di etnika, co\u017e vedlo k s\u00e9rii mezietnick\u00fdch st\u0159et\u016f a konflikt\u016f mezi imperi\u00e1ln\u00edmi mocnostmi a koloniemi.<\/p>\n

V Sahelu z\u016fst\u00e1v\u00e1 koloni\u00e1ln\u00ed stopa hlubok\u00e1, jeliko\u017e v\u0161ichni t\u0159i \u010dlenov\u00e9 Aliance st\u00e1t\u016f Sahelu (Mali, Burkina Faso a Niger) byli po rozd\u011blen\u00ed form\u00e1ln\u011b p\u0159id\u011bleni Francii jako kolonie. Na z\u00e1klad\u011b politiky asimilace byly tyto zem\u011b do roku 1895 p\u0159\u00edmo\u00a0pod\u0159\u00edzeny<\/a>\u00a0francouzsk\u00e9mu ministerstvu koloni\u00ed jako ned\u00edln\u00e1 sou\u010d\u00e1st francouzsk\u00fdch z\u00e1padoafrick\u00fdch koloni\u00ed a\u017e do jejich rozpu\u0161t\u011bn\u00ed v roce 1960.<\/p>\n

Integrace Francouzi v 18. stolet\u00ed byla promy\u0161lenou reakc\u00ed na pos\u00edlen\u00ed jej\u00ed ekonomick\u00e9 a vojensk\u00e9 s\u00edly a \u0159e\u0161en\u00ed demografick\u00e9\u00a0nerovnov\u00e1hy<\/a>\u00a0\u00a0s c\u00edlem \u010delit \u00fahlavn\u00edmu rivalovi N\u011bmecku, jeho\u017e populace prudce rostla, zat\u00edmco populace Francie stagnovala.<\/p>\n

Tvrzen\u00ed, kter\u00e9\u00a0p\u0159ipustil<\/a>\u00a0francouzsk\u00fd prezident Charles de Gaulle 11. dubna 1961:<\/p>\n

\u201eMy Francouzi jsme budovali na\u0161i \u0159\u00ed\u0161i v dob\u011b, kdy na\u0161e dom\u00e1c\u00ed aktivita dos\u00e1hla jak\u00e9hosi stropu: pr\u016fmysl, kter\u00fd sotva inovoval; zem\u011bd\u011blstv\u00ed, kter\u00e9 nezahrnovalo zm\u011bny; nem\u011bnn\u00e9 obchodn\u00ed toky; fixn\u00ed mzdy a platy [\u2026]. Na druhou stranu zde byly na\u0161e ambice: evropsk\u00e1 suverenita a p\u0159irozen\u00e9 hranice se st\u0159et\u00e1valy s bari\u00e9rami smluv z roku 1815 a po roce 1870 s jednotou a silou hroziv\u00e9ho N\u011bmecka. Hledali jsme tedy ve vzd\u00e1len\u00fdch \u00fazem\u00edch novou kari\u00e9ru pro na\u0161e p\u0159ebyte\u010dn\u00e9 podnikatelsk\u00e9 zdroje, dopln\u011bk na\u0161\u00ed presti\u017ee, voj\u00e1ky pro na\u0161i obranu. [\u2026] \u010ceho Francie v t\u00e9to funkci a v t\u00e9to form\u011b v z\u00e1mo\u0159\u00ed dos\u00e1hla, nem\u00e1 v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod litovat\u2026 v\u017edycky to Francii p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u010dest<\/em>\u00a0. \u201c<\/p>\n

\n
\n\"RT\"<\/picture>\n
\n
Francouzsk\u00fd prezident Charles de Gaulle b\u011bhem tiskov\u00e9 konference v Elysejsk\u00e9m pal\u00e1ci v Pa\u0159\u00ed\u017ei. \u00a9 Getty Images<\/em><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

\u201eNetou\u017e\u00ed po \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 nez\u00e1vislosti ne\u017e po nez\u00e1vislosti francouzsk\u00e9.\u201c<\/em><\/h2>\n

Jak kolonialismus upadal, Francie trvala na tom, aby si tyto zem\u011b udr\u017eela pod sv\u00fdm vlivem.<\/p>\n

Pa\u0159\u00ed\u017e proto vylou\u010dila jakoukoli formu autonomie mimo francouzsk\u00e9 imp\u00e9rium. To zd\u016fraznil tehdej\u0161\u00ed francouzsk\u00fd komisa\u0159 pro kolonie Ren\u00e9 Pleven b\u011bhem konference v Brazzaville 30. ledna 1944. \u0158ekl\u00a0:<\/a>\u00a0\u201e\u00a0Existuj\u00ed populace, kter\u00e9 hodl\u00e1me krok za krokem v\u00e9st k osobnosti, a t\u011bm nejzralej\u0161\u00edm z nich bude d\u00e1no politick\u00e9 volebn\u00ed pr\u00e1vo, ale netou\u017e\u00ed po \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 nez\u00e1vislosti ne\u017e po nez\u00e1vislosti francouzsk\u00e9.\u201c<\/em><\/p>\n

\n
\n\"RT\"<\/picture>\n
\n
Ren\u00e9 Pleven p\u0159ed Elysejsk\u00fdm pal\u00e1cem, Pa\u0159\u00ed\u017e, 29. kv\u011btna 1957.<\/em><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

Tento krok v\u0161ak vyvrcholil chaosem, proto\u017ee zem\u011b jako Guinea vzdorovit\u011b odm\u00edtly ve\u0161ker\u00e9 snahy z\u016fstat do\u017eivotn\u00ed koloni\u00ed. Francie pou\u017eila hrubou s\u00edlu k sabot\u00e1\u017ei kritick\u00fdch odv\u011btv\u00ed zem\u011b, jako je energetick\u00e1 s\u00ed\u0165 a kanalizace, v r\u00e1mci operace zn\u00e1m\u00e9 jako Operace Persil. V d\u016fsledku toho se dal\u0161\u00ed kolonie v Africe, v\u010detn\u011b v\u0161ech t\u0159\u00ed \u010dlen\u016f AES, pod\u0159\u00eddily po\u017eadavk\u016fm Pa\u0159\u00ed\u017ee a v r\u00e1mci neokoloni\u00e1ln\u00ed politiky\u00a0Francafrique<\/em>\u00a0pod\u0159\u00eddily svou bezpe\u010dnost a ekonomiku vlivu francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy .<\/p>\n

Francie podepsala s frankofonn\u00edmi africk\u00fdmi zem\u011bmi n\u011bkolik dohod, kter\u00e9 se staly zn\u00e1m\u00fdmi jako Francafrique. Dohody ve skute\u010dnosti\u00a0legitimizovaly<\/a>\u00a0francouzskou vojenskou intervenci v africk\u00fdch zem\u00edch. Podle Tchajwansk\u00e9ho centra pro bezpe\u010dnostn\u00ed studie dohody\u00a0zahrnovaly<\/a>\u00a0\u00a0francouzsk\u00e9 vojensk\u00e9 z\u00e1kladny, z\u00f3nu Francouzsk\u00e9 z\u00e1padn\u00ed Afriky s ESF (\u00e9l\u00e9ments fran\u00e7ais au S\u00e9n\u00e9gal) \u2013 vytvo\u0159enou s deklarovan\u00fdm c\u00edlem dohl\u00ed\u017eet na celou z\u00e1padn\u00ed Afriku \u2013 a ud\u011blovaly Francii neomezen\u00e9 povolen\u00ed k pou\u017eit\u00ed vojensk\u00e9 s\u00edly k intervenci v kter\u00e9koli signat\u00e1\u0159sk\u00e9 zemi.<\/p>\n

Francie toho vyu\u017eila jako p\u0159\u00edle\u017eitosti k\u00a0obran\u011b<\/a> profrancouzsk\u00fdch re\u017eim\u016f, jako byl re\u017eim Mobutu Sese Seka v Zairu (nyn\u00ed DR Kongo) bohat\u00e9m na zdroje a re\u017eim Leona M’Ba v Gabonu v roce 1964, a ke svr\u017een\u00ed v\u016fdc\u016f, kte\u0159\u00ed ohro\u017eovali francouzsk\u00e9 z\u00e1jmy prost\u0159ednictv\u00edm p\u0159evrat\u016f, jako byl pal\u00e1cov\u00fd p\u0159evrat v Bangui a n\u00e1stup profrancouzsk\u00e9ho vl\u00e1dce Davida Dacka ve St\u0159edoafrick\u00e9 republice.<\/p>\n

V 21. stolet\u00ed se francouzsk\u00e1 bezpe\u010dnostn\u00ed spolupr\u00e1ce v z\u00e1padn\u00ed Africe z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti odehr\u00e1la v protiteroristick\u00fdch operac\u00edch, jeliko\u017e v\u0161echny sahelsk\u00e9 st\u00e1ty byly terorismem su\u017eov\u00e1ny.<\/p>\n

Ne tak africk\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed<\/h2>\n

Ve snaze nal\u00e9zt africk\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm region\u00e1ln\u00edch bezpe\u010dnostn\u00edch iniciativ zah\u00e1jily<\/a>\u00a0Africk\u00e1 unie (AU) a Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed z\u00e1padoafrick\u00fdch st\u00e1t\u016f (ECOWAS)\u00a0v lednu 2013 Africkou mezin\u00e1rodn\u00ed podp\u016frnou misi v Mali (AFISMA). Zpo\u010d\u00e1tku s 5300 voj\u00e1ky, pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdmi na 7700, byla tato mise z\u0159\u00edzena s c\u00edlem bojovat proti terorismu v Mali a zabr\u00e1nit jeho \u0161\u00ed\u0159en\u00ed do zbytku sahelsk\u00e9ho regionu. Ve stejn\u00e9m roce zah\u00e1jila Francie ve snaze udr\u017eet si nadvl\u00e1du jako hlavn\u00ed vojensk\u00fd akt\u00e9r v regionu vlastn\u00ed protiteroristick\u00e9 vojensk\u00e9 operace v Sahelu s kryc\u00edm n\u00e1zvem Operace\u00a0Serval<\/em>\u00a0a podobn\u00fdm po\u010dtem voj\u00e1k\u016f.<\/p>\n

Zat\u00edmco o misi AFISMA se sotva mluvilo, o misi veden\u00e9 Franci\u00ed se psalo rozs\u00e1hle, co\u017e se je\u0161t\u011b zhor\u0161ilo pot\u00e9, co se k operaci p\u0159ipojila Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f.<\/p>\n

\n
\n\"RT\"<\/picture>\n
\n
Nigersk\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed jednotky vycvi\u010den\u00e9 Bundeswehrem se p\u0159ipravuj\u00ed na vzd\u00e1v\u00e1n\u00ed vojensk\u00fdch poct b\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy n\u011bmeck\u00e9ho ministra obrany Tillia, Niger, 10. dubna 2022. \u00a9 Kay Nietfeld\/picture alliance via Getty Images<\/em><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

1. \u010dervence 2013 byly z\u00e1padoafrick\u00e9 jednotky za\u010dlen\u011bny do V\u00edcerozm\u011brn\u00e9 integrovan\u00e9 stabiliza\u010dn\u00ed mise OSN v Mali (MINUSMA), kter\u00e1 byla z\u0159\u00edzena v roce 2013 s p\u0159ibli\u017en\u011b 6000 voj\u00e1ky, pozd\u011bji nav\u00fd\u0161ena na v\u00edce ne\u017e 15 700. Mise ECOWAS-AU byla zcela odstavena, co\u017e uvolnilo cestu pro vstup n\u011bkolika evropsk\u00fdch mis\u00ed do Sahelu.<\/p>\n

Francouzi vyu\u017eili p\u0159\u00edle\u017eitosti k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed sv\u00e9ho postaven\u00ed zah\u00e1jen\u00edm dal\u0161\u00ed vojensk\u00e9 operace\u00a0Barkhane<\/em>\u00a0v roce 2014. S 1800 zam\u011bstnanci vedla operace evropsk\u00e9 pracovn\u00ed skupiny\u00a0Takuba<\/em>\u00a0, kter\u00e1 zahrnovala pracovn\u00edky z It\u00e1lie, Portugalska, \u0160v\u00e9dska, Estonska, \u010cesk\u00e9 republiky a Belgie.<\/p>\n

Hled\u00e1n\u00ed africk\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed v\u0161ak nebylo uha\u0161eno, alespo\u0148 v principu. Nov\u00fd pokus o nalezen\u00ed africk\u00e9ho vojensk\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed se objevil v roce 2014 se zalo\u017een\u00edm skupiny G5 Sahel, unie mezi Mali, Burkinou Faso, Nigerem, \u010cadem a Maurit\u00e1ni\u00ed. FC-GS5, spole\u010dn\u00e9\u00a0s\u00edly<\/a>\u00a0\u00a0pro boj proti terorismu, byly z\u0159\u00edzeny v r\u00e1mci nuak\u0161otsk\u00e9ho procesu, kter\u00fd zah\u00e1jily Francie, N\u011bmecko a EU.<\/p>\n

\n
\n\"RT\"<\/picture>\n
\n
Voj\u00e1ci b\u011bhem vojensk\u00e9ho cvi\u010den\u00ed \u201eXaritoo 2023\u201c po\u0159\u00e1dan\u00e9ho Senegalem a Franci\u00ed, Dakar, Senegal, 16. listopadu 2023. \u00a9 Cem Ozdel\/Anadolu via Getty Images<\/em><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f uznala v\u00fdznam FC-GS5 v rezoluci Rady bezpe\u010dnosti OSN 2391(2017), kter\u00e1 je dokladem rezoluce Rady bezpe\u010dnosti OSN 2359(2017), je\u017e d\u0159\u00edve vyzvala k africk\u00e9mu \u0159e\u0161en\u00ed africk\u00fdch probl\u00e9m\u016f. P\u0159esto\u017ee v\u0161ak rezoluce uzn\u00e1valy, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed akt\u00e9\u0159i t\u011b\u017e\u00ed z prek\u00e9rn\u00ed situace v regionu, \u017e\u00e1dn\u00e1 z nich se nezab\u00fdvala historick\u00fdmi nespravedlnostmi, kter\u00fdm tyto zem\u011b \u010delily, ani nestanovila finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky.<\/p>\n

Rezoluce m\u00edsto toho uv\u00edtaly z\u00e1vazek rozs\u00e1hl\u00e9ho seznamu b\u00fdval\u00fdch evropsk\u00fdch koloni\u00e1ln\u00edch mocnost\u00ed, v\u010detn\u011b Francie, Belgie, D\u00e1nska, It\u00e1lie, \u0160pan\u011blska a N\u011bmecka, k bezpe\u010dnostn\u00edm operac\u00edm v regionu.<\/p>\n

Pro\u010d mise selh\u00e1vaj\u00ed<\/strong><\/h2>\n

Navzdory velk\u00e9mu po\u010dtu akt\u00e9r\u016f se mis\u00edm nepoda\u0159ilo rozb\u00edt teroristick\u00e9 s\u00edt\u011b. M\u00edsto toho teroristick\u00e9 frakce, jako nap\u0159\u00edklad Jama’a Nusrat ul-Islam wa al-Muslimin (JNIM) a Isl\u00e1msk\u00fd st\u00e1t ve Velk\u00e9 Saha\u0159e (IS-GS), roz\u0161\u00ed\u0159ily sv\u016fj vliv, zejm\u00e9na v Mali a Burkin\u011b Faso. Gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk OSN Ant\u00f3nio Guterres to p\u0159ipustil ve\u00a0zpr\u00e1v\u011b,<\/a>\u00a0kter\u00e1 situaci popisuje jako nestabiln\u00ed po s\u00e9rii hl\u00e1\u0161en\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f masakr\u016f civilist\u016f a voj\u00e1k\u016f teroristick\u00fdmi organizacemi. B\u00fdval\u00fd malijsk\u00fd prezident Keita byl tak nucen zv\u00e1\u017eit vyjedn\u00e1n\u00ed dohody s teroristick\u00fdmi skupinami.<\/p>\n

Tato nest\u00e1lost byla p\u0159i\u010d\u00edt\u00e1na d\u016fsledk\u016fm \u201enahodil\u00e9\u201c intervence NATO v Libyi, kter\u00e1 usnadnila operace teroristick\u00fdch skupin a p\u0159i\u017eivila n\u00e1sil\u00ed v Mali. Spolu s koloni\u00e1ln\u00edmi snahami bylo v\u00fdsledkem v\u011bt\u0161\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed zdroj\u016f sahelsk\u00fdch zem\u00ed.<\/p>\n

M\u00edstop\u0159edseda vl\u00e1dy Mali Abdoulaye Maiga se v z\u00e1\u0159\u00ed 2024\u00a0obr\u00e1til<\/a>\u00a0\u00a0na Radu bezpe\u010dnosti OSN a odsoudil podporu terorismu ze strany\u00a0\u201esponzor\u016f zahrani\u010dn\u00edch st\u00e1t\u016f\u201c<\/em>\u00a0v regionu.<\/p>\n

\u201ePo zku\u0161enosti s nejistotou danou p\u0159irozen\u00fdm stavem je pozorov\u00e1n\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Mali ot\u0159esn\u00e9: Zneuct\u011bn\u00ed, poni\u017eov\u00e1n\u00ed, drancov\u00e1n\u00ed a torp\u00e9dov\u00e1n\u00ed, opu\u0161t\u011bn\u00ed uprost\u0159ed letu a bodnut\u00ed do zad. Tyto v\u00fdrazy nesta\u010d\u00ed k popisu utrpen\u00ed, kter\u00e9 pro\u017e\u00edv\u00e1 malijsk\u00fd lid a obrann\u00e9 a bezpe\u010dnostn\u00ed s\u00edly.\u201c<\/em><\/p>\n

Maiga tak\u00e9 p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee v p\u0159edchoz\u00edm roce \u010dlensk\u00e9 st\u00e1ty AES zaslaly Rad\u011b bezpe\u010dnosti OSN spole\u010dn\u00fd dopis, v n\u011bm\u017e odsoudily ukrajinskou podporu mezin\u00e1rodn\u00edho terorismu, odsoudily agresi proti Mali a po\u017eadovaly, aby rada p\u0159ijala vhodn\u00e1 opat\u0159en\u00ed proti ukrajinsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b.<\/p>\n

Kritizoval Francii za agresi proti Mali a jej\u00ed zapojen\u00ed do propagace terorismu v Sahelu prost\u0159ednictv\u00edm\u00a0\u201eozbrojen\u00e9ho, \u200b\u200bekonomick\u00e9ho a medi\u00e1ln\u00edho terorismu\u201c.<\/em><\/p>\n

Tato tvrzen\u00ed dopl\u0148uj\u00ed d\u016fkazy poskytnut\u00e9 studi\u00ed\u00a0Konate<\/a>\u00a0Sinalyho, doktoranda na univerzit\u011b Mohammeda V. v marock\u00e9m Rabatu, s n\u00e1zvem\u00a0Aliance st\u00e1t\u016f Sahelu (AES): Plody selh\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho spole\u010denstv\u00ed.<\/em>\u00a0Zjistil, \u017ee N\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed za osvobozen\u00ed Azawadu \u00fadajn\u011b dokonce po\u0159\u00e1dalo sv\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u00ed oslavy nez\u00e1vislosti v z\u00f3n\u011b Kidal za p\u0159\u00edtomnosti MINUSMA a francouzsk\u00fdch sil.<\/p>\n

Dne 14. listopadu 2023 byly v z\u00f3n\u011b Kidal, kterou provozovaly francouzsk\u00e9 s\u00edly Barkhane, objeveny d\u016fkazy o t\u011b\u017eb\u011b nerost\u016f. Pro malijsk\u00e9 s\u00edly v\u0161ak byla tato z\u00f3na uzav\u0159ena a p\u0159\u00edstupn\u00e1 a\u017e po odchodu mise MINUSMA v roce 2023.<\/p>\n

\n
\n\"RT\"<\/picture>\n
\n
Bojovn\u00edci MNLA Tuareg v oblasti Adrar des Ifoghas pobl\u00ed\u017e Kidal, severn\u00ed Mali, 2. \u010dervna 2006. \u00a9 Patrick Robert p\u0159es Getty Images<\/em><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

Smrt nikdy nem\u016f\u017ee uhasit pochod za svobodu<\/h2>\n

Snaha vymanit se z koloni\u00e1ln\u00edho otroctv\u00ed a chr\u00e1nit suverenitu sv\u00fdch zem\u00ed povzbudila vojensk\u00e9 v\u016fdce k p\u0159evzet\u00ed moci a zalo\u017een\u00ed AES. Tato aliance se odli\u0161uje od FC-GS5 sv\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm na nez\u00e1vislost a suverenitu, co\u017e se odr\u00e1\u017e\u00ed v\u00a0preambuli<\/a>\u00a0Charty Liptako-Gourma, kter\u00e1 alianci zakl\u00e1d\u00e1 a kter\u00e1 vyz\u00fdv\u00e1 k\u00a0\u201epot\u0159eb\u011b pln\u00e9ho uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed a respektov\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00ed a mezin\u00e1rodn\u00ed suverenity\u201c<\/em>\u00a0.<\/p>\n

\n
\n\"RT\"<\/picture>\n
\n
Prozat\u00edmn\u00ed v\u016fdci Mali, Nigeru a Burkiny Faso se 6. \u010dervence 2024 \u00fa\u010dastn\u00ed prvn\u00edho summitu Aliance st\u00e1t\u016f Sahelu v Niamey v Nigeru. \u00a9 Global Look Press\/Djibo Issifou<\/em><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

P\u0159esto\u017ee n\u011bkolik panafrikanist\u016f bylo p\u0159\u00edmo \u010di nep\u0159\u00edmo eliminov\u00e1no koloni\u00e1ln\u00edmi duchy, jejich ideologick\u00e9 d\u011bdictv\u00ed p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 a naru\u0161uje samotn\u00e9 struktury, kter\u00e9 se je sna\u017eily vymazat.<\/p>\n

Jak \u0159ekl Nkrumah:\u00a0\u201eV\u00edm, \u017ee smrt nikdy neuhas\u00ed pochode\u0148, kterou jsem zap\u00e1lil v Ghan\u011b a Africe. Dlouho pot\u00e9, co zem\u0159u a odejdu, bude sv\u011btlo d\u00e1l ho\u0159et a vzn\u00e1\u0161et se ve vzduchu a d\u00e1vat sv\u011btlo a veden\u00ed v\u0161em lidem.\u201c<\/em><\/p>\n<\/div>\n

\n

Od\u00a0Maxwella Boamaha Amofy<\/strong>\u00a0, v\u00fdzkumn\u00e9ho pracovn\u00edka Centra pro p\u0159echodnou spravedlnost v Z\u00e1padn\u00ed Africe (WATJ) a koordin\u00e1tora Mezin\u00e1rodn\u00edch partnerstv\u00ed pro rozvoj Afriky (IPAD)<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Po letech francouzsk\u00fdch protiteroristick\u00fdch mis\u00ed v oblasti Sahelu je \u010d\u00edm d\u00e1l jasn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee africk\u00e9 probl\u00e9my…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":80878,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1271,1042,130,3162,2703],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/80877"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=80877"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/80877\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":80879,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/80877\/revisions\/80879"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/80878"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=80877"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=80877"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=80877"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}