{"id":79996,"date":"2025-05-30T00:19:09","date_gmt":"2025-05-29T22:19:09","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=79996"},"modified":"2025-05-29T15:29:06","modified_gmt":"2025-05-29T13:29:06","slug":"ivo-sebestik-bylo-sjednoceni-nemecka-dobry-napad","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/05\/30\/ivo-sebestik-bylo-sjednoceni-nemecka-dobry-napad\/","title":{"rendered":"Ivo \u0160ebest\u00edk: Bylo sjednocen\u00ed N\u011bmecka dobr\u00fd n\u00e1pad?"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Nov\u00fd n\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159, Friedrich Merz, sv\u00fdm militarismem, kroky proti politick\u00e9 opozici a fanatickou rusofobi\u00ed vyvol\u00e1v\u00e1 vzpom\u00ednky na N\u011bmecko t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed. Nyn\u00ed tento dojem Merz umocnil vyhro\u017eov\u00e1n\u00edm dv\u011bma \u010dlensk\u00fdm st\u00e1t\u016fm Evropsk\u00e9 unie, Ma\u010farsku a Slovensku. Merzovo N\u011bmecko se op\u011bt c\u00edt\u00ed b\u00fdt dominantn\u00ed silou v z\u00e1padn\u00ed polovin\u011b evropsk\u00e9ho kontinentu. Nejenom on\u00edm d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm \u201emotorem\u201c EU, ale p\u0159\u00edmo vl\u00e1dnouc\u00ed strukturou, jak\u00e1 si osobuje pr\u00e1vo vyhro\u017eovat a trestat neposlu\u0161n\u00e9 \u010di m\u00e1lo poslu\u0161n\u00e9 st\u00e1ty.<\/strong><\/p>\n

Merz, kter\u00fd se z\u0159ejm\u011b sna\u017e\u00ed kompenzovat svoji nijak zda\u0159ilou volbu kancl\u00e9\u0159em a n\u00edzkou popularitu v\u00a0zemi nap\u00edn\u00e1n\u00edm sval\u016f pod sakem, na adresu dvou \u010dlensk\u00fdch zem\u00ed usiluj\u00edc\u00edch udr\u017eet si alespo\u0148 ur\u010ditou m\u00edru nez\u00e1vislosti pravil: \u201ePokud to bude pokra\u010dovat v\u00a0tomto duchu, nevyhneme se konfliktu s\u00a0Ma\u010farskem a\u00a0Slovenskem.\u201c Podle Merzova m\u00edn\u011bn\u00ed se jedn\u00e1 \u201ejen o malou men\u0161inu mezi 27\u00a0\u010dlensk\u00fdmi st\u00e1ty EU. \u201eNem\u016f\u017eeme dovolit, aby rozhodnut\u00ed cel\u00e9 Evropsk\u00e9 unie z\u00e1visela na mal\u00e9 men\u0161in\u011b.\u201c Merzovo arogantn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed zatuchl\u00fd z\u00e1pach minulosti a vrac\u00ed n\u00e1s k\u00a0ot\u00e1zce, zda sjednocen\u00ed N\u011bmecka, ke kter\u00e9mu do\u0161lo 3. \u0159\u00edjna 1990, byl dobr\u00fd n\u00e1pad nebo naopak obnoven\u00ed rizika, \u017ee se do N\u011bmecka periodicky vrac\u00ed militarismus a s\u00a0n\u00edm i chu\u0165 vl\u00e1dnout Evrop\u011b.<\/p>\n

Kdo si d\u00e1 tu pr\u00e1ci a prostuduje si formulace, kter\u00fdmi n\u011bme\u010dt\u00ed nacisti\u010dt\u00ed ideologov\u00e9 ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch a \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed pojedn\u00e1vali o \u201eevropsk\u00e9 my\u0161lence\u201c, \u201eevropsk\u00e9m sjednocen\u00ed\u201c, \u201ejednotn\u00e9 Evrop\u011b\u201c a podobn\u011b, ten pochop\u00ed, \u017ee pro n\u011bmeck\u00e9 militaristy a zast\u00e1nce my\u0161lenky n\u011bmeck\u00e9 \u201eodpov\u011bdnosti za Evropu\u201c, evropsk\u00fd kontinent \u010di jeho nemal\u00e1 \u010d\u00e1st jednodu\u0161e spl\u00fdvaj\u00ed s\u00a0n\u011bmeck\u00fdm prostorem. Kdy\u017e si n\u011bkter\u00fd n\u011bmeck\u00fd politik ned\u00e1 pozor na \u00fasta a na dal\u0161\u00ed svoje projevy, nejenom, \u017ee probouz\u00ed d\u00e9mony, ale u Evropan\u016f, kter\u00e9 doposud neopustila historick\u00e1 pam\u011b\u0165, za\u010dne b\u00fdt tato r\u00e9torika podez\u0159el\u00e1 a zneklid\u0148uj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

Andr\u00e9-Fran\u00e7ois Poncet (1887 \u2013 1978) byl v\u00a0letech 1931 a\u017e 1938 z\u00e1stupcem Francie v\u00a0N\u011bmecku. Svoji zku\u0161enost z\u00a0Berl\u00edna, ale obecn\u011b z\u00a0evropsk\u00e9 politiky t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed, shrnul v\u00a0knize vzpom\u00ednek, kter\u00e1 se jmenuje\u00a0Souvenirs d\u00b4une Ambassade \u00e0 Berlin<\/em>, kter\u00e1 vy\u0161la v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei v\u00a0nakladatelstv\u00ed Flammarion v\u00a0roce 1946. Poncet pat\u0159il k\u00a0takzvan\u00fdm \u201emnichovan\u016fm\u201c, jak byli v\u00a0\u010ceskoslovensku naz\u00fdv\u00e1ni spojenci \u010ceskoslovenska, kte\u0159\u00ed se v\u00a0Mnichov\u011b 1938 stali spojenci pouze \u201edomn\u011bl\u00fdmi\u201c. Poncet byl dokonce \u010dlenem mezin\u00e1rodn\u00ed komise, kter\u00e1 od\u0159ez\u00e1vala z\u00a0t\u011bla \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu kusy jeho \u00fazem\u00ed. S\u00e1m ve sv\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch napsal, \u017ee se \u00fa\u010dastnil \u201echirurgick\u00e9 operace na t\u011ble chrop\u011bj\u00edc\u00ed ob\u011bti\u201c. D\u00e1le p\u00ed\u0161e, \u017ee na rozd\u00edl od dav\u016f nad\u0161en\u00fdch Francouz\u016f, kte\u0159\u00ed na leti\u0161ti Bourget v\u00edtali Daladiera, jen\u017e takzvanou Mnichovskou dohodu podepsal za Francii, on osobn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 nad\u0161en\u00ed nesd\u00edlel. Byl p\u0159\u00edli\u0161 dlouho a p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko n\u011bmeck\u00fdm nacist\u016fm na to, aby uv\u011b\u0159il, \u017ee Francie a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie p\u0159ivezli z\u00a0Mnichova m\u00edr. Dne 4. \u0159\u00edjna 1938 francouzsk\u00fd parlament v\u011bt\u0161inou hlas\u016f (535 ku 75) Mnichovskou dohodu ob\u011btuj\u00edc\u00ed \u010ceskoslovensko schv\u00e1lil.<\/p>\n

Poncet ve sv\u00e9 knize vzpom\u00ednek p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed cenn\u00fd dokument popisuj\u00edc\u00ed to, co se v\u00a0Evrop\u011b ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech d\u011blo. A nevyh\u00fdb\u00e1 se ani zm\u00ednk\u00e1m o sv\u00fdch osobn\u00edch vztaz\u00edch s\u00a0Hitlerem a dal\u0161\u00edmi nacistick\u00fdmi pohlav\u00e1ry. Byl diplomat a kontakt\u016fm s\u00a0N\u011bmci se vyhnout nemohl, co\u017e je asi logick\u00e9. Na druhou stranu p\u00ed\u0161e o tom, \u017ee mu n\u011bmeck\u00fd nacismus byl krajn\u011b nesympatick\u00fd. V\u00a0\u00favodu sv\u00e9 vzpom\u00ednkov\u00e9 knihy se ale Poncet zam\u00fd\u0161l\u00ed nad ot\u00e1zkou, co se stane s\u00a0N\u011bmeckem nyn\u00ed, tedy po v\u00e1lce. Napad\u00e1 jej, \u017ee pro mnoh\u00e9 N\u011bmce z\u016fstane Hitler symbolem n\u011bmeck\u00e9 velikosti i hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u00fasp\u011bchu po letech b\u00eddy. Budou v\u00a0n\u011bm vid\u011bt \u201evlastence, kter\u00e9ho zradilo jeho okol\u00ed\u201c. Zp\u016fsob Hitlerov\u00fdch posledn\u00edch dn\u016f \u017eivota je jako vyst\u0159i\u017een\u00fd ze star\u00fdch germ\u00e1nsk\u00fdch m\u00fdt\u016f, jak\u00e9 tak r\u00e1d prom\u011b\u0148oval v\u00a0hudebn\u00ed d\u00edla Richard Wagner.<\/p>\n

Svatba \u201ebez budoucnosti\u201c s\u00a0Evou Braunovou, posledn\u00ed ob\u011bd se sv\u00fdmi v\u011brn\u00fdmi, zat\u00edmco za st\u011bnami jeho bunkru h\u0159m\u011bla d\u011bla Rud\u00e9 arm\u00e1dy. Pak sebevra\u017eda novoman\u017eel\u016f, sp\u00e1len\u00ed t\u011bl na dvo\u0159e, je\u017e, jak p\u00ed\u0161e Poncet, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 po\u017e\u00e1r Wallhaly a Soumrak boh\u016f. N\u011bmci mo\u017en\u00e1 zapomenou na hr\u016fzy v\u00e1lky a budou vzpom\u00ednat na to, \u017ee za Hitlera bylo v\u00a0N\u011bmecku dost pr\u00e1ce a \u017ee byla i slu\u0161n\u011b placena. Budou vzpom\u00ednat na \u201en\u00e1dhern\u00e9 slavnosti\u201c, kter\u00e9 se sv\u00fdm stylem rovn\u011b\u017e vracely do mytologick\u00fdch \u010das\u016f. Poncet si uv\u011bdomuje rovn\u011b\u017e, \u017ee \u201evliv n\u00e1rodn\u00edho socialismu na v\u0161echny vrstvy N\u011bmc\u016f byl natolik hlubok\u00fd, \u017ee prost\u011b nem\u016f\u017ee \u201ezmizet beze stop\u201c. A tak se pt\u00e1, co vlastn\u011b m\u00e1 b\u00fdt s\u00a0N\u011bmeckem. Jist\u00e9 je asi to, \u017ee se bude muset N\u011bmecko \u201epo mnoho let pozorn\u011b zkoumat\u201c. Ale \u201em\u00e1 se obnovit \u0159\u00ed\u0161e\u201c? A Poncet zde mluv\u00ed docela jasn\u011b: \u201eN\u011bmeck\u00e1 jednota byla v\u017edycky oporou pangermanismu, z\u00e1kladem jeho v\u016fle k\u00a0moci.\u201c (Nietzsche: Der Wille zur Macht.) \u201eObnov\u00edme-li \u2013 t\u0159eba i ve zmen\u0161en\u00fdch rozm\u011brech \u2013 \u0159\u00ed\u0161i sjednocenou a centralizovanou, usnadn\u00edme t\u00edm probuzen\u00ed nacismu, renesanci Hitlerova snu v\u00a0jin\u00fdch form\u00e1ch a pl\u00e1ny na vzpouru a odplatu.\u201c<\/p>\n

Kdy\u017e se zahled\u00edme na sou\u010dasn\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho kancl\u00e9\u0159e, Friedricha Merze, na jeho militarismus, aroganci moci a posedlost v\u00e1lkou proti Rusku, m\u016f\u017eeme se zamyslet na t\u011bmito Poncetov\u00fdmi v\u011btami a polo\u017eit si ot\u00e1zku, co z\u00a0jeho p\u0159edpov\u011bd\u00ed, se vlastn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 N\u011bmecku, a takto i Evrop\u011b a sv\u011btu, pr\u00e1v\u011b vracet? Tak\u017ee, bylo sjednocen\u00ed N\u011bmecka v\u00a0roce 1990 opravdu dobr\u00fd n\u00e1pad? Kdy\u017e Otto von Bismarck vedl n\u011bmeck\u00e9 st\u00e1ty ke sjednocen\u00ed, kter\u00e9 bylo ofici\u00e1ln\u011b vyhl\u00e1\u0161eno v\u00a0roce 1871, byl proces sjednocov\u00e1n\u00ed doprov\u00e1zen hned t\u0159emi prusk\u00fdmi v\u00e1lkami. V\u00a0prvn\u00ed z\u00a0nich bojovalo Prusko spole\u010dn\u011b s\u00a0Rakouskem proti D\u00e1nsku. To se psal rok 1864. Ve druh\u00e9 v\u00e1lce se Prusko vrhlo na sv\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho spojence, na Rakousko. Tehdy se psal rok 1866 a bojovalo se v\u00a0bl\u00edzkosti Hradce Kr\u00e1lov\u00e9 (u obce Sadov\u00e1). No a t\u0159et\u00ed prusk\u00e1 v\u00e1lka se zam\u011b\u0159ila na Francii. Pr\u00e1v\u011b jej\u00edm dovr\u0161en\u00edm v\u00a0roce 1871 se zavr\u0161il i proces N\u011bmeck\u00e9ho sjednocen\u00ed.<\/p>\n

A propos prusko-francouzsk\u00e1 v\u00e1lka pomohla francouzsk\u00e9 bur\u017eoazii zbavit se Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 komuny. Komunardy vn\u00edmal vl\u00e1dnouc\u00ed re\u017eim ve Francii jako v\u011bt\u0161\u00ed nebezpe\u010d\u00ed ne\u017e Prusy. Na t\u0159icet tis\u00edc ob\u011bt\u00ed si potla\u010den\u00ed Komuny vy\u017e\u00e1dalo, posledn\u00ed komunardi padli symbolicky na h\u0159bitov\u011b P\u00e8re Lachaise, v\u00a0m\u00edstech, kde odpo\u010d\u00edvaj\u00ed nejskv\u011blej\u0161\u00ed synov\u00e9 a dcery francouzsk\u00e9ho n\u00e1roda. A n\u011bkte\u0159\u00ed cizinci, jako t\u0159eba Oscar Wilde. Kter\u00fd ale v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei zem\u0159el a\u017e roku 1900.<\/p>\n

Tak\u00e9 Hitler sv\u00fdm zp\u016fsobem N\u011bmecko \u201esjednotil\u201c, a byla z\u00a0toho dal\u0161\u00ed v\u00e1lka. Sjednocen\u00e9 N\u011bmecko a hned tolik v\u00e1lek? V\u00a0roce 1990 se N\u011bmecko sjednotilo op\u011bt, a ihned se za\u010daly rozpadat slovansk\u00e9 federace: Sov\u011btsk\u00fd svaz, Jugosl\u00e1vie, \u010ceskoslovensko. Jak by existoval vzorec: Velk\u00e9 N\u011bmecko rovn\u00e1 se mal\u00ed slovan\u0161t\u00ed soused\u00e9. Jen to Rusko ne a ne padnout a st\u00e1t se mal\u00fdm. Posledn\u00ed sov\u011btsk\u00fd gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk\/prezident, Michail Gorba\u010dov, se sjednocen\u00edm N\u011bmecka tehdy souhlasil. Domn\u00edval se, \u017ee Z\u00e1pad bude Rusku vd\u011b\u010dn\u00fd. Nebyl. Nikdy nen\u00ed Z\u00e1pad vd\u011b\u010dn\u00fd nikomu, a Rus\u016fm u\u017e v\u016fbec ne. Slib, kter\u00fd Gorba\u010dov obdr\u017eel, \u017ee se NATO neposune na V\u00fdchod \u201eani o palec\u201c, byl asi prvn\u00ed z\u00a0dlouh\u00e9 \u0159ady z\u00e1padn\u00edch l\u017e\u00ed Moskv\u011b. A dnes se Z\u00e1pad jako Alenka v\u00a0\u0159\u00ed\u0161i div\u016f div\u00ed, \u017ee Putin si chce ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00edpadn\u00fd slib Z\u00e1padu nechat hezky p\u00edsemn\u011b potvrdit a podepsat t\u00edm, kdo m\u00e1 k\u00a0podpisu skute\u010dn\u011b opr\u00e1vn\u011bn\u00ed. Jo \u010dasy zklam\u00e1van\u00e9 d\u016fv\u011bry pominuly.<\/p>\n

N\u011bmeck\u00fd BlackRock-kancl\u00e9\u0159, Friedrich Merz, se nyn\u00ed sna\u017e\u00ed motivovat kyjevsk\u00fd re\u017eim k\u00a0\u00fatok\u016fm do hloubi rusk\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Asi o\u010dek\u00e1v\u00e1, \u017ee Rusko odpov\u00ed tak tvrd\u011b, \u017ee bude mo\u017en\u00e9 s\u00a0jistotou odvr\u00e1tit hrozbu nen\u00e1vid\u011bn\u00e9ho m\u00edru na neur\u010dito. A kdy\u017e se bude da\u0159it Rusko provokovat a dr\u00e1\u017edit je\u0161t\u011b v\u00edce, t\u0159eba se Merz do\u010dk\u00e1 opravdu velk\u00e9 v\u00e1lky s\u00a0Ruskem, kterou by se t\u0159eba on s\u00e1m zapsal do historie. N\u011bkolik N\u011bmc\u016f se podobn\u00fdm zp\u016fsobem do historie u\u017e zapsalo, a rozhodn\u011b jim to neslou\u017e\u00ed ke cti. Friedrich Merz, kancl\u00e9\u0159 bez obliby obyvatelstva a s\u00a0charisma rovn\u00fdm absolutn\u00ed nule (-273,15 stup\u0148\u016f Celsia), se o to mo\u017en\u00e1 skute\u010dn\u011b pokus\u00ed. M\u011bl by ale myslet na rusk\u00fd hypersonick\u00fd Ore\u0161nik, kter\u00fd se um\u00ed po z\u00e1sahu objektu zavrtat n\u011bkolik stovek metr\u016f pod zem. Ore\u0161nik by toti\u017e docela dob\u0159e mohl \u201enav\u0161t\u00edvit\u201c Merze ukryt\u00e9ho v\u00a0jeho vlastn\u00edm protiatomov\u00e9m krytu, ve kter\u00e9m by se tento \u010dlov\u011bk pokusil ve zdrav\u00ed p\u0159e\u010dkat Armagedon, jak\u00fd by asi r\u00e1d (vypad\u00e1 to tak) pomohl zabezpe\u010dit sv\u00fdm evropsk\u00fdm spoluob\u010dan\u016fm. Merz pro to d\u011bl\u00e1, co m\u016f\u017ee.<\/p>\n

Z\u00a0c\u00edlen\u00e9ho v\u00fdd\u011ble\u010dn\u00e9ho \u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u00fapln\u011b nesmysln\u00e9ho strachu vznik\u00e1 na Z\u00e1pad\u011b docela slu\u0161n\u00fd byznys. Jako z\u00a0ka\u017ed\u00e9 \u0161pinavosti. Oligarchov\u00e9 vyd\u011bl\u00e1vaj\u00edc\u00ed na zbrojen\u00ed stovky miliard dolar\u016f, liber, \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch frank\u016f \u010di eur si po\u0159izuj\u00ed luxusn\u00ed drah\u00e9 protiatomov\u00e9 kryty, aby p\u0159e\u017eili oni se sv\u00fdmi rodinami, zat\u00edmco jejich spoluob\u010dan\u00e9, kter\u00fdm zaji\u0161\u0165uj\u00ed konflikty a v\u00e1lky, p\u0159i\u010dem\u017e je okr\u00e1daj\u00ed o pen\u00edze na dan\u00edch vyd\u00e1van\u00e9 v\u00a0hore\u010dce zbrojen\u00ed, mohou zem\u0159\u00edt. Kdy\u017e Rusov\u00e9 vyslali na c\u00edl jeden Ore\u0161nik, m\u011bl u v\u00e1lkychtiv\u00fdch osob na Z\u00e1pad\u011b docela z\u0159ejm\u00fd psychologick\u00fd \u00fa\u010dinek. Nejsp\u00ed\u0161 se nyn\u00ed u\u017e za\u010d\u00ednaj\u00ed honem provrt\u00e1vat se sv\u00fdmi bunkry a\u017e n\u011bkam co nejbl\u00ed\u017ee zemsk\u00e9mu j\u00e1dru. Oproti st\u0159edov\u011bk\u00fdm kr\u00e1l\u016fm a jejich vysok\u00e9 \u0161lecht\u011b, kte\u0159\u00ed sami vyr\u00e1\u017eeli v\u00a0\u010dele sv\u00fdch vojsk na bitevn\u00ed pole, a mnohdy se z\u00a0bitev u\u017e nevr\u00e1tili, jsou tito sou\u010dasn\u00ed v\u00e1lek chtiv\u00ed lid\u00e9 ve skute\u010dnosti osobn\u011b zbab\u011bl\u00ed. Proto st\u00e1le tolik mluv\u00ed, vyhro\u017euj\u00ed, slibuj\u00ed, po\u0159\u00e1daj\u00ed summity, konference, sabaty, Valpur\u017einy a jin\u00e9 noci, setk\u00e1vaj\u00ed se v\u00a0tepl\u00e1k\u00e1ch a s podez\u0159el\u00fdmi s\u00e1\u010dky v\u00a0\u017eelezni\u010dn\u00edch vag\u00f3nech (tepl\u00e1ky by jim opravdu slu\u0161ely, ov\u0161em nejl\u00e9pe er\u00e1rn\u00ed). N\u011bkte\u0159\u00ed u \u0159e\u010dnick\u00e9ho pultu pomalu rozkl\u00e1daj\u00ed ob\u011bma rukama, jak \u010din\u00ed pape\u017e, kdy\u017e \u017eehn\u00e1 Urbi et Orbi, jin\u00ed ot\u00e1\u010dej\u00ed trupem a p\u0159itom bodaj\u00ed kolem dokola od pasu zu\u0159iv\u011b rukama (jeden takov\u00fd u\u017e u NATO nen\u00ed). Dal\u0161\u00ed u \u0159e\u010dnick\u00e9ho pultu ot\u00e1\u010dej\u00ed hlavy po sm\u011bru let\u00edc\u00edho m\u00ed\u010dku jako div\u00e1ci na tribun\u011b p\u0159i sledov\u00e1n\u00ed tenisov\u00e9ho z\u00e1pasu (m\u00ed\u010dky p\u0159i tenise ale l\u00e9taj\u00ed rychleji, ne\u017e tito ot\u00e1\u010dej\u00ed sv\u00fdmi funkcion\u00e1\u0159sk\u00fdmi krky), a jin\u00ed p\u0159i vystupov\u00e1n\u00ed z\u00a0letadla dostanou facku, a\u017e srdce Francouz\u016f (nejenom) zaplesala. A zase dal\u0161\u00edm \u0161leh\u00e1 z\u00a0o\u010d\u00ed nen\u00e1vist, nebo se v\u00a0nich zra\u010d\u00ed tak bohorovn\u00e1 tupost, a\u017e by to cht\u011blo pov\u00fd\u0161en\u00ed. Jsou ale i takov\u00ed, kte\u0159\u00ed jen hled\u00ed strnule p\u0159ed sebe, jak by cel\u00fd \u017eivot tr\u00e1vili u fotografa nebo sed\u011bli modelem mal\u00ed\u0159i, kter\u00fd v\u011bru nesp\u011bch\u00e1. Tv\u00e1\u0159, vlasy, vousy v\u0161e jako vy\u0159ezan\u00e9 z\u00a0b\u0159ezov\u00e9 k\u016fry. My\u0161lenka \u017e\u00e1dn\u00e1, jen viz\u00e1\u017e figur\u00edny, a je to. Pot\u0159ebuje sou\u010dasn\u00fd politik na sou\u010dasn\u00e9m Z\u00e1pad\u011b v\u016fbec n\u011bco v\u00edce?<\/p>\n

Ivo \u0160ebest\u00edk<\/em><\/a><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nov\u00fd n\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159, Friedrich Merz, sv\u00fdm militarismem, kroky proti politick\u00e9 opozici a fanatickou rusofobi\u00ed vyvol\u00e1v\u00e1…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":79997,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1503,84,2962],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79996"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79996"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79996\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79997"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79996"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79996"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79996"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}