{"id":79720,"date":"2025-05-27T00:30:20","date_gmt":"2025-05-26T22:30:20","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=79720"},"modified":"2025-05-26T17:49:57","modified_gmt":"2025-05-26T15:49:57","slug":"ivo-sebestik-nemecke-nacisticke-plany-s-velkou-ukrajinou","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/05\/27\/ivo-sebestik-nemecke-nacisticke-plany-s-velkou-ukrajinou\/","title":{"rendered":"Ivo \u0160ebest\u00edk: N\u011bmeck\u00e9 nacistick\u00e9 pl\u00e1ny s Velkou Ukrajinou"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Pro cel\u00e9 obdob\u00ed mezi dv\u011bma sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami 20. stolet\u00ed zachovaly arch\u00edvy i soukrom\u00e9 sb\u00edrky korespondence v\u00fdznamn\u00fdch politick\u00fdch akt\u00e9r\u016f doslova nekone\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed dokument\u016f, z\u00e1znam\u016f z jedn\u00e1n\u00ed, protokol\u016f, dopis\u016f a jin\u00e9ho materi\u00e1lu, d\u00edky kter\u00e9mu je mo\u017en\u00e9 studovat a interpretovat ud\u00e1losti vedouc\u00ed k vypuknut\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky tak, \u017ee jejich interpretace skute\u010dn\u011b odpov\u00edd\u00e1 realit\u011b dan\u00e9 doby.<\/strong><\/p>\n

Sou\u010dasn\u00e1 exploze rusofobie v\u00a0z\u00e1padn\u00ed polovin\u011b Evropy, j\u00ed\u017e jsme od po\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 meziv\u00e1le\u010dnou atmosf\u00e9ru evropsk\u00e9ho Z\u00e1padu, v\u00a0n\u00ed\u017e se formovaly s\u00edly, kter\u00e9 se cht\u011bly op\u011bt pustit do koali\u010dn\u00ed v\u00e1lky proti Rusku (Sov\u011btsk\u00e9mu svazu). Nakonec se t\u00e9to \u00falohy chopil n\u011bmeck\u00fd nacismus pod veden\u00edm Adolfa Hitlera. Ten postupn\u011b soust\u0159edil v\u0161echny rusofobn\u00ed s\u00edly kontinentu k\u00a0realizaci sv\u00e9ho Pl\u00e1nu Barbarossa, tedy \u00fatoku na Sov\u011btsk\u00fd svaz v\u00a0\u010dervnu 1941. V\u00a0t\u00e9to koalici se ocitly st\u00e1ty nebo jejich \u010d\u00e1sti. Nebo se j\u00ed \u00fa\u010dastnily desetitis\u00edce dobrovoln\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed pod nacistick\u00fdm velen\u00edm utvo\u0159ili samostatn\u00e9 jednotky, ale tak\u00e9 divize SS.<\/p>\n

Stalo se tak v\u00a0cel\u00e9 \u0159ad\u011b evropsk\u00fdch zem\u00ed, mezi nimi tak\u00e9 na Ukrajin\u011b. Pod\u00edvejme se nyn\u00ed jen na malou uk\u00e1zku korespondence n\u011bkolika francouzsk\u00fdch politik\u016f, kter\u00e1 byla vedena na sam\u00e9m konci roku 1938, tedy roku, ve kter\u00e9m n\u011bmeck\u00fd nacistick\u00fd v\u016fdce Adolf Hitler p\u0159ipojil k \u201e\u0159\u00ed\u0161i\u201c Rakousko a rozbalil si prvn\u00ed, men\u0161\u00ed \u010d\u00e1st velkolep\u00e9ho d\u00e1rku, kter\u00fd v\u00a0Mnichov\u011b obdr\u017eel z\u00a0rukou Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, Francie a It\u00e1lie, tedy \u010desk\u00e9 a moravsko-slezsk\u00e9 pohrani\u010d\u00ed. Druhou \u010d\u00e1st, podstatn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed, si Hitler nechal jako p\u0159ekvapen\u00ed na 15. b\u0159ezen 1939, kdy se zmocnil ji\u017e \u201em\u011bsta zbaven\u00e9ho hradeb\u201c, tedy zbytku tentokr\u00e1t opravdu bezbrann\u00fdch \u010desk\u00fdch zem\u00ed.<\/p>\n

V\u00a0dobov\u00fdch dokumentech a korespondenci najdeme mnoho zaj\u00edmav\u00e9ho a pou\u010dn\u00e9ho, tak\u00e9 i pro na\u0161i dobu, n\u00ed\u017e prob\u00edh\u00e1 recidiva n\u011bkter\u00fdch chorobn\u00fdch symptom\u016f meziv\u00e1le\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed. Militarismus, rusofobie, koloni\u00e1ln\u00ed hore\u010dka, propagandistick\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed a n\u00edzk\u00e1 \u00farove\u0148 z\u00e1padn\u00edch politik\u016f. Mimo jin\u00e9 se v\u00a0dokumentech hovo\u0159\u00ed tak\u00e9 o n\u011bmeck\u00fdch pl\u00e1nech s\u00a0takzvanou Velkou Ukrajinou, kter\u00e9 dokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee podpora nacistick\u00fdch arm\u00e1d ze strany ukrajinsk\u00fdch nacionalist\u016f vych\u00e1zela z\u00a0krut\u00e9ho omylu spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00edho na iluzi, \u017ee v\u00a0Hitlerov\u00fdch pl\u00e1nech je Ukrajina n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm ne\u017e pouhou koloni\u00ed ur\u010denou k\u00a0\u00fapln\u00e9mu zneu\u017eit\u00ed a vyt\u011b\u017een\u00ed. Hitlerovi \u201espojenci\u201c na V\u00fdchod\u011b si mysleli, \u017ee jsou pova\u017eov\u00e1ni za rovnocenn\u00e9 partnery, a nem\u011bli nejmen\u0161\u00edho tu\u0161en\u00ed, za jak\u00fdm \u00fa\u010delem se do\u010dkali on\u00e9 \u201epocty spojenectv\u00ed\u201c. St\u00e1la za n\u00edm absolutn\u00ed bezskrupul\u00f3zn\u00ed bezohlednost dobyvatel\u016f V\u00fdchodu.<\/p>\n

Za pozornost stoj\u00ed v\u00a0t\u011bchto dokumentech tak\u00e9 fakt, \u017ee dokud Hitler anektoval zem\u011b, hlavn\u011b slovansk\u00e9, na v\u00fdchod\u011b a jihov\u00fdchod\u011b Evropy nebo se k\u00a0t\u011bmto v\u00fdboj\u016fm chystal, z\u016fst\u00e1valy z\u00e1padn\u00ed demokracie t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00a0klidu. Ono \u201et\u00e9m\u011b\u0159\u201c spo\u010d\u00edvalo pouze ve dvou v\u011bcech. Tou prvn\u00ed byly obavy, aby se n\u00e1hodou \u201ev\u016fdce\u201c nerozhodl za\u00fato\u010dit i na Z\u00e1pad\u011b. Druh\u00fdm zdrojem jist\u00e9ho m\u00edrn\u00e9ho nesouhlasu byl fakt, \u017ee pom\u011brn\u011b brzy se jich Hitler p\u0159estal pt\u00e1t na n\u00e1zor. To se Lond\u00fdna a Pa\u0159\u00ed\u017ee dot\u00fdkalo. Jinak v\u00a0podstat\u011b v\u016fbec nic.<\/p>\n

Poj\u010fme tedy nyn\u00ed in medias res: Francouzsk\u00fd velvyslanec v\u00a0Berl\u00edn\u011b, Robert Coulondre, p\u00ed\u0161e 15. prosince 1938 francouzsk\u00e9mu ministru zahrani\u010d\u00ed, G. Bonnetovi, \u017ee v\u00a0N\u011bmecku jsou nyn\u00ed \u201eobecn\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm dobr\u00e9 vztahy s\u00a0Franci\u00ed\u201c a \u017ee si N\u011bmecko p\u0159eje u\u010dinit konec \u201estalet\u00fdm neshod\u00e1m\u201c mezi Franci\u00ed a N\u011bmeckem. Coulondre, kter\u00fd kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm nastoupil svoji misi v\u00a0Berl\u00edn\u011b, shrnuje sv\u00e9 dojmy z\u00a0N\u011bmecka m\u00edn\u011bn\u00edm, \u017ee \u201en\u011bmeck\u00fd n\u00e1rod je vcelku m\u00edrumilovn\u00fd\u201c a \u017ee \u201eve sbl\u00ed\u017een\u00ed obou zem\u00ed (m\u00edn\u011bno sbl\u00ed\u017een\u00ed s\u00a0Franci\u00ed) vid\u00ed z\u00e1ruky m\u00edru\u201c. A dod\u00e1v\u00e1 slova, kter\u00e1 Francouze i Brity velice uklid\u0148uj\u00ed: \u201eV\u016fle k\u00a0expanzi na v\u00fdchod\u011b, zd\u00e1 se mi u T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e skute\u010dn\u011b tak jist\u00e1 jako jej\u00ed z\u0159eknut\u00ed se, alespo\u0148 zat\u00edmn\u00ed, v\u0161ech v\u00fdboj\u016f na z\u00e1pad\u011b; toto je v\u00fdsledek onoho. Prvn\u00ed \u010d\u00e1st Hitlerova programu \u2013 spojen\u00ed v\u0161eho n\u011bmectva v\u00a0\u0159\u00ed\u0161i \u2013 je vcelku provedena; nyn\u00ed bije hodina Lebensraumu.\u201c<\/p>\n

D\u00e1le Coulondre zmi\u0148uje drobn\u00e9 nuance v\u00a0ch\u00e1p\u00e1n\u00ed pronik\u00e1n\u00ed N\u011bmc\u016f na v\u00fdchod, jak se projevovaly u n\u011bkter\u00fdch p\u0159edn\u00edch nacist\u016f. Tak n\u011bmeck\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed, Ribbentrop, v\u00a0tom spat\u0159oval \u201ehled\u00e1n\u00ed z\u00e1jmov\u00fdch oblast\u00ed na v\u00fdchod\u011b a jihov\u00fdchod\u011b\u201c, no a mar\u0161\u00e1l G\u00f6ring (zn\u00e1m\u00fd to sb\u011bratel obraz\u016f, hlavn\u011b holandsk\u00fdch mistr\u016f v\u010detn\u011b falzifik\u00e1t\u016f) \u201ehospod\u00e1\u0159sk\u00e9 pronik\u00e1n\u00ed\u201c. Francouzsk\u00fd velvyslanec v\u00a0Berl\u00edn\u011b rovn\u011b\u017e konstatuje, \u017ee \u201euja\u0159men\u00ed \u010ceskoslovenska je bohu\u017eel u\u017e skoro hotovou v\u011bc\u00ed\u201c. Je hezk\u00e9, jak se v\u0161ichni ti p\u00e1nov\u00e9 vyjad\u0159uj\u00ed kulantn\u011b.<\/p>\n

Coulondrova zm\u00ednka o \u201em\u00edrumilovnosti n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1roda\u201c rezonuje kupodivu s\u00a0m\u00edn\u011bn\u00edm n\u011bmeck\u00e9ho filozofa a publicisty, F. W. Foerstera, kter\u00fd v\u00a0\u00favodn\u00edch kapitol\u00e1ch sv\u00e9 knihy\u00a0Europa und die deutsche Frage\u00a0<\/em>(1946) rozv\u00edj\u00ed my\u0161lenku, \u017ee za expanzivn\u00ed v\u00e1le\u010dnou politiku N\u011bmecka nese odpov\u011bdnost prusk\u00fd (severov\u00fdchodn\u00ed) vliv, kter\u00fd tak naru\u0161il p\u016fvodn\u00ed charakter n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed mentality, je\u017e je pr\u00fd (odkazuje se zde na Konstantina Frantze[1]<\/a>) federalistick\u00fd. To znamen\u00e1, \u017ee \u00fakolem N\u011bmc\u016f bylo pokra\u010dovat v\u00a0integraci evropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f po vzoru starov\u011bk\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, kter\u00e1 \u0161\u00ed\u0159ila \u0159\u00edmsk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed i latinsk\u00fd jazyk, \u0159\u00edmsk\u00e9 pr\u00e1vo, zkr\u00e1tka kulturu po cel\u00e9m St\u0159edomo\u0159\u00ed. V\u00a0praxi to m\u011blo znamenat, \u017ee n\u011bmectv\u00ed m\u011blo sjednotit co nejv\u00edce evropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f v\u00a0jak\u00fdsi jeden n\u00e1rod, asi \u201eevropsk\u00fd\u201c. Nebo \u201en\u011bmeck\u00fd\u201c? A \u017ee tato \u00fadajn\u011b jednot\u00edc\u00ed p\u016fvodn\u00ed povaha n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1roda byla naru\u0161ena a vlastn\u011b zni\u010dena prusk\u00fdm d\u011bdictv\u00edm expanzionismu a n\u00e1sil\u00ed (Bismarck).<\/p>\n

Francouzsk\u00fd diplomat, Coulondre, je takto sm\u00ed\u0159en s \u201ehotovou v\u011bc\u00ed\u201c v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b uja\u0159men\u00ed \u010ceskoslovenska u\u017e v\u00a0prosinci 1938, tedy t\u0159i m\u011bs\u00edce p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e si Hitler rozbalil \u201ezbytek darovan\u00fdch \u010desk\u00fdch zem\u00ed\u201c a sv\u00e1zal je \u0159et\u011bzy v\u00a0protektor\u00e1t \u201et\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e\u201c. Mnichov\u0161t\u00ed d\u00e1rci \u010ceskoslovenska Hitlerovi tedy v\u011bd\u011bli velice dob\u0159e, \u017ee darem \u010desk\u00e9ho a moravsk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed daruj\u00ed Hitlerovi cel\u00e9 \u010ceskoslovensko v\u010detn\u011b zlat\u00fdch rezerv, jen Podkarpatskou Rus p\u0159enechaj\u00ed Ma\u010farsku. V\u00a0Coulondrov\u011b dopise se ov\u0161em objev\u00ed sl\u016fvko\u00a0\u201emalheuresement\u201c,<\/em>\u00a0tedy \u201ebohu\u017eel\u201c. Jist\u011b, takov\u00e9to spole\u010densky zdvo\u0159il\u00e9 \u201ebohu\u017eel\u201c se v\u00a0korespondenci nebo ve ve\u0159ejn\u00fdch projevech francouzsk\u00fdch a britsk\u00fdch politik\u016f za\u010dne objevovat docela dost \u010dasto s\u00a0t\u00edm, jak rychle poroste Hitler\u016fv apetit. M\u016f\u017eeme si ale snadno pov\u0161imnout, \u017ee jim nevad\u00ed ani tak samotn\u00fd fakt, \u017ee si Hitler za\u010dne rozbalovat d\u00e1rky a ni\u010dit tak slovansk\u00e9 st\u00e1ty ve st\u0159edn\u00ed a pozd\u011bji i v\u00fdchodn\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b, jako jim vad\u00ed ona samoz\u0159ejmost, se kterou tak \u010din\u00ed. Bere a u\u017e se Brit\u016f a Francouz\u016f nept\u00e1. Hitler se jich u\u017e v\u016fbec na nic nept\u00e1. Jak je to mo\u017en\u00e9? V\u017edy\u0165 tohle se mezi gentlemany ned\u011bl\u00e1\u2026<\/p>\n

To je to, co mnichovsk\u00fdm Santa Claus\u016fm vad\u00ed. A vad\u00ed jim je\u0161t\u011b nejistota, zda se Hitler jednou neobr\u00e1t\u00ed tak\u00e9 proti nim. Kdy\u017e anektuje slovansk\u00e1 \u00fazem\u00ed na v\u00fdchod\u011b a jihov\u00fdchod\u011b, pak se nic velk\u00e9ho ned\u011bje, proto\u017ee N\u011bmecko m\u00e1 prost\u011b pr\u00e1vo na sv\u016fj \u201eLebensraum\u201c. Jen ale, aby se N\u011bmc\u016fm nezacht\u011blo za\u010d\u00edt znovu skl\u00e1dat dohromady Franskou \u0159\u00ed\u0161i, tak ne\u0161\u0165astn\u011b rozd\u011blenou Verdunskou smlouvou z\u00a0roku 843. N\u011bmci maj\u00ed smysl pro po\u0159\u00e1dek, a kdy\u017e se jednou rozhodli nav\u00e1zat na starov\u011bkou i st\u0159edov\u011bkou \u0159\u00edmskou \u0159\u00ed\u0161i, m\u016f\u017ee je napadnout slepit zase dohromady \u0159\u00ed\u0161i Karla Velik\u00e9ho, co\u017e bez anexe Francie a Beneluxu (dvou chyb\u011bj\u00edc\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed) nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Pa\u0159\u00ed\u017e a Lond\u00fdn nejevily zn\u00e1mky znepokojen\u00ed, pokud Hitler \u0159\u00e1dil na V\u00fdchod\u011b. Ve skute\u010dnosti je nevyvedla z\u00a0rovnov\u00e1hy ani jeho anexe Polska. Nicm\u00e9n\u011b, b\u00e1li se, co ho m\u016f\u017ee je\u0161t\u011b napadnout.<\/p>\n

A propos, je-li \u0159e\u010d o \u201ech\u00e1p\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho pr\u00e1va na Lebensraum\u201c ve slovansk\u00fdch zem\u00edch, m\u016f\u017eeme si p\u0159ipomenout ostrou polemiku \u010desk\u00e9ho historika Josefa Peka\u0159e s\u00a0n\u011bmeck\u00fdm historikem Bertholdem Bretzolzem (p\u016fsobil v\u00a0Brn\u011b), kter\u00fd v\u00a0roce 1921 vydal knihu Geschichte B\u00f6hmens und M\u00e4hrens, v\u00a0n\u00ed\u017e se sna\u017e\u00ed dok\u00e1zat, \u017ee N\u011bmci se v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch neobjevili a\u017e v\u00a0souvislosti se zakl\u00e1d\u00e1n\u00edm a rozvojem kr\u00e1lovsk\u00fdch m\u011bst, v\u011bt\u0161inou ve 13. stolet\u00ed, ale \u017ee byli usedl\u00ed po cel\u00fd ran\u00fd st\u0159edov\u011bk, nebo\u0165 Markomani v\u00a0zem\u00edch po p\u0159\u00edchodu Slovan\u016f z\u016fstali, dokonce tvo\u0159ili po\u010detnou vrstvu obyvatelstva. A to \u2013 a zde v\u011bz\u00ed j\u00e1dro Bretholzova d\u011bjepisn\u00e9ho \u010di sp\u00ed\u0161e politick\u00e9ho sna\u017een\u00ed \u2013 byli v\u016f\u010di poddan\u00e9mu slovansk\u00e9mu obyvatelstvu v\u00a0roli pansk\u00e9, nebo\u0165 na rozd\u00edl od znevoln\u011bn\u00fdch Slovan\u016f tito N\u011bmci z\u016fstali svobodn\u00fdmi. Takto se m\u00e1 vysv\u011btlovat v\u011b\u010dn\u00fd rozd\u00edl mezi rasami. Jedna pansk\u00e1, druh\u00e1 poddan\u00e1.<\/p>\n

Vliv tradi\u010dn\u00ed n\u011bmeck\u00e9 historiografie 19. a 20. stolet\u00ed byl pochopiteln\u011b v\u00a0Evrop\u011b mnohem v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e vliv historiografie \u010desk\u00e9, a tak se asi nelze divit, jak snadno se da\u0159ilo Hitlerov\u00fdm ideolog\u016fm Brity a Francouze p\u0159esv\u011bd\u010dit o n\u011bmeck\u00fdch \u201en\u00e1roc\u00edch\u201c na \u010desk\u00e9 zem\u011b. A nakonec, nejenom na n\u011b. N\u011bmeck\u00fd Drang nach Osten pova\u017eoval za svoji v\u00fdchodn\u00ed hranici mo\u017en\u00e1 Ural. Pro Lond\u00fdn i Pa\u0159\u00ed\u017e bylo ov\u0161em toto \u201epochopen\u00ed\u201c \u00falevn\u00e9. Laissez faire!<\/p>\n

Ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m dopise Coulondra Bonnetovi nechyb\u00ed ani d\u016fle\u017eit\u00e1 zm\u00ednka o n\u011bmeck\u00fdch pl\u00e1nech s\u00a0Ukrajinou. Ukrajina le\u017eela na pracovn\u00edch stolech vedouc\u00edch nacistick\u00fdch pohlav\u00e1r\u016f od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku. Coulondre zmi\u0148uje pr\u00e1ci Studijn\u00edho \u00fastavu Alfreda Rosenberga, v\u00fdznamn\u00e9ho nacistick\u00e9ho pohlav\u00e1ra, ideologa nacistick\u00e9 rasov\u00e9 teorie, kter\u00fd ale s\u00e1m, jak se zd\u00e1, neodpov\u00eddal \u201e\u010dist\u00e9 \u00e1rijsk\u00e9 rase\u201c, nebo\u0165 m\u011bl tak\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 p\u0159edky. Rosenberg se narodil v\u00a0estonsk\u00e9m Tallinnu, ale pohyboval se na studi\u00edch v\u00a0rusk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 znal dost dob\u0159e. Z\u00a0Ruska ode\u0161el do Pa\u0159\u00ed\u017ee, nebo\u0165 bol\u0161evickou revoluci pova\u017eoval za d\u00edlo \u017eid\u016f. Takto se mu v\u00a0mysli propojila nen\u00e1vist v\u016f\u010di \u017eid\u016fm s\u00a0nen\u00e1vist\u00ed k\u00a0bol\u0161evik\u016fm a ke Slovan\u016fm. Byl majitelem t\u0159\u00ed fobi\u00ed, jak\u00e9 pat\u0159ily k\u00a0z\u00e1klad\u016fm nacistick\u00e9 ideologie, jej\u00edm\u017e byl tento rod\u00e1k z\u00a0Pobalt\u00ed vzorov\u00fdm p\u0159\u00edkladem. Nebylo divu, \u017ee jeho \u201estudijn\u00ed \u00fastav\u201c se d\u016fkladn\u011b zab\u00fdval Lebensraumem na Ukrajin\u011b, kde se n\u011bme\u010dt\u00ed nacist\u00e9 chystali uplatnit d\u00edky podpo\u0159e tamn\u00edho rusofobn\u00edho nacionalismu. Na z\u00e1klad\u011b podrobn\u011bj\u0161\u00edho studia n\u011bkter\u00fdch fanatik\u016f se zd\u00e1, \u017ee z\u00e1kladem jejich ideologick\u00e9ho sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed je prost\u011b pot\u0159eba nen\u00e1vid\u011bt a ni\u010dit. Do t\u00e9to fundament\u00e1ln\u00ed pot\u0159eby jejich mysli se pak snadno dosad\u00ed fobie, jak\u00e1 je moment\u00e1ln\u011b \u201ena trhu\u201c.<\/p>\n

Ukrajinou se ov\u0161em zab\u00fdval tak\u00e9 hlavn\u00ed ideolog \u201e\u0159\u00ed\u0161e\u201c, doktor J. Goebbels, a vedle n\u011bj t\u00e9\u017e i instituce zvan\u00e1 Ost-Europa, kterou \u0159\u00eddil b\u00fdval\u00fd \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd ministr, Curtius. Coulondre v\u00a0t\u00e9to souvislosti p\u00ed\u0161e: \u201eCesty a prost\u0159edky nejsou je\u0161t\u011b, jak se zd\u00e1, stanoveny, ale c\u00edl je asi ur\u010den: vytvo\u0159it Velkou Ukrajinu, kter\u00e1 by se stala \u017eivitelkou N\u011bmecka. Za t\u00edm c\u00edlem by bylo t\u0159eba zlomit Rumunsko, p\u0159esv\u011bd\u010dit Polsko, zbavit se Sov\u011btsk\u00e9ho svazu: n\u011bmeck\u00fd dynamismus se nezastavuje p\u0159ed \u017e\u00e1dnou z\u00a0t\u011bchto obt\u00ed\u017e\u00ed a ve vojensk\u00fdch kruz\u00edch se ji\u017e mluv\u00ed o v\u00fdprav\u011b a\u017e na Kavkaz a k\u00a0Baku.\u201c<\/p>\n

A o n\u011bkolik \u0159\u00e1dk\u016f n\u00ed\u017ee ve sv\u00e9m dopise zmi\u0148uje Coulondre n\u011bco, co je d\u016fle\u017eit\u00e9 tak\u00e9 s\u00a0ohledem na sou\u010dasnou americko-britskou proxy v\u00e1lku na Ukrajin\u011b. Coulndre p\u00ed\u0161e: \u201eV jeho okol\u00ed (m\u00edn\u011bno okol\u00ed Hitlerovo) se pom\u00fd\u0161l\u00ed na operaci, kter\u00e1 by ve v\u011bt\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku opakovala operaci sudetskou; propaganda v\u00a0Polsku, Rumunsku a v\u00a0SSSR pro ukrajinskou nez\u00e1vislost. V\u00a0p\u0159\u00edhodn\u00e9 chv\u00edli podpora diplomatickou cestou a akc\u00ed dobrovolnick\u00fdch sbor\u016f: Rus\u00ednsko by bylo st\u0159ediskem hnut\u00ed.\u201c A o n\u011bkolik \u0159\u00e1dek n\u00ed\u017ee je\u0161t\u011b dopl\u0148uje n\u011bmeck\u00e9 nacistick\u00e9 pl\u00e1ny s Ukrajinou: \u201e\u2026 je t\u0159eba obilnice, dol\u016f, pracovn\u00edch sil: Ukrajina je p\u0159ede dve\u0159mi imp\u00e9ria.\u201c Chcete-li zni\u010dit n\u011bjakou zemi, pokuste se ji rozlo\u017eit zevnit\u0159. Vhodn\u00fdch kolaborant\u016f m\u00e1 snad ka\u017ed\u00e1 zem\u011b na sklad\u011b dostatek.<\/p>\n

Na Ukrajin\u011b se tedy N\u011bmecko chystalo vyu\u017e\u00edt protirusk\u00e9 propagandy a podpory z\u00e1padoukrajinsk\u00e9ho protirusk\u00e9ho nacionalismu, kter\u00fd se soust\u0159e\u010foval v\u00a0oblasti, kterou Coulondre ozna\u010dil jako \u201eRus\u00ednsko\u201c. M\u00ednil t\u00edm n\u00e1zvem ov\u0161em sp\u00ed\u0161e z\u00e1padoukrajinskou oblast s\u00a0centrem ve Lvov\u011b (n\u011bmecky Lemberg). Z\u00a0dobrovolnick\u00fdch sbor\u016f se vyvinuly banderovsk\u00e9 odd\u00edly a divize SS. N\u011bmeck\u00fd z\u00e1jem o Ukrajinu nebyl veden \u2013 a to ani v\u00a0tom nejmen\u0161\u00edm ohledu \u2013 snahou umo\u017enit Ukrajin\u011b nez\u00e1vislou st\u00e1tn\u00ed existenci, ale pr\u00e1v\u011b naopak. Ukrajina m\u011bla b\u00fdt pou\u017eita proti Rusku a m\u011bla se st\u00e1t obilnic\u00ed N\u011bmecka, zdrojem pracovn\u00ed s\u00edly, t\u00e9m\u011b\u0159 otrock\u00e9. A pozd\u011bji k\u00a0t\u011bmto pl\u00e1n\u016fm p\u0159ibyla i snaha o v\u00fdznamnou redukci po\u010dtu obyvatel.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00fd Zelensk\u00e9ho re\u017eim na Ukrajin\u011b podepsal s\u00a0Velkou Brit\u00e1ni\u00ed de facto (a vlastn\u011b i de iure) dohodu o sv\u00e9m vlastn\u00edm koloni\u00e1ln\u00edm postaven\u00ed. \u201eKolonie byly rozpu\u0161t\u011bny, a\u0165 \u017eij\u00ed kolonie!\u201c, st\u00e1v\u00e1 se zase heslem Britsk\u00fdch ostrov\u016f. A n\u011bco podobn\u00e9ho po Kyjevu \u017e\u00e1d\u00e1 i Washington. Zaj\u00edmav\u00fd v\u00fdsledek \u00fadajn\u00e9 z\u00e1padn\u00ed \u201epomoci\u201c. Komupak asi Z\u00e1pad zase sv\u00fdm neot\u0159el\u00fdm origin\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobem tak hezky pomohl?<\/p>\n

Je\u0161t\u011b na sam\u00e9m konci roku 1938 zam\u011b\u0159ilo nacistick\u00e9 N\u011bmecko svoji pozornost k\u00a0Polsku. \u017d\u00e1dalo po Var\u0161av\u011b, aby N\u011bmecku byl \u201evr\u00e1cen\u201c Gda\u0148sk a p\u0159es Gda\u0148sk\u00fd koridor m\u011bla v\u00e9st n\u011bmeck\u00e1 \u017eeleznice. Zat\u00edm je\u0161t\u011b z\u016fst\u00e1vala v\u00a0platnosti n\u011bmecko-polsk\u00e1 smlouva uzav\u0159en\u00e1 v\u00a0roce 1934, a tak Hitler je\u0161t\u011b nes\u00e1hl k\u00a0v\u00fdhr\u016f\u017ek\u00e1m. Jak v\u00a0prosinci 1941 p\u00ed\u0161e Karel B. Palkovsk\u00fd ve sv\u00fdch Lond\u00fdnsk\u00fdch epi\u0161tol\u00e1ch: \u201eN\u011bkte\u0159\u00ed Pol\u00e1ci n\u00e1s maj\u00ed st\u00e1le na mu\u0161ce, proto\u017ee jsme necht\u011bli v\u00a0roce 1938 proti nim do v\u00e1lky, kdy\u017e \u0161li je\u0161t\u011b s\u00a0nacisty a fa\u0161isty\u2026 Jak nepatrn\u00fd mohl b\u00fdt v\u00a0nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b zisk z\u00a0t\u011bch n\u011bkolika \u010dtvere\u010dn\u00edch kilometr\u016f, na kter\u00e9 m\u011bli u n\u00e1s spadeno\u2026\u201c Tato Palkovsk\u00e9ho ho\u0159k\u00e1 zm\u00ednka nar\u00e1\u017e\u00ed na polsk\u00fd z\u00e1bor \u010desk\u00e9ho T\u011b\u0161\u00ednska, ke kter\u00e9mu se Pol\u00e1ci sn\u00ed\u017eili ihned po Mnichovu 1938, kdy\u017e u\u017e 30. z\u00e1\u0159\u00ed toho roku dali \u010ceskoslovensku ultim\u00e1tum a po n\u011bm \u010desk\u00e9 T\u011b\u0161\u00ednsko skute\u010dn\u011b anektovali. Je\u0161t\u011b na konci roku 1938 Polsko udr\u017eovalo s\u00a0N\u011bmeckem vztahy, jak\u00e9 se bl\u00ed\u017eily spojenectv\u00ed, a to se v\u0161emi d\u016fsledky. Pol\u00e1ci p\u0159i\u0161li o tento \u00fazemn\u00ed zisk ihned po n\u011bmeck\u00e9m vp\u00e1du do Polska.<\/p>\n

Francouzsk\u00fd charg\u00e9 d\u00b4affaires v\u00a0Berl\u00edn\u011b, De Montbas, p\u00ed\u0161e u\u017e za\u010d\u00e1tkem ledna 1939 francouzsk\u00e9mu ministru zahrani\u010d\u00edG. Bonnetovi tyto v\u011bty: \u201eNa v\u00fdchod\u011b a jihov\u00fdchod\u011b se situace za\u010d\u00edn\u00e1 komplikovat; zhroucen\u00ed \u010ceskoslovenska n\u00e1hle o\u017eivilo nacionalistick\u00e9 choutky, nen\u00e1visti, p\u0159edsudky; p\u0159\u00e1telstv\u00ed n\u011bmecko-polsk\u00e9, je\u0161t\u011b ned\u00e1vno tak kr\u00e1sn\u00e9 t\u00e9ma pro ofici\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edpitky a obvykl\u00fd leitmotiv pacifistick\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed F\u00fchrerov\u00fdch, se znateln\u011b ochladilo\u2026 Na nebi zahalen\u00fdm mra\u010dny je francouzsko-n\u011bmeck\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed ze 6. prosince jedn\u00edm z\u00a0m\u00e1la sv\u011btl\u00fdch m\u00edst.\u201c<\/p>\n

De Montbas zmi\u0148uje takzvan\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed Bonnet-Ribbentrop, kter\u00e9 bylo mezi nacistick\u00fdm N\u011bmeckem a Franci\u00ed podeps\u00e1no 6. prosince 1938 jako prohl\u00e1\u0161en\u00ed o ne\u00fato\u010den\u00ed a p\u0159\u00e1telsk\u00fdch vztaz\u00edch. U\u017e p\u0159ed t\u00edmto datem byla 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 podeps\u00e1na britsko-n\u011bmeck\u00e1 deklarace o m\u00edru mezi N\u011bmeckem a Velkou Brit\u00e1ni\u00ed. Oba dokumenty vlastn\u011b je\u0161t\u011b potvrdily a utvrdily porozum\u011bn\u00ed mezi N\u011bmeckem a ob\u011bma z\u00e1padn\u00edmi demokraciemi, kter\u00e9 v\u00a0Mnichov\u011b ob\u011btovaly \u010ceskoslovensko zabalen\u00e9 do sv\u00e1te\u010dn\u00e9ho pap\u00edru a p\u0159ev\u00e1zan\u00e9 vskutku zlatou stuhou. Tyto deklarace se pochopiteln\u011b v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b nep\u0159ipom\u00ednaj\u00ed. Mluv\u00ed se jedin\u011b o posledn\u00ed z\u00a0dohod, kter\u00e9 byly s\u00a0N\u011bmeckem uzav\u0159eny, tedy o \u201epaktu Molotov-Ribbentrop\u201c. D\u016fvod aktu\u00e1ln\u00ed je z\u0159ejm\u00fd.<\/p>\n

Stoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bmeckou anex\u00ed \u201ezbytku\u201c \u010cech a Moravy 15. b\u0159ezna 1939 se francouzsk\u00e9 a britsk\u00e9 dokumenty b\u011b\u017en\u011b vyjad\u0159uj\u00ed o \u010cech\u00e1ch a o Morav\u011b jako o \u201eprovinci\u00edch\u201c. Fait accompli? Hotov\u00e1 v\u011bc? Britov\u00e9 a Francouzi (tak\u00e9 Italov\u00e9, jen\u017ee ti byli s\u00a0Hitlerem v\u00a0transparentn\u00edch spojeneck\u00fdch vztaz\u00edch, i kdy\u017e ne v\u017edy zcela zajedno) ob\u011btov\u00e1n\u00edm \u010ceskoslovenska otev\u0159eli Hitlerovi cestu st\u0159edem Evropy k\u00a0rusk\u00fdm zem\u00edm. T\u00edmto se, jak se domn\u00edvali, sami zachr\u00e1nili, a z\u00e1rove\u0148 nechali na Hitlerovi star\u00fd hlavn\u011b britsk\u00fd \u00fakol zni\u010den\u00ed Ruska. V\u017edy\u0165 se od konce prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky chystala velk\u00e1 protirusk\u00e1 koalice. Tak pracn\u011b se chystala, tolik pen\u011bz to st\u00e1lo. Dopadlo to ale nakonec v\u00a0t\u00e9 Hitlerov\u011b v\u00e1lce v\u0161echno jinak. Na\u0161t\u011bst\u00ed! I kdy\u017e v\u00a0Pobalt\u00ed, v\u00a0Kyjev\u011b a mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b i na \u0159ad\u011b jin\u00fdch m\u00edst Evropy maj\u00ed na v\u00fdsledek v\u00e1lky asi jin\u00fd n\u00e1zor.<\/p>\n

\u00a0Ivo \u0160ebest\u00edk<\/strong><\/em><\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

[1]<\/a>\u00a0Konstantin Frantz (1817 \u2013 1891) je autorem spisu s\u00a0n\u00e1zvem \u201eFederalismus\u201c, ve kter\u00e9m zmi\u0148uje n\u011bmeckou odpov\u011bdnost za Evropu a odkazuje tak\u00e9 na filozofa Schellinga, kter\u00fd v\u00a0N\u011bmc\u00edch vid\u011bl \u201en\u00e1rod n\u00e1rod\u016f\u201c. Politolog a filozof John Laughland (1963) v\u00a0knize The Tained Source \u2013 The Undemocratic Origins of the European Idea (Vy\u0161lo v\u00a0\u010de\u0161tin\u011b pod n\u00e1zvem Zne\u010di\u0161t\u011bn\u00fd pramen \u2013 Nedemokratick\u00e9 po\u010d\u00e1tky evropsk\u00e9 ideje) cituje \u0159adu tez\u00ed o evropsk\u00e9 integraci, kter\u00e9 poch\u00e1zej\u00ed od nacistick\u00fdch ideolog\u016f \u201et\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e\u201c a svou formulac\u00ed skute\u010dn\u011b a\u017e mraziv\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed fr\u00e1ze u\u017e\u00edvan\u00e9 v\u00a0procesu modern\u00ed evropsk\u00e9 integrace (Evropsk\u00e9 unie). Tato podoba nebudila pozornost, nebo\u0165 se EU chovala a jednala \u2013 alespo\u0148 tak to mohli po jist\u00fd \u010das vn\u00edmat ob\u010dan\u00e9 \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f \u2013 jako \u201erodina evropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f\u201c, kter\u00e9 si byly rovnocenn\u00e9 a jejich\u017e z\u00e1jmy a n\u00e1zory byly respektov\u00e1ny. V\u00a0nejnov\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b ale doch\u00e1z\u00ed k\u00a0posunu EU k\u00a0centralizovan\u00e9 nadn\u00e1rodn\u00ed struktu\u0159e, kter\u00e1 \u010dlensk\u00fdm st\u00e1t\u016fm a jejich n\u00e1rod\u016fm diktuje n\u011bjak\u00e1 pravidla, ale tak\u00e9 postoje, zahrani\u010dn\u00ed politiku, dokonce jim i vnucuje ur\u010dit\u00fd typ chov\u00e1n\u00ed, my\u0161len\u00ed a p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Nut\u00ed jim hodnoty a kvazihodnoty. Sp\u00ed\u0161e to druh\u00e9. A tak\u00e9 je trest\u00e1 \u010di trestat chce. Za neposlu\u0161nost! Za vlastn\u00ed n\u00e1zor a vlastn\u00ed politiku! Evropsk\u00e1 integrace, je\u017e m\u011bla b\u00fdt p\u016fvodn\u011b domovem svobodn\u00fdch a suver\u00e9nn\u00edch n\u00e1rod\u016f, se takto m\u011bn\u00ed v\u00a0jakousi \u201e\u0159\u00ed\u0161i\u201c nebo sp\u00ed\u0161e karikaturu \u0159\u00ed\u0161e, nebo\u0165 je \u0159\u00edzena lidmi, jejich\u017e politika nen\u00ed jejich, ale odvozen\u00e1 od z\u00e1jm\u016f struktur, kter\u00e9 nemaj\u00ed s\u00a0ob\u010dany EU v\u016fbec co do \u010din\u011bn\u00ed<\/span><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pro cel\u00e9 obdob\u00ed mezi dv\u011bma sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami 20. stolet\u00ed zachovaly arch\u00edvy i soukrom\u00e9 sb\u00edrky korespondence…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":8574,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[398,244,664,1686,26],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79720"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79720"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79720\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/8574"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79720"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79720"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79720"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}