{"id":79265,"date":"2025-05-21T00:25:39","date_gmt":"2025-05-20T22:25:39","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=79265"},"modified":"2025-05-20T10:35:37","modified_gmt":"2025-05-20T08:35:37","slug":"pocatky-sionistickeho-terorismu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/05\/21\/pocatky-sionistickeho-terorismu\/","title":{"rendered":"Po\u010d\u00e1tky sionistick\u00e9ho terorismu"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Terorismus p\u00e1chan\u00fd sionistick\u00fdmi ozbrojen\u00fdmi gangy jako \u201eLahava\u201c, \u201eCena, kterou je t\u0159eba zaplatit\u201c, \u201eMl\u00e1de\u017e z kopce\u201c a \u201e\u017didovsk\u00e1 bojov\u00e1 organizace\u201c nen\u00ed v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b odd\u011blen od ko\u0159en\u016f terorismu pozorovan\u00fdch b\u011bhem britsk\u00e9ho mand\u00e1tu v Palestin\u011b. Ozbrojen\u00e9 sionistick\u00e9 skupiny se ve skute\u010dnosti objevovaly od za\u010d\u00e1tku 20. let 20. stolet\u00ed a byly obzvl\u00e1\u0161t\u011b aktivn\u00ed ve 30. a 40. letech 20. stolet\u00ed. Dne\u0161n\u00ed gangy se v\u0161ak vyzna\u010duj\u00ed t\u00edm, \u017ee vra\u017edy, \u017eh\u00e1\u0159sk\u00e9 \u00fatoky, vyh\u00e1n\u011bn\u00ed, znesv\u011bcen\u00ed svatyn\u00ed a k\u00e1cen\u00ed strom\u016f, kter\u00fdch se Palestinci dopou\u0161t\u011bj\u00ed jak na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu, tak v Jeruzal\u00e9m\u011b, jsou dnes prov\u00e1d\u011bny s plnou podporou a n\u011bkdy i za p\u0159\u00edm\u00e9 \u00fa\u010dasti izraelsk\u00fdch okupa\u010dn\u00edch sil.<\/p>\n

Sionistick\u00fd terorismus p\u0159ed rokem 1948<\/strong><\/h3>\n

Term\u00edn \u201e\u017eidovsk\u00fd terorismus\u201c nebo \u201esionistick\u00fd terorismus\u201c se pou\u017e\u00edval p\u0159ed rokem 1948 k ozna\u010den\u00ed teroristick\u00fdch \u010din\u016f p\u00e1chan\u00fdch sionistick\u00fdmi ozbrojen\u00fdmi skupinami zam\u011b\u0159en\u00fdch na palestinsk\u00e9 arabsk\u00e9 obyvatelstvo, ale tak\u00e9 na samotn\u00e9 britsk\u00e9 mand\u00e1tn\u00ed org\u00e1ny. Od velk\u00e9ho palestinsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed v letech 1936-1939 a\u017e do zalo\u017een\u00ed St\u00e1tu Izrael byl sionistick\u00fd terorismus pou\u017e\u00edv\u00e1n jako vojensk\u00e1 strategie zam\u011b\u0159en\u00e1 na urychlen\u00ed vzniku nez\u00e1visl\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho st\u00e1tu prost\u0159ednictv\u00edm opakovan\u00fdch \u00fatok\u016f proti Palestinc\u016fm s c\u00edlem terorizovat je a dos\u00e1hnout jejich exodu. Zam\u011b\u0159il se tak\u00e9 na britskou arm\u00e1du a policii. Uch\u00fdlil se k atent\u00e1t\u016fm, v\u00fdbu\u0161n\u00fdm \u00fatok\u016fm na trhy, lod\u011b a hotely. T\u011bmto ozbrojen\u00fdm skupin\u00e1m veleli v\u016fdci, kte\u0159\u00ed se pozd\u011bji stali premi\u00e9ry izraelsk\u00e9 vl\u00e1dy, jako nap\u0159\u00edklad David Ben-Gurion, Menachem Begin a Jicchak \u0160amir.<\/p>\n

Vznik sionistick\u00fdch teroristick\u00fdch skupin p\u0159ed rokem 1948<\/strong><\/h3>\n

Sionistick\u00fd terorismus p\u0159ed vznikem St\u00e1tu Izrael ozna\u010doval \u010dinnost \u010dty\u0159 hlavn\u00edch skupin: Hagany, Irgunu (Etzel), Sterna a Lehi.<\/p>\n

1) Hagana<\/h4>\n

V roce 1909 Jicchak Ben-Cevi a David Ben-Gurion vytvo\u0159ili skupinu Ha\u0161omer, co\u017e znamen\u00e1 \u201estr\u00e1\u017e\u201c, jako prvn\u00ed milici s mottem \u201eOhn\u011bm a krv\u00ed Judea padla a ohn\u011bm a krv\u00ed Judea povstane.\u201c Svou \u010dinnost zah\u00e1jila ostrahou osad v Galileji a pozd\u011bji se transformovala na bojovou jednotku.<\/p>\n

V \u010dervnu 1920 bylo na konferenci strany Ahdut Ha Afuda ozn\u00e1meno vytvo\u0159en\u00ed Hagany (co\u017e v hebrej\u0161tin\u011b znamen\u00e1 Obrana) jako roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed Ha\u0161omeru. Jej\u00ed charta, p\u0159ijat\u00e1 v roce 1924, je chartou tajn\u00e9 milice, jej\u00edm\u017e posl\u00e1n\u00edm je br\u00e1nit v\u0161echny \u017eidovsk\u00e9 kolonie v Palestin\u011b (Ji\u0161ub). Hagana nav\u00e1zala vazby s konfederac\u00ed \u017eidovsk\u00fdch d\u011blnick\u00fdch odbor\u016f Histadrut. Jej\u00ed \u010dlenov\u00e9 absolvovali v\u00fdcvik se zbran\u011bmi v kibuc\u00edch a \u017eidovsk\u00fdch osad\u00e1ch, ne\u017e se n\u011bkte\u0159\u00ed z nich p\u0159ipojili k \u0159ad\u00e1m britsk\u00fdch policejn\u00edch sil v Palestin\u011b. Milice uzav\u00edr\u00e1 zbrojn\u00ed smlouvy v zahrani\u010d\u00ed a pa\u0161uje je do Palestiny. N\u011bkter\u00e9 ze sv\u00fdch zbran\u00ed si vyr\u00e1b\u00ed sama v mal\u00fdch d\u00edln\u00e1ch, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed v kibuc\u00edch a osad\u00e1ch. V roce 1939 bylo vytvo\u0159eno vrchn\u00ed velen\u00ed Hagany v \u010dele s Jaakovem Dorim, budouc\u00edm n\u00e1\u010deln\u00edkem \u0161t\u00e1bu izraelsk\u00e9 arm\u00e1dy, prvn\u00edm, kdo tuto pozici zast\u00e1val.<\/p>\n

B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se mnoho \u010dlen\u016f Hagany p\u0159ipojilo k britsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, aby podpo\u0159ili Brit\u00e1nii ve v\u00e1lce proti nacistick\u00e9mu N\u011bmecku a jeho spojenc\u016fm, co\u017e jim umo\u017enilo z\u00edskat bohat\u00e9 vojensk\u00e9 zku\u0161enosti a velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed zbran\u00ed. Po v\u00e1lce a s c\u00edlem urychlit vznik St\u00e1tu Izrael prov\u00e1d\u011bli \u010dlenov\u00e9 domobrany a jej\u00edch elitn\u00edch jednotek vytvo\u0159en\u00fdch pod n\u00e1zvem Palmah \u2013 60 000 bojovn\u00edk\u016f a 700 d\u016fstojn\u00edk\u016f \u2013 teroristick\u00e9 operace proti britsk\u00fdm vojensk\u00fdm a civiln\u00edm objekt\u016fm po cel\u00e9 Palestin\u011b. Zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby Hagany tak\u00e9 shrom\u00e1\u017edily velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed informac\u00ed o Arabech, jejich bydli\u0161t\u00edch, vesnic\u00edch a m\u011bstech, kter\u00e9 milice mohla v letech 1947 a\u017e 1948 vyu\u017e\u00edt p\u0159i vojensk\u00fdch operac\u00edch zam\u011b\u0159en\u00fdch na jejich vyhn\u00e1n\u00ed. Po ozn\u00e1men\u00ed vzniku St\u00e1tu Izrael polo\u017eila Hagana z\u00e1klady izraelsk\u00e9 arm\u00e1dy a n\u011bkte\u0159\u00ed jej\u00ed d\u016fstojn\u00edci se pod\u00edleli na jej\u00edm velen\u00ed nebo zast\u00e1vali politick\u00e9 pozice v po sob\u011b jdouc\u00edch vl\u00e1d\u00e1ch.<\/p>\n

2) Irgun (Etzel)<\/h4>\n

V roce 1923 zalo\u017eil v\u016fdce revizionistick\u00e9ho sionistick\u00e9ho hnut\u00ed Vladimir \u017dabotinsk\u00fd v Rize, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Loty\u0161ska, ml\u00e1de\u017enick\u00e9 hnut\u00ed Betar. V roce 1931 poslou\u017eily vojensk\u00e9 principy zaveden\u00e9 Jabotinsk\u00fdm v r\u00e1mci Betaru jako z\u00e1klad pro vytvo\u0159en\u00ed Irgunu, kter\u00fd byl po rozkolu uvnit\u0159 Hagany koncipov\u00e1n jako vojensk\u00e9 k\u0159\u00eddlo revizionistick\u00e9ho sionistick\u00e9ho hnut\u00ed. Tato ozbrojen\u00e1 skupina byla tehdy zn\u00e1m\u00e1 jako \u201e\u017didovsk\u00e1 bojov\u00e1 organizace\u201c. Jej\u00edm v\u016fdcem je Abraham Tehomi, kter\u00fd pova\u017euje \u201epolitick\u00e9 n\u00e1sil\u00ed a terorismus\u201c za \u201edva legitimn\u00ed n\u00e1stroje v boji \u017eidovsk\u00fdch nacionalist\u016f za zemi Izrael\u201c. Od roku 1938 je tato milice aktivn\u00ed v okultn\u00ed organizaci \u017eidovsk\u00e9 imigrace do Palestiny.<\/p>\n

Po p\u0159\u00edjezdu do Palestiny v roce 1942 se v\u016fdce polsk\u00e9ho k\u0159\u00eddla Betaru Menachem Begin pustil do reorganizace domobrany. Vyhl\u00e1sil vzpouru proti britsk\u00e9mu mand\u00e1tu v Palestin\u011b a provedl s\u00e9rii teroristick\u00fdch \u00fatok\u016f zam\u011b\u0159en\u00fdch na britsk\u00e9 i palestinsk\u00e9 arabsk\u00e9 c\u00edle. Britsk\u00e9 \u00fa\u0159ady ho pot\u00e9 prohl\u00e1sily za psance a sl\u00edbily odm\u011bnu ka\u017ed\u00e9mu, komu se ho poda\u0159\u00ed zatknout. Po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed St\u00e1tu Izrael Begin prohl\u00e1sil, \u017ee \u201eneosvobodil celou vlast\u201c, jeho pl\u00e1nem bylo vytvo\u0159it v\u011bt\u0161\u00ed Izrael od Nilu k Eufratu. S prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dou v Tel Avivu se v\u0161ak dohodl na transformaci milice Irgun v politick\u00e9 hnut\u00ed po jej\u00edm odzbrojen\u00ed. Tak se zrodila strana Herut (Svoboda), kter\u00e1 pozd\u011bji p\u0159isp\u011bla ke vzniku strany Likud.<\/p>\n

3) Stern<\/h4>\n

Pr\u00e1v\u011b z rozkolu v Irgunu vznikla v roce 1940 milice, kter\u00e1 nesla jm\u00e9no sv\u00e9ho zakladatele, pod veden\u00edm Abrahama Sterna, alias Yaira. Disidenti maj\u00ed spor s ostatn\u00edmi \u010dleny Irgunu. P\u0159ej\u00ed si pokra\u010dovat ve vojensk\u00fdch operac\u00edch proti britsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b b\u011bhem sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Tak\u00e9 se postavili proti n\u00e1stupu \u017did\u016f do britsk\u00e9 arm\u00e1dy a v\u011b\u0159ili, \u017ee mohou takticky spolupracovat s jakoukoli skupinou, kter\u00e1 by podporovala boj proti Brit\u016fm v Palestin\u011b. Odm\u00edtaj\u00ed \u017eidovsk\u00e9 instituce, kter\u00e9 vznikly za britsk\u00e9ho mand\u00e1tu. Stern o tom p\u00ed\u0161e: \u201eNa\u0161i sou\u010dasn\u00ed v\u016fdci absolutn\u011b nev\u011bd\u00ed, jak \u0159\u00edct ne (Brit\u016fm). Jsou to \u017did\u00e9 z ghetta a jejich mentalita se nezm\u011bnila. Je na n\u00e1s, mal\u00e9 men\u0161in\u011b, abychom vyhl\u00e1sili v\u00e1lku ve jm\u00e9nu lidu, masy n\u00e1s budou n\u00e1sledovat dobrovoln\u011b nebo n\u00e1sil\u00edm.\u201c Abraham Stern vol\u00e1 po vytvo\u0159en\u00ed st\u00e1tu t\u00e1hnouc\u00ed se od Nilu k Eufratu. Sna\u017e\u00ed se nav\u00e1zat kontakty s italsk\u00fdmi fa\u0161isty ve snaze oslabit britskou kontrolu nad Bl\u00edzk\u00fdm v\u00fdchodem. Pod jeho velen\u00edm milice organizovala loupe\u017ee a pokusy o atent\u00e1t zam\u011b\u0159en\u00e9 na britsk\u00e9 \u00fa\u0159edn\u00edky a \u017eidovsk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky britsk\u00e9 policie, kte\u0159\u00ed byli pova\u017eov\u00e1ni za \u201ekolaboranty\u201c.<\/p>\n

4) Lehi<\/h4>\n

12. \u00fanora 1942 britsk\u00e1 policie zast\u0159elila Abrahama Sterna v jeho \u00fakrytu v Tel Avivu. Jeho n\u00e1sledovn\u00edci pot\u00e9 zalo\u017eili nov\u00e9 podzemn\u00ed hnut\u00ed pod n\u00e1zvem \u201eLehi\u201c (hebrejsk\u00e1 zkratka pro \u201eBojovn\u00edci za svobodu Izraele\u201c). Lehi se proslavila pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm atent\u00e1t\u016f jako n\u00e1stroje teroru. Tvrd\u00ed, \u017ee provedl 42 \u00fatok\u016f, co\u017e je v\u00edce ne\u017e dvojn\u00e1sobek po\u010dtu operac\u00ed, kter\u00e9 provedly Irgun a Haganah dohromady. Izraelsk\u00e1 vl\u00e1da vyu\u017eila atent\u00e1tu na hrab\u011bte Folke Bernadotteho, zprost\u0159edkovatele OSN v Palestin\u011b, v z\u00e1\u0159\u00ed 1948 k rozpu\u0161t\u011bn\u00ed vojensk\u00e9 organizace Lehi. Vedouc\u00ed pracovn\u00edci Nathan Yalin Mor a Matithayu Shmulovitz byli vojensk\u00fdm soudem odsouzeni k dlouh\u00fdm trest\u016fm odn\u011bt\u00ed svobody, ne\u017e jim byla ud\u011blena v\u0161eobecn\u00e1 amnestie. Pr\u00e1v\u011b v \u0159ad\u00e1ch t\u00e9to domobrany se objevil Jicchak \u0160amir, budouc\u00ed izraelsk\u00fd premi\u00e9r v roce 1983.<\/p>\n

N\u011bkter\u00e9 z hlavn\u00edch \u00fatok\u016f sp\u00e1chan\u00fdch ozbrojen\u00fdmi gangy<\/strong><\/h3>\n

Tyto milice provedly \u010detn\u00e9 teroristick\u00e9 \u00fatoky proti palestinsk\u00e9mu arabsk\u00e9mu obyvatelstvu, zejm\u00e9na b\u011bhem velk\u00e9ho palestinsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed:<\/p>\n

-Gran\u00e1tov\u00fd \u00fatok 17. b\u0159ezna 1937, prvn\u00ed \u00fatok sp\u00e1chan\u00fd p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem milice Irgun, na kav\u00e1rnu nav\u0161t\u011bvovanou Palestinci. Hl\u00e1s\u00ed se mnoho ob\u011bt\u00ed.
-Bombardov\u00e1n\u00ed ru\u0161n\u00e9ho palestinsk\u00e9ho trhu v Haif\u011b 6. \u010dervence 1938 \u010dleny Irgunu, p\u0159i kter\u00e9m bylo zabito 21 a zran\u011bno 52 lid\u00ed.
-\u00datok jednotky Hagany na vesnici Beit Sheikh pobl\u00ed\u017e Haify v \u010dervnu 1939. 5 vesni\u010dan\u016f bylo uneseno a zavra\u017ed\u011bno.
-R\u00e1no 25. listopadu 1940 ot\u0159\u00e1sla m\u011bstem Haifou masivn\u00ed exploze. C\u00edlem byla odhalena francouzsk\u00e1 lo\u010f SS Patria zakotven\u00e1 v p\u0159\u00edstavu s 1800 \u017eidovsk\u00fdmi migranty, v\u010detn\u011b \u017een, kter\u00e9 cht\u011bly britsk\u00e9 \u00fa\u0159ady poslat na Mauricius, proto\u017ee nem\u011bli v Palestin\u011b povolen\u00ed k pobytu. Haganah se proti britsk\u00e9mu projektu rozhodla lo\u010f po\u0161kodit. V\u00fdsledek: 252 mrtv\u00fdch mezi \u017eidovsk\u00fdmi cestuj\u00edc\u00edmi, plus 12 ob\u011bt\u00ed mezi britsk\u00fdmi policisty a 172 zran\u011bn\u00fdch mezi ostatn\u00edmi cestuj\u00edc\u00edmi. Palestinsk\u00fdm n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016fm se poda\u0159\u00ed zachr\u00e1nit zbytek migrant\u016f z vraku lodi. Britov\u00e9 pot\u00e9 p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edm dovolili z\u016fstat v Palestin\u011b.<\/p>\n

\"logo\"<\/p>\n

V p\u0159edve\u010der a po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce tyto ozbrojen\u00e9 gangy zintenzivnily sv\u00e9 \u00fatoky:<\/h3>\n

-Lehi se 8. srpna 1944 pokusili o atent\u00e1t na britsk\u00e9ho vysok\u00e9ho komisa\u0159e pro Palestinu Harolda McMichaela.
-Dva \u010dlenov\u00e9 Lehi 6. listopadu 1944 v K\u00e1hi\u0159e zavra\u017edili lorda Moynea, nejv\u00fd\u0161e postaven\u00e9ho britsk\u00e9ho vl\u00e1dn\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b, pot\u00e9, co se stal ter\u010dem kritiky za svou podporu pl\u00e1nu arabsk\u00e9 federace v regionu. Dva vrazi, Eliyahu Bet-Zuri a Eliyahu Hakim, byli souzeni vojensk\u00fdm tribun\u00e1lem a popraveni ob\u011b\u0161en\u00edm v K\u00e1hi\u0159e 23. b\u0159ezna 1945.
-18. \u010dervna 1946 byli brit\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 uneseni jako prost\u0159edek k vyv\u00edjen\u00ed tlaku na \u00fa\u0159ady sv\u00e9 zem\u011b. Toto je prvn\u00ed uch\u00fdlen\u00ed sionistick\u00e9ho terorismu k metod\u011b bran\u00ed rukojm\u00edch.
-29. \u010dervna 1946, po vln\u011b zat\u00fdk\u00e1n\u00ed britskou polici\u00ed v kancel\u00e1\u0159\u00edch \u017didovsk\u00e9 agentury, se milice Irgun veden\u00e1 Menachemem Beginem rozhodla za\u00fato\u010dit na velitelstv\u00ed britsk\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e9 se nach\u00e1zelo v hotelu King David v Jeruzal\u00e9m\u011b. Byl odp\u00e1len dynami\u00ed 22. \u010dervence 1946, co\u017e m\u011blo za n\u00e1sledek smrt 91 lid\u00ed, v\u010detn\u011b 28 Brit\u016f, 17 \u017did\u016f, 41 Palestinc\u016f a 5 dal\u0161\u00edch ob\u011bt\u00ed r\u016fzn\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti.
-31. \u0159\u00edjna 1946 Lehi pou\u017eil v\u00fdbu\u0161niny proti britsk\u00e9mu velvyslanectv\u00ed v \u0158\u00edm\u011b.
-5. prosince 1946 Lehi poprv\u00e9 pou\u017eil metodu autobomby a um\u00edstil ji pobl\u00ed\u017e budov v Sarafendu.
-Mezi 4. a 6. \u010dervnem 1947 bylo z It\u00e1lie zasl\u00e1no dvacet dopisn\u00edch bomb britsk\u00fdm politik\u016fm v Lond\u00fdn\u011b.
-29. \u010dervence t\u00e9ho\u017e roku tat\u00e1\u017e milice unesla a zlikvidovala britsk\u00e9 voj\u00e1ky v oblasti Netanja.
-Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm atent\u00e1tem v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1 atent\u00e1t na \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho hrab\u011bte Folke Bernadotteho (1895-1948), druh\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka \u0160v\u00e9dsk\u00e9ho \u010derven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, ne\u017e ho v kv\u011btnu 1948 gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk OSN Trygve Halvdan Lie jmenoval prost\u0159edn\u00edkem pro Palestinu. Sna\u017eil se o zm\u011bnu pl\u00e1nu rozd\u011blen\u00ed Palestiny, aby urovnal spory mezi \u017didy a Araby. Veden\u00ed Lehi se pot\u00e9 rozhodlo ho zavra\u017edit. \u010cty\u0159i jej\u00ed \u010dlenov\u00e9, oble\u010den\u00ed v uniform\u00e1ch izraelsk\u00e9 arm\u00e1dy, zablokovali 17. z\u00e1\u0159\u00ed 1948 jeho auto v izraelsky kontrolovan\u00e9 \u010d\u00e1sti Jeruzal\u00e9ma. Zast\u0159elili jeho a dal\u0161\u00edho pasa\u017e\u00e9ra, francouzsk\u00e9ho plukovn\u00edka Andr\u00e9 S\u00e9rota, velitele vojensk\u00fdch pozorovatel\u016f OSN v Palestin\u011b. Oba mu\u017ei byli okam\u017eit\u011b zabiti. K operaci zam\u011b\u0159en\u00e9 na utajen\u00ed zlo\u010dinu se pot\u00e9 p\u0159ihl\u00e1sila organizace s n\u00e1zvem \u201eN\u00e1rodn\u00ed fronta\u201c. Pokus o odveden\u00ed pozornosti v\u0161ak byl ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a odsouzen\u00ed skute\u010dn\u00fdch pachatel\u016f bylo jednomysln\u00e9. B\u011bhem zased\u00e1n\u00ed Valn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN se na po\u010dest hrab\u011bte Bernadotta dr\u017e\u00ed minuta ticha.
-9. dubna 1948 sp\u00e1chaly jednotky Irgun a Lehi masakr ve vesnici Deir Yassin, kde \u017eilo 700 Palestinc\u016f, z nich\u017e v\u00edce ne\u017e sto bylo zavra\u017ed\u011bno.<\/p>\n

Na sch\u016fzce v Tel Avivu v b\u0159eznu 1948, kter\u00e9 se z\u00fa\u010dastnil David Ben-Gurion, p\u0159ijali v\u016fdci Hagany komplexn\u00ed pl\u00e1n etnick\u00fdch \u010distek zn\u00e1m\u00fd jako \u201eDaleth\u016fv pl\u00e1n\u201c, kter\u00fd vedl k \u010detn\u00fdm masakr\u016fm, jejich\u017e c\u00edlem bylo terorizovat palestinsk\u00e9 civilisty a donutit je opustit svou vlast. N\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto masakr\u016f byly sp\u00e1ch\u00e1ny v p\u0159edve\u010der formov\u00e1n\u00ed izraelsk\u00e9 arm\u00e1dy, nap\u0159\u00edklad ten ve vesnici Al Tantoura ji\u017en\u011b od m\u011bsta Haifa 22. a 23. kv\u011btna 1948, kde bylo zabito v\u00edce ne\u017e 200 palestinsk\u00fdch \u017een a mu\u017e\u016f. Dal\u0161\u00ed masakry byly sp\u00e1ch\u00e1ny po vzniku arm\u00e1dy, nap\u0159\u00edklad masakr v Al-Dawayim\u011b ji\u017en\u011b od hebronsk\u00e9ho okresu 29. \u0159\u00edjna 1948, kter\u00fd si vy\u017e\u00e1dal stovky ob\u011bt\u00ed, \u017een i mu\u017e\u016f.<\/p>\n

Muzea uct\u00edvaj\u00ed pam\u00e1tku teroristick\u00fdch organizac\u00ed<\/strong><\/h3>\n

Po roce 1948 byla na po\u010dest sionistick\u00fdch ozbrojen\u00fdch skupin zalo\u017eena muzea, kter\u00e1 jejich teroristick\u00e9 operace za\u010dlenila do kolektivn\u00ed pam\u011bti \u201eozbrojen\u00e9ho boje\u201c za vytvo\u0159en\u00ed \u017eidovsk\u00e9ho st\u00e1tu.<\/p>\n

\u00a0Muzeum Hagany<\/h4>\n

Toto muzeum, zalo\u017een\u00e9 v Tel Avivu jako sou\u010d\u00e1st \u201eUnie muze\u00ed\u201c pod izraelsk\u00fdm ministerstvem obrany, je pojmenov\u00e1no po zakladateli Hagany Eliyahu Golombovi. Byl postaven pobl\u00ed\u017e jeho domu, kde se konaly sch\u016fze veden\u00ed milice a pl\u00e1novaly se teroristick\u00e9 operace proti Palestinc\u016fm a Brit\u016fm.<\/p>\n

\u00a0Muzeum Etzel<\/h4>\n

Vytvo\u0159eno v Tel Avivu z iniciativy Asociace veter\u00e1n\u016f Etzel k uct\u011bn\u00ed pam\u00e1tky jej\u00edch \u010dlen\u016f. Je pojmenov\u00e1na po Amichai Paglinovi, v\u016fdci vojensk\u00e9 operace, kter\u00e1 skon\u010dila okupac\u00ed m\u011bsta Jaffa. Slavnostn\u011b ji otev\u0159el v roce 1983 Menachem Begin, kter\u00fd byl jedn\u00edm z jej\u00edch p\u0159edn\u00edch mana\u017eer\u016f.<\/p>\n

\u00a0Muzeum Lehi, kde se nach\u00e1z\u00ed d\u016fm Yair<\/h4>\n

Muzeum, zalo\u017een\u00e9 v Tel Avivu v dom\u011b, kde byl britskou polici\u00ed zabit Abraham Stern, alias Yair, po\u0159\u00e1d\u00e1 v\u00fdstavy o \u017eivot\u011b a d\u00edle zakladatele, kulturn\u00ed a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed akce pro mlad\u00e9 lidi, konference a studijn\u00ed dny.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/h3>\n

P\u0159edch\u016fdci \u017eidovsk\u00fdch osadn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed dnes d\u011bs\u00ed palestinsk\u00e9 obyvatelstvo na okupovan\u00fdch \u00fazem\u00edch Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu a Jeruzal\u00e9ma, se ve 30. a 40. letech 20. stolet\u00ed dopustili ot\u0159esn\u00fdch teroristick\u00fdch \u010din\u016f. \u010clenov\u00e9 t\u011bchto sionistick\u00fdch teroristick\u00fdch organizac\u00ed, zejm\u00e9na Irgun a Stern, byli pr\u016fkopn\u00edky politick\u00e9 strategie teroru na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b. Od vzniku St\u00e1tu Izrael je terorismus opakovan\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed st\u00e1tn\u00ed politiky, zt\u011blesn\u011bn\u00e9 v \u010detn\u00fdch masakrech p\u00e1chan\u00fdch izraelskou arm\u00e1dou a repres\u00edch palestinsk\u00e9ho lidu pod dohledem vl\u00e1dn\u00edch stran, jako je Likud. Tuto stranu zalo\u017eili prominentn\u00ed k\u00e1dry Irgunu a Lehi. Pokud sionistick\u00fd terorismus v Palestin\u011b mohl ovlivnit pr\u016fb\u011bh ud\u00e1lost\u00ed b\u011bhem britsk\u00e9ho mand\u00e1tu, terorismus ze strany izraelsk\u00e9ho st\u00e1tu jednozna\u010dn\u011b pom\u00e1h\u00e1 diktovat pr\u016fb\u011bh ud\u00e1lost\u00ed dnes.<\/p>\n

P\u0159elo\u017eila z arab\u0161tiny Nada Yafi<\/em><\/p>\n

Arabsk\u00e9 zdroje:<\/strong><\/p>\n

Bassiouny Ahmad, Sionistick\u00e9 gangy, Hagana, od \u201eobrany\u201c k \u201eozbrojen\u00e9mu voj\u00e1kovi\u201c, Arabov\u00e9 roku 1948, 19. 3. 2023 (nep\u0159elo\u017eeno do francouz\u0161tiny)<\/p>\n

Madarovo centrum, Palestinsk\u00e9 centrum pro izraelsk\u00e1 studia: Tezaurus pojm\u016f: Etzel, Lehi, Haganah, Muzea v Izraeli.<\/p>\n

Z\u00e1padn\u00ed zdroje:<\/p>\n

Cypel, Sylvain. \u201eVyho\u010fte Brity z Palestiny\u201c,\u00a0OrientXXI<\/i>\u00a0, 13. 6. 2014:<\/p>\n

Enderlin, Charles.\u00a0Ohn\u011bm a krv\u00ed. Podzemn\u00ed boj za nez\u00e1vislost Izraele, 1936-1948<\/i>\u00a0. Pa\u0159\u00ed\u017e: Albin Michel, 2008.<\/p>\n

Filiu, Jean-Pierre. \u201eIzraelsk\u00e1 atent\u00e1t na prost\u0159edn\u00edka OSN v Palestin\u011b.\u201c\u00a0Le Monde<\/i>\u00a0, 14. 10. 2018.<\/p>\n

Khalidi, Walid.\u00a0Znovuzrozen\u00e1 Palestina<\/i>\u00a0. Lond\u00fdn-New York: IB Tauris and Ltd Publishers, 1992.<\/p>\n

Massad, Josef. \u201eTerorismus izraelsk\u00fdch osadn\u00edk\u016f nen\u00ed nic nov\u00e9ho. Je z\u00e1kladem sionistick\u00e9ho projektu,\u201c 17. 8. 2023.<\/p>\n

Nolin, Thierry.\u00a0Hagana, tajn\u00e1 izraelsk\u00e1 arm\u00e1da<\/i>\u00a0. Pa\u0159\u00ed\u017e: Balland, 1972.<\/p>\n

Su\u00e1rez, Thomas. \u201eJak terorismus stvo\u0159il Izrael\u201c, 13. \u010dervna 2019.<\/p>\n

Yalin-Mor, Nathan.\u00a0Izrael, Izrael. Historie Sternovy skupiny, 1940-1948<\/i> . Pa\u0159\u00ed\u017e: Presses de la Renaissance, 1978<\/p>\n


O AUTOROVI:<\/strong><\/p>\n

Maher Charif<\/strong> , palestinsk\u00fd historik, doktor humanitn\u00edch v\u011bd ze Sorbonnsk\u00e9 univerzity – Pa\u0159\u00ed\u017e I. V\u00fdzkumn\u00edk v Institutu palestinsk\u00fdch studi\u00ed. P\u0159idru\u017een\u00fd v\u00fdzkumn\u00fd pracovn\u00edk Francouzsk\u00e9ho institutu Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu v Bejr\u00fatu.<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Terorismus p\u00e1chan\u00fd sionistick\u00fdmi ozbrojen\u00fdmi gangy jako \u201eLahava\u201c, \u201eCena, kterou je t\u0159eba zaplatit\u201c, \u201eMl\u00e1de\u017e z kopce\u201c…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":68530,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,178,398,6431,2703,92],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79265"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79265"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79265\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79266,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79265\/revisions\/79266"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/68530"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79265"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79265"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79265"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}