{"id":78470,"date":"2025-05-11T00:12:28","date_gmt":"2025-05-10T22:12:28","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=78470"},"modified":"2025-05-10T13:17:35","modified_gmt":"2025-05-10T11:17:35","slug":"jak-by-indicko-pakistanska-valka-mohla-ohrozit-budoucnost-stredni-asie","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/05\/11\/jak-by-indicko-pakistanska-valka-mohla-ohrozit-budoucnost-stredni-asie\/","title":{"rendered":"Jak by indicko-p\u00e1kist\u00e1nsk\u00e1 v\u00e1lka mohla ohrozit budoucnost St\u0159edn\u00ed Asie"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<div class=\"elementor-element elementor-element-1fb4c2c elementor-widget elementor-widget-theme-post-content\" data-id=\"1fb4c2c\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"theme-post-content.default\">\n<div class=\"elementor-widget-container\">\n<p>V\u00e1lka mezi Indi\u00ed a P\u00e1kist\u00e1nem by v\u00fdrazn\u011b destabilizovala St\u0159edn\u00ed Asii, naru\u0161ila obchodn\u00ed cesty, zpozdila infrastrukturn\u00ed projekty a zv\u00fd\u0161ila region\u00e1ln\u00ed militantnost. \u010c\u00edna, Rusko a USA by mohly zv\u00fd\u0161it svou anga\u017eovanost v regionu a vyu\u017e\u00edt konflikt k zaji\u0161t\u011bn\u00ed nebo roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed sv\u00e9ho vlivu. Mo\u017en\u00e9 jadern\u00e9 d\u016fsledky, toky uprchl\u00edk\u016f a naru\u0161en\u00ed region\u00e1ln\u00ed spolupr\u00e1ce by m\u011bly v\u00e1\u017en\u00fd dopad na hospod\u00e1\u0159sk\u00fd rozvoj, bezpe\u010dnost a potravinov\u00e9 syst\u00e9my St\u0159edn\u00ed Asie.<\/p>\n<p>Pokud se Indie a P\u00e1kist\u00e1n zapoj\u00ed do v\u00e1lky, bude to m\u00edt okam\u017eit\u00e9 d\u016fsledky pro St\u0159edn\u00ed Asii. Bl\u00edzkost krizov\u00e9ho regionu Afgh\u00e1nist\u00e1nu a rostouc\u00ed vz\u00e1jemn\u00e1 ekonomick\u00e1 z\u00e1vislost \u010din\u00ed St\u0159edn\u00ed Asii obzvl\u00e1\u0161t\u011b zranitelnou v\u016f\u010di naru\u0161en\u00ed. Vojensk\u00fd konflikt by mohl paralyzovat obchodn\u00ed a energetick\u00e9 trasy, podn\u00edtit teroristick\u00e9 aktivity a poskytnout novou p\u016fdu pro geopolitick\u00fd st\u0159et mezi \u010c\u00ednou, Ruskem a Spojen\u00fdmi st\u00e1ty.<\/p>\n<p>St\u0159edoasijsk\u00e9 republiky \u2013 Kazachst\u00e1n, Uzbekist\u00e1n, Turkmenist\u00e1n, Kyrgyzst\u00e1n a T\u00e1d\u017eikist\u00e1n \u2013 jsou ji\u017e nyn\u00ed hostitelem soupe\u0159\u00edc\u00edch z\u00e1jm\u016f vn\u011bj\u0161\u00edch mocnost\u00ed. V\u00e1lka mezi Indi\u00ed a P\u00e1kist\u00e1nem by tuto dynamiku je\u0161t\u011b zhor\u0161ila, p\u0159esto\u017ee Rusko je ji\u017e vojensky v\u00e1z\u00e1no na Ukrajin\u011b, Turecko v S\u00fdrii a Spojen\u00e9 st\u00e1ty na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b.<\/p>\n<p>\u010c\u00edna je bl\u00edzk\u00fdm spojencem P\u00e1kist\u00e1nu a podporuje infrastrukturn\u00ed projekt v hodnot\u011b 65 miliard dolar\u016f s n\u00e1zvem \u010c\u00ednsko-p\u00e1kist\u00e1nsk\u00fd ekonomick\u00fd koridor (CPEC). Pokud vypukne v\u00e1lka, \u010c\u00edna by mohla roz\u0161\u00ed\u0159it svou p\u0159\u00edtomnost ve St\u0159edn\u00ed Asii, aby si zajistila obchodn\u00ed cesty a \u010delila indick\u00e9mu vlivu. \u010c\u00ednsk\u00e9 investice do infrastruktury a energetick\u00fdch projekt\u016f \u2013 bilater\u00e1ln\u00ed obchod ned\u00e1vno vzrostl na 89 miliard dolar\u016f \u2013 by mohly i nad\u00e1le r\u016fst. \u010c\u00edna by nav\u00edc mohla nahradit rusk\u00fd trh se zbran\u011bmi ve St\u0159edn\u00ed Asii, kter\u00fd byl blokov\u00e1n v\u00e1lkou na Ukrajin\u011b, a roz\u0161\u00ed\u0159it svou bezpe\u010dnostn\u00ed p\u0159\u00edtomnost.<\/p>\n<p>Rusko je zase bl\u00edzk\u00fdm partnerem Indie. B\u011bhem posledn\u00edch dvou desetilet\u00ed Indie dovezla ruskou vojenskou techniku \u200b\u200bv hodnot\u011b 60 miliard dolar\u016f, co\u017e p\u0159edstavuje 65 procent celkov\u00e9ho dovozu zbran\u00ed. Rusko by mohlo vyu\u017e\u00edt svou p\u0159\u00edtomnost ve St\u0159edn\u00ed Asii k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed bezpe\u010dnosti hranic a vojensk\u00e9ho v\u00fdcviku. Moskva ned\u00e1vno ozn\u00e1mila, \u017ee podpo\u0159\u00ed T\u00e1lib\u00e1n v boji proti Isl\u00e1msk\u00e9mu st\u00e1tu \u2013 provincii Chor\u00e1s\u00e1n (IS-K).<\/p>\n<p>USA by se tak\u00e9 mohly pokusit roz\u0161\u00ed\u0159it sv\u016fj vliv ve St\u0159edn\u00ed Asii, nap\u0159\u00edklad zv\u00fd\u0161en\u00edm vojensk\u00e9 nebo ekonomick\u00e9 podpory pro Uzbekist\u00e1n nebo Kazachst\u00e1n \u2013 dv\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ekonomiky regionu. \u017d\u00e1dn\u00fd americk\u00fd prezident nikdy nenav\u0161t\u00edvil St\u0159edn\u00ed Asii, ale Donald Trump by mohl svou st\u00e1tn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvou vyslat geopolitick\u00fd sign\u00e1l.<\/p>\n<p>Afgh\u00e1nist\u00e1n, kter\u00fd hrani\u010d\u00ed s P\u00e1kist\u00e1nem i St\u0159edn\u00ed Asi\u00ed, by se mohl op\u011bt st\u00e1t krizov\u00fdm centrem. Spolupr\u00e1ce mezi afgh\u00e1nsk\u00fdm T\u00e1lib\u00e1nem a p\u00e1kist\u00e1nskou TTP (Tehreek-e-Taliban-e-Pakistan) d\u00e1le destabilizuje Isl\u00e1m\u00e1b\u00e1d. I kdy\u017e by nov\u00e9 diplomatick\u00e9 iniciativy P\u00e1kist\u00e1nu mohly m\u00edt deeskala\u010dn\u00ed \u00fa\u010dinek, v\u00e1lka na dvou front\u00e1ch z\u016fst\u00e1v\u00e1 re\u00e1ln\u00fdm rizikem.<\/p>\n<p>P\u0159\u00edliv uprchl\u00edk\u016f z Afgh\u00e1nist\u00e1nu, p\u0159\u00edliv ozbrojen\u00fdch bojovn\u00edk\u016f a zastaven\u00ed rozvojov\u00fdch projekt\u016f, jako je Transafgh\u00e1nsk\u00e1 \u017eeleznice, plynovod TAPI a energetick\u00fd projekt CASA 1000, by pro St\u0159edn\u00ed Asii znamenaly obrovskou z\u00e1t\u011b\u017e. Teroristick\u00e9 skupiny jako Isl\u00e1msk\u00e9 hnut\u00ed Uzbekist\u00e1nu (IMU) nebo IS-K by mohly v T\u00e1d\u017eikist\u00e1nu a Uzbekist\u00e1nu nabrat na s\u00edle.<\/p>\n<p>P\u0159\u00edm\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed investice by byly zpomaleny nestabilitou. Zahrani\u010dn\u00ed obchodn\u00ed a investi\u010dn\u00ed dohody, kter\u00e9 ned\u00e1vno vzkv\u00e9taly, hrozily kolapsem. Zat\u00edmco Kazachst\u00e1n a T\u00e1d\u017eikist\u00e1n jsou ji\u017e \u010dleny WTO, Turkmenist\u00e1n a Uzbekist\u00e1n jsou st\u00e1le v procesu p\u0159ipojov\u00e1n\u00ed. Region ji\u017e v letech 1992 a\u017e 2021 utrp\u011bl \u201eztracen\u00e1 desetilet\u00ed\u201c v d\u016fsledku afgh\u00e1nsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky \u2013 nov\u00fd konflikt by mohl znovu naru\u0161it jeho propojen\u00ed s glob\u00e1ln\u00ed ekonomikou.<\/p>\n<p>Sv\u011btov\u00e1 banka o\u010dek\u00e1v\u00e1 zpomalen\u00ed r\u016fstu ve St\u0159edn\u00ed Asii. Kyrgyzst\u00e1n a T\u00e1d\u017eikist\u00e1n zaznamenaj\u00ed v\u00fdrazn\u00fd pokles, Kazachst\u00e1n bude posti\u017een m\u00edrn\u011bji a Uzbekist\u00e1n z\u016fstane stabiln\u00ed s r\u016fstem 5,9 %.<\/p>\n<p>USA by se mohly pokusit vyu\u017e\u00edt nepokoj\u016f v p\u00e1kist\u00e1nsk\u00e9 pohrani\u010dn\u00ed oblasti Bal\u00fa\u010dist\u00e1n k destabilizaci Afgh\u00e1nist\u00e1nu. To ale s sebou nese riziko pos\u00edlen\u00ed al-K\u00e1idy, IS-K nebo radik\u00e1ln\u00edho T\u00e1lib\u00e1nu. \u00cdr\u00e1n, kter\u00fd s\u00e1m \u010del\u00ed povst\u00e1n\u00ed Bal\u00fad\u017e\u016f, by mohl tak\u00e9 zas\u00e1hnout.<\/p>\n<p>Indie z\u00edsk\u00e1v\u00e1 uran pro sv\u016fj jadern\u00fd program z Kazachst\u00e1nu a Uzbekist\u00e1nu. Stabiln\u00ed dod\u00e1vky by byly pro Dill\u00ed sign\u00e1lem, \u017ee jeho partne\u0159i ve St\u0159edn\u00ed Asii jsou odhodl\u00e1ni k \u00fazk\u00e9 spolupr\u00e1ci.<\/p>\n<p>Projekty propojen\u00ed, jako je CPEC nebo Mezin\u00e1rodn\u00ed severoji\u017en\u00ed dopravn\u00ed koridor (INSTC), jsou pro St\u0159edn\u00ed Asii kl\u00ed\u010dov\u00e9. V\u00e1lka by to mohla naru\u0161it. CPEC proch\u00e1z\u00ed sporn\u00fdmi \u00fazem\u00edmi, jako je Ka\u0161m\u00edr. Indick\u00e9 obchodn\u00ed trasy p\u0159es Afgh\u00e1nist\u00e1n a \u00cdr\u00e1n by se mohly st\u00e1t nebezpe\u010dn\u00fdmi, pokud p\u00e1kist\u00e1nsk\u00e9 \u00fa\u0159ady nebudou i nad\u00e1le ud\u011blovat voln\u00fd p\u0159\u00edstup do p\u0159\u00edstav\u016f.<\/p>\n<p>Nov\u00e9 hrani\u010dn\u00ed kontroly by udusily rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se region\u00e1ln\u00ed obchod. Od zvolen\u00ed uzbeck\u00e9ho prezidenta \u0160avkata Mirzijojeva v roce 2016 mnoho st\u00e1t\u016f urovnalo \u00fazemn\u00ed spory, aby umo\u017enilo vytvo\u0159en\u00ed jednotn\u00e9ho trhu \u2013 tento pokrok by byl ohro\u017een.<\/p>\n<p>St\u0159edoasijsk\u00e9 zem\u011b dov\u00e1\u017eej\u00ed farmaceutick\u00e9 v\u00fdrobky z Indie a potraviny z P\u00e1kist\u00e1nu. Zat\u00edmco j\u00eddlo je snaz\u0161\u00ed nahradit, l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 p\u00e9\u010de je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. P\u00e1kist\u00e1n a Kazachst\u00e1n ned\u00e1vno podepsaly tranzitn\u00ed dohodu, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uje p\u0159epravu p\u0159es p\u00e1kist\u00e1nsk\u00e9 p\u0159\u00edstavy. V\u00e1lka by v\u0161ak vedla k vysok\u00fdm pojistn\u00fdm rizik\u016fm \u2013 s odpov\u00eddaj\u00edc\u00edmi ekonomick\u00fdmi d\u016fsledky.<\/p>\n<p>Region\u00e1ln\u00ed konflikt by tak\u00e9 mobilizoval extremistick\u00e9 skupiny jako D\u017eaj\u0161-e-Mohammed nebo La\u0161kar-e-Taiba, kter\u00e9 maj\u00ed vazby na afgh\u00e1nsk\u00e9 a p\u00e1kist\u00e1nsk\u00e9 bojovn\u00edky. To by mohlo zv\u00fd\u0161it hrozbu terorismu v Uzbekist\u00e1nu a T\u00e1d\u017eikist\u00e1nu.<\/p>\n<p>V\u00fdm\u011bna jadern\u00fdch zbran\u00ed \u2013 i omezen\u00e1 \u2013 by m\u011bla katastrof\u00e1ln\u00ed d\u016fsledky pro klima, zem\u011bd\u011blstv\u00ed a ekonomiku. V Uzbekist\u00e1nu se zem\u011bd\u011blstv\u00ed pod\u00edl\u00ed zhruba na \u010dtvrtin\u011b HDP a zam\u011bstnanosti \u2013 jadern\u00e1 eskalace by ohrozila \u017eivobyt\u00ed milion\u016f lid\u00ed.<\/p>\n<p>Pohyby uprchl\u00edk\u016f z Afgh\u00e1nist\u00e1nu a P\u00e1kist\u00e1nu do T\u00e1d\u017eikist\u00e1nu by mohly k\u0159ehkou soci\u00e1ln\u00ed strukturu p\u0159\u00edli\u0161 zat\u00ed\u017eit. Indie a P\u00e1kist\u00e1n jsou \u010dleny \u0160anghajsk\u00e9 organizace pro spolupr\u00e1ci (SCO) \u2013 stejn\u011b jako \u010c\u00edna a n\u011bkolik st\u00e1t\u016f St\u0159edn\u00ed Asie. V\u00e1lka by mohla paralyzovat pr\u00e1ci \u0160OS a zhor\u0161it nap\u011bt\u00ed mezi Indi\u00ed a \u010c\u00ednou, co\u017e by n\u00e1sledn\u011b ohrozilo geopolitickou rovnov\u00e1hu ve St\u0159edn\u00ed Asii.<\/p>\n<p><strong>Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed dopady na jednotliv\u00e9 st\u00e1ty:<\/strong><\/p>\n<p>\u2013\u00a0<em>T\u00e1d\u017eikist\u00e1n<\/em>\u00a0je propustn\u00fd pro uprchl\u00edky a militanty z Afgh\u00e1nist\u00e1nu. Leteck\u00e1 z\u00e1kladna Ayni, modernizovan\u00e1 Indi\u00ed, by mohla P\u00e1kist\u00e1n vyprovokovat.<br \/>\n\u2013\u00a0<em>Uzbekist\u00e1n<\/em>\u00a0se pravd\u011bpodobn\u011b v\u00edce zam\u011b\u0159\u00ed na partnerstv\u00ed s \u010c\u00ednou a Ruskem, ale utrp\u00ed ztr\u00e1ty v obchodu s ji\u017en\u00ed Asi\u00ed.<br \/>\n\u2013\u00a0<em>Turkmenist\u00e1n<\/em>\u00a0by mohl t\u011b\u017eit z \u010d\u00ednsk\u00e9 popt\u00e1vky po energii, ale z\u016fst\u00e1v\u00e1 z\u00e1visl\u00fd na energetick\u00e9 politice.<br \/>\n\u2013\u00a0<em>Kazachst\u00e1n<\/em>\u00a0, jako\u017eto ekonomick\u00fd t\u011b\u017ek\u00e1 v\u00e1ha regionu, by tomu mohl \u010delit prost\u0159ednictv\u00edm \u0160OS a Euroasijsk\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 unie, ale byl by ovlivn\u011bn v\u00fdkyvy trhu.<br \/>\n\u2013\u00a0<em>Kyrgyzst\u00e1n<\/em>\u00a0je ekonomicky nestabiln\u00ed a obzvl\u00e1\u0161t\u011b zraniteln\u00fd v\u016f\u010di naru\u0161en\u00ed obchodu.<\/p>\n<p><strong>Dlouhodob\u00e9 d\u016fsledky:<\/strong><\/p>\n<p>V\u00e1lka by vedla k\u00a0<em>polarizaci<\/em>\u00a0v regionu: n\u011bkter\u00e9 zem\u011b by se mohly obr\u00e1tit k \u010c\u00edn\u011b (nap\u0159. Turkmenist\u00e1n), jin\u00e9 k Rusku nebo Z\u00e1padu (nap\u0159. Uzbekist\u00e1n, Kazachst\u00e1n) \u2013 co\u017e by bylo p\u0159ek\u00e1\u017ekou pro k\u00fd\u017eenou region\u00e1ln\u00ed integraci.<\/p>\n<p>Sekuritizace\u00a0politiky by se mohla prohloubit: v\u00edce v\u00fddaj\u016f na arm\u00e1du, m\u00e9n\u011b na vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, diverzifikaci a ekonomick\u00fd rozvoj \u2013 co\u017e je nebezpe\u010dn\u00fd sm\u011br v regionu, kde v\u00edce ne\u017e polovina populace je mlad\u0161\u00ed 30 let\u00a0<em>.<\/em><\/p>\n<p>V\u00fdm\u011bna\u00a0<em>jadern\u00fdch zbran\u00ed<\/em>\u00a0by m\u011bla glob\u00e1ln\u00ed klimatick\u00e9 d\u016fsledky, kter\u00e9 by mohly zni\u010dit zejm\u00e9na zem\u011bd\u011blsk\u00e9 ekonomiky St\u0159edn\u00ed Asie.<\/p>\n<p><strong>Z\u00e1v\u011br:<\/strong><\/p>\n<p>Indie se v regionu intenzivn\u011b anga\u017euje prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9 politiky \u201ePropojen\u00ed St\u0159edn\u00ed Asie\u201c, mimo jin\u00e9 i prost\u0159ednictv\u00edm p\u0159\u00edstavu \u010cabah\u00e1r v \u00cdr\u00e1nu. Ale tvrd\u00e1 politika Washingtonu v\u016f\u010di \u00cdr\u00e1nu by se mohla st\u00e1t p\u0159ek\u00e1\u017ekou. St\u0159edoasijsk\u00e9 st\u00e1ty vyv\u00e1\u017eej\u00ed do Indie strategicky d\u016fle\u017eit\u00e9 zbo\u017e\u00ed, jako je uran, a pova\u017euj\u00ed Dill\u00ed za spolehliv\u011bj\u0161\u00edho partnera ne\u017e Isl\u00e1m\u00e1b\u00e1d.<\/p>\n<p>V\u00e1lka mezi Indi\u00ed a P\u00e1kist\u00e1nem by destabilizovala St\u0159edn\u00ed Asii naru\u0161en\u00edm obchodu, zv\u00fd\u0161enou militantnost\u00ed a zintenzivn\u011bn\u00edm rivality mezi velmocemi. Z\u00e1vislost regionu na propojen\u00fdch koridorech a stabiln\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed situaci jej \u010din\u00ed obzvl\u00e1\u0161t\u011b zraniteln\u00fdm. St\u0159edn\u00ed Asie by \u010delila ekonomick\u00fdm ztr\u00e1t\u00e1m, bezpe\u010dnostn\u00edmu tlaku a nebezpe\u010d\u00ed nucen\u00e9ho uv\u011bzn\u011bn\u00ed v t\u00e1borech. Jadern\u00fd faktor zvy\u0161uje potenci\u00e1l katastrofy.<\/p>\n<p>St\u0159edoasijsk\u00e9 st\u00e1ty by se mohly pokusit o zachov\u00e1n\u00ed neutrality, v\u00edce se op\u00edrat o \u0160OS nebo p\u016fsobit jako medi\u00e1to\u0159i \u2013 jejich geopolitick\u00fd vliv je v\u0161ak omezen\u00fd. Budoucnost regionu je v s\u00e1zce.<\/p>\n<p><em>James Durso<\/em><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<div class=\"elementor-element elementor-element-8c57238 quelle dc-has-condition dc-condition-empty elementor-widget elementor-widget-heading\" data-id=\"8c57238\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"heading.default\">\n<div class=\"elementor-widget-container\">\n<h3 class=\"elementor-heading-title elementor-size-default\"><span style=\"font-size: 10pt;\"><a href=\"https:\/\/oilprice.com\/Geopolitics\/Asia\/How-an-India-Pakistan-War-Could-Derail-Central-Asias-Future.html\" target=\"_blank\" rel=\"nofollow noopener\">Zdroj<\/a><\/span><\/h3>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V\u00e1lka mezi Indi\u00ed a P\u00e1kist\u00e1nem by v\u00fdrazn\u011b destabilizovala St\u0159edn\u00ed Asii, naru\u0161ila obchodn\u00ed cesty, zpozdila infrastrukturn\u00ed&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":78471,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,79,129,40],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/78470"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=78470"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/78470\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/78471"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=78470"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=78470"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=78470"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}