{"id":78465,"date":"2025-05-10T07:47:07","date_gmt":"2025-05-10T05:47:07","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=78465"},"modified":"2025-05-10T07:51:33","modified_gmt":"2025-05-10T05:51:33","slug":"michael-svatos-ministr-ceske-vlady-se-vcera-na-ukrajine-ucastnil-seance-na-oslavu-architekta-mnichovskeho-diktatu-1938","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/05\/10\/michael-svatos-ministr-ceske-vlady-se-vcera-na-ukrajine-ucastnil-seance-na-oslavu-architekta-mnichovskeho-diktatu-1938\/","title":{"rendered":"Michael Svato\u0161: Ministr \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy se v\u010dera na Ukrajin\u011b \u00fa\u010dastnil seance na oslavu Architekta Mnichovsk\u00e9ho dikt\u00e1tu 1938!"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<h3>Ministr \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy se v\u010dera na Ukrajin\u011b \u00fa\u010dastnil seance na oslavu Architekta Mnichovsk\u00e9ho dikt\u00e1tu 1938! To nem\u00e1 v modern\u00edch \u010desk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch \u017e\u00e1dn\u00e9 obdoby!<\/h3>\n<header class=\"entry-content-header\"><a href=\"https:\/\/mzv.gov.cz\/jnp\/cz\/udalosti_a_media\/tiskove_zpravy\/ministr_lipavsky_se_ve_lvove_zucastnil.html\">V\u010dera 9. kv\u011btna 2025 se \u010desk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Jan Lipavsk\u00fd \u00fa\u010dastnil na Ukrajin\u011b velmi podivn\u00e9 seance n\u011bkolika evropsk\u00fdch protirusk\u00fdch politik\u016f<\/a>. Tato de facto \u201cnehor\u00e1zn\u00e1 neonacistick\u00e1 seance\u201d byla do Lvova svol\u00e1na u p\u0159\u00edle\u017eitosti oslav tzv. Dne EU. Tento nov\u00fd evropsk\u00fd sv\u00e1tek, ofici\u00e1ln\u011b na webu bruselsk\u00e9 komise naz\u00fdvan\u00fd \u201c<a href=\"https:\/\/european-union.europa.eu\/principles-countries-history\/symbols\/europe-day_en\">Europe Day<\/a>\u201c, se u\u017e p\u00e1r let p\u0159ipom\u00edn\u00e1 v\u017edy 9. kv\u011btna, a byl bruselsk\u00fdmi apar\u00e1t\u010d\u00edky z\u0159ejm\u011b vymy\u0161len, aby z pam\u011bti n\u00e1rod\u016f v\u00fdchodn\u00ed Evropy vyt\u011bsnil 9. kv\u011bten, tradi\u010dn\u011b oslavovan\u00fd za den osvobozen\u00ed Prahy, a den kone\u010dn\u00e9 por\u00e1\u017eky hitlerovsk\u00e9ho nacismu Sov\u011btskou arm\u00e1dou, a jej\u00edmi spojenci. Pomineme-li fakt, \u017ee na v\u010derej\u0161\u00ed seanci shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed politici, z\u0159ejm\u011b sv\u00fdmi nejnov\u011bj\u0161\u00edmi protirusk\u00fdmi v\u00fdpady zma\u0159ili posledn\u00ed nad\u011bje na uzav\u0159en\u00ed m\u00edru na Ukrajin\u011b, a odsoudili tak celou tuto ne\u0161\u0165astnou zemi k pravd\u011bpodobn\u00e9 rusk\u00e9 okupaci, a k p\u0159ivt\u011blen\u00ed k Rusku, je je\u0161t\u011b podez\u0159elej\u0161\u00ed, co se vlastn\u011b v\u010dera na lvovsk\u00e9 seanci tak d\u016fle\u017eit\u00e9ho oslavovalo. A slibuji V\u00e1m, \u017ee se budete chytat za hlavu, a\u017e na\u0161i dne\u0161n\u00ed anal\u00fdzu do\u010dtete do konce.<\/p>\n<p>9.kv\u011btna 1945 se sov\u011btsk\u00e1 vojska pod velen\u00edm mar\u0161\u00e1la Kon\u011bva, ve sv\u00e9 rychl\u00e9 spanil\u00e9 z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 tankov\u00e9 j\u00edzd\u011b, kone\u010dn\u011b prodrala z N\u011bmecka p\u0159es Kru\u0161n\u00e9 hory a\u017e do Prahy, a ukon\u010dila tak posledn\u00ed velk\u00e9 zu\u0159iv\u00e9 nacistick\u00e9 vra\u017ed\u00edc\u00ed b\u011bsn\u011bn\u00ed v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, a v Evrop\u011b. Rusov\u00e9, i dal\u0161\u00ed sov\u011btsk\u00e9 n\u00e1rody, byli z\u00e1plavou \u0161e\u0159\u00edk\u016f, kter\u00fdmi je vd\u011b\u010dn\u00ed osvobozen\u00ed \u010ce\u0161i zasyp\u00e1vali, tak nad\u0161en\u00ed, \u017ee mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto slav\u00ed den V\u00edt\u011bzstv\u00ed ne 8. kv\u011btna, v den ceremonie nacistick\u00e9 bezpodm\u00edne\u010dn\u00e9 kapitulace, ale a\u017e 9. kv\u011btna, kdy osvobodili Prahu, vlastn\u011b prvn\u00ed i posledn\u00ed ob\u011b\u0165 nacistick\u00e9ho \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed, kter\u00e9 za\u010dalo Mnichovskou dohodou 1938, a skon\u010dilo a\u017e p\u0159\u00edjezdem Kon\u011bvov\u00fdch tank\u016f do Prahy.<\/p>\n<\/header>\n<div class=\"entry-content\">\n<p>A p\u0159edstavte si, koho dnes oslavuje Evropsk\u00e1 Unie v ten sam\u00fd den 9. kv\u011btna \u2013 francouzsk\u00e9ho politika, kter\u00fd byl n\u011bjakou podivnou n\u00e1hodou jedn\u00edm ze str\u016fjc\u016f Mnichovsk\u00e9 dohody 1938, a nad\u0161en\u011b ji v\u00edtal a oslavoval, a jak se d\u00e1le dozv\u00edte, m\u011bl na sv\u011bdom\u00ed i mnohem hor\u0161\u00ed \u010diny.<\/p>\n<p>Jan \u201cex-Pir\u00e1t\u201d Lipavsk\u00fd, ne marn\u011b srovn\u00e1van\u00fd za svou serviln\u00ed probruselskou zahrani\u010dn\u00ed politiku, kter\u00e1 nem\u00e1 v modern\u00edch d\u011bjin\u00e1ch \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu obdoby, s Hitlerovi podobn\u011b serviln\u00edm tzv. protektor\u00e1tn\u00edm ministrem zahrani\u010d\u00ed\u00a0<a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Franti%C5%A1ek_Chvalkovsk%C3%BD\">Franti\u0161kem Chvalkovsk\u00fdm<\/a>,\u00a0se v\u010dera 9. kv\u011btna \u00fa\u010dastnil ve Lvov\u011b vzpom\u00ednkov\u00e9 seance uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 na po\u010dest v\u00fdznamn\u00e9ho francouzsk\u00e9ho politika Roberta Schumana, respektive na po\u010dest tzv.\u00a0<a href=\"https:\/\/european-union.europa.eu\/principles-countries-history\/history-eu\/1945-59\/schuman-declaration-may-1950_en\">Schumanovy deklarace z 9. kv\u011btna 1950<\/a>,\u00a0kter\u00e1 je Bruselem pova\u017eovan\u00e1 za faktick\u00fd den zrodu EU.<\/p>\n<p>Dne 9. kv\u011btna se tedy nyn\u00ed v cel\u00e9 EU povinn\u011b oslavuje politik, kter\u00fd v roce 1938 byl sou\u010d\u00e1st\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed stranick\u00e9 delegace, kter\u00e1 hlasov\u00e1n\u00edm donutila\u00a0tehdej\u0161\u00edho premi\u00e9ra Francie Eduarda Daladier, aby podepsal za Francii Mnichovskou dohodu 1938,\u00a0<a href=\"https:\/\/www.upr.fr\/dossiers-de-fond\/la-face-cachee-de-robert-schuman\/#(4)\">a podle z\u00e1znamu z tohoto jedn\u00e1n\u00ed Robert Schuman hlasoval pro, a vedl oslavn\u00e9 \u0159e\u010di za p\u0159ijet\u00ed Mnichovsk\u00e9 dohody!<\/a><\/p>\n<p>Nutno podotknout, \u017ee tou dobou byl Schuman v\u00fdznamn\u00fdm poslancem nejvy\u0161\u0161\u00edho z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9ho sboru Francie, a vlivn\u00fdm politikem, kter\u00fd krom umet\u00e1n\u00ed cesti\u010dek Hitlerovi, udr\u017eoval t\u011bsn\u00e9 vztahy i s dal\u0161\u00edm zavil\u00fdm nep\u0159\u00edtelem \u010ceskoslovenska, ma\u010farsk\u00fdm regentem admir\u00e1lem\u00a0<a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Mikl%C3%B3s_Horthy\">Mikl\u00f3sem Horthy<\/a>,\u00a0a\u00a0<a href=\"https:\/\/www.schuman.info\/bio-details.htm\">\u00fa\u010dastnil se v roce 1935 jeho velkolep\u00fdch oslav mil\u00e9nia Sv. \u0160t\u011bp\u00e1na<\/a>. Schuman byl zavil\u00fd katol\u00edk, a v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9 Francii proslul organizov\u00e1n\u00edm zu\u0159iv\u00e9ho odporu proti zav\u00e1d\u011bn\u00ed sekul\u00e1rn\u00edho francouzsk\u00e9ho pr\u00e1va do \u0161kolstv\u00ed a dal\u0161\u00edch oblast\u00ed v nov\u011b k Francii p\u0159ivt\u011blen\u00e9m Alsasku. S\u00e1m Schuman byl hned na po\u010d\u00e1tku I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky povol\u00e1n do n\u011bmeck\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00e9 arm\u00e1dy a posl\u00e1n bojovat proti Francii, ale u\u017e v roce 1915 byl N\u011bmci jmenov\u00e1n \u00fa\u0159edn\u00edkem pro spr\u00e1vu zabaven\u00e9ho francouzsk\u00e9ho majetku. A v t\u00e9 dob\u011b se z\u0159ejm\u011b za\u010daly rodit pozd\u011bj\u0161\u00ed \u201cvynikaj\u00edc\u00ed vztahy\u201d Roberta Schumana s nejvy\u0161\u0161\u00edmi nacistick\u00fdmi potent\u00e1ty, v\u010detn\u011b\u00a0<a href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gauleiter\">tzv. \u017eupn\u00edch vedouc\u00edch<\/a>.\u00a0(T\u0159eba Kurt Henlein byl form\u00e1ln\u011b \u017eupn\u00edm vedouc\u00edm, nebo-li Gauleiterem Sudet. \u0160lo tedy o nejvy\u0161\u0161\u00ed nacisty.)<\/p>\n<p>Schuman ve dvac\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed pat\u0159il mezi hlavn\u00ed str\u016fjce tzv. Locarnsk\u00e9ho paktu 1925. Tento pakt, kter\u00fd podepsaly N\u011bmecko, Francie, \u010ceskoslovensko, Polsko, Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, It\u00e1lie a Belgie, v\u00fdchodn\u00ed zem\u011b v d\u016fsledku spole\u010dn\u00e9ho nevyb\u00edrav\u00e9ho britsko-francouzsk\u00e9ho n\u00e1tlaku, pr\u00e1vn\u011b kodifikoval nov\u00e9 hranice N\u011bmecka na Z\u00e1pad\u011b za \u201ctrval\u00e9\u201d, kde\u017eto hranice N\u011bmecka na V\u00fdchod\u011b ponech\u00e1val \u00famysln\u011b zcela pr\u00e1vn\u011b nevy\u0159e\u0161en\u00e9. N\u011bmecko bylo k podpisu dohody Locarno navnad\u011bno \u201cp\u0159ijet\u00edm do spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f\u201d a dal\u0161\u00edmi ekonomick\u00fdmi \u00fastupky. Locarnsk\u00fd pakt je pova\u017eov\u00e1n za prvn\u00ed z \u0159ady mal\u00fdch krok\u016f, kter\u00fdmi brit\u0161t\u00ed i francouz\u0161t\u00ed politici \u00famysln\u011b \u010distili cestu pro N\u011bmeckou expanzi do v\u00fdchodn\u00ed Evropy, a k v\u00e1lce proti SSSR. Tzv.\u00a0<a href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Locarno_Treaties\">Locarnsk\u00fd pakt p\u0159edznamenal Mnichovskou dohodu i form\u00e1ln\u011b. Z\u00e1padn\u00ed signat\u00e1\u0159i pakt nejprve samostatn\u011b vyjednali a podepsali, a \u010ceskoslovensko i Polsko k n\u011bmu potom jen \u201cdobrovoln\u011b\u201d v \u010d\u00e1stech p\u0159istoupily<\/a>.\u00a0(Srovnej s dne\u0161n\u00ed Ukrajinou. Po v\u010derej\u0161\u00ed seanci ve Lvov\u011b, naprosto jasn\u00e9. Locarno 2025! A je\u0161t\u011b ve Lvov\u011b v\u010dera prob\u011bhla oslava jednoho z hlavn\u00edch architekt\u016f, jak\u00a0 Locarna 1925, tak Mnichova 1938! \u00da\u010dast \u010desk\u00e9ho ministra zahrani\u010d\u00ed na t\u00e9to akci je v historick\u00fdch souvislostech naprosto nesl\u00fdchan\u00e1!)<\/p>\n<p>Nejv\u011bt\u0161\u00ed radost sv\u00fdm nacistick\u00fdm soukmenovc\u016fm Robert Schuman ud\u011blal,\u00a0<a href=\"https:\/\/gallica.bnf.fr\/ark:\/12148\/bpt6k96173957\/f4.item\">kdy\u017e 12. \u010dervna 1940 jako prvn\u00ed \u010dlen tehdej\u0161\u00ed\u00a0 francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy<\/a>\u00a0po\u017eadoval okam\u017eitou kapitulaci Francie, (<em><a href=\"https:\/\/www.upr.fr\/dossiers-de-fond\/la-face-cachee-de-robert-schuman\/#(4)\">faut mettre bas les armes<\/a>),\u00a0<\/em>a n\u00e1sledn\u011b j\u00ed ve vl\u00e1d\u011b i prosadil! 16. \u010dervna 1940 byl jedn\u00edm z 569 poslanc\u016f, kte\u0159\u00ed do \u010dela Francie zvolili kolaboranta P\u00e9taina, a okam\u017eit\u011b po uzav\u0159en\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed s Hitlerem, se vr\u00e1til, (form\u00e1ln\u011b st\u00e1le jako \u010dlen francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy, a poslanec Francie), do N\u011bmci obsazen\u00e9ho Alsaska, a dal se tam pod p\u0159\u00edmou ochranu gauleitera Josefa B\u00fcrckela, kter\u00fd odtud masivn\u011b za\u010dal vyh\u00e1n\u011bl Francouze! Za\u010dalo nejtemn\u011bj\u0161\u00ed obdob\u00ed \u017eivota tohoto architekta por\u00e1\u017eky Francie v roce 1940, Mnichovsk\u00e9 zrady \u010ceskoslovenska 1938, a hanebn\u00e9ho Locarnsk\u00e9ho paktu 1925! Schuman v dob\u011b, kdy byl ka\u017ed\u00fd Francouz, kter\u00fd se necht\u011bl st\u00e1t N\u011bmcem z Alsaska vyh\u00e1n\u011bn, ve sv\u00e9m dom\u011b v klidu sp\u00e1lil ve\u0161kerou svoji bohatou mezi v\u00e1le\u010dnou politickou korespondenci, a pak \u0161el form\u00e1ln\u011b protestovat proti vyh\u00e1n\u011bn\u00ed Francouz\u016f, a byl zat\u010den! Do nov\u00e9ho \u017eivotopisu mu tak p\u0159ibylo \u2013 stal se v z\u00e1\u0159\u00ed 1940 prvn\u00edm p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdm francouzsk\u00fdm poslancem, kter\u00fd byl N\u011bmci zat\u010den! Le\u010d na rozd\u00edl od ostatn\u00edch pozd\u011bji zat\u010den\u00fdch neputoval ani do v\u011bzen\u00ed, ani do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora, ale ze zadr\u017eovac\u00ed vazby p\u0159\u00edmo, a na osobn\u00ed p\u0159\u00edkaz mocn\u00e9ho \u0161\u00e9fa trev\u00edrsk\u00e9ho gestapa, osobn\u011b protla\u010den\u00e9ho do t\u00e9to funkce samotn\u00fdm Hermanem G\u00f6ringem, Heinricha Welsche, byl v dubnu 1941 p\u0159evezen do soukrom\u00e9ho luxusn\u00edho dom\u00e1c\u00edho v\u011bzen\u00ed v Neustadt-an-der-Weinstrasse v n\u011bmeck\u00e9 Falci.<\/p>\n<p>P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed osudy budouc\u00edho architekta EU Schumana nejl\u00e9pe pochop\u00edme z \u00fachvatn\u00e9ho \u017eivotopisu elitn\u00edho gestap\u00e1ka Heinricha Welsche. Ten m\u011bl za \u00fakol od Hitlera a Himmlera u\u017e v roce 1940 dopadnout budouc\u00edho n\u011bmeck\u00e9ho pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho kancl\u00e9\u0159e Konr\u00e1da Adenaura, kter\u00fd se \u010das od \u010dasu, kdesi v okol\u00ed Trev\u00edru a Kol\u00edna nad R\u00fdnem skr\u00fdv\u00e1val v ilegalit\u011b. Schuman v roce 1932 nav\u0161t\u00edvil politick\u00fd kongres v Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem, kter\u00fd po\u0159\u00e1dal jeho tehdej\u0161\u00ed starosta Adenauer. N\u00e1hoda? Nejsp\u00ed\u0161 nikoli. Elitn\u00ed gestap\u00e1k Heinrich Welsch, jmenovan\u00fd do vysok\u00e9 funkce osobn\u011b G\u00f6ringem, kter\u00fd Schumana poslal z trev\u00edrsk\u00e9 gestap\u00e1ck\u00e9 \u201cpe\u010dk\u00e1rny\u201d p\u0159\u00edmo do luxusn\u00edho dom\u00e1c\u00edho v\u011bzen\u00ed, Adenauera celou v\u00e1lku st\u0159\u00eddav\u011b zat\u00fdkal, a propou\u0161t\u011bl, a nebo nechal ut\u00edkat, a a\u010dkoli m\u011bl Adenauer po atent\u00e1tu na Hitlera ve sv\u00fdch pap\u00edrech v\u011bzn\u011b u\u017e naps\u00e1no \u201cn\u00e1vrat ne\u017e\u00e1douc\u00ed\u201d, Welsch svoj\u00ed praxi nezm\u011bnil, a po dal\u0161\u00edm zat\u010den\u00ed mu Adenauer op\u011bt utekl, a po dal\u0161\u00edm zat\u010den\u00ed ho m\u00edsto k likvidaci poslal do nemocnice na l\u00e9\u010den\u00ed, atd.<\/p>\n<p>Adenauer, notorick\u00fd p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd bankrot\u00e1\u0159 a neplati\u010d dluh\u016f, byl v roce 1949 zvolen kancl\u00e9\u0159em Z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka, a elitn\u00ed gestap\u00e1k Welsh, kter\u00fd ho celou v\u00e1lku honil,\u00a0 se stal premi\u00e9rem S\u00e1rska. Oba byli po v\u00e1lce oslavov\u00e1ni jako str\u016fjci modern\u00edho N\u011bmecka. V roce 2018 se ale na gestap\u00e1ka Welshe vyvalila jeho minulost, kdy\u017e se uk\u00e1zalo, \u017ee za v\u00e1lky sice \u201cbudouc\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 politiky- premi\u00e9ra Francie \u2013 Schumana, a kancl\u00e9\u0159e N\u011bmecka Adenauera podivn\u011b kryl, ov\u0161em v\u016f\u010di oby\u010dejn\u00fdm odp\u016frc\u016fm nacistick\u00e9ho re\u017eimu postupoval s mimo\u0159\u00e1dnou tvrdost\u00ed. Novodob\u00fd n\u011bmeck\u00fd hrdina\u00a0<a href=\"https:\/\/www.uni-trier.de\/fileadmin\/fb3\/GES\/Grotum\/Gestapo\/SZ-20180713-BREG_3-S11.pdf\">Welsh byl proto rychle posmrtn\u011b zbaven v\u0161ech \u010destn\u00fdch titul\u016f a jmenov\u00e1n\u00ed, a\u017e n\u00e1padn\u011b rychle a bez rozruchu<\/a>!\u00a0\u0160lo o hodn\u011b. Adenauer byl toti\u017e velmi podivn\u00fd antinacista. Kdykoli proti n\u011bmu ni\u017e\u0161\u00ed nacist\u00e9 vyrazili do boje, nebo se o n\u011bco proti n\u011bmu pokusili,\u00a0<a href=\"https:\/\/de.wikipedia.org\/wiki\/Wilhelm_Frick\">\u0159\u00ed\u0161sk\u00fd ministr vnitra Wilhelm Frick<\/a>,\u00a0ob\u011b\u0161en\u00fd v roce 1946 v Norimberku,\u00a0 okam\u017eit\u011b osobn\u011b intervenoval v Adenauer\u016fv prosp\u011bch.\u00a0<a href=\"https:\/\/de.wikipedia.org\/wiki\/Konrad_Adenauer\">Adenauer<\/a>\u00a0nav\u00edc, (hl\u00eddan\u00fd elitn\u00edmi gestap\u00e1ky Heinricha Welshe, kdykoli pob\u00fdval na svobod\u011b), celou v\u00e1lku v\u017edy d\u016fsledn\u011b odm\u00edtal jakoukoli spolupr\u00e1ci s protihitlerovsk\u00fdm odbojem. A v r\u016fzn\u00fdch obdob\u00edch, kdy se tzv. \u201cneskr\u00fdval v ilegalit\u011b\u201d, nebo \u201cnebyl zadr\u017een k likvidaci\u201d, bral tu\u010dn\u00e9 \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 d\u016fchody.<\/p>\n<p>Schuman i Adenauer pov\u00e1le\u010dn\u00ed premi\u00e9\u0159i Francie i N\u011bmecka maj\u00ed t\u0159i skute\u010dnosti podivn\u011b spole\u010dn\u00e9. Prvn\u00ed \u2013 jsou ost\u0159e proti sov\u011bt\u0161t\u00ed, antikomunisti\u010dt\u00ed, a extr\u00e9mn\u011b konzervativn\u00ed.\u00a0<a href=\"https:\/\/www.upr.fr\/dossiers-de-fond\/la-face-cachee-de-robert-schuman\/\">Schuman nav\u00edc v\u017edy vyjad\u0159oval sympatie k t\u011bm nejodporn\u011bj\u0161\u00edm fa\u0161istick\u00fdm dikt\u00e1tor\u016fm<\/a>\u00a0\u2013\u00a0<a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Engelbert_Dollfuss\">rakousk\u00e9mu Engelbertu Dollfussovi<\/a>,\u00a0\u0161pan\u011blsk\u00e9mu Francovi, portugalsk\u00e9mu<a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Ant%C3%B3nio_de_Oliveira_Salazar\">\u00a0Salazarovi<\/a>,\u00a0ma\u010farsk\u00e9mu Horthymu, i chorvatsk\u00e9mu nemilosrdn\u00e9mu hrdlo\u0159ezovi Srb\u016f\u00a0<a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Ante_Paveli%C4%87\">Ante Paveli\u010dovi<\/a>.\u00a0Druh\u00e1 \u2013 II. sv\u011btovou v\u00e1lku p\u0159e\u017eili pod ochranou elitn\u00edho gestap\u00e1ka Heinrich Welsche. A t\u0159et\u00ed \u2013 Welsch byl do sv\u00e9 funkce jmenov\u00e1n Hermanem G\u00f6ringem a dr\u017een pod ochranou Wilhelmem Frickem. Tedy nejvy\u0161\u0161\u00edmi nacisty rychle po v\u00e1lce popraven\u00fdmi a pupe\u010dn\u00ed \u0161\u0148\u016frou spojen\u00fdmi s n\u011bmeck\u00fdmi bankovn\u00edmi a finan\u010dn\u00edmi a pr\u016fmyslov\u00fdmi kruhy. Schuman i Adenauer jsou p\u0159itom n\u011bjakou n\u00e1hodou se stejn\u00fdmi kruhy spojeni t\u00e9\u017e!<\/p>\n<p>T\u0159i spole\u010dn\u00e9 vlastnosti obou politik\u016f nejl\u00e9pe pochop\u00edme na \u017eivot\u011b Roberta Schumana v luxusn\u00edm dom\u00e1c\u00edm v\u011bzen\u00ed v Neustadt-an-der-Weinstrasse. Schuman byl do dom\u00e1c\u00edho v\u011bzen\u00ed pod ochranu elitn\u00edho gestap\u00e1ka Welsche p\u0159esunut v dubnu 1941, a str\u00e1vil v n\u011bm \u010das a\u017e do srpna 1942, kdy podobn\u011b jako Adenauer n\u00e1padn\u011b snadno uprchnul! Ut\u00e9ct z gestap\u00e1ck\u00e9ho dom\u00e1c\u00edho v\u011bzen\u00ed ve 30ti tis\u00edcov\u00e9m n\u011bmeck\u00e9m m\u011bst\u011b\u00a0<span class=\"mw-page-title-main\"><a href=\"https:\/\/de.wikipedia.org\/wiki\/Neustadt_an_der_Weinstra%C3%9Fe\">Neustadt an der Weinstra\u00dfe<\/a>\u00a0na konci l\u00e9ta 1942 bez doklad\u016f, potravinov\u00fdch l\u00edstk\u016f, propustek, i bez auta, nen\u00ed tak snadn\u00e9, jak si n\u011bkdo m\u016f\u017ee myslet.\u00a0<a href=\"https:\/\/www.google.com\/maps\/place\/Neustadt+an+der+Weinstra%C3%9Fe,+N%C4%9Bmecko\/@48.0147115,6.8724899,8.92z\/data=!4m6!3m5!1s0x479648909491c3ef:0x8bc383e89f51e6b0!8m2!3d49.3501864!4d8.1486886!16zL20vMDRtZmhi?entry=ttu&amp;g_ep=EgoyMDI1MDUwNy4wIKXMDSoASAFQAw%3D%3D\">I dnes je to k francouzsk\u00e9 hranici p\u011bkn\u00fdch 35 kilometr\u016f lesem<\/a>, ale v roce 1942 to bylo ke hranici okupovan\u00e9 Francie je\u0161t\u011b p\u0159es anektovan\u00e9 Alsasko \u010dty\u0159n\u00e1sobn\u011b v\u00edce, a gestapo, po\u0159\u00e1dkov\u00e1 policie, wehrmacht, v\u0161ude bd\u011bli, a v\u0161echny cestuj\u00edc\u00ed ve vlac\u00edch d\u016fkladn\u011b kontrolovali. <\/span><\/p>\n<p><span class=\"mw-page-title-main\">Odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku, jak mohl Schuman tak snadno ut\u00e9ct, d\u00e1v\u00e1 odpov\u011b\u010f, co v soukrom\u00e9m dom\u00e1c\u00edm v\u011bzen\u00ed vlastn\u011b d\u011blal. A to je \u0161okuj\u00edc\u00ed \u2013 vedl hovory s elitn\u00edmi nacisty st\u0159edn\u00ed \u00farovn\u011b, a vypracov\u00e1val pro n\u011b anal\u00fdzy sov\u011btsko-n\u011bmeck\u00e9 v\u00e1lky. A pokud zn\u00e1te hl\u00e1\u0161en\u00ed gestapa z t\u00e9 doby, v\u00edte, \u017ee tyto elity byly od por\u00e1\u017eky pod Moskvou v naprost\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159esv\u011bd\u010deny, \u017ee v\u00e1lku proti SSSR prohraj\u00ed! Dosa\u010fte do rovnice gestap\u00e1ka Welsche, pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho premi\u00e9ra n\u011bmeck\u00e9ho S\u00e1rska, \u017eel\u00edzka n\u011bmeck\u00e9ho pr\u016fmyslu v nacistick\u00e9m veden\u00ed G\u00f6ringa a Fricka, kte\u0159\u00ed jak Schumana, tak Adenauera prost\u0159ednictv\u00edm Welsche chr\u00e1nili, a m\u00e1te v\u00fdsledek, v roce 1942 byl odstartov\u00e1n vznik IV. \u0159\u00ed\u0161e, a po Locarnu 1925, kter\u00e9 politicko-architektonicky vyprojektoval Robert Schuman, zakladatel EU, bylo v\u010dera na seanci ve Lvov\u011b vyprojektov\u00e1no Locarno II. Inu, kdo nezn\u00e1 sv\u00e9 vlastn\u00ed d\u011bjiny, a neum\u00ed se z nich pou\u010dit, je odsouzen k jejich neust\u00e1l\u00e9mu opakov\u00e1n\u00ed. (Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed asi z\u00edtra, tedy jestli je to pro V\u00e1s zaj\u00edmav\u00e9, napi\u0161te.)<\/span><\/p>\n<p><em>(P.S. D\u011bkuji za maily, ud\u011blaly mi radost, p\u0159\u00e1n\u00edmi k uzdraven\u00ed. Pomalu se d\u00e1v\u00e1m dohromady, le\u010d dnes to bylo n\u00e1ro\u010dn\u00e9, tak bez absolutn\u00ed kontroly gramatiky, nest\u00edhal jsem. D\u011bkuji za pochopen\u00ed.)<\/em><\/p>\n<p><a href=\"https:\/\/www.michalapetr.com\/map-2293-ministr-ceske-vlady-se-vcera-na-ukrajine-ucastnil-seance-na-oslavu-architekta-mnichovskeho-diktatu-1938-to-nema-v-modernich-ceskych-dejinach-zadne-obdoby\/\">Michael Svato\u0161<\/a><\/p>\n<p><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"alignnone size-full wp-image-27204\" src=\"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2023\/05\/Michael_Svatos.png\" alt=\"\" width=\"180\" height=\"180\" srcset=\"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2023\/05\/Michael_Svatos.png 180w, https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2023\/05\/Michael_Svatos-150x150.png 150w\" sizes=\"(max-width: 180px) 100vw, 180px\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Ministr \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy se v\u010dera na Ukrajin\u011b \u00fa\u010dastnil seance na oslavu Architekta Mnichovsk\u00e9ho dikt\u00e1tu 1938!&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":8337,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,1486,35,1629,1009,26],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/78465"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=78465"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/78465\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/8337"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=78465"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=78465"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=78465"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}