{"id":78457,"date":"2025-05-10T07:32:22","date_gmt":"2025-05-10T05:32:22","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=78457"},"modified":"2025-05-10T07:32:22","modified_gmt":"2025-05-10T05:32:22","slug":"miroslav-porizek-svoboda-k-nam-prisla-z-vychodu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/05\/10\/miroslav-porizek-svoboda-k-nam-prisla-z-vychodu\/","title":{"rendered":"Miroslav Po\u0159\u00edzek: Svoboda k n\u00e1m p\u0159i\u0161la z V\u00fdchodu"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

B\u011bh \u010dasu je ne\u00faprosn\u00fd. Od konce 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky letos uplynulo rovn\u00fdch osmdes\u00e1t let. Nen\u00ed u n\u00e1s ji\u017e mnoho p\u0159\u00edm\u00fdch pam\u011btn\u00edk\u016f tohoto stra\u0161liv\u00e9ho zni\u010duj\u00edc\u00edho konfliktu. V\u00e1lky, kter\u00e1 poznamenala beze v\u0161\u00ed pochybnosti cel\u00fd sv\u011bt. Zejm\u00e9na pak zem\u011b, kde p\u0159\u00edmo prob\u00edhala v\u00e1le\u010dn\u00e1 fronta a bojov\u00e9 operace. Mnoho mlad\u00fdch \u017eivot\u016f vyhaslo v d\u016fsledku \u010f\u00e1belsk\u00fdch pl\u00e1n\u016f fanatick\u00e9ho v\u016fdce, kter\u00fd si cht\u011bl podmanit cel\u00fd sv\u011bt a z jeho halasn\u011b vyhla\u0161ovan\u00fdch c\u00edl\u016f na\u0161t\u011bst\u00ed v posledku z\u016fstaly zejm\u00e9na d\u00edky heroick\u00e9mu v\u00fdkonu Rud\u00e9 arm\u00e1dy a arm\u00e1d spojenc\u016f jen trosky. Nikoliv v\u0161ak jen pouh\u00e9 trosky po cel\u00e9m N\u011bmecku. P\u0159edev\u0161\u00edm miliony zma\u0159en\u00fdch i trvale poznamenan\u00fdch \u017eivot\u016f, tot\u00e1ln\u011b zni\u010den\u00e1 m\u011bsta, vyp\u00e1len\u00e9 vesnice a kolos\u00e1ln\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0161kody v des\u00edtk\u00e1ch zem\u00ed nap\u0159\u00ed\u010d kontinenty. Genocida Slovan\u016f a \u017did\u016f, obrovsk\u00e9 ob\u011bti p\u0159edev\u0161\u00edm obyvatel Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, to v\u0161e p\u0159edstavovalo stra\u0161livou cenu vedouc\u00ed nakonec a\u017e k v\u00edt\u011bzn\u00e9mu kv\u011btnu 1945. Nadlid\u00e9 byli tehdy, po bezm\u00e1la \u0161esti letech nel\u00edtostn\u00e9 v\u00e1lky na \u017eivot a na smrt, kone\u010dn\u011b pora\u017eeni. Slavn\u00e9 kv\u011btnov\u00e9 dny jsou proto i pro v\u0161echny generace \u010cechoslov\u00e1k\u016f nehasnouc\u00ed p\u0159ipom\u00ednkou, naprosto z\u00e1sadn\u00ed, av\u0161ak dnes nez\u0159\u00eddka zpochyb\u0148ovan\u00e9 pravdy, \u017ee svoboda a m\u00edr k n\u00e1m skute\u010dn\u011b p\u0159i\u0161ly z V\u00fdchodu.<\/strong><\/p>\n

V\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edm sv\u011btov\u00e9m konfliktu, kter\u00fd se dosud v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch odehr\u00e1l a do n\u011bho\u017e se zapojilo p\u0159es p\u011bt des\u00edtek zem\u00ed sv\u011bta zahynulo p\u0159es 62 milion\u016f obyvatel v\u0161ech kontinent\u016f. V\u00a0tomto z\u00a0dne\u0161n\u00edho pohledu a\u017e t\u011b\u017eko uv\u011b\u0159iteln\u00e9m mno\u017estv\u00ed mrtv\u00fdch jsou zahrnuti jednak padl\u00ed voj\u00e1ci, d\u00e1le ob\u011bti z\u00a0\u0159ad civiln\u00edho obyvatelstva a ob\u011bti holokaustu. V\u00e1lka pak za sebou zanechala tak\u00e9 miliony do\u017eivotn\u00edch invalid\u016f, nespo\u010det vdov a sirotk\u016f.<\/p>\n

Daleko nejv\u011bt\u0161\u00ed ztr\u00e1ty na lidsk\u00fdch \u017eivotech ze v\u0161ech zem\u00ed jednozna\u010dn\u011b utrp\u011bl Sov\u011btsk\u00fd svaz (a\u017e 27 milion\u016f osob), d\u00e1le \u010c\u00edna (bezm\u00e1la 10 milion\u016f), N\u011bmecko (7,5 milionu), Polsko (5,6 milionu), Indon\u00e9sie (4 miliony), Japonsko (2,6 milionu), Indie (1,5 milionu), Jugosl\u00e1vie (1 milion), Rumunsko (800 tis\u00edc), Ma\u010farsko (600 tis\u00edc), Francie (500 tis\u00edc), It\u00e1lie (400 tis\u00edc), Velk\u00e1 Brit\u00e1nie (400 tis\u00edc), \u0158ecko (300 tis\u00edc) \u2026<\/p>\n

Nikdo z poctiv\u00fdch lid\u00ed v na\u0161\u00ed zemi nem\u016f\u017ee, ani ve sv\u011btle zm\u011bn re\u017eim\u016f a pokus\u016f manipulovat historick\u00fdmi fakty dle zrovna aktu\u00e1ln\u011b na\u0159\u00edzen\u00e9ho politick\u00e9ho a ideologick\u00e9ho zad\u00e1n\u00ed, nikdy zapomenout na v\u0161echny state\u010dn\u00e9 osvoboditele na\u0161\u00ed vlasti. V prvn\u00ed \u0159ad\u011b nelze nikdy zapomenout na v\u00edce ne\u017e 144 tis\u00edc padl\u00fdch a p\u0159es 400 tis\u00edc zran\u011bn\u00fdch rudoarm\u011bjc\u016f, na 30 tis\u00edc padl\u00fdch Rumun\u016f \u2013 v sestav\u00e1ch 2. ukrajinsk\u00e9ho frontu tak\u00e9 oni osvobodili mnoho na\u0161ich obc\u00ed a m\u011bst. Nelze samoz\u0159ejm\u011b opomenout ani 116 padl\u00fdch a 360 zran\u011bn\u00fdch Ameri\u010dan\u016f. Mus\u00edme m\u00edt rovn\u011b\u017e trvale v pam\u011bti i Belgi\u010dany, Bulhary, Francouze, Italy, Jugosl\u00e1vce, Pol\u00e1ky, Rumuny a v\u0161echny dal\u0161\u00ed, kte\u0159\u00ed se zapojili do n\u00e1ro\u010dn\u00fdch partyz\u00e1nsk\u00fdch boj\u016f.<\/p>\n

P\u0159i osvobozov\u00e1n\u00ed \u010ceskoslovenska rovn\u011b\u017e padlo v\u00edce ne\u017e 3 500 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f 1. \u010ds. arm\u00e1dn\u00edho sboru gener\u00e1la Ludv\u00edka Svobody. O sv\u016fj \u017eivot p\u0159i\u0161lo b\u011bhem v\u00e1lky na 365 tis\u00edc \u010cechoslov\u00e1k\u016f. Mnoz\u00ed polo\u017eili sv\u016fj \u017eivot na sam\u00e9m prahu osvobozen\u00ed je\u0161t\u011b v posledn\u00edch hodin\u00e1ch v\u00e1lky. Fanati\u010dt\u00ed fa\u0161ist\u00e9 vra\u017edili \u010desk\u00e9 vlastence je\u0161t\u011b 9. kv\u011btna 1945 i po tomto dni, a to nejen v Praze, ale i na jin\u00fdch m\u00edstech \u010cech i Moravy. Ani tato skute\u010dnost nesm\u00ed z\u016fstat, jakkoliv upozad\u011bna.<\/p>\n

Nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed boje prob\u00edhaly na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b<\/strong><\/h3>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed lidsk\u00e9 a materi\u00e1ln\u00ed ztr\u00e1ty zp\u016fsobila v\u00e1lka beze v\u0161\u00ed pochybnosti Sov\u011btsk\u00e9mu svazu. Ten ztratil nejm\u00e9n\u011b 8 mil. voj\u00e1k\u016f (p\u0159es 3 miliony z nich zahynuly v n\u011bmeck\u00e9m zajet\u00ed) a asi 18 mil. civilist\u016f, kte\u0159\u00ed zem\u0159eli v d\u016fsledku v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u00fatrap, v\u011bzn\u011bn\u00ed a n\u00e1sledkem hladu a nemoc\u00ed. Celkov\u00e9 ztr\u00e1ty na lidsk\u00fdch \u017eivotech v SSSR dle odhadu historik\u016f p\u0159edstavovaly minim\u00e1ln\u011b deset procent jeho p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 populace. Byly to stra\u0161liv\u00e9 ztr\u00e1ty, nikdy p\u0159edt\u00edm dosud nepoznan\u00e9.<\/p>\n

Kdy\u017e N\u011bmecko p\u0159epadlo v \u010dervnu 1941 Sov\u011btsk\u00fd svaz, rozho\u0159el se od prvn\u00edch okam\u017eik\u016f nel\u00edtostn\u00fd boj. Hitler pl\u00e1noval dal\u0161\u00ed bleskovou v\u00e1lku a ve sv\u00e9m fanatick\u00e9m z\u00e1palu skute\u010dn\u011b v\u011b\u0159il, \u017ee jeho arm\u00e1dy za n\u011bkolik m\u00e1lo t\u00fddn\u016f postoup\u00ed do hloubi sov\u011btsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed, zcela zlom\u00ed jeho vojenskou s\u00edlu, obsad\u00ed Moskvu a podman\u00ed si dal\u0161\u00ed velk\u00e1 \u00fazem\u00ed s bohat\u00fdmi zdroji. Jak cht\u011bl nacistick\u00fd re\u017eim nalo\u017eit s obyvatelstvem SSSR je dob\u0159e zn\u00e1mo \u2013 v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st \u00fapln\u011b vyhladit, z men\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti u\u010dinit otroky slou\u017e\u00edc\u00ed ze v\u0161ech sil n\u011bmeck\u00fdm nadlidem. Rusk\u00fd n\u00e1rod bojoval o vlastn\u00ed holou existenci, skute\u010dn\u011b nic men\u0161\u00edho nebylo v s\u00e1zce. V\u00e1lka sm\u011b\u0159ovala k obran\u011b vlasti, proto se tak\u00e9 do historie zapsala jako Velk\u00e1 vlasteneck\u00e1 v\u00e1lka.<\/p>\n

N\u011bmecko se sv\u00fdmi satelity seskupilo ohromuj\u00edc\u00ed s\u00edlu, se kterou vtrhlo na \u00fazem\u00ed SSSR. Do operace Barbarossa n\u011bmeck\u00e9 velen\u00ed nasadilo nev\u00eddan\u00e9 po\u010detn\u00ed stavy \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed t\u0159i miliony mu\u017e\u016f a s nimi dal\u0161\u00edho p\u016fl milionu voj\u00e1k\u016f ze satelitn\u00edch zem\u00ed, zejm\u00e9na z It\u00e1lie, Rumunska a Ma\u010farska. Nakonec zde N\u011bmecko po s\u00e9rii t\u011b\u017ek\u00fdch por\u00e1\u017eek utrp\u011blo p\u0159es 70% v\u0161ech sv\u00fdch ztr\u00e1t. Sov\u011btsk\u00fd svaz dok\u00e1zal v kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b evakuovat na v\u00fdchod 1 500 kl\u00ed\u010dov\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch podnik\u016f a udr\u017eet pro dal\u0161\u00ed veden\u00ed v\u00e1lky nepostradatelnou pr\u016fmyslovou z\u00e1kladnu. Tato logisticky nesm\u00edrn\u011b slo\u017eit\u00e1 operace nem\u011bla v d\u011bjin\u00e1ch dosud obdoby.<\/p>\n

Ji\u017e v\u00a0prvn\u00edch t\u00fddnech v\u00e1lky se za\u010dal rychle tvo\u0159it dob\u0159e organizovan\u00fd partyz\u00e1nsk\u00fd odboj. Ten p\u016fsobil nep\u0159\u00edteli na \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 tento obsadil velk\u00e9 pot\u00ed\u017ee \u2013 naru\u0161oval z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed, v\u00e1zal permanentn\u011b zna\u010dn\u00e9 s\u00edly na zaji\u0161t\u011bn\u00ed dopravn\u00edch tras, sklad\u016f apod. Dal\u0161\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm faktorem bylo zapojen\u00ed \u017een, mlad\u00fdch lid\u00ed, \u010dasto i d\u011bt\u00ed do zbrojn\u00ed v\u00fdroby, domobrany, vytvo\u0159en\u00ed pot\u0159ebn\u00e9ho z\u00e1zem\u00ed pro mu\u017ee nastupuj\u00edc\u00ed ve velk\u00fdch po\u010dtech na frontu. Nem\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdm faktorem byl i ten, \u017ee se hned zpo\u010d\u00e1tku zat\u00edm ustupuj\u00edc\u00ed Rud\u00e9 arm\u00e1d\u011b p\u0159esto da\u0159ilo p\u016fsobit okupant\u016fm citeln\u00e9 ztr\u00e1ty. D\u00edky v\u0161em t\u011bmto skute\u010dnostem brzy padl pl\u00e1n Hitlera opakovat podobn\u011b jako v\u00a0z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b i v\u00a0SSSR novou bleskovou v\u00e1lku.<\/p>\n

Z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam pro por\u00e1\u017eku n\u011bmeck\u00fdch okupant\u016f m\u011bly zejm\u00e9na t\u0159i velk\u00e9 vojensk\u00e9 st\u0159ety. Bitva u Moskvy (1941-1942), kdy n\u011bmeck\u00e9 arm\u00e1dy musely ustoupit po t\u011b\u017ek\u00fdch ztr\u00e1t\u00e1ch daleko od hlavn\u00edho m\u011bsta zem\u011b a pl\u00e1n na jeho dobyt\u00ed t\u00edm prakticky padl. Z\u00e1sadn\u00ed obrat cel\u00e9 v\u00e1lky se pak odehr\u00e1l p\u0159i bitv\u011b u Stalingradu (z\u00e1\u0159\u00ed 1942 \u2013 \u00fanor 1943). Zde b\u011bhem n\u011bmeck\u00e9ho obl\u00e9h\u00e1n\u00ed, nel\u00edtostn\u00fdch boj\u016f v sutin\u00e1ch rozbombardovan\u00e9ho m\u011bsta a p\u0159i n\u00e1sledn\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 protiofenz\u00edv\u011b zahynulo na milion lid\u00ed na ka\u017ed\u00e9 z bojuj\u00edc\u00edch stran. Cel\u00fd tehdej\u0161\u00ed sv\u011bt bez nads\u00e1zky se zatajen\u00fdm dechem sledoval zpr\u00e1vy o pr\u016fb\u011bhu stalingradsk\u00e9 bitvy. N\u011bmecko zde definitivn\u011b ztratilo sv\u016fj potenci\u00e1l v\u00e9st d\u00e1l velk\u00e9 ofenzivn\u00ed akce a rychle obsazovat nov\u00e1 \u00fazem\u00ed a rovn\u011b\u017e ztratilo sv\u016fj p\u0159echoz\u00ed siln\u00fd vliv na sv\u00e9 spojence. Od to doby se u\u017e fronta posunovala jen d\u00e1le na z\u00e1pad.<\/p>\n

Hitlerovsk\u00e9 velen\u00ed nezachr\u00e1nila ani tot\u00e1ln\u00ed mobilizace a dal\u0161\u00ed siln\u00e9 vyt\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9ho pr\u016fmyslu a dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed ztr\u00e1t po padl\u00fdch a ran\u011bn\u00fdch, kdy\u017e s\u00e1hlo a\u017e na dno sv\u00fdch rezerv, aby p\u0159ipravilo nov\u00e9 s\u00edly k pl\u00e1novan\u00e9 odvet\u011b za Stalingrad. T\u00edm se m\u011bla st\u00e1t bitva u Kursku (5.7. \u2013 23.8.1943). Ta ve\u0161la do d\u011bjin p\u0159edev\u0161\u00edm jako nejv\u011bt\u0161\u00ed tankov\u00e1 bitva t\u00e9to v\u00e1lky. Ztr\u00e1ty na obou stran\u00e1ch byly op\u011bt ohromuj\u00edc\u00ed. \u010cinily asi p\u016fl milionu mrtv\u00fdch a ran\u011bn\u00fdch na ka\u017ed\u00e9 stran\u011b. Pro N\u011bmecko \u0161lo o dal\u0161\u00ed siln\u00fd ot\u0159es, ze kter\u00e9ho se u\u017e nevzpamatovalo.<\/p>\n

Do konce roku 1943 se fronta posunula daleko na z\u00e1pad, i p\u0159esto ov\u0161em musely uplynout je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dlouh\u00e9 m\u011bs\u00edce a p\u0159ij\u00edt dal\u0161\u00ed velk\u00e9 ob\u011bti, ne\u017e se kone\u010dn\u011b v l\u00e9t\u011b 1944 Rud\u00e9 arm\u00e1d\u011b poda\u0159ilo nep\u0159\u00edtele vyhnat ze sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Ze sov\u011btsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed bylo v\u00e1lkou nejv\u00edce posti\u017eeno B\u011blorusko \u2013 fa\u0161istick\u00e9 arm\u00e1dy zde \u00fapln\u011b zni\u010dily 209 m\u011bst a 9 200 vesnic, odpor obyvatelstva likvidovali i 260 koncentra\u010dn\u00edmi t\u00e1bory. A\u017e do otev\u0159en\u00ed druh\u00e9 fronty operac\u00ed Overlord nesl Sov\u011btsk\u00fd svaz na sv\u00fdch bedrech prakticky s\u00e1m cel\u00e9 dlouh\u00e9 t\u0159i roky hlavn\u00ed t\u00edhu boj\u016f. O tom nen\u00ed t\u0159eba pochybovat. Je jednozna\u010dn\u00fdm faktem, \u017ee Sov\u011btsk\u00e1 arm\u00e1da prok\u00e1zala n\u00e1rod\u016fm okupovan\u00fdch zem\u00ed Evropy neocenitelnou pomoc. Pomoc, kter\u00e1 nem\u00e1 v historii v\u00e1lek obdoby.<\/p>\n

Ke ztr\u00e1t\u00e1m Rud\u00e9 arm\u00e1dy a spojenc\u016f snad je\u0161t\u011b jeden p\u0159\u00edklad \u2013 velmi typick\u00fd. Jen v obdob\u00ed od poloviny dubna do 8. kv\u011btna 1945 p\u0159i bitv\u011b o Berl\u00edn ztratila vojska Rud\u00e9 arm\u00e1dy 305 tis\u00edc mu\u017e\u016f (mrtv\u00ed, ran\u011bn\u00ed, nezv\u011bstn\u00ed). Kde\u017eto ztr\u00e1ty anglo \u2013 americk\u00fdch vojsk na z\u00e1padn\u00ed front\u011b za cel\u00fd rok 1945 \u010dinily celkem asi 260 tis\u00edc voj\u00e1k\u016f. Pr\u016fb\u011bh boj\u016f a jejich intenzitu na obou front\u00e1ch tyto \u00fadaje celkem dob\u0159e ilustruj\u00ed.<\/p>\n

Neopominuteln\u00e9 argumenty historika<\/strong><\/h3>\n

\u201e<\/strong>\u0160la l\u00e9ta. Obvykl\u00fdm jevem v\u00a0oblasti informac\u00ed, v\u011bdy, spole\u010densk\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed, se staly zkreslov\u00e1n\u00ed, zapomn\u011bn\u00ed, nekal\u00e9 \u00famysly. Ob\u010das se zd\u00e1lo, \u017ee z\u00a0velk\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed nez\u016fstalo v\u016fbec nic. Po pomp\u00e9zn\u00edch oslav\u00e1ch v\u00fdro\u010d\u00ed otev\u0159en\u00ed Druh\u00e9 fronty v\u011bt\u0161ina z\u00e1padn\u00edch \u0161os\u00e1k\u016f hl\u00e1sala, \u017ee v\u00e1lku s\u00a0N\u011bmeckem vedly a tak\u00e9 v\u00a0n\u00ed zv\u00edt\u011bzily Amerika a Anglie. V\u00a0na\u0161\u00ed zemi byli svr\u017eeni \u017dukov a Rokossovskij, p\u0159ekrucovaly se d\u011bjiny v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Z\u00a0kroniky hrdin\u016f zmizely Zoja Kosmod\u011bmjansk\u00e1 a Alexandr Matrosov. Na v\u0161echno se u n\u00e1s h\u00e1zelo bl\u00e1to a lid\u00e9 se tomu vysm\u00edvali. Nicm\u00e9n\u011b v\u00a0souvislosti s\u00a050. v\u00fdro\u010d\u00edm v\u00edt\u011bzstv\u00ed pravda ze sebe set\u0159\u00e1sat \u0161p\u00ednu l\u017e\u00ed a z\u00a0pam\u011bti lidu vyplula na povrch. \u2026<\/em><\/p>\n

\u00a0Ji\u017e n\u011bkolik let p\u0159ed rokem 1941 se zbortila \u201ecivilizovan\u00e1 Evropa.\u201c Padly Praha, Koda\u0148, Brusel, Haag, Var\u0161ava, Pa\u0159\u00ed\u017e, Oslo, B\u011blehrad. Hitlerovsk\u00e1 arm\u00e1da obsadila Evropu od severu k jihu. Nikdo nepochyboval, \u017ee N\u011bmecko a SSSR se st\u0159etnou. Bude v\u0161ak k odra\u017een\u00ed N\u011bmecka, je\u017e v Evrop\u011b nabralo obrovskou s\u00edlu, potenci\u00e1l Ruska sta\u010dit? Nem\u00e1 smyslu mluvit o z\u00e1ke\u0159nosti z\u00e1padn\u00edch mocnost\u00ed, kter\u00e9 N\u011bmecko \u0161tvaly proti Sov\u011btsk\u00e9mu svazu. Jak je zn\u00e1mo, k noh\u00e1m mu polo\u017eily Rakousko, \u010ceskoslovensko, Polsko. Sou\u010dasn\u00e9 vl\u00e1dy \u010cesk\u00e9 republiky, Slovenska a Polska zapom\u00ednaj\u00ed, \u017ee Hitlerovi je tenkr\u00e1t p\u0159edhodily jejich dne\u0161n\u00ed patroni.<\/em><\/p>\n

Ch\u00e1pali jsme, \u017ee v\u00e1lce se nelze vyhnout, av\u0161ak bylo t\u0159eba ji odd\u00e1lit, hospod\u00e1\u0159sky se rozvinout, z\u00e1padn\u00ed hranice posouvat dop\u0159edu. Bylo to jasn\u00e9 i antikomunistovi Churchillovi. 1. \u0159\u00edjna 1939 v r\u00e1diu prohl\u00e1sil: \u201eFakt, \u017ee se rusk\u00e1 vojska musej\u00ed nach\u00e1zet na t\u00e9to linii, je z hlediska bezpe\u010dnosti Ruska p\u0159ed N\u011bmeckou hrozbou naprosto nezbytn\u00e9.\u201c <\/em>Tyto v\u011bty napsal v\u00a0polovin\u011b 90. let historik Valerij Gani\u010dev. Je u\u017eite\u010dn\u00e9 o nich pr\u00e1v\u011b v\u00a0kv\u011btnov\u00fdch dnech seri\u00f3zn\u011b znovu a znovu uva\u017eovat.\u00a0\u00a0<\/em><\/p>\n

Dva v\u00fdznamn\u00e9 projevy z\u00a0N\u011bmecka je nezbytn\u00e9 zm\u00ednit pr\u00e1v\u011b dnes<\/strong><\/h3>\n

U p\u0159\u00edle\u017eitosti leto\u0161n\u00edho v\u00fdznamn\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed spojen\u00e9ho s koncem 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky si zaslou\u017e\u00ed p\u0159ipomenout dva v\u00fdznamn\u00e9 projevy z N\u011bmecka. V obou p\u0159\u00edpadech je p\u0159ednesli prezidenti spolkov\u00e9 republiky. A a\u010dkoliv oba tyto proslovy d\u011bl\u00ed od sebe cel\u00fdch 36 let, jejich obsah je obzvl\u00e1\u0161t\u011b ve sv\u011btle sou\u010dasn\u00fdch snah d\u011bjiny z\u00e1sadn\u00edm zp\u016fsobem upravovat dle zad\u00e1n\u00ed z r\u016fzn\u00fdch org\u00e1n\u016f EU, instituc\u00ed, \u010di p\u0159\u00edmo ze strany vysok\u00fdch politik\u016f a jim slou\u017e\u00edc\u00edch novin\u00e1\u0159\u016f, nejen v Evrop\u011b, natolik z\u00e1sadn\u00ed, \u017ee je i dnes p\u0159\u00edmo nezbytn\u00e9 minim\u00e1ln\u011b jejich podstatn\u00e9 my\u0161lenky p\u0159ipomenout.<\/p>\n

Prvn\u00ed z obou zmi\u0148ovan\u00fdch projev\u016f p\u0159ednesl prezident tehdej\u0161\u00ed NSR Richard von Weizs\u00e4cker dne 8. kv\u011btna 1985. Tento dlouholet\u00fd \u010dlen CDU zast\u00e1val \u00fa\u0159ad prezidenta deset let a byl zn\u00e1m jako v\u00fdborn\u00fd \u0159e\u010dn\u00edk, a pr\u00e1v\u011b onen projev z kv\u011btna 1985 pat\u0159il k jeho nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm.<\/p>\n

\u201eDatum 8. kv\u011btna m\u00e1 rozhoduj\u00edc\u00ed historick\u00fd v\u00fdznam pro Evropu. 8. kv\u011bten nen\u00ed pro N\u011bmce \u017e\u00e1dn\u00fdm dnem sl\u00e1vy. N\u011bkte\u0159\u00ed se vr\u00e1tili dom\u016f, jin\u00ed ztratili sv\u00e9 domovy. N\u011bkte\u0159\u00ed byli osvobozeni, zat\u00edmco pro jin\u00e9 to byl za\u010d\u00e1tek zajet\u00ed. Mnoz\u00ed byli jednodu\u0161e vd\u011b\u010dni pouze za to, \u017ee noci bombardov\u00e1n\u00ed a strachu uplynuly a oni vyv\u00e1zli \u017eiv\u00ed. Jin\u00ed poci\u0165ovali bolest z\u00a0\u00fapln\u00e9 por\u00e1\u017eky vlastn\u00ed zem\u011b. N\u011bkte\u0159\u00ed N\u011bmci c\u00edtili ho\u0159kost z\u00a0rozervan\u00fdch iluz\u00ed, zat\u00edmco jin\u00ed N\u011bmci byli vd\u011b\u010dn\u00ed za dar nov\u00e9ho za\u010d\u00e1tku. Nesm\u00edme odd\u011blovat 8. kv\u011bten 1945 od 30. ledna 1933.\u201c<\/em><\/p>\n

Weizs\u00e4cker d\u00e1le uvedl, \u017ee konec v\u00e1lky m\u00e1 b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1n jako konec myln\u00e9 cesty n\u011bmeck\u00fdch d\u011bjin a 8. kv\u011bten sou\u017eit hlavn\u011b k\u00a0p\u0159ipomenut\u00ed mrtv\u00fdch a re\u017eimu n\u00e1sil\u00ed v\u00a0podob\u011b zejm\u00e9na 6 milion\u016f \u017did\u016f zavra\u017ed\u011bn\u00fdch v\u00a0koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech. Z\u00a0n\u00e1rod\u016f, kter\u00e9 pod hitlerovsk\u00fdm terorem a n\u00e1sil\u00edm nejv\u00edce trp\u011bli vyzdvihl hlavn\u011b Pol\u00e1ky a n\u00e1rody Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. D\u00e1le potom vzpomenul ob\u011bti protifa\u0161istick\u00e9ho odboje v\u00a0okupovan\u00fdch zem\u00edch a zd\u016fraznil p\u0159itom komunistick\u00fd odboj, kter\u00fd po v\u00e1lce v\u00a0Z\u00e1padn\u00edm N\u011bmecku na\u0161el nepr\u00e1vem jen m\u00e1lo uzn\u00e1n\u00ed. Weizs\u00e4cker rovn\u011b\u017e jasn\u011b odm\u00edtl spoluvinu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu za 2. sv\u011btovou v\u00e1lku p\u0159isuzovanou za pakt Hitler- Stalin, proto\u017ee iniciativa k\u00a0rozpout\u00e1n\u00ed v\u00e1lky jednozna\u010dn\u011b vy\u0161la z\u00a0N\u011bmecka a vypuknut\u00ed v\u00e1lky tedy mus\u00ed b\u00fdt spojeno s\u00a0n\u011bmeck\u00fdm jm\u00e9nem, stejn\u011b jako i rozd\u011blen\u00ed Evropy po roce 1945.<\/p>\n

Prezident pak cel\u00fd projev uzav\u0159el v\u011btami poukazuj\u00edc\u00edmi na propojen\u00ed minulosti a sou\u010dasnosti. \u201eCt\u00edme svobodu. Pracujeme pro m\u00edr. Dr\u017e\u00edme se pr\u00e1va. Naz\u00edr\u00e1me na dne\u0161n\u00ed 8. kv\u011bten, jak jen m\u016f\u017eeme pravd\u011b do o\u010d\u00ed.\u201c<\/em><\/p>\n

Velmi zaj\u00edmav\u00e9 my\u0161lenky hodn\u00e9 na\u0161\u00ed pozornosti pr\u00e1v\u011b nyn\u00ed, v dob\u011b, kdy si cel\u00fd sv\u011bt p\u0159ipom\u00edn\u00e1 v\u00fdznamn\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed konce nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00edho konfliktu v d\u011bjin\u00e1ch, byl p\u0159ednesen sou\u010dasn\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm prezidentem Frankem-Walterem Steinmeyerem p\u0159ed \u010dty\u0159mi lety. P\u0159esn\u011b 18. \u010dervna 2021 v Berl\u00edn\u011b, a to u p\u0159\u00edle\u017eitosti 80. v\u00fdro\u010d\u00ed napaden\u00ed SSSR hitlerovsk\u00fdm N\u011bmeckem. Jde i o cenn\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek proti soudob\u00e9mu p\u0159episov\u00e1n\u00ed d\u011bjin, kdy se p\u0159\u00ed\u010diny zam\u011b\u0148uj\u00ed za n\u00e1sledky a ob\u011bti za vin\u00edky.\u00a0\u00a0N\u011bmeck\u00fd prezident tehdy krom jin\u00e9ho prohl\u00e1sil:<\/p>\n

\u201eTo, co za\u010dalo 22. \u010dervna 1941 bylo rozpout\u00e1n\u00ed nen\u00e1visti a n\u00e1sil\u00ed radikalizace v\u00e1lky a\u017e k\u00a0\u0161\u00edlen\u00e9 p\u0159edstav\u011b tot\u00e1ln\u00edho vyhlazen\u00ed. Ti, kte\u0159\u00ed tuto v\u00e1lku vedli, zab\u00edjeli v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi zp\u016fsoby s\u00a0neb\u00fdvalou brutalitou a krutost\u00ed. Ti, kte\u0159\u00ed za to byli zodpov\u011bdn\u00ed a kte\u0159\u00ed se ve sv\u00e9m nacionalistick\u00e9m blouzn\u011bn\u00ed dovol\u00e1vali na n\u011bmeckou kulturu a civilizaci znesv\u011btili ve\u0161kerou civilizaci, zhanobili v\u0161echny z\u00e1sady lidskosti a pr\u00e1va.<\/em><\/p>\n

Pl\u00e1novan\u00e1 nacistick\u00e1 v\u00e1lka prohl\u00e1sila za nep\u0159\u00edtele v\u0161echno sov\u011btsk\u00e9 obyvatelstvo od novorozenc\u016f a\u017e po starce. Tento nep\u0159\u00edtel nem\u011bl b\u00fdt pora\u017een pouze vojensky. Za v\u00e1lku, kter\u00e1 mu byla vnucena, m\u011bl s\u00e1m zaplatit, sv\u00fdm \u017eivotem, sv\u00fdm majetkem, v\u0161\u00edm, co p\u0159edstavovalo jeho existenci.<\/em><\/p>\n

Cel\u00e1 Evropsk\u00e1 \u010d\u00e1st Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, cel\u00e9 oblasti dne\u0161n\u00ed Ukrajiny a B\u011bloruska m\u011bly b\u00fdt, cituji z\u00a0rozkaz\u016f – \u201evy\u010di\u0161t\u011bny\u201c a p\u0159ipraveny pro n\u011bmeckou kolonizaci. Milionov\u00e1 m\u011bsta Leningrad, dne\u0161n\u00ed Petrohrad, Moskva nebo Kyjev m\u011bla b\u00fdt srovn\u00e1na se zem\u00ed. Ani sov\u011bt\u0161t\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00ed zajatci nebyli pova\u017eov\u00e1ni za zajatce, p\u0159estali b\u00fdt lidmi.<\/em><\/p>\n

Sov\u011btsk\u00fd svaz nakonec oplak\u00e1val 27 milion\u016f mrtv\u00fdch. 27 milion\u016f lid\u00ed nacistick\u00e9 N\u011bmecko zabilo, zavra\u017edilo, ubilo k\u00a0smrti, nechalo zem\u0159\u00edt hlady, vy\u010derpalo a\u017e k\u00a0smrti nucen\u00fdmi pracemi. \u010ctrn\u00e1ct milion\u016f z\u00a0toho byli civilist\u00e9.\u201c<\/em><\/p>\n

Jeden z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edch n\u011bmeck\u00fdch zlo\u010din\u016f \u2013 blok\u00e1da Leningradu<\/strong><\/h3>\n

Nedlouho po napaden\u00ed SSSR hitlerovsk\u00fdm N\u011bmeckem v\u00a0\u010dervnu 1941 po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm rychl\u00e9m postupu jeho vojsk do hloubi sov\u011btsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed do\u0161lo ji\u017e v\u00a0l\u00e9t\u011b t\u00e9ho\u017e roku k\u00a0oble\u017een\u00ed Leningradu. M\u011bsto nesouc\u00ed sv\u016fj n\u00e1zev po velk\u00e9m revolucion\u00e1\u0159i a zakladateli SSSR se stalo c\u00edlem nejhor\u0161\u00edho a nejd\u00e9le trvaj\u00edc\u00edho obl\u00e9h\u00e1n\u00ed v\u00a0r\u00e1mci cel\u00e9 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Obl\u00e9h\u00e1n\u00ed m\u011bsta trvalo nekone\u010dn\u00fdch 872 dn\u00ed a noc\u00ed. Na po\u010d\u00e1tku v\u00e1lky zde \u017eilo p\u0159es dva a p\u016fl milionu ob yvatel. V\u00a0dob\u011b prolomen\u00ed blok\u00e1dy na po\u010d\u00e1tku roku 1944 se tu nach\u00e1zelo ji\u017e jen 600 tis\u00edc lid\u00ed.<\/p>\n

V\u00a0dob\u011b pro m\u011bsto asi nekriti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, 10. z\u00e1\u0159\u00ed 1941, p\u0159ilet\u011bl do Leningradu po rozhodnut\u00ed hlavn\u00edho stanu G.K. \u017dukov. Prvn\u00ed rozhodnut\u00ed vojensk\u00e9 rady frontu pod jeho velen\u00edm byla tato: br\u00e1nit Leningrad do posledn\u00edho \u017eiv\u00e1\u010dka. Leningrad se smrti neboj\u00ed, smrt se boj\u00ed Leningradu \u2013 to bylo hlavn\u00ed heslo v\u00a0dan\u00e9 nesm\u00edrn\u011b slo\u017eit\u00e9 situaci, kdy osud m\u011bsta visel doslova na vl\u00e1sku.<\/p>\n

\u017dukov za\u010dal okam\u017eit\u011b a nov\u011b organizovat obranu m\u011bsta, a to takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee nikdo, skute\u010dn\u011b nikdo, nesm\u011bl p\u0159ipou\u0161t\u011bt variantu, \u017ee se nep\u0159\u00edteli p\u0159eci jen poda\u0159\u00ed m\u011bsta nebo jeho \u010d\u00e1sti zmocnit. Dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee je nutno zmobilizovat a do \u00fa\u010dinn\u00e9ho boje zapojit v\u0161echny dostupn\u00e9 s\u00edly. Nev\u00e1hal proto zapojit tak\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo a pot\u0159ebn\u00e9 s\u00edly soust\u0159edil do nejkriti\u010dt\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst odkud akutn\u011b hrozil \u00fatok n\u011bmeck\u00fdch tank\u016f. Byl to syst\u00e9m pru\u017en\u00e9 ofenzivn\u00ed obrany, kter\u00e9 m\u011bla nep\u0159\u00edtele st\u00e1le zam\u011bstn\u00e1vat vhodn\u00fdm man\u00e9vrov\u00e1n\u00edm. \u010c\u00e1st n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f poslal p\u0159\u00edmo na frontu, na\u0159\u00eddil budovat obranu do hloubky, zaminovat nebezpe\u010dn\u00e9 \u00faseky a nakonec i st\u00e1hnout zna\u010dn\u00e9 s\u00edly z\u00a0Karelsk\u00e9 \u0161\u00edje a vrhnout je p\u0159\u00edmo na nejohro\u017een\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsta fronty. V\u0161echna tato opat\u0159en\u00ed, v\u010das a d\u016fkladn\u011b proveden\u00e1, uchr\u00e1nila m\u011bsto v\u00a0nejkriti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b od skoro jist\u00e9 pohromy.<\/p>\n

Blok\u00e1da Leningradu se stala symbolem odporn\u00e9ho barbarstv\u00ed fa\u0161istick\u00e9ho N\u011bmecka a jeho nen\u00e1visti v\u016f\u010di sov\u011btsk\u00e9mu lidu. Sou\u010dasn\u011b se v\u0161ak stala tak\u00e9 symbolem velk\u00e9ho odhodl\u00e1n\u00ed a schopnosti \u010delit v neuv\u011b\u0159iteln\u011b krut\u00fdch a nebezpe\u010dn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch nep\u0159\u00edteli a\u017e do krajn\u00edch mez\u00ed odvahy, nasazen\u00ed a nepoddajnosti. Leningra\u010fan\u00e9 svou hou\u017eevnatost\u00ed b\u011bhem blok\u00e1dy odr\u00e1\u017eeli ve\u0161ker\u00e9 pokusy nep\u0159\u00e1tel na \u00fapln\u00e9 vyhladov\u011bn\u00ed m\u011bsta a pl\u00e1novan\u00e9 n\u00e1sledn\u00e9 zni\u010den\u00ed.<\/p>\n

Podle odhadu historik\u016f p\u0159i\u0161el o \u017eivot b\u011bhem blok\u00e1dy v d\u016fsledku zimy a hladu asi jeden milion zdej\u0161\u00edch obyvatel. Jedinou trasou spojuj\u00edc\u00ed oble\u017een\u00e9 m\u011bsto s neobsazen\u00fdm sov\u011btsk\u00fdm \u00fazem\u00edm bylo Lado\u017esk\u00e9 jezero. V lednu 1943 prorazila vojska Leningradsk\u00e9ho frontu pod velen\u00edm gener\u00e1la Govorov a spole\u010dn\u011b s vojsky Volchovsk\u00e9ho frontu pod velen\u00edm gener\u00e1la Kirilla Mereckova n\u011bkolikakilometrov\u00fd koridor ji\u017en\u011b od Lado\u017esk\u00e9ho jezera b\u011bhem operace Jiskra. D\u00edky tomu do\u0161lo ke zlep\u0161en\u00ed podm\u00ednek pro z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed m\u011bsta. Leningrad ale d\u00e1le z\u016fst\u00e1val oble\u017een a situace tam i nad\u00e1le panovala nadm\u00edru t\u00ed\u017eit\u00e1.<\/p>\n

Teprve a\u017e o rok pozd\u011bji dne 27. ledna 1944 zde v\u00e1lka skon\u010dila. Toho dne mohli kone\u010dn\u011b gener\u00e1l Govorov, velitel Leningradsk\u00e9ho frontu a \u010dlenov\u00e9 vojensk\u00e9 rady \u017ddanov a Kuzn\u011bcov prohl\u00e1sit: \u201eBlok\u00e1da skon\u010dila. Skon\u010dilo barbarsk\u00e9 ost\u0159elov\u00e1n\u00ed m\u011bsta. Smrt n\u011bmeck\u00fdm okupant\u016fm!\u201c\u00a0<\/em>V\u00a0tisku se n\u00e1sledn\u011b objevily zpr\u00e1vy, \u017ee tento den se stal nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed ud\u00e1lost\u00ed v\u00a0historii Leningradu.<\/p>\n

B\u011bhem blok\u00e1dy se v oble\u017een\u00ed ocitlo t\u00e9m\u011b\u0159 2,9 milionu obyvatel, v\u010detn\u011b 400 tis\u00edc d\u011bt\u00ed. N\u011bme\u010dt\u00ed okupanti na m\u011bsto vyp\u00e1lili 150 tis\u00edc gran\u00e1t\u016f a svrhli p\u0159es 107 tis\u00edc z\u00e1paln\u00fdch a trhav\u00fdch bomb.<\/p>\n

V prosinci 1942 jako jedna z prvn\u00edch medail\u00ed Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 v\u00e1lky medaile Za obranu Leningradu. Ud\u00edlela se krom\u011b voj\u00e1k\u016f i v\u0161em civiln\u00edm obyvatel\u016fm, kte\u0159\u00ed jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem p\u0159isp\u011bli k obran\u011b m\u011bsta a zachov\u00e1n\u00ed v\u0161ech z\u00e1kladn\u00edch funkc\u00ed k jeho fungov\u00e1n\u00ed b\u011bhem blok\u00e1dy. \u0160lo nap\u0159\u00edklad o pomoc p\u0159i budov\u00e1n\u00ed opevn\u011bn\u00ed, p\u0159i likvidaci po\u017e\u00e1r\u016f po n\u00e1letech, organizaci z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed, pr\u00e1ce v tov\u00e1rn\u00e1ch, p\u00e9\u010de o d\u011bti a ran\u011bn\u00e9 a dal\u0161\u00edch pot\u0159ebn\u00fdch \u010dinnostech. Medail\u00ed Za obranu Leningradu bylo celkem vyznamen\u00e1no 1 470 000 osob, v\u010detn\u011b 15 000 d\u011bt\u00ed a dosp\u00edvaj\u00edc\u00edch.<\/p>\n

Kv\u011btnov\u00e9 povst\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho lidu za\u010dalo 1. kv\u011btna 1945 v\u00a0P\u0159erov\u011b<\/strong><\/h3>\n

\u00a0<\/strong>V\u00a0dubnu 1945 bylo po p\u0159edchoz\u00edm postupu d\u00e1le osvobozov\u00e1no \u00fazem\u00ed \u010cech a Moravy postupuj\u00edc\u00edmi jednotkami Rud\u00e9 arm\u00e1dy a spojenc\u016f. V\u00a0tomto m\u011bs\u00edci rovn\u011b\u017e vyvrcholily p\u0159\u00edpravy dom\u00e1c\u00edho odboje k\u00a0z\u00e1sadn\u00edmu ozbrojen\u00e9mu vystoupen\u00ed proti okupant\u016fm. V\u00a0utajen\u00ed se vytv\u00e1\u0159ely revolu\u010dn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbory, jejich\u017e \u00fakolem bylo nahradit \u010dinnost org\u00e1n\u016f okupa\u010dn\u00ed spr\u00e1vy.<\/p>\n

K v\u016fbec prvn\u00edmu otev\u0159en\u00e9mu povst\u00e1n\u00ed do\u0161lo 1. kv\u011btna 1945 v P\u0159erov\u011b. D\u016fvodem byla ji\u017e od rann\u00edch hodin rychle se \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00ed zpr\u00e1va o n\u011bmeck\u00e9 kapitulaci. Lid\u00e9 zat\u00edm je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bli, \u017ee jde o zpr\u00e1vu mylnou a v dan\u00fd okam\u017eik je\u0161t\u011b velmi p\u0159ed\u010dasnou. Tato myln\u011b interpretovan\u00e1 zpr\u00e1va zahrani\u010dn\u00edho rozhlasov\u00e9ho vys\u00edl\u00e1n\u00ed zp\u016fsobila v\u00fdbuch nad\u0161en\u00ed a atmosf\u00e9ru plnou euforie z tou\u017eebn\u011b o\u010dek\u00e1van\u00e9ho konce v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u00fatrap. To v\u0161e bylo je\u0161t\u011b nav\u00edc n\u00e1sobeno sv\u00e1te\u010dn\u00edm dnem.<\/p>\n

Ob\u010dan\u00e9 m\u011bsta reagovali naprosto spont\u00e1nn\u011b. Za\u010dali vyv\u011b\u0161ovat \u010deskoslovensk\u00e9 vlajky, ve\u0159ejn\u011b se shlukovat, zp\u00edvat n\u00e1rodn\u00ed hymnu. \u010cetn\u00e9 protifa\u0161istick\u00e9 projevy p\u0159erostly postupn\u011b v odzbrojov\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00fdch a ma\u010farsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f.\u00a0\u00a0Lid\u00e9 v dopoledn\u00edch hodin\u00e1ch pokra\u010dovali ve vyv\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed \u010deskoslovensk\u00fdch prapor\u016f, odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00fdch n\u00e1pis\u016f a firemn\u00edch \u0161t\u00edt\u016f, rozb\u00edjen\u00ed Hitlerov\u00fdch bust, H\u00e1chovy podobizny byly shazov\u00e1ny do ulic. \u010ceskoslovensk\u00e1 vlajka byla um\u00edst\u011bna i na 84 metr\u016f vysok\u00e9m elektr\u00e1rensk\u00e9m kom\u00edn\u011b. Lid\u00e9 zaplnili Doln\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed (tehdy je\u0161t\u011b st\u00e1le Hitlerplatz). Ned\u00e1vno ustanoven\u00fd ileg\u00e1ln\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor p\u0159evzal spr\u00e1vu m\u011bsta. Je\u0161t\u011b dopoledne tak\u00e9 do\u0161lo k prvn\u00edm ozbrojen\u00fdm akc\u00edm a lid\u00e9 za\u010dali stav\u011bt na hlavn\u00edch komunikac\u00edch z\u00e1tarasy. P\u0159erovsk\u00fdm ob\u010dan\u016fm se poda\u0159ilo vedle ru\u010dn\u00edch zbran\u00ed uko\u0159istit i motocykly, auta, p\u00e1sov\u00e9 taha\u010de i houfnici. Jedn\u00e1n\u00ed povstalc\u016f s n\u011bmeck\u00fdm okresn\u00edm hejtmanem Krautem bylo ale bezv\u00fdsledn\u00e9, o odchodu N\u011bmc\u016f z m\u011bsta si netroufl rozhodnout s\u00e1m bez p\u0159esn\u00fdch pokyn\u016f nad\u0159\u00edzen\u00fdch. Stejn\u00fd postoj zaujal i velitel pos\u00e1dky major Jacob.<\/p>\n

Mezit\u00edm povst\u00e1n\u00ed zachv\u00e1tilo i v\u00fdznamn\u00e9 podniky ve m\u011bst\u011b. Zam\u011bstnanci Optikotechny se pokusili obsadit tov\u00e1rnu a zabr\u00e1nit odvozu v\u00fdrobn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed. Pokus p\u0159evz\u00edt do \u010desk\u00fdch rukou prob\u011bhl i v podniku KAZETO. Zam\u011bstnanci elektr\u00e1rny obsadili jej\u00ed are\u00e1l, kdy\u017e p\u0159edt\u00edm odzbrojili jednotku nacistick\u00e9 domobrany. \u017delezni\u010dn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor se sna\u017eil z\u00edskat kontrolu nad velmi v\u00fdznamn\u00fdm m\u00edstn\u00edm \u017eelezni\u010dn\u00edm uzlem. \u0160lo o jeden z kl\u00ed\u010dov\u00fdch bod\u016f pro p\u0159esun n\u011bmeck\u00fdch vojensk\u00fdch jednotek. P\u0159evzet\u00ed moci povstalci na \u017eelezni\u010dn\u00edm n\u00e1dra\u017e\u00ed prob\u011bhlo vysoce organizovan\u011b.<\/p>\n

Postupuj\u00edc\u00ed povst\u00e1n\u00ed v\u0161ak doznalo z\u00e1sadn\u00edho obratu kolem 13. hodiny, kdy se prok\u00e1zalo, \u017ee informace o n\u011bmeck\u00e9 kapitulaci byly myln\u00e9. N\u011bmci se ihned za\u010dali p\u0159ipravovat na tvrdou odvetu. Na pomoc jim p\u0159i\u0161ly posily z Olomouce a Hole\u0161ova. Okolo 14. hodiny za\u010dal koordinovan\u00fd ozbrojen\u00fd z\u00e1sah proti povst\u00e1n\u00ed. Ve m\u011bst\u011b sena n\u011bkolika m\u00edstech rozho\u0159el prudk\u00fd boj. P\u0159edev\u0161\u00edm v \u017delatovsk\u00e9 a Mo\u0161t\u011bnsk\u00e9 ulici. Bojovalo se i v elektr\u00e1rn\u011b a u podjezdu u P\u0159edmost\u00ed. Nejv\u011bt\u0161\u00ed boj pak prob\u011bhl v prostoru n\u00e1dra\u017e\u00ed. V t\u011bchto m\u00edstech tak\u00e9 bylo nejv\u00edce padl\u00fdch. V \u0159ad\u00e1ch povstalc\u016f state\u010dn\u011b bojovali tak\u00e9 partyz\u00e1ni nebo osvobozen\u00ed sov\u011bt\u0161t\u00ed zajatci. Boje v ulic\u00edch m\u011bsta utichly kolem 16. hodiny, na n\u00e1dra\u017e\u00ed se bojovalo a\u017e do 17. hodiny. N\u011bme\u010dt\u00ed okupanti tak b\u011bhem odpoledne ovl\u00e1dli situaci, povst\u00e1n\u00ed potla\u010dili a vyhl\u00e1sili stann\u00e9 pr\u00e1vo. Brzy za\u010dalo zat\u00fdk\u00e1n\u00ed ob\u010dan\u016f podez\u0159el\u00fdch z \u00fa\u010dasti v povst\u00e1n\u00ed, pokra\u010dovalo a\u017e do 3. kv\u011btna a celkem bylo zaji\u0161t\u011bno na 100 ob\u010dan\u016f. Je\u0161t\u011b v noci po potla\u010den\u00ed povst\u00e1n\u00ed telefonuje do P\u0159erova s\u00e1m K.H. Frank a d\u016frazn\u011b na\u0159izuje popravu aktivn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f povst\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Dne 2. kv\u011btna 1945 bylo 21 vybran\u00fdch P\u0159erovan\u016f odvezeno do olomouck\u00e9ho pos\u00e1dkov\u00e9ho v\u011bzen\u00ed a pot\u00e9 do prostoru vojensk\u00e9 st\u0159elnice v Olomouci \u2013 Lazc\u00edch na m\u00edsto popravy. Zde byly ob\u011bti odv\u00e1d\u011bny po trojic\u00edch k p\u0159edem vykopan\u00e9mu hromadn\u00e9mu hrobu. Dle sv\u011bdectv\u00ed se popraven\u00ed chovali p\u0159ed smrt\u00ed state\u010dn\u011b a jedin\u00e1 \u017eena mezi popraven\u00fdmi Matylda Dokl\u00e1dalov\u00e1 sta\u010dila zvolat A\u0165 \u017eije \u010ceskoslovensko!<\/em>\u00a0O popraven\u00fdch nebylo nic zn\u00e1mo a\u017e do 12. kv\u011btna, kdy byl nalezen jejich hrob. Dne 14. kv\u011btna se pak tis\u00edce lid\u00ed z\u00fa\u010dastnily velk\u00e9ho poh\u0159bu P\u0159erovsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed do spole\u010dn\u00e9ho hrobu v\u00a0m\u011bstsk\u00e9m parku Michalov. Roku 1952 do\u0161lo k\u00a0p\u0159em\u00edst\u011bn\u00ed ostatk\u016f na m\u011bstsk\u00fd h\u0159bitov, kde bylo vytvo\u0159eno nov\u00e9 pietn\u00ed m\u00edsto.<\/p>\n

Celkov\u00fd po\u010det ob\u011bt\u00ed povst\u00e1n\u00ed v P\u0159erov\u011b z 1. kv\u011btna 1945 dos\u00e1hl 54 padl\u00fdch a popraven\u00fdch \u010desk\u00fdch ob\u010dan\u016f. Nejmlad\u0161\u00ed, teprve \u0161estn\u00e1ctilet\u00fd Josef Bry\u0161ka mlad\u0161\u00ed padl spolu se sv\u00fdm otcem p\u0159i kryt\u00ed \u00fastupu ostatn\u00edch povstaleck\u00fdch bojovn\u00edk\u016f k Horn\u00ed Mo\u0161t\u011bnici. Nejstar\u0161\u00ed, velkoobchodn\u00edk lah\u016fdkami, \u010dty\u0159ia\u0161edes\u00e1tilet\u00fd Josef Bene\u0161, zem\u0159el na n\u00e1sledky brut\u00e1ln\u00edho v\u00fdslechu gestapem. To ve snaze \u00famrt\u00ed zamaskovat, hodilo jeho t\u011blo do \u0159eky Be\u010dvy. Mezi ob\u011btmi byli lid\u00e9 r\u016fzn\u00fdch profes\u00ed \u2013 d\u011bln\u00edci, u\u010ditel\u00e9, \u017eelezni\u010d\u00e1\u0159i, \u010detn\u00edci, policist\u00e9, \u017eivnostn\u00edci, \u00fa\u0159edn\u00edci, ale i studenti. P\u0159erovsk\u00e9 ud\u00e1losti z prvn\u00edho kv\u011btnov\u00e9ho dne roku 1945 se pln\u00fdm pr\u00e1vem trvale zapsaly do historie jako po\u010d\u00e1tek Kv\u011btnov\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho lidu. P\u0159erovsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed bezprost\u0159edn\u011b vedlo k akc\u00edm proti okupant\u016fm v dal\u0161\u00edch asi deseti obc\u00edch v okol\u00ed m\u011bsta, kde rovn\u011b\u017e do\u0161lo k ozbrojen\u00e9mu vystoupen\u00ed proti okupant\u016fm.<\/p>\n

\u2026 a vyvrcholilo 9. kv\u011btna 1945 v Praze<\/strong><\/h3>\n

Postupn\u011b vznikala dal\u0161\u00ed ohniska odporu i p\u0159\u00edmo cel\u00e9 povstaleck\u00e9 oblasti. Ve st\u0159edu 2. kv\u011btna 1945 vypukla \u017eelezni\u010dn\u00ed st\u00e1vka v Nymburku, t\u00e9ho\u017e dne se akce proti n\u011bmeck\u00fdm okupant\u016fm p\u0159elily do Pod\u011bbrad, Ji\u010d\u00edna, Nov\u00e9ho Byd\u017eova. St\u00e1vka vypukla v Mal\u00fdch Svato\u0148ovic\u00edch. O den pozd\u011bji se nepokoje roz\u0161\u00ed\u0159ily do severov\u00fdchodn\u00edch \u010cech. Mezi prvn\u00edmi ohnisky kv\u011btnov\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed byly tak\u00e9 Semily, Nov\u00e1 Paka, \u017delezn\u00fd Brod, Turnov a jejich okol\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 s\u00edlila i bojov\u00e1 \u010dinnost jednotek partyz\u00e1n\u016f. P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci 1. \u010ds. partyz\u00e1nsk\u00e9 brig\u00e1dy Jana \u017di\u017eky osvobodili 2. kv\u011btna Velehrad, 3. kv\u011btna Vizovice a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den se zapojili velmi v\u00fdrazn\u011b i do povst\u00e1n\u00ed ve Vset\u00edn\u011b. Povstaleck\u00e1 ohniska se vz\u00e1p\u011bt\u00ed objevila i v jin\u00fdch oblastech. Nap\u0159\u00edklad 5. kv\u011btna dopoledne povstala Plze\u0148. Jej\u00ed obyvatel\u00e9 je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u0159\u00edchodem 3. americk\u00e9 arm\u00e1dy do m\u011bsta svedli \u00fasp\u011b\u0161n\u011b boj o \u0159adu d\u016fle\u017eit\u00fdch objekt\u016f.<\/p>\n

Kv\u011btnov\u00e9 povst\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho lidu pot\u00e9 vyvrcholilo v Praze, kde povst\u00e1n\u00ed vypuklo 5. kv\u011btna po poledni a jeho dob\u0159e organizovan\u00fd n\u00e1stup okupanty zasko\u010dil. V ulic\u00edch doslova p\u0159es noc vyrostlo na 1 600 barik\u00e1d a povstalci state\u010dn\u011b \u010delili odporu okupant\u016f po n\u011bkolik t\u011b\u017ek\u00fdch dn\u00ed a noc\u00ed. V\u00edt\u011bzn\u011b je ov\u0161em nakonec zakon\u010dil a\u017e p\u0159\u00edjezd Rud\u00e9 arm\u00e1dy \u010dasn\u011b r\u00e1no 9. kv\u011btna 1945. Kv\u011btnov\u00e9 povst\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho lidu m\u011blo n\u00e1rodn\u00ed a v\u0161elidov\u00fd charakter, jeho v\u00fdznam byl nejen mor\u00e1ln\u00ed, ale i vojensk\u00fd. Aktivn\u011b se jej z\u00fa\u010dastnilo asi 100 tis\u00edc lid\u00ed, padlo nebo zavra\u017ed\u011bno z\u016fstalo 8 tis\u00edc osob. V Praze se povst\u00e1n\u00ed z\u00fa\u010dastnilo asi 30 tis\u00edc bojovn\u00edk\u016f. Na \u00fazem\u00ed m\u011bsta nebo v jeho okol\u00ed padlo nebo bylo zavra\u017ed\u011bno na 3 700 obyvatel.<\/p>\n

Zhanoben\u00fd tank na Sm\u00edchov\u011b \u2013 odporn\u00fd \u010din arogantn\u00edch tupc\u016f<\/strong><\/h3>\n

Sm\u00edchovsk\u00fd tank p\u0159ipom\u00ednal slavn\u00fd p\u0159\u00edjezd 4. gardov\u00e9 tankov\u00e9 arm\u00e1dy gener\u00e1la Lelju\u0161enka do Prahy v \u010dasn\u00fdch rann\u00edch hodin\u00e1ch ve st\u0159edu 9. kv\u011btna 1945. V 50. letech byl tento pam\u00e1tn\u00edk p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edjezd Rud\u00e9 arm\u00e1dy do hlavn\u00edho m\u011bsta a jeho osvobozen\u00ed od n\u011bmeck\u00fdch okupant\u016f zaps\u00e1n mezi n\u00e1rodn\u00ed kulturn\u00ed pam\u00e1tky. K slavnostn\u00edmu odhalen\u00ed pam\u00e1tn\u00edku do\u0161lo 29. \u010dervence 1945 za osobn\u00ed \u00fa\u010dasti mar\u0161\u00e1la I. S. Kon\u011bva.<\/p>\n

Kr\u00e1tce po p\u0159evratu, hned zkraje 90. let, byl tento tank skupinou poslanc\u016f \u2013 nat\u011bra\u010d\u016f p\u0159es protesty ve\u0159ejnosti nat\u0159en nar\u016f\u017eovo. Hlavn\u00edm c\u00edlem t\u00e9to akce bylo dos\u00e1hnout odstran\u011bn\u00ed tohoto d\u016fstojn\u00e9ho symbolu osvobozen\u00ed Prahy. Akt\u00e9\u0159i tohoto \u201ehrdinsk\u00e9ho\u201c \u010dinu se zbab\u011ble schov\u00e1vali za sv\u00e9 postaven\u00ed poslanc\u016f, kter\u00e9 chr\u00e1n\u00ed z toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed imunita, a p\u0159edev\u0161\u00edm vlivn\u00ed zn\u00e1m\u00ed a p\u0159\u00e1tel\u00e9 disponuj\u00edc\u00ed pat\u0159i\u010dnou moc\u00ed d\u00edky sv\u00e9mu postaven\u00ed, a\u0165 u\u017e v m\u00e9di\u00edch \u010di bezpe\u010dnostn\u00edch a justi\u010dn\u00edch org\u00e1nech.<\/p>\n

Na tento podl\u00fd \u010din arogantn\u00edch hlup\u00e1k\u016f nemohli nereagovat \u010detn\u00ed ob\u010dan\u00e9 i n\u011bkter\u00e9 osobnosti ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota. Ozvali se i n\u011bkte\u0159\u00ed spisovatel\u00e9 \u010di levicov\u011b orientovan\u00ed publicist\u00e9 a novin\u00e1\u0159i. Nemohli ml\u010det ani b\u00e1sn\u00edci. Tedy ti opravdov\u00ed, kte\u0159\u00ed se i ve sv\u00e9 um\u011bleck\u00e9 \u010dinnosti nev\u00e1hali jednozna\u010dn\u011b postavit za sv\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 postoje, i kdy\u017e mohli pr\u00e1vem o\u010dek\u00e1vat zu\u0159ivou reakci aktu\u00e1ln\u00edch dr\u017eitel\u016f moci a jejich aktivn\u00edch slu\u017eebn\u00edk\u016f. Velmi p\u016fsobiv\u00e9 ver\u0161e v reakci na tento mimo\u0159\u00e1dn\u011b hloup\u00fd a zbab\u011bl\u00fd \u010din napsali i dva vynikaj\u00edc\u00ed \u010de\u0161t\u00ed b\u00e1sn\u00edci nestyd\u00edc\u00ed se za to, \u017ee jejich srdce v\u017edy bilo nalevo \u2013 Miroslav Florian a Karel S\u00fds.<\/p>\n

Miroslav Florian<\/strong><\/p>\n

Sm\u00edchov<\/strong><\/h3>\n

R\u016f\u017eov\u00fd tank to je ono<\/em><\/p>\n

n\u00e1\u0161 sladk\u00fd bol\u0161evik<\/em><\/p>\n

\u00a0<\/em><\/p>\n

Odje\u010f dom\u016f r\u016f\u017eov\u00fd tanku<\/em><\/p>\n

a nezad\u00e1vej si s\u00a0m\u00edstn\u00edmi \u010dtver\u00e1ky<\/em><\/p>\n

na tv\u00e9 m\u00edsto se beztak u\u017e dlouho tla\u010d\u00ed bronzov\u00ed trpasl\u00edci<\/em><\/p>\n

Nest\u016fj tu jako opa\u0159en\u00fd a \u0161kobrtej dom\u016f r\u016f\u017eov\u00fd tanku \u010d\u00edslo dvacet t\u0159i<\/em><\/p>\n

tady t\u011b ne\u010dekalo nic dobr\u00e9ho<\/em><\/p>\n

leda je\u0161t\u011b veselej\u0161\u00ed latex<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

To co ti provedli<\/em><\/p>\n

vejde do d\u011bjin \u0161p\u00edny<\/em><\/p>\n

kter\u00e9 um\u011blecky ztv\u00e1r\u0148uje<\/em><\/p>\n

mark\u00fdz de Sade v\u00a0paruce z\u00a0\u010dajov\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed.<\/em><\/p>\n

(\u00faryvek)<\/em><\/p>\n

________<\/p>\n

Karel S\u00fds<\/strong><\/p>\n

Dopis navzdory<\/strong><\/h3>\n

Mil\u00fd tanku!<\/em><\/p>\n

V\u00a0p\u011bta\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m jsi byl zelen\u00fd jako saran\u010de<\/em><\/p>\n

a dnes se marn\u011b rd\u00ed\u0161 za d\u011bti t\u011bch<\/em><\/p>\n

jim\u017e jsi p\u0159ivezl volnost<\/em><\/p>\n

Obarvili t\u011b nar\u016f\u017eovo jako sele<\/em><\/p>\n

a op\u00e9kaj\u00ed t\u011b na pohledech pro cizince<\/em><\/p>\n

Tv\u00e9 p\u00e1sy v\u0161ak nesmi\u0159iteln\u011b \u0159in\u010d\u00ed<\/em><\/p>\n

do bezesn\u00fdch noc\u00ed nep\u0159\u00e1tel!<\/em><\/p>\n

P\u0159esv\u011bd\u010div\u00e1 slova proti falzifik\u00e1tor\u016fm d\u011bjin<\/strong><\/h3>\n

D\u011bjiny se u n\u00e1s drasticky deformuj\u00ed zp\u016fsobem, kter\u00fd v novodob\u00e9 historii nem\u00e1 obdoby. Proto je zcela nezbytn\u00e9 opakovan\u011b p\u0159ipom\u00ednat fakta a argumenty op\u0159en\u00e9 o historick\u00e9 skute\u010dnosti, vzpom\u00ednky pam\u011btn\u00edk\u016f, z\u00e1znamy z dobov\u00e9ho tisku i archiv\u016f. To v\u0161e m\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed vypov\u00eddac\u00ed hodnotu o pr\u016fb\u011bhu a v\u00fdsledc\u00edch 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pr\u00e1v\u011b v dob\u011b, kdy n\u00e1s rychle opou\u0161t\u011bj\u00ed posledn\u00ed z \u017eij\u00edc\u00edch pam\u011btn\u00edk\u016f.<\/p>\n

Pedagog a historik Zden\u011bk V\u00ed\u0161ek publikoval p\u0159ed p\u011bti lety text, z n\u011bho\u017e stoj\u00ed za to ocitovat aspo\u0148 malou, ale obsahov\u011b velmi podstatnou \u010d\u00e1st.<\/p>\n

\u201eKdo tedy osvobodil Prahu? Z \u010desk\u00e9 historick\u00e9 perspektivy je v\u0161ak nutn\u00e9 zodpov\u011bd\u011bt ot\u00e1zku, kter\u00e1 se objevuje p\u0159edev\u0161\u00edm po roce 1989, a to zda Prahu osvobodili p\u0159edev\u0161\u00edm sami bojuj\u00edc\u00ed Pra\u017ean\u00e9 (s vydatn\u00fdm p\u0159isp\u011bn\u00edm vlasovc\u016f) nebo Rud\u00e1 arm\u00e1da \u2013 s p\u0159isp\u011bn\u00edm Pra\u017ean\u016f i vlasovc\u016f? Podle n\u00e1zoru autora tohoto textu zcela rozhoduj\u00edc\u00ed krok pro osvobozen\u00ed Prahy p\u0159edstavoval a\u017e p\u0159\u00edchod Rud\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e1 o t\u00fdden d\u0159\u00edve dobyla n\u011bmeck\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto. Bez por\u00e1\u017eky nacistick\u00e9 arm\u00e1dy v Berl\u00edn\u011b \u2013 p\u0159edt\u00edm ale tak\u00e9 u Moskvy, Stalingradu, Kyjeva, Leningradu, na Dukle a na stovk\u00e1ch dal\u0161\u00edch boji\u0161\u0165 \u2013 by k osvobozen\u00ed Prahy (a pochopiteln\u011b i \u010ceskoslovenska) nikdy nedo\u0161lo. Dosti omezen\u00e9 vojensk\u00e9 s\u00edly pra\u017esk\u00fdch povstalc\u016f (i o n\u011bco l\u00e9pe vyzbrojen\u00fdch vlasovc\u016f) by nikdy nedonutily p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky wehrmachtu a Zbran\u00ed SS opustit Prahu. K tomu je p\u0159inutil a\u017e strach z postupuj\u00edc\u00ed Rud\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e1 se 8. kv\u011btna 1945 nach\u00e1zela ji\u017e v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti Prahy a p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den v rann\u00edch hodin\u00e1ch do jej\u00edch ulic vstoupila.\u201c<\/em><\/p>\n

\u00a0<\/em>V\u00a0roce 2018 vy\u0161la kniha nazvan\u00e1\u00a0\u010crty z\u00a0v\u011btran\u00e9ho pelechu \u010cech\u016f<\/em>. Jej\u00ed autor, Stanislav K\u00e1bele, v\u00a0kapitole Stalingradsk\u00e1 epopej (1942) krom\u011b jin\u00e9ho napsal tyto v\u00fdsti\u017en\u00e9 v\u011bty i velice poutav\u00e9 ver\u0161e:<\/p>\n

\u201ePro n\u00e1s, pro \u010cechy, je Stalingrad m\u00edsto, kde se rozhodlo o por\u00e1\u017ece N\u011bmecka ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, ale tak\u00e9 o osvobozen\u00ed a obnoven\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu o byt\u00ed \u010di nebyt\u00ed na\u0161eho n\u00e1roda. Na\u0161e neskonal\u00e1 vd\u011b\u010dnost proto nav\u011bky pat\u0159\u00ed hrdinn\u00fdm bojovn\u00edk\u016fm Rud\u00e9 arm\u00e1dy. Tak\u00e9 t\u011bm 144\u00a0000 padl\u00fdm chlapc\u016fm, rudoarm\u011bjc\u016fm, kte\u0159\u00ed na prahu m\u00edry polo\u017eili sv\u00e9 \u017eivoty p\u0159i osvobozov\u00e1n\u00ed na\u0161\u00ed zem\u011b. Pokud m\u00e1 kdosi kr\u00e1tkou pam\u011b\u0165, nebo sklony lh\u00e1t, je hlup\u00e1k nebo \u0161patn\u011b maskovan\u00fd ignorant historick\u00e9 pravdy.\u201c<\/em><\/p>\n

Stalingradsk\u00e1 hv\u011bzda<\/em><\/strong><\/h3>\n

Nad bojuj\u00edc\u00edm Stalingradem<\/em><\/p>\n

rud\u00e1 vy\u0161la hv\u011bzda.<\/em><\/p>\n

Paulusova arm\u00e1da ke zmaru tam p\u0159i\u0161la.<\/em><\/p>\n

Stalingrad byl mocn\u00fdm hradem,<\/em><\/p>\n

V\u00fdchod tam zv\u00edt\u011bzil nad Z\u00e1padem.<\/em><\/p>\n

\u00a0<\/em>Nen\u00ed v\u016fbec bez zaj\u00edmavosti, \u017ee se pr\u00e1v\u011b ze Z\u00e1padu, nejpozd\u011bji od 70. let, objevuj\u00ed, pokud se t\u00fdk\u00e1 role Sov\u011btsk\u00e9ho svazu b\u011bhem 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, nez\u0159\u00eddka pr\u00e1v\u011b z\u00a0ofici\u00e1ln\u00edch m\u00edst st\u00e1le tyt\u00e9\u017e opakuj\u00edc\u00ed se pseudoargumenty, fale\u0161n\u00e1 fakta, nez\u0159\u00eddka i zcela vylhan\u00e9 \u00fadaje. Nen\u00ed proto divu, \u017ee ru\u0161t\u00ed novin\u00e1\u0159i, spisovatel\u00e9, historici i \u0161irok\u00e1 laick\u00e1 ve\u0159ejnost je nucena adekv\u00e1tn\u011b reagovat. Jako nap\u0159\u00edklad Michail Odincov ve sv\u00e9 stati z\u00a0roku 1995 nazvan\u00e9\u00a0G.K. \u017dukov \u2013 Ob\u010dan a vojev\u016fdce<\/em>, kde se prim\u00e1rn\u011b v\u011bnoval osobnosti mar\u0161\u00e1la \u017dukova, nemohl ponechat falzifik\u00e1tory historie bez pov\u0161imnut\u00ed.<\/p>\n

\u201eJe p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee \u00fatoky falzifik\u00e1tor\u016f na arm\u00e1du, n\u00e1mo\u0159nictvo a jednotliv\u00e9 osoby s\u00edlily v souvislosti s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm v\u00fdro\u010d\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed n\u00e1rod\u016f SSSR ve Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 v\u00e1lce nad fa\u0161istick\u00fdm N\u011bmeckem.<\/em><\/p>\n

\u00a0 Op\u011bt, jako v p\u0159edchoz\u00edch letech, bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se pades\u00e1t\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed rozdrcen\u00ed fa\u0161istick\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed historick\u00e9 ud\u00e1losti, je\u017e ur\u010dily osudy n\u00e1rod\u016f poloviny sv\u011bta, se spojili nedora\u017een\u00ed profa\u0161isti\u010dt\u00ed \u201ehrdinov\u00e9\u201c, z\u00e1ludn\u00ed teoretici a \u201earchiv\u00e1\u0159i\u201c, diletanti vojensk\u00e9 v\u011bdy a d\u011bjin v z\u00e1jmu hanebn\u00e9 v\u011bci \u2013 sn\u00ed\u017eit, pomluvit, znev\u00e1\u017eit nebo dokonce zaml\u010det historick\u00fd v\u00fdznam v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/em><\/p>\n

\u00a0Nejmarkantn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem sou\u010dasn\u00e9 politiky spojenc\u016f antihitlerovsk\u00e9 koalice se staly oslavy 50. v\u00fdro\u010d\u00ed vylod\u011bn\u00ed anglo-americk\u00fdch vojsk v Normandii v l\u00e9t\u011b 1944, na n\u011b\u017e z Ruska a zem\u00ed SNS nebyly pozv\u00e1ny ani vl\u00e1dy, ani delegace ozbrojen\u00fdch sil.<\/em><\/p>\n

\u00a0Navzdory tomu jsou historick\u00e1 fakta takov\u00e1, \u017ee a\u0165 se druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka bude kdov\u00ed po kolik\u00e1t\u00e9 hodnotit, rozhoduj\u00edc\u00ed roli SSSR a jeho arm\u00e1dy v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nelze zaml\u010det a sn\u00ed\u017eit. Dok\u00e1zat nedokazateln\u00e9 je obt\u00ed\u017en\u00e9.\u201c<\/em><\/p>\n

Miroslav Po\u0159\u00edzek<\/strong><\/a><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

B\u011bh \u010dasu je ne\u00faprosn\u00fd. Od konce 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky letos uplynulo rovn\u00fdch osmdes\u00e1t let. Nen\u00ed…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1457,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[398,230,231],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/78457"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=78457"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/78457\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1457"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=78457"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=78457"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=78457"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}