{"id":78369,"date":"2025-05-09T06:37:08","date_gmt":"2025-05-09T04:37:08","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=78369"},"modified":"2025-05-09T06:37:08","modified_gmt":"2025-05-09T04:37:08","slug":"jan-campbell-vatikan-volby-a-vliv","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/05\/09\/jan-campbell-vatikan-volby-a-vliv\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Vatik\u00e1n, volby a vliv"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

\u010cl\u00e1nek byl naps\u00e1n ve st\u0159edu, autorova korektura byla provedena ve \u010dtvrtek, kdy byl zvolen nov\u00fd pape\u017e Lev XIV. Jeho prvn\u00ed projev charakterizovalo slovo M\u00edr. M\u00edr p\u0159edstavuje odzbrojen\u00ed, m\u00edr odzbrojuje, osvobozuje, a proto dovoluje \u010dlov\u011bku nem\u00edt strach. Sou\u010dasn\u00e9 politick\u00e9 elity, kter\u00e9 se rozhodli zbrojit, by si m\u011bli v\u00fdzvu nov\u00e9ho pape\u017ee okam\u017eit\u011b vz\u00edt k\u00a0srdci a za vlastn\u00ed.<\/p>\n

\u00davod<\/strong><\/h2>\n

V\u010dera jsem se z\u00fa\u010dastnil komorn\u00ed konference ve Vlasteneck\u00e9m s\u00e1le Karolina UK nazvan\u00e9-Evropsk\u00e1 unie a Svat\u00fd stolec<\/em>. Konference se konala v kontextu 75. v\u00fdro\u010d\u00ed Schumanovo deklarace, o kter\u00e9 jsem kr\u00e1tce psal v ned\u00e1vn\u00e9m p\u0159\u00edsp\u011bvku nazvan\u00e9m Setk\u00e1n\u00ed v Brn\u011b a v Moskv\u011b (https:\/\/institutcl.cz<\/a>). V dne\u0161n\u00edm p\u0159\u00edsp\u011bvku se zmi\u0148uji o konferenci kv\u016fli referent\u016fm, kte\u0159\u00ed nezklamali, kv\u016fli zaj\u00edmav\u00e9mu a aktu\u00e1ln\u00edmu obsahu hlavn\u00edch refer\u00e1t\u016f, vy\u017eaduj\u00edc\u00edch kontextov\u00e9 my\u0161len\u00ed a znalosti, a v\u00a0neposledn\u00ed \u0159ad\u011b i kv\u016fli stanovisku prezidenta Pavla pro \u00dastavn\u00ed soud ve v\u011bci \u017e\u00e1dost\u00ed sen\u00e1tor\u016f o p\u0159ezkum smlouvy mezi Vatik\u00e1nem a \u010ceskou republikou. <\/em>Stanovisko prezidenta toti\u017e indikuje, \u017ee smlouva m\u016f\u017ee p\u0159isp\u011bt k privilegovan\u00e9mu postaven\u00ed katolick\u00e9 c\u00edrkve<\/em>, a \u017ee smlouva nen\u00ed v souladu s \u00fastavn\u00edm po\u0159\u00e1dkem<\/em>. Stanovisko samotn\u00e9, aktu\u00e1ln\u00ed d\u011bn\u00ed ve sv\u011bt\u011b a historie jako takov\u00e1, Vatik\u00e1nu a st\u00e1tu \u010cR specificky, indikuj\u00ed pot\u0159ebu nab\u00eddnout ve\u0159ejnosti n\u011bco m\u00e1lo a srozumiteln\u00e9ho k\u00a0zamy\u0161len\u00ed na t\u00e9ma n\u00e1zvu \u010dl\u00e1nku.<\/p>\n

V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee sborn\u00edk konference bude brzo hotov a \u017ee bude k dispozici p\u0159edev\u0161\u00edm politik\u016fm z\u00edt\u0159ka. Pro\u010d? Velvyslanec EU p\u0159i Svat\u00e9m stolci Martin Selmayr a velvyslanec \u010cR p\u0159i Svat\u00e9m stolci Pavel Svoboda hovo\u0159ili mimo jin\u00e9 o hlavn\u00edch obrysech vztah\u016f EU a Svat\u00e9ho stolce, o vztahu k Vatik\u00e1nsk\u00e9m M\u011bstu a v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b velvyslance EU Martina Selmayra v\u00a0souvislosti s\u00a0posledn\u00edm lou\u010den\u00edm s pape\u017eem kr\u00e1tce i o \u010c\u00edn\u011b a Tchaj-wanu. Jin\u00fdmi slovy: O dlouhodob\u00e9 strategii, neexistuj\u00edc\u00edch diplomatick\u00fdch vztaz\u00edch Vatik\u00e1nu s\u00a0\u010c\u00ednou, kter\u00e9 byly p\u0159eru\u0161eny v roce 1951, zalo\u017een\u00ed \u010c\u00ednsk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed vlasteneck\u00fdch katol\u00edk\u016f v roce 1957, kter\u00e9 autoritu pape\u017ee odm\u00edtalo, a existuj\u00edc\u00edch diplomatick\u00fdch vztaz\u00edch Vatik\u00e1nu pouze s\u00a0Tchaj-wanem, kter\u00e9 podl\u00e9haj\u00ed d\u011bn\u00ed ve sv\u011bt\u011b a ve Vatik\u00e1nu.<\/p>\n

Pro dopln\u011bn\u00ed a v\u00a0kontextu stanoviska prezidenta \u010cR je autor p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee existuje pot\u0159eba sezn\u00e1mit se tak\u00e9 s\u00a0n\u00e1sledky prodlou\u017een\u00ed platnosti dohody o spole\u010dn\u00e9m jmenov\u00e1n\u00ed biskup\u016f, kter\u00e1 byla poprv\u00e9 uzav\u0159ena v roce 2018 mezi Svat\u00fdm stolcem a \u010c\u00ednskou lidovou republikou.<\/p>\n

V kontextu konference se nach\u00e1z\u00ed prob\u00edhaj\u00edc\u00ed uzav\u0159en\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed kardin\u00e1l\u016f vol\u00edc\u00ed pape\u017ee (konkl\u00e1ve) a p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e1 pot\u0159eba sezn\u00e1mit \u010dten\u00e1\u0159e se specifikou Vatik\u00e1nu a Svat\u00e9ho stolce, proto\u017ee Vatik\u00e1n nen\u00ed to sam\u00e9, co je Svat\u00fd stolec a existuje politick\u00fd thriller z\u00a0roku 2024 Konkl\u00e1ve re\u017eis\u00e9ra Bergera a sc\u00e9n\u00e1risty Straughana podle rom\u00e1nu Roberta Harrise z roku 2016. Zmi\u0148uji se o filmu, proto\u017ee jeho obsah lze spojit s\u00a0ud\u00e1lostmi a v\u00fdzvami dne\u0161ka.<\/p>\n

Pot\u00e9, co pape\u017e zem\u0159e na infarkt, se sch\u00e1z\u00ed kolegium kardin\u00e1l\u016f, aby zvolilo jeho n\u00e1stupce pod neochotn\u00fdm veden\u00edm kardin\u00e1la Thomase Lawrence z Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, jeho\u017e ned\u00e1vn\u00e1 \u017e\u00e1dost o p\u0159elo\u017een\u00ed z Vatik\u00e1nu na venkovsk\u00e9 m\u00edsto byla pape\u017eem zam\u00edtnuta. \u010cty\u0159i p\u0159edn\u00ed kardin\u00e1lov\u00e9 jsou Aldo Bellini ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, progresivn\u00ed liber\u00e1l; Joshua Adeyemi z Nig\u00e9rie, charismatick\u00fd soci\u00e1ln\u00ed konzervativec; Joseph Tremblay z Kanady, duchovn\u00ed a um\u00edrn\u011bn\u00fd spole\u010denstva; a Goffredo Tedesco z It\u00e1lie, zaryt\u00fd tradicionalista.<\/p>\n

D\u011bj filmu se odehr\u00e1v\u00e1 ve Vatik\u00e1nu, kde se m\u00e1 pr\u00e1v\u011b odehr\u00e1t jedna z nejtajn\u011bj\u0161\u00edch a nejstar\u0161\u00edch ud\u00e1lost\u00ed na sv\u011bt\u011b \u2013 volba nov\u00e9ho pape\u017ee. Volbou pov\u011b\u0159en\u00fd Kardin\u00e1l Lawrence se ocit\u00e1 v centru spiknut\u00ed, kter\u00e9 m\u016f\u017ee ot\u0159\u00e1st samotn\u00fdmi z\u00e1klady c\u00edrkve. Nevylu\u010duji, \u017ee tak tomu m\u016f\u017ee b\u00fdt i dnes.<\/p>\n

T\u0159et\u00ed den, po odhalen\u00ed Tremblayov\u00fdch \u010din\u016f, se Lawrence usm\u00ed\u0159\u00ed s Bellinim a souhlas\u00ed s t\u00edm, \u017ee se postav\u00ed proti Tedescovi. Pot\u00e9, co p\u0159edt\u00edm hlasoval pro Belliniho, Lawrence neochotn\u011b uvede sv\u00e9 jm\u00e9no na sv\u016fj hlasovac\u00ed l\u00edstek, ale je p\u0159eru\u0161en v\u00fdbuchem, kter\u00fd po\u0161kod\u00ed kapli a sraz\u00ed ho na podlahu: Po cel\u00e9 Evrop\u011b prob\u00edh\u00e1 kampa\u0148 automobilov\u00fdch a sebevra\u017eedn\u00fdch atent\u00e1t\u016f. Tedesco zahajuje tir\u00e1du vyz\u00fdvaj\u00edc\u00ed k n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 v\u00e1lce proti isl\u00e1mu, zat\u00edmco Benitez na to reaguje m\u00edrumilovn\u011b, ale d\u016frazn\u011b, argumentuje proti setk\u00e1v\u00e1n\u00ed n\u00e1sil\u00ed n\u00e1sil\u00edm a k\u00e1r\u00e1 v\u0161echny za to, \u017ee sleduj\u00ed sv\u00e9 vlastn\u00ed politick\u00e9 agendy p\u0159ed sv\u00fdm n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm posl\u00e1n\u00edm. B\u011bhem sedm\u00e9ho hlasov\u00e1n\u00ed, kdy rozbit\u00fdm oknem prosv\u00edt\u00e1 sv\u011btlo, kolej drtivou v\u011bt\u0161inou zvol\u00ed Beniteze, kter\u00fd si zvol\u00ed pape\u017esk\u00e9 jm\u00e9no Nevinn\u00fd<\/em>.<\/p>\n

Lawrence je zpo\u010d\u00e1tku nad\u0161en\u00fd, dokud ho O’Malley nevezme stranou, aby s n\u00edm prodiskutoval Benitezovu zru\u0161enou l\u00e9ka\u0159skou sch\u016fzku. Benitez v\u00a0konfrontaci prozradil \u017ee se narodil s vnit\u0159n\u00ed hermafroditn\u00ed d\u011blohou a vaje\u010dn\u00edky, ale nev\u011bd\u011bl o tom, dokud to nebylo odhaleno b\u011bhem operace slep\u00e9ho st\u0159eva. Rozhodl se proti laparoskopick\u00e9 hysterektomii, proto\u017ee v\u011b\u0159il, \u017ee by m\u011bl z\u016fstat takov\u00fdm, jak\u00fdm ho B\u016fh stvo\u0159il. Lawrence se proch\u00e1z\u00ed po zahrad\u011b, poslouch\u00e1 dav j\u00e1saj\u00edc\u00ed nad zvolen\u00edm pape\u017ee Nevinn\u00e9ho, ne\u017e odejde do sv\u00e9ho pokoje, otev\u0159e okno a pozoruje trojici mlad\u00fdch jepti\u0161ek, kter\u00e9 \u0161t\u011bbetaj\u00ed na n\u00e1dvo\u0159\u00ed pod n\u00edm: I kdy\u017e se o n\u00e1s sestr\u00e1ch p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee jsme neviditeln\u00e9, B\u016fh n\u00e1m p\u0159esto dal o\u010di a u\u0161i.<\/em><\/p>\n

Volen\u00e1 monarchie<\/strong><\/h2>\n

Vatik\u00e1n, ofici\u00e1ln\u011b M\u011bstsk\u00fd st\u00e1t Vatik\u00e1n, je vnitrozemsk\u00fd st\u00e1t, m\u011bstsk\u00fd st\u00e1t, mikrost\u00e1t a enkl\u00e1va obklopen\u00e1 \u0158\u00edmem a historicky jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed. Fascinuje lidi po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Za zdmi Vatik\u00e1nu se skr\u00fdv\u00e1 dlouh\u00e1 historie pln\u00e1 moci, v\u00edry, um\u011bn\u00ed a intrik. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u0159edstavuje dvan\u00e1ct fakt\u016f o mikrokosmu Vatik\u00e1nu.<\/p>\n

Velikost<\/strong><\/h2>\n

Vatik\u00e1n je nejmen\u0161\u00edm st\u00e1tem na sv\u011bt\u011b s rozlohou 0,44 kilometru \u010dtvere\u010dn\u00edho. Do newyorsk\u00e9ho Central Parku by se ve\u0161el t\u00e9m\u011b\u0159 osmkr\u00e1t a p\u011b\u0161ky ho zvl\u00e1dnete p\u0159ej\u00edt zhruba za 30 minut. M\u011bstsk\u00fd st\u00e1t je domovem v\u00fdznamn\u00fdch budov, jako je bazilika svat\u00e9ho Petra se Svatopetrsk\u00fdm n\u00e1m\u011bst\u00edm, Vatik\u00e1nsk\u00e1 muzea a Apo\u0161tolsk\u00fd pal\u00e1c, ofici\u00e1ln\u00ed rezidence pape\u017ee.<\/p>\n

Vatik\u00e1n nebyl v\u017edy tak mal\u00fd. Po v\u00edce ne\u017e tis\u00edc let pape\u017eov\u00e9 vl\u00e1dli rozs\u00e1hl\u00e9mu \u00fazem\u00ed ve st\u0159edn\u00ed It\u00e1lii, a to nejen jako duchovn\u00ed v\u016fdci, ale tak\u00e9 jako sv\u011btsk\u00e1 kn\u00ed\u017eata: Pape\u017esk\u00fd st\u00e1t. Ten byl velk\u00fd asi jako dne\u0161n\u00ed \u0160v\u00fdcarsko a zahrnovala m\u011bsta jako Bologna, Ancona a samoz\u0159ejm\u011b \u0158\u00edm.<\/p>\n

V pr\u016fb\u011bhu sjednocen\u00ed It\u00e1lie vojska Italsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed anektovala v roce 1870 Pape\u017esk\u00fd st\u00e1t. Pape\u017e byl zbaven moci a \u0158\u00edm byl kr\u00e1tce nato prohl\u00e1\u0161en za nov\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto. Pius IX., tehdej\u0161\u00ed pape\u017e, se st\u00e1hl do Vatik\u00e1nu. Sou\u010dasn\u00e9 \u00fazem\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho st\u00e1tu bylo zakotveno v Later\u00e1nsk\u00fdch smlouv\u00e1ch v roce 1929.<\/p>\n

Vatik\u00e1n vlastn\u00ed p\u016fdu a nemovitosti po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, kter\u00e9 jsou chr\u00e1n\u011bny jako exteritori\u00e1ln\u00ed dr\u017eavy<\/em>. Pat\u0159\u00ed mezi n\u011b pape\u017esk\u00e1 bazilika Santa Maria Maggiore, kde byl poh\u0159ben pape\u017e Franti\u0161ek, a pape\u017esk\u00e1 letn\u00ed rezidence v Castel Gandolfo, ji\u017en\u011b od \u0158\u00edma.<\/p>\n

\u0160v\u00fdcarsk\u00e1 garda<\/strong><\/h2>\n

\u0160v\u00fdcarsk\u00e1 garda se zavazuje k poslu\u0161nosti a bezpodm\u00edne\u010dn\u00e9 loajalit\u011b. Nos\u00ed svou slavnostn\u00ed uniformu s baretem, b\u00edl\u00fdm l\u00edmcem a halapartnou, se\u010dnou a bodnou zbran\u00ed.<\/p>\n

\u0160v\u00fdcarsk\u00e1 garda je zodpov\u011bdn\u00e1 za bezpe\u010dnost pape\u017ee a jeho rezidenc\u00ed. Jej\u00ed zalo\u017een\u00ed se datuje do roku 1506, kdy pape\u017e Julius II. naverboval 150 \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f jako osobn\u00ed str\u00e1\u017e. V 15. a 16. stolet\u00ed byli \u0160v\u00fdca\u0159i pova\u017eov\u00e1ni za nejlep\u0161\u00ed \u017eoldn\u00e9\u0159e v Evrop\u011b a byli zn\u00e1m\u00ed svou discipl\u00ednou, state\u010dnost\u00ed a bojovou silou. Jejich pov\u011bst byla upevn\u011bna, kdy\u017e 147 gardist\u016f p\u0159i\u0161lo o \u017eivot pro pape\u017ee Klementa VII. b\u011bhem plen\u011bn\u00ed \u0158\u00edma v roce 1527.<\/p>\n

Dnes gardu tvo\u0159\u00ed asi 135 mu\u017e\u016f. Na rekruty se vztahuj\u00ed p\u0159\u00edsn\u00e9 po\u017eadavky na p\u0159ijet\u00ed. Ka\u017ed\u00fd gardista mus\u00ed b\u00fdt katol\u00edk, svobodn\u00fd, ve v\u011bku od 19 do 30 let, vysok\u00fd alespo\u0148 1,74 metru a \u0161v\u00fdcarsk\u00fd ob\u010dan. P\u0159\u00edsahou se zavazuj\u00ed k absolutn\u00ed poslu\u0161nosti a bezpodm\u00edne\u010dn\u00e9 loajalit\u011b \u2013 v p\u0159\u00edpad\u011b nouze mus\u00ed b\u00fdt str\u00e1\u017ee p\u0159ipraveny ob\u011btovat sv\u00e9 \u017eivoty pro pape\u017ee.<\/p>\n

Barvy jejich poutav\u00e9 uniformy odpov\u00eddaj\u00ed barv\u00e1m erbu rodiny Medici: \u017elut\u00e1, \u010derven\u00e1 a modr\u00e1. V\u011bt\u0161ina str\u00e1\u017e\u00ed poch\u00e1z\u00ed z kantonu Valais; od roku 1825 poskytla jen vesnice Naters 80 gardist\u016f.<\/p>\n

V\u011bzen\u00ed<\/strong><\/h2>\n

Ve Vatik\u00e1nu je skute\u010dn\u011b v\u011bzen\u00ed. Nach\u00e1z\u00ed se v Justi\u010dn\u00edm pal\u00e1ci pobl\u00ed\u017e Porta Sant’Anna a m\u00e1 jen n\u011bkolik cel. Pou\u017e\u00edvaj\u00ed se v\u0161ak jen z\u0159\u00eddka, a pokud ano, pak jako disciplin\u00e1rn\u00ed opat\u0159en\u00ed. Celkov\u011b je po\u010det trestn\u00edch \u0159\u00edzen\u00ed ro\u010dn\u011b minim\u00e1ln\u00ed, p\u0159esto\u017ee po\u010det nepotrestan\u00fdch p\u0159estupk\u016f mnoh\u00e9 udivuje.<\/p>\n

\u017deleznice<\/strong><\/h2>\n

Ve Vatik\u00e1nu je tak\u00e9 vlakov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed a \u017eeleznice. \u017deleznice je dlouh\u00e1 asi 300 metr\u016f a spojuje m\u011bstsk\u00fd st\u00e1t s italskou \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00edt\u00ed pomoc\u00ed mostu. Byla postavena v roce 1934 na \u017e\u00e1dost pape\u017ee Pia XI., aby diskr\u00e9tn\u011b p\u0159ivezla do Vatik\u00e1nu zbo\u017e\u00ed, uhl\u00ed a pozd\u011bji auta. Dnes je vlak vyu\u017e\u00edv\u00e1n pouze k ob\u010dasn\u00fdm v\u00fdlet\u016fm, nap\u0159\u00edklad turist\u016f nebo ke speci\u00e1ln\u00edm akc\u00edm.<\/p>\n

Banka<\/strong><\/h2>\n

Vatik\u00e1nsk\u00e1 banka se nach\u00e1z\u00ed ve v\u011b\u017ei Mikul\u00e1\u0161e V. nedaleko Apo\u0161tolsk\u00e9ho pal\u00e1ce. Obchodn\u00ed prostory se rozkl\u00e1daj\u00ed na p\u011bti podla\u017e\u00edch. Ofici\u00e1ln\u011b se banka naz\u00fdv\u00e1 Institut pro n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 d\u00edla<\/em> (IOR) a byla zalo\u017eena v roce 1942. Jej\u00edm hlavn\u00edm \u00fakolem je hospoda\u0159en\u00ed s finan\u010dn\u00edmi prost\u0159edky c\u00edrkevn\u00edch instituc\u00ed. Jejich pov\u011bst je v\u0161ak ovlivn\u011bna pochybn\u00fdm jedn\u00e1n\u00edm, tajemnost\u00ed a skand\u00e1ly. Ob\u010das byla banka pova\u017eov\u00e1na za nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed d\u00edru<\/em> ve finan\u010dn\u00edm sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

IOR byla tak\u00e9 zapojena do nejv\u011bt\u0161\u00edho bankovn\u00edho skand\u00e1lu v italsk\u00e9 pov\u00e1le\u010dn\u00e9 historii, kolapsu Banco Ambrosiano v 80. letech. Jej\u00ed prezident Roberto Calvi zalo\u017eil po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b v\u00edce ne\u017e 200 spole\u010dnost\u00ed (po\u0161tovn\u00ed schr\u00e1nky), jejich\u017e \u00fa\u010delem bylo pr\u00e1t mafi\u00e1nsk\u00e9 pen\u00edze, p\u0159esouvat p\u016fj\u010dky a skr\u00fdvat \u00fa\u010detn\u00ed rozvahy. Banka na Baham\u00e1ch, Cisalpina, hr\u00e1la kl\u00ed\u010dovou roli. Krom\u011b Calvi, kter\u00fd byl v roce 1982 obvin\u011bn z obskurn\u00edch offshorov\u00fdch transakc\u00ed, banku spolu\u0159\u00eddil arcibiskup Paul Casimir Marcinkus.<\/p>\n

V roce 1981 byl skand\u00e1l odhalen a o rok pozd\u011bji Banco Ambrosiano zkolabovala. V nepr\u016fhledn\u00e9 offshorov\u00e9 konstrukci zmizelo asi 1,4 miliardy dolar\u016f. O rok pozd\u011bji byl Calvi obvin\u011bn mimo jin\u00e9 z pran\u00ed \u0161pinav\u00fdch pen\u011bz, stejn\u011b jako arcibiskup Marcinkus. Jeho diplomatick\u00e1 imunita a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed status Vatik\u00e1nsk\u00e9 banky v\u0161ak zabr\u00e1nily trestn\u00edmu vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Calvi, kter\u00fd byl naz\u00fdv\u00e1n Bo\u017e\u00edm bank\u00e9\u0159em<\/em> kv\u016fli sv\u00fdm \u00fazk\u00fdm vazb\u00e1m na Vatik\u00e1n, se skr\u00fdval. Dne 18. \u010dervna 1982 byl nalezen ob\u011b\u0161en\u00fd pod mostem Blackfriars Bridge v Lond\u00fdn\u011b. Toto m\u00edsto bylo symbolick\u00e9: pobl\u00ed\u017e byl kdysi dominik\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter, jeho\u017e mni\u0161i nosili \u010dern\u00e9 mnichy. V p\u0159\u00edpadu Calvi italsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed zastupitelstv\u00ed p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 vra\u017edu a podez\u0159\u00edv\u00e1 mafii. Proces s p\u011bti ob\u017ealovan\u00fdmi v\u0161ak skon\u010dil v roce 2007 osvobozen\u00edm. Nic nov\u00e9ho pod sluncem pro v\u011bdouc\u00ed.<\/p>\n

V roce 1984 zaplatil Vatik\u00e1n cca 250 milion\u016f dolar\u016f v\u011b\u0159itel\u016fm Banco Ambrosiano. To bylo pova\u017eov\u00e1no za nep\u0159\u00edm\u00e9 p\u0159izn\u00e1n\u00ed viny. Vatik\u00e1nsk\u00e1 banka ofici\u00e1ln\u011b pop\u0159ela p\u0159\u00edmou \u00fa\u010dast na skand\u00e1lu. P\u0159esn\u00e9 pozad\u00ed cel\u00e9ho p\u0159\u00edpadu je st\u00e1le nejasn\u00e9. Vatik\u00e1n dosud odm\u00edt\u00e1 zve\u0159ejnit dokumenty, kter\u00e9 by mohly pomoci tuto z\u00e1le\u017eitost objasnit. Dnes pro banku plat\u00ed p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed pravidla, pos\u00edlen byl finan\u010dn\u00ed dohled, ale kdo v\u011b\u0159\u00ed, a\u0165 v\u011b\u0159\u00ed. Pro\u010d? Banka nen\u00ed bez omezen\u00ed p\u0159\u00edstupn\u00e1 \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnosti, funguje ale jako komer\u010dn\u00ed banka na rozd\u00edl od Spr\u00e1vy majetku Apo\u0161tolsk\u00e9ho stolce, kter\u00e1 je jako\u017eto \u00fa\u0159ad \u0159\u00edmsk\u00e9 kurie centr\u00e1ln\u00ed bankou Svat\u00e9ho stolce.<\/p>\n

Obyvatel\u00e9<\/strong><\/h2>\n

Ve Vatik\u00e1nu \u017eije 800 a\u017e 900 obyvatel. 764 z nich m\u00e1 vatik\u00e1nsk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed. Pat\u0159\u00ed mezi n\u011b kardin\u00e1lov\u00e9 kurie, diplomat\u00e9, \u0161v\u00fdcarsk\u00e1 garda a dal\u0161\u00ed zam\u011bstnanci pape\u017esk\u00e9ho st\u00e1tu. Vatik\u00e1nsk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed se ud\u011bluje pouze funkc\u00ed, nikoli narozen\u00edm. Tak\u017ee pokud n\u011bkdo ztrat\u00ed pr\u00e1ci ve Vatik\u00e1nu, ztrat\u00ed tak\u00e9 ob\u010danstv\u00ed.<\/p>\n

V\u011bt\u0161ina obyvatel bydl\u00ed v \u00fa\u0159edn\u00edch budov\u00e1ch, jako je Apo\u0161tolsk\u00fd pal\u00e1c nebo penziony. Nezn\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 soukrom\u00e9 apartm\u00e1ny. T\u011bch n\u011bkolik m\u00e1lo laik\u016f, kte\u0159\u00ed pracuj\u00ed v administrativ\u011b Svat\u00e9ho stolce, ve vl\u00e1d\u011b, ve Vatik\u00e1nsk\u00e9 bance nebo jako ukl\u00edze\u010di, \u017eije v\u011bt\u0161inou v \u0158\u00edm\u011b.<\/p>\n

Muzea<\/strong><\/h2>\n

Vatik\u00e1nsk\u00e1 muzea pat\u0159\u00ed mezi nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed um\u011bleck\u00e9 sb\u00edrky na sv\u011bt\u011b. Sb\u00edrky byly zalo\u017eeny v letech 1506 a\u017e 1513 pape\u017eem Juliem II., kdy\u017e pro Belveder koupil nejslavn\u011bj\u0161\u00ed antick\u00e9 sochy t\u00e9 doby. Dnes muzea vlastn\u00ed kolem 70 000 um\u011bleck\u00fdch d\u011bl, z nich\u017e asi 20 000 je vystaveno.<\/p>\n

Sb\u00edrky pokr\u00fdvaj\u00ed v\u00edce ne\u017e dva tis\u00edce let historie um\u011bn\u00ed a zahrnuj\u00ed d\u00edla mistr\u016f, jako jsou Michelangelo, Raffael, Caravaggio a Leonardo da Vinci. Vrcholem je Sixtinsk\u00e1 kaple se slavnou Michelangelovou stropn\u00ed freskou; zvl\u00e1\u0161t\u011b zn\u00e1m\u00fd je \u00faryvek se stvo\u0159en\u00edm Adama. Ukazuje Boha, jak p\u0159iv\u00e1d\u00ed Adama k \u017eivotu. Michelangelo namaloval fresku v letech 1508 a\u017e 1512. Muzea ro\u010dn\u011b nav\u0161t\u00edv\u00ed v\u00edce ne\u017e \u0161est milion\u016f lid\u00ed.<\/p>\n

Latina<\/strong><\/h2>\n

Dodnes je ofici\u00e1ln\u00edm jazykem Vatik\u00e1nu latina. V tomto jazyce se objevuje mnoho \u00fast\u0159edn\u00edch spis\u016f, zejm\u00e9na magisteri\u00e1ln\u00edch a kanonick\u00fdch text\u016f, jako jsou encykliky, kanonick\u00e9 z\u00e1kony a dekrety. Vatik\u00e1n dokonce p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 modern\u00ed term\u00edny. Nap\u0159\u00edklad po\u010d\u00edta\u010d se naz\u00fdv\u00e1 instrumentum computatorium<\/em>, zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed a zm\u011bna klimatu contaminatio et climatis mutatio<\/em>. Za to je zodpov\u011bdn\u00e1 Pape\u017esk\u00e1 akademie pro latinsk\u00fd jazyk, kterou zalo\u017eil pape\u017e Benedikt XVI. v roce 2012.<\/p>\n

Bankomat ve Vatik\u00e1nsk\u00e9 bance nab\u00edz\u00ed latinu jako mo\u017enost. N\u011bkter\u00e9 programy a zpr\u00e1vy Vatik\u00e1nsk\u00e9ho rozhlasu jsou tak\u00e9 vys\u00edl\u00e1ny v\u00a0latin\u011b. V ka\u017edodenn\u00edm \u017eivot\u011b v\u0161ak jazyk um\u00edr\u00e1 \u2013 lid\u00e9 mluv\u00ed italsky. Zato ale Evropsk\u00e1 \u0161kola<\/em> Evropsk\u00e9 komise nab\u00edz\u00ed rok v\u00fduky ve star\u00e9 latin\u011b.<\/p>\n

Kriminalita <\/strong><\/h2>\n

Statisticky je m\u00edra kriminality ve Vatik\u00e1nu astronomicky vysok\u00e1. Matematicky vzato p\u0159ipad\u00e1 na obyvatele v\u00edce trestn\u00fdch \u010din\u016f ne\u017e kdekoli jinde na sv\u011bt\u011b. V\u011bt\u0161inou se v\u0161ak jedn\u00e1 o p\u0159estupky, jako je kapesn\u00ed kr\u00e1de\u017e; pachatel\u00e9 a ob\u011bti v\u00a0absolutn\u00ed v\u011bt\u0161in\u011b nepoch\u00e1zej\u00ed z \u0159ad vatik\u00e1nsk\u00e9ho obyvatelstva. Vra\u017edy nebo z\u00e1va\u017en\u00e9 n\u00e1siln\u00e9 \u010diny jsou ve Vatik\u00e1nu extr\u00e9mn\u011b vz\u00e1cn\u00e9 a po\u010det odsouzen\u00ed je minim\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n

V\u00edno<\/strong><\/h2>\n

V katolicismu je v\u00edno ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 kultury. Sta\u010d\u00ed si p\u0159ipomenout m\u0161i nebo obraz, na kter\u00e9m Pape\u017e Jan XXIII. p\u0159ij\u00edm\u00e1 svat\u00e9 p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed b\u011bhem korunova\u010dn\u00edho ob\u0159adu v bazilice svat\u00e9ho Petra 4. listopadu 1958 a pije z kalicha pos\u00e1zen\u00e9ho drahokamy.<\/p>\n

V\u0161eobecn\u011b plat\u00ed, \u017ee obyvatel\u00e9 Vatik\u00e1nu pij\u00ed v\u00edce v\u00edna ne\u017e obyvatel\u00e9 kter\u00e9koli jin\u00e9 zem\u011b: v pr\u016fm\u011bru 74 litr\u016f ro\u010dn\u011b na hlavu. To znamen\u00e1, \u017ee spot\u0159eba je dvakr\u00e1t vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e t\u0159eba ve Francii. Pro\u010d je tomu tak?<\/p>\n

Proto\u017ee v\u00edno je ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 a spole\u010densk\u00e9 kultury. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se p\u0159i ka\u017ed\u00e9 m\u0161i, stejn\u011b jako p\u0159i recepc\u00edch nebo c\u00edrkevn\u00edch slavnostech. Duchovn\u00ed maj\u00ed nebesk\u00e9 po\u017eehn\u00e1n\u00ed k pit\u00ed: Bible ji\u017e chv\u00e1l\u00ed v\u00edno jako symbol radosti, hojnosti a Bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edtomnosti. \u010c\u00ed\u0148an\u00e9 v\u011bd\u00ed, \u017ee: Nen\u00ed to v\u00edno, co \u010din\u00ed \u010dlov\u011bka opil\u00fdm-je to on s\u00e1m<\/em>. \u00a0A Japonci: V\u00edno je kr\u00e1lem l\u00e9k\u016f<\/em>.<\/p>\n

Archivy<\/strong><\/h2>\n

Vatik\u00e1nsk\u00fd apo\u0161tolsk\u00fd archiv je jednou z nejv\u011bt\u0161\u00edch pokladnic v historii. Byl zalo\u017een v roce 1612 pape\u017eem Pavlem V. a do roku 2019 se jmenoval Vatik\u00e1nsk\u00fd tajn\u00fd archiv. Na v\u00edce ne\u017e 85 kilometrech reg\u00e1l\u016f jsou zde ulo\u017eeny dokumenty z osmi stolet\u00ed. Pat\u0159\u00ed mezi n\u011b v\u0161echny z\u00e1kony napsan\u00e9 Svat\u00fdm stolcem, diplomatick\u00e1 korespondence pape\u017e\u016f, ale i historicky cenn\u00e9 poklady, jako jsou dopisy Michelangela a Marie Antoinetty, spisy procesu s Galileem Galileim a dokumenty o exkomunikaci Martina Luthera a mnoh\u00e9 jin\u00e9, co mnoz\u00ed si nemohou p\u0159edstavit.<\/p>\n

P\u0159\u00edstup do archiv\u016f byl a\u017e do konce 19. stolet\u00ed p\u0159\u00edsn\u011b regulov\u00e1n. \u010c\u00e1sti sb\u00edrek jsou p\u0159\u00edstupn\u00e9 v\u00fdzkumn\u00edk\u016fm od roku 1881, ale dnes mus\u00ed v\u011bdci p\u0159edlo\u017eit doporu\u010duj\u00edc\u00ed dopis od v\u00fdzkumn\u00e9 instituce, aby si mohli dokumenty prohl\u00e9dnout.<\/p>\n

Ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f jsou fondy uvoln\u011bny pro v\u00fdzkum po sedmdes\u00e1ti letech, ale doba embarga se li\u0161\u00ed v z\u00e1vislosti na typu dokument\u016f a rozhodnut\u00ed pape\u017ee. V roce 2020 byly zve\u0159ejn\u011bny materi\u00e1ly o pontifik\u00e1tu pape\u017ee Pia XII. (1939\u20131958). V\u011bdci doufaj\u00ed, \u017ee to umo\u017en\u00ed l\u00e9pe pochopit roli Vatik\u00e1nu b\u011bhem holocaustu. N\u011bkter\u00e9 star\u0161\u00ed dokumenty jsou st\u00e1le alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b blokov\u00e1ny nebo jsou obt\u00ed\u017en\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e9. Pat\u0159\u00ed mezi n\u011b inkvizi\u010dn\u00ed akty nebo korespondence mezi Vatik\u00e1nem a autorit\u00e1\u0159sk\u00fdmi re\u017eimy.<\/p>\n

Vzhledem k mno\u017estv\u00ed dokument\u016f je archiv m\u00edstem m\u00fdt\u016f a legend. N\u011bkte\u0159\u00ed v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee tam jsou i lebky mimozem\u0161\u0165an\u016f, jin\u00ed maj\u00ed podez\u0159en\u00ed, \u017ee na polic\u00edch jsou nezn\u00e1m\u00e9 biblick\u00e9 rukopisy nebo d\u016fkazy pro tezi, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 neexistoval. Nebo dokonce d\u016fkazy o smrti a vra\u017ed\u011b. Koho? Pape\u017ee Jana Pavla I., kter\u00fd zem\u0159el v roce 1978 po pouh\u00fdch 33 dnech v\u00a0\u00fa\u0159adu. Do dnes existuje mnoho m\u00fdt\u016f. Konspira\u010dn\u00ed teoretici vid\u00ed jako pachatele bu\u010f jezuity, ilumin\u00e1ty, odp\u016frce reformy nebo mimozem\u0161\u0165any. Dosud ale nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 z t\u011bchto teori\u00ed podlo\u017eena.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/h2>\n

Na zm\u00edn\u011bn\u00fd politick\u00fd thriller Konkl\u00e1ve, popul\u00e1rn\u00ed v USA jako zakladatel katolick\u00e9 duchovn\u00ed organizace Word on Fire, Biskup Robert Barron, reagoval na film bez serv\u00edtk\u016f: Pr\u00e1v\u011b jsem vid\u011bl Konkl\u00e1ve. C\u00edrkevn\u00ed hierarchie je tady semeni\u0161t\u011bm ambic\u00ed, korupce a zoufal\u00e9ho egoismu, konzervativci jsou xenofobn\u00ed extremist\u00e9 a liber\u00e1lov\u00e9 jsou sebest\u0159edn\u00ed intrik\u00e1ni. Nikdo nem\u016f\u017ee uniknout t\u00e9to ne\u0159e\u0161iteln\u00e9 situaci. Jedinou cestou vp\u0159ed je p\u0159ijet\u00ed pokrokov\u00fdch buzz words o rozmanitosti, inkluzi, lhostejnosti k doktr\u00edn\u011b a kone\u010dn\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm je kardin\u00e1l s ctnost\u00ed, kter\u00fd p\u0159ijme pape\u017esk\u00e9 jm\u00e9no Innocent (Nevinn\u00fd).<\/em> Jeliko\u017e film proch\u00e1z\u00ed prakticky v\u0161emi \u0161katulkami woke, ur\u010dit\u011b z\u00edsk\u00e1 spoustu cen, ale rad\u00edm v\u00e1m, abyste od n\u011bj ut\u00edkali co nejrychleji pry\u010d.<\/em><\/p>\n

Autor p\u0159\u00edsp\u011bvku doporu\u010duje pod\u00edvat se na film ji\u017e proto, \u017ee v\u011b\u0159\u00edc\u00ed i nev\u011b\u0159\u00edc\u00ed maj\u00ed o\u010di a u\u0161i, a m\u011bli by se zaj\u00edmat o smlouvu mezi Svat\u00fdm stolcem a \u010ceskou republikou, m\u011bli by v\u011bd\u011bt, \u017ee Svat\u00fd stolec (latinsky Sancta Sedes, italsky Santa Sede) je \u00fa\u0159ad \u0159\u00edmsk\u00e9ho biskupa, kter\u00fd definuje i kanonick\u00e9 pr\u00e1vo a zahrnuje nejen pape\u017ee, ale celou \u0158\u00edmskou kurii.<\/p>\n

Svat\u00fd stolec na rozd\u00edl od Vatik\u00e1nu nen\u00ed st\u00e1tem, ale zvl\u00e1\u0161tn\u00edm subjektem mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va. Dokumenty Vatik\u00e1nsk\u00e9ho st\u00e1tu jsou zve\u0159ej\u0148ov\u00e1ny v ital\u0161tin\u011b; ofici\u00e1ln\u00ed dokumenty Svat\u00e9ho stolce jsou vyd\u00e1v\u00e1ny hlavn\u011b latinsky. Svat\u00fd stolec nen\u00ed st\u00e1t, ale je subjektem mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va<\/em>, a proto vyd\u00e1v\u00e1 diplomatick\u00e9 a slu\u017eebn\u00ed pasy. Znak Svat\u00e9ho stolce v podob\u011b erbu se odli\u0161uje od Vatik\u00e1nsk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho znaku. Titul svat\u00e9ho stolce p\u0159\u00edslu\u0161el krom\u011b pape\u017esk\u00e9ho stolce t\u00e9\u017e stolci mohu\u010dsk\u00e9ho arcibiskupa.<\/p>\n

\u017dij a nechej \u017e\u00edt. To je prvn\u00ed krok k\u00a0pokoji a radosti (pape\u017e Franti\u0161ek). Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

Jan Campbell<\/em><\/strong>
\n08.05.2025<\/em><\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010cl\u00e1nek byl naps\u00e1n ve st\u0159edu, autorova korektura byla provedena ve \u010dtvrtek, kdy byl zvolen nov\u00fd…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":47088,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,254,329],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/78369"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=78369"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/78369\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/47088"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=78369"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=78369"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=78369"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}