{"id":77808,"date":"2025-05-02T05:50:30","date_gmt":"2025-05-02T03:50:30","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=77808"},"modified":"2025-05-02T05:50:30","modified_gmt":"2025-05-02T03:50:30","slug":"patrick-lawrence-nemecko-v-krizi-kultura-podrizenosti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/05\/02\/patrick-lawrence-nemecko-v-krizi-kultura-podrizenosti\/","title":{"rendered":"Patrick Lawrence: N\u011bmecko v krizi: Kultura pod\u0159\u00edzenosti"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<p><strong>BERL\u00cdN \u2014 Vr\u00e1t\u00edm se na chv\u00edli k t\u011bm jedine\u010dn\u00fdm okam\u017eik\u016fm, kdy Olaf Scholz st\u00e1l vedle prezidenta Joea Bidena na tiskov\u00e9 konferenci 7. \u00fanora 2022 po skon\u010den\u00ed soukrom\u00fdch rozhovor\u016f v Ov\u00e1ln\u00e9 pracovn\u011b. Byla to p\u0159\u00edle\u017eitost, kdy Biden prohl\u00e1sil, \u017ee pokud rusk\u00e9 s\u00edly vstoup\u00ed na ukrajinsk\u00e9 \u00fazem\u00ed \u2014 o \u010dem\u017e byl v t\u00e9 dob\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee nebudou m\u00edt jinou mo\u017enost \u2014 \u201epak u\u017e Nord Stream II nebude. Ukon\u010d\u00edme to.\u201c<\/strong><\/p>\n<p>V\u011bnujte chv\u00edli prohl\u00ed\u017een\u00ed\u00a0<a href=\"https:\/\/www.youtube.com\/watch?v=OS4O8rGRLf8\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">videoz\u00e1znamu t\u00e9to ud\u00e1losti<\/a>. Co vid\u00edme v t\u011bchto dvou mu\u017e\u00edch? Zam\u011b\u0159me se na jejich chov\u00e1n\u00ed, gesta, v\u00fdrazy tv\u00e1\u0159e, to, co \u0159ekli a co ne\u0159ekli, a zkusme z toho vyvodit, co se d\u00e1. J\u00e1 v tom vid\u00edm 77 let historie.<\/p>\n<div class=\"karta\">\n<figure><iframe loading=\"lazy\" src=\"https:\/\/www.youtube-nocookie.com\/embed\/OS4O8rGRLf8\" width=\"560\" height=\"315\" frameborder=\"0\" allowfullscreen=\"allowfullscreen\" data-mce-fragment=\"1\"><\/iframe><\/figure>\n<\/div>\n<p>V Bidenovi vid\u00edme mu\u017ee, kter\u00fd klidn\u011b a v\u011bcn\u011b prohla\u0161uje sv\u016fj z\u00e1m\u011br zni\u010dit drah\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 aktiva zem\u011b, kterou zastupuje mu\u017e vedle n\u011bj. V\u0161imn\u011bme si jeho dokonal\u00e9 sebejistoty, pohrdav\u00e9ho m\u00e1vnut\u00ed rukou, kter\u00fdm d\u00e1v\u00e1 najevo svou lhostejnost k z\u00e1jm\u016fm bl\u00edzk\u00e9ho spojence a vlastn\u011b i k jeho suverenit\u011b.<\/p>\n<p>A\u017e doned\u00e1vna jsem Bidenovu ohromuj\u00edc\u00ed hrubost, s jakou stoj\u00ed vedle Scholze, p\u0159ipisoval neomalenosti, kter\u00e1 prov\u00e1zela celou jeho politickou kari\u00e9ru. Ale kdy\u017e o tom te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm ve sv\u011btle v\u0161eho, co tomu p\u0159edch\u00e1zelo, doch\u00e1z\u00edm k z\u00e1v\u011bru, \u017ee to lze posoudit i jinak: Po desetilet\u00edch nadm\u011brn\u00e9 dominance v r\u00e1mci atlantick\u00e9 aliance Biden ji\u017e nevid\u011bl d\u016fvod, pro\u010d skr\u00fdvat hegemonistick\u00e9 ambice Ameriky. Ve v\u00fd\u0161e uveden\u00e9m z\u00e1znamu C-SPAN skute\u010dn\u011b vid\u00edme tv\u00e1\u0159 mu\u017ee, kter\u00fd je zneu\u017eit\u00ed surov\u00e9 moci zlovoln\u011b hrd\u00fd.<\/p>\n<p>Scholz st\u00e1l podle protokolu u samostatn\u00e9ho pultu a na Bidenovu pozn\u00e1mku nijak nereagoval. Jeho chov\u00e1n\u00ed nazna\u010duje, \u017ee nebyl ani p\u0159ekvapen\u00fd, ani rozzloben\u00fd. Sp\u00ed\u0161e se zd\u00e1 rezignovan\u00fd, znepokojen\u00fd, m\u00edrn\u011b l\u00edtostiv\u00fd a m\u00edrn\u011b poddajn\u00fd. V jeho tv\u00e1\u0159i \u010dteme obavy voj\u00e1ka, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b p\u0159ijal zlov\u011bstn\u00fd bojov\u00fd pl\u00e1n sv\u00e9ho vel\u00edc\u00edho d\u016fstojn\u00edka. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee si tak\u00e9 kladl ot\u00e1zku, co sakra \u0159ekne sv\u00e9 vl\u00e1d\u011b a N\u011bmc\u016fm po n\u00e1vratu do Berl\u00edna.<\/p>\n<p>Nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak pochopit tuto velmi v\u00fdznamnou ud\u00e1lost, kter\u00e1 se v an\u00e1lech transatlantick\u00e9 diplomacie mus\u00ed pova\u017eovat za jedine\u010dnou nebo t\u00e9m\u011b\u0159 jedine\u010dnou, je pod\u00edvat se zp\u011bt a pak dop\u0159edu.<\/p>\n<p>Jak dlouh\u00e1 doba uplynula mezi N\u011bmeckem po\u010d\u00e1tku 80. let, N\u011bmeckem Helmuta Schmidta, a N\u011bmeckem Olafa Scholze, N\u011bmeckem, kter\u00e9 se o 40 let pozd\u011bji doslova kr\u010dilo na p\u00f3diu po boku Ameriky. Schmidt, soci\u00e1ln\u00ed demokrat oddan\u00fd Ostpolitik Willyho Brandta, st\u00e1l spolu s ostatn\u00edmi Evropany na obran\u011b n\u011bmeck\u00fdch z\u00e1jm\u016f proti neomalen\u00fdm pokus\u016fm prezidenta Ronalda Reagana vnutit N\u011bmecku discipl\u00ednu studen\u00e9 v\u00e1lky. Scholz, soci\u00e1ln\u011b demokrat zcela jin\u00e9ho ra\u017een\u00ed, nebyl ochoten br\u00e1nit N\u011bmecko p\u0159ed Joe Bidenem, ani kdy\u017e \u0161lo o samotnou suverenitu zem\u011b.<\/p>\n<p>Jak se N\u011bmecko dostalo do t\u00e9to situace? Po n\u011bkolika dnech report\u00e1\u017e\u00ed v tomto m\u011bst\u011b, kter\u00e9 dlouho rozd\u011blovala \u017eelezn\u00e1 opona, a po dal\u0161\u00edm pobytu jinde v N\u011bmecku jsem dosp\u011bl k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee politika studen\u00e9 v\u00e1lky a obdob\u00ed po n\u00ed sama o sob\u011b na tuto ot\u00e1zku neodpov\u00edd\u00e1. Ne, jak jsem b\u011bhem sv\u00fdch desetilet\u00ed str\u00e1ven\u00fdch jako korespondent \u010dasto zjistil, k pln\u00e9mu pochopen\u00ed politiky a historie, kter\u00e1 je do jist\u00e9 m\u00edry jej\u00edm vyj\u00e1d\u0159en\u00edm, je t\u0159eba se uch\u00fdlit k psychologii a kultu\u0159e.<\/p>\n<p>Pl\u00e1ny spojenc\u016f pro n\u00e1rody, kter\u00e9 porazili v roce 1945, a kter\u00e9 se v kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b staly pl\u00e1ny Ameriky, nebyly nikdy m\u00e1lo ambici\u00f3zn\u00ed. Na Postupimsk\u00e9 konferenci, n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f po p\u00e1du \u0158\u00ed\u0161e, Churchill, Truman a Stalin rozd\u011blili N\u011bmecko na \u010dty\u0159i okupa\u010dn\u00ed z\u00f3ny: Brit\u00e1nie, Francie, USA a Sov\u011btsk\u00fd svaz spravovaly po jedn\u00e9. Berl\u00edn le\u017eel v sov\u011btsk\u00e9 z\u00f3n\u011b, ale byl podobn\u011b rozd\u011blen. Miliony n\u011bmeck\u00fdch osadn\u00edk\u016f musely b\u00fdt repatriov\u00e1ny z \u00fazem\u00ed, kter\u00e1 nacist\u00e9 dobyli \u2013 chaotick\u00fd podnik, kter\u00fd prov\u00e1zely dnes ji\u017e nezm\u00edn\u011bn\u00e9 utrpen\u00ed. Okam\u017eit\u011b byl zah\u00e1jen program denacifikace a n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da m\u011bla b\u00fdt rozpu\u0161t\u011bna, a\u010dkoli oba tyto c\u00edle byly, m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno, komplikovan\u00e9, proto\u017ee v\u00e1le\u010dn\u00e9 spojenectv\u00ed s Moskvou ustoupilo studen\u00e9 v\u00e1lce, kterou Trumanova administrativa trvala na vyprovokov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>Ale pr\u00e1v\u011b v ot\u00e1zce srdc\u00ed a mysl\u00ed N\u011bmc\u016f se p\u0159em\u011bna \u0158\u00ed\u0161e v jin\u00fd druh zem\u011b posunula od ambic\u00ed sm\u011brem k aroganci. Jednalo se o psychologickou operaci, jej\u00ed\u017e rozsah a velikost mo\u017en\u00e1 nikdy nebyla p\u0159ekon\u00e1na. Podobnou zku\u0161enost\u00ed pro\u0161li pouze Japonci po roce 1945. Tento projekt byl zpo\u010d\u00e1tku formov\u00e1n a realizov\u00e1n stoupenci Rooseveltova New Dealu. Trvalo rok nebo dva, ne\u017e ideologov\u00e9 studen\u00e9 v\u00e1lky upustili od vysok\u00fdch ide\u00e1l\u016f ve prosp\u011bch p\u0159\u00edsn\u00e9ho antikomunismu konce 40. a po\u010d\u00e1tku 50. let. Japonci to s potla\u010dovanou ho\u0159kost\u00ed naz\u00fdvaj\u00ed \u201eobratem\u201c.<\/p>\n<p>Nev\u00edm, jak tomu \u0159\u00edkaj\u00ed N\u011bmci, ale pov\u00e1le\u010dn\u00fd obrat znamenal tot\u00e9\u017e. Projekt byl stejn\u00fd na obou stran\u00e1ch Atlantiku. Ne\u0161lo o to, aby vznikly autentick\u00e9 experimenty s demokraci\u00ed, pokusy zdola, jak toto obdob\u00ed propaguj\u00ed ortodoxn\u00ed historici. \u0160lo o to, aby se N\u011bmecko a Japonsko staly voj\u00e1ky studen\u00e9 v\u00e1lky. Demokratizace se stala pouhou z\u00e1minkou, proto\u017ee demokracie ze sv\u00e9 podstaty nem\u016f\u017ee b\u00fdt exportov\u00e1na \u017e\u00e1dnou zem\u00ed ani importov\u00e1na jinou. Mohu dodat, \u017ee tyto dv\u011b zem\u011b byly vzorem, kter\u00fd Washington pou\u017eil na mnoha dal\u0161\u00edch m\u00edstech b\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky. P\u0159edst\u00edrat demokratizaci, p\u011bstovat poslu\u0161nost: to byl skute\u010dn\u00fd pov\u00e1le\u010dn\u00fd projekt.<\/p>\n<p>Jin\u00fdmi slovy, pokud se N\u011bmecko a Japonsko v pov\u00e1le\u010dn\u00fdch desetilet\u00edch staly demokraciemi, nebylo to d\u00edky vlivu Ameriky, ale sp\u00ed\u0161e navzdory n\u011bmu.<\/p>\n<p>V americk\u00e9 z\u00f3n\u011b p\u0159evzali kontrolu nad v\u0161emi formami informac\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci v uniform\u00e1ch i v civilu. Byly uzav\u0159eny v\u0161echny noviny, \u010dasopisy a rozhlasov\u00e9 stanice. Ameri\u010dt\u00ed novin\u00e1\u0159i (z nich\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed se pozd\u011bji do\u010dkali slavn\u00e9 kari\u00e9ry) byli pov\u011b\u0159eni p\u0159etvo\u0159en\u00edm n\u011bmeck\u00fdch m\u00e9di\u00ed tak, aby vyhovovaly nov\u00e9 demokracii. Propagandistick\u00e9 programy doprov\u00e1zej\u00edc\u00ed tuto transformaci masov\u00fdch m\u00e9di\u00ed, kter\u00e9 se \u010dasem staly pln\u00e9 protisov\u011btsk\u00fdch zpr\u00e1v, byly obrovsk\u00e9 a sahaly od projekt\u016f p\u0159ev\u00fdchovy a rozhlasov\u00fdch talk show a\u017e po masov\u011b distribuovan\u00e9 let\u00e1ky. Literatura o tomto obdob\u00ed vyvol\u00e1v\u00e1 dojem, \u017ee z ofici\u00e1ln\u00ed kontroly nebylo vylou\u010deno \u017e\u00e1dn\u00e9 slovo ani obraz.<\/p>\n<p>Mal\u00e1 odbo\u010dka.<\/p>\n<p>Jedn\u00edm z nezapomenuteln\u00fdch televizn\u00edch program\u016f m\u00e9ho ran\u00e9ho d\u011btstv\u00ed byl popul\u00e1rn\u00ed seri\u00e1l o z\u00e1konu a po\u0159\u00e1dku s n\u00e1zvem Highway Patrol. I po mnoha letech si ho dob\u0159e pamatuji. T\u00fddenn\u00ed epizody a jejich hv\u011bzda m\u011bly n\u011bco charismatick\u00e9ho. Broderick Crawford hr\u00e1l podbradat\u00e9ho, nevrl\u00e9ho a nedbale oble\u010den\u00e9ho policejn\u00edho n\u00e1\u010deln\u00edka v nejmenovan\u00e9m kalifornsk\u00e9m m\u011bste\u010dku. Vtrh\u00e1val na m\u00edsta \u010dinu, s houkaj\u00edc\u00ed sir\u00e9nou a oblakem prachu rozr\u00e1\u017eel dve\u0159e sv\u00e9ho policejn\u00edho auta a \u0159val rozkazy do vys\u00edla\u010dky \u2013 jeho nezapomenuteln\u00e1 odpov\u011b\u010f \u201e10\u20134\u201c se stala legend\u00e1rn\u00ed.<\/p>\n<p>Highway Patrol se vys\u00edlal v 156 epizod\u00e1ch v letech 1955 a\u017e 1959. Na prvn\u00ed pohled byl seri\u00e1l oslavou ofici\u00e1ln\u00ed autority. Byl o nutnosti udr\u017eovat po\u0159\u00e1dek uprost\u0159ed neust\u00e1l\u00fdch hrozeb. Ale textem i podtextem byl Highway Patrol o pov\u00e1le\u010dn\u00e9 Americe; ka\u017ed\u00e1 epizoda byla opakov\u00e1n\u00edm toho, co to v t\u011bch letech znamenalo b\u00fdt Ameri\u010danem. Studen\u00e1 v\u00e1lka nebyla ani jednou zm\u00edn\u011bna, ale zd\u00e1lo se, \u017ee se vzn\u00e1\u0161\u00ed nad ka\u017edou epizodou. Mezi hlavn\u00edmi t\u00e9maty seri\u00e1lu byla v\u0161udyp\u0159\u00edtomnost strachu a nutnost loajality.<\/p>\n<p>Zmi\u0148uji to kv\u016fli n\u011b\u010demu, co jsem se dozv\u011bd\u011bl o mnoho let pozd\u011bji. Je to z\u00e1bavn\u00e9 a z\u00e1rove\u0148 velmi pou\u010dn\u00e9. Highway Patrol byl vyvinut ambici\u00f3zn\u00ed produk\u010dn\u00ed spole\u010dnost\u00ed Ziv Television Programs. Frederick Ziv, zakladatel a \u0159editel, v\u00edcem\u00e9n\u011b vynalezl televizn\u00ed syndik\u00e1ty (The Cisco Kid, Bat Masterson atd.). Zivovy produkce byly implicitn\u011b a ob\u010das i explicitn\u011b zam\u011b\u0159eny na protikomunistickou atmosf\u00e9ru ve stylu Highway Patrol. A pot\u00e9, co Ziv v roce 1955 podepsal smlouvu s Broderickem Crawfordem, se Highway Patrol stal prvn\u00edm americk\u00fdm seri\u00e1lem vys\u00edlan\u00fdm v nov\u00e9 komer\u010dn\u00ed televizn\u00ed s\u00edti v N\u011bmecku.<\/p>\n<p>Abych to shrnul, jak podivn\u00e9 je dnes pomyslet si, \u017ee n\u011bmeck\u00e9 rodiny sed\u00edc\u00ed p\u0159ed televiz\u00ed deset let po sv\u00e9 stra\u0161liv\u00e9 por\u00e1\u017ece ve sv\u011btov\u011b v\u00fdznamn\u00e9 v\u00e1lce mohly sledovat stejn\u00fd policejn\u00ed seri\u00e1l, kter\u00fd tak zaujal mal\u00e9ho chlapce p\u0159ed obrazovkou v zelen\u00e9 p\u0159edm\u011bstsk\u00e9 \u010dtvrti New Yorku.<\/p>\n<p>Highway Patrol je mal\u00fdm p\u0159\u00edkladem dal\u0161\u00ed dimenze pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho projektu v N\u011bmecku: byl to jeden z prvn\u00edch p\u0159\u00edpad\u016f toho, co dnes naz\u00fdv\u00e1me soft power. Nelze p\u0159ecenit v\u00fdznam tohoto prosazen\u00ed americk\u00e9ho vlivu v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m N\u011bmecku ani jeho d\u016fsledky od t\u00e9 doby. Zat\u00edmco okupa\u010dn\u00ed spr\u00e1vci kontrolovali my\u0161len\u00ed N\u011bmc\u016f prost\u0159ednictv\u00edm informa\u010dn\u00edch a propagandistick\u00fdch operac\u00ed, dovoz americk\u00fdch kulturn\u00edch artefakt\u016f \u2013 film\u016f, hudby, j\u00eddla, spole\u010densk\u00fdch zvyklost\u00ed atd. \u2013 za\u010dal ovl\u00e1dat zp\u016fsob, jak\u00fdm N\u011bmci p\u0159em\u00fd\u0161leli: jak vn\u00edmali sv\u011bt a sami sebe.<\/p>\n<p>S\u00edla m\u011bkk\u00e9 s\u00edly, pokud to mohu tak neohraban\u011b vyj\u00e1d\u0159it, byla v t\u00e9to dob\u011b z\u0159eteln\u011bj\u0161\u00ed v Japonsku, proto\u017ee okupace znamenala konfrontaci dvou odli\u0161n\u00fdch civilizac\u00ed. Japonci se od Ameri\u010dan\u016f nau\u010dili kule\u010dn\u00edk, spole\u010densk\u00e9 tance, big bandov\u00fd jazz, filmy Walta Disneye, jak m\u00edchat martini a jak se chovat s non\u0161alantnost\u00ed Ameri\u010dan\u016f. V N\u011bmecku to bylo stejn\u00e9, ale m\u00e9n\u011b n\u00e1padn\u00e9. Pov\u00e1le\u010dn\u00ed N\u011bmci objevili d\u017e\u00edny, hamburgery, Billa Haleyho a jeho Comets, Johna Waynea, jak p\u00edt Coca-Colu a kdo by po\u010d\u00edtal, kolik dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed.<\/p>\n<p>Kdybych m\u011bl vystihnout podstatu pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho projektu v N\u011bmecku, \u0159ekl bych, \u017ee jeho trval\u00fdm v\u00fdsledkem je nov\u00e9 v\u011bdom\u00ed. Jak to ned\u00e1vno vyj\u00e1d\u0159il jeden n\u011bmecky mluv\u00edc\u00ed \u0161v\u00fdcarsk\u00fd p\u0159\u00edtel: \u201eN\u011bmci se v\u00edce ne\u017e ostatn\u00ed Evropan\u00e9 a jako prvn\u00ed nau\u010dili mluvit jazykem v\u00edt\u011bz\u016f.\u201c To m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed k osudov\u00e9 chyb\u011b, kter\u00e1 si zaslou\u017e\u00ed kr\u00e1tk\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed.<\/p>\n<p>Ud\u011blejme krok zp\u011bt: mezi p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00edmi ortodoxn\u00edmi n\u00e1zory v obdob\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky pat\u0159ila v akademick\u00fdch kruz\u00edch \u201eteorie modernizace\u201c. V jedn\u00e9 v\u011bt\u011b to znamenalo, \u017ee modernizace vy\u017eaduje westernizaci. \u00dadajn\u011b to znamenalo tot\u00e9\u017e. V\u0161echny nov\u011b nez\u00e1visl\u00e9 n\u00e1rody v takzvan\u00e9m glob\u00e1ln\u00edm Jihu, pokud se cht\u011bly modernizovat, musely n\u00e1sledovat Z\u00e1pad. Vzhledem k nes\u010detn\u00fdm destruktivn\u00edm d\u016fsledk\u016fm pova\u017euji tuto teorii za jednu z nejhor\u0161\u00edch chyb posledn\u00edch osmdes\u00e1ti let. Teprve nyn\u00ed se nez\u00e1padn\u00ed n\u00e1rody u\u010d\u00ed, \u017ee skute\u010dn\u00e1 modernizace za\u010d\u00edn\u00e1 t\u00edm, \u017ee se stanou skute\u010dn\u011b samy sebou.<\/p>\n<p>N\u011bmecko ud\u011blalo zhruba stejnou chybu po por\u00e1\u017ece v roce 1945. P\u0159ekonat katastrofu prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a barbarstv\u00ed, kter\u00e9 vedlo k druh\u00e9, znamenalo kone\u010dn\u011b se st\u00e1t skute\u010dn\u011b modern\u00edm. Znamenalo to demokratizovat se. A demokratizovat se znamenalo amerikanizovat se. M\u016f\u017eete se spolehnout, \u017ee Ameri\u010dan\u00e9 tuto \u0161kodlivou chybu vnucuj\u00ed sv\u011btu: d\u011blaj\u00ed to, \u0159ekl bych, od dob Wilsonovc\u016f na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. Nechci tento p\u0159\u00edpad zjednodu\u0161ovat, ale p\u0159inejmen\u0161\u00edm p\u0159ibli\u017en\u011b do t\u00e9to pasti se dostalo pov\u00e1le\u010dn\u00e9 N\u011bmecko.<\/p>\n<p>Jak v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch poznamenalo n\u011bkolik m\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch p\u0159\u00e1tel, snaha zm\u011bnit v\u011bdom\u00ed n\u00e1roda je krom\u011b implicitn\u00ed aroganci tak\u00e9 velmi riskantn\u00edm podnikem. Znamen\u00e1 to zasahovat do samotn\u00e9 identity n\u00e1roda, do jeho nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00edho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed toho, k\u00fdm je. Nebezpe\u010d\u00ed takov\u00e9ho kolektivn\u00edho psychologick\u00e9ho odtr\u017een\u00ed \u2013 zejm\u00e9na u lid\u00ed zat\u00ed\u017een\u00fdch vinou za sv\u00e9 p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 a v\u00e1le\u010dn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed \u2013 je pro m\u011b z\u0159ejm\u00e9. V p\u0159\u00edpad\u011b N\u011bmecka i Japonska se mi zd\u00e1, \u017ee v\u00fdsledky ur\u010dily pov\u00e1le\u010dn\u00e9 okolnosti. P\u0159echod od por\u00e1\u017eky k imperativ\u016fm ideologie v\u00edt\u011bz\u016f studen\u00e9 v\u00e1lky musel na obou stran\u00e1ch Atlantiku nevyhnuteln\u011b v\u00e9st k tomu, co u\u017e dlouho naz\u00fdv\u00e1m kulturou pod\u0159\u00edzenosti.<\/p>\n<p>Kdy\u017e v roce 1949 rozd\u011blila N\u011bmecko \u017eelezn\u00e1 opona a Ameri\u010dan\u00e9 \u0159\u00eddili jeho pov\u00e1le\u010dnou rekonstrukci, do\u0161lo podle m\u00e9ho n\u00e1zoru k jak\u00e9si mutilaci \u2013 na map\u00e1ch, ale tak\u00e9 v psychice. A ani N\u011bmecko, ani jeho obyvatel\u00e9 se z tohoto naru\u0161en\u00ed, jak ho ch\u00e1pu, dosud nevzpamatovali. To je z\u0159ejm\u00e9 ka\u017ed\u00e9mu, kdo tomu v\u011bnuje pozornost p\u0159i proch\u00e1zk\u00e1ch po zemi. N\u011bmecko nebylo samo sebou v posledn\u00edch t\u0159i \u010dtvrt\u011b stolet\u00ed; N\u011bmci jsou v psychologick\u00e9m smyslu do jist\u00e9 m\u00edry odtr\u017eeni od sebe sam\u00fdch, bez ko\u0159en\u016f. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed stav pro n\u00e1rod, kter\u00fd mi v\u017edy p\u0159ipadal jako n\u00e1rod siln\u00e9ho charakteru.<\/p>\n<p>P\u0159ipom\u00edn\u00e1 mi to n\u011bco, co kdysi d\u00e1vno pozoroval Oscar Wilde \u2013 je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale zas tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed to nen\u00ed. \u201eV\u011bt\u0161ina lid\u00ed jsou jin\u00ed lid\u00e9,\u201c napsal Wilde ve slavn\u00e9m spise De Profundis, kter\u00fd sepsal b\u011bhem sv\u00e9ho pobytu ve v\u011bzen\u00ed v Readingu. Wilde m\u011bl na mysli n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho, m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno, ale tato pozoruhodn\u00e1 pens\u00e9e se mi zd\u00e1 naprosto trefn\u00e1, kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edme o pov\u00e1le\u010dn\u00fdch N\u011bmc\u00edch. \u201aJejich my\u0161lenky jsou n\u00e1zory n\u011bkoho jin\u00e9ho,\u2018 pokra\u010duje pas\u00e1\u017e, \u201cjejich \u017eivoty jsou napodobeninou, jejich v\u00e1\u0161n\u011b cit\u00e1tem.\u201c<\/p>\n<p>Na tuto pas\u00e1\u017e mysl\u00edm, kdy\u017e vzpom\u00edn\u00e1m na Olafa Scholze, jak p\u0159ed t\u0159emi lety st\u00e1l v tichosti, zat\u00edmco americk\u00fd prezident p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem oznamoval, \u017ee ho hodl\u00e1 zneu\u017e\u00edt a pon\u00ed\u017eit, ani\u017e by se nad t\u00edm jakkoli zamyslel. Kdo byl Scholz v t\u011bch chv\u00edl\u00edch? Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee nej p\u0159esv\u011bd\u010div\u011bj\u0161\u00ed odpov\u011b\u010f zn\u00ed: \u201eNikdo.\u201c Tam na p\u00f3diu, form\u00e1ln\u011b rovn\u00fd, ale ve skute\u010dnosti zjevn\u011b nerovn\u00fd, byl Scholz zt\u011blesn\u011bn\u00edm pov\u00e1le\u010dn\u00e9 kultury pod\u0159\u00edzenosti. P\u0159ipom\u00ednal mi v\u0161echny japonsk\u00e9 premi\u00e9ry, kte\u0159\u00ed od konce okupace v roce 1952 nav\u0161t\u00edvili Washington: Stejn\u011b jako Scholz v\u0161ichni p\u0159ijeli, aby se pod\u0159\u00eddili, a sv\u00e9 skute\u010dn\u00e9 j\u00e1 nechali doma.<\/p>\n<p>Mezi n\u011bkolika m\u00e1lo sv\u011btl\u00fdmi body, kter\u00e9 lze dnes v N\u011bmecku spat\u0159it \u2013 tady v Berl\u00edn\u011b, ale je\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u011bji, \u0159ekl bych, ve vesnic\u00edch a m\u011bstech na v\u00fdchod od n\u00e1s, v b\u00fdval\u00e9 N\u011bmeck\u00e9 spolkov\u00e9 republice \u2013 je slab\u00e1, ale znateln\u00e1 nad\u011bje, \u017ee N\u011bmecko a jeho obyvatel\u00e9 \u010dasem najdou cestu zp\u011bt k sob\u011b sam\u00fdm. \u201eV\u0161ichni hled\u00e1me svou zemi,\u201c \u0159ekl novin\u00e1\u0159 a dokumentarista Dirk Pohlmann, kdy\u017e jsme na konci lo\u0148sk\u00e9ho podzimu zakon\u010dovali na\u0161e spole\u010dn\u00e9 dopoledne v Postupimi. Zd\u00e1lo se, \u017ee to je to, co mi cht\u011bl uk\u00e1zat nejv\u00edc.<\/p>\n<div class=\"podcarou\">\n<p><a href=\"https:\/\/www.unz.com\/plawrence\/germany-in-crisis-part-3-a-culture-of-submission\/\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">Germany in Crisis Part 3: A Culture of Submission<\/a>\u00a0vy\u0161el 26.4.2025 na unz.com. Vybral a p\u0159elo\u017eil<a href=\"https:\/\/zvedavec.news\/komentare\/2025\/05\/10491-nemecko-v-krizi-kultura-podrizenosti.htm\"> Zv\u011bdavec.<\/a><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>BERL\u00cdN \u2014 Vr\u00e1t\u00edm se na chv\u00edli k t\u011bm jedine\u010dn\u00fdm okam\u017eik\u016fm, kdy Olaf Scholz st\u00e1l vedle&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":62528,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,59,371,84],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/77808"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=77808"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/77808\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/62528"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=77808"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=77808"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=77808"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}