{"id":76542,"date":"2025-04-16T06:48:50","date_gmt":"2025-04-16T04:48:50","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=76542"},"modified":"2025-04-16T08:09:29","modified_gmt":"2025-04-16T06:09:29","slug":"utokem-na-jemen-usa-pokracuji-ve-sve-dlouhe-historii-zamerneho-na-bombardovani-nemocnic","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/04\/16\/utokem-na-jemen-usa-pokracuji-ve-sve-dlouhe-historii-zamerneho-na-bombardovani-nemocnic\/","title":{"rendered":"\u00datokem na Jemen USA pokra\u010duj\u00ed ve sv\u00e9 dlouh\u00e9 historii z\u00e1m\u011brn\u00e9ho na bombardov\u00e1n\u00ed nemocnic"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<div class=\"elementor-element elementor-element-1fb4c2c elementor-widget elementor-widget-theme-post-content\" data-id=\"1fb4c2c\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"theme-post-content.default\">\n<div class=\"elementor-widget-container\">\n<p><strong>S opakovan\u00fdmi \u00fatoky a ni\u010den\u00edm onkologick\u00e9ho centra v Jemenu Spojen\u00e9 st\u00e1ty pokra\u010duj\u00ed ve sv\u00e9 dlouh\u00e9 tradici bombardov\u00e1n\u00ed nemocnic.<\/strong><\/p>\n<p>24. b\u0159ezna provedly Spojen\u00e9 st\u00e1ty \u00famysln\u00fd \u00fatok na onkologickou nemocnici Al Rasool Al-Azam v Saad\u011b v Jemenu a zm\u011bnily ji na trosky. Nejm\u00e9n\u011b dva lid\u00e9 byli zabiti a 13 dal\u0161\u00edch zran\u011bno.<\/p>\n<p>Nebyl to ojedin\u011bl\u00fd p\u0159\u00edpad. O osm dn\u00ed d\u0159\u00edve, 16. b\u0159ezna, zah\u00e1jil Washington 13 samostatn\u00fdch leteck\u00fdch \u00fatok\u016f na budovu, kter\u00e9 systematicky zni\u010dily p\u011bt blok\u016f nemocnice.<\/p>\n<p>M\u00edstn\u00ed vl\u00e1dn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 organizace Anti-Cancer Fund popsala ud\u00e1losti jako jasn\u00fd \u201ev\u00e1le\u010dn\u00fd zlo\u010din\u201c.<\/p>\n<p>\u201eTyto \u00fatoky nejsou jen n\u00e1lety, ale systematick\u00e9 popravy zam\u011b\u0159en\u00e9 na zni\u010den\u00ed nad\u011bje a uha\u0161en\u00ed \u017eivot\u016f uprost\u0159ed dusiv\u00e9 blok\u00e1dy,\u201c stoj\u00ed v prohl\u00e1\u0161en\u00ed.<\/p>\n<p>Jemensk\u00fd fond pro kontrolu rakoviny, vl\u00e1dn\u00ed agentura pov\u011b\u0159en\u00e1 dohledem nad zdravotnick\u00fdm syst\u00e9mem zem\u011b, souhlasil a tvrdil, \u017ee jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed toho, co naz\u00fdv\u00e1 \u201ev\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny\u201c.<\/p>\n<p><em>&#8222;Systematick\u00e1 americk\u00e1 politika, kter\u00e1 se l\u00e9ta zam\u011b\u0159ovala na jemensk\u00fd lid prost\u0159ednictv\u00edm bombov\u00fdch \u00fatok\u016f a drtiv\u00e9 blok\u00e1dy, zhor\u0161ovala humanit\u00e1rn\u00ed krizi a \u0161\u00ed\u0159\u00ed smrteln\u00e9 nemoci, v\u010detn\u011b rakoviny, kter\u00e9 od roku 2015 prudce vzrostly kv\u016fli pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u011b zak\u00e1zan\u00fdch zbran\u00ed.&#8220;<\/em><\/p>\n<p>Nov\u011b postaven\u00e1 nemocnice Al Rasool Al-Azam byla srdcem region\u00e1ln\u00ed zdravotnick\u00e9 s\u00edt\u011b. St\u0159edisko za v\u00edce ne\u017e 7,5 milionu dolar\u016f poskytlo \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eitou l\u00e9\u010dbu stovk\u00e1m pacient\u016f s rakovinou, kte\u0159\u00ed p\u0159edt\u00edm nedostali \u017e\u00e1dnou l\u00e9\u010dbu nebo museli kv\u016fli terapii absolvovat osmihodinovou zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu do hlavn\u00edho m\u011bsta Sanaa.<\/p>\n<p>Opakovan\u00fdm \u00fatok\u016fm na zdravotnick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed v Jemenu se ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech nedostalo prakticky \u017e\u00e1dn\u00e9 pozornosti. Ve skute\u010dnosti \u00fatoky Washingtonu na Jemen nevygenerovaly t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 kritick\u00e9 pokryt\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e korpor\u00e1tn\u00ed m\u00e9dia zd\u00e1nliv\u011b v\u00edce pobou\u0159ila vy\u0161\u0161\u00ed Trumpovy \u00fa\u0159edn\u00edky, kte\u0159\u00ed k pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch operac\u00ed pou\u017e\u00edvali skupinov\u00fd chat Signal, ne\u017e akce, kter\u00e9 m\u011bly za n\u00e1sledek smrt des\u00edtek civilist\u016f.<\/p>\n<p>Spojen\u00e9 st\u00e1ty obnovily bombardov\u00e1n\u00ed Jemenu, proto\u017ee jejich vl\u00e1da ve snaze zastavit izraelsk\u00fd \u00fatok na Gazu zablokovala izraelsk\u00fdm lod\u00edm p\u0159eplavat se p\u0159es Rud\u00e9 mo\u0159e. A stejn\u011b jako Palestina je Jemen pod mezin\u00e1rodn\u00ed blok\u00e1dou, kter\u00e1 od\u0159\u00edzla jeho obyvatelstvo od z\u00e1kladn\u00edch slu\u017eeb.<\/p>\n<h2 class=\"has-medium-font-size\"><strong>\u00datoky na nemocnice po 11. z\u00e1\u0159\u00ed<\/strong><\/h2>\n<p>Zni\u010den\u00ed onkologick\u00e9ho centra Al Rasool Al-Azam nebylo ojedin\u011bl\u00fdm incidentem. Ve skute\u010dnosti se \u00fatok \u0159\u00edd\u00ed dlouhou a dob\u0159e zdokumentovanou tradic\u00ed ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech zam\u011b\u0159en\u00fdch na nemocnice.<\/p>\n<p>V srpnu 2017 samotn\u00e1 Trumpova administrativa vybombardovala nemocnici v syrsk\u00e9 Rakce, \u00fadajn\u011b za pou\u017eit\u00ed munice s b\u00edl\u00fdm fosforem. P\u0159edstavitel\u00e9 \u010cerven\u00e9ho p\u016flm\u011bs\u00edce ozn\u00e1mili, \u017ee USA provedly 20 samostatn\u00fdch \u00fatok\u016f na nemocnici, systematicky se zam\u011b\u0159ovaly na jej\u00ed gener\u00e1tory energie, vozidla a odd\u011blen\u00ed a zm\u011bnily m\u00edsto na trosky. Nejm\u00e9n\u011b 30 civilist\u016f bylo zabito, n\u011bkte\u0159\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b kv\u016fli \u00fa\u010dink\u016fm b\u00edl\u00e9ho fosforu, kter\u00fd zp\u016fsobuje po\u0161kozen\u00ed d\u00fdchac\u00edch cest a selh\u00e1n\u00ed org\u00e1n\u016f.<\/p>\n<p>Vysoce kontroverzn\u00ed a z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti zak\u00e1zan\u00e1 zbra\u0148, b\u00edl\u00fd fosfor se okam\u017eit\u011b vzn\u00edt\u00ed p\u0159i kontaktu s kysl\u00edkem, p\u0159ilne k od\u011bvu a k\u016f\u017ei a ho\u0159\u00ed p\u0159i extr\u00e9mn\u011b vysok\u00e9 teplot\u011b. Ned\u00e1 se uhasit vodou, tak\u017ee posti\u017een\u00ed utrp\u00ed bolestiv\u00e1 \u2013 a smrteln\u00e1 \u2013 zran\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p>V roce 2015 provedlo americk\u00e9 letectvo bombardovac\u00ed kampa\u0148 proti nemocnici L\u00e9ka\u0159\u016f bez hranic (L\u00e9ka\u0159i bez hranic) v Kunduz v Afgh\u00e1nist\u00e1nu. Ter\u010dem bylo traumacentrum, jedna z nejnov\u011bj\u0161\u00edch, nejv\u011bt\u0161\u00edch a nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch budov ve m\u011bst\u011b; L\u00e9ka\u0159i bez hranic ji\u017e poskytli arm\u00e1d\u011b p\u0159esn\u00e9 sou\u0159adnice.<\/p>\n<div class=\"wp-block-image\" style=\"text-align: center;\">\n<figure class=\"aligncenter size-large\"><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"aligncenter\" src=\"https:\/\/i0.wp.com\/www.mintpressnews.com\/wp-content\/uploads\/2025\/04\/US-bomibng-of-Kunduz-hospital.jpg?w=800&amp;ssl=1\" alt=\"\" width=\"747\" height=\"747\" data-recalc-dims=\"1\" \/><figcaption class=\"wp-element-caption\"><em>N\u00e1sledky americk\u00fdch n\u00e1let\u016f na trauma centrum L\u00e9ka\u0159\u016f bez hranic v Kund\u00fazu v Afgh\u00e1nist\u00e1nu v \u0159\u00edjnu 2015. Foto | L\u00e9ka\u0159i bez hranic<\/em><\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n<p>Intern\u00ed vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed odhalilo, \u017ee piloti na palub\u011b \u00fato\u010dn\u00e9ho vrtuln\u00edku AC-130 prov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edho operaci se vzbou\u0159ili proti sv\u00fdm nad\u0159\u00edzen\u00fdm a zpochybnili z\u00e1konnost \u00fatoku. Byli v\u0161ak p\u0159ehlasov\u00e1ni a na\u0159\u00edzeni bombardovat nemocnici bez ohledu na jejich obavy. Zpr\u00e1va L\u00e9ka\u0159\u016f bez hranic dosp\u011bla k z\u00e1v\u011bru, \u017ee USA v\u011bd\u011bly, kde se nemocnice nach\u00e1z\u00ed, a \u017ee v n\u00ed nejsou bojovn\u00edci Talibanu, p\u0159esto na ni za\u00fato\u010dily. P\u0159i incidentu zahynulo nejm\u00e9n\u011b 42 lid\u00ed.<\/p>\n<p>Bombardov\u00e1n\u00ed v Kunduzu v roce 2015 bylo jedine\u010dn\u00fdm okam\u017eikem v historii, proto\u017ee to bylo poprv\u00e9, kdy nositel Nobelovy ceny za m\u00edr (Barack Obama) bombardoval jin\u00fd (Dokto\u0159i bez hranic).<\/p>\n<p>Obama b\u011bhem sv\u00e9ho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed bombardoval sedm zem\u00ed v\u010detn\u011b Libye. V \u010dervenci 2011 letouny NATO bombardovaly Zliten a zni\u010dily m\u011bstskou nemocnici v r\u00e1mci sv\u00e9 mise svrhnout vl\u00e1du Muammara Kadd\u00e1f\u00edho. 85 lid\u00ed bylo zabito, v\u010detn\u011b nejm\u00e9n\u011b 11 v l\u00e9ka\u0159sk\u00e9m st\u0159edisku. Tato ud\u00e1lost p\u0159isp\u011bla k p\u0159em\u011bn\u011b kdysi nejprosperuj\u00edc\u00ed a nejstabiln\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b Afriky na ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd st\u00e1t s \u010detn\u00fdmi otev\u0159en\u00fdmi trhy s otroky. \u00dapadek Libye zase p\u0159isp\u011bl k destabilizaci cel\u00e9ho regionu Sahel.<\/p>\n<p>stolet\u00ed poc\u00edtil hn\u011bv Washingtonu stejn\u011b jako Ir\u00e1k. Americk\u00e9 \u00fatoky na civiln\u00ed infrastrukturu byly samoz\u0159ejmost\u00ed a nemocnice nebyly v\u00fdjimkou. Snad nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem je bombov\u00fd \u00fatok na porodnici \u010cerven\u00e9ho p\u016flm\u011bs\u00edce v Bagd\u00e1du v dubnu 2003.<\/p>\n<p>Americk\u00e9 rakety zas\u00e1hly komplex centra m\u011bsta, kde se nach\u00e1zela nemocnice, zabily n\u011bkolik lid\u00ed a zranily nejm\u00e9n\u011b 25 dal\u0161\u00edch, v\u010detn\u011b l\u00e9ka\u0159\u016f.<\/p>\n<p>Neziskov\u00e1 nemocnice m\u011bla z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam pro poskytov\u00e1n\u00ed dostupn\u00e9 zdravotn\u00ed p\u00e9\u010de Ir\u00e1\u010dan\u016fm z d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy a \u00fa\u010dtovala si desetkr\u00e1t m\u00e9n\u011b ne\u017e soukrom\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 kliniky. Vyslou\u017eila si pov\u011bst prvot\u0159\u00eddn\u00ed porodnice a p\u0159ed invaz\u00ed porodila v pr\u016fm\u011bru 35 d\u011bt\u00ed denn\u011b. UNICEF zaznamenal prudk\u00fd n\u00e1r\u016fst mate\u0159sk\u00e9 \u00famrtnosti po bombardov\u00e1n\u00ed, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b kv\u016fli nedostatku porodnick\u00e9 p\u00e9\u010de v Bagd\u00e1du.<\/p>\n<h2 class=\"has-medium-font-size\"><strong>Clintonova v\u00e1lka s nemocnicemi<\/strong><\/h2>\n<p>O \u010dty\u0159i roky d\u0159\u00edve, v kv\u011btnu 1999, letouny NATO pod veden\u00edm USA shodily kazetovou munici na otev\u0159en\u00e9 tr\u017ei\u0161t\u011b a nemocnici v jugosl\u00e1vsk\u00e9m m\u011bst\u011b Ni\u0161, podle \u0159editele nemocnice zabily nejm\u00e9n\u011b 15 lid\u00ed a zranily 60 dal\u0161\u00edch. Kazetov\u00e1 munice je nyn\u00ed podle mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va zak\u00e1z\u00e1na. Navzdory tomu Spojen\u00e9 st\u00e1ty dodaly velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed na Ukrajinu v letech 2023 a\u017e 2024 pro pou\u017eit\u00ed proti rusk\u00fdm sil\u00e1m.<\/p>\n<p>Dva t\u00fddny po bombardov\u00e1n\u00ed Ni\u0161e za\u00fato\u010dilo NATO na nemocnici v jugosl\u00e1vsk\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b B\u011blehrad\u011b. Raketov\u00fd \u00fatok zni\u010dil velkou \u010d\u00e1st porodnice a z\u00e1chran\u00e1\u0159i museli uprost\u0159ed noci vyprostit miminka a maminky z trosek. Nejm\u00e9n\u011b t\u0159i lid\u00e9 byli zabiti.<\/p>\n<p>Jugosl\u00e1vsk\u00e9 \u00fatoky nebyly jedin\u00fdmi \u00fatoky Clintonovy administrativy na zdravotnick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed. V reakci na ned\u00e1vn\u00e9 bombov\u00e9 \u00fatoky Us\u00e1my bin L\u00e1dina na americk\u00e9 ambas\u00e1dy v Keni a Tanzanii na\u0159\u00eddil prezident Bill Clinton \u00fatok na farmaceutickou tov\u00e1rnu Al-Shifa v S\u00fad\u00e1nu v roce 1998. Za\u0159\u00edzen\u00ed zas\u00e1hlo \u010dtrn\u00e1ct \u0159\u00edzen\u00fdch st\u0159el, kter\u00e9 kdysi nejv\u011bt\u0161\u00edho farmaceutick\u00e9ho v\u00fdrobce v zemi prom\u011bnily v hromadu zkroucen\u00e9ho kovu. Tov\u00e1rna vyr\u00e1b\u011bla v\u00edce ne\u017e polovinu s\u00fad\u00e1nsk\u00fdch l\u00e9k\u016f, v\u010detn\u011b \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdch antibiotik a l\u00e9k\u016f proti mal\u00e1rii a pr\u016fjmu.<\/p>\n<p>A\u010dkoli Al-Shifa nebyla nemocnice, zni\u010den\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed bylo mnohem smrteln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kter\u00fdkoli z ostatn\u00edch uveden\u00fdch \u00fatok\u016f. Tato ud\u00e1lost vedla ke kolapsu dostupnosti l\u00e9k\u016f v jedn\u00e9 z nejchud\u0161\u00edch zem\u00ed Afriky. N\u011bmeck\u00fd velvyslanec v S\u00fad\u00e1nu odhadl po\u010det ob\u011bt\u00ed na \u201edes\u00edtky tis\u00edc\u201c.<\/p>\n<p>Clintonova administrativa ve\u0159ejn\u011b trvala na tom, \u017ee toto za\u0159\u00edzen\u00ed bylo skute\u010dn\u011b tov\u00e1rnou na chemick\u00e9 zbran\u011b Bin L\u00e1dina. Soukrom\u011b v\u0161ak ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed Madeleine Albrightov\u00e1 vehementn\u011b prosazovala potla\u010den\u00ed vl\u00e1dn\u00ed zpr\u00e1vy, kter\u00e1 to pova\u017eovala za nepravdiv\u00e9.<\/p>\n<p>S\u00fad\u00e1n byl Clinton\u016fv druh\u00fd \u00fatok na Afriku. V \u010dervnu 1993 provedli ameri\u010dt\u00ed voj\u00e1ci (pod z\u00e1\u0161titou Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f) minometn\u00fd \u00fatok na nemocnici Digfer v som\u00e1lsk\u00e9m Mogadi\u0161u. Bomby zni\u010dily hlavn\u00ed vstupn\u00ed prostor, roztrhaly velkou d\u00edru ve st\u011bn\u011b z\u00e1chrann\u00e9 m\u00edstnosti a rozbily sklo v cel\u00e9 budov\u011b. \u201ePravd\u011bpodobn\u011b se nikdy nedozv\u00edme, kolik Som\u00e1lc\u016f zem\u0159elo p\u0159i \u00fatoku OSN [USA],\u201c napsal Chicago Tribune. Jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f je to, \u017ee voj\u00e1ci pad\u00e1n\u00ed z vrtuln\u00edk\u016f napadli report\u00e9ry a fotografy, kte\u0159\u00ed cht\u011bli \u00fatok zakr\u00fdt, h\u00e1zeli na n\u011b omra\u010duj\u00edc\u00ed gran\u00e1ty a odh\u00e1n\u011bli je z m\u00edsta \u010dinu.<\/p>\n<h2 class=\"has-medium-font-size\"><strong>\u0160pinav\u00e9 v\u00e1lky v Latinsk\u00e9 Americe<\/strong><\/h2>\n<p>V 80. letech byly Latinsk\u00e1 Amerika a Karibik d\u011bji\u0161t\u011bm intenzivn\u00edho z\u00e1jmu USA. V \u0159\u00edjnu 1983, b\u011bhem americk\u00e9 invaze na ostrov, americk\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e1 letadla bombardovala Richmond Hill Mental Hospital v Grenad\u011b. Reaganova administrativa se zpo\u010d\u00e1tku sna\u017eila \u00fatok pop\u00edrat, ne\u017e nakonec p\u0159iznala vinu. Des\u00edtky lid\u00ed byly zran\u011bny a nejm\u00e9n\u011b 20 bylo zabito, a\u010dkoli New York Times odhaduje skute\u010dn\u00fd po\u010det ob\u011bt\u00ed na v\u00edce ne\u017e dvojn\u00e1sobek.<\/p>\n<p>Spojen\u00e9 st\u00e1ty napadly Grenadu, aby rozdrtily ostrovn\u00ed socialistickou revoluci. Ve St\u0159edn\u00ed Americe se v\u0161ak k dosa\u017een\u00ed sv\u00fdch c\u00edl\u016f spol\u00e9hali na financov\u00e1n\u00ed, v\u00fdcvik a vyzbrojov\u00e1n\u00ed z\u00e1stupn\u00fdch sil. Tyto eskadry smrti zp\u016fsobily zni\u010duj\u00edc\u00ed zk\u00e1zu v cel\u00e9m regionu a dodnes formuj\u00ed politiku a spole\u010dnost zem\u011b.<\/p>\n<p>V Salvadoru vedli voj\u00e1ci vycvi\u010den\u00ed USA \u0161pinavou v\u00e1lku proti obyvatelstvu, aby rozdrtili levicov\u00e9 partyz\u00e1nsk\u00e9 s\u00edly FMLN. Mezi jejich preferovan\u00e9 c\u00edle pat\u0159ily nemocnice. Nap\u0159\u00edklad 15. dubna 1989 piloti l\u00e9taj\u00edc\u00ed na trysk\u00e1ch A-37 americk\u00e9 v\u00fdroby a vrtuln\u00edky UH-1M a Hughes 500 bombardovali nemocnici FMLN v San Ildefonso a zabili p\u011bt lid\u00ed.<\/p>\n<div class=\"wp-block-image\" style=\"text-align: center;\">\n<figure class=\"aligncenter size-large\"><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"aligncenter\" src=\"https:\/\/i0.wp.com\/www.mintpressnews.com\/wp-content\/uploads\/2025\/04\/a-hospital-staff-member-is-videotaped-as-he-talks-with-us-military-personnel-37cc33_edited.jpg?w=800&amp;ssl=1\" alt=\"\" width=\"604\" height=\"604\" data-recalc-dims=\"1\" \/><figcaption class=\"wp-element-caption\"><em>Zam\u011bstnanec nemocnice je nato\u010den na video, jak mluv\u00ed s americk\u00fdm vojensk\u00fdm person\u00e1lem p\u0159ed bombou po\u0161kozenou psychiatrickou l\u00e9\u010debnou v Grenad\u011b. Foto | DVD<\/em><\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n<p>Para\u0161utist\u00e9 vyzbrojen\u00ed pu\u0161kami M-16 dorazili v americk\u00fdch helikopt\u00e9r\u00e1ch a napadli a unesli zdravotnick\u00fd person\u00e1l, v\u010detn\u011b francouzsk\u00e9 zdravotn\u00ed sestry Madeleine Lagadecov\u00e9. Ne\u017e byla popravena, voj\u00e1ci ji osm hodin zn\u00e1sil\u0148ovali a mu\u010dili. Sn\u00edmky poz\u016fstatk\u016f jej\u00edho zohaven\u00e9ho t\u011bla vyvolaly pobou\u0159en\u00ed ve Francii, kter\u00e1 vydala mezin\u00e1rodn\u00ed zatyka\u010d na \u010dty\u0159i d\u016fstojn\u00edky podporovan\u00e9 USA, kte\u0159\u00ed na operaci dohl\u00ed\u017eeli.<\/p>\n<p>V Nikaragui v osmdes\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed polovojensk\u00e9 jednotky vycvi\u010den\u00e9 v USA z\u00e1m\u011brn\u011b za\u00fato\u010dily na \u201em\u011bkk\u00e9 c\u00edle\u201c, jako jsou nemocnice, aby terorizovaly obyvatelstvo a p\u0159inutily je, aby opustili svou podporu socialistick\u00e9 vl\u00e1d\u011b zem\u011b.<\/p>\n<p>Studie Richarda M. Garfielda, profesora o\u0161et\u0159ovatelstv\u00ed na Kolumbijsk\u00e9 univerzit\u011b, zjistila, \u017ee v letech 1981 a\u017e 1984 bylo nuceno zav\u0159\u00edt nejm\u00e9n\u011b 63 zdravotn\u00edch st\u0159edisek kv\u016fli \u00fatok\u016fm komand smrti \u201eContra\u201c podporovan\u00fdch USA.<\/p>\n<p>Tyto operace byly pe\u010dliv\u011b napl\u00e1nov\u00e1ny, aby bylo dosa\u017eeno maxim\u00e1ln\u00edho efektu. Contras zanechali graffiti na m\u00edst\u011b \u010dinu a ozn\u00e1mili, \u017ee oblast nav\u0161t\u00edvila \u201eLv\u00ed\u010data z Reagana\u201c. B\u011bhem jejich kampan\u011b prezident Reagan podporoval Contras a nazval je \u201emor\u00e1ln\u00edm ekvivalentem na\u0161ich otc\u016f zakladatel\u016f\u201c. Dr. Michael Gray, p\u0159edseda Odd\u011blen\u00ed pracovn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed v Kino Community Hospital v Tucsonu v Arizon\u011b, l\u00e9ka\u0159, kter\u00fd nav\u0161t\u00edvil Nikaraguu, nab\u00eddl jin\u00fd n\u00e1zor a popsal je a jejich \u010diny jako \u201ene odli\u0161n\u00e9 od SS na konci druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky\u201c.<\/p>\n<h2 class=\"has-medium-font-size\"><strong>Stroj na zab\u00edjen\u00ed ve studen\u00e9 v\u00e1lce<\/strong><\/h2>\n<p>B\u011bhem americk\u00fdch v\u00e1lek v Indo\u010d\u00edn\u011b bylo bombardov\u00e1n\u00ed nemocnic ofici\u00e1ln\u00ed \u2013 ne-li uvedeno \u2013 politikou USA.<\/p>\n<p>Alan Stevenson, b\u00fdval\u00fd arm\u00e1dn\u00ed zpravodajsk\u00fd specialista, vypov\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e slou\u017eil v provincii Quang Tri ve Vietnamu, pravideln\u011b identifikoval nemocnice, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt napadeny americk\u00fdmi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi letadly. &#8222;\u010c\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed nemocnice, t\u00edm l\u00e9pe,&#8220; vysv\u011btlil my\u0161lenkov\u00fd proces arm\u00e1dy. &#8222;Nebylo to nic, co by bylo utajov\u00e1no,&#8220; dodal. &#8222;Opravdu jsme si nemysleli, \u017ee to byl velk\u00fd probl\u00e9m.&#8220;<\/p>\n<p>B\u00fdval\u00fd kapit\u00e1n letectva Gerald Greven Stevensonova tvrzen\u00ed potvrdil a uvedl, \u017ee osobn\u011b na\u0159\u00eddil bombardov\u00e1n\u00ed zdravotnick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed. Bylo to ofici\u00e1ln\u00ed politikou zam\u011b\u0159it se na nemocnice, \u0159ekl.<\/p>\n<p>Snad nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed a nejl\u00e9pe zdokumentovan\u00fd p\u0159\u00edpad tohoto druhu se stal ve Vietnamu 22. prosince 1972, kdy americk\u00e1 letadla svrhla p\u0159es 100 bomb na nemocnici Bach Mai v Hanoji s 1000 l\u016f\u017eky, t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b zni\u010dila budovu a zabila 28 zdravotn\u00edk\u016f a nepotvrzen\u00fd po\u010det pacient\u016f.<\/p>\n<p>Americk\u00e1 arm\u00e1da od\u016fvodnila \u00fatok tvrzen\u00edm, \u017ee nemocnice byla \u201e\u010dasto vyu\u017e\u00edv\u00e1na jako protiletadlov\u00e1 pozice\u201c a jako d\u016fvod uvedla bl\u00edzkost vojensk\u00e9ho leti\u0161t\u011b.<\/p>\n<p>B\u011bhem sly\u0161en\u00ed v Kongresu o tajn\u00fdch americk\u00fdch aktivit\u00e1ch v Laosu a Kambod\u017ei bylo z\u00e1konod\u00e1rc\u016fm \u0159e\u010deno, \u017ee bombardov\u00e1n\u00ed nemocnic je \u201erutinn\u00ed\u201c. Ve skute\u010dnosti z\u016fst\u00e1v\u00e1 Laos zem\u00ed s nejv\u011bt\u0161\u00edm po\u010dtem bombov\u00fdch \u00fatok\u016f na obyvatele ve sv\u011btov\u00e9 historii.<\/p>\n<p>Stejn\u011b jako ve Vietnamu byly \u00fatoky na nemocnice nejen b\u011b\u017en\u00e9, ale tak\u00e9 \u00famysln\u00e9. V roce 1973 b\u00fdval\u00fd kapit\u00e1n Rowan Malphurs vypov\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e slou\u017eil u kombinovan\u00e9ho zpravodajsk\u00e9ho st\u0159ediska Vietnamu, pom\u00e1hal pl\u00e1novat \u00fatoky na kambod\u017esk\u00e1 zdravotn\u00ed st\u0159ediska. &#8222;Pl\u00e1novali jsme bombov\u00e9 \u00fatoky na nemocnice,&#8220; \u0159ekl. Ale Malphurs neprojevil \u017e\u00e1dnou l\u00edtost. \u201eMysl\u00edm, \u017ee to byla dobr\u00e1 v\u011bc, proto\u017ee severovietnamsk\u00e1 arm\u00e1da m\u011bla v Kambod\u017ei privilegovan\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b,\u201c dodal.<\/p>\n<p>Jak ukazuje tento stru\u010dn\u00fd p\u0159ehled posledn\u00edch p\u011bti desetilet\u00ed, \u00fatoky na onkologickou nemocnici Al Rasool Al-Azam v Jemenu minul\u00fd m\u011bs\u00edc nejsou v\u00fdjimkou. Jak ukazuj\u00ed tyto p\u0159\u00edklady ze 13 r\u016fzn\u00fdch zem\u00ed, Washington m\u00e1 skute\u010dn\u011b dlouhou historii c\u00edlen\u00fdch \u00fatok\u016f na zdravotnick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed.<\/p>\n<p>Je\u0161t\u011b d\u00e1le, severokorejsk\u00e1 vl\u00e1da odhaduje, \u017ee americk\u00e1 arm\u00e1da b\u011bhem korejsk\u00e9 v\u00e1lky zni\u010dila asi 1000 nemocnic. Tato \u010d\u00edsla jsou docela v\u011brohodn\u00e1 s ohledem na gigantickou bombardovac\u00ed kampa\u0148, kter\u00e9 byla zem\u011b vystavena. Cel\u00e1 m\u011bsta byla srovn\u00e1na se zem\u00ed nebo zatopena pot\u00e9, co americk\u00e1 letadla napadla p\u0159ehrady. Profesor Bruce Cummings, p\u0159edn\u00ed americk\u00fd expert na Koreu, odhaduje, \u017ee USA zabily v letech 1950 a\u017e 1953 asi 25 % cel\u00e9 severokorejsk\u00e9 populace.<\/p>\n<h2 class=\"has-medium-font-size\"><strong>R\u00e1diov\u00e9 ticho<\/strong><\/h2>\n<p>\u010cl\u00e1nek 8 \u0158\u00edmsk\u00e9ho statutu, jeden ze z\u00e1kladn\u00edch text\u016f mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, v\u00fdslovn\u011b definuje jako v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny \u201e\u00famysln\u00e9 \u00fatoky proti budov\u00e1m ur\u010den\u00fdm pro bohoslu\u017eby, vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, um\u011bn\u00ed, v\u011bdu nebo charitu, proti historick\u00fdm pam\u00e1tk\u00e1m, nemocnic\u00edm a shroma\u017e\u010fovac\u00edm m\u00edst\u016fm pro nemocn\u00e9 a ran\u011bn\u00e9, pokud neslou\u017e\u00ed vojensk\u00fdm c\u00edl\u016fm\u201c.<\/p>\n<p>Opakovan\u00e9 \u00fatoky Trumpovy administrativy na zn\u00e1mou a snadno identifikovatelnou nemocnici v Jemenu jsou nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdm p\u0159\u00edb\u011bhem. Ale ve skute\u010dnosti to nebylo ozn\u00e1meno v korpor\u00e1tn\u00edch m\u00e9di\u00edch. Hled\u00e1n\u00ed \u201eAl Rasool Al-Azam Hospital\u201c a \u201eJemen Hospital\u201c ve zpravodajsk\u00e9 datab\u00e1zi Dow Jones Factiva, n\u00e1stroji, kter\u00fd sleduje obsah v\u00edce ne\u017e 32 000 americk\u00fdch a mezin\u00e1rodn\u00edch m\u00e9di\u00ed, ukazuje, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 z hlavn\u00edch americk\u00fdch publikac\u00ed se o tomto v\u00e1\u017en\u00e9m v\u00e1le\u010dn\u00e9m zlo\u010dinu ani nezm\u00ednila.<\/p>\n<p>Nen\u00ed to proto, \u017ee by bylo obt\u00ed\u017en\u00e9 informace naj\u00edt. Zn\u00e1m\u00e9 medi\u00e1ln\u00ed osobnosti jako Pepe Escobar a Jackson Hinkle nav\u0161t\u00edvily Saadu a nato\u010dily vir\u00e1ln\u00ed videa z trosek, kde kdysi st\u00e1la nemocnice. Tyto informace koluj\u00ed po soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch t\u00fddny a byly \u0161iroce pokryty v alternativn\u00edch m\u00e9di\u00edch, v\u010detn\u011b Drop Site News, AntiWar.com, Truthout, Common Dreams a zahrani\u010dn\u00edch m\u00e9di\u00edch, jako jsou Al-D\u017eaz\u00edra, RT (d\u0159\u00edve Russia Today) a The Cradle. Ka\u017ed\u00fd redaktor v ka\u017ed\u00e9 redakci a televizn\u00edm studiu ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech m\u00e1 tedy k t\u011bmto informac\u00edm p\u0159\u00edstup a rozhodl se p\u0159\u00edb\u011bh nezve\u0159ejnit \u2013 co\u017e je fakt, kter\u00fd mnoh\u00e9 vypov\u00edd\u00e1 o n\u00e1zorov\u00e9 rozmanitosti a svobod\u011b tisku.<\/p>\n<p>Tento naprost\u00fd nez\u00e1jem o zlo\u010diny USA je v ostr\u00e9m kontrastu s t\u00edm, kdy\u017e ofici\u00e1ln\u00ed nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 st\u00e1ty d\u011blaj\u00ed tot\u00e9\u017e. Kdy\u017e Rusko za\u00fato\u010dilo na nemocnice na Ukrajin\u011b a v S\u00fdrii, staly se tyto incidenty titulky na tituln\u00edch str\u00e1nk\u00e1ch a na prvn\u00edch m\u00edstech televizn\u00edch zpr\u00e1v. Krom\u011b toho masov\u00e1 m\u00e9dia pravideln\u011b a explicitn\u011b vykreslovala ud\u00e1losti jako v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny (viz PBS, Politico, Foreign Policy, CNN, Newsweek, ABC News a Los Angeles Times). Koment\u00e1to\u0159i chv\u00e1lili, jak mus\u00ed b\u00fdt rusk\u00fd prezident Vladimir Putin postaven p\u0159ed soud. A p\u0159esto tato kakofonie \u00fapln\u011b utichne, kdy\u017e Spojen\u00e9 st\u00e1ty ud\u011blaj\u00ed tot\u00e9\u017e \u2013 i kdy\u017e to provede prezident, na kter\u00e9ho se mnoz\u00ed v masm\u00e9di\u00edch zoufale sna\u017e\u00ed \u00fato\u010dit p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti.<\/p>\n<p>Ned\u00e1vn\u00fd \u00fatok na rakovinov\u00e9 centrum v Jemenu ukazuje, jak nebezpe\u010dn\u00e9 je pracovat ve zdravotnictv\u00ed. Spojen\u00e9 st\u00e1ty maj\u00ed dlouhou historii \u00fatok\u016f na nemocnice v zem\u00edch, na kter\u00e9 se zam\u011b\u0159ily kv\u016fli zm\u011bn\u011b re\u017eimu. To plat\u00ed pro demokratickou i republik\u00e1nskou vl\u00e1du.<\/p>\n<p>Smutnou pravdou proto je, \u017ee v zemi, na kterou se zam\u011b\u0159uj\u00ed Spojen\u00e9 st\u00e1ty, je mimo nemocnici \u010dasto bezpe\u010dn\u011bji ne\u017e v jedn\u00e9.<\/p>\n<p><strong><em>Autor: Alan Macleod<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<div class=\"elementor-element elementor-element-8c57238 quelle dc-has-condition dc-condition-empty elementor-widget elementor-widget-heading\" data-id=\"8c57238\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"heading.default\">\n<div class=\"elementor-widget-container\">\n<h3 class=\"elementor-heading-title elementor-size-default\"><span style=\"font-size: 10pt;\"><a href=\"https:\/\/www.mintpressnews.com\/us-bombing-hospitals-yemen-history-war-crimes\/289368\/\" target=\"_blank\" rel=\"nofollow noopener\">Zdroj<\/a><\/span><\/h3>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>S opakovan\u00fdmi \u00fatoky a ni\u010den\u00edm onkologick\u00e9ho centra v Jemenu Spojen\u00e9 st\u00e1ty pokra\u010duj\u00ed ve sv\u00e9 dlouh\u00e9&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":76543,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[178,1083,276,37,1863],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/76542"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=76542"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/76542\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/76543"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=76542"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=76542"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=76542"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}