{"id":76395,"date":"2025-04-15T00:20:52","date_gmt":"2025-04-14T22:20:52","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=76395"},"modified":"2025-04-14T12:50:01","modified_gmt":"2025-04-14T10:50:01","slug":"50-let-od-libanonske-obcanske-valky-se-palestinsti-uprchlici-upinaji-k-obnovene-nadeji-na-osvobozeni-a-navrat","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/04\/15\/50-let-od-libanonske-obcanske-valky-se-palestinsti-uprchlici-upinaji-k-obnovene-nadeji-na-osvobozeni-a-navrat\/","title":{"rendered":"50 let od libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky se palestin\u0161t\u00ed uprchl\u00edci up\u00ednaj\u00ed k obnoven\u00e9 nad\u011bji na osvobozen\u00ed a n\u00e1vrat"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Stejn\u00e1 realita, kter\u00e1 p\u0159im\u011bla palestinsk\u00e9 uprchl\u00edky v Libanonu chopit se zbran\u00ed v 70. letech, trv\u00e1 dodnes. Dnes Palestinci z t\u00e1bor\u016f pohl\u00ed\u017eej\u00ed na hnut\u00ed odporu v Gaze s obnovenou nad\u011bj\u00ed na osvobozen\u00ed.<\/strong><\/p>\n

13. dubna 1975 byl v Ain al-Rummaneh, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b maronitsk\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 \u010dtvrti ve v\u00fdchodn\u00edm Bejr\u00fatu, p\u0159epaden autobus pln\u00fd palestinsk\u00fdch civilist\u016f falangistick\u00fdmi milicion\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed sp\u00e1chali masakr. Tento okam\u017eik, \u010dasto uv\u00e1d\u011bn\u00fd jako jiskra libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky, nevze\u0161el z vakua \u2013 n\u00e1sledoval roky nap\u011bt\u00ed mezi libanonsk\u00fdm st\u00e1tem, sekt\u00e1\u0159sk\u00fdmi milicemi a rostouc\u00ed palestinskou ozbrojenou p\u0159\u00edtomnost\u00ed v Libanonu, kter\u00e9 za\u010dalo v roce 1971, kdy OOP dorazila pot\u00e9, co byla n\u00e1siln\u011b vyhn\u00e1na jord\u00e1nsk\u00fdm st\u00e1tem po ud\u00e1lostech \u010cern\u00e9ho z\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n

Uplynulo pades\u00e1t let a debata o \u00faloze Palestinc\u016f \u2013 konkr\u00e9tn\u011b palestinsk\u00fdch frakc\u00ed pod OOP \u2013 v libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce z\u016fst\u00e1v\u00e1 utopena v temn\u00e9 kombinaci emoc\u00ed, fakt\u016f, m\u00fdt\u016f, ob\u011btn\u00edch ber\u00e1nk\u016f a do jist\u00e9 m\u00edry i politick\u00e9ho vymaz\u00e1n\u00ed. P\u0159esto je p\u0159\u00edb\u011bh palestinsk\u00fdch\u00a0fedayeen\u016f<\/em>\u00a0, ozbrojen\u00fdch partyz\u00e1n\u016f OOP a jej\u00edch p\u0159idru\u017een\u00fdch frakc\u00ed, ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed pochopen\u00ed jejich p\u0159\u00edtomnosti v samotn\u00e9 libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce. Jejich p\u0159\u00edb\u011bh o odporu, exilu a p\u0159e\u017eit\u00ed je nezbytn\u00fd pro ocen\u011bn\u00ed syst\u00e9mov\u00e9 marginalizace, kter\u00e9 Palestinci v Libanonu od t\u00e9 doby a\u017e do sou\u010dasnosti \u010delili.<\/p>\n

Revolucion\u00e1\u0159i v exilu<\/strong><\/h2>\n

Po roce 1967 z\u00edskala OOP \u2013 a zejm\u00e9na jej\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed strana Fatah pod veden\u00edm J\u00e1sira Arafata \u2013 v\u00fdznamn\u00fd vliv v cel\u00e9m arabsk\u00e9m sv\u011bt\u011b, v\u010detn\u011b Jord\u00e1nska, kde \u017eilo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed palestinsk\u00fdch uprchl\u00edk\u016f. Mnoho z t\u011bchto uprchl\u00edk\u016f bylo um\u00edst\u011bno v t\u00e1borech po cel\u00e9 zemi, kde OOP operovala s rostouc\u00ed autonomi\u00ed, budovala paraleln\u00ed instituce a udr\u017eovala ozbrojen\u00e9 frakce\u00a0fedayeen\u016f<\/em> . Pr\u00e1v\u011b tato st\u00e1le v\u00edce nepohodln\u00e1 realita pro jord\u00e1nskou monarchii vedla k tomu, co Palestinci ozna\u010duj\u00ed jako v\u00e1lka \u010dern\u00e9ho z\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n

P\u0159\u00edchod palestinsk\u00fdch\u00a0fedaj\u00edn\u016f<\/em>\u00a0do Libanonu v roce 1971 p\u0159etvo\u0159il vnit\u0159n\u00ed dynamiku zem\u011b. S libanonsk\u00fdm st\u00e1tem neschopn\u00fdm nebo neochotn\u00fdm absorbovat palestinskou uprchlickou populaci do sv\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed a politick\u00e9 struktury se t\u00e1bory staly sob\u011bsta\u010dn\u00fdmi, siln\u011b hl\u00eddan\u00fdmi a politicky radikalizovan\u00fdmi. OOP, zejm\u00e9na Fatah, Lidov\u00e1 fronta pro osvobozen\u00ed Palestiny (PFLP), PFLP-GC (gener\u00e1ln\u00ed velitelstv\u00ed) a dal\u0161\u00ed levicov\u00e9 frakce prom\u011bnily ji\u017en\u00ed Libanon a \u010d\u00e1sti Z\u00e1padn\u00edho Bejr\u00fatu v to, co z\u00e1padn\u00ed novin\u00e1\u0159i \u010dasto popisovali jako \u201eFatahland\u201c \u2013 poloautonomn\u00ed z\u00f3nu, ze kter\u00e9 mohly b\u00fdt zah\u00e1jeny operace proti Izraeli. Tito novin\u00e1\u0159i jsou dnes t\u011bmi, kdo r\u00e1di ozna\u010duj\u00ed jakoukoli oblast, kde \u017eij\u00ed \u0161\u00edit\u00e9 v Libanonu, za \u201epevnost Hizball\u00e1hu\u201c. \u010ctvr\u0165 Fakhani v Z\u00e1padn\u00edm Bejr\u00fatu, kde s\u00eddl\u00ed \u00fast\u0159ed\u00ed OOP, byla b\u011b\u017en\u011b zn\u00e1m\u00e1 jako \u201e\u00a0Republika Fakhani<\/a>\u00a0\u201c, kde OOP fungovala jako st\u00e1t ve st\u00e1t\u011b.<\/p>\n

\"Palestin\u0161t\u00ed
Palestin\u0161t\u00ed bojovn\u00edci v ji\u017en\u00edm Libanonu, 1976. (Foto: Digit\u00e1ln\u00ed archiv Palestinsk\u00e9ho muzea, sb\u00edrka Yusef al-Qutob).<\/em><\/figcaption><\/figure>\n

Pro mnoho palestinsk\u00fdch uprchl\u00edk\u016f \u017eij\u00edc\u00edch desetilet\u00ed v exilu v Libanonu bylo zapojen\u00ed se do palestinsk\u00e9ho ozbrojen\u00e9ho boje v Libanonu politickou i osobn\u00ed nutnost\u00ed. Bez st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti a v oble\u017een\u00ed ch\u00e1pali sv\u016fj boj nejen jako bitvu proti Izraeli, ale tak\u00e9 jako sou\u010d\u00e1st \u0161ir\u0161\u00edho antikoloni\u00e1ln\u00edho hnut\u00ed zahrnuj\u00edc\u00edho arabsk\u00fd sv\u011bt i mimo n\u011bj.<\/p>\n

B\u011bhem sv\u00e9 doktorandsk\u00e9 pr\u00e1ce v ter\u00e9nu jsem po mnoho let vedl rozhovory s bezpo\u010dtem b\u00fdval\u00fdch palestinsk\u00fdch\u00a0fedayeen\u016f<\/em>\u00a0a v\u017edy jsem se jich zeptal, co je motivovalo se p\u0159ipojit. Nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed odpov\u011bd\u00ed v\u017edy bylo: „S Fatahem jsme m\u011bli nad\u011bji, \u017ee m\u016f\u017eeme osvobodit na\u0161i zemi.“<\/p>\n

Vzpom\u00edn\u00e1m si na jeden konkr\u00e9tn\u00ed rozhovor s palestinsk\u00fdm\u00a0fedayi<\/em>\u00a0p\u016fvodem z N\u00e1bulusu, kter\u00fd n\u011bkolik let\u00a0vedl prapor\u00a0fedayeen\u016f<\/em>\u00a0v ji\u017en\u00edm Libanonu. \u0158ekl mi: „Fatah byl organizov\u00e1n a my jsme v\u011b\u0159ili, \u017ee maj\u00ed pl\u00e1n. Samoz\u0159ejm\u011b jsme cht\u011bli osvobodit na\u0161i zemi. Byla v tom d\u016fstojnost. B\u00fdt uprchl\u00edkem nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 d\u016fstojnost.“<\/p>\n

B\u011bhem rozkv\u011btu OOP v Libanonu si jej\u00ed vojensk\u00e1 a symbolick\u00e1 p\u0159\u00edtomnost v zemi, zejm\u00e9na v Bejr\u00fatu, nyn\u00ed star\u0161\u00ed v t\u00e1borech p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed jako legend\u00e1rn\u00ed. Plak\u00e1ty s\u00edly, slogan\u016f a obr\u00e1zk\u016f zn\u00e1zor\u0148uj\u00edc\u00edch v\u00edt\u011bzstv\u00ed byly k vid\u011bn\u00ed nejen po cel\u00e9m Z\u00e1padn\u00edm Bejr\u00fatu, ale nap\u0159\u00ed\u010d levicov\u00fdmi prostory na glob\u00e1ln\u00edm jihu. Kdy\u017e byl Fatah siln\u00fd, star\u0161\u00ed vypr\u00e1v\u011bj\u00ed, jak Palestinc\u016fm v Libanonu nab\u00eddl zd\u00e1n\u00ed d\u016fstojnosti v jinak nejist\u00e9 existenci. Mnoho libanonsk\u00fdch frakc\u00ed, zejm\u00e9na Kataeb \u2013 falangistick\u00e1 strana k\u0159es\u0165ansk\u00e9 krajn\u00ed pravice \u2013 v\u0161ak byla palestinsk\u00e1 p\u0159\u00edtomnost v Libanonu vn\u00edm\u00e1na jako hrozba pro n\u00e1rodn\u00ed suverenitu a demografickou rovnov\u00e1hu.<\/p>\n

Ob\u011btn\u00ed ber\u00e1nky<\/strong><\/h2>\n

Od za\u010d\u00e1tku libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky byly palestinsk\u00e9 frakce sestavov\u00e1ny mnoha skupinami jako podn\u011bcovatel\u00e9 a outside\u0159i, kte\u0159\u00ed p\u0159inesli na libanonskou p\u016fdu ciz\u00ed v\u00e1lky \u2013 v odkazu na bitvu OOP s Izraelem pod\u00e9l hranic ji\u017en\u00edho Libanonu. Ale toto zobrazen\u00ed Palestinc\u016f v Libanonu tak\u00e9 ignorovalo slo\u017eit\u00e9 sekt\u00e1\u0159sk\u00e9 nap\u011bt\u00ed a syst\u00e9mov\u00e9 nespravedlnosti, kter\u00e9 dlouho su\u017eovaly libanonsk\u00fd politick\u00fd \u0159\u00e1d. P\u0159esto to bylo politicky pohodln\u00e9.<\/p>\n

Fawwaz Traboulsi, autor \u0161iroce citovan\u00e9\u00a0A History of Modern Libanon<\/a><\/em>\u00a0, \u0159ekl, \u017ee masakr Ain al-Rumman nebyl p\u0159\u00ed\u010dinou v\u00e1lky, ale \u201ejej\u00ed z\u00e1minkou\u201c. Traboulsi tvrd\u00ed, \u017ee tato konfrontace byla p\u0159ipravov\u00e1na dlouho, \u201eje zako\u0159en\u011bna v nevy\u0159e\u0161en\u00fdch t\u0159\u00eddn\u00edch rozporech, sekt\u00e1\u0159sk\u00e9 \u00fazkosti a neschopnosti libanonsk\u00e9ho st\u00e1tu p\u0159izp\u016fsobit se m\u011bn\u00edc\u00ed se region\u00e1ln\u00ed a dom\u00e1c\u00ed realit\u011b\u201c.<\/p>\n

Masakr milicion\u00e1\u0159\u016f Kataeb byl koncipov\u00e1n jako odveta za d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed \u00fatok na Pierra Gemayela, jejich maronitsk\u00e9ho v\u016fdce. O tom, zda byli nebo nebyli zodpov\u011bdn\u00ed Palestinci, z\u016fst\u00e1v\u00e1 spor, ale to, co n\u00e1sledovalo, byla zni\u010duj\u00edc\u00ed spir\u00e1la: k\u0159es\u0165ansk\u00e9 milice se zam\u011b\u0159ily na palestinsk\u00e9 civilisty, bojovn\u00edci OOP reagovali a b\u011bhem t\u00fddn\u016f byl Bejr\u00fat rozd\u011blen na mozaiku ozbrojen\u00fdch z\u00f3n.<\/p>\n

\n
\"Plak\u00e1t
Plak\u00e1t OOP s n\u00e1zvem \u201ePod\u00edvej…toto je 3000 mu\u010dedn\u00edk\u016f masakru Tal al-Zaatar\u201c, vydan\u00fd organizac\u00ed Unified Information of OOP v roce 1976. (Foto: Digit\u00e1ln\u00ed archiv Palestinsk\u00e9ho muzea, sb\u00edrka Ali Kazak)<\/em><\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Zesnul\u00fd libanonsk\u00fd historik a novin\u00e1\u0159 Samir Kassir \u0159ekl, \u017ee ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka neza\u010dala kv\u016fli Palestinc\u016fm, ale \u201ekv\u016fli tomu, co Libanon odm\u00edtal po cel\u00e1 desetilet\u00ed \u0159e\u0161it \u2013 nerovnost, sekt\u00e1\u0159sk\u00fd strach a vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00edda ochotn\u00e1 nechat zemi sho\u0159et, m\u00edsto aby se d\u011blila o moc\u201c.<\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00edch 15 let n\u00e1sledovala brut\u00e1ln\u00ed ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka, v n\u00ed\u017e byly palestinsk\u00e9 uprchlick\u00e9 komunity neust\u00e1le napad\u00e1ny. Masakr v Tel al-Zaatar v roce 1976, p\u0159i kter\u00e9m byly po dlouh\u00e9m obl\u00e9h\u00e1n\u00ed zabity tis\u00edce palestinsk\u00fdch uprchl\u00edk\u016f pravicov\u00fdmi milicemi, podtrhl zu\u0159ivost protipalestinsk\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed. Izraelsk\u00e1 invaze do Libanonu v roce 1982 vyvrcholila masakrem Sabra a Shatila, kde k\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed libanon\u0161t\u00ed falangist\u00e9 \u2013 pod dohledem izraelsk\u00e9 arm\u00e1dy \u2013 zmasakrovali v t\u00e1borech tis\u00edce civilist\u016f.<\/p>\n

Zesnul\u00fd britsk\u00fd novin\u00e1\u0159 Robert Fisk, dlouholet\u00fd obyvatel Bejr\u00fatu, byl jedn\u00edm z prvn\u00edch z\u00e1padn\u00edch report\u00e9r\u016f, kte\u0159\u00ed vstoupili do Sabra a Shatila po masakru v z\u00e1\u0159\u00ed 1982. Jeho\u00a0popis toho, co vid\u011bl,<\/a>\u00a0z\u016fst\u00e1v\u00e1 dodnes pron\u00e1sledov\u00e1n:<\/p>\n

„Nikdy jsem nic podobn\u00e9ho nevid\u011bl. V domech le\u017eely \u017eeny se sukn\u011bmi roztrhan\u00fdmi a\u017e k pasu a rozta\u017een\u00fdma nohama, d\u011bti s pod\u0159ezan\u00fdmi hrdly, \u0159ady mlad\u00fdch mu\u017e\u016f zast\u0159elen\u00fdch do zad pot\u00e9, co byli se\u0159azeni u poprav\u010d\u00ed zdi. Byla tam miminka \u2013 z\u010dernal\u00e1 miminka \u2013 proto\u017ee byla zabita p\u0159ed v\u00edce ne\u017e 24 hodinami a jejich mal\u00e1 t\u011bla u\u017e byla ve stavu rozkladu.“<\/em><\/p>\n

Navzdory t\u011bmto zv\u011brstv\u016fm byli Palestinci \u010dasto redukov\u00e1ni na hr\u00e1\u010de v \u0161ir\u0161\u00ed libanonsk\u00e9 historiografii \u2013 p\u0159\u00edtomn\u00ed hlavn\u011b p\u0159i obvi\u0148ov\u00e1n\u00ed, neviditeln\u00ed, kdy\u017e truchl\u00ed. Rosemary Sayigh, antropolo\u017eka narozen\u00e1 v Brit\u00e1nii a jedna z p\u0159edn\u00edch znalc\u016f palestinsk\u00fdch uprchlick\u00fdch zku\u0161enost\u00ed v Libanonu, \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Palestinci byli v Libanonu z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti charakterizov\u00e1ni jako \u201eprobl\u00e9m\u201c, p\u0159i\u010dem\u017e jejich p\u0159\u00edb\u011bhy \u201eo vyvlast\u0148ov\u00e1n\u00ed, odporu a opakovan\u00e9 viktimizaci\u201c byly ignorov\u00e1ny a odsunuty na okraj. „Kdy\u017e je proti nim uz\u00e1kon\u011bno n\u00e1sil\u00ed, jsou z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti neviditeln\u00ed; kdy\u017e jsou obvin\u011bni z provokov\u00e1n\u00ed n\u00e1sil\u00ed, dominuj\u00ed v r\u00e1mci,“\u00a0p\u00ed\u0161e Sayigh<\/a>\u00a0.<\/p>\n

\"Zni\u010den\u00fd
Zni\u010den\u00fd d\u016fm v uprchlick\u00e9m t\u00e1bo\u0159e Shatila b\u011bhem v\u00e1lky v t\u00e1borech, 8. \u0159\u00edjna 1987. (Foto: Digit\u00e1ln\u00ed archiv Palestinsk\u00e9ho muzea, sb\u00edrka spole\u010dnosti Palestinsk\u00fd \u010cerven\u00fd p\u016flm\u011bs\u00edc)<\/em><\/figcaption><\/figure>\n

Pam\u011b\u0165 a m\u00fdtus<\/strong><\/h2>\n

Dnes je vzpom\u00ednka na \u00fa\u010dast Palestinc\u016f v libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e1. V n\u011bkter\u00fdch libanonsk\u00fdch politick\u00fdch narativech je OOP pova\u017eov\u00e1na za destabilizuj\u00edc\u00ed s\u00edlu, kter\u00e1 zemi p\u0159ivedla do z\u00e1huby. V jin\u00fdch, zejm\u00e9na v levicov\u00fdch kruz\u00edch, jsou palestin\u0161t\u00ed bojovn\u00edci p\u0159ipom\u00edn\u00e1ni jako soudruzi ve sd\u00edlen\u00e9 revolu\u010dn\u00ed front\u011b proti imperialismu a sekt\u00e1\u0159stv\u00ed. Mezi samotn\u00fdmi Palestinci je pam\u011b\u0165 osobn\u011bj\u0161\u00ed \u2013 utv\u00e1\u0159en\u00e1 ztr\u00e1tou, touhou a sm\u011bs\u00ed zd\u011bd\u011bn\u00fdch, pro\u017eit\u00fdch, nevy\u0159e\u0161en\u00fdch a slo\u017een\u00fdch traumat.<\/p>\n

\"Plak\u00e1t
Plak\u00e1t OOP s n\u00e1zvem \u201eA\u0165 \u017eije palestinsko-libanonsk\u00e1 jednota\u201c. (Foto: Digit\u00e1ln\u00ed archiv Palestinsk\u00e9ho muzea, sb\u00edrka Ali Kazak)<\/em><\/figcaption><\/figure>\n

Dnes je v Libanonu ofici\u00e1ln\u011b 12 palestinsk\u00fdch uprchlick\u00fdch t\u00e1bor\u016f: 3 v Bejr\u00fatu, 5 v ji\u017en\u00edm Libanonu, t\u00e1bor Dbayeh v oblasti Mount Lebanon severn\u011b od Bejr\u00fatu a t\u00e1bor Weivel v Baalbek v \u00fadol\u00ed Beqaa. Existuje n\u011bkolik dal\u0161\u00edch neofici\u00e1ln\u00edch palestinsk\u00fdch \u201eshrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed\u201c, jak se jim v cel\u00e9 zemi \u0159\u00edk\u00e1. B\u011bhem libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky bylo nejm\u00e9n\u011b p\u011bt dal\u0161\u00edch t\u00e1bor\u016f zni\u010deno nebo n\u00e1siln\u011b demontov\u00e1no \u2013 nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jsou Tal al-Zaater a Khaldeh.<\/p>\n

\u010c\u00e1ste\u010dn\u00fdm d\u016fvodem, pro\u010d se podm\u00ednky v ostatn\u00edch ji\u017e p\u0159epln\u011bn\u00fdch t\u00e1borech v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech staly tak hrozn\u00e9, je to, \u017ee absorbovaly dvakr\u00e1t vys\u00eddlen\u00e9 obyvatele zni\u010den\u00fdch t\u00e1bor\u016f do sv\u00fdch vlastn\u00edch.<\/p>\n

Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak m\u011b v l\u00e9t\u011b 2009 vzal palestinsk\u00fd p\u0159\u00edtel na proch\u00e1zku po ruin\u00e1ch Ouzai \u2013 zch\u00e1tral\u00e9 pob\u0159e\u017en\u00ed \u010dtvrti ji\u017en\u00edho Bejr\u00fatu, kter\u00e1 je vid\u011bt, kdy\u017e v Bejr\u00fatu p\u0159ist\u00e1vaj\u00ed letadla. Tato oblast se d\u0159\u00edve mohla pochlubit luxusn\u00edmi pl\u00e1\u017eov\u00fdmi resorty, kter\u00e9 byly zni\u010deny b\u011bhem libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky. Rodina m\u00e9ho p\u0159\u00edtele, p\u016fvodn\u011b z Akkonu v Palestin\u011b, se usadila v t\u00e1bo\u0159e Tal al-Zaatar. Pot\u00e9, co byl t\u00e1bor v roce 1976 zni\u010den, oni a mnoho dal\u0161\u00edch rodin vys\u00eddlen\u00fdch z Tal al-Zaatar postavili p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ky a nakonec domy na trosk\u00e1ch luxusn\u00edch hotel\u016f. Nav\u0161t\u00edvil jsem jeho d\u016fm \u2013 \u0161patn\u011b postaven\u00e9 dvoupatrov\u00e9 ubytov\u00e1n\u00ed, ve shluku stejn\u00fdch, m\u00e9n\u011b ne\u017e 100 metr\u016f od mo\u0159e. Vypr\u00e1v\u00ed, jak vyr\u016fstal b\u011bhem ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky a hr\u00e1l ka\u017ed\u00fd den fotbal na pl\u00e1\u017ei.<\/p>\n

Libanonsk\u00e9 palestinsk\u00e9 uprchlick\u00e9 t\u00e1bory, shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a neform\u00e1ln\u00ed komunity jsou z\u00e1rove\u0148 neuv\u011b\u0159iteln\u00fdmi skladi\u0161ti pam\u011bti a \u017eiv\u00fdmi pam\u00e1tn\u00edky minulosti, kter\u00e1 nikdy neskon\u010dila. Graffiti mu\u010dedn\u00edk\u016f, komunitn\u00ed centra s blednouc\u00edmi plak\u00e1ty a d\u011btsk\u00e1 um\u011bleck\u00e1 d\u00edla vytvo\u0159en\u00e1 prost\u0159ednictv\u00edm um\u011bleck\u00fdch workshop\u016f n\u011bkter\u00fdch zahrani\u010dn\u00edch nevl\u00e1dn\u00edch organizac\u00ed lze nal\u00e9zt v ka\u017ed\u00e9m t\u00e1bo\u0159e v Libanonu. Stejn\u011b tak skupinky star\u0161\u00edch mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed byli kdysi nad\u011bjn\u00ed, ale nyn\u00ed spolu sed\u00ed a pop\u00edjej\u00ed k\u00e1vu. Obklopeni oblaky cigaretov\u00e9ho kou\u0159e jsou vid\u011bt na ka\u017ed\u00e9m rohu. Tyto t\u00e1bory nesou des\u00edtky let historie, kter\u00e1 chyb\u00ed v u\u010debnic\u00edch ve \u0161kol\u00e1ch. Koneckonc\u016f, Libanon nem\u00e1 aktualizovan\u00e9, jednotn\u00e9 u\u010debn\u00ed osnovy d\u011bjepisu od 70. let 20. stolet\u00ed. Ka\u017ed\u00fd pokus o aktualizaci historick\u00fdch knih selhal kv\u016fli politick\u00fdm neshod\u00e1m ohledn\u011b toho, co by m\u011blo b\u00fdt zahrnuto. To znamen\u00e1, \u017ee citliv\u00e9 ot\u00e1zky, jako je p\u0159\u00edtomnost palestinsk\u00fdch uprchl\u00edk\u016f v zemi a libanonsk\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka, jsou vynech\u00e1ny nebo p\u0159ehl\u00e9dnuty, aby se p\u0159ede\u0161lo vyvol\u00e1v\u00e1n\u00ed kontroverz\u00ed.<\/p>\n

Samotn\u00e9 zapamatov\u00e1n\u00ed v\u0161ak nem\u016f\u017ee kompenzovat struktur\u00e1ln\u00ed marginalizaci. Palestinc\u016fm v Libanonu jsou st\u00e1le up\u00edr\u00e1na z\u00e1kladn\u00ed pr\u00e1va: nemohou vlastnit majetek, \u010del\u00ed omezen\u00edm ve v\u00edce ne\u017e 70 profes\u00edch a \u017eij\u00ed ve zhor\u0161uj\u00edc\u00edch se podm\u00ednk\u00e1ch t\u00e1bor\u016f kv\u016fli politice st\u00e1tu neintegrovat je. C\u00edlem takov\u00e9 politiky je, aby se uprchl\u00edci vr\u00e1tili tam, odkud p\u0159i\u0161li. Navzdory tomu, \u017ee po desetilet\u00ed p\u0159isp\u00edvaj\u00ed k pracovn\u00ed s\u00edle Libanonu, z\u016fst\u00e1vaj\u00ed politicky a ekonomicky zbaveni volebn\u00edho pr\u00e1va. K b\u0159eznu 2023 UNRWA hl\u00e1s\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 489 292 registrovan\u00fdch palestinsk\u00fdch uprchl\u00edk\u016f v Libanonu. \u010casto sly\u0161\u00edm lidi \u0159\u00edkat, \u017ee skute\u010dn\u00e1 \u010d\u00edsla mohou b\u00fdt nyn\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed kv\u016fli nehl\u00e1\u0161en\u00e9 migraci, i kdy\u017e podstatn\u011b m\u00e9n\u011b se zd\u00e1 nepravd\u011bpodobn\u00e9.<\/p>\n

Z minulosti do sou\u010dasnosti<\/strong><\/h2>\n
\n
\"Uprchlick\u00fd
Uprchlick\u00fd t\u00e1bor Burj al-Barajneh, Libanon, 2025. (Foto: Sabah Haider<\/em>)<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Ozv\u011bny libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky dozn\u00edvaj\u00ed dodnes, nejen v m\u011bstsk\u00fdch trosk\u00e1ch Bejr\u00fatu, ale tak\u00e9 v \u017eit\u00e9 zku\u0161enosti Palestinc\u016f, kte\u0159\u00ed z\u016fstali uprchl\u00edky o dv\u011b a t\u0159i generace pozd\u011bji. Mnoho k\u0159ivd, kter\u00e9 p\u0159im\u011bly Palestince chopit se zbran\u00ed v 70. letech \u2013 bezdomovectv\u00ed, vylou\u010den\u00ed, izraelsk\u00e1 agrese \u2013 jsou pro n\u011b dodnes realitou.<\/p>\n

7. \u0159\u00edjen 2023 byl nepopirateln\u00fdm zlomem v historii palestinsk\u00e9ho osvobozeneck\u00e9ho boje.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd den od t\u00e9 doby, kdy Gaza ho\u0159\u00ed v oble\u017een\u00ed a genocid\u011b a m\u011bsta na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu \u010del\u00ed n\u00e1sil\u00ed osadn\u00edk\u016f a vojensk\u00fdm n\u00e1jezd\u016fm, obraz palestinsk\u00e9ho bojovn\u00edka znovu vstoupil do p\u0159edstav ve\u0159ejnosti.<\/p>\n

Ale tentokr\u00e1t je to jin\u00e9; nejsou to\u00a0fedaji<\/em>\u00a0v keffiyeh, ale bojovn\u00edci Hamasu v \u010dern\u00fdch mask\u00e1ch, kte\u0159\u00ed jsou pro mnoho Palestinc\u016f v libanonsk\u00fdch t\u00e1borech oslavov\u00e1ni jako hrdinov\u00e9.<\/p>\n

 <\/p>\n

Po desetilet\u00ed byly t\u00e1bory v Libanonu pokryty fotkami a plak\u00e1ty Arafata a vlajkami a hesly Fatahu. Tato ikonografie a tyto obrazy p\u0159edstavovaly nad\u011bji a s\u00edlu pro Palestince b\u011bhem libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky kv\u016fli s\u00edle palestinsk\u00e9ho ozbrojen\u00e9ho boje a od ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky kv\u016fli touze a nostalgii po zlat\u00fdch letech palestinsk\u00e9ho ozbrojen\u00e9ho boje.<\/p>\n

Ale v\u011bci se zm\u011bnily a podpora Hamasu je v t\u00e1borech viditeln\u011b v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed. P\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny jsem kr\u00e1tce nav\u0161t\u00edvil t\u00e1bor Burj al-Barajneh v Bejr\u00fatu a nemohl jsem si nev\u0161imnout obraz\u016f Ham\u00e1su a zesnul\u00e9ho \u0161\u00e9fa politbyra Ham\u00e1su Ismaila Haniyeha v okol\u00ed t\u00e1bora, vedle a n\u011bkdy i m\u00edsto sn\u00edmk\u016f ze vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed minulosti. Pro mlad\u00e9 mu\u017ee a \u017eeny v t\u00e1borech nyn\u00ed Hamas p\u0159edstavuje obnovenou nad\u011bji, \u017ee jejich vlast m\u016f\u017ee b\u00fdt osvobozena a \u017ee palestinsk\u00fd boj nen\u00ed mrtv\u00fd.<\/p>\n

Sm\u011brem k z\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed<\/strong><\/h2>\n

Vzhledem k tomu, \u017ee Libanon si p\u0159ipom\u00edn\u00e1 50. v\u00fdro\u010d\u00ed v\u00e1lky, je nezbytn\u00e9 po\u010d\u00edtat s<\/p>\n

palestinsk\u00fdm rozm\u011brem \u2013 nejen jako historick\u00e1 pozn\u00e1mka pod \u010darou, ale jako okno do toho, jak lid\u00e9 bez st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti proch\u00e1zej\u00ed n\u00e1silnou politickou krajinou.<\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh Palestinc\u016f v Libanonu nen\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhem \u010dist\u00e9 ob\u011bti nebo romantizovan\u00e9ho odporu. Je to p\u0159\u00edb\u011bh s mnoha protiklady: b\u00fdt hosty v hostitelsk\u00e9 zemi, b\u00fdt ob\u00e1v\u00e1n. Na zapomenut\u00ed.<\/p>\n

\u010casto si vzpomenu na pr\u00e1ci nadan\u00e9 fotografky Dalie Khamissy, kter\u00e1 posledn\u00edch 15 let pracuje na sv\u00e9m siln\u00e9m projektu Missing of Libanon. Pro tento projekt pe\u010dliv\u011b zdokumentovala a vypr\u00e1v\u011bla p\u0159\u00edb\u011bhy odhadovan\u00fdch 17 000 lid\u00ed, kte\u0159\u00ed zmizeli b\u011bhem libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky. Dala hlas nespo\u010dtu matek, jejich\u017e bl\u00edzc\u00ed ode\u0161li za v\u00e1lky a nikdy se nevr\u00e1tili dom\u016f. Dodnes na n\u011b \u010dekaj\u00ed. Pro mnoh\u00e9 libanonsk\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka nikdy neskon\u010dila.<\/p>\n

\"Plak\u00e1tPlak\u00e1t zakladatele Fatahu J\u00e1sira Arafata nad zelen\u00fdm graffiti na podporu \u0161\u00e9fa Ham\u00e1sov\u00fdch brig\u00e1d Qassam, Muhammada al-Deifa, uprchlick\u00fd t\u00e1bor Burd\u017e al-Barajneh, Libanon, 2025. (Foto: Sabah Haider)<\/em><\/p>\n

\n

\u00davodn\u00ed fotografie:<\/strong> Fedayeen z Fatahu na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v Bejr\u00fatu, Libanon, 1. ledna 1979. (Foto: Wikimedia Commons)<\/em><\/span><\/p>\n

Sabah Haider<\/strong>
\nSabah Haider je vizu\u00e1ln\u00ed antropolo\u017eka a novin\u00e1\u0159ka \u017eij\u00edc\u00ed mezi Bejr\u00fatem a Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Stejn\u00e1 realita, kter\u00e1 p\u0159im\u011bla palestinsk\u00e9 uprchl\u00edky v Libanonu chopit se zbran\u00ed v 70. letech, trv\u00e1…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":76396,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[398,405,313,40],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/76395"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=76395"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/76395\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":76397,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/76395\/revisions\/76397"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/76396"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=76395"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=76395"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=76395"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}