{"id":76334,"date":"2025-04-14T00:10:54","date_gmt":"2025-04-13T22:10:54","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=76334"},"modified":"2025-04-13T16:50:08","modified_gmt":"2025-04-13T14:50:08","slug":"miroslav-porizek-zlocinna-agrese-proti-jugoslavii-v-roce-1999-nesmi-zustat-zapomenuta-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2025\/04\/14\/miroslav-porizek-zlocinna-agrese-proti-jugoslavii-v-roce-1999-nesmi-zustat-zapomenuta-1\/","title":{"rendered":"Miroslav Po\u0159\u00edzek: Zlo\u010dinn\u00e1 agrese proti Jugosl\u00e1vii v roce 1999 nesm\u00ed z\u016fstat zapomenuta 1"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Jugosl\u00e1vie po konci studen\u00e9 v\u00e1lky mocn\u00fdm tohoto sv\u011bta p\u0159ek\u00e1\u017eela, podobn\u011b jako Sov\u011btsk\u00fd svaz nebo rovn\u011b\u017e spole\u010dn\u00fd st\u00e1t \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f, a proto musel p\u0159ij\u00edt jej\u00ed rozpad. Ten prob\u00edhal nikoliv v\u017edy zcela hladce a \u00fapln\u011b p\u0159esn\u011b podle pl\u00e1n\u016f vypracovan\u00fdch ji\u017e d\u0159\u00edve v\u00edt\u011bzi studen\u00e9 v\u00e1lky, zato byl velmi krvav\u00fd. Ani na\u0161e zem\u011b a jej\u00ed vedouc\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b nemaj\u00ed v\u00a0tomto sm\u011bru \u010dist\u00e9 sv\u011bdom\u00ed. Naopak dost \u010dasto se stav\u011bli na stranu rozb\u00edje\u010d\u016f a nep\u0159\u00e1tel sjednocen\u00e9 a mezin\u00e1rodn\u011b vlivn\u00e9 socialistick\u00e9 Jugosl\u00e1vie. Nen\u00ed od v\u011bci si ve sv\u011btle sou\u010dasn\u00fdch zm\u011bn prob\u00edhaj\u00edc\u00edch ve sv\u011bt\u011b p\u0159ipomenout z\u00e1sadn\u00ed ud\u00e1losti i okolnosti prov\u00e1zej\u00edc\u00ed rozpad Jugosl\u00e1vie. A p\u0159edev\u0161\u00edm hanebnou, ni\u010d\u00edm neomluvitelnou a mezin\u00e1rodn\u00edmu pr\u00e1vu odporuj\u00edc\u00ed vojenskou agresi v\u016f\u010di zbytkov\u00e9 Jugosl\u00e1vii na ja\u0159e roku 1999.<\/em><\/p>\n

\u017dijeme v\u00a0dob\u011b, kdy vlivn\u00ed lid\u00e9, nijak se netaj\u00edc\u00ed sv\u00fdm protin\u00e1rodn\u00edm a asoci\u00e1ln\u00edm sm\u00fd\u0161len\u00edm, systematicky pracuj\u00ed na v\u0161eobecn\u00e9m \u00fapadku vlastn\u00edho n\u00e1roda. Nev\u00e1haj\u00ed p\u0159itom ani p\u0159episovat d\u011bjiny, v\u016fbec jim nevad\u00ed, \u017ee p\u0159ekrucov\u00e1n\u00ed nezpochybniteln\u00fdch historick\u00fdch fakt\u016f v\u00a0jejich pod\u00e1n\u00ed dosahuje a\u017e absurdn\u00edch rozm\u011br\u016f. Nakonec bude z\u00a0na\u0161eho kalend\u00e1\u0159e vymaz\u00e1n i 28. \u0159\u00edjen jako den vzniku spole\u010dn\u00e9ho st\u00e1tu \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f, 1. kv\u011bten jako Sv\u00e1tek pr\u00e1ce, nebo kv\u011btnov\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed od fa\u0161ismu. 17. listopad jako Mezin\u00e1rodn\u00ed den studentstva byl vymaz\u00e1n ji\u017e d\u0159\u00edve a trvalo mnoho let, ne\u017e se v\u00a0okle\u0161t\u011bn\u00e9 podob\u011b zase vr\u00e1til. Hrub\u011b se manipuluje i s\u00a0pr\u016fb\u011bhem 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, s\u00a0jej\u00edmi vin\u00edky, s\u00a0ob\u011b\u0165mi, i s\u00a0pod\u00edlem jednotliv\u00fdch velmoc\u00ed na osvobozen\u00ed Evropy i \u010ceskoslovenska od n\u011bmeck\u00e9 okupace. Hrub\u00fdm zp\u016fsobem se zkresluje i pr\u016fb\u011bh rozpadu Jugosl\u00e1vie. Manipuluje se s\u00a0po\u010dty ob\u011bt\u00ed v\u00e1lek, kter\u00e9 rozpad t\u00e9to kdysi mezin\u00e1rodn\u011b vlivn\u00e9 zem\u011b prov\u00e1zely. Fakta ale hovo\u0159\u00ed ne\u00faprosn\u011b a m\u00e1me na\u0161t\u011bst\u00ed k\u00a0dispozici mnoho fundament\u00e1ln\u00edch pramen\u016f, popisuj\u00edc\u00edch v\u011brn\u011b a s pat\u0159i\u010dnou znalost\u00ed cel\u00e9 problematiky tento \u0159\u00edzen\u00fd proces i \u0161ir\u0161\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed souvislosti.<\/p>\n

Od smrti Tita do smrti Jugosl\u00e1vie<\/strong><\/h3>\n

Nesm\u00edrn\u011b zaj\u00edmavou publikac\u00ed, kter\u00e1 popisuje mezin\u00e1rodn\u00ed postaven\u00ed Jugosl\u00e1vie, a to zejm\u00e9na v\u00a0obdob\u00ed po smrti Tita, je kniha vydan\u00e1 u n\u00e1s v\u00a0roce 2002 pod p\u0159\u00edzna\u010dn\u00fdm n\u00e1zvem\u00a0Od Smrti Tita do smrti Jugosl\u00e1vie.<\/em>\u00a0Jej\u00ed autor, Raif Dizdarevi\u010d, se ji\u017e jako mlad\u00edk aktivn\u011b \u00fa\u010dastnil boj\u016f proti n\u011bmeck\u00fdm okupant\u016fm v\u00a0dob\u011b 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Po v\u00e1lce pak p\u016fsobil \u0159adu let jako diplomat, v\u00a060. letech dokonce pracoval na jugosl\u00e1vsk\u00e9 ambas\u00e1d\u011b v\u00a0Praze. Jako jedin\u00fd muslim v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch Jugosl\u00e1vie stanul v\u00a080. letech v\u00a0\u010dele Feder\u00e1ln\u00ed skup\u0161tiny Jugosl\u00e1vie.<\/p>\n

Jeho politick\u00e1 kari\u00e9ra vyvrcholila ve druh\u00e9 polovin\u011b 80. let, kdy p\u016fsobil jako ministr zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed a na samotn\u00e9m sklonku t\u00e9to dek\u00e1dy se ocitl v\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00ed funkci jako p\u0159edseda p\u0159edsednictva Jugosl\u00e1vie. Tento mu\u017e, bl\u00edzk\u00fd spolupracovn\u00edk Tita, kter\u00fd m\u011bl velmi bl\u00edzko i k\u00a0\u010ceskoslovensku, obdr\u017eel v\u00a0dubnu roku 1989 vysok\u00e9 st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed p\u0159i sv\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b v\u00a0\u010cSSR. Tak\u00e9 proto, a nejen proto, m\u016f\u017ee b\u00fdt i dnes u\u017eite\u010dn\u00e9 ocitovat n\u011bkter\u00e9 my\u0161lenky z\u00a0uveden\u00e9 publikace. Velmi p\u0159esn\u011b popisuje, \u010demu \u010delila sjednocen\u00e1 Jugosl\u00e1vie po smrti Tita, tedy v\u00a0obdob\u00ed t\u011bsn\u011b p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edmu rozpadu t\u00e9to zem\u011b.<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Ch\u00e1pali jsme, \u017ee ur\u010dit\u00e1 nestabilita Jugosl\u00e1vie je pro oba bloky v\u00edtan\u00e1. D\u00e1vala jim \u0161ance, aby se vm\u011b\u0161ovaly, prosazovaly sv\u00e9 z\u00e1jmy a vliv na n\u00e1\u0161 vnitropolitick\u00fd \u017eivot. Ov\u0161em jen po ur\u010ditou mez, na tom, abychom upadli do z\u00e1sadn\u00edch spor\u016f v\u00a0zemi i okolo n\u00ed, nem\u011bl z\u00e1jem ani jeden ze soupe\u0159\u00edc\u00edch blok\u016f. \u2026 Nejv\u00edce jsme takov\u00fd n\u00e1tlak c\u00edtili tam, kde se jednalo o dluhy. MMF kladl st\u00e1le t\u011b\u017e\u0161\u00ed a m\u00e9n\u011b p\u0159ijateln\u00e9 podm\u00ednky. A i kdy\u017e v\u00a0\u0159ad\u011b jedn\u00e1n\u00ed s\u00a0jednotliv\u00fdmi v\u011b\u0159itelsk\u00fdmi zem\u011bmi se n\u00e1m leccos slibovalo, nakonec byl n\u00e1\u0161 n\u00e1vrh na p\u0159eprogramov\u00e1n\u00ed \u010d\u00e1sti spl\u00e1tek odm\u00edtnut. A\u010dkoliv jinak hodnotili Jugosl\u00e1vii jako spolehliv\u00e9ho dlu\u017en\u00edka, MMF n\u00e1s nemilosrdn\u011b nutil ke st\u00e1le tvrd\u0161\u00edm podm\u00ednk\u00e1m spl\u00e1tek i nov\u00fdch \u00fav\u011br\u016f a st\u00e1le v\u00edc se vm\u011b\u0161oval do na\u0161\u00ed ekonomiky a celkov\u00e9ho v\u00fdvoje, tak\u017ee jsme nemohli ne\u017e konstatovat, \u017ee tu nejde jen o finan\u010dn\u00ed, ale i dlouhodob\u00fd politick\u00fd z\u00e1m\u011br. Jin\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed neexistovalo.\u00a0 (Vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed zadlu\u017eenosti bylo prost\u0159edkem agresivn\u00ed neokoloni\u00e1ln\u00ed politiky Reaganovy administrativy. Reagan \u00fato\u010dil na v\u0161echny progresivn\u00ed p\u0159em\u011bny v\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edch vztaz\u00edch).<\/em><\/p>\n

Byli jsme vystaveni siln\u00e9mu politick\u00e9mu a propagandistick\u00e9mu n\u00e1tlaku, zahalen\u00e9mu pod pl\u00e1\u0161t\u00edkem po\u017eadavk\u016f na respektov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v. Zast\u00e1nci t\u00e9to politiky br\u00e1nili, a dokonce se\u00a0 pokou\u0161eli i legalizovat aktivitu pravi\u010d\u00e1ck\u00fdch a nacionalistick\u00fdch skupin i jednotlivc\u016f. Tak se pokou\u0161eli podn\u00edtit a stabilizovat v\u00a0zemi politickou alternativu. Vyu\u017e\u00edvali p\u0159i tom p\u0159ekonan\u00e9 ustanoven\u00ed v\u00a0na\u0161ich z\u00e1konech a neospravedlniteln\u00e9 represivn\u00ed z\u00e1kroky v\u016f\u010di n\u011bkter\u00fdm jednotlivc\u016fm. (Tehdy v\u00a0B\u011blehrad\u011b zatkli \u0161est student\u016f a jejich p\u0159\u00edpad m\u011bl velk\u00fd ohlas. Z\u00a0americk\u00e9ho Kongresu p\u0159i\u0161el po\u017eadavek, aby se procesu mohla z\u00fa\u010dastnit skupina z\u00a0jeho komise pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va. Kdy\u017e jsme odm\u00edtli, bylo n\u00e1m \u0159e\u010deno, \u017ee za to zaplat\u00edme. V\u00a0z\u00e1padn\u00edm tisku n\u00e1s zahrnuli obvin\u011bn\u00edmi z\u00a0poru\u0161ov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v. Organizovaly se petice, vystoupen\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed. M\u011blo to charakter kampan\u011b).<\/em><\/p>\n

Registrovali jsme i zes\u00edlenou podporu politick\u00e9 emigrace, kterou se Z\u00e1pad sna\u017eil prezentovat jako politickou opozici re\u017eimu v\u00a0Jugosl\u00e1vii, a tak p\u0159ikr\u00fdt jej\u00ed podvratnou a teroristickou aktivitu. Zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00a0roce 1984 jsme poci\u0165ovali, jak podobn\u00e9 formy n\u00e1tlaku s\u00edl\u00ed. (Pr\u00e1v\u011b tehdy vydal \u00dastav spole\u010densk\u00fdch v\u011bd Akademie v\u011bd SSSR na objedn\u00e1vku Kremlu intern\u00ed publikaci v\u00a0mal\u00e9m n\u00e1kladu ur\u010denou pro vedouc\u00ed k\u00e1dry. Tato mimo jin\u00e9 obsahovala tvrzen\u00ed, \u017ee Jugosl\u00e1vie je prvn\u00ed socialistickou zem\u00ed, na kter\u00e9 USA vyzkou\u0161ely formy a metody politick\u00e9, hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 a ideologick\u00e9 diverze. P\u0159i\u010dem\u017e v\u00fdsledkem bylo ohro\u017een\u00ed socialismu v\u00a0Jugosl\u00e1vii).\u00a0<\/em>(Raif Dizdarevi\u010d,\u00a0Od smrti Tita do smrti Jugosl\u00e1vie<\/em>)<\/p>\n

Ano, ji\u017e tehdy, tedy v\u00a0pr\u016fb\u011bhu 80. let, dokonce ji\u017e d\u0159\u00edve p\u0159edt\u00edm, byly na Z\u00e1pad\u011b vypracov\u00e1ny podrobn\u00e9 pl\u00e1ny rozpadu jugosl\u00e1vsk\u00e9 federace, v\u010detn\u011b postupu p\u0159i systematick\u00e9 destabilizaci zem\u011b. Jednotliv\u00e9 kroky t\u00e9to pe\u010dliv\u011b pl\u00e1novan\u00e9 destabilizace m\u011bly b\u00fdt koordinov\u00e1ny dle p\u0159edem vypracovan\u00fdch instrukc\u00ed. V\u00fdznamnou roli m\u011bla sehr\u00e1t i dopodrobna promy\u0161len\u00e1 medi\u00e1ln\u00ed propaganda. D\u016fkazem budi\u017e nap\u0159\u00edklad \u010detn\u00e9 l\u017ei zcela nepr\u00e1vem vykresluj\u00edc\u00ed pouze a jenom Srby jako hlavn\u00ed vin\u00edky v\u0161ech probl\u00e9m\u016f na Balk\u00e1n\u011b a nebezpe\u010dn\u00e9 krvela\u010dn\u00e9 bestie, kte\u0159\u00ed mohou m\u00e1lem za v\u0161echny h\u0159\u00edchy sv\u011bta. Ve velk\u00e9m a\u017e obludn\u011b brut\u00e1ln\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku se tyto l\u017ei projevily zejm\u00e9na v\u00a0dob\u011b likvidace zbytkov\u00e9 Jugosl\u00e1vie na konci 90. let. S\u00a0dal\u0161\u00ed existenc\u00ed spole\u010dn\u00e9 sjednocen\u00e9 Jugosl\u00e1vie se na po\u010d\u00e1tku\u00a080. let, vlastn\u011b ji\u017e v\u00a0dob\u011b, kdy v\u00a0jej\u00edm \u010dele st\u00e1le je\u0161t\u011b st\u00e1l charismatick\u00fd a mezin\u00e1rodn\u011b respektovan\u00fd Tito, ve vlivn\u00fdch kruz\u00edch na Z\u00e1pad\u011b jednodu\u0161e nepo\u010d\u00edtalo.<\/p>\n

Jedn\u00edm z\u00a0kl\u00ed\u010d\u016f, jak rozb\u00edt Jugosl\u00e1vii bylo zam\u011b\u0159it se na Kosovo. D\u016fvodem pro\u010d vyu\u017e\u00edt k\u00a0rozbit\u00ed cel\u00e9 zem\u011b (mimo jin\u00fdch m\u00edst, kde v\u00a0prav\u00fd \u010das ude\u0159it a vyu\u017e\u00edt jejich slabin a pot\u00ed\u017e\u00ed) pr\u00e1v\u011b tohoto specifick\u00e9ho \u00fazem\u00ed bylo, krom jin\u00e9ho, jeho nerostn\u00e9 bohatstv\u00ed a etnick\u00e9 a n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 slo\u017een\u00ed obyvatelstva. V\u00fdbu\u0161n\u00e1 a po v\u0161ech str\u00e1nk\u00e1ch nesm\u00edrn\u011b slo\u017eit\u00e1 situace v\u00a0Kosovu, kter\u00e1 tam panovala ji\u017e v\u00a0dob\u011b sjednocen\u00e9 Jugosl\u00e1vie veden\u00e9 Titem, tvo\u0159ila pro nep\u0159\u00e1tele Jugosl\u00e1vie v\u00edtan\u00fd n\u00e1stupn\u00ed prostor. Pr\u00e1v\u011b odtud byla teroristick\u00fdm boj\u016fvkami, bohat\u011b vyzbrojen\u00fdmi a vycvi\u010den\u00fdmi Z\u00e1padem, jednota cel\u00e9 zem\u011b a jej\u00ed federativn\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed, (by\u0165 toto uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed z\u016fst\u00e1valo v\u017edy podm\u00edn\u011bno \u0159adou kompromis\u016f – samoz\u0159ejm\u011b u\u017e v\u00a0dob\u011b Tita, t\u00edm v\u00edce v\u00a0obdob\u00ed po konci jeho \u00e9ry), postupn\u011b naru\u0161ov\u00e1na a\u017e do \u00fapln\u00e9ho rozpadu na mal\u00e9 st\u00e1te\u010dky tvrd\u011b ovl\u00e1dan\u00e9 a vys\u00e1van\u00e9 ciz\u00edm kapit\u00e1lem, ciz\u00edmi z\u00e1jmy a kontrolovan\u00e9 s\u00edt\u00ed ciz\u00edch vojensk\u00fdch z\u00e1kladen.<\/p>\n

Ostatn\u011b mimo\u0159\u00e1dn\u011b krvav\u00fd pr\u016fb\u011bh rozpadu Jugosl\u00e1vie a zejm\u00e9na \u010dasov\u00fd sled rozpadu zem\u011b (v\u016fbec nebyl n\u00e1hodn\u00fd, pr\u00e1v\u011b naopak, v\u011bd\u011blo se p\u0159edem, kter\u00e9 st\u00e1ty se od federace odd\u011bl\u00ed jako prvn\u00ed, a kter\u00e9 je z\u00e1hy budou n\u00e1sledovat) pln\u011b potvrdil, \u017ee v\u0161e bylo dop\u0159edu a velmi d\u016fkladn\u011b napl\u00e1nov\u00e1no. Opravdu nic nebylo n\u00e1hodn\u00e9. Konec konc\u016f i sou\u010dasn\u00e1 podoba Balk\u00e1nu (nap\u0159\u00edklad sou\u010dasn\u00e9 Srbsko, Kosovo, \u010cern\u00e1 Hora) a jeho v\u00fdvoj v\u00a0posledn\u00edch letech, to v\u0161e zapad\u00e1 do mozaiky, jej\u00ed\u017e jednotliv\u00e9 d\u00edly novodob\u00ed glob\u00e1ln\u00ed dikt\u00e1to\u0159i s\u00a0pe\u010dlivost\u00ed kladou, aby slou\u017eila bez ohledu na zni\u010den\u00e9 a nadn\u00e1rodn\u00edm kapit\u00e1lem deklasovan\u00e9 zem\u011b a lidsk\u00e9 \u017eivoty v\u017edy v\u00a0prv\u00e9 \u0159ad\u011b mocensk\u00fdm a finan\u010dn\u00edm z\u00e1jm\u016fm samozvan\u00fdch p\u00e1n\u016f sv\u011bta.<\/p>\n

Novin\u00e1\u0159 Jan Hroba\u0159 v\u017edy znal\u00fd a dob\u0159e informovan\u00fd<\/strong><\/h3>\n

Jan Hroba\u0159 pat\u0159il mezi poctiv\u00e9 novin\u00e1\u0159e ze star\u00e9 \u0161koly, a to v\u00a0nejlep\u0161\u00edm slova smyslu. Podrobn\u011b se \u0159adu let v\u011bnoval pr\u00e1v\u011b situaci v\u00a0zem\u00edch b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vie. V\u00a0dob\u011b agrese NATO proti zbytkov\u00e9 Jugosl\u00e1vii se jako o\u010dit\u00fd sv\u011bdek p\u0159\u00edmo na m\u00edst\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil o skute\u010dn\u00e9 situaci v\u00a0zemi, o mnoha zlo\u010dinech, kter\u00e9 byly p\u00e1ch\u00e1ny proti tamn\u00edm obyvatel\u016fm \u2013 vid\u011bl rozbombardovan\u00e9 civiln\u00ed \u010dtvrti, zni\u010den\u00e9 nemocnice i \u0161koly, rozbombardovan\u00e9 mosty a co skute\u010dn\u011b vid\u011bl a vyslechl, o tom pak tak\u00e9 s\u00a0pat\u0159i\u010dnou znalost\u00ed v\u0161ech re\u00e1li\u00ed psal.\u00a0 Mimo jin\u00e9 tak vznikla kniha\u00a0\u010cas agrese<\/em>. Jako novin\u00e1\u0159 \u0159adu let p\u016fsobil v\u00a0Hal\u00f3 novin\u00e1ch.<\/p>\n

Na Balk\u00e1nu p\u0159i likvidaci Titovy Jugosl\u00e1vie se v\u00a0pln\u00e9m rozsahu projevily s\u00edly, kter\u00e9 ve studen\u00e9 v\u00e1lce zv\u00edt\u011bzily. A proto\u017ee ve sv\u00e9m pochodu za nadvl\u00e1dou nad Evropou i sv\u011btem se c\u00edtily neomezen\u00fdmi p\u00e1ny, po\u010d\u00ednaly si tak i v\u016f\u010di potenci\u00e1ln\u00edm protivn\u00edk\u016fm a ka\u017ed\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017ece, kter\u00e1 jim st\u00e1la v\u00a0cest\u011b. Pro\u010d pr\u00e1v\u011b Jugosl\u00e1vie se stala takov\u00fdm ter\u010dem? Jugosl\u00e1vie z\u016fstala posledn\u00ed v\u00a0cel\u00e9m likvida\u010dn\u00edm procesu evropsk\u00e9ho socialistick\u00e9ho bloku, kter\u00fd n\u00e1sledoval po por\u00e1\u017ece ve studen\u00e9 v\u00e1lce. Jugosl\u00e1vsk\u00e1 federace jen o p\u016fl roku p\u0159e\u017eila SSSR. Jej\u00ed udr\u017een\u00ed by nesporn\u011b p\u0159edstavovalo pro v\u00edt\u011bzn\u00fd Z\u00e1pad nep\u0159ijateln\u00fd luxus. Jednak p\u0159edstavovala ji\u017e zcela nepot\u0159ebn\u00fd vzor \u201elep\u0161\u00edho socialismu\u201c, kter\u00fd Z\u00e1pad p\u016fl stolet\u00ed podporoval pro pot\u0159eby konfrontace se sov\u011btsk\u00fdm modelem. V\u00a0nov\u011b vznikl\u00e9 situaci se Titova Jugosl\u00e1vie stala nejen nepot\u0159ebn\u00e1, ale z\u00a0taktick\u00e9ho i strategick\u00e9ho hlediska dokonce nebezpe\u010dn\u00e1 a bylo t\u0159eba tento \u201evzor samospr\u00e1vn\u00e9ho socialismu\u201c co nejd\u016fkladn\u011bji vym\u00fdtit.<\/em><\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Jugosl\u00e1vie musela zmizet i z\u00a0dal\u0161\u00edho d\u016fvodu. P\u0159i n\u00e1stupu nov\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho po\u0159\u00e1dku nebylo m\u00edsto pro tak mocnou mezin\u00e1rodn\u00ed s\u00edlu, jakou bylo hnut\u00ed nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch, v\u00a0n\u011bm\u017e Jugosl\u00e1vie od vzniku hnut\u00ed hr\u00e1la v\u016fd\u010d\u00ed roli a podporovala jeho protiimperialistick\u00fd charakter.<\/em><\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 T\u0159et\u00ed d\u016fvod, pro\u010d byl vynesen tak krut\u00fd ortel nad Jugosl\u00e1vi\u00ed, p\u0159edstavuje jeho strategick\u00e1 poloha na jihu Evropy, na Balk\u00e1nu, kter\u00fd je k\u0159i\u017eovatkou ke t\u0159em kontinent\u016fm. Ka\u017ed\u00fd, kdo usiluje v\u00a0Evrop\u011b o jakoukoli expanzi, pot\u0159ebuje z\u00edskat v\u0161estrannou kontrolu nad t\u00edmto prostorem. To rad\u00ed star\u00e9 zku\u0161enosti. Nejl\u00e9pe se osv\u011bd\u010dilo prom\u011bnit Balk\u00e1n na \u010detn\u00e9 minist\u00e1te\u010dky, je\u017e se snadno ovl\u00e1daj\u00ed. USA, jako hegemon nov\u00e9 \u00e9ry, m\u011bly v\u00a0tomto sm\u011bru hlavn\u00ed slovo.\u00a0<\/em>\u00a0(Jan Hroba\u0159, Balk\u00e1nsk\u00e1 bilance, Hal\u00f3 noviny \u2013 \u010derven 2001)<\/p>\n

Zlo\u010dinn\u00e1 agrese proti hrd\u00e9mu n\u00e1rodu za\u010dala 24. b\u0159ezna 1999<\/strong><\/h3>\n

Agrese NATO proti Jugosl\u00e1vii v\u00a0podob\u011b leteck\u00fdch \u00fatok\u016f za\u010dala 24. b\u0159ezna 1999. Z\u00e1minkou pro tuto agresi byly \u00fadajn\u00e9 etnick\u00e9 \u010distky p\u00e1chan\u00e9 jugosl\u00e1vskou arm\u00e1dou v\u00a0Kosovu.\u00a0 Zlo\u010dinn\u00e1 akce pod praporem NATO byla uskute\u010dn\u011bna bez mand\u00e1tu Rady bezpe\u010dnosti OSN. Byla i v\u00a0rozporu s\u00a0\u010dl\u00e1nkem 1 Washingtonsk\u00e9 smlouvy odvol\u00e1vaj\u00edc\u00ed se na Chartu OSN. Ni\u010den\u00ed civiln\u00edch c\u00edl\u016f, infrastruktury a zab\u00edjen\u00ed mu\u017e\u016f, \u017een i d\u011bt\u00ed trvalo rovn\u00fdch 78 dn\u00ed a noc\u00ed. Vra\u017ed\u011bn\u00ed srbsk\u00fdch ob\u010dan\u016f z\u00a0t\u00e9 doby z\u016fst\u00e1v\u00e1 trval\u00fdm zlo\u010dinem proti m\u00edru, lidskosti a svobod\u011b. Skute\u010dn\u00ed vin\u00edci t\u011bchto v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010din\u016f ov\u0161em st\u00e1le nebyli potrest\u00e1ni.<\/p>\n

Nutno st\u00e1le p\u0159ipom\u00ednat i to, jakou konkr\u00e9tn\u00ed podobu m\u011bla nez\u00e1konn\u00e1 vojensk\u00e1 agrese proti suver\u00e9nn\u00edmu st\u00e1tu, kter\u00fd se neprovinil ni\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e t\u00edm, \u017ee h\u00e1jil zcela p\u0159im\u011b\u0159en\u00fdmi prost\u0159edky vlastn\u00ed suverenitu, svrchovanost a \u00fazemn\u00ed celistvost. Tedy i udr\u017een\u00ed Kosova jako ned\u00edln\u00e9 sou\u010d\u00e1sti Srbska, odkud byly systematicky teroristick\u00fdmi boj\u016fvkami vyzbrojen\u00fdmi Z\u00e1padem vyh\u00e1n\u011bny tamn\u00ed men\u0161iny, zejm\u00e9na Srbov\u00e9, ale i Gorani \u010di Romov\u00e9. To byl v\u00a0o\u010d\u00edch v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010dinc\u016f tak\u00e9 velk\u00fd h\u0159\u00edch Jugosl\u00e1vie, za kter\u00fd musela b\u00fdt samozvan\u00fdmi soudci a katy potrest\u00e1na. Zlo\u010diny NATO proti Jugosl\u00e1vii v\u00a0roce 1999 si prakticky ni\u010d\u00edm nezadaly s\u00a0brutalitou p\u00e1chanou hitlerovsk\u00fdm N\u011bmeckem v\u00a0obdob\u00ed 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. To v\u0161e nav\u00edc i s\u00a0podporou novodob\u00e9 goebbelsovsk\u00e9 propagandy v\u00a0z\u00e1dech.<\/p>\n

NATO za dobu barbarsk\u00e9ho \u00fatoku proti Jugosl\u00e1vii shodilo na jej\u00ed \u00fazem\u00ed 25 tis\u00edc tun bomb a projektil\u016f. Mezi nimi \u0161lo i o 50 tis\u00edc bomb napln\u011bn\u00fdch 20 tunami ochuzen\u00e9ho uranu. D\u00e1le bylo pou\u017eito i p\u0159es 150 kontejner\u016f s\u00a0v\u00edce ne\u017e 35 tis\u00edci kazetov\u00fdch bomb. Tis\u00edce civilist\u016f p\u0159itom bylo usmrceno, dal\u0161\u00ed tis\u00edce utrp\u011bli v\u00e1\u017en\u00e1 zran\u011bn\u00ed s\u00a0trval\u00fdmi n\u00e1sledky. Systematicky byl ni\u010den pr\u016fmysl a infrastruktura zem\u011b. Ni\u010deny byly i rafinerie a chemick\u00e9 z\u00e1vody. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b bylo nav\u00edc zni\u010deno i mnoho v\u00fdznamn\u00fdch kulturn\u00edch a historick\u00fdch pam\u00e1tek, mezi nimi i v\u00edce ne\u017e 100 pravoslavn\u00fdch kostel\u016f.<\/p>\n

\u0160kody po bombardov\u00e1n\u00ed byly vy\u010d\u00edsleny sumou p\u0159esahuj\u00edc\u00ed 100 miliard dolar\u016f. To byla mimo\u0159\u00e1dn\u011b tragick\u00e1 bilance tohoto terorismu pod hlavi\u010dkou NATO sp\u00e1chan\u00e9ho ze vzduchu na pokyn a za asistence zbab\u011bl\u00fdch lh\u00e1\u0159\u016f a pokrytc\u016f, mezi nimi\u017e nechyb\u011bl ani tehdej\u0161\u00ed \u010desk\u00fd prezident. \u0160lo o lidi, kte\u0159\u00ed z\u00a0bezpe\u010d\u00ed sv\u00fdch rezidenc\u00ed a s\u00eddel, tis\u00edce kilometr\u016f vzd\u00e1len\u00fdch od m\u00edst bombardov\u00e1n\u00ed, rozhodovali o osudech obyvatel Srbska. Arogantn\u00ed devianti hraj\u00edc\u00ed si na humanisty ov\u0161em ve\u0159ejnost v\u00a0Evrop\u011b nedok\u00e1zali p\u0159im\u011bt, aby se v\u011bt\u0161inov\u011b postavila na stranu l\u017ei a zlo\u010dinu.<\/p>\n

V\u00fdznamn\u00e1 v\u011bt\u0161ina ob\u010dan\u016f v\u0161ech evropsk\u00fdch zem\u00ed odsoudila v\u00a0roce 1999 agresi proti Jugosl\u00e1vii. Lid\u00e9 si zachovali zdrav\u00fd rozum a logick\u00fd \u00fasudek. Medi\u00e1ln\u00ed ma\u0161in\u00e9rie jako obvykle v\u00a0podobn\u00fdch situac\u00edch selhala, i kdy\u017e svou prolhanou propagandu \u0161\u00ed\u0159ila v\u0161emi sv\u00fdmi kan\u00e1ly opravdu ze v\u0161ech sil. Zejm\u00e9na ov\u0161em z\u00e1sadn\u011b selhali ti, kte\u0159\u00ed by m\u011bli b\u00fdt jak\u00fdmsi sv\u011bdom\u00edm n\u00e1roda. \u010ce\u0161t\u00ed spisovatel\u00e9 se ve sv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b ve\u0159ejn\u011b proti nez\u00e1konn\u00e9, nevyhl\u00e1\u0161en\u00e9 v\u00e1lce, rozpoutan\u00e9 nav\u00edc pod vylhan\u00fdmi z\u00e1minkami, v\u011bt\u0161inou ve\u0159ejn\u011b neohradili. Jendou z\u00a0m\u00e1la v\u00fdjimek byl, bohu\u017eel ji\u017e loni zesnul\u00fd, b\u00e1sn\u00edk a spisovatel Michal \u010cern\u00edk. P\u0159ed lety na tu dobu v\u00a0jednom sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku vzpom\u00ednal takto: \u201ePova\u017euji si, \u017ee jsem pat\u0159il k\u00a0\u0161estici spisovatel\u016f, kte\u0159\u00ed v\u00a0roce 1999 podepsali protestn\u00ed petici proti NATO, je\u017e bombardovalo Srbsko. Pro glob\u00e1ln\u00ed hr\u00e1\u010de sv\u011bta lidsk\u00fd \u017eivot nem\u00e1 re\u00e1lnou cenu, zat\u00edmco pro mne m\u00e1 ka\u017ed\u00fd lidsk\u00fd \u017eivot cenu \u017eivota, a to je hodnota nejvy\u0161\u0161\u00ed.\u201c<\/em><\/p>\n

Zlo\u010dinn\u00e1 agrese proti Jugosl\u00e1vii v roce 1999 nesm\u00ed z\u016fstat zapomenuta 2<\/strong><\/h2>\n

My\u0161lenky filozofa bo\u0159\u00ed fr\u00e1ze fale\u0161n\u00fdch humanist\u016f<\/strong><\/h3>\n

Filozof Karel Kos\u00edk, krom jin\u00e9ho autor zn\u00e1m\u00e9ho d\u00edla\u00a0Dialektika konkr\u00e9tn\u00edho<\/em>, publikoval ve druh\u00e9 polovin\u011b 90. let v\u00a0liter\u00e1rn\u00ed p\u0159\u00edloze den\u00edku Pr\u00e1vo \u0159adu pozoruhodn\u00fdch text\u016f. Jeliko\u017e autor samoz\u0159ejm\u011b reagoval ve sv\u00fdch esej\u00edch i na aktu\u00e1ln\u00ed ud\u00e1losti doby, nemohl vynechat ze sv\u00fdch \u00favah o podob\u011b sv\u011bta v\u00a0\u00e9\u0159e globalizace ani agresi proti Jugosl\u00e1vii. Pr\u00e1v\u011b t\u00e9 se z\u00a0pochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f ve sv\u00fdch textech publikovan\u00fdch v\u00a0pr\u016fb\u011bhu roku 1999 opakovan\u011b v\u011bnoval.<\/p>\n

V\u00e1lka, kterou vedou Spojen\u00e9 st\u00e1ty se v\u0161emi sv\u00fdmi spojenci proti Jugosl\u00e1vii, d\u00e1v\u00e1 nahl\u00e9dnout do cel\u00e9 dne\u0161n\u00ed skute\u010dnosti, jej\u00ed mimo\u0159\u00e1dnost se st\u00e1v\u00e1 kl\u00ed\u010dem k\u00a0pochopen\u00ed soudob\u00e9 normality. \u2026 V\u00e1lka nemus\u00ed b\u00fdt v\u00edt\u011bzn\u00e1, sta\u010d\u00ed, \u017ee je v\u00fdnosn\u00e1 a v\u00fdhodn\u00e1: v\u00a0jej\u00edm d\u016fsledku si zbroja\u0159i zajist\u00ed dal\u0161\u00ed zak\u00e1zky a profity, v\u00fdzkumn\u00fdm \u00fastav\u016fm se sv\u011b\u0159\u00ed nov\u00e9 bojov\u00e9 \u00fakoly, vypr\u00e1zdn\u011bn\u00e9 sklady se napln\u00ed \u010derstv\u00fdm v\u00e1le\u010dn\u00fdm i m\u00edrov\u00fdm materi\u00e1lem, hrozba nezam\u011bstnanosti do\u010dasn\u011b ustoup\u00ed.<\/em><\/p>\n

V\u00e1lka se vede v\u00a0omezen\u00e9m prostoru Balk\u00e1nu, ale jej\u00ed smysl p\u0159esahuje region\u00e1ln\u00ed r\u00e1mec. Touto v\u00e1lkou se vys\u00edl\u00e1 jasn\u00fd sign\u00e1l, jak se \u0159\u00edk\u00e1 v\u00a0diplomatick\u00e9 mluv\u011b, aby se nikdo neodva\u017eoval zpochybnit p\u0159irozen\u00fd a samoz\u0159ejm\u00fd n\u00e1rok Ameri\u010dan\u016f b\u00fdt jedinou planet\u00e1rn\u00ed supervelmoc\u00ed, tato si v\u00a0n\u00ed potvrzuje pravdivost sv\u00fdch p\u0159edstav o budoucnosti: mus\u00ed b\u00fdt americk\u00e1. Ve v\u00e1lce proti Srb\u016fm se testuj\u00ed nejen zbran\u011b na \u017eiv\u00fdch c\u00edlech a prov\u011b\u0159uje se schopnost velitelsk\u00fdch \u0161t\u00e1b\u016f, zkou\u0161\u00ed se tak\u00e9, snad p\u0159edev\u0161\u00edm, psychika lid\u00ed. Co je t\u0159eba podniknout, aby se chov\u00e1n\u00ed, c\u00edt\u011bn\u00ed, uva\u017eov\u00e1n\u00ed pozem\u0161\u0165an\u016f zpracovalo natolik, \u017ee mnoz\u00ed ochotn\u011b uposlechnou v\u00fdzvu anglick\u00e9ho bulv\u00e1rn\u00edho listu The Sun: St\u0159\u00edlejte je (rozum\u00ed se Srby) jako psy.\u00a0 \u2026<\/em><\/p>\n

Ve v\u00e1lce v\u00a0Jugosl\u00e1vii si projektanti americk\u00e9 budoucnosti ov\u011b\u0159uj\u00ed spolehlivost spojenc\u016f, zejm\u00e9na nov\u00fdch \u010dlen\u016f NATO, a s\u00a0uspokojen\u00edm konstatuj\u00ed, \u017ee nikdo nevybo\u010duje z\u00a0\u0159ady, v\u0161ichni pochoduj\u00ed, a\u0165 maj\u00ed vl\u00e1dy \u201epravicov\u00e9\u201c nebo \u201elevicov\u00e9\u201c, uk\u00e1zn\u011bn\u011b v\u00a0jednom \u0161iku. Imperi\u00e1ln\u00ed arogance se snoub\u00ed se slouhovskou vst\u0159\u00edcnost\u00ed. Nestoudnost triumfuje.<\/em><\/p>\n

Pat\u0159\u00ed k\u00a0\u010dern\u00e9mu humoru americk\u00e9 v\u00e1lky, \u017ee se k\u00a0zastaven\u00ed etnick\u00fdch \u010distek nasazuj\u00ed zbran\u011b jm\u00e9nem Apache a Tomahawk, n\u00e1zvy z\u00a0\u0159e\u010di indi\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f, kter\u00e9 b\u00edl\u00ed p\u0159ist\u011bhovalci v\u00a0minul\u00fdch stolet\u00edch bezohledn\u011b decimovali. \u2026 Evropani by nem\u011bli zapom\u00ednat, \u017ee amerikanismus je evropsk\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. Z\u00a0plurality a mnohotv\u00e1rnosti evropsk\u00e9 kultury se vyd\u011blila jedna tendence, osamostatnila se, pov\u00fd\u0161ila se nad pluralitn\u00ed celek a v\u00a0t\u00e9to v\u00fdlu\u010dnosti diktuje. \u2026 Americk\u00e1 v\u00e1lka proti Srb\u016fm je srozumitelnou a ve\u0159ejn\u011b ohla\u0161ovanou p\u0159edzv\u011bst\u00ed, jak bude fungovat ka\u017edodennost a normalita p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho stolet\u00ed. \u2026<\/em><\/p>\n

N\u011bmecko vyvra\u017edilo za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky mili\u00f3ny Evropan\u016f a s\u00a0d\u016fslednost\u00ed sob\u011b vlastn\u00ed prov\u00e1d\u011blo etnick\u00e9 \u010distky ve velk\u00e9m. Dnes je vzorem demokraci\u00ed a po boku Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f ud\u011bluje srbsk\u00e9mu obyvatelstvu lekce z\u00a0dodr\u017eov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v. \u2026 \u017div\u00fd most p\u0159es \u0159eku S\u00e1vu: Sv\u00fdmi t\u011bly, svou fyzickou p\u0159\u00edtomnost\u00ed chr\u00e1n\u00ed lid\u00e9 sv\u00e1 m\u011bsta a sv\u00e9 tov\u00e1rny, svoji svobodu a svoji d\u016fstojnost. Odm\u00edtaj\u00ed vnucovanou fatalitu v\u00e1lky a z\u016fst\u00e1vaj\u00ed v\u011brni tradici rezistence, kterou v\u00a0tomto stolet\u00ed dvakr\u00e1t za sebou osv\u011bd\u010dili, kdy\u017e se nepoko\u0159ili p\u0159ed Hitlerem ani p\u0159ed Stalinem.\u00a0\u00a0\u00a0<\/em><\/p>\n

V\u0161em dob\u0159e srozumiteln\u00fd pohled sociologa<\/strong><\/h3>\n

Dne 27. b\u0159ezna 1999 byl v\u00a0den\u00edku Pr\u00e1vo publikov\u00e1n koment\u00e1\u0159 pod mimo\u0159\u00e1dn\u011b trefn\u00fdm n\u00e1zvem\u00a0Lidsk\u00e1 pr\u00e1va s\u00a0plochou dr\u00e1hou letu.\u00a0<\/em>Texty autora, p\u0159edn\u00edho \u010desk\u00e9ho sociologa Jana Kellera, pat\u0159ily v\u00a0uveden\u00fdch novin\u00e1ch dlouh\u00e1 l\u00e9ta k\u00a0t\u011bm nej\u010dten\u011bj\u0161\u00edm v\u016fbec. Ano, p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 nepochybn\u011b nejl\u00e9pe s\u00e1m a bez jak\u00e9hokoliv ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed pozn\u00e1, kter\u00fd autor dok\u00e1\u017ee v\u017edy v\u00a0prav\u00fd \u010das ude\u0159it h\u0159eb\u00ed\u010dek na hlavi\u010dku a naprosto precizn\u00edm zp\u016fsobem popsat sv\u011bt, jen\u017e n\u00e1s obklopuje se v\u0161emi spole\u010densk\u00fdmi d\u016fsledky, co p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed procesy p\u0159esn\u011b \u0159\u00edzen\u00e9 z\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00edch politick\u00fdch a vojensk\u00fdch centr\u00e1l. Nav\u00edc p\u0159itom i s\u00a0notnou d\u00e1vkou ironie dok\u00e1\u017ee v\u017edy odhalit pokryteck\u00e9 fr\u00e1ze pln\u00e9 slov o nezbytnosti obhajovat ty nejvzne\u0161en\u011bj\u0161\u00ed hodnoty ze strany sebest\u0159edn\u00fdch nadutc\u016f hraj\u00edc\u00edch si na elitu, kter\u00e1 v\u0161ak skute\u010dn\u00e9 elit\u011b nesah\u00e1 ani po tkani\u010dky u bot. V\u017edy p\u0159itom jde o ony zn\u00e1m\u00e9 profl\u00e1knut\u00e9 postavi\u010dky \u0159\u00edd\u00edc\u00ed se za v\u0161ech okolnost\u00ed heslem, \u017ee v\u017edy je lep\u0161\u00ed m\u00fdlit se s\u00a0EU a NATO, ne\u017e m\u00edt, nedej B\u016fh, pravdu se Srbskem \u010di Ruskem.<\/p>\n

\u201eJak zn\u00e1mo, v\u00a0minulosti lid\u00e9 nejednou p\u00e1chali ty nejv\u011bt\u0161\u00ed krutosti a ta nejv\u011bt\u0161\u00ed svinstva ve jm\u00e9nu nejvy\u0161\u0161\u00edch hodnot. Proti t\u00e9to z\u00e1ludn\u00e9 l\u00e9\u010dce nen\u00ed bohu\u017eel imunn\u00ed ani vzne\u0161en\u00e9 heslo lidsk\u00fdch pr\u00e1v. Tento koncept rozhodn\u011b nevznikl kv\u016fli tomu, aby j\u00edm byly posv\u011bcov\u00e1ny salvy z\u00a0d\u011bl. Na lidsk\u00e1 pr\u00e1va nem\u00e1 nikdo monopol z\u00a0titulu sv\u00e9 technick\u00e9 p\u0159evahy. Pojem lidsk\u00fdch pr\u00e1v byl vypracov\u00e1n proto, aby zv\u00fdraznil stejnou d\u016fstojnost ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka, aby odd\u011blil slu\u0161nost od krutosti a civilizovan\u00fd p\u0159\u00edstup od p\u0159\u00edstupu barbarsk\u00e9ho. Dnes do\u0161lo k\u00a0tomu, \u017ee nejsiln\u011bj\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e1 vojensk\u00e1 ma\u0161in\u00e9rie se pod heslem lidsk\u00fdch pr\u00e1v jednostrann\u011b postavila za jednu ze stran ve vlekl\u00e9m etnick\u00e9m konfliktu. \u2026\u00a0<\/em><\/p>\n

\u201eKa\u017ed\u00fd ve\u010der vys\u00edl\u00e1 nyn\u00ed francouzsk\u00e1 televize z\u00e1b\u011bry ze srbsk\u00fdch podzemn\u00edch kryt\u016f pro civiln\u00ed obyvatelstvo. Sta\u0159\u00ed lid\u00e9 se v\u00a0nich choul\u00ed do kout\u016f, d\u011bti pl\u00e1\u010d\u00ed v\u00a0n\u00e1ru\u010d\u00edch matek, mu\u017ei tam \u017e\u00e1dn\u00ed nejsou. Kdy\u017e si p\u0159epneme na \u010deskou televizi, vid\u00edme chichotaj\u00edc\u00ed se poslance, kte\u0159\u00ed v\u00a0dob\u011b interpelac\u00ed nas\u00e1vaj\u00ed v\u00edno. Odhlasovali u\u017e v\u0161e, co jim sv\u011bdom\u00ed velelo. Oni ud\u011blali pro zachov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v maximum. Nyn\u00ed p\u0159ece v\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edch vztaz\u00edch nastoup\u00ed slo\u017eit\u00e9 pom\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed, kterou zemi je mo\u017eno vyp\u00e1lit a pusto\u0161it ve jm\u00e9nu lidsk\u00fdch pr\u00e1v. N\u011bkte\u0159\u00ed na\u0161i politici nepot\u0159ebuj\u00ed snad ani dv\u011b deci v\u00edna, aby byli ochotni h\u00e1jit lidsk\u00e1 pr\u00e1va a\u017e po posledn\u00ed kapky srbsk\u00e9 krve.\u201c\u00a0\u00a0<\/em><\/p>\n

Vzpom\u00ednky nakladatele Milana Havl\u00ed\u010dka \u2013 Ruce pry\u010d od Jugosl\u00e1vie!<\/strong><\/h3>\n

P\u0159es t\u0159i des\u00edtky let aktivn\u00ed nakladatelsk\u00e9 \u010dinnosti, v\u00edce ne\u017e t\u0159i stovky vydan\u00fdch publikac\u00ed. K\u00a0\u010desk\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i se d\u00edky jeho buldo\u010d\u00ed v\u016fli dostaly i knihy jako\u00a0Jin\u00fd pohled na Stalina<\/em>\u00a0nebo\u00a0\u010cern\u00e1 kniha kapitalismu,\u00a0<\/em>nesm\u00edrn\u011b hou\u017eevnat\u00fd a pracovit\u00fd chlap, p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd komunista, nikoliv v\u0161ak fanatik vlastn\u00ed pravdy za ka\u017edou cenu a poctiv\u00fd vlastenec, to v\u0161e je Milan Havl\u00ed\u010dek. A\u010dkoliv jej p\u0159ed \u010dasem od mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho pracovn\u00edho nasazen\u00ed zabrzdily zdravotn\u00ed probl\u00e9my, jeho vydavatelsk\u00e9, a nejen vydavatelsk\u00e9, z\u00e1sluhy jsou mimo\u0159\u00e1dn\u00e9.\u00a0 Vzpom\u00ednky tohoto zku\u0161en\u00e9ho a moudr\u00e9ho mu\u017ee na dramatick\u00e9 ud\u00e1losti odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se kolem Jugosl\u00e1vie v\u00a0roce 1999 jsou mimo jin\u00e9 i malou, ale velmi v\u00fdmluvnou vzpom\u00ednkou na loni zesnul\u00e9ho skv\u011bl\u00e9ho \u010desk\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka a spisovatele Karla S\u00fdse.<\/p>\n

\u201eTo bylo v\u00a0dob\u011b, kdy obrann\u00e9 m\u00edrov\u00e9 teroristick\u00e9 uskupen\u00ed humanit\u00e1rn\u011b bombardovalo hlavn\u00ed m\u011bsto bratrsk\u00e9 Jugosl\u00e1vie B\u011blehrad. Na n\u011b\u010dem jsme spolu zrovna d\u011blali (s b\u00e1sn\u00edkem Karlem S\u00fdsem). A jednou tak v\u00a0ty dny bombardov\u00e1n\u00ed za mnou p\u0159i\u0161el, dozv\u011bd\u011bl se toti\u017e zrovna, \u017ee jsme s\u00a0novin\u00e1\u0159em Honzou Hroba\u0159em, novin\u00e1\u0159em a p\u0159\u00edtelem n\u011bkolika jugosl\u00e1vsk\u00fdch a srbsk\u00fdch politik\u016f, \u0161li spolu sami dva na protest bombardov\u00e1n\u00ed p\u0159es Karl\u016fv most na Hrad s\u00a0protestn\u00ed cedul\u00ed \u201eZastavte bombardov\u00e1n\u00ed!\u201c a z\u00a0druh\u00e9 strany \u201eRuce pry\u010d od Jugosl\u00e1vie!\u201c A Karel m\u011b vy\u010detl, \u017ee by b\u00fdval \u0161el s\u00a0n\u00e1mi, kdyby o tom v\u011bd\u011bl, a co \u017ee m\u00e1 d\u011blat, \u017ee s\u00a0t\u00edm bombardov\u00e1n\u00edm nesouhlas\u00ed a \u017ee mu chod\u00ed od spisovatel\u016f a b\u00e1sn\u00edk\u016f protestn\u00ed emaily\u2026 Karlovi to zap\u00e1lilo a b\u011bhem jednoho t\u00fddne napsalo asi 40 b\u00e1sn\u00edk\u016f a spisovatel\u016f sv\u00e9 protiv\u00e1le\u010dn\u00e9 post\u0159ehy a celou bro\u017eurku jsme vydali pod n\u00e1zvem \u201eTer\u010de mezi ter\u010di\u201c, a v\u00a0sobotu 12. \u010dervna 1999, druh\u00fd den po skon\u010den\u00ed bombardov\u00e1n\u00ed \u201erozd\u00e1vali\u201c za symbolickou desetikorunu v\u00a0Lidic\u00edch na pam\u011btn\u00ed celost\u00e1tn\u00ed piet\u011b k\u00a0vyvra\u017ed\u011bn\u00ed Lidic. Tak se vyznali b\u00e1sn\u00edci kolem p\u0159edsedy Unie \u010desk\u00fdch spisovatel\u016f Karla S\u00fdse ze sv\u00e9ho protestu. Nebyl to protest jako koncert Statise Prusalise v\u00a0srbochorvat\u0161tin\u011b uprost\u0159ed bombardov\u00e1n\u00ed na B\u011blehradsk\u00e9m most\u011b, ale protest to byl\u2026.\u201c<\/em><\/p>\n

Dopisy z\u00a0B\u011blehradu<\/strong><\/h3>\n

Na ja\u0159e roku 1999 se v\u00a0souvislosti s\u00a0v\u00e1lkou proti Jugosl\u00e1vii v\u00a0\u010desk\u00e9m tisku objevovala \u0159ada \u010dl\u00e1nk\u016f. Pravicov\u011b orientovan\u00e9 den\u00edky jako Mlad\u00e1 fronta Dnes \u010di Lidov\u00e9 noviny se v\u011bt\u0161inou netajily sv\u00fdm uspokojen\u00edm nad t\u00edm, \u017ee jsme do NATO vstoupili v\u00a0prav\u00fd \u010das a m\u016f\u017eeme se tak pod\u00edlet na prvn\u00ed humanit\u00e1rn\u00ed v\u00e1lce v\u00a0historii. Mnohem v\u00edce realistick\u00fdch zpr\u00e1v a koment\u00e1\u0159\u016f se objevilo v\u00a0Pr\u00e1vu nebo Hal\u00f3 novin\u00e1ch, kde byla agrese proti suver\u00e9nn\u00edmu st\u00e1tu naz\u00fdv\u00e1na sv\u00fdm prav\u00fdm jm\u00e9nem, bez jak\u00fdchkoliv p\u0159\u00edkras a um\u011ble \u0161roubovan\u00fdch souv\u011bt\u00ed.<\/p>\n

Byl to pr\u00e1v\u011b den\u00edk Pr\u00e1vo, kde se objevily i v\u00fd\u0148atky z\u00a0dopis\u016f adresovan\u00fdch \u010desk\u00e9 novin\u00e1\u0159ce Pavle Fr\u00fddlov\u00e9 jej\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u00ed z\u00a0B\u011blehradu. Nepochybn\u011b stoj\u00ed za p\u0159ipomenut\u00ed.<\/p>\n

\u201eB\u011blehrad 13. dubna 1999. Lid\u00e9 tan\u010d\u00ed a zp\u00edvaj\u00ed v\u00a0noci na mostech, ve dne na n\u00e1m\u011bst\u00edch\u2026 B\u011blehrad nikdy nebyl tak \u010dist\u00fd jako v\u00a0t\u011bchto dnech a B\u011blehra\u010fanky nikdy nevypadaly upraven\u011bji\u2026 Lid\u00e9 vynesli p\u0159ed obchody n\u00e1doby s\u00a0kv\u011btinami\u2026 Koluje spousta vtip\u016f, kter\u00fdm v\u011bt\u0161inou mohou rozum\u011bt jen ti, kte\u0159\u00ed tohle pro\u017e\u00edvaj\u00ed.\u201c<\/em><\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u201eB\u011blehrad 25. dubna 1999. Dnes se v\u0161ichni c\u00edt\u00edme l\u00e9pe, pokud se to d\u00e1 tak \u0159\u00edci. \u010cekali jsme, \u017ee budou bombardovat vodovod, a kdy\u017e se to nestalo, je to, jako bychom dostali d\u00e1rek. T\u011b\u0161\u00edme se z\u00a0toho, \u017ee m\u016f\u017eeme spustit pra\u010dku, m\u00fdt n\u00e1dob\u00ed, sprchovat se. Je t\u0159eba se um\u011bt radovat.\u201c<\/em><\/p>\n

Jednou z\u00a0velk\u00fdch l\u017e\u00ed v\u00e1lky proti Jugosl\u00e1vii byla ta, \u017ee vzdu\u0161n\u00e9 \u00fadery se zam\u011b\u0159\u00ed na vojensk\u00e9 c\u00edle. Opak byl p\u0159itom pravdou. Jednozna\u010dn\u011b z\u00e1m\u011brn\u011b a s\u00a0d\u016fkladnou systemati\u010dnost\u00ed se naopak tyto \u00fadery NATO soust\u0159edily pr\u00e1v\u011b na civiln\u00ed c\u00edle. Leteck\u00e9 \u00fadery proti takov\u00fdm objekt\u016fm jako jsou nemocnice, porodnice, \u0161koly, \u00fa\u0159ady, televizn\u00ed a rozhlasov\u00e1 studia, vodovody, rozvodny elekt\u0159iny, plyn\u00e1rny, ale i autobusy \u010di vlaky v\u00fdslovn\u011b zakazuj\u00ed \u017eenevsk\u00e9 konvence a dal\u0161\u00ed normy mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va a v\u017edy tedy p\u0159edstavuj\u00ed p\u0159\u00edmo u\u010debnicov\u00e9 p\u0159\u00edklady zlo\u010din\u016f genocidy a zlo\u010din\u016f proti lidskosti.<\/p>\n

Co bylo skute\u010dn\u011b v\u00a0pozad\u00ed t\u00e9to odporn\u00e9 v\u00e1lky?<\/strong><\/h3>\n

Nebyly to samoz\u0159ejm\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 etnick\u00e9 \u010distky kolos\u00e1ln\u00edch rozm\u011br\u016f, kter\u00e9 m\u011bly ve velk\u00e9m p\u00e1chat srbsk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed s\u00edly na \u00fazem\u00ed Kosova. Jak u\u017e to v\u00a0takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech b\u00fdv\u00e1, \u0161lo nejen o odtr\u017een\u00ed \u00fazem\u00ed a likvidaci zbytkov\u00e9 Jugosl\u00e1vie, ale p\u0159edev\u0161\u00edm o velk\u00fd majetek. Obrovsk\u00fd majetek ve vlastnictv\u00ed st\u00e1tu. Velmi p\u0159esn\u011b to v\u00a0s\u00e9rii text\u016f popsal koncem 90. let Chris Hedges v\u00a0New York Times. S\u00e1m autor se ostatn\u011b p\u0159\u00edmo na m\u00edst\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil o skute\u010dn\u00e9m bohatstv\u00ed Kosova. Bohatstv\u00ed le\u017e\u00edc\u00edm v\u011bt\u0161inou pod zem\u00ed, a to zejm\u00e9na v\u00a0podob\u011b d\u016fln\u00edho komplexu v\u00a0oblasti Stari Trg. Vydatn\u00e9 \u017e\u00edly olova, zinku, kadmia, zlata a st\u0159\u00edbra p\u0159edstavovaly velk\u00e9 l\u00e1kadlo pro zahrani\u010dn\u00ed privatiz\u00e1tory. O tomto \u00fazem\u00ed se i v\u00a0odborn\u00fdch \u010dasopisech hovo\u0159ilo jako o nejbohat\u0161\u00edch dolech na olovo a zinek v\u00a0Evrop\u011b.<\/p>\n

Bohatstv\u00ed oblasti Stari Trg p\u0159itom nebylo \u017e\u00e1dn\u00fdm, p\u0159ed ve\u0159ejnost\u00ed skryt\u00fdm, tajemstv\u00edm. Vz\u00e1cn\u00e9 kovy zde t\u011b\u017eili ji\u017e sta\u0159\u00ed \u0158ekov\u00e9 a \u0158\u00edman\u00e9. Doly p\u0159edstavovaly i nesm\u00edrn\u011b cennou ko\u0159ist v\u00a0dob\u011b nacistick\u00e9 okupace Balk\u00e1nu. Akumul\u00e1tory zde vyr\u00e1b\u011bn\u00e9 u\u017e\u00edvali nacist\u00e9 pro sv\u00e9 ponorky a v\u016fbec v\u0161estrann\u011b vyu\u017e\u00edvaly bohat\u00fdch zdroj\u016f t\u00e9to oblasti pro veden\u00ed sv\u00e9 dobyva\u010dn\u00e9 a vyhlazovac\u00ed v\u00e1lky, kde hlavn\u00edm c\u00edlem jejich genocidn\u00edch pl\u00e1n\u016f byly zejm\u00e9na Slovan\u00e9 a \u017did\u00e9.<\/p>\n

To, co bylo v\u00a0Hedgesov\u011b popisu asi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed vyjad\u0159ovala s\u00a0p\u00e1dnou v\u00fdsti\u017enost\u00ed zejm\u00e9na tato slova –\u00a0ve vlastnictv\u00ed st\u00e1tu<\/em><\/strong>. \u201eNa vybudov\u00e1n\u00ed tohoto d\u016fln\u00edho komplexu do dne\u0161n\u00ed podoby se pod\u00edlely miliony d\u011bln\u00edk\u016f z\u00a0cel\u00e9 b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vie. Bylo to jejich bohatstv\u00ed, kter\u00e9 bylo do rozvoje komplexu investov\u00e1no. Komplex pat\u0159\u00ed nejen t\u011bm, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed v\u00a0Kosovu, ale cel\u00e9 Jugosl\u00e1vii\u2026.<\/em>\u00a0Po cel\u00e9 posledn\u00ed desetilet\u00ed, kdy se p\u0159es d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b v\u00fdchodn\u00edho bloku valil kapitalistick\u00fd trh, se Jugosl\u00e1vie sna\u017eila odol\u00e1vat privatizaci sv\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch a p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f. A to se neodpou\u0161t\u00ed. Aby zlomily tento odpor, sehr\u00e1ly z\u00e1padn\u00ed kapitalistick\u00e9 zem\u011b hlavn\u00ed roli v\u00a0rozbit\u00ed Jugosl\u00e1vie.<\/em><\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Obrovsk\u00fd komplex dol\u016f, rafin\u00e9ri\u00ed, energie a dopravy v\u00a0Kosovu m\u016f\u017ee b\u00fdt nepopirateln\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edm kusem bohatstv\u00ed, kter\u00e9 je\u0161t\u011b nemaj\u00ed globalist\u00e9 v\u00a0moci. Pr\u016fmysl, p\u0159\u00edrodn\u00ed zdroje a doprava v\u0161ech zem\u00ed v\u00fdchodn\u00edho bloku a odd\u011blen\u00fdch republik b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vie se nyn\u00ed rychle privatizuj\u00ed. Nikdo v\u00a0tomto regionu nem\u00e1 dostate\u010dn\u00fd majetek nebo spojen\u00ed s\u00a0finan\u010dn\u00edm kapit\u00e1lem takov\u00e9, aby mohl koupit kontroln\u00ed bal\u00edky akci\u00ed\u00a0t\u011bchto obrovsk\u00fdch podnik\u016f ve vlastnictv\u00ed st\u00e1tu. Tyto podniky proto polykaj\u00ed v\u00fdhradn\u011b v\u00fdznamn\u00e9 z\u00e1padn\u00ed korporace<\/strong>. \u2026\u00a0 I kdy\u017e nucena privatizovat, aby p\u0159e\u017eila na dne\u0161n\u00edm glob\u00e1ln\u00edm trhu, sna\u017eila se Jugosl\u00e1vie tento proces \u0159\u00eddit a navrhnout balk\u00e1nsk\u00fd region\u00e1ln\u00ed postup. A to je dal\u0161\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 se neodpou\u0161t\u00ed.<\/em><\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u00a0Pokrokov\u00e9 hnut\u00ed ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a v\u00a0cel\u00e9 z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b mus\u00ed st\u00e1t v\u00a0\u010dele p\u0159i objas\u0148ov\u00e1n\u00ed toho, \u017ee miliardy dolar\u016f vynalo\u017een\u00e9 na okupaci tohoto regionu USA \u2013 NATO neslou\u017e\u00ed z\u00e1jm\u016fm \u017e\u00e1dn\u00e9ho z\u00a0balk\u00e1nsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Neslou\u017e\u00ed ani z\u00e1jm\u016fm prost\u00fdch lid\u00ed ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech nebo v\u00a0Evrop\u011b.\u201c<\/em><\/p>\n

Nezpochybniteln\u00e1 v\u00e1ha slova b\u00e1sn\u00edka<\/strong><\/h3>\n

Ji\u0159\u00ed \u017d\u00e1\u010dek pat\u0159\u00ed u\u017e dlouh\u00e1 desetilet\u00ed k\u00a0nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm autor\u016fm knih pro d\u011bti. P\u0159edev\u0161\u00edm ale pat\u0159\u00ed k\u00a0na\u0161im nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm b\u00e1sn\u00edk\u016fm sv\u00e9 generace. Stejn\u011b dob\u0159e jako pro d\u011bti v\u0161ak dok\u00e1\u017ee ps\u00e1t i o t\u011bch nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edch t\u00e9matech jako jsou nap\u0159\u00edklad posledn\u00ed v\u011bci \u010dlov\u011bka, arogance politick\u00fdch papal\u00e1\u0161\u016f, zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed moci i o n\u00e1sil\u00ed v\u00a0\u010dlov\u011bku a ve spole\u010dnosti \u010di dokonce o hr\u016fz\u00e1ch v\u00e1lky. Slovo skute\u010dn\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka, kter\u00fd je hoden sv\u00e9ho jm\u00e9na, m\u00e1 v\u017edy jednu z\u00e1sadn\u00ed p\u0159ednost \u2013 v\u017edy m\u00ed\u0159\u00ed do \u010dern\u00e9ho a nepot\u0159ebuje p\u0159itom k\u00a0p\u00e1dn\u00e9mu vyj\u00e1d\u0159en\u00ed a precizn\u00edmu popisu v\u011bc\u00ed a jev\u016f ani velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed slov. Ji\u0159\u00ed \u017d\u00e1\u010dek v\u00a0roce 1999 pat\u0159il k\u00a0t\u011bm spisovatel\u016fm, b\u00e1sn\u00edk\u016fm a v\u016fbec \u010desk\u00fdm intelektu\u00e1l\u016fm, kte\u0159\u00ed v\u00a0pravou chv\u00edli nev\u00e1hali jednozna\u010dn\u011b vyj\u00e1d\u0159it sv\u016fj postoj k\u00a0hrub\u00e9 s\u00edle, bomb\u00e1m m\u00ed\u0159\u00edc\u00edm z\u00a0nebe na hlavy civilist\u016f a poru\u0161ov\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va. Jeliko\u017e jeho slova nepot\u0159ebuj\u00ed jak\u00fdkoliv dal\u0161\u00ed koment\u00e1\u0159 ani sebemen\u0161\u00ed dodatek, z\u00e1m\u011brn\u011b jsem je proto za\u0159adil a\u017e na samotn\u00fd konec tohoto, laskav\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 promine, pon\u011bkud rozs\u00e1hl\u00e9ho textu\u2026<\/p>\n

Ji\u0159\u00ed \u017d\u00e1\u010dek<\/em><\/strong><\/p>\n

Balk\u00e1nsk\u00fd v\u00edtr<\/em><\/strong><\/p>\n

P\u00e1nov\u00e9 s\u00a0diplomatick\u00fdm pasem<\/em><\/p>\n

a s\u00a0du\u0161\u00ed ko\u0148sk\u00fdch handl\u00ed\u0159\u016f,<\/em><\/p>\n

a\u017e zase budete bl\u00e1bolit<\/em><\/p>\n

na t\u00e9 \u010di on\u00e9 m\u00edrov\u00e9 konferenci<\/em><\/p>\n

sv\u00e9 dob\u0159e honorovan\u00e9 blafy<\/em><\/p>\n

o tom, jak jste bombardov\u00e1n\u00edm<\/em><\/p>\n

nemocnic, \u0161kol a obydlen\u00fdch \u010dtvrt\u00ed<\/em><\/p>\n

uh\u00e1jili demokracii a zajistili m\u00edr,<\/em><\/p>\n

nezapome\u0148te se zabarik\u00e1dovat<\/em><\/p>\n

p\u0159ed svobodn\u00fdm, nepoko\u0159iteln\u00fdm v\u011btrem,<\/em><\/p>\n

kter\u00fd v\u00e1mi pohrd\u00e1,<\/em><\/p>\n

kter\u00fd se v\u00e1s \u0161t\u00edt\u00ed,<\/em><\/p>\n

kter\u00fd v\u00e1m naprosto nediplomaticky<\/em><\/p>\n

plivne do tv\u00e1\u0159e.<\/em><\/p>\n

(1999)<\/em><\/p>\n

Bc. Miroslav Po\u0159\u00edzek<\/strong><\/a><\/p>\n

\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jugosl\u00e1vie po konci studen\u00e9 v\u00e1lky mocn\u00fdm tohoto sv\u011bta p\u0159ek\u00e1\u017eela, podobn\u011b jako Sov\u011btsk\u00fd svaz nebo rovn\u011b\u017e…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":76335,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[2000,8903,398,140,1503,39],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/76334"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=76334"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/76334\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":76336,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/76334\/revisions\/76336"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/76335"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=76334"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=76334"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=76334"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}