{"id":7477,"date":"2022-01-11T16:47:05","date_gmt":"2022-01-11T15:47:05","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=7477"},"modified":"2022-01-11T16:47:05","modified_gmt":"2022-01-11T15:47:05","slug":"dekrety-demokraticke-hodnoty-a-narodni-zajmy","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/01\/11\/dekrety-demokraticke-hodnoty-a-narodni-zajmy\/","title":{"rendered":"DEKRETY, DEMOKRATICK\u00c9 HODNOTY A N\u00c1RODN\u00cd Z\u00c1JMY"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

O dekretech prezidenta republiky bylo ji\u017e dost naps\u00e1no, ale m\u00e1lo p\u0159e\u010dteno a\u00a0pozn\u00e1no. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se staly dekrety op\u011bt p\u0159edm\u011btem aktu\u00e1ln\u00edch politick\u00fdch diskus\u00ed. O\u00a0rozruch kolem t\u00e9to problematiky se zaslou\u017eily zahrani\u010dn\u00ed subjekty, kter\u00e9 cht\u011bj\u00ed p\u0159epsat historii druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. \u010casto spojuj\u00ed sv\u00e9 v\u00fdroky s\u00a0\u00favahami, \u017ee bylo osudnou chybou rozhodnut\u00ed po\u00a0prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, jeho\u017e d\u016fsledkem vzniklo i\u00a0\u010ceskoslovensko. Nejde tedy jen o\u00a0Postupimskou konferenci, dohody a\u00a0smlouvy po\u00a0t\u00e9to v\u00e1lce, ale i\u00a0o\u00a0smlouvu Versailleskou, Saint-Germainskou a\u00a0Trianonskou. Uzav\u0159en\u00e9 smlouvy a\u00a0dohody se zpochyb\u0148uj\u00ed a\u00a0spol\u00e9h\u00e1 se na ztr\u00e1tu historick\u00e9 pam\u011bti, tak jak to ukazuj\u00ed n\u011bkter\u00e9 v\u00fdroky politik\u016f z\u00a0Bavorska, Rakouska i\u00a0Ma\u010farska, kter\u00e9 tak mezin\u00e1rodn\u00ed vztahy destabilizuj\u00ed. Z\u0159ejm\u011b i\u00a0proto je ned\u00e1vno dr. Bedn\u00e1\u0159 p\u0159irovnal ve sv\u00e9m vystoupen\u00ed v\u00a0Berl\u00edn\u011b, kter\u00e9 vyvolalo i\u00a0mezin\u00e1rodn\u00ed pozornost, k\u00a0\u201cose zla\u201d.<\/p>\n

N\u011bkter\u00e9 z\u00a0t\u011bchto st\u00e1t\u016f vynakl\u00e1daj\u00ed ze sv\u00fdch rozpo\u010dt\u016f i\u00a0nemal\u00e9 prost\u0159edky, aby v\u016f\u010di \u010cesk\u00e9 republice i\u00a0uvnit\u0159 \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti prosadily sv\u00e9 politick\u00e9 z\u00e1jmy. Za finan\u010dn\u00edho p\u0159isp\u011bn\u00ed bavorsk\u00e9 vl\u00e1dy vy\u0161el ned\u00e1vno prvn\u00ed d\u00edl zat\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 tis\u00edcistr\u00e1nkov\u00e9 dvojjazy\u010dn\u00e9 n\u011bmecko-\u010desk\u00e9 publikace nazvan\u00e9\u00a0Odsun, die Vertreibung der Sudetendeutschen, vyhn\u00e1n\u00ed sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f<\/em>, vydan\u00fd Sudeton\u011bmeck\u00fdm archivem. Tato rozs\u00e1hl\u00e1 a\u00a0skv\u011ble vypraven\u00e1 publikace zat\u00edm zahrnuje obdob\u00ed od roku 1848 (n\u011bkde zasahuje je\u0161t\u011b hloub\u011bji do historie) a\u00a0kon\u010d\u00ed v\u00a0roce 1939. V\u00a0podtitulu knihy se mluv\u00ed o\u00a0etnick\u00e9 \u010distce v\u00a0letech 1945 a\u017e 1946 a\u00a0v\u00a0\u00favodu o\u00a0tom, \u017ee kniha navazuje na v\u00fdstavu, kter\u00e1 byla uspo\u0159\u00e1d\u00e1na nejd\u0159\u00edve v\u00a0Mnichov\u011b v\u00a0roce 1995, pozd\u011bji na jin\u00fdch m\u00edstech a\u00a0tak\u00e9 v\u00a0Evropsk\u00e9m parlamentu ve \u0160trasburku. Tato soustavn\u00e1 a\u00a0zkresluj\u00edc\u00ed propaganda tak ovliv\u0148uje i\u00a0poslance Evropsk\u00e9ho parlamentu a\u00a0zpracov\u00e1v\u00e1 ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice. N\u011bkolik let v\u00a0Evropsk\u00e9m parlamentu prosazovan\u00e9 rezoluce ohledn\u011b dekret\u016f prezidenta republiky nam\u00ed\u0159en\u00e9 proti \u010cesk\u00e9 republice ukazuj\u00ed, \u017ee tyto vynalo\u017een\u00e9 n\u00e1klady na dezinformace p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed u\u017eitek. Je t\u0159eba si zodpov\u011bd\u011bt ot\u00e1zku, jak \u010desk\u00fd st\u00e1t a\u00a0zejm\u00e9na jeho vl\u00e1da \u010del\u00ed t\u011bmto soustavn\u00fdm \u00fatok\u016fm a\u00a0h\u00e1j\u00ed \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed z\u00e1jmy. Nikdo jin\u00fd to za n\u011b neud\u011bl\u00e1.<\/p>\n

Skupina \u010desky mluv\u00edc\u00edch a\u00a0p\u00ed\u0161\u00edc\u00edch publicist\u016f od po\u010d\u00e1tku 90.\u00a0let se sna\u017e\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dit \u010desk\u00fd n\u00e1rod a\u00a0zejm\u00e9na mladou generaci, \u017ee jsou n\u00e1rodem zlo\u010dinc\u016f, a\u00a0\u010desk\u00e9mu n\u00e1rodu jsou vyt\u00fdk\u00e1ny akty v\u00e1lky po\u00a0boku spojenc\u016f. P\u0159\u00edkladem maj\u00ed b\u00fdt dekrety prezidenta republiky, jejich\u017e obsah se zpravidla nezn\u00e1, proto je \u00fa\u010delov\u011b zkreslov\u00e1n. Tito publicist\u00e9, z\u00a0nich\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed byli ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdmi politiky, p\u016fsob\u00ed nejen v\u00a0t\u00e9 \u010d\u00e1sti tisku, kter\u00e1 je v\u00a0rukou n\u011bmeck\u00fdch subjekt\u016f, ale zna\u010dn\u011b, n\u011bkdy i\u00a0dominantn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed zam\u011b\u0159en\u00ed ve\u0159ejnopr\u00e1vn\u00edch m\u00e9di\u00ed. Cht\u011bj\u00ed rozlo\u017eit \u010deskou n\u00e1rodn\u00ed identitu, diskreditovat v\u011bdom\u00ed hrdosti na stalet\u00ed trvaj\u00edc\u00ed \u010deskou st\u00e1tnost a\u00a0demokratick\u00e9 tradice vyj\u00e1d\u0159en\u00e9 v\u00a0I. republice prezidenty Masarykem a\u00a0Bene\u0161em. Tato kontinuita \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti pokra\u010duj\u00edc\u00ed vznikem \u010ceskoslovenska a\u00a0nyn\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky je rovn\u011b\u017e napad\u00e1na. Na dekrety prezidenta republiky se soust\u0159e\u010fuj\u00ed \u00fatoky z\u00a0d\u016fvod\u016f ideov\u011b politick\u00fdch i\u00a0s\u00a0ohledem na po\u017eadavky majetkov\u00fdch restituc\u00ed. Z\u00a0ideov\u011b politick\u00fdch d\u016fvod\u016f proto, \u017ee p\u0159edstavuj\u00ed kontinuitu s\u00a0demokratick\u00fdmi hodnotami I. republiky a\u00a0obsahuj\u00ed normy, je\u017e upravovaly postaven\u00ed \u010ceskoslovenska jako \u00fa\u010dastn\u00edka protinacistick\u00e9 koalice v\u00a0dob\u011b v\u00e1lky a\u00a0v\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed. V\u00a0t\u011bchto pr\u00e1vn\u00edch norm\u00e1ch byla obsa\u017eena obdobn\u00e1 opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 uplat\u0148ovaly i\u00a0ostatn\u00ed st\u00e1ty protinacistick\u00e9 koalice proti pora\u017een\u00e9mu nep\u0159\u00edteli, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm ve jm\u00e9nu ideologie nad\u010dlov\u011bka, pansk\u00e9 rasy a\u00a0pop\u0159en\u00ed v\u0161ech princip\u016f demokracie a\u00a0rovnosti lid\u00ed zp\u016fsobil tak hrozn\u00e9 zlo\u010diny. Spojenci na n\u011b reagovali takov\u00fdmi opat\u0159en\u00edmi, aby byly zlo\u010diny potrest\u00e1ny a\u00a0nemohly se znovu opakovat a\u00a0demokratick\u00e9 hodnoty byly chr\u00e1n\u011bny.<\/p>\n

Dekrety prezidenta republiky byly tedy sou\u010d\u00e1st\u00ed legitimn\u00edch protinacistick\u00fdch norem demokratick\u00e9ho sv\u011bta a\u00a0z\u016fst\u00e1vaj\u00ed jimi dosud.<\/p>\n

Druh\u00fd d\u016fvod spo\u010d\u00edv\u00e1 ve snaze z\u00edskat zp\u011bt majetek, kter\u00fd byl konfiskov\u00e1n z\u00a0d\u016fvodu opat\u0159en\u00ed, je\u017e souvisela s\u00a0reparacemi uvalen\u00fdmi na v\u0161echny n\u011bmeck\u00e9 subjekty po\u00a0v\u00e1lce nejen v\u00a0\u010ceskoslovensku, ale i\u00a0ve v\u0161ech spojeneck\u00fdch st\u00e1tech protin\u011bmeck\u00e9, protinacistick\u00e9 a\u00a0protijaponsk\u00e9 koalice. \u010cesk\u00e1 republika by se tak m\u011bla st\u00e1t prvn\u00edm st\u00e1tem, kter\u00fd by tato opat\u0159en\u00ed zvr\u00e1til.<\/p>\n

K tomu c\u00edli vypracoval na objedn\u00e1vku bavorsk\u00e9 vl\u00e1dy v\u00a0roce 1991 rakousk\u00fd profesor Felix Ermacora, b\u00fdval\u00fd \u010dlen Evropsk\u00e9 komise pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va, v\u00a0souvislosti s\u00a0\u010deskoslovensko-n\u011bmeckou smlouvou cca dv\u011bst\u011bpatn\u00e1ctistr\u00e1nkovou expert\u00edzu, jej\u00edm\u017e obsahem je podrobn\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159, jak\u00e1 opat\u0159en\u00ed je t\u0159eba u\u010dinit, aby byl tento majetek z\u00edsk\u00e1n a\u00a0aby byl na \u010deskoslovenskou vl\u00e1du \u010din\u011bn efektivn\u00ed n\u00e1tlak. Anal\u00fdzu t\u011bchto jeho doporu\u010den\u00ed a\u00a0expertiz dal\u0161\u00edch autor\u016f jsme v\u00a0roce 1998 uve\u0159ejnili ve stati \u201cO\u00a0n\u011bkter\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch majetkov\u00fdch n\u00e1rok\u016f v\u00a0\u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztaz\u00edch\u201d. Pro obranu \u010desk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch z\u00e1jm\u016f v\u0161ak nebyla tato anal\u00fdza vyu\u017eita.<\/p>\n

Na Ermacorovo dobrozd\u00e1n\u00ed navazovaly v\u00a0lednu 1992 vypracovan\u00e9 a\u00a0uve\u0159ejn\u011bn\u00e9 po\u017eadavky Landsmannschaftu na od\u0161kodn\u011bn\u00ed, zpracovan\u00e9 tehdy pod veden\u00edm poslanc\u016f Wittmana a\u00a0Neubauera, kte\u0159\u00ed prohla\u0161ovali, \u017ee gesto V\u00e1clava Havla je nedosta\u010duj\u00edc\u00ed a\u00a0je t\u0159eba dos\u00e1hnout, jak uv\u00e1d\u011bli, \u201cnavr\u00e1cen\u00ed uloupen\u00e9ho majetku a\u00a0z\u00a0toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed n\u00e1roky na od\u0161kodn\u011bn\u00ed\u201d. Vst\u0159\u00edcn\u00e9 kroky n\u011bkter\u00fdch \u010desk\u00fdch politik\u016f vedly sp\u00ed\u0161e ke stup\u0148ov\u00e1n\u00ed t\u011bchto n\u00e1rok\u016f, nebo\u0165 byly pochopeny jako slabost \u010deskoslovensk\u00e9 a\u00a0\u010desk\u00e9 vl\u00e1dy.<\/p>\n

Ermacora doporu\u010doval mj.\u00a0ozna\u010dit jedn\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f za genocidu v\u016f\u010di n\u00e1rodn\u00ed skupin\u011b sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f a\u00a0konfiska\u010dn\u00ed opat\u0159en\u00ed ozna\u010dit za akt trval\u00e9ho bezpr\u00e1v\u00ed, kter\u00e9 bude napraveno teprve tehdy, a\u017e bude tento majetek vr\u00e1cen. Uznat toto \u00fadajn\u00e9 bezpr\u00e1v\u00ed \u010deskou stranou m\u011blo otev\u0159\u00edt prostor k\u00a0jeho \u201cn\u00e1prav\u011b\u201d majetkov\u00fdmi restitucemi. Takov\u00e9 pojet\u00ed m\u00e1 v\u00fdznam i\u00a0pro sou\u010dasnou diskusi a\u00a0\u00favahy o\u00a0p\u0159\u00edpadn\u00e9m zru\u0161en\u00ed \u010di\u00a0distancov\u00e1n\u00ed se od dekret\u016f prezidenta republiky ex nunc, nebo\u0165 by to vytvo\u0159ilo z\u00e1klad pro restitu\u010dn\u00ed argumenty navazuj\u00edc\u00ed na tuto jinak absurdn\u00ed teorii.Co tedy byly dekrety prezidenta republiky, kdy a\u00a0pro\u010d byly vyd\u00e1v\u00e1ny?<\/p>\n

D\u016fvody vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed dekret\u016f<\/strong><\/p>\n

\u010ceskoslovensk\u00fd zahrani\u010dn\u00ed odboj na Z\u00e1pad\u011b se od po\u010d\u00e1tku v\u00e1lky postavil po\u00a0bok spojenc\u016f a\u00a0vytvo\u0159il vojensk\u00e9 jednotky, kter\u00e9 se \u00fa\u010dastnily ozbrojen\u00e9ho odporu proti n\u011bmeck\u00e9mu agresorovi. Zahrani\u010dn\u011bpolitick\u00e1 reprezentace \u010ceskoslovenska postupn\u011b z\u00edsk\u00e1vala mezin\u00e1rodn\u011bpr\u00e1vn\u00ed uzn\u00e1n\u00ed. Teprve kdy\u017e bylo dosa\u017eeno ze strany britsk\u00e9 vl\u00e1dy uzn\u00e1n\u00ed tohoto odboje v\u00a0\u010dervenci 1940 a\u00a0uzn\u00e1n\u00ed dr. Bene\u0161e jako hlavy tohoto zahrani\u010dn\u00edho odboje, za\u010dal vyd\u00e1vat dekrety, kter\u00e9 byly spolupodepisov\u00e1ny \u010dleny vl\u00e1dy v\u00a0\u010dele s\u00a0jej\u00edm p\u0159edsedou, kter\u00fdm byl Msgr. Jan \u0160r\u00e1mek. Prezident Bene\u0161 21.\u00a07.\u00a01940 dekretem \u010d.\u00a01 z\u0159\u00eddil St\u00e1tn\u00ed radu. Msgr. \u0160r\u00e1mek jako p\u0159edseda vl\u00e1dy jm\u00e9nem vl\u00e1dy podepisoval i\u00a0dal\u0161\u00ed dekrety prezidenta republiky. Po\u00a0jmenov\u00e1n\u00ed britsk\u00e9ho vyslance 18.\u00a07.\u00a01941 postupn\u011b uznaly dr. Bene\u0161e jako prezidenta \u010ceskoslovenska i\u00a0dal\u0161\u00ed velmoci a\u00a0jin\u00e9 st\u00e1ty. Jako mezin\u00e1rodn\u011b uznan\u00e1 \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da a\u00a0dr. Bene\u0161 jako mezin\u00e1rodn\u011b uznan\u00fd prezident republiky uskute\u010d\u0148ovali \u0159\u00edzen\u00ed st\u00e1tn\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed t\u011bmi pr\u00e1vn\u00edmi prost\u0159edky, kter\u00e9 v\u00a0dob\u011b \u00fastavn\u00ed nouze, v\u00a0n\u00ed\u017e \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t a\u00a0jeho org\u00e1ny p\u016fsobily, mohli m\u00edt k\u00a0dispozici. Po\u00a0celou dobu vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed dekret\u00e1ln\u00ed normotvorby \u00fazce souvisely tyto akty s\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edm postaven\u00edm \u010ceskoslovenska jako \u010dlena protinacistick\u00e9 koalice. V\u00e1le\u010dn\u00e1 i\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e1 opat\u0159en\u00ed byla uskute\u010d\u0148ov\u00e1na i\u00a0po\u00a0konzultaci s\u00a0ostatn\u00edmi st\u00e1ty t\u00e9to koalice. Nov\u011b vytv\u00e1\u0159en\u00e9 normy mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va tyto hodnoty vyjad\u0159ovaly a\u00a0s\u00a0ohledem na protinacistick\u00fd postoj \u010ceskoslovenska z\u00edsk\u00e1valo \u010ceskoslovensko mezin\u00e1rodn\u00ed uzn\u00e1n\u00ed. Za ur\u010dit\u00fd ne\u00fasp\u011bch zahrani\u010dn\u00ed politiky vl\u00e1dy prezidenta Bene\u0161e a\u00a0Msgr. \u0160r\u00e1mka p\u0159edstavitel\u00e9 zahrani\u010dn\u00edho odboje pova\u017eovali, \u017ee se jim nepoda\u0159ilo z\u00edskat uzn\u00e1n\u00ed ze strany Vatik\u00e1nu, kter\u00fd i\u00a0nad\u00e1le dal p\u0159ednost udr\u017eovat diplomatick\u00e9 styky s\u00a0vl\u00e1dou Msgr. Tisa na Slovensku.<\/p>\n

\u00dastavn\u00ed dekret \u010d.\u00a02 z\u00a015.\u00a010.\u00a01940 o\u00a0prozat\u00edmn\u00edm v\u00fdkonu moci z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9 stanovil, \u017ee dokud nebude mo\u017eno prov\u00e1d\u011bt ustanoven\u00ed \u00dastavn\u00ed listiny z\u00a0roku 1920 o\u00a0moci z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9 (tj.\u00a0dokud nebude mo\u017eno, aby p\u016fsobilo N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed), bude moc z\u00e1konod\u00e1rnou vykon\u00e1vat za souhlasu vl\u00e1dy prezident formou dekret\u016f prezidenta republiky, a\u00a0to v\u017edy k\u00a0n\u00e1vrhu vl\u00e1dy. Dekrety musel spolupodpisovat p\u0159edseda vl\u00e1dy, p\u0159\u00edpadn\u011b \u010dlenov\u00e9 vl\u00e1dy pov\u011b\u0159en\u00ed v\u00fdkonem \u010dinnost\u00ed, je\u017e dekrety upravovaly.<\/p>\n

Vedle prezidenta republiky a\u00a0vl\u00e1dy republiky se na dekretech pod\u00edlela St\u00e1tn\u00ed rada, kter\u00e1 reprezentovala r\u016fzn\u00e9 politick\u00e9 skupiny zahrani\u010dn\u00edho odboje, a\u00a0odbornou str\u00e1nku zabezpe\u010dovala Pr\u00e1vn\u00ed rada, v\u00a0n\u00ed\u017e v\u00fdznamn\u011b p\u016fsobili i\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci n\u011bmeck\u00e9 men\u0161iny. Z\u00a0hlediska n\u00e1rodnostn\u00edho se tak na tvorb\u011b dekret\u016f pod\u00edleli \u010ce\u0161i, Slov\u00e1ci, N\u011bmci, \u017did\u00e9 i\u00a0Rus\u00edni.<\/p>\n

V zahrani\u010d\u00ed a\u017e do b\u0159ezna 1945 bylo vyd\u00e1no 44 dekret\u016f. Velk\u00e1 jejich \u010d\u00e1st se t\u00fdkala veden\u00ed v\u00e1lky \u2013 poln\u00edch soud\u016f a\u00a0postaven\u00ed voj\u00e1k\u016f, v\u010detn\u011b \u017een, v\u00a0zahrani\u010dn\u00edm vojsku, d\u00e1le st\u00e1tn\u00edch rozpo\u010dt\u016f, ale i\u00a0dokon\u010den\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho studia \u010deskoslovensk\u00fdch student\u016f ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii nebo pr\u00e1vn\u00edho postaven\u00ed organizace spojeneck\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed pomoci \u010ceskoslovenska \u2013 tzv.\u00a0UNRA. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm dekretem t\u00e9 doby byl nepochybn\u011b \u00fastavn\u00ed dekret \u010d.\u00a011 z\u00a03.\u00a08.\u00a01944 o\u00a0obnoven\u00ed pr\u00e1vn\u00edho po\u0159\u00e1dku. Stanovil, \u017ee jen to je pr\u00e1vem, co poch\u00e1zelo ze svobodn\u00e9 v\u016fle \u010deskoslovensk\u00e9ho lidu. Pr\u00e1vem tedy z\u016fstaly \u010deskoslovensk\u00e9 p\u0159edpisy vydan\u00e9 do 29.\u00a09.\u00a01948 a\u00a0p\u0159edpisy zahrani\u010dn\u00edho odboje, pokud ji\u017e nebyly zru\u0161eny nebo nebyly vyd\u00e1ny na dobu krat\u0161\u00ed. O\u00a0dal\u0161\u00ed platnosti dekret\u016f m\u011blo rozhodnout pozd\u011bji v\u00a0ur\u010den\u00e9 lh\u016ft\u011b N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. P\u0159edpisy vydan\u00e9 na okupovan\u00e9m \u00fazem\u00ed mohly z\u016fstat na p\u0159echodnou dobu pou\u017eiteln\u00e9, pokud se nep\u0159\u00ed\u010dily demokratick\u00fdm z\u00e1sad\u00e1m \u010deskoslovensk\u00e9 \u00fastavy, ale s\u00a0v\u00fdjimkou trestn\u00edch a\u00a0n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch p\u0159edpis\u016f.Spr\u00e1vn\u00ed a\u00a0soudn\u00ed rozhodnut\u00ed, tedy individu\u00e1ln\u00ed akty, z\u00a0doby nesvobody, z\u016fstaly v\u00a0z\u00e1sad\u011b v\u00a0platnosti s\u00a0ohledem na princip pr\u00e1vn\u00ed jistoty. Takov\u00e9 individu\u00e1ln\u00ed akty mohly b\u00fdt zru\u0161eny jen na n\u00e1vrh stran, pokud byly vyd\u00e1ny podle p\u0159edpis\u016f odporuj\u00edc\u00edch princip\u016fm \u010deskoslovensk\u00e9 \u00fastavy (nap\u0159.\u00a0rozvody z\u00a0d\u016fvodu rasov\u00e9ho p\u016fvodu) nebo i\u00a0z\u00a0jin\u00fdch d\u016fvod\u016f. Takov\u00fd n\u00e1vrh v\u0161ak musely strany u\u010dinit do dvou let.<\/p>\n

Forma dekret\u016f byla v\u00a0t\u00e9 dob\u011b u\u017e\u00edv\u00e1na i\u00a0jin\u00fdmi st\u00e1ty protinacistick\u00e9 koalice, zejm\u00e9na pokud m\u011bly jejich vl\u00e1dy s\u00eddlo v\u00a0Lond\u00fdn\u011b. N\u011bmeck\u00fd \u010dlen Pr\u00e1vn\u00ed rady Dr. Schwelb si v\u00a0lednu 1945, kdy\u017e obs\u00e1hle komentoval zm\u00edn\u011bn\u00fd dekret o\u00a0obnoven\u00ed pr\u00e1vn\u00edho po\u0159\u00e1dku, v\u0161\u00edmal i\u00a0judikatury britsk\u00fdch soud\u016f uzn\u00e1vaj\u00edc\u00ed dekrety nizozemsk\u00e9 kr\u00e1lovny, kter\u00e1 je rovn\u011b\u017e vyd\u00e1vala z\u00a0d\u016fvodu \u00fastavn\u00ed nouze.<\/p>\n

K dekret\u016fm, kter\u00e9 m\u011bly p\u0159ipravit ji\u017e norm\u00e1ln\u00ed \u00fastavn\u00ed pom\u011bry, pat\u0159ily p\u0159edev\u0161\u00edm dekrety upravuj\u00edc\u00ed ustanoven\u00ed a\u00a0\u010dinnost Prozat\u00edmn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a\u00a0dal\u0161\u00edch org\u00e1n\u016f moci. Pat\u0159il k\u00a0nim \u00fastavn\u00ed dekret z\u00a04.\u00a012.\u00a01944 a\u00a0\u00fastavn\u00ed dekret z\u00a025.\u00a02.\u00a01945.\u00a0\u010ceskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da ve sv\u00fdch aktech reagovala i\u00a0na skute\u010dnost, \u017ee sudeton\u011bmeck\u00e9 ozbrojen\u00e9 jednotky Freikorpsu ji\u017e p\u0159ed Mnichovem, od z\u00e1\u0159\u00ed 1938, z\u00a0n\u011bmeck\u00e9ho \u00fazem\u00ed \u00fato\u010dily na \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t, na \u010cechy, \u017didy a\u00a0demokratick\u00e9 N\u011bmce, zab\u00edjely je, terorizovaly a\u00a0uskute\u010d\u0148ovaly dal\u0161\u00ed akce, kter\u00e9 byly charakterizov\u00e1ny jako otev\u0159en\u00e9 akce vzpoury a\u00a0v\u00e1lky.<\/p>\n

Druh\u00e9 obdob\u00ed dekret\u00e1ln\u00ed normotvorby zapo\u010dalo na \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovenska v\u00a0dubnu 1945 a\u00a0trvalo do 27.\u00a010.\u00a01945. V\u00a0jeho pr\u016fb\u011bhu bylo vyd\u00e1no p\u0159es sto dal\u0161\u00edch dekret\u016f. Tyto dekrety ji\u017e byly vyd\u00e1v\u00e1ny za zm\u011bn\u011bn\u00e9 st\u00e1topr\u00e1vn\u00ed a\u00a0vnitropolitick\u00e9 situace. Pokud m\u011bly platit i\u00a0na \u00fazem\u00ed Slovenska, musely b\u00fdt vyd\u00e1ny se souhlasem Slovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady. D\u00e1le se sn\u00ed\u017eil vliv prezidenta republiky na obsah dekret\u016f. Byla rovn\u011b\u017e zru\u0161ena St\u00e1tn\u00ed rada i\u00a0Pr\u00e1vn\u00ed rada. Mnoh\u00e9 dekrety vyd\u00e1van\u00e9 na dom\u00e1c\u00edm \u00fazem\u00ed byly p\u0159ipravov\u00e1ny ji\u017e v\u00a0Lond\u00fdn\u011b. Dekrety reagovaly na p\u0159ipravovan\u00e1 a\u00a0p\u0159ijat\u00e1 rozhodnut\u00ed spojenc\u016f a\u00a0upravovaly p\u0159edev\u0161\u00edm pov\u00e1le\u010dn\u00e9 pom\u011bry ve v\u0161ech oblastech \u017eivota st\u00e1tu. Tak byl 19.\u00a06.\u00a01945 znovu vyd\u00e1n dekret o\u00a0potrest\u00e1n\u00ed nacistick\u00fdch zlo\u010dinc\u016f a\u00a0zr\u00e1dc\u016f a\u00a0jejich pomaha\u010d\u016f, kter\u00fd nahradil obdobn\u00fd dekret z\u00a01.\u00a02.\u00a01945. V\u00a0\u010dervenci 1945 byl vyd\u00e1n dekret o\u00a0p\u0159\u00edsn\u00e9m trest\u00e1n\u00ed drancov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Konfiska\u010dn\u00ed opat\u0159en\u00ed<\/strong><\/p>\n

Z dekret\u016f, kter\u00e9 jsou p\u0159edm\u011btem \u00fatok\u016f v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b, se zm\u00edn\u00edm o\u00a0n\u011bkolika, kter\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed majetku. P\u0159edev\u0161\u00edm jde o\u00a0dekret prezidenta republiky o\u00a0neplatnosti n\u011bkter\u00fdch majetkopr\u00e1vn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed z\u00a0doby nesvobody a\u00a0o\u00a0n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1v\u011b majetkov\u00fdch hodnot N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, zr\u00e1dc\u016f a\u00a0kolaborant\u016f a\u00a0n\u011bkter\u00fdch organizac\u00ed a\u00a0\u00fastav\u016f. Dekret p\u0159\u00edmo navazoval na \u00fastavn\u00ed dekret o\u00a0obnoven\u00ed pr\u00e1vn\u00edho po\u0159\u00e1dku a\u00a0\u0159e\u0161il obdobnou problematiku jako dekret \u010d.\u00a02 z\u00a0roku 1945. Tento dekret v\u00a0\u00a7 1 stanovil, \u017ee jak\u00e9koli majetkov\u00e9 p\u0159evody a\u00a0jak\u00e1koli majetkov\u00e1 ujedn\u00e1n\u00ed, a\u0165 se t\u00fdkaj\u00ed majetku movit\u00e9ho \u010di\u00a0nemovit\u00e9ho, ve\u0159ejn\u00e9ho \u010di\u00a0soukrom\u00e9ho, jsou neplatn\u00e1, pokud byla uzav\u0159ena po\u00a029.\u00a09.\u00a01938 pod tlakem okupace nebo n\u00e1rodn\u00ed, rasov\u00e9 nebo politick\u00e9 perzekuce. T\u00edmto dekretem byl vr\u00e1cen ve\u0161ker\u00fd majetek zabaven\u00fd N\u011bmci z\u00a0d\u016fvodu arizace nebo z\u00a0d\u016fvodu konfiskace v\u016f\u010di \u010desk\u00fdm fyzick\u00fdm a\u00a0pr\u00e1vnick\u00fdm osob\u00e1m, v\u010detn\u011b majetku t\u011bch, kte\u0159\u00ed byli vyst\u011bhov\u00e1ni ze sv\u00fdch dom\u016f a\u00a0obc\u00ed, z\u00a0d\u016fvod\u016f germaniza\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed i\u00a0majetek t\u011bch, kte\u0159\u00ed jej pozbyli v\u00a0d\u016fsledku vynucen\u00fdch smluv.<\/p>\n

Uveden\u00fd dekret vyvolal tehdy odpor na Slovensku v\u00a0souvislosti s\u00a0t\u00edm, \u017ee se vztahoval na ariza\u010dn\u00ed opat\u0159en\u00ed prov\u00e1d\u011bn\u00e1 slovensk\u00fdmi org\u00e1ny a\u00a0Slovensk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed rada nedala k\u00a0jeho celost\u00e1tn\u00ed p\u016fsobnosti souhlas. P\u0159esto, \u017ee tento souhlas chyb\u00ed, konkr\u00e9tn\u00ed ustanoven\u00ed o\u00a0p\u016fsobnosti na Slovensku obsahoval. Spory o\u00a0jeho celost\u00e1tn\u00ed p\u016fsobnosti trvaly.<\/p>\n

Jeden z\u00a0autor\u016f, kter\u00fd \u00fato\u010d\u00ed i\u00a0na tento dekret, jej ozna\u010duje za nacionalistick\u00fd a\u00a0tvrd\u00ed, \u017ee pat\u0159il k\u00a0t\u011bm, kter\u00e9 \u201czbavily tuto po\u010detnou etnickou skupinu politick\u00fdch a\u00a0lidsk\u00fdch pr\u00e1v, zbavily ji majetku, ob\u010danstv\u00ed a\u00a0domova a\u00a0\u017ee \u0161lo o\u00a0etnickou \u010distku\u201d (MF Dnes 23.\u00a02.\u00a02002 \u2013 Co dnes s\u00a0Bene\u0161ov\u00fdmi dekrety). Sotva lze pochopit logiku pisatele, kter\u00fd pova\u017euje neplatnost akt\u016f uzav\u0159en\u00fdch pod tlakem okupace, n\u00e1rodn\u00ed, rasov\u00e9 nebo politick\u00e9 perzekuce za zbaven\u00ed ob\u010dansk\u00fdch a\u00a0politick\u00fdch pr\u00e1v skupiny obyvatel\u016f. Tato skupina obyvatel\u016f se toti\u017e zmocnila tohoto majetku jako ariz\u00e1to\u0159i a\u00a0germaniz\u00e1to\u0159i, kte\u0159\u00ed vyu\u017eili nacistick\u00fdch zlo\u010din\u016f k\u00a0vlastn\u00edmu obohacen\u00ed. Tento dekret postihl zlo\u010dince, kte\u0159\u00ed potla\u010dovali ob\u010dansk\u00e1 a\u00a0politick\u00e1 pr\u00e1va n\u00e1rod\u016f a\u00a0ras a\u00a0likvidovali subjekty t\u011bchto pr\u00e1v. Publikovan\u00e9 argumenty ukazuj\u00ed zam\u011b\u0159en\u00ed tiskovin a\u00a0publicist\u016f, kte\u0159\u00ed \u0161\u00ed\u0159\u00ed nen\u00e1vist v\u016f\u010di \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tnosti a\u00a0jej\u00edm p\u0159edstavitel\u016fm a\u00a0stav\u00ed historickou pravdu na hlavu.<\/p>\n

Ke zm\u011bn\u011b vlastnick\u00fdch vztah\u016f v\u0161ak do\u0161lo na z\u00e1klad\u011b dekret\u016f prezidenta republiky \u010d.\u00a012 z\u00a021.\u00a0\u010dervna 1945, o\u00a0konfiskaci a\u00a0urychlen\u00e9m rozd\u011blen\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho majetku N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, jako\u017e i\u00a0zr\u00e1dc\u016f a\u00a0nep\u0159\u00e1tel \u010desk\u00e9ho a\u00a0slovensk\u00e9ho n\u00e1roda. Dekret uskute\u010dnil jeden z\u00a0programov\u00fdch po\u017eadavk\u016f obsa\u017een\u00fdch v\u00a0Ko\u0161ick\u00e9m vl\u00e1dn\u00edm programu. Jeho smysl byl vyj\u00e1d\u0159en v\u00a0jeho preambuli: \u201cVych\u00e1zeje vst\u0159\u00edc vol\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch a\u00a0slovensk\u00fdch roln\u00edk\u016f a\u00a0bezzemk\u016f po\u00a0d\u016fsledn\u00e9m uskute\u010dn\u011bn\u00ed nov\u00e9 pozemkov\u00e9 reformy a\u00a0veden snahou p\u0159edev\u0161\u00edm jednou prov\u017edy vz\u00edti \u010deskou a\u00a0slovenskou p\u016fdu z\u00a0rukou ciz\u00e1ck\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch a\u00a0ma\u010farsk\u00fdch statk\u00e1\u0159\u016f, jako\u017e i\u00a0z\u00a0rukou zr\u00e1dc\u016f republiky a\u00a0d\u00e1ti ji do rukou \u010desk\u00e9ho a\u00a0slovensk\u00e9ho rolnictva a\u00a0bezzemk\u016f\u2026\u201d.Podle tohoto dekretu byl s\u00a0okam\u017eitou platnost\u00ed a\u00a0bez n\u00e1hrady konfiskov\u00e1n pro \u00fa\u010dely pozemkov\u00e9 reformy zem\u011bd\u011blsk\u00fd majetek, jen\u017e byl ve vlastnictv\u00ed osob n\u011bmeck\u00e9 a\u00a0ma\u010farsk\u00e9 n\u00e1rodnosti bez ohledu na st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost, d\u00e1le zr\u00e1dc\u016f a\u00a0nep\u0159\u00e1tel republiky jak\u00e9koliv n\u00e1rodnosti a\u00a0st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti, projeviv\u0161\u00edch toto nep\u0159\u00e1telstv\u00ed zejm\u00e9na za krize a\u00a0v\u00e1lky v\u00a0letech 1938 a\u017e 1945, a\u00a0kone\u010dn\u011b akciov\u00fdch a\u00a0jin\u00fdch spole\u010dnost\u00ed a\u00a0korporac\u00ed, jejich\u017e spr\u00e1va \u00famysln\u011b a\u00a0z\u00e1m\u011brn\u011b slou\u017eila n\u011bmeck\u00e9mu veden\u00ed v\u00e1lky a\u00a0nacistick\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Ozna\u010den\u00ed t\u011bchto osob se prov\u00e1d\u011blo ve\u0159ejnou vyhl\u00e1\u0161kou. Nekonfiskoval se majetek t\u011bm N\u011bmc\u016fm a\u00a0Ma\u010far\u016fm, kte\u0159\u00ed se aktivn\u011b z\u00fa\u010dastnili boje za zachov\u00e1n\u00ed celistvosti a\u00a0osvobozen\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. Interpretace tohoto ustanoven\u00ed m\u011bla odpov\u00eddat \u00fastavn\u00edmu dekretu o\u00a0st\u00e1tn\u00edm ob\u010danstv\u00ed t\u011bchto osob. Dekret d\u00e1le specifikoval, koho je t\u0159eba pova\u017eovat za zr\u00e1dce a\u00a0nep\u0159\u00edtele \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. O\u00a0t\u011bchto p\u0159\u00edpadech rozhodoval na n\u00e1vrh okresn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru zemsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor.<\/p>\n

Konfiskace se zpravidla pova\u017euje za opat\u0159en\u00ed trestn\u011bpr\u00e1vn\u00ed, j\u00edm\u017e doch\u00e1z\u00ed k\u00a0vyvlastn\u011bn\u00ed majetku. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 zji\u0161t\u011bn\u00ed viny. Tato vina a\u00a0trest byly vysloveny obecnou pr\u00e1vn\u00ed normou. V\u00a0pochybnostech m\u011bly rozhodovat spr\u00e1vn\u00ed org\u00e1ny. Konfiskace tedy nast\u00e1vala ex lege, nikoliv individu\u00e1ln\u00edm rozhodnut\u00edm. Jako opat\u0159en\u00ed tohoto druhu nep\u0159ech\u00e1zelo vlastnictv\u00ed z\u00e1pisem do pozemkov\u00fdch knih (intabula\u010dn\u00ed princip). Odchyln\u00e9 stanovisko zaujal Nejvy\u0161\u0161\u00ed spr\u00e1vn\u00ed soud v\u00a0n\u00e1lezu Boh 1918\/48. Pova\u017eoval konfiskaci podle dekretu 108\/1945 Sb. za z\u00e1konn\u00fd d\u016fsledek skute\u010dnost\u00ed v\u00a0dekretu uveden\u00fdch. Na t\u011bchto d\u016fsledc\u00edch ex lege by to nic nem\u011bnilo.<\/p>\n

Dekret se vztahoval na majetek \u010deskoslovensk\u00fdch ob\u010dan\u016f i\u00a0cizinc\u016f. \u010ceskoslovensk\u00fdmi ob\u010dany tehdy je\u0161t\u011b byli ti, kte\u0159\u00ed ob\u010danstv\u00ed pozbyli podle pozd\u011bj\u0161\u00edho \u00fastavn\u00edho dekretu o\u00a0st\u00e1tn\u00edm ob\u010danstv\u00ed. K\u00a0tomuto hromadn\u00e9mu vyvlast\u0148ovac\u00edmu aktu t\u0159eba je\u0161t\u011b dodat, \u017ee \u00fastavn\u00ed listina z\u00a0r. 1920 umo\u017e\u0148ovala v\u00a0\u00a7 109 uskute\u010dnit vyvlastn\u011bn\u00ed na z\u00e1klad\u011b z\u00e1kona i\u00a0bez n\u00e1hrady, za p\u0159edpokladu, \u017ee tak bude v\u00a0z\u00e1kon\u011b stanoveno.<\/p>\n

T\u00edmto dekretem byl vytvo\u0159en pozemkov\u00fd fond, z\u00a0n\u011bho\u017e se m\u011bla p\u0159id\u011blovat p\u016fda do vlastnictv\u00ed deput\u00e1tn\u00edk\u016fm, zem\u011bd\u011blsk\u00fdm d\u011bln\u00edk\u016fm, malozem\u011bd\u011blc\u016fm, mnoho\u010detn\u00fdm zem\u011bd\u011blsk\u00fdm rodin\u00e1m, obc\u00edm a\u00a0okres\u016fm k\u00a0ve\u0159ejn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm, stavebn\u00edm, zem\u011bd\u011blsk\u00fdm a\u00a0jin\u00fdm dru\u017estv\u016fm nebo d\u011bln\u00edk\u016fm, ve\u0159ejn\u00fdm a\u00a0soukrom\u00fdm zam\u011bstnanc\u016fm a\u00a0malo\u017eivnostn\u00edk\u016fm. Konfiskovan\u00fd majetek m\u011bl b\u00fdt vyu\u017eit jak pro zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u00fa\u010dely, tak i\u00a0pro stavbu domk\u016f nebo z\u0159\u00edzen\u00ed zahrady. Dekret tak navazoval na prvn\u00ed pozemkovou reformu uskute\u010d\u0148ovanou po\u00a0vzniku \u010ceskoslovenska.<\/p>\n

Na tento dekret d\u00e1le navazoval dekret prezidenta republiky \u010d.\u00a028 z\u00a020.\u00a0\u010dervence 1945 o\u00a0os\u00eddlen\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f a\u00a0jin\u00fdch nep\u0159\u00e1tel st\u00e1tu \u010desk\u00fdmi, slovensk\u00fdmi a\u00a0jin\u00fdmi slovansk\u00fdmi zem\u011bd\u011blci. Tento dekret roz\u0161i\u0159oval okruh osob, kter\u00fdm se m\u00e1 p\u016fda p\u0159id\u011blovat a\u00a0mimo jin\u00e9 v\u00a0\u00a7 3 stanovil, \u017ee p\u0159ednostn\u00ed pr\u00e1vo na p\u0159\u00edd\u011bl p\u016fdy podle tohoto dekretu maj\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u00ed uchaze\u010di, kte\u0159\u00ed se vyznamenali a\u00a0zaslou\u017eili v\u00a0n\u00e1rodn\u011b-osvobozovac\u00edm boji, zejm\u00e9na voj\u00e1ci a\u00a0partyz\u00e1ni, b\u00fdval\u00ed politi\u010dt\u00ed v\u011bz\u0148ov\u00e9, jejich rodinn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci a\u00a0z\u00e1konn\u00ed d\u011bdicov\u00e9, jako\u017e i\u00a0roln\u00edci po\u0161kozen\u00ed v\u00e1lkou.<\/p>\n

Tato ustanoven\u00ed pamatovala i\u00a0na reemigranty, \u010desk\u00e9 zem\u011bd\u011blce ze Zakarpatsk\u00e9 Ukrajiny nebo ze Slovenska. Podle tohoto dekretu podm\u00ednkou z\u00edsk\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edd\u011blu nebylo st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed, ale p\u0159\u00edslu\u0161nost k\u00a0\u010desk\u00e9mu, slovensk\u00e9mu nebo jin\u00e9mu slovansk\u00e9mu n\u00e1rodu a\u00a0st\u00e1tn\u00ed a\u00a0n\u00e1rodn\u00ed spolehlivost.<\/p>\n

Oba tyto dekrety platily jen v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch. Os\u00eddlen\u00ed se \u00fast\u0159edn\u011b \u0159\u00eddilo podle dekretu prezidenta republiky \u010d.\u00a027 z\u00a011.\u00a0\u010dervence 1945 o\u00a0vnit\u0159n\u00edm os\u00eddlen\u00ed. Dekret m\u011bl povahu organiza\u010dn\u00ed a\u00a0p\u016fsobil celost\u00e1tn\u011b. Z\u00a0podobn\u00fdch princip\u016f vych\u00e1zel i\u00a0dekret \u010d.\u00a0108 z\u00a025.\u00a0\u0159\u00edjna 1945 o\u00a0konfiskaci nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho majetku a\u00a0Fondech n\u00e1rodn\u00ed obnovy. Byl vyd\u00e1n po\u00a0dohod\u011b se Slovenskou n\u00e1rodn\u00ed radou a\u00a0m\u011bl celost\u00e1tn\u00ed platnost.<\/p>\n

Pokud nep\u0159\u00e1telsk\u00fd majetek nebyl zkonfiskov\u00e1n podle p\u0159edchoz\u00edch p\u0159edpis\u016f, zn\u00e1rodn\u011bn zest\u00e1tn\u011bn\u00edm, nebo zkonfiskov\u00e1n podle rozsudk\u016f trestn\u00edch soud\u016f, propadl konfiskaci dnem 30.\u00a0\u0159\u00edjna 1945, kdy konfiska\u010dn\u00ed dekret nabyl \u00fa\u010dinnosti. Konfiskace i\u00a0v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b nast\u00e1vala ex lege. O\u00a0tom, jsou-li spln\u011bny podm\u00ednky pro konfiskaci, rozhodoval v\u00a0prvn\u00edm stupni zpravidla ONV, jinak zemsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor, na Slovensku p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd org\u00e1n SNR.<\/p>\n

Konfiska\u010dn\u00ed v\u00fdm\u011br m\u011bl jen povahu rozhodnut\u00ed deklaratorn\u00edho. U\u00a0fyzick\u00fdch osob n\u011bmeck\u00e9 a\u00a0ma\u010farsk\u00e9 n\u00e1rodnosti se dekret nevztahoval na ty, kte\u0159\u00ed z\u016fstali v\u011brni \u010ceskoslovensk\u00e9 republice, nikdy se neprovinili proti n\u00e1rod\u016fm \u010desk\u00e9mu a\u00a0slovensk\u00e9mu a\u00a0bu\u010f se \u010dinn\u011b z\u00fa\u010dastnili boje za jej\u00ed osvobozen\u00ed, nebo trp\u011bli pod nacistick\u00fdm nebo fa\u0161istick\u00fdm terorem.<\/p>\n

Z konfiskace byl vyjmut majetek, pot\u0159ebn\u00fd nevyhnuteln\u011b k\u00a0ukojen\u00ed \u017eivotn\u00edch pot\u0159eb nebo k\u00a0osobn\u00edmu vykon\u00e1v\u00e1n\u00ed zam\u011bstn\u00e1n\u00ed fyzick\u00fdch osob, a\u00a0majetek, jeho\u017e v\u00a0dob\u011b po\u00a029.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1938 pozbyly pod tlakem okupace nebo v\u00a0d\u016fsledku n\u00e1rodn\u00ed, rasov\u00e9 nebo politick\u00e9 persekuce osoby, jejich\u017e majetek se podle konfiska\u010dn\u00edho dekretu nekonfiskoval.<\/p>\n

Prakticky v\u0161echny evropsk\u00e9 st\u00e1ty, kter\u00e9 byly ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m stavu s\u00a0N\u011bmeckem nebo jeho spojenci, uskute\u010d\u0148ovaly v\u00a0dob\u011b v\u00e1lky a\u00a0po\u00a0n\u00ed konfiska\u010dn\u00ed opat\u0159en\u00ed v\u016f\u010di nep\u0159\u00e1telsk\u00e9mu majetku. Takov\u00fdmi opat\u0159en\u00edmi byl posti\u017een majetek st\u00e1t\u016f, jejich ob\u010dan\u016f nebo pr\u00e1vnick\u00fdch osob. Nizozem\u00ed tak u\u010dinilo na\u0159\u00edzen\u00edm exilov\u00e9 vl\u00e1dy z\u00a020.\u00a0\u0159\u00edjna 1944. Dekret byl uplatn\u011bn v\u016f\u010di N\u011bmecku, Japonsku a\u00a0dal\u0161\u00edm nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm st\u00e1t\u016fm, kter\u00e9 jim byly postaveny na rove\u0148. Konfiskac\u00ed byly posti\u017eeni i\u00a0v\u0161ichni poddan\u00ed t\u011bchto st\u00e1t\u016f. Konfiska\u010dn\u00ed p\u0159edpisy byly vyd\u00e1v\u00e1ny a\u017e do roku 1950. Podobn\u011b postupovaly i\u00a0Belgie a\u00a0Lucembursko.<\/p>\n

\u0158eck\u00e9 konfiska\u010dn\u00ed p\u0159edpisy se nejprve vztahovaly na It\u00e1lii, pozd\u011bji byly roz\u0161\u00ed\u0159eny na N\u011bmecko a\u00a0Bulharsko. \u0158eck\u00e9 p\u0159edpisy v\u0161ak umo\u017e\u0148ovaly, aby fyzick\u00e9 osoby mohly u\u00a0soudu prok\u00e1zat, aby na n\u011b nebylo pohl\u00ed\u017eeno jako na nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 osoby. Musely v\u0161ak prok\u00e1zat sou\u010dasn\u00e9 spln\u011bn\u00ed n\u011bkolika podm\u00ednek v\u010detn\u011b toho, \u017ee nepreferovaly nep\u0159\u00e1telskou st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost a\u00a0v\u00a0dob\u011b v\u00e1lky nevykazovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1rodu nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, nekolaborovaly s\u00a0nep\u0159\u00edtelem, neposkytovaly nep\u0159\u00edteli \u017e\u00e1dn\u00e9 slu\u017eby a\u00a0nepodporovaly v\u00a0\u0158ecku nebo v\u00a0jin\u00e9m st\u00e1t\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 z\u00e1jmy. V\u00a0Rakousku bezprost\u0159edn\u011b po\u00a0v\u00e1lce vyd\u00e1valy takov\u00e9 p\u0159edpisy vojensk\u00e9 org\u00e1ny spojenc\u016f.<\/p>\n

Dekret \u010d.\u00a0108\/1945 byl p\u0159ipravov\u00e1n ji\u017e v\u00a0Lond\u00fdn\u011b a\u00a0v\u00a0kv\u011btnu 1944 p\u0159edlo\u017een k\u00a0p\u0159ipom\u00ednkov\u00e9mu \u0159\u00edzen\u00ed. Inspiroval se podobn\u00fdmi akty Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a\u00a0Mexika ohledn\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho majetku. V\u00a0USA byly jenom od b\u0159ezna 1942 do \u010dervna 1943 zabaven nep\u0159\u00e1telsk\u00fd majetek v\u00a0hodnot\u011b 375 mil. dolar\u016f, 41\u00a0000 patent\u016f a\u00a0\u017e\u00e1dost\u00ed o\u00a0ud\u011blen\u00ed patent\u016f a\u00a0bylo p\u0159evzato 318 podnik\u016f. V\u00a0Mexiku byla u\u010din\u011bna podobn\u00e1 opat\u0159en\u00ed z\u00e1konem o\u00a0vlastnictv\u00ed a\u00a0obchodech nep\u0159\u00edtele z\u00a013.\u00a0\u010dervna 1942.<\/p>\n

Mezin\u00e1rodn\u011bpr\u00e1vn\u00ed stvrzen\u00ed n\u011bkter\u00fdch d\u016fsledk\u016f dekret\u016f prezidenta republiky obsahuje nap\u0159.\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 dohoda o\u00a0reparac\u00edch od N\u011bmecka, o\u00a0zalo\u017een\u00ed Mezispojeneck\u00e9ho repara\u010dn\u00edho \u00fa\u0159adu a\u00a0o\u00a0vr\u00e1cen\u00ed m\u011bnov\u00e9ho zlata. Byla uzav\u0159ena 21.\u00a0prosince 1945 a\u00a0publikov\u00e1na ve Sb\u00edrce z\u00e1kon\u016f pod \u010d.\u00a0150\/1947 Sb. V\u00a0\u010d\u00e1sti I\u00a0\u010dl\u00e1nek 2 odstavec D se zakl\u00e1daj\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1dy \u00abv souvislosti s\u00a0odsunem b\u00fdval\u00fdch \u010deskoslovensk\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f z\u00a0\u010ceskoslovenska do N\u011bmecka\u00bb. (\u201cin conection with the movement from Czechoslovakia to Germany of former Czechoslovak nationals\u201d, \u201cen rapport avec le mouvement de Tch\u00e9coslovaquie vers l\u2019Allemagne d\u2019anciens ressortissants tch\u00e9coslovaques\u201d).<\/p>\n

Z pr\u00e1vn\u00edho hlediska nic v\u00a0t\u00e9to smlouv\u011b, pr\u00e1v\u011b tak jako v\u00a0Postupimsk\u00e9 dohod\u011b (\u010d\u00e1st XIII), neoprav\u0148uje k\u00a0pou\u017eit\u00ed pojmu vyhn\u00e1n\u00ed. Signat\u00e1\u0159sk\u00e9 st\u00e1ty protifa\u0161istick\u00e9 koalice t\u00edm uznaly pr\u00e1vn\u00ed pojet\u00ed \u010ceskoslovenska vyj\u00e1d\u0159en\u00e9 v\u00a0dekretech prezidenta republiky ohledn\u011b ob\u010danstv\u00ed N\u011bmc\u016f, kte\u0159\u00ed byli odsunuti ji\u017e jako b\u00fdval\u00ed \u010deskosloven\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9. Mezi 18 signat\u00e1\u0159sk\u00fdmi st\u00e1ty byly v\u0161echny z\u00e1padn\u00ed velmoci \u2013 USA, Velk\u00e1 Brit\u00e1nie a\u00a0Francie, nebyly v\u0161ak mezi nimi Sov\u011btsk\u00fd svaz ani Polsko.<\/p>\n

Podle preambule tato dohoda navazovala na dohodu postupimskou. Postupimskou dohodu uzav\u0159ely v\u00a0r. 1945 v\u00edt\u011bzn\u00e9 mocnosti po\u00a0konzultaci a\u00a0v\u00a0z\u00e1jmu i\u00a0jin\u00fdch spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Z\u00e1padn\u00ed velmoci, spravuj\u00edc\u00ed sv\u00e1 okupa\u010dn\u00ed p\u00e1sma, vykon\u00e1valy svrchovanost i\u00a0na \u00fazem\u00ed N\u011bmecka a\u00a0jednaly tak jeho jm\u00e9nem. V\u00a0\u010d\u00e1sti I\u00a0\u010dl\u00e1nek 6 odstavec A\u00a0se d\u00e1le stanovilo, \u017ee \u201cka\u017ed\u00e1 signat\u00e1rn\u00ed vl\u00e1da si ponech\u00e1 formou, ji\u017e si sama zvol\u00ed, n\u011bmeck\u00fd nep\u0159\u00e1telsk\u00fd majetek v\u00a0jej\u00ed pravomoci, nebo bude j\u00edm disponovati takov\u00fdm zp\u016fsobem, aby se nemohl vr\u00e1titi do n\u011bmeck\u00e9ho vlastnictv\u00ed neb pod n\u011bmeckou kontrolu, a\u00a0ode\u010dte tento majetek od sv\u00e9ho pod\u00edlu na reparac\u00edch (a\u00a0to \u010distou hodnotou bez dlu\u017en\u00fdch dan\u00ed, b\u0159emen a\u00a0spr\u00e1vn\u00edch v\u00fdloh, jin\u00fdch v\u011bcn\u00fdch b\u0159emen v\u00e1znouc\u00edch na ur\u010dit\u00fdch kusech majetku a\u00a0z\u00e1konit\u00fdch smluvn\u00edch n\u00e1rok\u016f proti b\u00fdval\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm vlastn\u00edk\u016fm tohoto majetku).\u201d<\/p>\n

T\u00edmto majetkem se rozum\u011bl majetek pat\u0159\u00edc\u00ed v\u0161em n\u011bmeck\u00fdm vlastn\u00edk\u016fm, tedy n\u011bmeck\u00e9mu st\u00e1tu i\u00a0n\u011bmeck\u00fdm pr\u00e1vnick\u00fdm i\u00a0fyzick\u00fdm osob\u00e1m. Z\u00a0toho vypl\u00fdvala povinnost \u010ceskoslovenska jako signat\u00e1\u0159sk\u00e9ho st\u00e1tu ponechat si tento majetek a\u00a0u\u010dinit opat\u0159en\u00ed, aby se nemohl vr\u00e1tit do n\u011bmeck\u00e9ho vlastnictv\u00ed nebo pod n\u011bmeckou kontrolu. Tento z\u00e1vazek nen\u00ed \u010dasov\u011b omezen\u00fd a\u00a0m\u011bl zabr\u00e1nit tomu, aby hospod\u00e1\u0159stv\u00ed signat\u00e1\u0159sk\u00fdch st\u00e1t\u016f, jich\u017e se to t\u00fdkalo, nebylo znovu ovl\u00e1dnuto n\u011bmeck\u00fdm kapit\u00e1lem. V\u00a0d\u016fsledku dekret\u016f i\u00a0proveden\u00e9ho odsunu z\u016fstali v\u00a0\u010ceskoslovensku \u017e\u00edt vedle n\u011bmeck\u00fdch ob\u010dan\u016f \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti i\u00a0N\u011bmci, kte\u0159\u00ed pozbyli \u010deskoslovenskou st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost. N\u011bkte\u0159\u00ed z\u00a0nich v\u0161ak pova\u017eovali (nebo nyn\u00ed pova\u017euj\u00ed) toto st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed za vnucen\u00e9 a\u00a0do\u017eadovali se ob\u010danstv\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho.<\/p>\n

Naproti tomu n\u011bkter\u00fdm odsunut\u00fdm N\u011bmc\u016fm byl pozd\u011bji povolen n\u00e1vrat, a\u00a0z\u00edskali \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed. Postaven\u00ed t\u011bch, kte\u0159\u00ed pozbyli \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed, bylo zna\u010dn\u011b hor\u0161\u00ed a\u00a0definitivn\u011b bylo \u0159e\u0161eno a\u017e z\u00e1konem \u010d.\u00a034\/1953 Sb. St\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed Ma\u010far\u016f bylo vy\u0159e\u0161eno z\u00e1konem \u010d.\u00a0245\/1948 Sb. Ji\u017e d\u0159\u00edve bylo mo\u017eno vr\u00e1tit \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed podle \u00a7 3 dekretu \u010d.\u00a033\/1945 Sb. a\u00a0vl\u00e1dn\u00edho na\u0159\u00edzen\u00ed \u010d.\u00a076\/1948 Sb., resp. podle vl\u00e1dn\u00edho na\u0159\u00edzen\u00ed \u010d.\u00a0252\/1949 Sb.<\/p>\n

I ostatn\u00ed dekrety prezidenta republiky, je\u017e se staly z\u00e1kony nebo \u00fastavn\u00edmi z\u00e1kony, byly postupn\u011b bu\u010f zru\u0161eny \u010di\u00a0nahrazeny jin\u00fdmi p\u0159edpisy nebo naplnily svou funkci, a\u00a0t\u00edm jejich pln\u011bn\u00ed bylo vy\u010derp\u00e1no. D\u016fsledky t\u011bchto dekret\u016f v\u0161ak trvaj\u00ed, stejn\u011b jako trvaj\u00ed d\u016fsledky jin\u00fdch z\u00e1kon\u016f z\u00a0doby d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed, nap\u0159.\u00a0z\u00e1kona \u010d.\u00a011 z\u00a0roku 1918, j\u00edm\u017e vzniklo \u010ceskoslovensko, od n\u011bho\u017e odvozuje sv\u016fj vznik i\u00a0\u010cesk\u00e1 republika nebo prvn\u00ed pozemkov\u00e1 reforma uskute\u010d\u0148ovan\u00e1 po\u00a0vzniku republiky. Pokusy o\u00a0zp\u011btnou revizi dekret\u016f prezidenta republiky jsou snahou o\u00a0revizi druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a\u00a0revizi mezin\u00e1rodn\u00edch smluv, kter\u00e9 byly tehdy uzav\u0159eny a\u00a0\u010deskoslovensk\u00e1 opat\u0159en\u00ed potvrdily. Dot\u00fdkaj\u00ed se principu neproml\u010ditelnosti v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010din\u016f. Sm\u011b\u0159uj\u00ed ale a\u017e ke zpochybn\u011bn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed po\u00a0prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, tedy cel\u00e9ho versaillesk\u00e9ho procesu. Dekrety byly vyd\u00e1v\u00e1ny s\u00a0ohledem na zn\u011bn\u00ed \u00fastavn\u00ed listiny z\u00a0roku 1920, je\u017e byla modifikov\u00e1na v\u00a0d\u016fsledku n\u011bmeck\u00e9 agrese proti \u010ceskoslovensku a\u00a0dal\u0161\u00edm st\u00e1t\u016fm. Tyto pr\u00e1vn\u00ed normy odpov\u00eddaly tehdej\u0161\u00ed \u00fastav\u011b, nebo \u00fastavn\u00ed pom\u011bry spoluvytv\u00e1\u0159ely. \u00dastavn\u00ed \u0159\u00e1d byl vnit\u0159n\u011b jednotn\u00fd a\u00a0souladn\u00fd s\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem. P\u0159es mo\u017en\u00e9 d\u00edl\u010d\u00ed v\u00fdhrady legislativn\u00ed i\u00a0v\u011bcn\u00e9 stvrzovaly dekrety v\u00a0\u010deskoslovensk\u00fdch pom\u011brech por\u00e1\u017eku nacismu a\u00a0fa\u0161ismu, jejich p\u0159edstavitel\u016f a\u00a0spolupracovn\u00edk\u016f i\u00a0nacistick\u00e9ho pr\u00e1va na \u010deskoslovensk\u00e9m \u00fazem\u00ed.<\/p>\n

V t\u00e9 souvislosti je u\u017eite\u010dn\u00e9 citovat z\u00a0n\u00e1lezu \u00dastavn\u00edho soudu \u010cesk\u00e9 republiky: \u201cTo, co p\u0159ich\u00e1z\u00ed z\u00a0minulosti, mus\u00ed sice i\u00a0tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 p\u0159\u00edtomnosti v\u00a0principu hodnotov\u011b obst\u00e1t, toto hodnocen\u00ed minul\u00e9ho nem\u016f\u017ee v\u0161ak b\u00fdt soudem p\u0159\u00edtomnosti nad minulost\u00ed. Jin\u00fdmi slovy, \u0159\u00e1d minulosti nem\u016f\u017ee b\u00fdt postaven p\u0159ed soud \u0159\u00e1du p\u0159\u00edtomnosti, jen\u017e je ji\u017e pou\u010den dal\u0161\u00edmi zku\u0161enostmi, z\u00a0t\u011bchto zku\u0161enost\u00ed \u010derp\u00e1 a\u00a0na mnoh\u00e9 jevy pohl\u00ed\u017e\u00ed a\u00a0hodnot\u00ed je s\u00a0\u010dasov\u00fdm odstupem.\u201d Hodnotov\u00e9 krit\u00e9rium tohoto druhu posunuje problematiku dekret\u016f do obecn\u011bj\u0161\u00ed polohy. I\u00a0ta byla a\u00a0je diskutov\u00e1na v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice i\u00a0v\u00a0N\u011bmecku.<\/p>\n

V pr\u00e1vn\u00ed oblasti se nastoluj\u00ed ot\u00e1zky nejen p\u0159\u00ed\u010din a\u00a0n\u00e1sledk\u016f historick\u00fdch d\u011bj\u016f, tedy jejich kauz\u00e1ln\u00edho vztahu. V\u00a0z\u00e1pase mezi nacismem a\u00a0fa\u0161ismem na stran\u011b jedn\u00e9 a\u00a0jeho odp\u016frci na stran\u011b druh\u00e9 se v\u00a0dob\u011b v\u00e1lky \u0159e\u0161il probl\u00e9m loajality jednotlivce k\u00a0\u0159\u00e1du demokratick\u00e9mu nebo protidemokratick\u00e9mu. Oba \u0159\u00e1dy se navz\u00e1jem vylu\u010dovaly. Co bylo vlastizradou a\u00a0zak\u00e1zan\u00e9 z\u00a0hlediska jednoho pr\u00e1vn\u00edho \u0159\u00e1du, bylo legitimn\u00ed a\u00a0po\u017eadovan\u00e9 z\u00a0hlediska druh\u00e9ho. U\u00a0\u010deskoslovensk\u00fdch ob\u010dan\u016f, bez ohledu na jejich n\u00e1rodnost, m\u011blo toto dilema volby podobu v\u011brnosti, loajality v\u016f\u010di \u010deskoslovensk\u00e9mu st\u00e1tu a\u00a0pr\u00e1vn\u00edmu \u0159\u00e1du nebo tehdej\u0161\u00edmu pr\u00e1vn\u00edmu \u0159\u00e1du n\u011bmeck\u00e9mu, nastolen\u00e9mu nacistick\u00fdm re\u017eimem. D\u016fsledky se prom\u00edtaly i\u00a0do vztah\u016f vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edch ze st\u00e1tn\u00edho ob\u010danstv\u00ed a\u00a0ob\u010dansk\u00fdch povinnost\u00ed. Pat\u0159ilo k\u00a0nim i\u00a0pln\u011bn\u00ed brann\u00e9 povinnosti ob\u010dan\u016f v\u00a0\u010deskoslovensk\u00e9 \u010di\u00a0n\u011bmeck\u00e9 arm\u00e1d\u011b. S\u00a0t\u00edm byla spojena i\u00a0legitimita odporu proti nacistick\u00e9 st\u00e1tn\u00ed moci a\u00a0probl\u00e9m legitimity rozsudk\u016f n\u011bmeck\u00fdch soud\u016f v\u016f\u010di \u010deskoslovensk\u00fdm ob\u010dan\u016fm atd. C\u00edle vyj\u00e1d\u0159en\u00e9 v\u00a0dekretech prezidenta republiky byly uskute\u010d\u0148ov\u00e1ny i\u00a0v\u00a0\u0159ad\u011b jin\u00fdch zem\u00ed protifa\u0161istick\u00e9 koalice, i\u00a0kdy\u017e nikoliv v\u017edy identick\u00fdmi prost\u0159edky. Dosa\u017een\u00e1 shoda v\u00a0t\u011bchto c\u00edlech byla v\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed obsa\u017eena v\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edch smlouv\u00e1ch.<\/p>\n

N\u011bkter\u00fdmi dekrety prezidenta republiky do\u0161lo k\u00a0jednor\u00e1zov\u00e9mu z\u00e1sahu do majetkov\u00fdch pr\u00e1v ur\u010dit\u00fdch osob, k\u00a0z\u00e1niku jejich v\u011bcn\u00fdch, vlastnick\u00fdch pr\u00e1v a\u00a0ke vzniku vlastnick\u00e9ho pr\u00e1va jin\u00e9ho subjektu, tj.\u00a0st\u00e1tu. Tak tomu bylo nap\u0159.\u00a0u\u00a0\u00a7 14 dekretu prezidenta republiky \u010d.\u00a012\/1945 Sb. a\u00a0\u00a7 21 dekretu \u010d.\u00a0108\/1945 Sb. Tyto dekrety nevytvo\u0159ily pravidla pro trvale se opakuj\u00edc\u00ed chov\u00e1n\u00ed subjekt\u016f pr\u00e1vn\u00edch vztah\u016f, ale jednor\u00e1zov\u011b zas\u00e1hly do pr\u00e1vem vymezen\u00e9ho okruhu osob. Jsou aktem vydan\u00fdm formou pr\u00e1vn\u00edho p\u0159edpisu s\u00a0moc\u00ed z\u00e1kona. P\u0159echodem majetkov\u00fdch pr\u00e1v, kter\u00fd nastal nabyt\u00edm jejich \u00fa\u010dinnosti, bylo p\u016fsoben\u00ed t\u011bchto p\u0159edpis\u016f vy\u010derp\u00e1no, konsumov\u00e1no. Pr\u00e1vn\u00ed stav, vytvo\u0159en\u00fd v\u00a0majetkov\u00fdch pom\u011brech dekrety, nastal ve shod\u011b s\u00a0tehdy platn\u00fdm pr\u00e1vn\u00edm \u0159\u00e1dem a\u00a0pln\u011b se v\u00a0t\u00e9 dob\u011b, tj.\u00a0okam\u017eikem nabyt\u00ed \u00fa\u010dinnosti dekret\u016f, uskute\u010dnil a\u00a0dovr\u0161il. Jejich \u00fastavnost byla vyj\u00e1d\u0159ena \u00fastavn\u00edm z\u00e1konem \u010d.\u00a057\/1946 Sb.Uskute\u010dn\u011bn\u00edm ratihabice bylo stanoveno, \u017ee v\u0161echny dekrety prezidenta republiky je t\u0159eba pova\u017eovat od jejich po\u010d\u00e1tku za z\u00e1kon, \u00fastavn\u00ed dekrety za \u00fastavn\u00ed z\u00e1kon. N\u011bkter\u00e9 z\u00a0nich byly usneseny jako z\u00e1kon ji\u017e d\u0159\u00edve a\u00a0z\u010d\u00e1sti novelizov\u00e1ny. Pat\u0159il k\u00a0nim p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1kon z\u00a019.\u00a012.\u00a01945, j\u00edm\u017e se schvaluj\u00ed, dopl\u0148uj\u00ed a\u00a0m\u011bn\u00ed p\u0159edpisy o\u00a0obnoven\u00ed pr\u00e1vn\u00edho po\u0159\u00e1dku (\u010d.\u00a012\/1946 Sb.). Ratihabice m\u011bla b\u00fdt provedena do 6 m\u011bs\u00edc\u016f po\u00a0dni, kdy se sejde N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Odsun N\u011bmc\u016f<\/strong><\/p>\n

\u017d\u00e1dn\u00fd dekret se net\u00fdkal odsunu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva. Transfer byl aktem mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va. Nemohl by b\u00fdt proveden, kdyby org\u00e1ny p\u016fsob\u00edc\u00ed na stran\u011b st\u00e1tu, kter\u00fd je m\u011bl p\u0159ijmout, k\u00a0tomu neposkytly nezbytnou sou\u010dinnost.<\/p>\n

Odsun byl uskute\u010dn\u011bn podle pl\u00e1nu vypracovan\u00e9ho spojeneckou komis\u00ed z\u0159\u00edzenou rozhodnut\u00edm Postupimsk\u00e9 konference. Tento pl\u00e1n byl sd\u011blen diplomatick\u00fdmi n\u00f3tami t\u011bchto st\u00e1t\u016f \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1d\u011b ve dnech 28.\u00a011.\u00a0a\u00a03.\u00a0a\u00a07.\u00a012.\u00a01945. Stanovil kv\u00f3ty a\u00a0\u010dasov\u00fd pl\u00e1n tohoto odsunu. P\u0159ed t\u00edmto organizovan\u00fdm odsunem ov\u0161em doch\u00e1zelo k\u00a0\u00fat\u011bk\u016fm a\u00a0vyh\u00e1n\u011bn\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva, mezi nimi i\u00a0\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch N\u011bmc\u016f, ariz\u00e1tor\u016f a\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f potla\u010dovatelsk\u00e9ho apar\u00e1tu, nov\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch kolonist\u016f, kte\u0159\u00ed obsadili zem\u011bd\u011blsk\u00e9 usedlosti, z\u00a0nich\u017e byli p\u0159edt\u00edm vyhn\u00e1ni \u010ce\u0161i, aby byl vytvo\u0159en z\u00e1klad k\u00a0\u00fapln\u00e9 germanizaci \u00fazem\u00ed \u010cech a\u00a0Moravy. Ut\u00edkali organiz\u00e1to\u0159i teroru, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci gestapa a\u00a0dal\u0161\u00edch slo\u017eek potla\u010dovatelsk\u00e9ho apar\u00e1tu.<\/p>\n

V diplomatick\u00fdch n\u00f3t\u00e1ch k\u00a0proveden\u00ed odsunu bylo uvedeno, \u017ee kontroln\u00ed rada pro N\u011bmecko rozhodla na zased\u00e1n\u00ed v\u00a0Berl\u00edn\u011b 20.\u00a0listopadu 1945 o\u00a0pl\u00e1nu transferu N\u011bmc\u016f z\u00a0\u010ceskoslovenska. Z\u00a0celkov\u00e9ho po\u010dtu 2\u00a0500\u00a0000 N\u011bmc\u016f byl do americk\u00e9ho okupa\u010dn\u00edho p\u00e1sma povolen odsun 1\u00a0750\u00a0000 osob a\u00a0do sov\u011btsk\u00e9ho okupa\u010dn\u00edho p\u00e1sma 750\u00a0000 osob. I\u00a0organizace transferu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva se uskute\u010d\u0148ovala v\u00a0sou\u010dinnosti s\u00a0p\u0159edstaviteli vojsk spojenc\u016f p\u016fsob\u00edc\u00edch na \u010deskoslovensk\u00e9m \u00fazem\u00ed. Od z\u00e1\u0159\u00ed 1945 do listopadu 1945 nap\u0159\u00edklad n\u011bkolikr\u00e1t jednali \u010deskosloven\u0161t\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 s\u00a0reprezentantem hlavn\u00edho \u0161t\u00e1bu XX. sboru arm\u00e1dy USA gener\u00e1lem Harmonem, kter\u00fd m\u011bl s\u00eddlo v\u00a0Plzni, tento gener\u00e1l p\u0159isl\u00edbil technickou a\u00a0dal\u0161\u00ed pomoc p\u0159i\u00a0organizaci odsunu.<\/p>\n

Po p\u0159ed\u00e1n\u00ed n\u00f3t ohledn\u011b odsunu do\u0161lo k\u00a0n\u011bkolika jedn\u00e1n\u00edm mezi p\u0159edstaviteli USA a\u00a0\u010ceskoslovenska. P\u0159i\u00a0jedn\u00e1n\u00ed 10.\u00a0dubna 1946 se projedn\u00e1val pl\u00e1n odsunu do americk\u00e9ho okupa\u010dn\u00edho p\u00e1sma po\u00a01.\u00a0kv\u011btnu 1945. Smlouva o\u00a0odsunu 600\u00a0000 N\u011bmc\u016f do sov\u011btsk\u00e9ho p\u00e1sma byla uzav\u0159ena mezi p\u0159edstaviteli sov\u011btsk\u00e9 okupa\u010dn\u00ed moci v\u00a0N\u011bmecku a\u00a0\u010deskoslovensk\u00fdm vl\u00e1dn\u00edm zmocn\u011bncem 1.\u00a06.\u00a01946. P\u0159edt\u00edm toti\u017e dne 21.\u00a012.\u00a01945 ozn\u00e1mil sov\u011btsk\u00fd velvyslanec, \u017ee do sov\u011btsk\u00e9ho okupa\u010dn\u00edho p\u00e1sma bylo ji\u017e p\u0159ijato 770\u00a0840 osob, a\u00a0proto se dal\u0161\u00ed odsun okam\u017eit\u011b zastavil.<\/p>\n

Dvojstrann\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed o\u00a0odsunu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva se uskute\u010d\u0148ovala v\u00a0jeho pr\u016fb\u011bhu na r\u016fzn\u00e9 \u00farovni mezi p\u0159edstaviteli \u010ceskoslovenska i\u00a0USA a\u00a0Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. \u0158e\u0161ily se zejm\u00e9na r\u016fzn\u00e9 technick\u00e9 probl\u00e9my. \u00a0Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed prob\u011bhla ve dnech 15. \u2013 17.\u00a09.\u00a01946 mezi \u010deskoslovenskou vl\u00e1dn\u00ed delegac\u00ed a\u00a0sov\u011btsk\u00fdm gener\u00e1lem Lukja\u010denkem a\u00a0americk\u00fdm gener\u00e1lem Clayem.<\/p>\n

Rozhodnut\u00ed o\u00a0odsunu, ale i\u00a0o\u00a0jeho pr\u016fb\u011bhu, bylo v\u00fdsledkem mezin\u00e1rodn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed a\u00a0uzav\u0159en\u00fdch dohod. Ani uskute\u010d\u0148ov\u00e1n\u00ed odsunu nebylo v\u00fdlu\u010dn\u011b \u010deskoslovenskou z\u00e1le\u017eitost\u00ed, ale v\u00fdsledkem vz\u00e1jemn\u00e9 spolupr\u00e1ce v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch stran. S\u00a0odsunem n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva ov\u0161em souvisel \u00fastavn\u00ed dekret \u010d.\u00a033 Sb. z\u00a02.\u00a08.\u00a01945 o\u00a0\u00faprav\u011b \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho ob\u010danstv\u00ed osob n\u00e1rodnosti n\u011bmeck\u00e9 a\u00a0ma\u010farsk\u00e9.<\/p>\n

Tento dekret vych\u00e1zel ze stanoviska, \u017ee st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed t\u011bchto osob z\u016fstalo nezm\u011bn\u011bn\u00e9 jako bylo p\u0159ed Mnichovem, a\u00a0to v\u00a0souladu s\u00a0ustanoven\u00edm \u00fastavn\u00edho dekretu o\u00a0obnoven\u00ed pr\u00e1vn\u00edho po\u0159\u00e1dku. Teprve t\u00edmto dekretem z\u00a02.\u00a08.\u00a01945 \u010ceskoslovensko propustilo ze st\u00e1tn\u00edho svazku ob\u010dany, kte\u0159\u00ed podle p\u0159edpis\u016f n\u011bmeck\u00fdch a\u00a0ma\u010farsk\u00fdch (i\u00a0podle mezin\u00e1rodn\u00edch smluv) se staly p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky t\u011bchto st\u00e1t\u016f. Teprve t\u00edmto \u00fastavn\u00edm dekretem \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t uznal za platn\u00fd stav ten, kter\u00fd ji\u017e d\u0159\u00edve uznaly za platn\u00fd n\u011bmeck\u00fd a\u00a0ma\u010farsk\u00fd st\u00e1t. Podle pr\u00e1vn\u00edho \u0159\u00e1du t\u011bchto st\u00e1t\u016f se nep\u0159ipou\u0161t\u011blo dvoj\u00ed st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed. V\u00a0dal\u0161\u00edch ustanoven\u00edch dekret\u016f se rozhodlo o\u00a0st\u00e1tn\u00edm ob\u010danstv\u00ed t\u011bch N\u011bmc\u016f a\u00a0Ma\u010far\u016f (zejm\u00e9na ze Slovenska), na kter\u00e9 se p\u0159edchoz\u00ed ustanoven\u00ed nevztahovalo.<\/p>\n

Z t\u011bchto opat\u0159en\u00ed byly vy\u0148aty osoby, kter\u00fdm z\u016fstalo st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed zachov\u00e1no, nebo\u0165 napl\u0148ovaly znaky, kter\u00e9 byly v\u00fdrazem loajality v\u016f\u010di \u010deskoslovensk\u00e9mu st\u00e1tu.<\/p>\n

I osob\u00e1m, kter\u00e9 pozbyly \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed, se umo\u017e\u0148ovalo do \u0161esti m\u011bs\u00edc\u016f od stanoven\u00e9 lh\u016fty po\u017e\u00e1dat o\u00a0navr\u00e1cen\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed. Na posuzov\u00e1n\u00ed znak\u016f antifa\u0161isty a\u00a0antinacisty se m\u011bly pod\u00edlet t\u0159\u00ed- a\u017e p\u011bti\u010dlenn\u00e9 protifa\u0161istick\u00e9 v\u00fdbory, slo\u017een\u00e9 z\u00a0osv\u011bd\u010den\u00fdch a\u00a0st\u00e1tn\u011b spolehliv\u00fdch osob n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. Podle vydan\u00fdch sm\u011brnic se za protifa\u0161isty a\u00a0protinacisty pova\u017eovaly osoby, kter\u00e9 byly z\u00a0politick\u00fdch nebo rasov\u00fdch d\u016fvod\u016f v\u00a0koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech nebo ve v\u011bzen\u00ed, aktivn\u011b bojovaly proti nacismu, atd.<\/p>\n

Uveden\u00fd dekret postihl i\u00a0\u010cechy, Slov\u00e1ky a\u00a0dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky slovansk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, kte\u0159\u00ed usilovali o\u00a0ud\u011blen\u00ed n\u011bmeck\u00e9 nebo ma\u010farsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti, a\u00a0projevili tedy neloajalitu v\u016f\u010di sv\u00e9mu st\u00e1tu.<\/p>\n

N\u011bkter\u00e1 ustanoven\u00ed prov\u00e1d\u011bc\u00edch p\u0159edpis\u016f k\u00a0tomuto dekretu nebyla respektov\u00e1na a\u00a0ministerstvo vnitra na to opakovan\u011b upozor\u0148ovalo a\u00a0zp\u0159es\u0148ovalo pokyny. P\u016fsobily rovn\u011b\u017e r\u016fzn\u00e9 m\u00edstn\u00ed vlivy a\u00a0z\u00e1jmy a\u00a0n\u011bkde se n\u011bmeck\u00e9mu obyvatelstvu neumo\u017e\u0148ovalo, aby po\u017e\u00e1dalo o\u00a0zachov\u00e1n\u00ed \u010di\u00a0navr\u00e1cen\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho ob\u010danstv\u00ed.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/p>\n

\u0160edes\u00e1tilet\u00fd odstup od v\u00e1lky, kterou vyvolalo N\u011bmecko, s\u00a0c\u00edlem nastolit takovou \u201cnovou Evropu\u201d, v\u00a0n\u00ed\u017e by \u201cn\u011bmeck\u00e1 vy\u0161\u0161\u00ed rasa\u201d z\u00edskala nov\u00fd \u201c\u017eivotn\u00ed prostor\u201d, kter\u00fd by byl vy\u010di\u0161t\u011bn od n\u00e1rod\u016f a\u00a0ras \u201cm\u00e9n\u011bcenn\u00fdch\u201d, ur\u010den\u00fdch k\u00a0vyhuben\u00ed nebo k\u00a0zotro\u010den\u00ed, p\u0159isp\u00edv\u00e1 k\u00a0tomu, aby se set\u0159el protiklad mezi zlo\u010dincem a\u00a0jeho ob\u011bt\u00ed. Historick\u00e1 pam\u011b\u0165 se vytr\u00e1c\u00ed. Nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e znovu reprodukovat tehdej\u0161\u00ed skute\u010dnosti a\u00a0politick\u00e9 a\u00a0pr\u00e1vn\u00ed z\u00e1v\u011bry, kter\u00e9 z\u00a0tehdej\u0161\u00ed v\u00e1lky vyplynuly.<\/p>\n

Opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 \u010ceskoslovensko ve v\u00e1lce a\u00a0po\u00a0v\u00e1lce \u010dinilo proti nep\u0159\u00edteli, byla srovnateln\u00e1 nebo shodn\u00e1 s\u00a0akty ostatn\u00edch st\u00e1t\u016f spojeneck\u00e9 koalice. C\u00edlen\u00e1, d\u016fsledn\u00e1 propaganda m\u00e1 \u010deskou spole\u010dnost p\u0159esv\u011bd\u010dit o\u00a0opaku a\u00a0p\u0159im\u011bt politick\u00e9 p\u0159edstavitele k\u00a0omluv\u011b a\u00a0pok\u00e1n\u00ed za protinacistick\u00fd odpor a\u00a0solidaritu se spojenci. Pokusy n\u011bkter\u00fdch \u010desk\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f a\u00a0publicist\u016f o\u00a0\u201cmor\u00e1ln\u00ed\u201d, \u010di\u00a0\u201csymbolick\u00e1\u201d gesta a\u00a0\u201cvst\u0159\u00edcnost\u201d jsou vyu\u017e\u00edvan\u00e9 k\u00a0prosazov\u00e1n\u00ed pr\u00e1vn\u00edch d\u016fsledk\u016f. P\u0159izn\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9 strany ke k\u0159ivd\u00e1m a\u00a0bezpr\u00e1v\u00ed je doprov\u00e1zeno po\u017eadavkem vyvodit z\u00a0takov\u00e9ho mor\u00e1ln\u00edho prohl\u00e1\u0161en\u00ed pro \u010desk\u00fd st\u00e1t aktu\u00e1ln\u00ed majetkovou odpov\u011bdnost. \u0158ada \u010desk\u00fdch historik\u016f i\u00a0pr\u00e1vn\u00edk\u016f analyzovala dekret\u00e1ln\u00ed normotvorbu i\u00a0po\u017eadavky a\u00a0\u010dinnost sil, kter\u00e9 cht\u011bj\u00ed nejprve p\u0159epsat d\u011bjiny a\u00a0pot\u00e9 prosadit dal\u0161\u00ed c\u00edle politick\u00e9 a\u00a0ekonomick\u00e9. Po\u017e\u00edvaly podporu od n\u011bkter\u00fdch d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch n\u011bmeck\u00fdch vl\u00e1d a\u00a0podporuje je sou\u010dasn\u00e1 vl\u00e1da bavorsk\u00e1 a\u00a0rakousk\u00e1.<\/p>\n

I kdy\u017e doch\u00e1z\u00ed k\u00a0ur\u010dit\u00e9mu uklidn\u011bn\u00ed ve vz\u00e1jemn\u00fdch vztaz\u00edch, uk\u00e1zalo se, \u017ee je nejen v\u00a0z\u00e1jmu \u010cesk\u00e9 republiky, ale v\u00a0z\u00e1jmu cel\u00e9 demokratick\u00e9 Evropy nenech\u00e1vat takov\u00e9 pokusy bez pov\u0161imnut\u00ed. N\u00e1rodn\u00ed z\u00e1jmy a\u00a0n\u00e1rodn\u00ed identita v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice jsou spojeny se z\u00e1jmy demokracie dnes stejn\u011b, jako tomu bylo v\u00a0meziv\u00e1le\u010dn\u00ed dob\u011b. Tyto hodnoty z\u016fst\u00e1vaj\u00ed trval\u00e9.<\/p>\n

V\u00e1clav Pavl\u00ed\u010dek<\/em><\/p>\n

(SEMIN\u00c1\u0158\u00a0BENE\u0160OVY DEKRETY: PR\u00c1VN\u00cd, HISTORICK\u00dd, NEBO POLITICK\u00dd PROBL\u00c9M?<\/a>, 10.04.2002, N\u00c1RODN\u00cd D\u016eM NA VINOHRADECH)<\/em><\/h4>\n

Zdroj \u2013\u00a0\u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed listy<\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

O dekretech prezidenta republiky bylo ji\u017e dost naps\u00e1no, ale m\u00e1lo p\u0159e\u010dteno a\u00a0pozn\u00e1no. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":7478,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1693,1694,112],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7477"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7477"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7477\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/7478"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7477"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7477"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7477"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}