{"id":7444,"date":"2022-01-10T04:21:48","date_gmt":"2022-01-10T03:21:48","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=7444"},"modified":"2022-01-10T04:21:48","modified_gmt":"2022-01-10T03:21:48","slug":"zacatek-konce-zapadniho-protektoratu-bosna-a-hercegovina","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/01\/10\/zacatek-konce-zapadniho-protektoratu-bosna-a-hercegovina\/","title":{"rendered":"Za\u010d\u00e1tek konce z\u00e1padn\u00edho protektor\u00e1tu Bosna a Hercegovina"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<div><strong>V Bosenskosrbsk\u00e9m m\u011bst\u011b Banja Luka se 12. 12. 2021 se\u0161el provin\u010dn\u00ed parlament Republiky srbsk\u00e9 v Bosn\u011b a zah\u00e1jil proces vystoupen\u00ed z federace Bosny a Hercegoviny. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to feder\u00e1ln\u00ed republice uvnit\u0159 Jugosl\u00e1vsk\u00e9 federace za\u010dala v roce 1990 s\u00e9rie ob\u010dansk\u00fdch v\u00e1lek, kter\u00e9 s p\u0159est\u00e1vkami trvaly a\u017e do konce tis\u00edcilet\u00ed. Prvn\u00ed politickou krizi, kter\u00e1 nakonec vy\u00fastila do krvav\u00fdch ob\u010dansk\u00fdch v\u00e1lek, rozpoutal p\u0159edstavitel bosensk\u00fdch Muslim\u016f Alija Izetbegovi\u010d, kter\u00fd jm\u00e9nem sv\u00e9 komunity vznesl po\u017eadavek na pos\u00edlen\u00ed pravomoc\u00ed feder\u00e1ln\u00edch org\u00e1n\u016f Bosny na \u00fakor krajsk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f oblast\u00ed ovl\u00e1dan\u00fdch bosensk\u00fdmi Srby a Chorvaty i na \u00fakor centr\u00e1ln\u00edch org\u00e1n\u016f cel\u00e9 Jugosl\u00e1vie.<\/strong><\/div>\n<div><\/div>\n<div>Spory v Bosn\u011b a neschopnost centr\u00e1ln\u00ed jugosl\u00e1vsk\u00e9 vl\u00e1dy je jakkoli \u0159e\u0161it nakonec zp\u016fsobily rozpad Jugosl\u00e1vie. S podporou N\u011bmecka vyhl\u00e1sily nez\u00e1vislost Slovinsko a Chorvatsko, na co\u017e jugosl\u00e1vsk\u00e1 vl\u00e1da reagovala pokusem o vojensk\u00e9 potla\u010den\u00ed separatist\u016f vysl\u00e1n\u00edm arm\u00e1dy do Chorvatska. Chorvatsk\u00e9 ozbrojen\u00e9 s\u00edly, zpo\u010d\u00e1tku organizovan\u00e9 na dobrovolnick\u00e9 b\u00e1zi, materi\u00e1ln\u011b podpo\u0159ily z\u00e1padn\u00ed zem\u011b \u2013 zejm\u00e9na dod\u00e1vkami zbran\u00ed a modern\u00ed techniky. Chorvati tak ve v\u00e1lce svoji nez\u00e1vislost uh\u00e1jili. Mezit\u00edm prob\u00edhala v Bosn\u011b politick\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed o budoucnosti. Srbov\u00e9 z po\u010d\u00e1tku prosazovali p\u0159ipojen\u00ed Bosensk\u00e9 federace ke zbytkov\u00e9 Jugosl\u00e1vsk\u00e9 federaci, \u010demu\u017e se br\u00e1nili Chorvat\u00e9 a bosen\u0161t\u00ed Muslimov\u00e9\u00a0 \u2013 dnes z\u00e1padn\u00edm tiskem ozna\u010dovan\u00ed jako Bos\u0148\u00e1ci. V zemi prob\u011bhlo referendum, v n\u011bm\u017e t\u011bsn\u011b zv\u00edt\u011bzili stoupenci vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti Bosny a Hercegoviny.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Civiln\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 Bosensk\u00e9 federace, mezi nimi\u017e p\u0159evl\u00e1dali muslimov\u00e9, za\u010dali op\u011bt prosazovat\u00a0 politiku pos\u00edlen\u00ed feder\u00e1ln\u00edch org\u00e1n\u016f na \u00fakor krajsk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f, kter\u00e9 ve sv\u00fdch oblastech ovl\u00e1dali n\u00e1rodn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 bosensk\u00fdch Srb\u016f a Chorvat\u016f. Na stranu m\u00edstn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f se postavilo veden\u00ed arm\u00e1dy, v jeho\u017e \u010dele p\u0159evl\u00e1dali velitel\u00e9 srbsk\u00e9 n\u00e1rodnosti. Z\u00e1padn\u00ed zem\u011b \u2013 zejm\u00e9na USA a N\u011bmecko, pomohly centr\u00e1ln\u00ed vl\u00e1d\u011b Bosny a Hercegoviny vybudovat novou feder\u00e1ln\u00ed, v podstat\u011b v\u0161ak muslimskou arm\u00e1du. Jednotky p\u016fvodn\u00ed arm\u00e1dy, kter\u00e1 se st\u00e1hly do region\u016f, byly p\u0159ejmenov\u00e1ny na arm\u00e1du Republiky srbsk\u00e9 v Bosn\u011b a Chorvatskou domobranu.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Boje mezi jednotliv\u00fdmi etnick\u00fdmi milicemi a feder\u00e1ln\u00ed arm\u00e1dou podporovanou a vyzbrojovanou ze Z\u00e1padu trvaly a\u017e do roku 1995. Ukon\u010dit v\u00e1le\u010dn\u00e9 akce se p\u0159ed t\u00edm n\u011bkolikr\u00e1t pokou\u0161elo OSN, kter\u00e9 do Bosny vyslalo m\u00edrov\u00e9 jednotky UNPROFOR. I p\u0159es mohutn\u00e9 dod\u00e1vky zbran\u00ed a v\u00e1le\u010dn\u00e9ho materi\u00e1lu ze Z\u00e1padu feder\u00e1ln\u00ed arm\u00e1d\u011b m\u011bli na boji\u0161t\u00edch p\u0159evahu republikov\u00e9 ozbrojen\u00e9 s\u00edly. Zlom p\u0159inesl incident ozna\u010dovan\u00fd z\u00e1padn\u00edm tiskem jako \u201eSrebrenick\u00fd masakr\u201c. Srbsk\u00e1 republikov\u00e1 arm\u00e1da obkl\u00ed\u010dila v tomto m\u011bst\u011b po\u010detn\u00e9 muslimsk\u00e9 jednotky feder\u00e1ln\u00ed arm\u00e1dy. Ke st\u0159e\u017een\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed byly vysl\u00e1ny jednotky OSN. Muslim\u0161t\u00ed bojovn\u00edci vyu\u017e\u00edvali jejich ochrany jako \u0161t\u00edtu kryj\u00edc\u00edho jejich v\u00fdpady do okoln\u00edch srbsk\u00fdch obc\u00ed. P\u0159i rabov\u00e1n\u00ed se muslimsk\u00e9 feder\u00e1ln\u00ed odd\u00edly dopou\u0161t\u011bly \u0159ady v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010din\u016f na civilistech. Jednotky OSN, jim\u017e velel holandsk\u00fd velitel plukovn\u00edk Thomas Kerrermenas, t\u011bmto v\u00fdpad\u016fm i p\u0159es opakovan\u00e9 urgence srbsk\u00e9 strany nijak nebr\u00e1nily.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Pot\u00e9, co srbsk\u00e1 republikov\u00e1 arm\u00e1da vzala m\u011bsto \u00fatokem, rozpoutaly z\u00e1padn\u00ed sd\u011blovac\u00ed prost\u0159edky kampa\u0148, p\u0159i n\u00ed\u017e tvrdily, \u017ee Srbov\u00e9 ve m\u011bst\u011b provedli genocidu, p\u0159i n\u00ed\u017e vra\u017edili i \u017eeny a d\u011bti. Mezin\u00e1rodn\u00ed soud pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny v Jugosl\u00e1vii (ICTY), kter\u00fd fakticky ovl\u00e1daly z\u00e1padn\u00ed zem\u011b, ozna\u010dil masakr ve Srebrenici za genocidu a srbsk\u00e9 d\u016fstojn\u00edky, kte\u0159\u00ed veleli dobyt\u00ed m\u011bsta, odsoudil k trest\u016fm od 10 do 35 let v\u011bzen\u00ed. D\u016fkazy pou\u017eit\u00e9 p\u0159ed soudem hlavn\u00ed prokur\u00e1torkou ICTY Carlou del Ponteovou o povra\u017ed\u011bn\u00ed des\u00edtek tis\u00edc civilist\u016f \u2013 v\u010detn\u011b \u017een a d\u011bt\u00ed &#8211; byly pozd\u011bj\u0161\u00edm nez\u00e1visl\u00fdm vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00edm a vykop\u00e1vkami zpochybn\u011bny. Na z\u00e1klad\u011b informac\u00ed o masakru ve Srebrenici leteck\u00e9 jednotky st\u00e1t\u016f NATO zah\u00e1jily bombardov\u00e1n\u00ed pozic jednotek Arm\u00e1dy republiky Srbsk\u00e9 v Bosn\u011b.\u00a0Po 3 m\u011bs\u00edc\u00edch intenzivn\u00edch n\u00e1let\u016f bombard\u00e9r\u016f NATO byli bosen\u0161t\u00ed Srbov\u00e9 p\u0159inuceni p\u0159istoupit ke sjedn\u00e1n\u00ed m\u00edru, jeho\u017e podm\u00ednky nadiktovalo velen\u00ed NATO.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Podle m\u00edrov\u00e9 smlouvy, podepsan\u00e9 vojensk\u00fdmi p\u0159edstaviteli znep\u0159\u00e1telen\u00fdch stran na Wright \u2013 Pettersonov\u011b z\u00e1kladn\u011b US Air Force v Daytonu v americk\u00e9m st\u00e1t\u011b Ohio a stvrzen\u00e9 civiln\u00edmi z\u00e1stupci v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edch stran na konferenci v Pa\u0159\u00ed\u017ei, byla Bosna a Hercegovina rozd\u011blena do 2 enkl\u00e1v \u2013 Republika srbsk\u00e1 v Bosn\u011b a Federace Bosny a Hercegoviny &#8211; n\u00ed\u017e jsou pod jednou \u201esamospr\u00e1vou\u201c nuceni \u017e\u00edt ve spole\u010dn\u00e9m spr\u00e1vn\u00edm okrsku Chorvat\u00e9 a Muslimov\u00e9. Bosensk\u00e1 kon\/federace je fakticky protektor\u00e1tem, v n\u011bm\u017e jsou st\u00e1tn\u00edm \u00fa\u0159ad\u016fm nad\u0159azeny org\u00e1ny Rady pro implementaci m\u00edru (PIC), v nich\u017e na \u00farovni velvyslanc\u016f zasedaj\u00ed z\u00e1stupci sv\u011btov\u00fdch velmoc\u00ed a Vysok\u00fd p\u0159edstavitel pro Bosnu a Hercegovinu. Podle dohody PIC z Bonnu je Vysok\u00fd p\u0159edstavitel zmocn\u011bn sesazovat jak\u00e9hokoli volen\u00e9ho p\u0159edstavitele feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy a parlamentu i m\u00edstn\u00edch samospr\u00e1v. Pravomoci Vysok\u00e9ho p\u0159edstavitele, kter\u00fd je jmenov\u00e1n v\u017edy na rok a velmoci si rotuj\u00ed obsazen\u00ed t\u00e9to funkce, siln\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed zmocn\u011bn\u00ed \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora. M\u016f\u017ee vetovat jak\u00fdkoli z\u00e1kon nebo rozhodnut\u00ed centr\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy i m\u00edstn\u00edch samospr\u00e1v.\u00a0 S\u00e1m naopak m\u016f\u017ee vyd\u00e1vat Na\u0159\u00edzen\u00ed Vysok\u00e9ho p\u0159edstavitele &#8211;\u00a0 ozna\u010dovan\u00e1 jako \u201erozhodnut\u00ed\u201c, kter\u00e1 maj\u00ed pr\u00e1vn\u00ed s\u00edlu z\u00e1kona i kdy\u017e nebyly schv\u00e1leny \u017e\u00e1dn\u00fdm parlamentem.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Vysoc\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 b\u011bhem fungov\u00e1n\u00ed vydali 140 rozhodnut\u00ed, jimi\u017e vrchnostensk\u00fdm zp\u016fsobem z\u0159\u00eddili feder\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vu, soudnictv\u00ed, da\u0148ov\u00e9 \u00fa\u0159ady a dokonce i tajn\u00e9 slu\u017eby. V t\u011bchto rozhodnut\u00edch byly potupn\u011b osek\u00e1ny pravomoci m\u00edstn\u00edch samospr\u00e1v i vl\u00e1d obou konfederovan\u00fdch republik. P\u0159i obsazov\u00e1n\u00ed funkc\u00ed v centr\u00e1ln\u00edch \u00fa\u0159adech byl potla\u010den princip zastoupen\u00ed n\u00e1rodnost\u00ed podle jejich po\u010detnosti. V kolektivn\u00edm veden\u00ed Bosny, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed z\u00e1stupci Srb\u016f, Chorvat\u016f i Muslim\u016f, je zat\u00edm respektov\u00e1n princip paritn\u00edho zastoupen\u00ed v\u0161ech n\u00e1rod\u016f. Tyto org\u00e1ny, kter\u00e9 byly z\u0159\u00edzeny Daytonskou m\u00edrovou dohodou a potvrzeny rezolucemi Rady bezpe\u010dnosti OSN, jsou v\u0161ak rozhodnut\u00edmi Vysok\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f postupn\u011b odstavov\u00e1ny na vedlej\u0161\u00ed kolej a jsou jim odeb\u00edr\u00e1ny pravomoci ve prosp\u011bch org\u00e1n\u016f z\u0159\u00edzen\u00fdch \u201emezin\u00e1rodn\u00edm protektorem\u201c. V nich p\u0159evl\u00e1daj\u00ed Muslimov\u00e9.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V\u017edy, kdy\u017e funkci Vysok\u00e9ho p\u0159edstavitele vykon\u00e1val n\u011bkter\u00fd z diplomat\u016f nebo voj\u00e1k\u016f dosazen\u00fd ze Z\u00e1padu, doch\u00e1zelo k vyhrocov\u00e1n\u00ed st\u0159et\u016f mezi protektor\u00e1tn\u00edmi org\u00e1ny a m\u00edstn\u00ed samospr\u00e1vou. V lo\u0148sk\u00e9m roce za\u0161la situace tak daleko, \u017ee n\u011bmeck\u00fd protektor Christian Schmidt zak\u00e1zal Srb\u016fm i slaven\u00ed jejich tradi\u010dn\u00edch n\u00e1rodn\u00edch sv\u00e1tk\u016f. Jeho rozhodnut\u00ed nakonec spustilo proces vystoupen\u00ed Republiky srbsk\u00e9 z Bosensk\u00e9 federace. Z\u00e1stupce Srb\u016f v kolektivn\u00edm veden\u00ed Bosny a Hercegoviny Milorad Dodik (SNSD) inicioval mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 zased\u00e1n\u00ed Shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed Republiky srbsk\u00e9, co\u017e je m\u00edstn\u00ed parlament srbsk\u00e9 \u010d\u00e1sti zem\u011b, kter\u00fd schv\u00e1lil usnesen\u00ed, podle n\u011bj\u017e m\u00e1 republikov\u00e1 vl\u00e1da do p\u016fl roku z\u00edskat zp\u011bt pravomoci, kter\u00e9 byly rozhodnut\u00edm protektoru uzurpov\u00e1ny feder\u00e1ln\u00edmi org\u00e1ny. Pokud se tak nestane, je republikov\u00e1 vl\u00e1da zmocn\u011bna vyhl\u00e1sit referendum o vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti Republiky srbsk\u00e9. &#8222;Pokud se nebudeme br\u00e1nit\u00a0 nyn\u00ed, za dva roky nebudeme m\u00edt co obhajovat,&#8220; \u0159ekl Dodik na jedn\u00e1n\u00ed parlamentu s nar\u00e1\u017ekou na hrozbu \u00fapln\u00e9ho p\u0159enosu v\u0161ech \u00fa\u0159edn\u00edch pravomoc\u00ed z n\u00e1rodn\u00edch republikov\u00fdch org\u00e1n\u016f na Muslimy ovl\u00e1danou a Z\u00e1padem podporovanou federaci.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Rada pro implementaci m\u00edru, kter\u00e1 dohl\u00ed\u017e\u00ed na dodr\u017eov\u00e1n\u00ed Daytonsk\u00fdch dohod, ve sv\u00e9 rezoluci z 13. 12. 2021 uvedla, \u017ee \u201ejednostrann\u00e9 vystoupen\u00ed\u201c z feder\u00e1ln\u00edch instituc\u00ed nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Z\u00e1padn\u00ed diplomat\u00e9 v PIC ozna\u010dili p\u0159\u00edpadn\u00fd &#8222;SREXIT&#8220; za potenci\u00e1ln\u00ed poru\u0161en\u00ed Daytonsk\u00e9 m\u00edrov\u00e9 dohody varovali p\u0159ed \u201ed\u016fsledky\u201c pro jakoukoli stranu, kter\u00e1 by se takov\u00e9ho \u010dinu dopustila. Prohl\u00e1\u0161en\u00ed odm\u00edtl podepsat z\u00e1stupce Ruska, kter\u00e9 se Rady \u00fa\u010dastn\u00ed spolu se z\u00e1padn\u00edmi mocnostmi. \u201eLid\u00e9, kte\u0159\u00ed vedou Republiku srbskou, jsou odhodl\u00e1ni postoupit vp\u0159ed,&#8220; \u0159ekl v reakci na v\u00fdhr\u016f\u017eky z\u00e1padn\u00edch z\u00e1stupc\u016f v PIC Milorad Dodik , jeho\u017e citoval rakousk\u00fd den\u00edk Exxpress. Bosenskosrbsk\u00fd prezident ozna\u010dil rozhodnut\u00ed parlamentu za \u201ehistorick\u00e9&#8220;.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Sou\u010dasn\u00fd prezident Republiky srbsk\u00e9 v Bosn\u011b Milorad Dodik (na obr\u00e1zku s Viktorem Orb\u00e1nem vlevo) byl p\u016fvodn\u011b stoupencem spolupr\u00e1ce se Z\u00e1padem, od n\u00ed\u017e si sliboval ukon\u010den\u00ed boj\u016f i hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch sankc\u00ed v\u016f\u010di Srb\u016fm. Pod vlivem zku\u0161enost\u00ed s jednozna\u010dn\u011b protisrbsk\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm z\u00e1padn\u00edch protektor\u016f postupn\u011b p\u0159e\u0161el do t\u00e1bora srbsk\u00fd vlastenc\u016f. Zalo\u017eil Svaz nez\u00e1visl\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch demokrat\u016f, kter\u00fd je v USA ozna\u010dov\u00e1na za nacionalistickou organizaci. Za tuto stranu bylo zvolen bosenskosrbsk\u00fdm prezidentem, kter\u00fd je z titulu sv\u00e9 funkce i \u010dlenem kolektivn\u00edho veden\u00ed Bosny a Hercegoviny. P\u0159i v\u00fdkonu funkce se politiky sbl\u00ed\u017eil s rusk\u00fdmi p\u0159edstaviteli v Rad\u011b pro implementaci m\u00edru. Dnes je na Z\u00e1pad\u011b ozna\u010dov\u00e1na jako spojence Ruska. Vl\u00e1da USA na n\u011bj v roce 2017 jednostrann\u011b uvalila sankce.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V Bosn\u011b se mohutn\u011b anga\u017euje i EU. Vojensk\u00e9 jednotky \u0159ady \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f se pod\u00edl\u00ed na ostraze demilitarizovan\u00e9 z\u00f3ny v \u0161\u00ed\u0159ce 4 km, kter\u00e1 odd\u011bluje enkl\u00e1vy Srb\u016f, Chorvat\u016f a Muslim\u016f. V Bosn\u011b je jako ofici\u00e1ln\u00ed m\u011bna pou\u017e\u00edv\u00e1no platidlo Euro, i kdy\u017e tato zem\u011b nikdy neplnila Maastrichtsk\u00e1 krit\u00e9ria, a ani nen\u00ed \u010dlenem EU nebo euroz\u00f3ny. Bosna nem\u00e1 vlastn\u00ed centr\u00e1ln\u00ed banku a platidla do zem\u011b dod\u00e1vaj\u00ed protektor\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159ady.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Proti zah\u00e1jen\u00ed SREXITu se ost\u0159e ohradilo nejen NATO, ale i org\u00e1ny EU. N\u011bmeck\u00e9 vl\u00e1d\u011b se proti v\u016fli slovinsk\u00e9ho p\u0159edsednictv\u00ed poda\u0159ilo dostat na program jedn\u00e1n\u00ed Rady ministr\u016f zahrani\u010d\u00ed 14. 12. 2021 do bodu \u201eZ\u00e1v\u011bry o roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed a procesu stabilizace a p\u0159idru\u017een\u00ed\u201c i debatu o situaci v Bosn\u011b. N\u011bmeck\u00e1 ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed Annalena Baerbockov\u00e1 (Zelen\u00ed) se pokusila navrhnout uvalen\u00ed sankc\u00ed na srbskou samospr\u00e1vu v Bosn\u011b. Tento n\u00e1vrh v\u0161ak vetoval ma\u010farsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Peter Szijjarto (FIDESZ). Ofici\u00e1ln\u00ed sankce tedy schv\u00e1leny nebyly. \u201eMa\u010farsko nepodpo\u0159\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 sankce proti bosensk\u00fdm Srb\u016fm ani jejich v\u016fdci\u00a0 Miloradu Dodikovi. Takov\u00fd n\u00e1vrh budeme v Evropsk\u00e9 rad\u011b v\u017edy vetovat.\u201c, \u0159ekl po zased\u00e1n\u00ed Rady pro v\u0161eobecn\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti ma\u010farsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Org\u00e1ny Republiky srbsk\u00e9 v Bosn\u011b jsou v\u0161ak i tak ve velmi t\u011b\u017ek\u00e9 pozici. Nejen\u017ee je m\u016f\u017ee kompletn\u011b rozpustit Vysok\u00fd p\u0159edstavitel. Jeho protektor\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159ady mohou srbsk\u00e9 org\u00e1ny od\u0159\u00edznout od pen\u011bz formou technick\u00fdch obstrukc\u00ed p\u0159i p\u0159\u00edsunu platidel. Aby se Srbov\u00e9 neocitli \u201efinan\u010dn\u011b na suchu\u201c, rozhodla ve st\u0159edu 5. 1. 2022 ma\u010farsk\u00e1 vl\u00e1da o poskytnut\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 finan\u010dn\u00ed pomoci bosensk\u00fdm Srb\u016fm . Vl\u00e1da premi\u00e9ra Viktora Orb\u00e1na (FIDESZ) schv\u00e1lila mimo\u0159\u00e1dnou pomoc ve v\u00fd\u0161i 100 milion\u016f eur. O ma\u010farsk\u00e9 pomoci Srb\u016fm informoval web \u201eBalkan Insight\u201c. Ma\u010farsko je jednou ze zem\u00ed, kter\u00e1 soused\u00ed s Bosnou. Ma\u010farsko opakovan\u011b vzneslo n\u00e1mitky proti mo\u017enosti vstupu Bosny a Hercegoviny v sou\u010dasn\u00e9 podob\u011b v budoucnu do EU. \u201eIntegrace zem\u011b se 2 miliony muslim\u016f by byla slo\u017eitou v\u00fdzvou\u201c, \u0159ekl na tiskov\u00e9 konferenci ma\u010farsk\u00fd premi\u00e9r Orb\u00e1n. V \u201ebrusel\u0161tin\u011b\u201c slovn\u00ed spojen\u00ed \u201eslo\u017eit\u00e1 v\u00fdzva\u201c p\u0159edstavuje synonymum n\u011b\u010deho prakticky neprovediteln\u00e9ho.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Na spole\u010dn\u00e9 tiskov\u00e9 konferenci Orb\u00e1n vyslovil svou plnou podporu bosenskosrbsk\u00e9mu prezidentu Miloradu Dodikovi, kter\u00e9ho ozna\u010dil ho za demokraticky zvolen\u00e9ho politika a varoval z\u00e1padn\u00ed mocnosti, \u017ee \u201evym\u00edt\u00e1n\u00ed Dodika\u201c je nep\u0159ijateln\u00e9. N\u011bmeck\u00e9 vl\u00e1d\u011b ma\u010farsk\u00fd premi\u00e9r ze spole\u010dn\u00e9 tiskov\u00e9 konference vzk\u00e1zal, aby se rad\u011bji sna\u017eila tomuto regionu pomoci v integraci do EU sp\u00ed\u0161e ne\u017e jej trestala, co\u017e by \u201emohlo v\u00e9st k je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm probl\u00e9m\u016fm\u201c.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>MUDr. Ivan David, CSc.<\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V Bosenskosrbsk\u00e9m m\u011bst\u011b Banja Luka se 12. 12. 2021 se\u0161el provin\u010dn\u00ed parlament Republiky srbsk\u00e9 v&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":922,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[699,445,394],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7444"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7444"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7444\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/922"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7444"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7444"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7444"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}