{"id":65085,"date":"2024-10-29T00:46:18","date_gmt":"2024-10-28T23:46:18","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=65085"},"modified":"2024-10-28T17:24:47","modified_gmt":"2024-10-28T16:24:47","slug":"jiri-paroubek-servilitu-vuci-moskve-vystridala-servilita-vuci-washingtonu-a-bruselu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/10\/29\/jiri-paroubek-servilitu-vuci-moskve-vystridala-servilita-vuci-washingtonu-a-bruselu\/","title":{"rendered":"Ji\u0159\u00ed Paroubek: Servilitu v\u016f\u010di Moskv\u011b vyst\u0159\u00eddala servilita v\u016f\u010di Washingtonu a Bruselu"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

P\u0159in\u00e1\u0161\u00edme text vystoupen\u00ed Ji\u0159\u00edho Paroubka, p\u0159edsedy \u010cSSD a b\u00fdval\u00e9ho premi\u00e9ra, kter\u00e9 pronesl na dne\u0161n\u00edm slavnostn\u00edm setk\u00e1n\u00ed Svazu bojovn\u00edk\u016f za svobodu v\u011bnovan\u00e9m 106. v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky.<\/strong><\/p>\n

V\u00e1\u017een\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, d\u00e1my a p\u00e1nov\u00e9, se\u0161li jsme se, abychom oslavili st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek 106. v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku samostatn\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. Republika vznikla jako jeden z n\u00e1stupnick\u00fdch st\u00e1t\u016f rakousk\u00e9 monarchie. Cht\u011bla se zbavit v\u0161eho, co bylo za vl\u00e1dy Habsburk\u016f prohnil\u00e9, a cht\u011bla vstoupit do sv\u011bta modern\u00edch n\u00e1rod\u016f.<\/p>\n

P\u0159itom vznikla jako st\u00e1t v\u00edce etnik, v n\u011bm\u017e ov\u0161em \u010ce\u0161i a Slov\u00e1ci spole\u010dn\u011b tvo\u0159ili zhruba 2\/3 ob\u010dan\u016f nov\u00e9ho st\u00e1tu. Zejm\u00e9na n\u011bmeck\u00e1 men\u0161ina zpo\u010d\u00e1tku jen t\u011b\u017eko p\u0159ij\u00edmala sv\u00e9 zapojen\u00ed do st\u00e1tu, kter\u00fd nepova\u017eovala za sv\u016fj. Byl to sice st\u00e1t op\u00edraj\u00edc\u00ed se o \u010cechy a Slov\u00e1ky, ale byl to tak\u00e9 st\u00e1t, kter\u00fd se op\u00edral o ob\u010dansk\u00fd princip fungov\u00e1n\u00ed spole\u010dnosti. Od po\u010d\u00e1tku republiky a\u017e do jej\u00edho konce o dvacet let pozd\u011bji, byla republika d\u016fsledn\u011b demokratick\u00fdm st\u00e1tem. Ano, na po\u010d\u00e1tku jej\u00ed existence se sna\u017eila o p\u0159evrat v zemi radik\u00e1ln\u00ed levice, \u010demu\u017e zabr\u00e1nila vl\u00e1da s v\u00fdznamnou \u00fa\u010dast\u00ed socialistick\u00fdch stran a tak\u00e9 prezident republiky Masaryka.<\/p>\n

Od p\u0159evzet\u00ed moci nacisty v N\u011bmecku se loajalita n\u011bmeck\u00e9 men\u0161iny \u017eij\u00edc\u00ed zejm\u00e9na v pohrani\u010dn\u00edch oblastech \u010desk\u00fdch zem\u00ed i v n\u011bkter\u00fdch ucelen\u00fdch oblastech na Slovensku rozpl\u00fdvala. Je pravdou, \u017ee republiku po roce 1929 zas\u00e1hla hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize a nejh\u016f\u0159e zas\u00e1hla n\u00e1\u0161 st\u00e1t v pohrani\u010dn\u00edch oblastech \u010desk\u00fdch zem\u00ed, ve kter\u00fdch byl soust\u0159ed\u011bn spot\u0159ebn\u00ed pr\u016fmysl. Dopady krize toti\u017e \u0159e\u0161ily v\u0161echny st\u00e1ty de facto vytv\u00e1\u0159en\u00edm celn\u00edch bari\u00e9r, aby ochr\u00e1nily sv\u016fj trh a tedy i p\u0159ed kvalitn\u00edm \u010ds. zbo\u017e\u00edm. Mimochodem republika se z \u00fader\u016f krize nevzpamatovala vlastn\u011b a\u017e do sv\u00e9ho konce v roce 1938. Ani v roce 1937 nebylo dosa\u017eeno v \u010ceskoslovensku n\u00e1rodn\u00edho produktu na p\u0159edkrizov\u00e9 \u00farovni roku 1929.<\/p>\n

Republika se v roce 1938 musela pot\u00fdkat s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem, kter\u00e9 otev\u0159en\u011b hrozilo v\u00e1lkou, pokud by mu nebyly vyd\u00e1ny kraje s n\u011bmeck\u00fdm obyvatelstvem. Z\u00e1padn\u00ed velmoci, Francie, coby p\u0159\u00edm\u00fd spojenec \u010ceska a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, na Mnichovsk\u00e9 konferenci v z\u00e1v\u011bru z\u00e1\u0159\u00ed 1938, vym\u011bnily m\u00edr za \u010desk\u00e9 pohrani\u010dn\u00ed kraje, je\u017e byly jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed od po\u010d\u00e1tku vzniku \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu v 10. stolet\u00ed. Pohrani\u010dn\u00ed oblasti \u010desk\u00fdch zem\u00ed byly p\u0159ed\u00e1ny ihned po ukon\u010den\u00ed konference b\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed Hitlerovi. Republika bez sv\u00fdch pohrani\u010dn\u00edch kraj\u016f byla prakticky neschopn\u00e1 samostatn\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 existence. A jej\u00ed hranice p\u0159estaly b\u00fdt br\u00e1niteln\u00e9. 15.b\u0159ezna 1939 ukon\u010dili nacist\u00e9 existenci torza \u010cSR \u0161estiletou okupac\u00ed. Ta byla charakteristick\u00e1 terorem, 360 tis\u00edci zavra\u017ed\u011bn\u00fdch \u010ds. ob\u010dan\u016f, zplundrov\u00e1n\u00edm na\u0161eho n\u00e1rodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed….<\/p>\n

Edvard Bene\u0161 ihned po Mnichovsk\u00e9 konferenci skon\u010dil jako prezident republiky v \u00fa\u0159ad\u011b abdikac\u00ed a v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed sv\u011btov\u00e9ho konfliktu odjel do exilu v Lond\u00fdn\u011b. D\u00edky jeho zahrani\u010dn\u00ed akci za 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se poda\u0159ilo, ani\u017e bych cht\u011bl zleh\u010dovat pod\u00edl ostatn\u00edch akt\u00e9r\u016f jak na Z\u00e1pad\u011b, tak na V\u00fdchod\u011b, obnovit \u00fazem\u00ed republiky v roce 1945 v podstat\u011b v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m rozsahu. Ov\u0161em bez Podkarpatsk\u00e9 Rusi. V\u011bt\u0161ina \u010ds. st\u00e1tu byla osvobozena Sov\u011btskou arm\u00e1dou a kombinace tohoto faktoru a tak\u00e9 dozn\u00edv\u00e1n\u00ed d\u016fsledk\u016f Mnichovsk\u00e9 dohody a zrady z\u00e1padn\u00edch spojenc\u016f, vedla v\u00fdznamnou \u010d\u00e1st obyvatel v prvn\u00edch pov\u00e1le\u010dn\u00fdch svobodn\u00fdch volb\u00e1ch v roce 1946 k neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 vysok\u00e9 podpo\u0159e komunistick\u00e9 strany, kter\u00e1 z\u00edskala dv\u011b p\u011btiny hlas\u016f voli\u010d\u016f.<\/p>\n

Sv\u011bt se v t\u00e9 dob\u011b u\u017e ov\u0161em rozestupoval na dva nesmi\u0159iteln\u00e9 bloky. Ten sov\u011btsk\u00fd a ten americk\u00fd. A bohu\u017eel pro koncepci prezidenta Bene\u0161e, kter\u00fd prosazoval my\u0161lenku republiky jako mostu mezi Z\u00e1padem a V\u00fdchodem, nebylo m\u00edsto. Nebyl to jen d\u016fsledek politiky Stalina, ale tak\u00e9 neschopnost \u010deskoslovensk\u00fdch komunist\u016f pochopit skute\u010dn\u00e9 z\u00e1jmy na\u0161ich ob\u010dan\u016f. Prost\u011b, \u010deskosloven\u0161t\u00ed komunisti\u010dt\u00ed p\u0159ed\u00e1ci ne\u0161li stejnou cestou, jako Tito v Jugosl\u00e1vii. Zase na druh\u00e9 stran\u011b komunistick\u00fd re\u017eim neskon\u010dil v \u010ceskoslovensku takov\u00fdm debaklem, jako t\u0159eba v Rumunsku \u010di jin\u00fdch zem\u00edch.<\/p>\n

Dnes \u017eijeme ji\u017e 35 let v demokracii, kter\u00e1 m\u00e1 ov\u0161em sv\u00e9 vady a limity. P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee kdy\u017e jsem cinkal kl\u00ed\u010di p\u0159ed 35ti lety na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, m\u011bl jsem p\u0159edstavu, \u017ee republika bude suver\u00e9nn\u00edm st\u00e1tem. \u017de si bude o sv\u00fdch v\u011bcech rozhodovat sama, respektive \u017ee bude o sv\u00fdch v\u011bcech rozhodovat lid na\u0161\u00ed zem\u011b. Posu\u010fme v\u0161ichni, jak se to poda\u0159ilo. Mysl\u00edm, \u017ee v\u0161ichni vid\u00edme, \u017ee na\u0161e demokracie je velmi nedokonal\u00e1. \u017de sou\u010dasn\u00e1 \u010desk\u00e1 vl\u00e1da nedok\u00e1\u017ee h\u00e1jit d\u016fsledn\u011b \u010desk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed z\u00e1jem. Je to podobn\u00e9, jako s komunisty po \u00fanoru 1948. Jen na m\u00edsto servility v\u016f\u010di Moskv\u011b jsou vl\u00e1dn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 serviln\u00ed v\u016f\u010di Washingtonu a Bruselu.<\/p>\n

\u010cesk\u00fd st\u00e1tn\u00ed rozpo\u010det je militarizov\u00e1n m\u00edrou nev\u00eddanou. Je\u0161t\u011b p\u0159ed 7 a\u017e 8 lety byl rozpo\u010det st\u00e1tu na obranu pod hranic\u00ed 50 miliard K\u010d ro\u010dn\u011b. V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm roce to m\u00e1 b\u00fdt ji\u017e 160 miliard K\u010d. Evropu a tedy i na\u0161\u00ed zemi ovinul dech studen\u00e9 v\u00e1lky. To, s \u010d\u00edm jsme si mysleli, \u017ee jsme v listopadu 1989 skon\u010dili, se objevilo v jin\u00e9 podob\u011b. A op\u011bt jsou n\u00e1lepkov\u00e1ni lid\u00e9, kte\u0159\u00ed maj\u00ed jin\u00e9 n\u00e1zory, ne\u017eli jsou ty spr\u00e1vn\u00e9. Do ve\u0159ejnopr\u00e1vn\u00edch m\u00e9di\u00ed jsou pou\u0161t\u011bni p\u0159ednostn\u011b p\u0159edstavitel\u00e9 vl\u00e1dn\u00edch stran. Pokud se pod\u00edv\u00e1te na p\u0159ehled koment\u00e1tor\u016f, kte\u0159\u00ed formuj\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm \u010cesk\u00e9 televize, tak jsou to st\u00e1le tit\u00ed\u017e. A lid\u00e9 s jin\u00fdmi n\u00e1zory prost\u011b nemaj\u00ed \u0161anci vyj\u00e1d\u0159it sv\u00e9 kritick\u00e9 n\u00e1zory. Je to omezen\u00e1 demokracie, kde lid\u00e9 i d\u00edky militarizaci st\u00e1tu a zbyte\u010dn\u00e9 v\u00e1lce na Ukrajin\u011b, mus\u00ed utahovat sv\u00e9 opasky.<\/p>\n

V letech 2022 \u2013 2023, tedy za pouh\u00e9 dva roky, vzrostla inflace v souhrnu o 30%. Jinak \u0159e\u010deno, klesla v\u00fdrazn\u011b \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148 dvou t\u0159etin \u010desk\u00fdch obyvatel. Ti maj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed \u010di men\u0161\u00ed hmotn\u00e9 starosti, a to je ur\u010dit\u011b n\u011bco, co si zakladatel\u00e9 na\u0161eho st\u00e1tu Masaryk, Bene\u0161, \u0160tef\u00e1nik, nep\u0159edstavovali. Naopak si mysleli, \u017ee bude jedn\u00edm z p\u0159edn\u00edch st\u00e1t\u016f sv\u011bta. Svou ekonomickou \u00farovn\u00ed, \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u00ed, \u00farovn\u00ed vzd\u011blanosti, kulturn\u00ed \u00farovn\u00ed. Posu\u010fme to my v\u0161ichni, jak se to za v\u00edce ne\u017e sto let poda\u0159ilo naplnit. Bohu\u017eel, bude to sp\u00ed\u0161 pr\u00e1ce pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed generaci politik\u016f a \u010desk\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed budou m\u00edt interes, schopnost a odvahu, zajistit rozvoj suver\u00e9nn\u00edho \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu ochr\u00e1nit z\u00e1jmy jeho ob\u010dan\u016f.<\/p>\n

Ji\u0159\u00ed Paroubek<\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159in\u00e1\u0161\u00edme text vystoupen\u00ed Ji\u0159\u00edho Paroubka, p\u0159edsedy \u010cSSD a b\u00fdval\u00e9ho premi\u00e9ra, kter\u00e9 pronesl na dne\u0161n\u00edm slavnostn\u00edm…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":32862,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[8120,710,673],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/65085"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=65085"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/65085\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/32862"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=65085"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=65085"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=65085"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}