{"id":6369,"date":"2021-11-23T16:53:07","date_gmt":"2021-11-23T15:53:07","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=6369"},"modified":"2021-11-23T16:57:21","modified_gmt":"2021-11-23T15:57:21","slug":"jan-campbell-rezoluce-vi-plenarniho-zasedani-uv-ks-ciny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2021\/11\/23\/jan-campbell-rezoluce-vi-plenarniho-zasedani-uv-ks-ciny\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Rezoluce VI. plen\u00e1rn\u00edho zased\u00e1n\u00ed \u00daV KS \u010c\u00edny"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<p>Kdy\u017e jsem souhlasil \u00fa\u010dastnit se web-semin\u00e1\u0159e na t\u00e9ma Rezoluce VI. plen\u00e1rn\u00edho zased\u00e1n\u00ed \u00daV KS \u010cLR netu\u0161il jsem, \u017ee bude pot\u0159eba napsat o t\u00e9to akci v\u00a0\u010desk\u00fdch m\u00e9di\u00edch. Ta \u017eij\u00ed sv\u00fdm vlastn\u00edm \u017eivotem: covid-19, migranty na hranici B\u011bloruska s\u00a0Polskem, spekulacemi o nov\u00e9 vl\u00e1d\u011b a samoz\u0159ejm\u011b ignorov\u00e1n\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161eho d\u016fle\u017eit\u00e9ho, co se d\u011bje na v\u00fdchod od \u010desk\u00e9 kotliny a m\u00e1 p\u0159\u00edm\u00fd nebo nep\u0159\u00edm\u00fd dopad na n\u011bkter\u00e9 osoby, tentokr\u00e1t z\u00a0akademick\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n<p>Pro snadn\u011bj\u0161\u00ed pochopen\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvku doporu\u010duji sezn\u00e1mit se s\u00a0t\u0159emi p\u0159\u00edsp\u011bvky autora &#8211; <a href=\"http:\/\/vasevec.parlamentnilisty.cz\/komentare\/jan-campbell-7111917-8112021-2\">http:\/\/vasevec.parlamentnilisty.cz\/komentare\/jan-campbell-7111917-8112021-2<\/a>, http:\/\/vasevec.parlamentnilisty.cz\/komentare\/jan-campbell-7111917-8112021-1 ,\u00a0 \u00a0<a href=\"https:\/\/www.prvnizpravy.cz\/sloupky\/jak-muze-cinska-filozofie-pomoci\/\">https:\/\/www.prvnizpravy.cz\/sloupky\/jak-muze-cinska-filozofie-pomoci\/<\/a> a analytick\u00fdm koment\u00e1\u0159em pan\u00ed Olgy Lomov\u00e9 (Sinopsis, 17.11.2021) nazvan\u00fdm &#8211; \u010cesk\u00fd v\u011bdec ve slu\u017eb\u00e1ch Komunistick\u00e9 strany \u010c\u00edny. Pan\u00ed Lomov\u00e1 p\u00ed\u0161e, \u017ee <em>VI. plen\u00e1rn\u00ed zased\u00e1n\u00ed \u00daV KS \u010c\u00edny ve sv\u00e9 rezoluci ji\u017e pot\u0159et\u00ed p\u0159episuje soudob\u00e9 d\u011bjiny \u010c\u00edny s c\u00edlem legitimizovat vedouc\u00ed \u00falohu strany a pozici gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka. Je smutn\u00e9, \u017ee stejn\u00e9mu c\u00edli se prop\u016fj\u010duje i \u010desk\u00fd akademik. <\/em><\/p>\n<p>Pan\u00ed Lomov\u00e1 doch\u00e1z\u00ed k\u00a0takov\u00e9mu n\u00e1zoru asi proto, \u017ee je dob\u0159e placenou sinolo\u017ekou s\u00a0n\u011bkolika vedlej\u0161\u00edmi \u00fakoly, v\u010detn\u011b sledov\u00e1n\u00ed zahrani\u010dn\u00edch instituc\u00ed, ve kter\u00fdch pracuje, nebo by mohl pracovat n\u011bjak\u00fd \u010cech. Proto\u017ee s\u00a0pravd\u011bpodobnost\u00ed hrani\u010d\u00edc\u00ed s\u00a0jistotou bude to, co se v\u00a0\u010cR naz\u00fdv\u00e1 zahrani\u010dn\u00ed politikou na jedno oko slep\u00e9 a na jedno ucho hluch\u00e9, rozhodl jsem se napsat kr\u00e1tce o rezoluci a osudu jednoho v\u011bdce. P\u0159\u00edsp\u011bvek nen\u00ed podlo\u017een znalostmi sou\u010dasn\u00fdch historik\u016f, politolog\u016f a oprav\u00e1\u0159\u016f pot\u00e1p\u011bj\u00edc\u00ed se lod\u011b, a nestoj\u00ed na finan\u010dn\u00ed podpo\u0159e.<\/p>\n<p><strong>V\u0161eobecn\u00fd trend<\/strong><\/p>\n<p>Je dokument\u00e1rn\u011b dokazateln\u00e9, \u017ee modern\u00ed etapu politick\u00fdch d\u011bjin charakterizuje odchod strategick\u00e9ho a koncep\u010dn\u00edho pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed za zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e elitn\u00edch st\u00ednov\u00fdch struktur. \u0160ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnost nev\u00ed prakticky nic, jak\u00e9 menu se pro ni p\u0159ipravuje, kdy bude serv\u00edrov\u00e1no a jak\u00e1 bude jeho cena. Z\u00e1stupn\u011b sta\u010d\u00ed zm\u00ednka o p\u00e1ru covid-19 a zelen\u00fd \u00fad\u011bl se v\u0161emi s\u00a0n\u00edm spojen\u00fdmi nejasnostmi. Lid je vy\u017eivov\u00e1n omezen\u00fdm po\u010dtem zpr\u00e1v, v\u011bt\u0161inov\u011b mezin\u00e1rodn\u00edch, kter\u00e9 prosazuj\u00ed nad\u0159azenost glob\u00e1ln\u00edho nad n\u00e1rodn\u00edm a st\u00e1tn\u00edm. Rezoluce o historii 6. pl\u00e9na 19. \u00daV KS \u010cLR je jasnou v\u00fdjimkou z tohoto trendu. Proto vyvolala ostrou proti-\u010d\u00ednskou reakci pan\u00ed Lomov\u00e9. Ta spojila svoji kritiku rezoluce s\u00a0rol\u00ed soudce posledn\u00ed instance ve v\u011bci \u010desk\u00e9ho v\u011bdce. Marku Hrubcovi, kter\u00e9ho zn\u00e1m z\u00a0n\u011bkolika m\u00e1lo osobn\u00edch setk\u00e1n\u00ed a ned\u00e1vno vydan\u00e9 knihy &#8211; \u010c\u00edna a jej\u00ed partne\u0159i: interakce a Eurasie (ISBN 978-80-224-1877-5, Veda 2021) byl zni\u010den s\u00a0pomoc\u00ed Sinopsis profesion\u00e1ln\u00ed \u017eivot v AV \u010cR, mo\u017en\u00e1 i jinde v\u00a0EU. Doporu\u010duji sezn\u00e1mit se s verdiktem a od\u016fvodn\u011bn\u00edm v\u00a0posledn\u00edm vyd\u00e1n\u00ed Sinopsis.<\/p>\n<p>Na\u0159knut\u00ed z\u00a0ji\u017e t\u0159et\u00edho p\u0159episov\u00e1n\u00ed soudob\u00fdch d\u011bjin \u010c\u00edny mne vede k tomu, abych se v\u011bnoval usnesen\u00ed s\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed pozornost\u00ed a v\u00a0kontextu, ne\u017e tomu bylo z\u0159ejm\u011b u pan\u00ed Lomov\u00e9. P\u0159edes\u00edl\u00e1m, \u017ee se jedn\u00e1 o zaj\u00edmav\u00fd a v\u00fdznamn\u00fd historick\u00fd dokument, ofici\u00e1ln\u00ed v\u00fdklad historie zem\u011b a strany na mnoho let, minim\u00e1ln\u011b do st\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed \u010cLR, kter\u00e9 se bude p\u0159ipom\u00ednat v\u00a0roce 2049. \u017d\u00e1dn\u00e1 zahrani\u010dn\u00ed politika orientovan\u00e1 na p\u00e9\u010di o vztah s\u00a0\u010cLR, by\u0165 asymetrick\u00fd, se neobejde bez znalosti dokumentu. Dokument p\u0159ijalo p\u0159edsjezdov\u00e9 pl\u00e9num \u00daV KS\u010c, kter\u00e9 ukon\u010dilo svoji pr\u00e1ci v\u00a0Pekingu 11. 11. nese n\u00e1zev \u2013 <em>Usnesen\u00ed \u00daV KS\u010c o hlavn\u00edch \u00fasp\u011b\u0161\u00edch a historick\u00fdch zku\u0161enostech stolet\u00e9ho boje strany<\/em>, a vzbudil u mne troj\u00ed z\u00e1jem a nezbytnost kr\u00e1tce interpretovat ud\u00e1losti souvisej\u00edc\u00ed s novou a ned\u00e1vnou histori\u00ed \u010c\u00edny.<\/p>\n<p><strong>Troj\u00ed z\u00e1jem<\/strong><\/p>\n<p>Prvn\u00ed je z\u00e1jem obecn\u011b informa\u010dn\u00ed. P\u0159edstavuje ho historie \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky od roku 1949, pak obdob\u00ed, kter\u00e9 p\u0159edch\u00e1zelo &#8211; Sinchajsk\u00e1 revoluce nebo tak\u00e9 Prvn\u00ed \u010d\u00ednsk\u00e1 revoluce. Jedn\u00e1 se o politick\u00fd p\u0159evrat, kter\u00fd se odehr\u00e1l v letech 1911 \u2013 1912, b\u011bhem kter\u00e9ho bylo svr\u017eeno c\u00edsa\u0159stv\u00ed (mand\u017eusk\u00e1 dynastie \u010cching) a vznikla \u010c\u00ednsk\u00e1 republika. \u00a0Nev\u00edm, kolik \u017eije v\u00a0\u010cR lid\u00ed mlad\u0161\u00ed generace, kte\u0159\u00ed by mohli odpov\u011bdn\u011b a bez propagandy diskutovat na toto t\u00e9ma.<\/p>\n<p>Druh\u00fdm z\u00e1jem tvo\u0159\u00ed snaha o srovn\u00e1n\u00ed. V\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b se jedn\u00e1 o z\u00e1jem v\u0161eobecn\u011b platn\u00fd a pot\u0159ebn\u00fd. To i pro Rusy a \u010cechy, kte\u0159\u00ed se nach\u00e1zej\u00ed na cest\u011b pokusu o p\u0159epis historie. Ta je beze sporu \u00fazce spojena s histori\u00ed komunistick\u00fdch stran, v\u010detn\u011b \u010c\u00edny a re\u00e1li\u00ed 20. stolet\u00ed. Srovn\u00e1n\u00ed p\u0159episu historie tam i zde z\u0159ejm\u011b p\u016fsob\u00ed na pan\u00ed Lomovou jako sv\u011bcen\u00e1 voda na \u010derta, proto se vyh\u00fdb\u00e1 srovn\u00e1n\u00ed, kde jen m\u016f\u017ee.<\/p>\n<p>T\u0159et\u00ed z\u00e1jem p\u0159edstavuje strategick\u00fd v\u00fdznam dokumentu. Ten v\u016fbec nez\u00e1vis\u00ed na politice \u010cR, n\u00e1zoru n\u011bjak\u00e9ho ministra nebo analytik\u016f Sinopsis. \u00da\u010delem dokumentu je zajistit <em>jednotu n\u00e1zor\u016f a jedn\u00e1n\u00ed v\u0161ech \u010dlen\u016f strany<\/em>. Zd\u016frazn\u011bn\u00ed v\u00a0preambuli jasn\u011b sd\u011bluje, \u017ee rezoluce p\u0159\u00edmo souvis\u00ed s n\u00e1stupnictv\u00edm p\u0159edchoz\u00edch rezoluc\u00ed, kter\u00e9 byly ve stolet\u00ed historie KS \u010c\u00edny p\u0159ijaty pouze dvakr\u00e1t. Prvn\u011b v roce 1945, na za\u010d\u00e1tku z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 f\u00e1ze <em>ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky<\/em> (1945 \u2013 1949), po druh\u00e9 v roce 1981 v souvislosti s politikou <em>reforem a otev\u00edr\u00e1n\u00ed se<\/em>. Kdo se vyh\u00fdb\u00e1 znalostem sv\u00e9 historie, nem\u016f\u017ee nahl\u00e9dnout do sv\u00e9 budoucnosti. Nev\u00edm, pro\u010d Sinopsis neumo\u017e\u0148uje ob\u010dan\u016fm \u010cR nahl\u00e9dnout do budoucnosti \u010desk\u00e9 kotliny, alespo\u0148 formou alternativn\u00edho pohledu s\u00a0\u00fa\u010dast\u00ed \u010cLR.<\/p>\n<p><strong>Kr\u00e1tk\u00e1 interpretace<\/strong><\/p>\n<p>Co se t\u00fd\u010de kr\u00e1tk\u00e9 interpretace, zm\u00edn\u00edm se pouze o t\u0159ech skute\u010dnostech. Prvn\u00ed se t\u00fdk\u00e1 hlavn\u00edho rozd\u00edlu mezi rokem 1917 v Rusku a \u010d\u00ednskou revoluc\u00ed. V\u00a0Rusku se p\u0159esuny moci \u2013 od samovl\u00e1dy ke komprador\u016fm Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy a od nich k\u00a0bol\u0161evik\u016fm \u2013 prov\u00e1d\u011bly prakticky sou\u010dasn\u011b. Odehr\u00e1valy se v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b, co\u017e m\u011blo v podm\u00ednk\u00e1ch vysok\u00e9 koncentrace proletari\u00e1tu rozhoduj\u00edc\u00ed v\u00fdznam. Rusk\u00e1 revoluce \u0161la od m\u011bsta k vesnici. V \u010c\u00edn\u011b se v\u0161e odehr\u00e1lo naopak: v podm\u00ednk\u00e1ch, kdy pr\u016fmyslov\u00fd proletari\u00e1t tvo\u0159il m\u00e9n\u011b ne\u017e jedno procento populace a m\u00edra jeho koncentrace ve velk\u00fdch podnic\u00edch klesala k nule, byla m\u011bsta obklopena p\u00e1sem rolnick\u00fdch povst\u00e1n\u00ed. Ot\u00e1zka: Jak lze popsat dne\u0161n\u00ed situaci v\u00a0jednotliv\u00fdch st\u00e1tech Evropy?<\/p>\n<p>Druh\u00e1 zm\u00ednka se t\u00fdk\u00e1 Mao Ce-tunga. Mao si dob\u0159e osvojil radu Lenina z ledna 1923. Ten p\u0159i pohledu zp\u011bt na cestu, kterou urazila revoluce, obvin\u011bn\u00ed mj. z <em>nep\u0159ipravenosti<\/em> zem\u011b na socialismus, odpov\u011bd\u011bl ot\u00e1zkou: <em>Pro\u010d nevyhrajeme nejprve a pak vytvo\u0159\u00edme z\u00e1klady civilizace?<\/em> To je p\u0159esn\u011b to, co Mao ud\u011blal. Spr\u00e1vn\u011b usoudil, \u017ee hlavn\u00ed rozpor v \u010c\u00edn\u011b nele\u017e\u00ed mezi proletari\u00e1tem a bur\u017eoazi\u00ed, ale mezi rolnictvem a feud\u00e1ly a militaristicky silnou, z\u00e1padn\u011b orientovanou imperi\u00e1ln\u00ed \u010d\u00ednskou arm\u00e1dou Beiyang. Proto Mao rozd\u011blil strategii revoluce na dv\u011b \u010d\u00e1sti. Prvn\u00ed \u010d\u00e1st p\u0159edstavuje <em>nov\u00e1 demokratick\u00e1<\/em>, zalo\u017een\u00e1 na teorii <em>nov\u00e9 demokracie<\/em> a taktice <em>jednotn\u00e9 fronty<\/em>. Druhou \u010d\u00e1st p\u0159edstavuje <em>socialistick\u00e1 revoluce<\/em>. K\u00a0tomu aplikoval <em>princip t\u0159\u00ed t\u0159etin<\/em>. T\u0159etinu funkc\u00ed ve <em>Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed oblasti<\/em> zast\u00e1vali \u010dlenov\u00e9 KS, kte\u0159\u00ed zastupovali proletari\u00e1t a nejchud\u0161\u00ed rolnictvo. Druhou t\u0159etinu tvo\u0159ily tzv. <em>progresivn\u00ed levicov\u00e9 elementy<\/em>, podle Lenina <em>malobur\u017eoazn\u00ed elementy<\/em>. A posledn\u00ed t\u0159etinu lze nazvat n\u011bco jako <em>mezi<\/em>. To jest <em>st\u0159edn\u00ed bur\u017eoazie<\/em> a <em>vlastene\u010dt\u00ed<\/em> statk\u00e1\u0159i. To je vzorec pro <em>jednotnou frontu<\/em>. Do n\u00ed Mao zahrnul v\u0161echny t\u0159\u00eddy stoj\u00edc\u00ed mezi proletari\u00e1tem a rolnictvem na jedn\u00e9 stran\u011b a velk\u00fdmi vlastn\u00edky p\u016fdy a velkou bur\u017eoazi\u00ed na stran\u011b druh\u00e9. O nich je \u0159e\u010d i v\u00a0rezoluci.<\/p>\n<p>Za pozornost stoj\u00ed t\u0159et\u00ed skute\u010dnost. Rezoluce neobsahuje zm\u00ednku o <em>\u010c\u00ednsk\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 republice<\/em>, pod jej\u00edmi\u017e prapory KS \u010c\u00edny veden\u00e1 Mao Ce-tungem urazila v\u00edce ne\u017e 10 tis\u00edc km z jihu na sever zem\u011b b\u011bhem velk\u00e9ho ta\u017een\u00ed.<\/p>\n<p>Soud\u011b podle usnesen\u00ed je <em>nov\u00e1 demokracie<\/em> produktem n\u00e1stupu komunistick\u00e9 strany k moci a vyhl\u00e1\u0161en\u00ed \u010cLR (1949). Socialismus je v\u00fdsledkem obratu KS \u010cLR od politiky k ekonomice v\u00fdstavby socialismu, k pr\u016fb\u011bhu <em>reforem a otev\u00edr\u00e1n\u00ed se<\/em> (to je ji\u017e rok 1978, 3. pl\u00e9num \u00daV XI). To je rozd\u00edl mezi \u010d\u00ednskou <em>novou demokratickou<\/em> <em>f\u00e1z\u00ed <\/em>a <em>bol\u0161evick\u00fdmi sov\u011bty.<\/em> Socialistick\u00e9 transformace se ned\u011bj\u00ed s p\u0159\u00edchodem strany do veden\u00ed zem\u011b, ale ji\u017e pod jej\u00edm veden\u00edm, kdy\u017e u\u017e je u moci, v cel\u00e9 zemi nebo v jej\u00ed \u010d\u00e1sti.<\/p>\n<p><strong>Co vypl\u00fdv\u00e1 z usnesen\u00ed<\/strong><\/p>\n<p>Z\u00a0uveden\u00e9ho vypl\u00fdv\u00e1 v\u00a0usnesen\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00e1 <em>socialistick\u00e1 modernizace<\/em>. Ta je spojena s\u00a0rokem 2035 a s dokumenty posledn\u00edch sjezd\u016f KS \u010cLR. \u0158ad\u00edm se k\u00a0t\u011bm tvrd\u00edc\u00edm, \u017ee podm\u00ednky setrv\u00e1n\u00ed Si \u0164in-pchinga u moci byly vytvo\u0159eny k realizaci pr\u00e1v\u011b tohoto \u00fakolu. Rezoluce zkoum\u00e1 d\u011bn\u00ed ve sv\u011bt\u011b prizmatem <em>nov\u00e9 kampan\u011b<\/em>, vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 v\u016fdcem strany a potvrzen\u00edm kontinuity sou\u010dasn\u00e9ho kurzu. Ta obsahuje mj. d\u016fle\u017eit\u00fd rozd\u00edl mezi Ruskem a \u010c\u00ednou. P\u0159edem zm\u00edn\u011bn\u00e1 Sinchajsk\u00e1 revoluce, stejn\u011b jako \u00fanor v Rusku, zah\u00e1jila proces de facto rozpadu zem\u011b. P\u0159i hodnocen\u00ed je pot\u0159eba vz\u00edt v\u00a0\u00favahu subjektivn\u00ed faktor \u0159\u00edjna. Bol\u0161evick\u00e1 strana ji\u017e zauj\u00edmala &#8211; by\u0165 ne kl\u00ed\u010dov\u00e1, ale vlivn\u00e1 m\u00edsta v politick\u00e9m \u017eivot\u011b zem\u011b a m\u011bla soudr\u017en\u00fd p\u0159edvoj, zocelen\u00fd v revolu\u010dn\u00edch boj\u00edch. V \u010c\u00edn\u011b byl samotn\u00fd vzhled strany reakc\u00ed na v\u0161eobecn\u00fd kolaps. Taktika <em>obkl\u00ed\u010den\u00ed m\u011bsta vesnicemi<\/em>, nav\u00edc ozbrojen\u00e9ho, \u200b\u200bp\u0159edur\u010dila arm\u00e1dn\u00ed organizaci selsk\u00e9ho lidu &#8211; vyj\u00e1d\u0159enou slavn\u00fdm heslem <em>Pu\u0161ka d\u00e1v\u00e1 s\u00edlu k\u00a0moci<\/em>, p\u0159i\u010dem\u017e pu\u0161ka byla a je p\u0159\u00edsn\u011b kontrolov\u00e1na stranou. V d\u016fsledku toho je pu\u0161ka v tomto sch\u00e9matu stejn\u00fdm eufemismem pro skute\u010dnou stranickou moc, jak \u010dteme v\u00a0Leninov\u011b &#8211; <em>Co je d\u011blat<\/em>? (1902).<\/p>\n<p>Jestli\u017ee rozkol bol\u0161evik\u016f s Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dou, s bur\u017eoazn\u00edmi a malobur\u017eoazn\u00edmi stranami se stal nezvratn\u00fdm je\u0161t\u011b p\u0159ed likvidac\u00ed po\u00fanorov\u00e9 dvojmoci, pak v \u010c\u00edn\u011b trval proces rozkolu \u0161est let. T\u0159i z nich \u2013 od ledna 1924 do dubna 1927 \u2013 v\u016fdci KS \u010c\u00edny spolupracovali s Kuomintangem. Ten na opl\u00e1tku korigoval Sunjatsenovy t\u0159i lidov\u00e9 principy: <em>nacionalismus, blahobyt lid\u00ed, demokracie.<\/em> V\u00a0kontextu napsan\u00e9ho je pot\u0159eba p\u0159ipomenout si, \u017ee v \u010d\u00ednsk\u00e9m \u010dten\u00ed a ch\u00e1p\u00e1n\u00ed <em>nacionalismus<\/em> nem\u011bl a nem\u00e1 etnick\u00e9 konotace. Nacionalismus u \u010c\u00ed\u0148an\u016f p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 ob\u010dansk\u00e9 sjednocen\u00ed lidu: Na p\u0159\u00edklad Sunja-tsen vid\u011bl n\u00e1rodn\u00ed aspekt v integraci n\u00e1rodn\u00edch z\u00e1jm\u016f p\u011bti p\u0159edn\u00edch etnick\u00fdch skupin \u2013 Han\u016f (\u010c\u00ed\u0148an\u016f), Mongol\u016f, Tibe\u0165an\u016f, Mand\u017eu\u016f a Muslim\u016f (Ujgur\u016f). Proto m\u00e1 st\u00e1tn\u00ed vlajka \u010cLR jednu velkou a \u010dty\u0159i mal\u00e9 hv\u011bzdy.<\/p>\n<p><strong>Hlavn\u00ed \u00fakoly nov\u00e9 demokratick\u00e9 revoluce<\/strong><\/p>\n<p>Na prvn\u00edm m\u00edst\u011b stoj\u00ed odpor k\u00a0<em>imperialismu<\/em>, po t\u00e9 k <em>feudalismu<\/em> a <em>byrokratick\u00e9mu kapitalismu<\/em>. \u00dakoly socialistick\u00e9 revoluce jsou nast\u00edn\u011bny r\u00e9torikou <em>tvo\u0159en\u00ed<\/em>, nikoli konfrontace. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee antiimperialistick\u00fd diskurs z\u016fst\u00e1v\u00e1 aktu\u00e1ln\u00ed i dnes. Krom\u011b toho je to pr\u00e1v\u011b <em>nov\u00e1 demokratick\u00e1<\/em> revoluce v \u010c\u00edn\u011b, kter\u00e1 odstra\u0148uje n\u011bkter\u00e9 vyko\u0159is\u0165ovatelsk\u00e9 t\u0159\u00eddy a jin\u00e9 p\u0159izp\u016fsobuje nov\u00e9 realit\u011b. Proto se nab\u00edz\u00ed i \u010desk\u00e9 a evropsk\u00e9 levici analyzovat v\u00fdrazn\u00e9 rozd\u00edly mezi <em>novou demokraci\u00ed<\/em> a <em>klasickou bur\u017eoazn\u011b \u2013 demokratickou revoluc\u00ed<\/em>. P\u0159\u00edpadn\u00e1 anal\u00fdza nem\u016f\u017ee ignorovat mj. skute\u010dnost, \u017ee v Rusku se \u0159\u00edjen nesl slovy p\u0159\u00edsn\u011b pod t\u0159\u00eddn\u00edmi hesly a teoretick\u00fd z\u00e1klad revoluce zformovan\u00e9 Leninem v letech 1916 \u2013 1917 byl n\u00e1padn\u011b odli\u0161n\u00fd od evropsk\u00e9ho marxismu. Ve skute\u010dnosti m\u011bl n\u00e1rodn\u011b osvobozeneckou orientaci proti vn\u011bj\u0161\u00ed kontrole. Zde se proto nab\u00edz\u00ed i ot\u00e1zka majetku. Ta byla v\u00a0r\u016fzn\u00fdch zem\u00edch \u0159e\u0161ena r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby. V \u010c\u00edn\u011b, v podm\u00ednk\u00e1ch <em>sjednocen\u00e9 diktatury n\u011bkolika antiimperialistick\u00fdch t\u0159\u00edd<\/em> s vedouc\u00ed rol\u00ed rolnictva ve f\u00e1zi <em>nov\u00e9 demokracie<\/em> podl\u00e9haly zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed pouze nejv\u011bt\u0161\u00ed subjekty hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a pozemkov\u00e9 dr\u017eby. \u00a0V\u0161e ostatn\u00ed z\u016fstalo v soukrom\u00e9m vlastnictv\u00ed a do rukou st\u00e1tu p\u0159e\u0161lo a\u017e v pr\u016fb\u011bhu pln\u011bn\u00ed \u00fakol\u016f socialistick\u00e9 etapy. Bol\u0161evici v Rusku zcela zn\u00e1rodnili m\u011bstsk\u00fd pr\u016fmysl, ale v zem\u011bd\u011blstv\u00ed prvky kapitalistick\u00e9 struktury existovaly po dlouhou dobu.<\/p>\n<p>Velice zaj\u00edmavou \u010d\u00e1st usnesen\u00ed p\u0159edstavuje ot\u00e1zka deviac\u00ed politick\u00fdch (proti)stran. Usnesen\u00ed pou\u017e\u00edv\u00e1 tzv. stalinistick\u00fd styl, co\u017e je pochopiteln\u00e9. Na druh\u00e9 stran\u011b zd\u016fraz\u0148uje nutnost nez\u00e1visl\u00e9ho \u010dten\u00ed marxismu, kter\u00fd m\u00e1 ko\u0159eny ve v\u00fdzv\u011b Maa z roku 1930. Mao byl proti slep\u00e9mu <em>uct\u00edv\u00e1n\u00ed knih<\/em> a kladl d\u016fraz nikoli na obecnou teorii, ale na konkr\u00e9tn\u00ed \u010d\u00ednskou praxi.<\/p>\n<p>Z\u00a0\u010dasov\u00fdch a prostorov\u00fdch d\u016fvod\u016f se nebudu v\u011bnovat hodnocen\u00ed Maov\u00fdch my\u0161lenek, kter\u00e9 se odr\u00e1\u017eej\u00ed v\u00a0rezoluci a vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem se prom\u00edtaj\u00ed do sou\u010dasnosti. Tu charakterizuje realistick\u00fd p\u0159\u00edstup k podnik\u00e1n\u00ed, masov\u00e1 linie, nez\u00e1vislost a suverenita st\u00e1tu. Pominu i odchylky od vedouc\u00ed pozice strany. KS \u010cLR identifikuje t\u0159i: pravou, levou a separatistickou. Pro \u010c\u00ed\u0148any trockismus je odchylkou levou i pravou, proto\u017ee trockismus je dnes sou\u010d\u00e1st\u00ed neokonzervatismu, globalistick\u00e9 doktr\u00edny a tzv. sv\u011btov\u00e9 demokratick\u00e9 revoluce. Jako posledn\u00ed, co mi padlo do oka je, \u017ee v usnesen\u00ed nen\u00ed vysv\u011btlen boj mezi Zhangem a Maem o veden\u00ed. Rezoluce nezmi\u0148uje ani skute\u010dnost zrady Zhang Guotao p\u0159echodem na stranu Kuomintangu v roce 1937 pod sm\u011b\u0161nou z\u00e1minkou <em>nemo\u017enosti dal\u0161\u00ed konfrontace<\/em> s Maem.<\/p>\n<p>Posledn\u00ed aspekt exkurzu do rezoluce je bezpochyby zaj\u00edmav\u00fd pro rusk\u00e9 publikum a rusofoby. Jedn\u00e1 se o interakce KS \u010c\u00edny s dal\u0161\u00edmi stranami, p\u0159edev\u0161\u00edm VKP (b) KSSS. \u010cten\u00e1\u0159, kter\u00fd m\u00e1 p\u0159edstavu o rozsahu pomoci Sov\u011btsk\u00e9ho svazu \u010c\u00edn\u011b v 50. letech, m\u016f\u017ee b\u00fdt zklam\u00e1n, \u017ee se toto t\u00e9ma v\u00a0rezoluci nezmi\u0148uje, naopak, v\u0161emo\u017en\u011b se zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee \u00fasp\u011bchy KS \u010cLR jsou v\u00fdsledkem \u010dist\u011b vlastn\u00edho \u00fasil\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b po por\u00e1\u017ece t\u0159\u00ed stranick\u00fdch odchylek.<\/p>\n<p>Je v\u0161ak t\u0159eba pochopit, \u017ee KS \u010cLR nemohla jednat jinak. Za prv\u00e9, jako vl\u00e1dnouc\u00ed strana odpov\u011bdn\u00e1 za utv\u00e1\u0159en\u00ed st\u00e1tn\u00ed politiky nem\u016f\u017ee riskovat, \u017ee bude obvin\u011bna z vm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed se do vnit\u0159n\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed jin\u00e9ho st\u00e1tu a odporovat ofici\u00e1ln\u011b deklarovan\u00e9 ideologii rusk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f. Na druh\u00e9 stran\u011b je skute\u010dnost\u00ed, \u017ee v\u0161echny bilater\u00e1ln\u00ed rusko \u2013 \u010d\u00ednsk\u00e9 dokumenty v\u017edy zd\u016fraz\u0148uj\u00ed vz\u00e1jemn\u00fd respekt k vnit\u0159n\u00ed volb\u011b a v tomto smyslu obsah rezoluce pln\u011b odpov\u00edd\u00e1 lite\u0159e a duchu bilater\u00e1ln\u00edch vztah\u016f a p\u0159isp\u00edv\u00e1 k jejich dal\u0161\u00edmu rozvoji. Zmi\u0148uji se o tomto aspektu rezoluce, proto\u017ee se zd\u00e1, \u017ee diskuse na toto t\u00e9ma v modern\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch nen\u00ed prioritou, p\u0159esto\u017ee je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das za\u010d\u00edt prov\u00e1d\u011bt hluboce odbornou, v\u011bdeckou anal\u00fdzu a vyh\u00fdbat se povrchn\u00edm, \u00fasudk\u016fm, kter\u00e9 zdaleka nejsou p\u0159e\u017eity ani ideologicky p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fdmi zast\u00e1nci socialismu. K tomuto t\u00e9matu je nutn\u00e9 p\u0159istoupit, nechceme-li, aby Z\u00e1pad vyu\u017e\u00edval t\u00e9ma neshod mezi komunistick\u00fdmi stranami, v\u010detn\u011b KS \u010cLR k podkop\u00e1v\u00e1n\u00ed bilater\u00e1ln\u00edch vztah\u016f. Rezoluce mj. napov\u00edd\u00e1, jak v\u00e9st diskuzi o rozkv\u011btu a rozpadu SSSR, ani\u017e by se jedna ze stran urazila. Zmi\u0148uje se o <em>v\u00e1\u017en\u00fdch selh\u00e1n\u00edch sv\u011btov\u00e9ho socialismu<\/em> a obsahuje anal\u00fdzu chyb sp\u00e1chan\u00fdch na konci 50., 60. a v prvn\u00ed polovin\u011b 70. let.\u00a0 KS\u010cM m\u00e1 i zde o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/p>\n<p><strong>Zpr\u00e1va pro globalisty<\/strong><\/p>\n<p>Globalisty, rusofoby a sinofoby by mohla zaj\u00edmat zm\u00ednka o globalizaci. V\u00a0cel\u00e9m textu rezoluce, pokud se nem\u00fdl\u00edm, je o n\u00ed zm\u00ednka pouze t\u0159ikr\u00e1t. A to pouze ve spojen\u00ed s\u00a0ekonomickou (hospod\u00e1\u0159skou) situac\u00ed. Jestli to nen\u00ed d\u016fvod k\u00a0zamy\u0161len\u00ed v\u00a0Praze, Bruselu a jinde, tak nev\u00edm. Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n<p>Jan Campbell<br \/>\n21.11.2021<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Kdy\u017e jsem souhlasil \u00fa\u010dastnit se web-semin\u00e1\u0159e na t\u00e9ma Rezoluce VI. plen\u00e1rn\u00edho zased\u00e1n\u00ed \u00daV KS \u010cLR&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":2974,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[30,1499,29,886],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6369"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6369"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6369\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2974"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6369"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6369"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6369"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}