{"id":63090,"date":"2024-09-29T00:31:41","date_gmt":"2024-09-28T22:31:41","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=63090"},"modified":"2024-09-28T13:43:48","modified_gmt":"2024-09-28T11:43:48","slug":"thomas-roper-valka-v-libanonu-pozadi-a-historie-izraelske-valky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/09\/29\/thomas-roper-valka-v-libanonu-pozadi-a-historie-izraelske-valky\/","title":{"rendered":"Thomas R\u00f6per: V\u00e1lka v Libanonu – Pozad\u00ed a historie izraelsk\u00e9 v\u00e1lky"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

V\u00e1lka mezi Izraelem a Hizball\u00e1hem je jedn\u00edm z dominantn\u00edch t\u00e9mat t\u011bchto dn\u016f. Proto stoj\u00ed za to si historii znovu p\u0159ipomenout<\/strong><\/span><\/p>\n

Izrael podnik\u00e1 brut\u00e1ln\u00ed akce proti sv\u00fdm odp\u016frc\u016fm v Libanonu, a\u010dkoli stejn\u011b jako v p\u00e1smu Gazy nebere ohled na civilisty, jak ukazuje v\u00edce ne\u017e tis\u00edc mrtv\u00fdch v posledn\u00edch dnech. Pro p\u0159ipomenut\u00ed, rusk\u00e1 tiskov\u00e1 agentura TASS zpracovala historii a pozad\u00ed konfliktu, kter\u00fd zu\u0159\u00ed des\u00edtky let, a j\u00e1 jsem p\u0159elo\u017eil\u00a0<\/span>\u010dl\u00e1nek TASS<\/span><\/a>\u00a0.<\/span><\/p>\n

Za\u010d\u00e1tek p\u0159ekladu:<\/strong><\/em><\/p>\n

Co je zn\u00e1mo o izraelsk\u00fdch vojensk\u00fdch operac\u00edch v Libanonu<\/span><\/h3>\n

Izraelsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Jisrael Katz 26. z\u00e1\u0159\u00ed prohl\u00e1sil, \u017ee jeho zem\u011b hodl\u00e1 pokra\u010dovat ve vojensk\u00e9 operaci v Libanonu \u201edo v\u00edt\u011bzstv\u00ed\u201c nad Hizball\u00e1hem.<\/strong><\/span><\/p>\n

Izraelsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Jisrael Katz 26. z\u00e1\u0159\u00ed prohl\u00e1sil, \u017ee jeho zem\u011b hodl\u00e1 pokra\u010dovat ve vojensk\u00e9 operaci v Libanonu \u201edo v\u00edt\u011bzstv\u00ed\u201c nad ozbrojen\u00fdmi formacemi \u0161\u00editsk\u00e9ho hnut\u00ed Hizball\u00e1h. Izraelsk\u00e1 arm\u00e1da ji\u017e provedla cvi\u010den\u00ed pobl\u00ed\u017e hranic s Libanonem, b\u011bhem kter\u00e9ho podle prohl\u00e1\u0161en\u00ed izraelsk\u00e9 arm\u00e1dy \u201evojska zlep\u0161ila svou opera\u010dn\u00ed a logistickou p\u0159\u00edpravu na r\u016fzn\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e na nep\u0159\u00e1telsk\u00e9m \u00fazem\u00ed\u201c. Od 23. z\u00e1\u0159\u00ed Izrael vede \u201epreventivn\u00ed \u00fato\u010dnou operaci\u201c Arrows of the North proti Hizball\u00e1hu v Libanonu, p\u0159i n\u00ed\u017e prov\u00e1d\u00ed masivn\u00ed \u00fatoky na vojensk\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed t\u00e9to organizace.<\/span><\/p>\n

TASS p\u0159ipravil souhrn izraelsk\u00fdch vojensk\u00fdch operac\u00ed v Libanonu.<\/span><\/p>\n

Historie konfliktu<\/span><\/h4>\n

29. listopadu 1947 Valn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN p\u0159ijalo rezoluci 181 o ukon\u010den\u00ed britsk\u00e9ho mand\u00e1tu pro Palestinu a z\u0159\u00edzen\u00ed dvou nez\u00e1visl\u00fdch st\u00e1t\u016f na jej\u00edm \u00fazem\u00ed: jednoho arabsk\u00e9ho (Palestina) a jednoho \u017eidovsk\u00e9ho (Izrael). Arabov\u00e9, kte\u0159\u00ed tvo\u0159ili 65 procent populace, dostali asi 42 procent \u00fazem\u00ed (asi 11 000 kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch), \u017did\u00e9, kte\u0159\u00ed tvo\u0159ili 30 procent celkov\u00e9 populace Palestiny, dostali 56 procent (14 000 kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch) a Jeruzal\u00e9m (2 procenta \u00fazem\u00ed ud\u011bleno zvl\u00e1\u0161tn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed postaven\u00ed).<\/span><\/p>\n

Rozhodnut\u00ed Valn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed vedlo ke st\u0159et\u016fm mezi Araby a \u017didy v oblastech, kde \u017eili vedle sebe. Po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed vzniku St\u00e1tu Izrael 14. kv\u011btna 1948 arabsk\u00e9 zem\u011b v\u010detn\u011b Libanonu (hlavn\u00ed s\u00edly reprezentovaly Jord\u00e1nsko, Egypt, S\u00fdrie a Ir\u00e1k) p\u0159ivedly sv\u00e9 jednotky do Palestiny, aby chr\u00e1nily arabsk\u00e9 obyvatelstvo p\u0159ed \u00fatlakem. Za\u010dala prvn\u00ed arabsko-izraelsk\u00e1 v\u00e1lka, kter\u00e1 trvala do poloviny roku 1949 a skon\u010dila izraelsk\u00fdm v\u00edt\u011bzstv\u00edm.<\/span><\/p>\n

Palestinsk\u00fd arabsk\u00fd st\u00e1t nebyl nikdy zalo\u017een. Izrael dobyl z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st Jeruzal\u00e9ma a \u010d\u00e1st \u00fazem\u00ed p\u0159id\u011blen\u00e9ho OSN pro arabsk\u00fd st\u00e1t, \u010d\u00edm\u017e se jeho rozloha zv\u011bt\u0161ila ze 14 000 na 20 000 kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch. V roce 1949 prob\u011bhla pod z\u00e1\u0161titou OSN p\u0159\u00edm\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed mezi v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edmi stranami (Ir\u00e1k \u00fa\u010dast odm\u00edtl), b\u011bhem kter\u00fdch bylo dohodnuto p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed a demarka\u010dn\u00ed linie. 23. b\u0159ezna 1949 bylo uzav\u0159eno p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed mezi Libanonem a Izraelem.<\/span><\/p>\n

Po prvn\u00ed arabsko-izraelsk\u00e9 v\u00e1lce u\u017e Libanon nebyl zapojen do konfliktu s Izraelem. Vztahy mezi ob\u011bma zem\u011bmi se zhor\u0161ily pot\u00e9, co militanti z Organizace pro osvobozen\u00ed Palestiny (OOP; hlavn\u00ed politick\u00e1 s\u00edla zastupuj\u00edc\u00ed palestinsk\u00e9 z\u00e1jmy) napadli Libanon po por\u00e1\u017ece v Jord\u00e1nsku v roce 1970. Jejich \u00fatoky na Izrael z Libanonu poslou\u017eily Tel Avivu jako z\u00e1minka k proveden\u00ed \u0159ady vojensk\u00fdch operac\u00ed v zemi.<\/span><\/p>\n

Operace Jaro ml\u00e1de\u017ee<\/span><\/h4>\n

V noci z 9. na 10. dubna 1973 se 30 izraelsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f vylodilo na pl\u00e1\u017ei u Bejr\u00fatu, aby zlikvidovali vysoce postaven\u00e9 \u010dleny OOP odpov\u011bdn\u00e9 za teroristick\u00e9 \u00fatoky proti izraelsk\u00fdm ob\u010dan\u016fm v 60. a 70. letech. B\u011bhem operace bylo napadeno n\u011bkolik c\u00edl\u016f OOP. P\u0159i \u00fatoku zahynulo asi 20 \u010dlen\u016f OOP. P\u0159i speci\u00e1ln\u00ed operaci zahynuli tak\u00e9 dva libanon\u0161t\u00ed policist\u00e9 a \u010dty\u0159i civilist\u00e9. Izrael ztratil dva voj\u00e1ky. Akce Izraele odsoudila Rada bezpe\u010dnosti OSN (rezoluce 332).<\/span><\/p>\n

Operace Litani<\/span><\/h4>\n

Od 14. b\u0159ezna do 21. b\u0159ezna 1978 izraelsk\u00e9 jednotky provedly vojenskou operaci \u201eLitani\u201c v Libanonu. Spou\u0161t\u011b\u010dem byl teroristick\u00fd \u00fatok z 11. b\u0159ezna 1978, kdy militantn\u00ed bojovn\u00edci OOP ji\u017en\u011b od Haify (Izrael) unesli izraelsk\u00fd autobus s cestuj\u00edc\u00edmi a zabili 38 izraelsk\u00fdch civilist\u016f.<\/span><\/p>\n

C\u00edlem vojensk\u00e9 operace, kter\u00e9 se z\u00fa\u010dastnilo kolem 25 000 izraelsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, bylo nastolit bezpe\u010dnost v severn\u00edm Izraeli a vyhnat palestinsk\u00e9 milice ze sousedn\u00edch oblast\u00ed. V pr\u016fb\u011bhu nep\u0159\u00e1telstv\u00ed obsadili Izraelci cel\u00fd ji\u017en\u00ed Libanon s v\u00fdjimkou m\u011bsta Tyre a\u017e po \u0159eku Litani (30 kilometr\u016f od hranic s Izraelem). 19. b\u0159ezna p\u0159ijala Rada bezpe\u010dnosti OSN rezoluci vyz\u00fdvaj\u00edc\u00ed k okam\u017eit\u00e9mu sta\u017een\u00ed izraelsk\u00fdch jednotek z Libanonu a z\u0159\u00edzen\u00ed do\u010dasn\u00fdch sil OSN v Libanonu (UNIFIL). 21. b\u0159ezna izraelsk\u00e9 obrann\u00e9 s\u00edly ozn\u00e1mily, \u017ee c\u00edl\u016f operace bylo dosa\u017eeno a jednotky byly sta\u017eeny. 23. b\u0159ezna za\u010dalo rozm\u00edst\u011bn\u00ed jednotek UNIFIL monitorovat izraelsk\u00e9 sta\u017een\u00ed, zaji\u0161\u0165ovat bezpe\u010dnost a m\u00edr v ji\u017en\u00edm Libanonu a podporovat libanonskou vl\u00e1du p\u0159i znovuz\u00edsk\u00e1n\u00ed kontroly nad oblast\u00ed (UNIFIL je v ji\u017en\u00edm Libanonu p\u0159\u00edtomen dodnes).<\/span><\/p>\n

Podle izraelsk\u00fdch informac\u00ed ztratily izraelsk\u00e9 obrann\u00e9 s\u00edly 20 mu\u017e\u016f, OOP p\u0159es 250. Podle palestinsk\u00e9 strany bylo zabito a zran\u011bno 600 a\u017e 700 izraelsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Ztr\u00e1ty libanonsk\u00e9 strany se odhaduj\u00ed na 1000 a\u017e 2000 mrtv\u00fdch, z nich\u017e v\u011bt\u0161inu tvo\u0159ili civilist\u00e9. 265 000 obyvatel ji\u017en\u00edho Libanonu se stalo uprchl\u00edky. Akcemi izraelsk\u00e9 arm\u00e1dy bylo zni\u010deno v\u00edce ne\u017e 10 libanonsk\u00fdch vesnic.<\/span><\/p>\n

Operace M\u00edr pro Galileu a prvn\u00ed libanonsk\u00e1 v\u00e1lka<\/span><\/h4>\n

V roce 1982 znovu vypukly konflikty na libanonsko-izraelsk\u00e9 hranici. 3. \u010dervna 1982 byl sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t na izraelsk\u00e9ho velvyslance v Lond\u00fdn\u011b. P\u0159esto\u017ee \u0161lo o bojovn\u00edky z organizace Abu Nidal, od\u0161t\u011bpen\u00e9 skupiny OOP, kter\u00e1 byla v opozici v\u016f\u010di OOP, izraelsk\u00e1 vl\u00e1da se rozhodla proti OOP bojovat.<\/span><\/p>\n

6. \u010dervna 1982 p\u0159ekro\u010dily izraelsk\u00e9 obrann\u00e9 s\u00edly hranici s Libanonem. C\u00edlem operace bylo zni\u010dit z\u00e1kladny OOP na jihu zem\u011b, ze kter\u00fdch byly ost\u0159elov\u00e1ny oblasti v severn\u00edm Izraeli. V prvn\u00edm t\u00fddnu konfliktu izraelsk\u00e9 jednotky postoupily za p\u016fvodn\u011b ud\u00e1van\u00fdch 40 kilometr\u016f na libanonsk\u00e9 \u00fazem\u00ed. 14. \u010dervna dos\u00e1hly izraelsk\u00e9 obrann\u00e9 s\u00edly hlavn\u00edho m\u011bsta Bejr\u00fatu (110 kilometr\u016f od izraelsk\u00fdch hranic). Izraelci obkl\u00ed\u010dili z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st m\u011bsta, kde s\u00eddlila OOP. Obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Bejr\u00fatu m\u011blo za n\u00e1sledek vysok\u00fd po\u010det civiln\u00edch ob\u011bt\u00ed. 18. srpna bylo dosa\u017eeno dohody zprost\u0159edkovan\u00e9 USA, ve kter\u00e9 se OOP zav\u00e1zala opustit Libanon a Izrael neokupovat Bejr\u00fat. 1. z\u00e1\u0159\u00ed byli \u010dlenov\u00e9 OOP evakuov\u00e1ni z Libanonu do Tuniska a dal\u0161\u00edch zem\u00ed pod dohledem jednotek OSN. Po sta\u017een\u00ed OOP z Libanonu byla dokon\u010dena operace M\u00edr pro Galileu.<\/span><\/p>\n

C\u00edlem invaze izraelsk\u00fdch obrann\u00fdch sil v\u0161ak nebylo jen vyhnat OOP z ji\u017en\u00edho Libanonu, ale tak\u00e9 boj proti syrsk\u00e9mu vlivu v zemi (syrsk\u00e9 jednotky byly v Libanonu rozm\u00edst\u011bny od roku 1976), co\u017e postavilo OOP proti k\u0159es\u0165ansk\u00e9 s\u00edly podporovan\u00e9 vojensky a politicky. V t\u00e9 dob\u011b byl Libanon uprost\u0159ed ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky (1975-1990), ve kter\u00e9 bylo pora\u017eeno prosyrsk\u00e9 \u201eLibanonsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed\u201c (politicko-vojensk\u00e1 koalice p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b isl\u00e1msk\u00fdch stran a milic\u00ed) a jeho palestin\u0161t\u00ed spojenci. koalice pravicov\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch sil bojovala proti \u201elibanonsk\u00e9 front\u011b\u201c.<\/span><\/p>\n

V srpnu 1982 byl za podpory Izraele zvolen prezidentem Libanonu Bashir Jmayel, kter\u00fd vedl libanonsk\u00e9 ozbrojen\u00e9 s\u00edly, ozbrojen\u00e9 k\u0159\u00eddlo libanonsk\u00e9 fronty. 14. z\u00e1\u0159\u00ed t\u00e9ho\u017e roku byl zavra\u017ed\u011bn p\u0159i bombov\u00e9m \u00fatoku na jeho kancel\u00e1\u0159, kter\u00fd provedl Sy\u0159an. Izrael proto v rozporu s p\u0159edchoz\u00edmi dohodami s OOP znovu obsadil Bejr\u00fat a sv\u00e9 kroky od\u016fvodnil p\u0159\u00e1n\u00edm \u201ezabr\u00e1nit k\u0159es\u0165an\u016fm pomst\u00edt se muslimsk\u00e9mu obyvatelstvu\u201c (ve stejn\u00e9 dob\u011b k\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed falangist\u00e9 prov\u00e1d\u011bli masakry palestinsk\u00fdch obyvatel v uprchlick\u00e9 t\u00e1bory Sabra a Shatila). 21. z\u00e1\u0159\u00ed byl Ba\u0161\u00edr\u016fv bratr Amin Jmayel zvolen nov\u00fdm prezidentem zem\u011b.<\/span><\/p>\n

V kv\u011btnu 1983, za prezidenta Amina Jmayela, uzav\u0159ely Izrael a Libanon dohodu, kter\u00e1 stanovila sta\u017een\u00ed izraelsk\u00fdch jednotek z Libanonu pod podm\u00ednkou, \u017ee libanonsk\u00e1 arm\u00e1da vytvo\u0159\u00ed \u201ebezpe\u010dnostn\u00ed z\u00f3nu\u201c v ji\u017en\u00edm Libanonu. V \u010dervnu 1985 se hlavn\u00ed s\u00edly izraelsk\u00e9 arm\u00e1dy st\u00e1hly z Libanonu, ale \u010d\u00e1st jednotek spolu se spojeneckou proizraelskou arm\u00e1dou Ji\u017en\u00ed Libanon (slo\u017een\u00e1 ze skupin z k\u0159es\u0165ansk\u00fdch t\u00e1bor\u016f) si udr\u017eela kontrolu nad pohrani\u010dn\u00ed oblast\u00ed (asi 850 \u010dtvere\u010dn\u00edch kilometr\u016f, neboli osm procent libanonsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed). Faktick\u00e1 okupace ji\u017en\u00edho Libanonu Izraelem vedla ke sjednocen\u00ed \u0161\u00editsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch skupin zapojen\u00fdch do ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky a vytvo\u0159en\u00ed organizace Hizball\u00e1h, jej\u00edm\u017e c\u00edlem bylo zni\u010den\u00ed Izraele.<\/span><\/p>\n

K \u00fapln\u00e9mu sta\u017een\u00ed izraelsk\u00fdch sil z Libanonu do\u0161lo a\u017e v roce 2000. Podle r\u016fzn\u00fdch zdroj\u016f ztratil Izrael v hlavn\u00ed f\u00e1zi v\u00e1lky 350 voj\u00e1k\u016f (asi 900 v letech 1982 a\u017e 2000). Ztr\u00e1ty OOP se pohybovaly kolem 1000 a ztr\u00e1ty Sy\u0159an\u016f kolem 400. Krom\u011b toho bylo zabito kolem 19 000 civilist\u016f, v\u011bt\u0161inou Libanon\u016f a Palestinc\u016f.<\/span><\/p>\n

Operace „Vyrovn\u00e1n\u00ed“<\/span><\/h4>\n

25. \u010dervence 1993 odpov\u011bd\u011bl Izrael na smrt p\u011bti sv\u00fdch voj\u00e1k\u016f p\u0159i \u00fatoku Hizball\u00e1hu masivn\u00edm bombardov\u00e1n\u00edm oblast\u00ed v ji\u017en\u00edm Libanonu kontrolovan\u00fdch \u0161\u00edity. Byly vybombardov\u00e1ny tis\u00edce budov, zni\u010deny mosty a elektr\u00e1rny. 2. srpna se strany dohodly na p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed s americk\u00fdm zprost\u0159edkov\u00e1n\u00edm. V d\u016fsledku operace bylo vys\u00eddleno asi 500 000 civilist\u016f a bylo zabito asi 150 Libanonc\u016f – \u010dlen\u016f Hizball\u00e1hu i civilist\u016f. Izraelci ztratili jednoho voj\u00e1ka a dva civilisty.<\/span><\/p>\n

Operace Grapes of Wrath<\/span><\/h4>\n

Od 11. dubna do 27. dubna 1996 vedli Izraelci operaci Hrozny hn\u011bvu proti Hizball\u00e1hu. Hizball\u00e1h p\u0159edt\u00edm ost\u0159eloval Izrael pot\u00e9, co byli dva Libanonci zabiti izraelskou st\u0159elou a libanonsk\u00fd chlapec izraelskou minou. B\u011bhem operace Izrael provedl masivn\u00ed n\u00e1lety (2 500 bojov\u00fdch let\u016f) a ost\u0159elov\u00e1n\u00ed (vyp\u00e1leno kolem 21 000 gran\u00e1t\u016f) na ji\u017en\u00ed Libanon. \u0160\u00editsk\u00e9 hnut\u00ed vyp\u00e1lilo asi 500 raket na izraelsk\u00e9 \u00fazem\u00ed a 300 raket do \u201ebezpe\u010dnostn\u00ed z\u00f3ny\u201c.<\/span><\/p>\n

V d\u016fsledku konfliktu byli zabiti dva voj\u00e1ci libanonsk\u00e9 arm\u00e1dy a a\u017e 200 libanonsk\u00fdch ob\u010dan\u016f veden\u00ed Hizball\u00e1hu p\u0159iznalo ztr\u00e1tu 9 bojovn\u00edk\u016f. \u0160kody na libanonsk\u00e9m hospod\u00e1\u0159stv\u00ed dos\u00e1hly asi 500 milion\u016f dolar\u016f: byly zni\u010deny mosty, elektrick\u00e9 veden\u00ed, dv\u011b elektr\u00e1rny a dal\u0161\u00ed civiln\u00ed infrastruktura. Izrael p\u0159i ost\u0159elov\u00e1n\u00ed ztratil 3 zabit\u00e9 voj\u00e1ky a v\u00edce ne\u017e 60 zran\u011bn\u00fdch civilist\u016f.<\/span><\/p>\n

Operace Hodn\u00e1 odplata<\/span><\/h4>\n

12. \u010dervence 2006 milice Hizball\u00e1hu vyp\u00e1lily rakety a minomety na izraelsk\u00e9 pozice v oblasti Shebaa Farms (sporn\u00e9 \u00fazem\u00ed na hrani\u010dn\u00edm troj\u00faheln\u00edku mezi S\u00fdri\u00ed, Izraelem a Libanonem, okupovan\u00e9 Izraelem) a zajaly dva izraelsk\u00e9 voj\u00e1ky. Bojovn\u00edci Hizball\u00e1hu uvedli, \u017ee tuto akci provedli \u201ev solidarit\u011b s Palestinci vzdoruj\u00edc\u00edmi izraelsk\u00e9 agresi\u201c a po\u017eadovali propu\u0161t\u011bn\u00ed libanonsk\u00fdch a palestinsk\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f z izraelsk\u00fdch v\u011bznic v\u00fdm\u011bnou za propu\u0161t\u011bn\u00ed Izraelc\u016f. Izraelsk\u00fd premi\u00e9r Ehud Olmert prohl\u00e1sil, \u017ee jedn\u00e1n\u00ed s teroristy jsou nep\u0159ijateln\u00e1, a izraelsk\u00e1 vl\u00e1da se rozhodla zah\u00e1jit operaci Hodn\u00e1 odveta.<\/span><\/p>\n

13. \u010dervence zavedly izraelsk\u00e9 s\u00edly vzdu\u0161nou a n\u00e1mo\u0159n\u00ed blok\u00e1du nad Libanonem a zah\u00e1jily n\u00e1lety na libanonsk\u00e9 \u00fazem\u00ed. V\u016fdce Hizball\u00e1hu \u0161ejk Hassan Nasrall\u00e1h ozn\u00e1mil 14. \u010dervence zah\u00e1jen\u00ed \u201eotev\u0159en\u00e9 v\u00e1lky\u201c s Izraelem. Bojovn\u00edci hnut\u00ed vyp\u00e1lili rakety t\u00e9m\u011b\u0159 na cel\u00e9 izraelsk\u00e9 \u00fazem\u00ed. Od 16. do 22. \u010dervence vstoupilo 2000 izraelsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f podporovan\u00fdch obrn\u011bn\u00fdmi vozidly a vrtuln\u00edky do Libanonu a ovl\u00e1dlo \u0161est kilometr\u016f dlouhou n\u00e1razn\u00edkovou z\u00f3nu. Bojovn\u00edci Hizball\u00e1hu pou\u017eili proti izraelsk\u00fdm jednotk\u00e1m r\u016fzn\u00e9 prost\u0159edky, v\u010detn\u011b protitankov\u00fdch raketov\u00fdch syst\u00e9m\u016f, protitankov\u00fdch ru\u010dn\u00edch gran\u00e1tomet\u016f a improvizovan\u00fdch v\u00fdbu\u0161n\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed. Pro pos\u00edlen\u00ed aktivn\u00edch jednotek p\u0159ivedl Izrael 1. srpna do Libanonu prvn\u00ed brig\u00e1du z\u00e1lo\u017en\u00edk\u016f a 12. srpna prob\u011bhla velk\u00e1 operace. Do pozemn\u00ed operace bylo zapojeno celkem 30 000 izraelsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f.<\/span><\/p>\n

11. srpna 2006 p\u0159ijala Rada bezpe\u010dnosti OSN rezoluci 1701 vyz\u00fdvaj\u00edc\u00ed k zastaven\u00ed boj\u016f. 14. srpna vstoupilo v platnost p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed. Ve stejn\u00fd den Izrael zah\u00e1jil postupn\u00e9 stahov\u00e1n\u00ed a p\u0159edal osvobozen\u00e9 oblasti libanonsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. Krom\u011b toho byl v\u00fdrazn\u011b nav\u00fd\u0161en kontingent P\u0159echodn\u00fdch sil OSN v Libanonu, kter\u00fd byl v regionu rozm\u00edst\u011bn od roku 1978 (ze 4 000 na 15 000 mu\u017e\u016f). 8. z\u00e1\u0159\u00ed Izrael zru\u0161il blok\u00e1du Libanonu a \u00fapln\u00e9 sta\u017een\u00ed izraelsk\u00fdch jednotek bylo dokon\u010deno 1. \u0159\u00edjna 2006.<\/span><\/p>\n

B\u011bhem druh\u00e9 libanonsk\u00e9 v\u00e1lky bylo zabito p\u0159ibli\u017en\u011b 700 bojovn\u00edk\u016f hnut\u00ed Hizball\u00e1h a v\u00edce ne\u017e 1200 libanonsk\u00fdch civilist\u016f, dal\u0161\u00ed 4000 bylo zran\u011bno. Kolem milionu lid\u00ed se stalo uprchl\u00edky. Podle OSN utrp\u011bl Libanon \u0161kody za 15 miliard dolar\u016f, izraelsk\u00e9 ztr\u00e1ty dos\u00e1hly 166 lid\u00ed a v\u00edce ne\u017e 1000 bylo zran\u011bno. V d\u016fsledku raketov\u00fdch \u00fatok\u016f na severn\u00ed Izrael bylo v\u00edce ne\u017e 500 000 Izraelc\u016f nuceno opustit sv\u00e9 domovy po dobu trv\u00e1n\u00ed konfliktu. Podle izraelsk\u00e9ho ministerstva financ\u00ed ztratila izraelsk\u00e1 ekonomika v d\u016fsledku v\u00e1lky v\u00edce ne\u017e 4 miliardy dolar\u016f.<\/span><\/p>\n

V Izraeli komise ur\u010den\u00e1 k pro\u0161et\u0159en\u00ed akc\u00ed izraelsk\u00e9ho veden\u00ed b\u011bhem v\u00e1lky dosp\u011bla k z\u00e1v\u011bru, \u017ee pozemn\u00ed \u010d\u00e1st operace nebyla dokon\u010dena a c\u00edle neutralizace Hizball\u00e1hu nebylo dosa\u017eeno. \u0160\u00edit\u0161t\u00ed bojovn\u00edci pova\u017eovali sta\u017een\u00ed izraelsk\u00fdch jednotek za sv\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/span><\/p>\n

Situace s Hizball\u00e1hem v letech 2023 a 2024 a operace Arrows of the North<\/span><\/h4>\n

K nov\u00e9 eskalaci situace na libanonsko-izraelsk\u00e9 hranici do\u0161lo pot\u00e9, co palestin\u0161t\u00ed militanti Hamasu vstoupili 7. \u0159\u00edjna 2023 na izraelsk\u00e9 \u00fazem\u00ed z p\u00e1sma Gazy. Stovky Izraelc\u016f byly toho dne zabity a zajaty jako rukojm\u00ed, co\u017e p\u0159im\u011blo izraelsk\u00e9 obrann\u00e9 s\u00edly zah\u00e1jit vojenskou operaci v p\u00e1smu Gazy. \u201eHizball\u00e1h za\u010dal ost\u0159elovat severn\u00ed Izrael v solidarit\u011b s Palestinci a izraelsk\u00e9 s\u00edly za\u010daly bombardovat c\u00edle Hizball\u00e1hu. Izraelsk\u00e9 \u00fadery zabily n\u011bkolik vysok\u00fdch v\u016fdc\u016f \u0161\u00editsk\u00e9ho hnut\u00ed, v\u010detn\u011b Fuada Shukra, poradce gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka pro vojensk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti, druh\u00e9 nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed postavy Hizball\u00e1hu.<\/span><\/p>\n

Ve dnech 17. a 18. z\u00e1\u0159\u00ed 2024 bylo podle libanonsk\u00e9ho ministerstva zdravotnictv\u00ed zabito 37 lid\u00ed a p\u0159ibli\u017en\u011b 5 000 zran\u011bno p\u0159i s\u00e9rii bombov\u00fdch \u00fatok\u016f zahrnuj\u00edc\u00edch pagery, vys\u00edla\u010dky a telefony. \u00datoky byly nam\u00ed\u0159eny proti \u010dlen\u016fm Hizball\u00e1hu. Podle zpr\u00e1v m\u00e9di\u00ed za bombov\u00fdmi \u00fatoky st\u00e1la izraelsk\u00e1 rozv\u011bdka. Podle agentury Reuters mohla izraelsk\u00e1 zpravodajsk\u00e1 slu\u017eba Mossad um\u00edstit mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed v\u00fdbu\u0161nin do 5000 pager\u016f, kter\u00e9 si Hizball\u00e1h objednal z Tawian. Hizball\u00e1h z incidentu obvinil Izrael.<\/span><\/p>\n

23. z\u00e1\u0159\u00ed Izrael ozn\u00e1mil zah\u00e1jen\u00ed \u201epreventivn\u00ed \u00fato\u010dn\u00e9 operace\u201c \u201eArrows of the North\u201c. Podle izraelsk\u00fdch obrann\u00fdch sil zahrnuje n\u00e1lety na vojenskou infrastrukturu Hizball\u00e1hu v Libanonu. Izraelsk\u00e9 \u00fatoky v Libanonu ji\u017e zabily v\u00edce ne\u017e 1500 lid\u00ed a po\u010det vys\u00eddlen\u00fdch osob dos\u00e1hl 500 000. Izraelsk\u00e1 arm\u00e1da vysv\u011btluje, \u017ee jej\u00ed akce jsou \u201ezam\u011b\u0159eny na vytvo\u0159en\u00ed podm\u00ednek pro n\u00e1vrat obyvatel severu\u201c Izraele do jejich domov\u016f (v sou\u010dasnosti bylo z izraelsk\u00fdch pohrani\u010dn\u00edch oblast\u00ed evakuov\u00e1no 80 000 lid\u00ed).<\/span><\/p>\n

Gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk OSN Ant\u00f3nio Guterres vyzval 26. z\u00e1\u0159\u00ed na zased\u00e1n\u00ed Rady bezpe\u010dnosti, aby zabr\u00e1nil Libanonu st\u00e1t se \u201edruhou Gazou\u201c. Podle n\u011bj se v Libanonu \u201erozpoutalo cel\u00e9 peklo\u201c a zem\u011b je \u201ena pokraji\u201c.<\/span><\/p>\n

Konec p\u0159ekladu<\/strong><\/em><\/p>\n

Thomas R\u00f6per<\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V\u00e1lka mezi Izraelem a Hizball\u00e1hem je jedn\u00edm z dominantn\u00edch t\u00e9mat t\u011bchto dn\u016f. Proto stoj\u00ed za…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":63091,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,398,107,405,312],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/63090"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=63090"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/63090\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/63091"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=63090"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=63090"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=63090"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}