{"id":63048,"date":"2024-09-28T00:52:15","date_gmt":"2024-09-27T22:52:15","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=63048"},"modified":"2024-09-27T17:11:31","modified_gmt":"2024-09-27T15:11:31","slug":"ivo-sebestik-v-mnichove-1938-byl-hitler-obdarovan-vice-nez-jen-ceskym-pohranicim","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/09\/28\/ivo-sebestik-v-mnichove-1938-byl-hitler-obdarovan-vice-nez-jen-ceskym-pohranicim\/","title":{"rendered":"Ivo \u0160ebest\u00edk: V Mnichov\u011b 1938 byl Hitler obdarov\u00e1n v\u00edce ne\u017e \u201ejen\u201c \u010desk\u00fdm pohrani\u010d\u00edm"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

V noci z 29. na 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 podepsaly v Mnichov\u011b dv\u011b z\u00e1padn\u00ed demokracie (Velk\u00e1 Brit\u00e1nie a Francie) a jeden fa\u0161istick\u00fd st\u00e1t (It\u00e1lie) \u201edohodu\u201c s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem, jej\u00edm\u017e p\u0159edm\u011btem bylo \u201eodevzd\u00e1n\u00ed\u201c \u010desk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed, ozna\u010dovan\u00e9ho za Sudety, nacistick\u00e9 N\u011bmecku. Ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev tohoto \u201eujedn\u00e1n\u00ed\u201c zn\u011bl Das M\u00fcnchener Abkommen, tedy Mnichovsk\u00e1 dohoda. V pov\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed a b\u011bhem cel\u00e9 historie \u010cSSR se pro ono \u201edohodu\u201c u\u017e\u00edvalo sep\u00ed\u0161e ozna\u010den\u00ed Mnichovsk\u00e1 zrada.<\/strong><\/p>\n

Vzhledem k tomu, \u017ee po listopadu 1989 se v\u0161echny \u010dty\u0159i st\u00e1ty, jejich\u017e d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 byli signat\u00e1\u0159i \u201eMnichovsk\u00e9 dohody\u201c, staly spojenci \u010cesk\u00e9 republiky i Slovensk\u00e9 republiky, p\u0159estalo se pojmu \u201ezrada\u201c postupn\u011b u\u017e\u00edvat, a\u017e vymizel zcela. A s n\u00edm tak\u0159ka i vzpom\u00ednka na celou ud\u00e1lost. Neslu\u0161\u00ed se p\u0159ipom\u00ednat p\u0159\u00e1tel\u016fm, \u017ee d\u0159\u00edve nebyli p\u0159\u00e1teli. Oba n\u00e1stupnick\u00e9 st\u00e1ty b\u00fdval\u00e9ho \u010ceskoslovenska se postupn\u011b ocitly \u201eintegrov\u00e1ny\u201c v z\u00e1padn\u00edch \u201edemokratick\u00fdch\u201c struktur\u00e1ch, v NATO a Evropsk\u00e9 unii, tedy v prostoru nach\u00e1zej\u00edc\u00edm se pod plnou kontrolou vl\u00e1dnouc\u00edch struktur ve Washingtonu. Takto byl osud objektivn\u00ed, tedy krajn\u011b negativn\u00ed vzpom\u00ednky na Mnichov 1938, v podstat\u011b zpe\u010det\u011bn. Na z\u00e1padn\u00edch demokraci\u00edch, jejich\u017e demokrati\u010dnost a smysl pro svobodu n\u00e1zoru jsou st\u00e1le sporn\u011bj\u0161\u00ed, prost\u011b nesm\u00ed utkv\u011bt ani sm\u00edtko chyb a vin, t\u0159eba\u017ee p\u0159ed jejich prahem stoj\u00ed v nekone\u010dn\u00e9 \u0159ad\u011b miliony kamion\u016f pln\u011b nalo\u017een\u00fdch hodn\u011b ne\u010dist\u00fdm materi\u00e1lem. Zvl\u00e1\u0161t\u011b americk\u00fd a britsk\u00fd \u201emateri\u00e1l\u201c z posledn\u00edch let je z t\u011bch kamion\u016f u\u017e c\u00edtit opravdu hodn\u011b daleko.<\/p>\n

\n
\"\"<\/picture><\/figure>\n<\/div>\n

O Mnichovsk\u00e9 dohod\u011b (mnichovsk\u00e9 zrad\u011b) byla po v\u00e1lce naps\u00e1na spousta knih i odborn\u00fdch studi\u00ed. Mezi nimi st\u00e1le velmi u\u017eite\u010dn\u00e1 pr\u00e1ce \u010desk\u00e9ho exilov\u00e9ho historika\u00a0Bo\u0159ivoje \u010celovsk\u00e9ho<\/em>\u00a0napsan\u00e1 p\u016fvodn\u011b n\u011bmecky, teprve pozd\u011bji vydan\u00e1 v \u010de\u0161tin\u011b pod n\u00e1zvem\u00a0\u201eMnichovsk\u00e1 dohoda 1938\u201c<\/em>\u00a0(Nakladatelstv\u00ed Tilia 1999\u00a0),<\/em> co\u017e je doslovn\u00fd p\u0159eklad n\u011bmeck\u00e9ho titulu. Vyd\u00e1ny byly takov\u00e9 dokumenty t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se \u010dinnosti prezidenta Edvarda Bene\u0161e, a to pod n\u00e1zvem\u00a0Edvard Bene\u0161, N\u011bmci a N\u011bmecko<\/em> (vydaly Masaryk\u016fv \u00fastav a Archiv Akademie v\u011bd \u010cR, Praha 2016 a l\u00e9ta n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed). Zde jsou v n\u011bkolika svazc\u00edch origin\u00e1ly Bene\u0161ovy korespondence s \u010deskoslovensk\u00fdmi i zahrani\u010dn\u00edmi politikami, a to v\u010detn\u011b zn\u011bn\u00ed v ciz\u00edch jazyc\u00edch. Vedle nich takov\u00e9 z\u00e1znamy z jedn\u00e1n\u00ed prezidenta Bene\u0161e. N\u011bkolikr\u00e1t byly vyd\u00e1ny takov\u00e9 Bene\u0161ovy Pam\u011bti a dal\u0161\u00ed jeho knihy zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se \u201emnichovskou t\u00e9matikou\u201c. Bene\u0161ovsk\u00fdch monografi\u00ed byla naps\u00e1na tak dlouhou \u0159adu. V\u011bt\u0161inou v nich dominuje z\u00e1kladn\u00ed \u201ehamletovsk\u00e9 dilema\u201c, zda se m\u011blo a mohlo \u010ceskoslovensko nacistick\u00e9mu N\u011bmecku v dob\u011b Mnichova br\u00e1nit. Nebe by obrana byla marn\u00e1. Spolu s t\u00edmto z\u00e1kladn\u00edm t\u00e9matem existuje pochopiteln\u011b soubor t\u00e9mat dal\u0161\u00edch, z nich\u017e n\u011bkter\u00e1 se t\u00fdkaj\u00ed vztahu obou vtedaj\u0161\u00edch evropsk\u00fdch demokraci\u00ed, Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a Francie k \u010ceskoslovensku ak ot\u00e1zce \u201eodevzd\u00e1n\u00ed Sudet\u201c Hitlerovi. A nechyb\u00ed ani pohled na p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 postoje Sov\u011btsk\u00e9ho svazu.<\/p>\n

Vzhledem k tomu, \u017ee se \u201eofici\u00e1ln\u00ed historiografie\u201c a mainstreamov\u00e1 publicistika nedok\u00e1\u017eou vymanit z pozice slu\u017eek v ka\u017ed\u00e9 dob\u011b pr\u00e1v\u011b aktu\u00e1ln\u011b panuj\u00edc\u00edho politick\u00e9ho syst\u00e9mu \u010di re\u017eimu, li\u0161\u00ed se optika v\u00fdkladu a komentov\u00e1n\u00ed z\u00e1padn\u00edch demokraci\u00ed a Sov\u011btsk\u00e9ho svazu podle toho, v jak\u00e9m re\u017eimu se doty\u010dn\u00fd ofici\u00e1ln\u00ed historik zda mainstreamov\u00fd publicista nach\u00e1zej\u00ed. Za b\u00fdval\u00e9ho re\u017eimu v \u010ceskoslovensku byl n\u00e1hled na z\u00e1padn\u00ed demokracie kritick\u00fd a v\u016f\u010di Moskv\u011b submisivn\u00ed. V posledn\u00edch v\u00edce ne\u017e t\u0159ech desetilet\u00edch je tomu pr\u00e1v\u011b naopak.<\/p>\n

<\/div>\n

Vra\u0165me se vzhledem k tehdej\u0161\u00edmu postoji z\u00e1padn\u00edch demokraci\u00ed v\u016f\u010di \u010ceskoslovensku alespo\u0148 na chv\u00edli ke kritick\u00e9mu pohledu, p\u0159i\u010dem\u017e si m\u016f\u017eeme dokonce dovolit b\u00fdt je\u0161t\u011b kriti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e byl p\u0159edlistopadov\u00fd re\u017eim vzhledem ke sv\u00e9 snaze neprohlubovat p\u0159\u00edkopy mezi V\u00fdchodem a Z\u00e1padem, nebo\u0165 takov\u00e1 byla v Bre\u017en\u011bvov\u011b epo\u0161e v podstat\u011b i ofici\u00e1ln\u00ed snaha Moskvy. Jeliko\u017e cca t\u0159etinu \u00fazem\u00ed p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9ho N\u011bmecka zaj\u00edmala N\u011bmeck\u00e1 demokratick\u00e1 republika a n\u011bkolik b\u00fdval\u00fdch spojenc\u016f Hitlerova N\u011bmecka se stalo \u010dleny \u201esocialistick\u00e9ho t\u00e1bora\u201c, Moskva tak n\u011bjak necht\u011bla sypat pep\u0159e a soli do star\u00fdch ran. Vzhledem ke Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm a NATO up\u0159ednost\u0148ovala udr\u017eov\u00e1n\u00ed jak\u00e9si silov\u00e9 rovnov\u00e1hy, tak\u017ee ani zde nebyla motivov\u00e1na k rozd\u00edr\u00e1n\u00ed bolav\u00fdch m\u00edst z minulosti. Moskva zah\u00e1jila otev\u00edr\u00e1n\u00ed archiv\u016f a opra\u0161ov\u00e1n\u00ed fascikl\u016f Z\u00e1pad kompromituj\u00edc\u00edch dokument\u016f teprve nyn\u00ed, kdy se ocitla pod mravok\u00e1rn\u00edm tlakem ze strany t\u011bch, kte\u0159\u00ed maj\u00ed na hlav\u00e1ch m\u00e1sla cel\u00e9 hroudy. Z minulosti p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9, v\u00e1le\u010dn\u00e9, ned\u00e1vn\u00e9 i ze \u017ehav\u00e9 (doslova) sou\u010dasnosti. To, samoz\u0159ejm\u011b, nen\u00ed nic dobr\u00e9ho vzhledem k budouc\u00edm vztah\u016fm n\u00e1rod\u016f, ale jak existuje je\u0161t\u011b n\u011bco dobr\u00e9ho?<\/p>\n

<\/p>\n

Budova na Kr\u00e1lovsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Mnichov\u011b, kde se uskute\u010dnilo setk\u00e1n\u00ed a podpis dohody<\/em><\/strong><\/p>\n

Na ot\u00e1zku, zda se m\u011blo \u010ceskoslovensko N\u011bmecku br\u00e1nit nebo ne, nebyla dodnes d\u00e1na uspokojiv\u00e1 odpov\u011b\u010f. \u010ceskoslovensko m\u011blo technicky vzato velmi kvalitn\u00ed v\u00fdzbroj i vojensk\u00fd v\u00fdcvik. V p\u0159\u00edpad\u011b mobilizace bylo schopno povolat cca 1 250 000 voj\u00e1k\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e arm\u00e1da m\u011bla v m\u00edrov\u00e9m stavu n\u011bco p\u0159es 200 000 mu\u017e\u016f. \u010ceskoslovensko m\u011blo i s Podkarpatskou Rus\u00ed necel\u00fdch 15 milion\u016f obyvatel. Polsko, kter\u00e9 m\u011blo v\u00edce ne\u017e dvojn\u00e1sobek po\u010dtu obyvatel, m\u011blo arm\u00e1du v m\u00edrov\u00e9m stavu jen asi o 50 000 mu\u017e\u016f po\u010detn\u011bj\u0161\u00ed. Ve zbran\u00edch, tedy p\u0159edev\u0161\u00edm v letadlech, tanc\u00edch a d\u011blech, m\u011blo N\u011bmecko pochopiteln\u011b p\u0159evahu, i kdy\u017e v dob\u011b Mnichova se nejednalo v\u017edy a ve v\u0161ech ukazatel\u00edch o p\u0159evahu v pom\u011bru 3 ku 1, jak\u00e1 za tehdej\u0161\u00edho stavu boj\u016f byla nutn\u00e1 pro \u00fato\u010d\u00edc\u00ed stranu, aby m\u011bla tato jistotu \u00fasp\u011bchu. \u010ceskoslovensko p\u0159ibli\u017en\u011b od poloviny 30. let budovalo v\u016f\u010di n\u011bmeck\u00e9 hrozb\u011b syst\u00e9m opevn\u011bn\u00ed. V dob\u011b Mnichova nebyl pevnostn\u00ed val dokon\u010den, nicm\u00e9n\u011b iv jeho nedokon\u010den\u00e9 podob\u011b p\u0159edstavoval jistou, alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dnou obrannou pevnost.<\/p>\n

Politick\u00e9 aspekty mo\u017en\u00e9 obrany \u010ceskoslovenska ve 30. letech 20. stolet\u00ed<\/strong><\/span><\/p>\n

Ot\u00e1zka mo\u017enost\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 obrany proti N\u011bmecku ale spo\u010d\u00edvala sp\u00ed\u0161e v politick\u00fdch aspektech ne\u017e v t\u011bch r\u00fdze vojensk\u00fdch. \u010ceskoslovensko bylo zaji\u0161t\u011bno (Praha si to alespo\u0148 myslela) smlouvami s Franci\u00ed a se Sov\u011btsk\u00fdm svazem. Bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed francouzsk\u00e9ho obrann\u00e9ho syst\u00e9mu. Ov\u0161em, Francie m\u011bla plnit sv\u016fj spojeneck\u00fd z\u00e1vazek v\u016f\u010di \u010ceskoslovensku na z\u00e1klad\u011b dohody s Velkou Brit\u00e1ni\u00ed. A zde se rodil z\u00e1kladn\u00ed probl\u00e9m. Sov\u011btsk\u00fd svaz byl sice po sv\u00e9m vstupu do Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f v z\u00e1\u0159\u00ed 1934 tak\u00e9 sou\u010d\u00e1st\u00ed francouzsk\u00e9ho syst\u00e9mu obrany, nicm\u00e9n\u011b z pohledu z\u00e1padn\u00edch demokraci\u00ed z\u016fst\u00e1val velmi nev\u00edtan\u00fdm \u010dlenem tohoto syst\u00e9mu. Z\u00e1padn\u00ed demokracie od rusk\u00e9 revoluce \u0159\u00edjen\/listopad 1917 hledaly v\u0161echny mo\u017en\u00e9 cesty k rozbit\u00ed rusk\u00e9ho st\u00e1tu a takto cel\u00e9ho Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. \u00da\u010dastnily se interven\u010dn\u00edch sil zasahuj\u00edc\u00edch do ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky v Rusku, podporovaly a financovaly b\u011blogvard\u011bjskou opozici, a kone\u010dn\u011b takov\u00e9 podpo\u0159ily Polsko finan\u010dn\u011b i vojensky v jeho v\u00e1lce s Ruskem. Dokonce pl\u00e1novaly na l\u00e9ta 1929\/1930 velk\u00fd spole\u010dn\u00fd \u00fatok na Sov\u011btsk\u00fd svaz.<\/p>\n

Nebojovaly proti sov\u011btsk\u00e9mu bol\u0161evick\u00e9mu syst\u00e9mu, pochopiteln\u011b, v z\u00e1jmu obyvatel Sov\u011btsk\u00e9ho svazu (takov\u00fd altruismus je v\u017edy ryz\u00ed propaganda), ale v\u00fdhradn\u011b ve snaze ustavit v Rusku takovou formu vl\u00e1dy, kter\u00e1 by jim umo\u017enila prov\u00e1d\u011bt kolonizaci obrovsk\u00fdch prostor star\u00e9ho rusk\u00e9ho imp\u00e9ria. A z\u00e1rove\u0148 by tato taktika paralyzovala rusk\u00e9 ambice k tomu z\u016fst\u00e1vat nad\u00e1le mezi nejv\u011bt\u0161\u00edmi mocnostmi planety, co\u017e byl status quo p\u0159inejmen\u0161\u00edm od doby Petra Velik\u00e9ho (za\u010d\u00e1tek 18. stolet\u00ed). V podstat\u011b by de facto navazovala na politiku posledn\u00edho rusk\u00e9ho cara Mikul\u00e1\u0161e II., kter\u00fd tuto z\u00e1padn\u00ed kolonizaci v jist\u00e9m smyslu umo\u017e\u0148oval. Obrovsk\u00fdm zp\u016fsobem Rusko na Z\u00e1pad\u011b zadlu\u017eil, umo\u017enil z\u00e1padn\u00edm podnikatel\u016fm a firm\u00e1m, aby na rusk\u00e9m \u00fazem\u00ed podnikaly a vyv\u00e1d\u011bly zisky ze zem\u011b. Boris Jelcin do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry na tento styl posledn\u00edho cara \u2013 ke \u0161kod\u011b Ruska \u2013 nav\u00e1zal. Za to byl na Z\u00e1pad\u011b velmi obl\u00edben. Kdo ni\u010d\u00ed vlastn\u00ed zemi v prosp\u011bch imperialisticko-koloni\u00e1ln\u00edch oligarch\u016f a plutokrat\u016f, je jimi h\u00fd\u010dk\u00e1n a t\u011b\u0161\u00ed se mimo\u0159\u00e1dn\u011b pozitivn\u00ed reklam\u011b p\u0159\u00edkladn\u00e9ho liber\u00e1la-demokrata. Kdo bojuje za nez\u00e1vislost, je autokrat, tyran a mus\u00ed b\u00fdt usankcionov\u00e1n ke smrti. Car zanechal obrovsk\u00e9 dluhy, kter\u00e9 bol\u0161evici sv\u00fdm intervent\u016fm ov\u0161em n\u00e1sledn\u011b odm\u00edtaly platit. A propos, neplatily ani dluhy Kerensk\u00e9ho vl\u00e1dy, kter\u00e1 byla kr\u00e1tk\u00fdm ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm intermezzem mezi carem a bol\u0161eviky.<\/p>\n

Z\u00e1padn\u00ed elity se ve 30. letech 20. stolet\u00ed b\u00e1ly bol\u0161evismu, t\u0159eba\u017ee Stalin nesd\u00edlel Trock\u00e9ho pl\u00e1ny na export revoluce a dr\u017eel se budov\u00e1n\u00ed a upev\u0148ov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho syst\u00e9mu doma. Moskva se takto dr\u017eela m\u00edrov\u00e9 politiky a d\u00e1vala to ve Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f najevo. Jen\u017ee finan\u010dn\u00ed a pr\u016fmyslov\u00e9 kruhy tehdej\u0161\u00edho Z\u00e1padu nebyly jedin\u00e9, kter\u00e9 se b\u00e1ly p\u0159\u00edpadn\u00e9ho sov\u011btsk\u00e9ho z\u00e1sahu do ud\u00e1lost\u00ed v Evrop\u011b. Velice se ho ob\u00e1vali tak\u00e9 finan\u010dn\u00edci v Bene\u0161ov\u011b \u010ceskoslovensku. Proto se stalo, \u017ee p\u0159ed Mnichovem Bene\u0161e nav\u0161t\u00edvili z\u00e1stupci \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f a finan\u010dn\u00edk\u016f (kruhy kolem agr\u00e1rn\u00edk\u016f, Preisse, Feierabenda, \u010cern\u00e9ho a dal\u0161\u00edch), kte\u0159\u00ed Bene\u0161e varovali p\u0159ed p\u0159ijet\u00edm vojensk\u00e9 pomoci od Stalina. Vyhro\u017eovali mu, \u017ee v tom p\u0159\u00edpad\u011b mu nedaj\u00ed na vojnu pen\u00edze. Podobn\u011b, jako tomu bylo nap\u0159\u00edklad ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, takov\u00e9 v \u010ceskoslovensku existovaly kruhy vesm\u011bs vlivn\u00fdch a bohat\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011bli za to, \u017ee \u201ese s Hitlerem\u201c n\u011bjak domluv\u00ed. Hitler toti\u017e, jak soudili oni, \u201enebral majetky\u201c. Stalin by je o majetky p\u0159ipravil. V jejich o\u010d\u00edch bylo tedy rozhodnuto. Byli to lid\u00e9, kter\u00fdm imponoval italsk\u00fd fa\u0161izmus i n\u011bmeck\u00fd nacizmus. Bu\u010fto nedok\u00e1zali ve sv\u00e9 dob\u011b odhadnout, jak\u00fdm sm\u011brem ob\u011b totality postupuj\u00ed, nebo prost\u011b soudili, \u017ee p\u0159\u00edpadn\u00e1 ztr\u00e1ta nez\u00e1vislosti \u010ceskoslovenska jim osobn\u011b na \u0161kodu nebude. Bude sta\u010dit projevit loajalitu v\u016f\u010di nov\u00e9 moci a v\u0161e p\u016fjde d\u00e1l dob\u0159e. \u010cert vezmi svobodu a nez\u00e1vislost, jen kdy\u017e jsou pen\u00edze a funkce! Tito lid\u00e9 si brali na mu\u0161ku stoupence nez\u00e1vislosti, a t\u00fdm odporu v\u016f\u010di Hitlerovi. K jejich ob\u011btem pat\u0159il nap\u0159\u00edklad i Karel \u010capek, jeho\u017e nen\u00e1vistn\u00e1 kampa\u0148 kolaborantsk\u00fdch kruh\u016f zbavila zdrav\u00ed i posledn\u00edch sil, tak\u017ee v prosinci 1938 (na V\u00e1noce) Karel \u010capek podlehl z\u00e1n\u011btu plic. Mnichovsk\u00e1 zrada a v\u00fdtrysk dom\u00e1c\u00ed kolaborace j\u00ed nesm\u00edrn\u011b vy\u010derpaly. Jeho bratr, mal\u00ed\u0159, ilustr\u00e1tor a spisovatel, Josef \u010capek, byl nacisty zat\u010den a ut\u00fdr\u00e1n k smrti.<\/p>\n

Cliveden Manor lady a lorda Astor\u016f a dal\u0161\u00ed brit\u0161t\u00ed sympatizanti s n\u011bmeck\u00fdm nacismem<\/strong><\/span><\/p>\n

Ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii se nacistick\u00e9 N\u011bmecko t\u011b\u0161ilo sympati\u00edm mezi v\u00fdznamn\u00fdmi \u010dleny britsk\u00e9 aristokracie. Ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii existovalo aristokratick\u00e9 rodinn\u00e9 s\u00eddlo\u00a0Astor\u016f<\/em>\u00a0, takzvan\u00fd\u00a0Cliveden Manor<\/em> . V Anglii se o n\u011bm mluvilo jako o \u201edruh\u00e9m Foreign Office\u201c. V luxusn\u00edm s\u00eddle se sch\u00e1zeli p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci aristokratick\u00fdch, pr\u016fmyslov\u00fdch, finan\u010dn\u00edch, a tak\u00e9 vysok\u00fdch politick\u00fdch kruh\u016f. Jako doma se zde c\u00edtili premi\u00e9r\u00a0Chamberlain<\/em>\u00a0i\u00a0lord Halifaxe<\/em>\u00a0, ministr zahrani\u010d\u00ed. Hostem zde b\u00fdval takov\u00e9\u00a0Neville Henderson<\/em>\u00a0, tedy britsk\u00fd velvyslanec v nacistickom N\u011bmecku. A jak tomu b\u00fdv\u00e1 i na demokratick\u00e9m Z\u00e1pad\u011b (tehdy i dnes), do spole\u010denstv\u00ed pat\u0159ili i vlivn\u00ed novin\u00e1\u0159i. Skupina kolem\u00a0Daily Mailu<\/em>\u00a0m\u011bla k N\u011bmecku p\u0159\u00e1telsk\u00fd vztah. V s\u00eddle lorda a lady Astorov\u00fdch nechyb\u011bli ani n\u011bkte\u0159\u00ed redakto\u0159i\u00a0Times\u016f<\/em>\u00a0. Vedle Cliveden Manor existovala ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii tak\u00e9 skupina\u00a0Beaverbrook<\/em>\u00a0, kter\u00e1 rovn\u011b\u017e podporovala Chamberlainovu politiku\u00a0\u201eappeasementu\u201c<\/em>\u00a0v\u016f\u010di nacistick\u00e9mu N\u011bmecku, co\u017e byl pojem, jak\u00fd vyjadroval v podstat\u011b jen velmi nep\u0159esn\u011b to, co touto politikou Chamberlain a n\u011bkter\u00e9 kruhy v Anglii ve skute\u010dnosti sledovaly.<\/p>\n

\n
\"\"<\/picture>
S\u00eddlo Cliveden Manor<\/em><\/strong><\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Ostatn\u011b p\u0159\u00edtelem, dokonce obdivovatelem Adolfa Hitlera a nacistick\u00e9ho N\u011bmecka, byli i kr\u00e1tkou dobu vl\u00e1dnouc\u00ed kr\u00e1l Edward VIII. a jeho \u017eena, Ameri\u010danka Wallis Simpsonov\u00e1. Kr\u00e1l Edward p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Hitlera v N\u011bmecku zdravil zvednutou pa\u017e\u00ed a jeho man\u017eelka byla podez\u0159el\u00e1 z toho, \u017ee poskytovala tajn\u00e9 informace Hitlerovu ministru zahrani\u010d\u00ed, Ribbentropovi. Sympatie t\u011bchto kruh\u016f a vysoce postaven\u00fdch osob s n\u011bmeck\u00fdm nacismem se vykl\u00e1daly jako snaha o vystaven\u00ed hr\u00e1ze proti rusk\u00e9mu bol\u0161evismu. V souvislosti se Sov\u011btsk\u00fdm svazem se sice mluvilo o bol\u0161evismu, ale z\u00e1kladem anglosask\u00e9 animozity byl v\u017edy tradi\u010dn\u00ed protirusk\u00fd postoj Anglie. Na tomto postoji se do dne\u0161n\u00edch dn\u016f nezm\u011bnilo v\u016fbec nic a nezm\u011bn\u00ed se nic ani v budoucnosti. Jedn\u00e1 se z\u0159ejm\u011b o nevyko\u0159eniteln\u00fd rozpor mezi b\u00fdvalou nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed koloni\u00e1ln\u00ed mocnost\u00ed a nejv\u011bt\u0161\u00ed mocnost\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b vnitrozemskou.<\/p>\n

Britsk\u00e1 politika se v\u017edy zakl\u00e1dala na principu\u00a0\u201edivide et impera\u201c<\/em>\u00a0a obrovsk\u00e1 rozloha Ruska byla pro n\u00ed v\u017edy velk\u00fd o\u0159\u00ed\u0161ek. Kdy\u017e se od prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky za\u010dal stup\u0148ovat boj o zdroje a suroviny, kdy\u017e zapo\u010dala de facto globalizace, Rusko se svou rozlohou, vlivem, a hlavn\u011b obrovsk\u00fdmi zdroji Velk\u00e9 Brit\u00e1nii p\u0159ek\u00e1\u017eelo st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se hlavn\u00ed role v boji proti Rusku ujaly Spojen\u00e9 st\u00e1ty a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie se zav\u011bsila za n\u011b. Stolet\u00e1 v\u00e1lka Z\u00e1padu proti Rusku mohla pokra\u010dovat. A trv\u00e1 do dne\u0161n\u00edch dn\u016f, a pochopiteln\u011b bude v r\u016fzn\u00fdch form\u00e1ch a v r\u016fzn\u00e9 intenzit\u011b pokra\u010dovat iv n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech a desetilet\u00edch.<\/p>\n

Tyto britsk\u00e9 aristokratick\u00e9, pr\u016fmyslov\u00e9 a finan\u010dn\u00ed kruhy pova\u017eovaly Sov\u011btsk\u00fd svaz za v\u011bt\u0161\u00ed hrozbu (p\u0159edev\u0161\u00edm pro sebe), ne\u017e jakou v jejich o\u010d\u00edch p\u0159edstavovalo nacistick\u00e9 N\u011bmecko. Proto tyto kruhy prosazovaly politiku, jakou navenek reprezentoval ministersk\u00fd p\u0159edseda, Chamberlain, a kter\u00e1 vstoupila do d\u011bjin pod velmi nep\u0159esn\u00fdm n\u00e1zvem \u201eappeasement\u201c,<\/em>\u00a0tedy \u201euklidn\u011bn\u00ed, usm\u00ed\u0159en\u00ed \u010di \u00fastupky\u201c v\u016f\u010di N\u011bmecku a Hitlerovi. Tyto kruhy v\u011bd\u011bly velmi dob\u0159e, naprosto jasn\u011b, \u017ee p\u0159ed\u00e1n\u00edm pohrani\u010dn\u00edch \u00fazem\u00ed \u010desk\u00e9 a moravsko-slezsk\u00e9 \u010d\u00e1sti tehdej\u0161\u00edho \u010ceskoslovenska nacistick\u00e9mu N\u011bmecku, Hitlera neuklidn\u00ed ani neusm\u00ed\u0159\u00ed.\u00a0\u017de t\u00edmto aktem pouze obrazn\u011b \u0159e\u010deno strhnou \u010ceskoslovensku \u201ehradby\u201c, tak\u017ee si Hitler m\u016f\u017ee kdykoli p\u0159ij\u00edt \u201epro ten zbytek\u201c.<\/em><\/strong>\u00a0Ten u\u017e dostane bez boje. Tak\u017ee \u201esebr\u00e1n\u00ed zbytk\u016f \u010cech a Moravy\u201c nacistick\u00fdm N\u011bmeckem nebude muset b\u00fdt ani pova\u017eov\u00e1no za za\u010d\u00e1tek p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed mo\u017en\u00e9 v\u00e1lky. A pokud v\u00e1lka nakonec nastane (a Hitler se s \u010desk\u00fdm pohrani\u010d\u00edm nespokoj\u00ed), pak se N\u011bmci jist\u011b omez\u00ed jen sv\u016fj na tradi\u010dn\u00ed Drang nach Osten. A kdy\u017e Hitler napadne Sov\u011btsk\u00fd svaz, tak vlastn\u011b jen dovr\u0161\u00ed star\u00e9 z\u00e1padn\u00ed pl\u00e1ny na likvidaci \u201ebol\u0161evick\u00e9 hrozby\u201c. Jestli mu k tomu jednou pom\u016f\u017ee zdarma z\u00edskan\u00e1 \u010deskoslovensk\u00e1 v\u00fdzbroj po \u201estr\u017een\u00ed hradeb\u201c a spojeneck\u00e9m opu\u0161t\u011bn\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy as n\u00ed i anektovan\u00fd pr\u016fmysl \u010cech a Moravy, tak to vadit nebude. \u017de s takov\u00fdm v\u00fdvojem ud\u00e1lost\u00ed Britov\u00e9 nepo\u010d\u00edtali? \u017de by?<\/p>\n

Rok po an\u0161lusu Rakouska zabralo nacistick\u00e9 N\u011bmecko zbytek \u00fazem\u00ed \u010cech a Moravy. A\u017e na drobn\u00e9 v\u00fdjimky se tak stalo bez boje. Z\u00e1padn\u00ed demokracie nereagovaly, maxim\u00e1ln\u011b se tu a tam ozvalo n\u011bjak\u00e9 ojedin\u011bl\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed nesouhlasu \u010di \u00fadivu. Ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, ani ve Francii se skoro nepohnul l\u00edste\u010dek na strom\u011b. N\u011bmeck\u00fd ozbrojen\u00fd vp\u00e1d na \u00fazem\u00ed \u010cech a Moravy, kter\u00e9 se staly z v\u016fle evropsk\u00fdch demokraci\u00ed \u201est\u0159edov\u011bk\u00fdm m\u011bstem se str\u017een\u00fdmi hradbami\u201c, nen\u00ed pova\u017eov\u00e1n za za\u010d\u00e1tek druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Pro\u010dpak? \u017de se tak stalo bez boje, tedy bez v\u00e1le\u010dn\u00e9 fronty? Skute\u010dn\u00fdm d\u016fvodem, pro\u010d se 15. b\u0159ezen 1939 nepova\u017euje za za\u010d\u00e1tek druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 vojny, je pr\u00e1v\u011b onen tich\u00fd souhlas z\u00e1padn\u00edch demokraci\u00ed. Nehnuly ani prstem, t\u0159eba\u017ee sv\u00fdm podpisem Mnichovsk\u00e9 dohody tuto anexi bez boje doslova a do p\u00edsmene umo\u017enily.<\/p>\n

Jist\u011b, datum za\u010d\u00e1tku druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky je v\u016fbec pon\u011bkud problematick\u00e9. Nebere se v \u00favahu\u00a0japonsk\u00fd vp\u00e1d do Mand\u017euska<\/em> , ke kter\u00e9mu do\u0161lo v letech 1931 a\u017e 1932. Ani italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed do Etiopie, tedy takzvan\u00e1\u00a0druh\u00e1 habe\u0161sk\u00e1 v\u00e1lka<\/em>\u00a0z roku 1935. Tak n\u011bjak se nepo\u010d\u00edt\u00e1 ani krvav\u00fd pu\u010d \u0161pan\u011blsk\u00e9ho\u00a0gener\u00e1la Franca<\/em> . Skoro to vypad\u00e1 tak, \u017ee z\u00e1padn\u00ed demokracie neberou v \u00favahu konflikty, jejich\u017e vypuknut\u00ed nebo pr\u016fb\u011bh z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f ignorovaly. Pr\u00e1v\u011b tak nedbaly ani v nejmen\u0161\u00edm na anexi \u010cech a Moravy, o jejich\u017e bezbrann\u00e9 pozici d\u0159\u00edve samy rozhodly. Inu, nen\u00ed nad spojence! Ka\u017ed\u00fd n\u00e1rod by studiem historie m\u011bl dosp\u011bt k pou\u010den\u00ed, \u017ee jedin\u00fdm spolehliv\u00fdm spojencem je sob\u011b on s\u00e1m.<\/p>\n

Z\u00e1padn\u00ed demokracie \u201etak n\u011bjak pochopily\u201c \u00fadajn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 historick\u00e9 n\u00e1roky na \u010desk\u00e9 zem\u011b<\/strong><\/span><\/p>\n

Tohoto britsk\u00e9ho (a do jist\u00e9 m\u00ed\u0159e i francouzsk\u00e9ho) \u201epochopen\u00ed\u201c \u00fadajn\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch n\u00e1rok\u016f na \u00fazem\u00ed \u010cech a Moravy si historick\u00e9ho v\u00fdkladu n\u00e1sledk\u016f Mnichova 1938 nikdy p\u0159\u00edli\u0161 nev\u0161\u00edmal. Pokud z\u016fst\u00e1val kritick\u00fd v\u016f\u010di z\u00e1padn\u00edm demokraci\u00edm, pak jim kladl za vinu \u201epouze\u201c odebran\u00ed pohrani\u010d\u00ed, takzvan\u00fdch Sudet. Nic v\u00edc. Ve skute\u010dnosti ztr\u00e1tou pohrani\u010d\u00ed se \u010ceskoslovensko stalo definitivn\u011b bezbrann\u00fdm st\u00e1tn\u00edm \u00fatvarem, se kter\u00fdm si mohlo N\u011bmecko d\u011blat, co cht\u011blo. Bylo opu\u0161t\u011bno od \u201espojenc\u016f\u201c, kte\u0159\u00ed de facto uznali \u00fadajn\u00fd n\u011bmeck\u00fd historick\u00fd (odv\u011bk\u00fd) n\u00e1rok na \u010desk\u00e9 a moravsk\u00e9 \u00fazem\u00ed. Tak\u017ee co se s ob\u011bma historick\u00fdmi zem\u011bmi m\u011blo st\u00e1t, to bylo v Cliveden Manor iv \u201e\u010c\u00edsle 10\u201c na Downing Street a ve Foreign Office \u00fapln\u011b jedno. \u00da\u010del sv\u011bt\u00ed prost\u0159edky. V tedy i dnes.<\/p>\n

Stalin si byl dob\u0159e v\u011bdom, v jak\u00e9 situaci se Edvard Bene\u0161 nach\u00e1z\u00ed. Proto Moskva trvala na tom, aby spojeneck\u00fd z\u00e1vazek v\u016f\u010di \u010ceskoslovensku splnila nejprve Francie. T\u00fdm by se Bene\u0161ovi uvolnily ruce k p\u0159ijet\u00ed sov\u011btsk\u00e9 pomoci. Kdyby ji p\u0159ijal bez \u00fa\u010dasti Francie, stal by se okam\u017eit\u011b ter\u010dem z\u00e1padn\u00edch \u00fatok\u016f (ale i \u00fatok\u016f dom\u00e1c\u00edch \u201eclivedent\u016f\u201c), nebo\u0165 by byl obvin\u011bn z toho, \u017ee otev\u00edr\u00e1 dve\u0159e bol\u0161evizaci Evropy. Komplikovan\u00e9, ale v politice a v mezin\u00e1rodn\u00edch vztaz\u00edch, jak je vid\u011bt ostatn\u011b i dnes, nen\u00ed jednoduch\u00e9 nic. Jednoduch\u00e9 to maj\u00ed v hlav\u00e1ch pouze politici a mainstreamov\u00ed novin\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed slep\u011b n\u00e1sleduj\u00ed pokyn\u016f n\u011bkter\u00e9 ciz\u00edch mocnosti. Nemus\u00ed se zdr\u017eovat p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm o vlastn\u00edch slovech a skutc\u00edch.<\/p>\n

Francie byla st\u00e1le traumatizov\u00e1na vzpom\u00ednkou na ob\u011bti, kter\u00e9 p\u0159inesla b\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 vojny, tak\u017ee do nov\u00e9 v\u00e1lky se j\u00ed necht\u011blo. Nav\u00edc podce\u0148ovala vojenskou s\u00edlu sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy. Pa\u0159\u00ed\u017e tedy zvolila taktiku n\u00e1sledov\u00e1n\u00ed Lond\u00fdna. Nau\u010dila se postupovat podle Brit\u016f. No a postoj britsk\u00fd charakterizoval n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed v\u00fdrok:\u00a0\u201e\u00a0<\/strong>Bylo by hrozn\u00e9, kdybychom museli kopat z\u00e1kopy a zkou\u0161et plynov\u00e9 masky, proto\u017ee se v n\u011bjak\u00e9 vzd\u00e1len\u00e9 zemi \u2013 \u010ceskoslovensku \u2013 h\u00e1daj\u00ed mezi sebou lid\u00e9, o kter\u00fdch nic nev\u00edme. Kdybychom m\u011bli bojovat, museli bychom m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed d\u016fvod. <\/em>\u201e\u00a0<\/em>Arthur Neville Chamberlain\u00a0<\/strong>.<\/strong><\/p>\n

Ji\u017e v roce 1935 uzav\u0159ela Velk\u00e1 Brit\u00e1nie s N\u011bmeckem n\u00e1mo\u0159n\u00ed dohodu, kter\u00e1 N\u011bmecku umo\u017enila vybudovat n\u00e1mo\u0159n\u00ed s\u00edlu o velikosti 35 procent v\u00fdtlaku ve\u0161ker\u00e9ho lo\u010fstva Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a na n\u00ed z\u00e1visl\u00fdch zem\u00ed (koloni\u00ed). Vzhledem k tomu, \u017ee tato britsk\u00e1 n\u00e1mo\u0159n\u00ed s\u00edla byla nejv\u011bt\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b, dostalo se N\u011bmecku mo\u017enosti vybudovat velmi siln\u00e9 lo\u010fstvo. Omezen\u00edm velikosti n\u011bmeck\u00e9ho lo\u010fstva Britov\u00e9 chr\u00e1nili pouze sami sob\u011b, svou nadvl\u00e1du na mo\u0159i. Rostouc\u00ed s\u00edla N\u011bmecka na zemi je netr\u00e1pila. S\u00e1zeli na mo\u0159e. P\u0159ed v\u00e1lkou investovaly v N\u011bmecku Spojen\u00e9 st\u00e1ty do rozvoje n\u011bmeck\u00e9ho pr\u016fmyslu. A n\u011bkter\u00e9 velk\u00e9 a dodnes \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 americk\u00e9 firmy v tom pokra\u010dovaly je\u0161t\u011b v prvn\u00edch letech v\u00e1lky.<\/p>\n

Z neutr\u00e1ln\u00edho \u0160v\u00e9dska plynuly do n\u011bmeck\u00e9ho zbrojn\u00edho pr\u016fmyslu tis\u00edce tun \u017eelezn\u00e9 rudy i hotov\u00e9 vysoce kvalitn\u00ed \u0161v\u00e9dsk\u00e9 oceli. Podobn\u011b s N\u011bmeckem obchodovaly takov\u00e9 firmy z dal\u0161\u00edch z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed. Kdy\u017e koncem z\u00e1\u0159\u00ed 1938 se souhlasem Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, Francie a fa\u0161istick\u00e9 It\u00e1lie bylo \u010ceskoslovensko p\u0159ipraveno o pohrani\u010d\u00ed, p\u0159i\u0161li si do zem\u011b ihned Polici pro sv\u016fj d\u00edl ko\u0159isti na T\u011b\u0161\u00ednsku a pro n\u011bkolik obc\u00ed na Slovensku.\u00a0Beckovo<\/em>\u00a0Polsko, stejn\u011b jako\u00a0Horthyho<\/em>\u00a0Ma\u010farsko, p\u0159edstavovaly pro tehdej\u0161\u00ed \u010ceskoslovensko m\u00e1lo bezpe\u010dn\u00e9 sousedstv\u00ed. Polsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed, J\u00f3zef Beck, odchovanec\u00a0mar\u0161\u00e1la\u00a0<\/em>Pi\u0142sudsk\u00e9ho<\/em> , sm\u011b\u0159oval polskou politiku ke spojenectv\u00ed s N\u011bmeckem. Byl motivov\u00e1n mimo jin\u00e9 naivn\u00ed p\u0159edstavou, \u017ee nacistick\u00e9 N\u011bmecko pom\u016f\u017ee Polsku z\u00edskat Ukrajinu, B\u011blorusko a \u010d\u00e1st Pobalt\u00ed. Tedy i jeho politick\u00e1 orientace byla proti Sov\u011btsk\u00e9mu svazu a p\u0159\u00edli\u0161 se neli\u0161ila od politiky v\u00fdznamn\u00e9 \u010d\u00e1sti britsk\u00fdch elit.<\/p>\n

Od za\u010d\u00e1tku ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 m\u00edse lorda Runcimana<\/strong><\/span><\/p>\n

Britov\u00e9 vyslali do \u010ceskoslovenska ministra obchodu,\u00a0Waltera Runcimana,<\/em>\u00a0aby zde p\u0159edst\u00edral britsk\u00e9 snahy dos\u00e1hnout n\u011bjak\u00e9 \u201erozumn\u00e9\u201c a v\u0161estrann\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e9 dohody mezi \u010ceskoslovenskem a N\u011bmeckem. Byl to kryc\u00ed man\u00e9vr, f\u00edkov\u00fd list, p\u0159ikr\u00fdvaj\u00edc\u00ed skute\u010dn\u00fd nez\u00e1jem jakkoli br\u00e1nit \u010deskoslovensk\u00e9 z\u00e1jmy. \u010c\u00e1st britsk\u00fdch elit, bohu\u017eel ta, kter\u00e1 byla pr\u00e1v\u011b u moci, nem\u011bla v podstat\u011b v\u016fbec nic proti tomu, aby se N\u011bmecko \u201euspokojilo\u201c slovansk\u00fdmi zem\u011bmi. Jen kdy\u017e daj\u00ed N\u011bmci klid vysp\u011bl\u00e9mu demokratick\u00e9mu koloni\u00e1ln\u00edmu Z\u00e1padu. Kdyby se Hitler jednou nepod\u0159ekl, \u017ee uva\u017euje o z\u00e1mo\u0159sk\u00fdch koloni\u00edch pro N\u011bmecko, kdov\u00ed jak by se odv\u00edjely d\u011bjiny druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n

Lord Runciman pat\u0159il do okruhu ministersk\u00e9ho p\u0159edsedu, Chamberlaina. O \u010ceskoslovensku nic nev\u011bd\u011bl, t\u00e9ma ho nezaj\u00edmalo. Byl vysl\u00e1n do Prahy, proto\u017ee Chamberlainovi se zd\u00e1lo, \u017ee je vcelku p\u0159ijateln\u00fd i pro Hitlera. A propos, Hitler si Chamberlaina v\u016fbec nev\u00e1\u017eil. V soukrom\u00fdch rozhovorech se o n\u011bm vyjad\u0159oval brzy posm\u011b\u0161n\u011b. Runcimanova \u201emise\u201c skon\u010dila pochopiteln\u011b ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Jej\u00ed ne\u00fasp\u011bch pro Brity nep\u0159edstavoval \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. N\u011bmecko se m\u011blo bu\u010fto uspokojit ko\u0159ist\u00ed, kter\u00e1 mu byla p\u0159edhozena. Nebe si ko\u0159ist mohlo roz\u0161\u00ed\u0159it na \u00fakor dal\u0161\u00edch slovansk\u00fdch \u00fazem\u00ed, pop\u0159\u00edpad\u011b se m\u011blo st\u0159etnout ve v\u00e1lce s bol\u0161evick\u00fdm Ruskem (o Sov\u011btsk\u00e9m svazu se v\u011bt\u0161inou na Z\u00e1pad\u011b mluvilo jen jako o Rusku). A kdy\u017e by se \u201eob\u011b totality\u201c v\u00e1lkou vy\u010derpaly, t\u00edm l\u00e9pe pro Velkou Brit\u00e1nii. P\u0159edev\u0161\u00edm jej\u00ed politiku lze v p\u0159edve\u010der Mnichova 1938 charakterizovat jako mimo\u0159\u00e1dn\u011b cynickou a bezohlednou.<\/p>\n

Kdy\u017e si v b\u0159eznu 1939 p\u0159i\u0161el Hitler pro zbytky \u010desk\u00fdch zem\u00ed, kter\u00e9 le\u017eely na Brity a Francouzi hezky prost\u0159en\u00e9m stole ji\u017e od Mnichova 1938, nesm\u00edrn\u011b se zaradoval z\u00edskanou vojenskou ko\u0159ist\u00ed. Hitler m\u00e1lokdy dal najevo radost. Tehdy skoro radost\u00ed plesal. Dostal, co mu chyb\u011blo do v\u00fdzbroje. Vedle stovek letadel, cca tis\u00edcovky tank\u016f, mno\u017estv\u00ed d\u011bl a mili\u00f3n\u016f kus\u016f munice z\u00edskal \u010desk\u00fd a moravsk\u00fd pr\u016fmysl. R. Heydrich<\/em> , kter\u00fd se stal \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdm protektorem nad ob\u011bma historick\u00fdmi zem\u011bmi, se p\u0159i p\u0159evzet\u00ed \u00fa\u0159adu v Praze dal sly\u0161et radou n\u011bmeck\u00fdm nacistick\u00fdm pohlav\u00e1r\u016fm: \u201eDejte \u010desk\u00e9mu d\u011bln\u00edku na\u017erat\u2026\u201c<\/em>\u00a0\u010cesk\u00fd d\u011bln\u00edk m\u011bl toti\u017e pracovat pro \u201e\u0159\u00ed\u0161i\u201c. Podobn\u011b jako o n\u011bco pozd\u011bji ukrajinsk\u00fd zem\u011bd\u011blec m\u011bl dod\u00e1vat do \u201e\u0159\u00ed\u0161e\u201c obil\u00ed. Nebyl to pochopiteln\u011b ani zdaleka jedin\u00fd anektovan\u00fd pr\u016fmysl, kter\u00fd se dostal Hitlerovi do rukou. Na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b byl ov\u0161em ka\u017ed\u00fd \u0161est\u00fd n\u011bmeck\u00fd tank vyroben bu\u010fto v \u010desk\u00fdch zem\u00edch nebo ve Francii.<\/p>\n

Darov\u00e1no nebylo \u201ejen\u201c \u010desk\u00e9 pohrani\u010d\u00ed, ale \u00fapln\u011b v\u0161echno<\/strong><\/span><\/p>\n

\n
\"\"<\/picture>
Maxim Litvin\u016fv (vlevo) a Maxim Gorkij na Rud\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Moskv\u011b<\/em><\/strong><\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Mnichovsk\u00e1 dohoda \u010di zrada z\u00e1padn\u00edch demokraci\u00ed jsou tradi\u010dn\u011b vykl\u00e1d\u00e1ny \u2013 tedy pokud se o t\u00e9matu n\u011bkdo v\u016fbec zmi\u0148uje \u2013 jako akt vedouc\u00ed ke ztr\u00e1t\u011b \u010desk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed. Ve skute\u010dnosti si byli signat\u00e1\u0159i tohoto aktu v\u011bdomi, \u017ee t\u00edmto krokem \u010ceskoslovensku zcela znemo\u017en\u00ed jakoukoli obranu p\u0159ed N\u011bmeckem. Darov\u00e1no bylo tedy nejenom pohrani\u010d\u00ed, ale \u00fapln\u011b v\u0161echno. Na z\u00e1padn\u00ed hranici m\u011bla Praha nacistick\u00e9 N\u011bmecko, kter\u00e9 ji \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ti\u0161ilo i ze severu. Tam bylo tak\u00e9 Beckovo Polsko, kter\u00e9 se v\u016f\u010di \u010ceskoslovensku zachovalo rovn\u011b\u017e nep\u0159\u00e1telsky. Je\u0161t\u011b p\u0159ed Mnichovem N\u011bmci anektovali Rakousko a d\u00e1le na jihov\u00fdchod le\u017eelo Horthyho Ma\u010farsko, dal\u0161\u00ed spojenec N\u011bmecka hledaj\u00edc\u00ed cestu k obnoven\u00ed uhersk\u00e9ho panstv\u00ed. V samotn\u00e9m \u010ceskoslovensku nazr\u00e1valy z\u00e1rodky rozpadu. Vedle toho Britov\u00e9 odm\u00edtli \u201ebojovat za vzd\u00e1lenou zemi\u201c, Francouzi se neodv\u00e1\u017eili jednat jinak, Sov\u011bti opakovan\u011b nab\u00edzeli pomoc, nakonec ji u\u017e ani nepodmi\u0148ovali \u00fa\u010dast\u00ed Francie, ale do cel\u00e9ho procesu hodili vidle Polici, kte\u0159\u00ed vystoupili z\u00e1sadn\u011b proti p\u0159elet\u016fm sov\u011btsk\u00fdch letadel p\u0159es polsk\u00e9 \u00fazem\u00ed. T\u00fdm mo\u017en\u00e1 poskytli Stalinovi alibi, ale t\u0159eba se jednalo de facto o zni\u010den\u00ed nad\u011bj\u00ed na vytvo\u0159en\u00ed protihitlerovsk\u00e9 koalice je\u0161t\u011b v\u010das, ne\u017e Hitler zes\u00edlil natolik, \u017ee mohl za\u010d\u00edt vojnu.<\/p>\n

Sov\u011btsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed,\u00a0Maxim Maximovi\u010d Litvinov<\/em>\u00a0, byl ale jedin\u00fdm politikem, kter\u00fd po Mnichovu 1938 pronesl ve Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f ost\u0159e formulovan\u00fd protest proti p\u0159ijet\u00ed Mnichovsk\u00e9 dohody. Z\u00e1stupci z\u00e1padn\u00edch demokraci\u00ed pochopiteln\u011b ml\u010deli.<\/p>\n

Bene\u0161ova sch\u016fzka s \u010deskoslovensk\u00fdmi poslanci bezprost\u0159edn\u011b po podpisu Mnichovsk\u00e9 dohody<\/strong><\/span><\/p>\n

Na sch\u016fzce s poslanci, ke kter\u00e9 do\u0161lo na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b bezprost\u0159edn\u011b po podpisu Mnichovsk\u00e9 dohody, 30. z\u00e1\u0159\u00ed ve 14 hodin, \u0159ekl prezident Bene\u0161 mimo jin\u00e9 toto:\u00a0\u201eNev\u011b\u0159\u00edm Francii a Anglii, nebo\u0165 se boj\u00ed v\u00e1lky a hlavn\u011b se boj\u00ed soci\u00e1ln\u00ed revoluce.<\/em><\/strong>\u00a0Francouzsk\u00fd bulv\u00e1rn\u00ed tisk je koupen a nep\u011bkn\u011b n\u00e1m nad\u00e1v\u00e1. Je to debakl z\u00e1padn\u00ed demokracie. Na\u0161i voj\u00e1ci \u0159ekli, \u017ee se m\u016f\u017eeme 4 a\u017e 6 ned\u011bl br\u00e1nit. A pak\u2026 Pro\u017eil jsem to stra\u0161n\u011b. Je to odm\u011bna za dvaceti\u010dty\u0159letou slu\u017ebu a pr\u00e1ci p\u0159\u00e1tel\u016fm. Dr. Mastn\u00fd v Mnichov\u011b pod\u011bkoval Daladierovi a Chamberlainovi za v\u0161e, co pro n\u00e1s provedli. Styd\u011bli se a hned od n\u011bj ode\u0161li.\u201c<\/em>\u00a0A o n\u011bco d\u00e1l Bene\u0161 dodal:\u00a0\u201eM\u00fdlil jsem se. Znal jsem, \u017ee velk\u00e9 st\u00e1ty a velk\u00e9 n\u00e1rody ani v p\u0159\u00edtomn\u00e9 dob\u011b s mal\u00fdmi st\u00e1ty a mal\u00fdmi n\u00e1rody nepo\u010d\u00edtaj\u00ed. Nakl\u00e1daj\u00ed s nimi, jak se jim to pr\u00e1v\u011b hod\u00ed.\u201c<\/em><\/strong><\/p>\n

P\u0159edev\u0161\u00edm tyto posledn\u00ed Bene\u0161ovy v\u011bty by m\u011bly z\u016fstat trvale v pam\u011bti mal\u00fdch n\u00e1rod\u016f. P\u0159edev\u0161\u00edm t\u011bch, jejich\u017e \u201eelity\u201c vsadily \u00fapln\u011b v\u0161echno, doslova sto procent \u201en\u00e1rodn\u00ed a st\u00e1tn\u00ed existence\u201c na absolutn\u00ed nekritickou d\u016fv\u011bru v\u016f\u010di jedn\u00e9 ciz\u00ed mocnosti a jej\u00edmu syst\u00e9mu. D\u016fv\u011bru, jak\u00e1 se neop\u00edr\u00e1 o sebemen\u0161\u00ed jistotu, o jedin\u00fd d\u016fkaz zachov\u00e1n\u00ed spojeneck\u00e9 v\u011brnosti.<\/p>\n

Na z\u00e1v\u011br zm\u00edn\u011bn\u00e9 debaty s poslanci Bene\u0161 je\u0161t\u011b poznamenal:\u00a0\u201ePozd\u011bji se polo\u017e\u00ed ot\u00e1zka moje abdikace. Jsem si v\u011bdom toho, \u017ee z v\u00fdvoje pom\u011br\u016f mus\u00edm vyvodit d\u016fsledky.\u00a0Ve\u010f ve Francii ani na\u0161i p\u0159\u00e1tel\u00e9 s n\u00e1mi ne\u0161li<\/strong><\/em>\u00a0. hodily \u010ceskoslovensko p\u0159es palubu.\u00a0N\u011bmeck\u00fd Drang nach Osten<\/em> \u010cechy nep\u0159ekvapoval. Ostatn\u011b u\u017e Palack\u00fd \u0159\u00edkal, \u017ee \u010desk\u00e9 d\u011bjiny jsou z\u00e1pasem s N\u011bmci. No a o It\u00e1lii se soudilo, \u017ee je u\u017e hodn\u011b daleko od antick\u00e9ho \u0158\u00edma, ale \u017ee by se k n\u011bmu tak trochu cht\u011bla vr\u00e1tit.<\/p>\n

D\u011bjiny jsou d\u016fle\u017eit\u00fdm ponau\u010den\u00edm pro p\u0159\u00edtomnost. Asi proto sou\u010dasn\u00fd vl\u00e1dnouc\u00ed re\u017eim na Z\u00e1pad\u011b tak podporuje zapom\u00edn\u00e1n\u00ed na historii nebo jej\u00ed p\u0159ekrucov\u00e1n\u00ed. N\u00e1rod, kter\u00fd m\u00e1 podobnou zku\u0161enost, jako \u010ce\u0161i, nesm\u00ed nikdy za \u017e\u00e1dnou cenu a za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed podlehnout nekritick\u00e9 naivn\u00ed d\u016fv\u011b\u0159e v ciz\u00ed pomoc. Takov\u00e1 slep\u00e1 nekritick\u00e1 d\u016fv\u011bra je vskutku trestuhodn\u00e1, nebo\u0165 se skoro v\u017edy vymst\u00ed. Sta\u010d\u00ed se rozhl\u00e9dnout kolem sebe, a \u010dlov\u011bk vid\u00ed, jak \u201efunguj\u00ed\u201c velmocensk\u00e9 z\u00e1jmy. Stoj\u00ed na zisc\u00edch, ke kter\u00fdm pot\u0159ebuj\u00ed udr\u017eovat a je\u0161t\u011b v\u00edce roz\u0161i\u0159ovat svoji moc. Tou\u017e\u00ed po neomezen\u00e9 moci, po dikt\u00e1tu, se kter\u00fdm se demokracie neslu\u010duje. Spojeneck\u00e9 z\u00e1vazky jsou br\u00e1ny v \u00favahu jedin\u011b, pokud n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem vyhovuj\u00ed zisk\u016fm nejv\u011bt\u0161\u00edch mocnost\u00ed. Tedy p\u0159edev\u0161\u00edm jejich vl\u00e1dnouc\u00edm struktur\u00e1m, kter\u00e9 se ot\u00e1zkami pr\u00e1va, spravedlnosti a mor\u00e1lky nezabydl\u00ed ani jedinou vte\u0159inu sv\u00e9 existence. Jsou to pro n\u011b ciz\u00ed slova, jak\u00fdm nerozum\u00ed. A tv\u00e1\u0159\u00ed se podle toho. (N\u011bkdy jako idioti!) Moc, zisky, to je cel\u00e9 jejich evangelium. Boha v n\u00ed nehledejme. Ani element\u00e1rn\u00ed slu\u0161nost v nich nen\u00ed. \u010casto se zd\u00e1, \u017ee v nich sch\u00e1z\u00ed i zdrav\u00fd rozum.<\/p>\n

Sn\u00edmky: www.wikipedie.commons<\/em><\/strong><\/p>\n

Ivo \u0160ebest\u00edk<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V noci z 29. na 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 podepsaly v Mnichov\u011b dv\u011b z\u00e1padn\u00ed demokracie (Velk\u00e1…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":63050,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[398,1503,5968,849],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/63048"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=63048"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/63048\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":63049,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/63048\/revisions\/63049"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/63050"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=63048"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=63048"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=63048"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}