{"id":62589,"date":"2024-09-21T00:32:32","date_gmt":"2024-09-20T22:32:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=62589"},"modified":"2024-09-20T13:59:26","modified_gmt":"2024-09-20T11:59:26","slug":"nebudou-spokojeni-dokud-nevyzenou-z-nasi-mysli-kazdou-heretickou-myslenku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/09\/21\/nebudou-spokojeni-dokud-nevyzenou-z-nasi-mysli-kazdou-heretickou-myslenku\/","title":{"rendered":"Nebudou spokojeni, dokud nevy\u017eenou z na\u0161\u00ed mysli ka\u017edou heretickou my\u0161lenku"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n
\n

Jak asi v\u00edte, v posledn\u00ed dob\u011b do\u0161lo po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b k akceleraci kampan\u00ed proti \u201edezinformac\u00edm\u201c a \u201enen\u00e1vistn\u00fdm projev\u016fm\u201c, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed t\u0159i p\u0159\u00edb\u011bhy, kter\u00e9 by v kontextu konspira\u010dn\u00ed teorie nepochybn\u011b byly p\u0159\u00edli\u0161 \u00fazce propojeny: zat\u010den\u00ed spoluzakladatel Telegramu Pavel Durov a souvisej\u00edc\u00ed hrozby Elonu Muskovi, z\u00e1kaz X v Braz\u00edlii a pl\u00e1novan\u00fd z\u00e1sah Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed proti \u201eleg\u00e1ln\u00edm, ale \u0161kodliv\u00fdm\u201c projev\u016fm. Zd\u00e1 se, jako by se n\u011bco d\u011blo: ani ne tak zm\u011bna po\u010das\u00ed, jako n\u00e1hl\u00e9 zvednut\u00ed v\u011btru, jako by ohla\u0161oval bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se bou\u0159i.<\/span><\/p>\n

Je vhodn\u00e1 doba pro kr\u00e1tk\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek o politick\u00e9 teologii antidezinforma\u010dn\u00edho hnut\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee to \u010dten\u00e1\u0159\u016fm pom\u016f\u017ee p\u0159ehl\u00e9dnout to, co pova\u017euji za neu\u017eite\u010dn\u00fd zp\u016fsob, jak\u00fdm je probl\u00e9m obecn\u011b prezentov\u00e1n \u2013 tedy jako z\u00e1le\u017eitost \u201esvobody projevu\u201c. Jak douf\u00e1m, objasn\u00edm, zobrazovat boj z hlediska svobody projevu znamen\u00e1 skute\u010dn\u011b se zam\u011b\u0159it na symptomy a ne na p\u0159\u00ed\u010diny. Skute\u010dn\u00fd probl\u00e9m nen\u00ed v tom, \u017ee existuj\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se sna\u017e\u00ed potla\u010dit svobodu slova (i kdy\u017e takov\u00ed lid\u00e9 jsou); probl\u00e9m je sp\u00ed\u0161e v z\u00e1kladn\u00ed touze \u0159\u00eddit to, co bych cht\u011bl po Foucaultovi nazvat \u201eob\u011bh z\u00e1sluh a nedostatk\u016f\u201c ve spole\u010dnosti, a jak to souvis\u00ed zejm\u00e9na s \u0159e\u010dov\u00fdmi akty. Jednodu\u0161eji \u0159e\u010deno, nejde p\u0159\u00edmo o omezov\u00e1n\u00ed svobody slova, ale sp\u00ed\u0161e o glob\u00e1ln\u00ed pokus rozhodnout, co\u00a0<\/span>je pravda<\/span><\/em>\u00a0, a vytvo\u0159it pov\u011bdom\u00ed o t\u00e9to \u201epravd\u011b\u201c v ka\u017ed\u00e9m jednotliv\u00e9m jedinci v ka\u017ed\u00e9m okam\u017eiku, aby jeho \u0159e\u010d mohla vlastn\u011b ned\u011blat nic jin\u00e9ho, \u200b\u200bne\u017e to prohl\u00e1sit.<\/span><\/p>\n

To n\u00e1s, jak uvid\u00edme, p\u0159ivede k obt\u00ed\u017en\u00e9mu, ale d\u016fle\u017eit\u00e9mu t\u00e9matu: Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus a jeho popis Ren\u00e9 Girarda jako \u201eprvn\u00edho politick\u00e9ho ateisty\u201c. Sekularizace spole\u010dnosti do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry vytla\u010dila postavu Je\u017e\u00ed\u0161e z pov\u011bdom\u00ed ve\u0159ejnosti; M\u00fdm c\u00edlem je zde \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b uk\u00e1zat, \u017ee to byla velk\u00e1 trag\u00e9die, pokud jde o ztr\u00e1tu na\u0161eho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed politiky obecn\u011b (zcela ignoruj\u00edc\u00ed ot\u00e1zky spirituality a teologie).<\/span><\/p>\n

Za\u010dn\u011bme tedy Foucaultem. Jak pravideln\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i jist\u011b v\u011bd\u00ed, Foucault ve sv\u00e9m cyklu p\u0159edn\u00e1\u0161ek z let 1977-78 jasn\u011b \u0159ekl, \u017ee st\u00e1t byl pouze \u201eepizodou\u201c ve v\u00fdvoji vl\u00e1dy. Abychom to zrekapitulovali, bylo to proto, \u017ee samotn\u00e1 vl\u00e1da byla prax\u00ed neomezenou hranicemi ani fyzick\u00fdmi bari\u00e9rami jak\u00e9hokoli druhu; \u00fakol vl\u00e1dnout byl projektem, kter\u00fd byl uskute\u010dn\u011bn pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee s p\u0159\u00edchodem modernity a v\u011bdeck\u00e9 revoluce bylo mo\u017en\u00e9 p\u0159edstavit si sv\u011bt\u00a0<\/span>s\u00e1m<\/span><\/em>\u00a0jako sf\u00e9ru, na n\u00ed\u017e lze jednat, aby jej zlep\u0161ili. T\u00edm se stal p\u0159edev\u0161\u00edm projekt st\u00e1tu. Ale v tomto projektu byla implicitn\u011b obsa\u017eena my\u0161lenka, \u017ee st\u00e1t je pouze jakousi zast\u00e1vkou sv\u011btov\u00e9 vl\u00e1dy (co se nyn\u00ed naz\u00fdv\u00e1 \u201eglob\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dnut\u00ed\u201c) ve spr\u00e1vn\u00e9m smyslu.<\/span><\/p>\n

Toto tvrzen\u00ed m\u00e1 v\u0161ak i retrospektivn\u00ed aspekt: \u200b\u200bpokud je st\u00e1t pouze \u201eepizodou\u201c vl\u00e1dy, pak to samoz\u0159ejm\u011b znamen\u00e1, \u017ee existovaly d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed formy vl\u00e1dy p\u0159ed existenc\u00ed modern\u00edho st\u00e1tu. Foucault se zde zam\u011b\u0159il na st\u0159edov\u011bkou pastoraci, kterou z\u010d\u00e1sti popisuje jako syst\u00e9m kontroly \u201eob\u011bhu z\u00e1sluh a nedostatk\u016f\u201c ve spole\u010dnosti \u2013 komplexn\u00ed pokus ned\u011blat nic men\u0161\u00edho ne\u017e \u201eovl\u00e1dat du\u0161e lid\u00ed\u201c. Tento syst\u00e9m podle Foucaulta odvodil svou strukturu a p\u0159\u00edstup ze s\u00e9miotiky ov\u010d\u00edna: lidstvo bylo koncipov\u00e1no jako st\u00e1do ovc\u00ed a \u00fakolem past\u00fd\u0159e bylo starat se o toto st\u00e1do \u2013 starat se o ka\u017ed\u00e9ho jednotliv\u00e9ho \u010dlena s \u201elaskavost\u00ed\u201c. a bedliv\u011b sledovat \u201eekonomiku\u201c h\u0159\u00edchu ve st\u00e1d\u011b \u2013 v\u00e9st je ke sp\u00e1se.<\/span><\/p>\n

Foucault pou\u017e\u00edv\u00e1 slovo \u201eekonomika\u201c opatrn\u011b; Jak d\u00e1le \u0159\u00edk\u00e1, je to proto, \u017ee pr\u00e1ce pastora byla \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b \u201edistributivn\u00ed\u201c \u2013 rozhodov\u00e1n\u00ed o ni\u010dem men\u0161\u00edm, ne\u017e o samotn\u00e9m rozd\u011blov\u00e1n\u00ed sp\u00e1sy:<\/span><\/p>\n

Pot\u0159eba zachr\u00e1nit celek znamen\u00e1 v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby p\u0159ijmout ob\u011b\u0165 ovce, kter\u00e1 by mohla ohrozit celek. Ovce, kter\u00e9 zp\u016fsobuj\u00ed skand\u00e1l nebo jejich\u017e korupce hroz\u00ed zkazit cel\u00e9 st\u00e1do, mus\u00ed b\u00fdt opu\u0161t\u011bny, mo\u017en\u00e1 vylou\u010deny, odehn\u00e1ny atd.<\/span><\/strong><\/em><\/p>\n

A aby se roz\u0161\u00ed\u0159ilo pou\u017eit\u00ed ekonomick\u00e9 metafory, znamenalo by to d\u00e1t \u201eodpov\u011bdnost\u201c ka\u017ed\u00e9mu jednotliv\u00e9mu \u010dlenovi st\u00e1da, z\u010d\u00e1sti pe\u010dliv\u011b sledovat \u201erozd\u011blov\u00e1n\u00ed\u201c sp\u00e1sy ve st\u00e1d\u011b a v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby vy\u0159adit zka\u017een\u00e9 ovce a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b proto, abychom mohli na konci, v den soudu, ur\u010dit \u201ev\u0161echno dobro a zlo\u201c, kter\u00e9 ka\u017ed\u00fd jednotliv\u00fd \u010dlen st\u00e1da vykonal.<\/span><\/p>\n

To, pokra\u010doval Foucault, vede ke zvl\u00e1\u0161tn\u00edmu p\u0159\u00edstupu k t\u00e9matu vl\u00e1dy, uplatn\u011bn\u00e9mu nikoli tak, jak jej ch\u00e1peme v sekul\u00e1rn\u00edm smyslu, ale ve vztahu k duchovn\u00edm z\u00e1le\u017eitostem. T\u00edm se st\u0159edov\u011bk\u00e1 pastorace stala v z\u00e1sad\u011b\u00a0<\/span>mana\u017eersk\u00fdm<\/span><\/em>\u00a0\u00fakolem, definovan\u00fdm nikoli pravidly, z\u00e1kony nebo principy, ale pe\u010dliv\u011b organizovan\u00fdm a nep\u0159etr\u017eit\u00fdm prov\u00e1d\u011bn\u00edm individu\u00e1ln\u00ed manipulace, pozorov\u00e1n\u00ed a dokonalosti ve sv\u011btle konkr\u00e9tn\u00edho pojet\u00ed toho, co znamen\u00e1 sp\u00e1sa.<\/span><\/p>\n

Foucault proto zd\u016fraz\u0148uje dv\u011b charakteristiky tohoto cvi\u010den\u00ed veden\u00ed du\u0161e. Zaprv\u00e9, \u0159\u00edk\u00e1, nem\u016f\u017ee to b\u00fdt jen jednor\u00e1zov\u00e1 v\u011bc: far\u00e1\u0159 nejen u\u010d\u00ed st\u00e1do, jak b\u00fdt dobr\u00fd a nechat to tak, ale sp\u00ed\u0161e d\u00e1v\u00e1 \u201en\u00e1vod na ka\u017edodenn\u00ed chov\u00e1n\u00ed\u201c. Proto:<\/span><\/p>\n

Nejde jen o v\u00fduku podle obecn\u00fdch z\u00e1sad, ale sp\u00ed\u0161e o ka\u017edodenn\u00ed p\u0159izp\u016fsobov\u00e1n\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9to v\u00fduky mus\u00ed b\u00fdt i pozorov\u00e1n\u00ed, dohled a veden\u00ed vykon\u00e1van\u00e9 neust\u00e1le a s co nejmen\u0161\u00edm vyru\u0161ov\u00e1n\u00edm nad cel\u00fdm chov\u00e1n\u00edm ovc\u00ed. se st\u00e1v\u00e1. Dokonalost, z\u00e1sluhy nebo kvalita ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota nemohou b\u00fdt v\u00fdsledkem obecn\u00e9ho u\u010den\u00ed nebo dokonce p\u0159\u00edkladu. Past\u00fd\u0159 mus\u00ed skute\u010dn\u011b p\u0159evz\u00edt vlastnictv\u00ed a pozorov\u00e1n\u00ed ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota, aby z\u00edskal nevy\u010derpateln\u00e9 znalosti o chov\u00e1n\u00ed a chov\u00e1n\u00ed \u010dlen\u016f st\u00e1da, na kter\u00e9 dohl\u00ed\u017e\u00ed.<\/span><\/strong><\/em><\/p>\n

A za druh\u00e9 z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee far\u00e1\u0159 nejen vyu\u010duje, ale tak\u00e9 buduje vztah se st\u00e1dem, kter\u00e9 je\u00a0<\/span>neust\u00e1le<\/span><\/em>\u00a0duchovn\u011b vedeno, a to nejen p\u0159i ur\u010dit\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitostech jako jsou oslavy nebo v krizov\u00fdch situac\u00edch (\u00famrt\u00ed, narozen\u00ed, svatba atd.), ale v\u017edy a za v\u0161ech okolnost\u00ed, \u201eve vztahu ke v\u0161emu a po cel\u00fd \u017eivot\u201c. A to samoz\u0159ejm\u011b \u010din\u00ed ka\u017ed\u00e9ho jednotlivce ve st\u00e1d\u011b zcela z\u00e1visl\u00fdm na pastorovi, kter\u00fd mu na ka\u017ed\u00e9m kroku poskytuje duchovn\u00ed veden\u00ed: cvi\u010den\u00ed nen\u00ed ur\u010deno k dosa\u017een\u00ed autonomie, ale sp\u00ed\u0161e naopak \u2013 st\u00e1v\u00e1 se \u201evztahem pod\u0159\u00edzenosti\u201c mezi st\u00e1do a \u201epevn\u011b ukotvit\u201c k pastorovi t\u00edm, \u017ee po ka\u017ed\u00e9m \u010dlenovi bude vy\u017eadovat, aby neust\u00e1le zpytoval sv\u00e9 sv\u011bdom\u00ed, aby mohl pastorovi kdykoli sd\u011blit, \u201eco kdo ud\u011blal, jak\u00fd je, co za\u017eil, co poku\u0161en\u00ed, kter\u00fdm byl \u010dlov\u011bk vystaven, a jak\u00e9 zl\u00e9 my\u0161lenky ho zam\u011bstn\u00e1vaj\u00ed.“<\/span><\/p>\n

V\u00fdsledek toho v\u0161eho, \u0159\u00edk\u00e1 Foucault v jednom ze sv\u00fdch nesourod\u00fdch r\u00e9torick\u00fdch v\u00fdlev\u016f,<\/span><\/p>\n

je forma moci, kter\u00e1 p\u0159eb\u00edr\u00e1 probl\u00e9m vykoupen\u00ed do sv\u00e9ho obecn\u00e9ho tematick\u00e9ho okruhu a vkl\u00e1d\u00e1 do tohoto glob\u00e1ln\u00edho, obecn\u00e9ho vztahu celou ekonomiku a techniku \u200b\u200bob\u011bhu, p\u0159enosu a obracen\u00ed z\u00e1sluh a vad, kter\u00e1 p\u0159edstavuje jak\u00fdsi vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, celkov\u00fd a trval\u00fd vztah individu\u00e1ln\u00ed poslu\u0161nosti.<\/span><\/strong><\/em><\/p>\n

S n\u00e1stupem moderny a kriz\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00e9\u00a0<\/span>epist\u00e9my<\/span><\/em>\u00a0zp\u016fsoben\u00e9 renesanc\u00ed, reformac\u00ed, v\u011bdeckou revoluc\u00ed, osv\u00edcenstv\u00edm atd. samotn\u00e1 pastorace p\u0159irozen\u011b upadala. Foucault v\u0161ak trv\u00e1 na tom, \u017ee jejich koncep\u010dn\u00ed syst\u00e9m pro vl\u00e1dnut\u00ed du\u0161\u00ed nezmizel \u2013 pr\u00e1v\u011b naopak. Ve skute\u010dnosti, osvobozen\u00fd od sv\u00fdch teologick\u00fdch pout, stal se mnohem siln\u011bj\u0161\u00edm a pronikav\u011bj\u0161\u00edm ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm, dokud se nestal skute\u010dn\u011b (abych pou\u017eil Foucaultova vlastn\u00edho slova) \u201ed\u00e9monick\u00fdm\u201c.<\/span><\/p>\n

To znamen\u00e1, \u017ee a\u010dkoli pastorace sama upadala a ztratila pozici moci a postaven\u00ed, kter\u00e9 kdysi m\u011bla, my\u0161lenkov\u00e9 struktury, kter\u00e9 rozvinula, nikoli. Tato \u201eforma moci\u201c, jej\u00edm\u017e t\u00e9matem byl \u201eprobl\u00e9m vykoupen\u00ed\u201c a kter\u00e1 do \u201eglob\u00e1ln\u00edho obecn\u00e9ho vztahu\u201c za\u010dlenila \u201ecelou ekonomiku a techniku \u200b\u200bob\u011bhu, p\u0159evodu a obr\u00e1cen\u00ed z\u00e1sluh a vad\u201c, pokra\u010dovala. nad\u00e1le existovat a p\u0159etrv\u00e1vat na \u201evy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, \u00fapln\u00e9 a trval\u00e9 individu\u00e1ln\u00ed poslu\u0161nosti\u201c. \u0160lo jen o to, \u017ee procesem sekularizace se zp\u016fsob, jak\u00fdm byla tato forma moci uplat\u0148ov\u00e1na (samoz\u0159ejm\u011b velmi postupn\u011b), s\u00e1m sekularizoval \u2013 a zakotvil v my\u0161lenkov\u00e9 struktu\u0159e modern\u00edho st\u00e1tu, vyno\u0159uj\u00edc\u00edho se z filozofick\u00fdch sutin Objevil se st\u0159edov\u011bk.<\/span><\/p>\n

Zhruba \u0159e\u010deno, kdy\u017e se z projektu modern\u00edho st\u00e1tu stal akt vl\u00e1dnut\u00ed, za\u010dal si n\u00e1rokovat n\u011bco jako roli pastora. Jeho povinnost\u00ed bylo dos\u00e1hnout n\u011bjak\u00e9ho druhu sv\u011btsk\u00e9 sp\u00e1sy; jeho z\u00e1jem spo\u010d\u00edval v \u201eekonomice\u201c \u201ez\u00e1sluhy a viny\u201c; jeho nal\u00e9h\u00e1n\u00ed se stalo \u201evy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, \u00faplnou a trvalou individu\u00e1ln\u00ed poslu\u0161nost\u00ed\u201c. A jeho p\u0159\u00edstup pomalu, ale jist\u011b za\u010dal p\u0159ij\u00edmat ji\u017e existuj\u00edc\u00ed r\u00e1mec \u0159\u00edzen\u00ed pro vl\u00e1du du\u0161\u00ed, kter\u00fd byl vyvinut ve st\u0159edov\u011bk\u00e9 pastoraci. Skon\u010dilo to tedy tak, \u017ee se spol\u00e9halo na \u00fapln\u011b stejn\u00e9 techniky \u2013 kter\u00e9, jak si budeme pamatovat, spo\u010d\u00edvaly v nep\u0159etr\u017eit\u00e9, ka\u017edodenn\u00ed \u201emodulaci\u201c zalo\u017een\u00e9 na \u201enekone\u010dn\u00e9 znalosti chov\u00e1n\u00ed a veden\u00ed \u010dlen\u016f st\u00e1da v kombinaci se vztahem\u201c. trval\u00e9 a \u00fapln\u00e9 z\u00e1vislosti jednotlivce na st\u00e1tu jako past\u00fd\u0159e, operacionalizovan\u00e9 po\u017eadavkem, aby jednotlivec neust\u00e1le zpytoval sv\u00e9 sv\u011bdom\u00ed ve sv\u011btle existence neust\u00e1l\u00e9ho individu\u00e1ln\u00edho dohledu.<\/span><\/p>\n

D\u011bjiny moderny a osv\u00edcenstv\u00ed jsou zde prezentov\u00e1ny nikoli jako nahrazen\u00ed v\u00edry rozumem, ale jako postupn\u00fd p\u0159enos \u010di implementace kognitivn\u00edch a metaforick\u00fdch mechanism\u016f pro pastora\u010dn\u00ed vl\u00e1du du\u0161\u00ed z oblasti duchovn\u00ed do oblasti sv\u011btsk\u00e9. V\u00fdsledkem toho byla pl\u00ed\u017eiv\u00e1 a komplexn\u00ed mana\u017eerizace vztahu mezi st\u00e1tem a spole\u010dnost\u00ed, zalo\u017een\u00e1 pr\u00e1v\u011b na s\u00e9miotice ov\u010d\u00e1ka a st\u00e1da \u2013 to, co Foucault naz\u00fdval \u201epolitikou ov\u010d\u00edna\u201c \u2013 az toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed trv\u00e1n\u00ed na \u00fapln\u00e9m podroben\u00ed jednotlivce. byl v\u017edy a v\u0161ude odpov\u011bdn\u00fd st\u00e1tu (a\u0165 u\u017e p\u0159\u00edmo \u010di nep\u0159\u00edmo), aby bylo zaji\u0161t\u011bno blaho st\u00e1da.<\/span><\/p>\n

Je t\u0159eba uznat, \u017ee Foucault byl vysoce schematick\u00fd myslitel a \u017ee tyto my\u0161lenky byly prezentov\u00e1ny sp\u00ed\u0161e jako \u00favahy poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z dlouh\u00fdch obdob\u00ed v\u00fdzkumu v archivech\u00a0<\/span>Coll\u00e8ge de France<\/span><\/em>\u00a0ne\u017e jako pe\u010dliv\u011b prezentovan\u00e9 d\u016fkazy. Je ale v\u00edce ne\u017e z\u0159ejm\u00e9, \u017ee byl na spr\u00e1vn\u00e9 cest\u011b, by\u0165 jen na \u00farovni abstraktn\u00edho zobecn\u011bn\u00ed: sekularizace se st\u00e1le v\u00edce zd\u00e1nliv\u011b znamen\u00e1 doslovn\u00e9 nahrazen\u00ed c\u00edrkve st\u00e1tem, p\u0159i\u010dem\u017e st\u00e1t p\u016fsob\u00ed jako prost\u0159edek k realizaci jak\u00e9si je p\u0159edstaveno do\u010dasn\u00e9 vykoupen\u00ed a struktura vl\u00e1dy m\u00e1 podobu mechanismu ur\u010den\u00e9ho pr\u00e1v\u011b k \u0159\u00edzen\u00ed \u201ekruhu z\u00e1sluh a nedostatk\u016f\u201c ve spole\u010dnosti. Kdy\u017e Foucault mluv\u00ed o \u201eform\u011b moci\u201c, kter\u00e1 \u201eprobl\u00e9m vykoupen\u00ed bere jako sv\u00e9 obecn\u00e9 t\u00e9ma\u201c a \u201ezav\u00e1d\u00ed jak\u00fdsi vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, \u00fapln\u00fd a trval\u00fd vztah individu\u00e1ln\u00ed poslu\u0161nosti\u201c prost\u0159ednictv\u00edm \u201enekone\u010dn\u00e9 znalosti chov\u00e1n\u00ed a veden\u00ed \u010dlen\u016f st\u00e1da,\u201c v\u0161ichni instinktivn\u011b pozn\u00e1v\u00e1me, o \u010dem mluv\u00ed, toti\u017e o form\u011b moci, kter\u00e9 nyn\u00ed podl\u00e9h\u00e1me.<\/span><\/p>\n

Jin\u00fdmi slovy, st\u00e1le v\u00edce se \u0159\u00edd\u00edme nikoli ve jm\u00e9nu pouh\u00e9ho materi\u00e1ln\u00edho zlep\u0161en\u00ed na\u0161ich \u017eivotn\u00edch podm\u00ednek, nato\u017e ve jm\u00e9nu zaji\u0161t\u011bn\u00ed podm\u00ednek individu\u00e1ln\u00ed autonomie, ale ve jm\u00e9nu zlep\u0161en\u00ed na\u0161\u00ed\u00a0<\/span>mravn\u00ed<\/span><\/em>\u00a0citlivosti \u2013 ve skute\u010dnosti v z\u00e1jmu o n\u00e1\u0161 duchovn\u00ed pokrok. \u017de se to d\u011bje tak\u0159\u00edkaj\u00edc ateisticky nebo z pozice agnosticismu \u010di pop\u00edr\u00e1n\u00ed skute\u010dn\u00fdch duchovn\u00edch ot\u00e1zek, je vedlej\u0161\u00ed. D\u016fle\u017eit\u00e9 je z toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed strukturov\u00e1n\u00ed vztahu mezi st\u00e1tem a spole\u010dnost\u00ed a mezi st\u00e1tem a jednotlivcem.<\/span><\/p>\n

Z tohoto pohledu z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed kampan\u011b proti dezinformac\u00edm a nen\u00e1vistn\u00fdm projev\u016fm zcela jinou tv\u00e1\u0159 ne\u017e brut\u00e1ln\u00ed, autorit\u00e1\u0159sk\u00e9 potla\u010dov\u00e1n\u00ed svobody projevu. To je nepochybn\u011b do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry p\u0159\u00edtomno. Ale mnohem v\u00fdsti\u017en\u011bj\u0161\u00ed a produktivn\u011bj\u0161\u00ed je popsat to, co se d\u011bje, jako postupnou krystalizaci souboru vl\u00e1dn\u00edch technik pro kontrolu nebo \u201emodulaci\u201c samotn\u00e9ho \u201eob\u011bhu z\u00e1sluh a nedostatk\u016f\u201c ve vztahu k jazyku samotn\u00e9mu: prost\u0159edky, kter\u00e9, na jedn\u00e9 stran\u011b zajistit \u201etrval\u00e9 duchovn\u00ed veden\u00ed\u201c st\u00e1tu nad jednotlivcem a na stran\u011b druh\u00e9 realizovat \u201evy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, \u00faplnou a trvalou\u201c individu\u00e1ln\u00ed poslu\u0161nost. St\u00e1t p\u0159eb\u00edr\u00e1 odpov\u011bdnost za veden\u00ed st\u00e1da ke sp\u00e1se \u2013 a za odpov\u011bdnost v\u016f\u010di ka\u017ed\u00e9mu jednotlivci ve st\u00e1d\u011b. A to znamen\u00e1, \u017ee jednotlivec mus\u00ed pod\u0159\u00eddit sv\u00e9 j\u00e1 nebo svou v\u016fli benevolentn\u00edmu veden\u00ed vl\u00e1dy \u2013 v\u011bd\u011bt, \u017ee \u201eve\u0161ker\u00e1 vlastn\u00ed v\u016fle je \u0161patn\u00e1 v\u016fle\u201c, jak to \u0159ekl Foucault, a \u201ev\u017edy si p\u0159\u00e1t, aby n\u011bkdo velel. „.<\/span><\/p>\n

Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee jednotlivec na tomto obr\u00e1zku nen\u00ed ur\u010den k tomu, aby se svobodn\u011b vyjad\u0159oval. M\u00e1 mluvit \u201epravdu\u201c v tom smyslu, \u017ee pravda je n\u011bco, co se v n\u011bm \u201evyr\u00e1b\u00ed\u201c \u2013 je to n\u011bco, co se u\u010d\u00ed. Z toho plyne, \u017ee st\u00e1t mus\u00ed b\u00fdt konstruov\u00e1n jako vlastn\u00edk pravdy a jedinec jako ten, komu se pravda u\u010d\u00ed \u2013 pasivn\u00ed p\u0159\u00edjemce pozn\u00e1n\u00ed toho, co je pravda \u010di le\u017e. St\u00e1t v\u00ed nejl\u00e9pe, proto\u017ee m\u00e1 odborn\u00e9 znalosti a zdroje, aby p\u0159esn\u011b zachytil pravdu. A tak vid\u00edme, jak st\u00e1t \u201ep\u016fsob\u00ed na mysl lid\u00ed\u201c, aby z nich z\u00edskal p\u0159esn\u011b \u201epravdu\u201c o tom, co \u0159\u00edkaj\u00ed.<\/span><\/p>\n

To se kvalitativn\u011b li\u0161\u00ed od vztahu mezi jednotlivcem a pastorem, kde jednotlivec \u010din\u00ed skute\u010dn\u00e9 p\u0159izn\u00e1n\u00ed o dobr\u00fdch a \u0161patn\u00fdch v\u011bcech, kter\u00e9 si myslel nebo ud\u011blal. Ve vztahu mezi jednotlivcem a st\u00e1tem k takov\u00e9mu odhalov\u00e1n\u00ed \u2013 snad krom\u011b nucen\u00e9ho vyzrazen\u00ed \u201edat\u201c \u2013 nedoch\u00e1z\u00ed a proces hled\u00e1n\u00ed pravdy je mnohem p\u0159\u00edm\u011bj\u0161\u00ed. St\u00e1t \u0159\u00edk\u00e1 obyvatelstvu, co je pravda, a obyvatelstvo podle toho tuto pravdu vysv\u011btluje. Za t\u00edm je samoz\u0159ejm\u011b du\u0161e sama \u2013 op\u011bt ch\u00e1p\u00e1na ateisticky \u2013 a obava, \u017ee to, co se v n\u00ed mysl\u00ed, je tak\u0159\u00edkaj\u00edc \u201epravda\u201c.<\/span><\/p>\n

Z toho tak\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee \u2013 jak uvid\u00edme \u2013 pat\u0159\u00ed k roli st\u00e1tu, jako past\u00fd\u0159e, opustit nebo odehnat jakoukoli ovci, kter\u00e1 by mohla zkazit st\u00e1do. V ide\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b past\u00fd\u0159 p\u0159iv\u00e1d\u00ed zp\u011bt do ov\u010dince i ty nejneposlu\u0161n\u011bj\u0161\u00ed ovce: p\u0159eb\u00edr\u00e1 odpov\u011bdnost za celek a vynakl\u00e1d\u00e1 velk\u00e9 \u00fasil\u00ed, aby zajistil, \u017ee ka\u017ed\u00e1 jednotliv\u00e1 ovce bude vy\u00fa\u010dtov\u00e1na, bude hledat zbloudil\u00e9 a pe\u010dovat o nemocn\u00e9. Je zde tak\u00e9 siln\u00fd prvek discipl\u00edny, d\u00edky kter\u00e9mu je st\u00e1do dostate\u010dn\u011b u\u010denliv\u00e9 a u\u010denliv\u00e9, aby bylo \u0159\u00e1dn\u011b vedeno. Nast\u00e1v\u00e1 v\u0161ak tak\u00e9 bod, kdy je t\u0159eba tuto odpov\u011bdnost uplat\u0148ovat konkr\u00e9tn\u011bji, aby se skute\u010dn\u011b odstranily nenapraviteln\u00e9 korup\u010dn\u00ed vlivy \u2013 mo\u017en\u00e1 s c\u00edlem jednoho dne dos\u00e1hnout rehabilitace, ale mo\u017en\u00e1 je tak\u00e9 trvale zapudit v z\u00e1jmu blaha celek a vylou\u010dit.<\/span><\/p>\n

To, co zde vid\u00edme ve Foucaultov\u011b l\u00ed\u010den\u00ed, je tedy forma politick\u00e9 teologie, kter\u00e1 klade velk\u00fd d\u016fraz na vztah mezi jednotlivcem a mocenskou strukturou \u2013 politick\u00e1 moc je ve skute\u010dnosti ch\u00e1p\u00e1na jako n\u011bco, co se v modernit\u011b uplat\u0148uje pr\u00e1v\u011b na jednotlivci, aby z\u00edskat z n\u011bj ur\u010ditou \u201epravdu\u201c. To m\u00e1 dva aspekty: na jedn\u00e9 stran\u011b mus\u00ed st\u00e1t o jednotlivci v\u011bd\u011bt v\u0161e, pokud jde o relevantn\u00ed \u00fadaje, ale \u2013 mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u2013 mus\u00ed vytvo\u0159it v srdci jednotlivce formu sebereflexe, kter\u00e1 vede k adekv\u00e1tn\u00ed pochopen\u00ed toho, co je pova\u017eov\u00e1no za \u201epravdiv\u00e9\u201c. A to samoz\u0159ejm\u011b stav\u00ed\u00a0<\/span>jazyk<\/span><\/em>\u00a0jako prim\u00e1rn\u00ed m\u00edsto kontroly do st\u0159edu projektu st\u00e1tu v modernit\u011b.<\/span><\/p>\n

To v\u0161e zjevn\u011b trvalo stalet\u00ed, ale nyn\u00ed vid\u00edme, jak se proces napl\u0148uje, kdy\u017e sekularizace skute\u010dn\u011b za\u010dala. P\u0159edstava, \u017ee sv\u011bt v\u00edce sekul\u00e1rn\u00ed bude sv\u011btem racion\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edm a svobodn\u011bj\u0161\u00edm, se proto ukazuje jako beznad\u011bjn\u011b naivn\u00ed: pravdou je sp\u00ed\u0161e to, \u017ee se bude vyzna\u010dovat \u00fapln\u011bj\u0161\u00edm a d\u016fkladn\u011bj\u0161\u00edm odm\u00edt\u00e1n\u00edm rozumu a svobody ne\u017e kdy d\u0159\u00edve. jazyk se to\u010d\u00ed. D\u016fle\u017eit\u00e9 nebude to, co je pravda, ale sp\u00ed\u0161e \u0159e\u010deno to, co je \u201epravdiv\u00e9\u201c podle toho, co bylo p\u0159edur\u010deno. A to, co n\u00e1m umo\u017e\u0148uje dosp\u011bt k t\u00e9to \u201epravd\u011b\u201c, nen\u00ed rozum, ale vzorce my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 jsou v n\u00e1s vyvol\u00e1ny pod veden\u00edm pastora\u010dn\u00edho stavu, abychom zajistili, \u017ee \u201epravda\u201c je to, co hl\u00e1s\u00e1me (nebo \u017ee to, co hl\u00e1s\u00e1me, je v\u017edy „v\u011brn\u00fd“). To je to, \u010demu \u010del\u00edme: ani ne tak potla\u010dov\u00e1n\u00ed svobodn\u00e9ho projevu, jako sp\u00ed\u0161e vytvo\u0159en\u00ed porozum\u011bn\u00ed v n\u00e1s, a tedy vysv\u011btlen\u00ed toho, co se po\u010d\u00edt\u00e1 jako \u201epravda\u201c, a jen to.<\/span><\/p>\n

Sekul\u00e1rn\u00ed modern\u00ed lid\u00e9 (co\u017e zahrnuje v\u0161echny \u010dten\u00e1\u0159e, ateisty, agnostiky i v\u011b\u0159\u00edc\u00ed) s t\u00edm v\u0161\u00edm mus\u00ed po\u010d\u00edtat. Je\u0161t\u011b jsme ani neza\u010dali. Ale na z\u00e1v\u011br by mo\u017en\u00e1 st\u00e1lo za zv\u00e1\u017een\u00ed my\u0161lenky Ren\u00e9ho Girarda a jeho tajemn\u00e9ho prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus byl \u201eprvn\u00edm politick\u00fdm ateistou\u201c v r\u00e1mci tohoto nutn\u00e9ho z\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed.<\/span><\/p>\n

Girard byl je\u0161t\u011b schemati\u010dt\u011bj\u0161\u00edm myslitelem ne\u017e Foucault a p\u0159istupoval k v\u011bcem mnohem nep\u0159\u00edmo, ale zd\u00e1 se, \u017ee touto pozn\u00e1mkou m\u011bl na mysli to, \u017ee Kristus byl prvn\u00ed postavou lidsk\u00fdch d\u011bjin, kter\u00e1 objasnila rozd\u00edl mezi duchovn\u00edmi a politick\u00fdmi z\u00e1le\u017eitostmi. Zat\u00edmco p\u0159ed Kristem neexistoval \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdznamn\u00fd rozd\u00edl mezi n\u00e1bo\u017eenskou sf\u00e9rou a t\u00edm, co bychom nazvali vl\u00e1dou \u2013 ob\u011b byly zcela slou\u010deny, jak je tomu i dnes ve velk\u00e9 \u010d\u00e1sti dne\u0161n\u00edho nek\u0159es\u0165ansk\u00e9ho sv\u011bta \u2013 jeho zjeven\u00ed v lidsk\u00e9m v\u011bdom\u00ed p\u0159isp\u011blo k my\u0161lence, \u017ee spasen\u00ed du\u0161e nen\u00ed v moci sv\u011btsk\u00e9 autority: je to z\u00e1le\u017eitost samotn\u00e9ho Bo\u017estv\u00ed. S Kristem tedy p\u0159i\u0161lo poselstv\u00ed \u201epolitick\u00e9ho ateismu\u201c \u2013 snad nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edho pojmu, kter\u00fd je t\u0159eba pochopit v cel\u00e9m politick\u00e9m \u017eivot\u011b, toti\u017e \u017ee\u00a0<\/span>st\u00e1t n\u00e1s nem\u016f\u017ee spasit<\/span><\/em>\u00a0. To nen\u00ed jeho pr\u00e1ce, a \u010d\u00edm v\u00edc si namlouv\u00e1me, \u017ee to dok\u00e1\u017ee, t\u00edm hor\u0161\u00ed se na\u0161e situace zhor\u0161uje.<\/span><\/p>\n

Toto je skute\u010dn\u011b ateistick\u00e9 poselstv\u00ed, stejn\u011b jako k\u0159es\u0165ansk\u00e9, a v\u011b\u0159\u00edc\u00ed i nev\u011b\u0159\u00edc\u00ed by ud\u011blali dob\u0159e, kdyby to vzali v \u00favahu. Pro ateistu je sp\u00e1sa tak\u0159\u00edkaj\u00edc z\u00e1le\u017eitost\u00ed, kter\u00e1 se t\u00fdk\u00e1 pouze jeho samotn\u00e9ho. Pro v\u011b\u0159\u00edc\u00edho je to z\u00e1le\u017eitost t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se vztahu s Bohem. Na\u0161\u00edm probl\u00e9mem je, \u017ee jsme si dovolili postavit politicko-teologickou stavbu, v n\u00ed\u017e st\u00e1t p\u0159eb\u00edr\u00e1 odpov\u011bdnost za na\u0161e du\u0161e, i kdy\u017e typicky v jazyce \u201epokroku\u201c. Na\u0161\u00edm probl\u00e9mem tedy nen\u00ed to, zda m\u00e1me svobodu slova jako takovou, ale sp\u00ed\u0161e to, \u017ee projev samotn\u00fd a jeho propojen\u00ed s my\u0161len\u00edm a pravdou se staly t\u00e9matem, na kter\u00e9m m\u00e1 z\u00e1jem p\u0159edev\u0161\u00edm st\u00e1t. Jak sekularizovan\u00e1 spole\u010dnost tento probl\u00e9m vy\u0159e\u0161\u00ed, bude jednou z \u00fast\u0159edn\u00edch z\u00e1had na\u0161\u00ed doby. Toto \u0159e\u0161en\u00ed, jak vypl\u00fdv\u00e1 z toho, co jsem zde zkoumal, je mo\u017en\u00e1 t\u0159eba nal\u00e9zt v du\u0161i samotn\u00e9 a ne ve form\u00e1ln\u00ed struktu\u0159e pr\u00e1va, politiky a vl\u00e1dy.<\/span><\/p>\n

Od Dr. David McGrogan<\/em><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n

Zdroj<\/a><\/span><\/h3>\n

 <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jak asi v\u00edte, v posledn\u00ed dob\u011b do\u0161lo po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b k akceleraci kampan\u00ed proti \u201edezinformac\u00edm\u201c…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":20030,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[63,28,279,276],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/62589"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=62589"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/62589\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/20030"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=62589"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=62589"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=62589"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}