{"id":60439,"date":"2024-08-22T00:32:50","date_gmt":"2024-08-21T22:32:50","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=60439"},"modified":"2024-08-21T13:44:03","modified_gmt":"2024-08-21T11:44:03","slug":"divoky-zapadni-breh-bezzakonni-osadnici-terorizuji-palestinske-farmare","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/08\/22\/divoky-zapadni-breh-bezzakonni-osadnici-terorizuji-palestinske-farmare\/","title":{"rendered":"Divok\u00fd Z\u00e1padn\u00ed b\u0159eh: bezz\u00e1konn\u00ed osadn\u00edci terorizuj\u00ed palestinsk\u00e9 farm\u00e1\u0159e"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n
\n

Vesni\u010dan\u00e9 a farm\u00e1\u0159i v kopc\u00edch ji\u017en\u00edho Hebronu \u017eij\u00ed ve strachu z neleg\u00e1ln\u00edch \u00fatok\u016f \u2013 na lidi, zv\u00ed\u0159ata a jejich p\u016fdu.<\/strong><\/span><\/p>\n

Susya, Z\u00e1padn\u00ed b\u0159eh \u2013 Wadi Raheem je such\u00e9 koryto \u0159eky pobl\u00ed\u017e palestinsk\u00e9 vesnice Susya v kopc\u00edch Ji\u017en\u00edho Hebronu na okupovan\u00e9m Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu. Tato oblast m\u00e1 drsnou kr\u00e1su charakterizovanou zvln\u011bn\u00fdmi kopci, skalnat\u00fdmi v\u00fdb\u011b\u017eky a \u00fachvatn\u00fdmi v\u00fdhledy. Navzdory obecn\u011b ne\u00farodn\u00e9 p\u016fd\u011b se zde Palestinc\u016fm poda\u0159ilo z\u00edskat \u017eivobyt\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm samoz\u00e1sobitelsk\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed a chovu dobytka, \u00fadajn\u011b p\u0159inejmen\u0161\u00edm od 30. let 19. stolet\u00ed.<\/p>\n

Jsou \u010dty\u0159i hodiny odpoledne a brut\u00e1ln\u00ed vedro. Khalil al-Harini, kter\u00fd vlastn\u00ed \u010d\u00e1st v\u00e1d\u00ed, m\u011b a dal\u0161\u00ed dva aktivisty po\u017e\u00e1dal, abychom ho doprov\u00e1zeli, kdy\u017e p\u00e1sl ovce. Izrael\u0161t\u00ed osadn\u00edci ho pron\u00e1sledovali des\u00edtky let, ale frekvence a z\u00e1va\u017enost \u00fatok\u016f se v m\u011bs\u00edc\u00edch od 7. \u0159\u00edjna v\u00fdrazn\u011b zv\u00fd\u0161ila a on m\u00e1 obavy.<\/p>\n

Al-Harinimu je 81 let a jeho tv\u00e1\u0159, or\u00e1movanou jednoduchou b\u00edlou keffiyeh, je poznamen\u00e1na sluncem. Ale on energicky chod\u00ed mezi sv\u00fdmi ove\u010dkami a m\u00e1v\u00e1 hol\u00ed, kdy\u017e se zatoulaj\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Vypr\u00e1v\u00ed mi, \u017ee otec jeho d\u011bde\u010dka se narodil na t\u00e9to zemi, a j\u00e1 si dok\u00e1\u017eu p\u0159edstavit tut\u00e9\u017e idylickou sc\u00e9nu o stolet\u00ed d\u0159\u00edve \u2013 star\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd ti\u0161e pe\u010duje o sv\u00e9 st\u00e1do, p\u0159i\u010dem\u017e ticho p\u0159eru\u0161uje pouze rytmick\u00e9 \u017ev\u00fdk\u00e1n\u00ed ovc\u00ed v such\u00e9 tr\u00e1v\u011b.<\/p>\n

Toto ticho pop\u00edr\u00e1 hlubok\u00fd z\u00e1jem o jeho rodinu. Jeho 15let\u00e9mu vnukovi, kter\u00fd se tak\u00e9 jmenoval Khalil, byl den p\u0159edt\u00edm ve v\u00e1d\u00ed vyhro\u017eov\u00e1n.<\/p>\n

Nejprve se dol\u016f do \u00fadol\u00ed \u0159\u00edtili dva teenage\u0159i v SUV, hudba \u0159vala a izraelsk\u00e9 vlajky vl\u00e1ly ve v\u011btru. Kdy\u017e vid\u011bli Khalila pasouc\u00ed ovce, zes\u00edlili hudbu je\u0161t\u011b hlasit\u011bji, sesko\u010dili z vozidel a za\u010dali tan\u010dit, k\u00fdvat boky. Zpr\u00e1va byla jasn\u00e1: \u201eM\u016f\u017eeme si d\u011blat, co chceme, a vy n\u00e1s nem\u016f\u017eete zastavit.<\/p>\n

Kr\u00e1tce nato se objevil osadn\u00edk vyzbrojen\u00fd pu\u0161kou M16. \u0158ekl, \u017ee v\u00e1d\u00ed je bezpe\u010dnou z\u00f3nou a sl\u00edbil, \u017ee pokud tam Khalil bude druh\u00fd den, bude „velk\u00fd probl\u00e9m“.<\/p>\n

Jak jsme zjistili, myslel to v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n

\"Hebronsk\u00e9<\/strong><\/span><\/p>\n

Patn\u00e1ctilet\u00fd Khalil se proch\u00e1z\u00ed s ovcemi na rodinn\u00e9m pozemku v kopc\u00edch ji\u017en\u00edho Hebronu [Hamdan Ballal\/Al Jazeera]<\/span><\/em><\/h2>\n

Pod n\u00e1nosem z\u00e1konnosti<\/span><\/h2>\n

Stejn\u011b jako v\u011bt\u0161ina z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu i al-Hariniho rodn\u00e1 vesnice Susja utrp\u011bla sv\u016fj d\u00edl nespravedlnosti ze strany Izraele. Od okupace Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu v roce 1967 se Izrael zdr\u017eel form\u00e1ln\u00ed anektov\u00e1n\u00ed \u2013 s v\u00fdjimkou okupovan\u00e9ho v\u00fdchodn\u00edho Jeruzal\u00e9ma \u2013 a m\u00edsto toho se soust\u0159edil na roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti.<\/p>\n

Izrael zalo\u017eil neleg\u00e1ln\u00ed osady a fakticky za\u010dlenil tyto oblasti do sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e z\u00e1rove\u0148 minimalizoval po\u010det Palestinc\u016f v expanzi Izraele. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st \u00fasil\u00ed vyhnat Palestince z jejich zem\u011b se odehr\u00e1vala v oblasti C (61 procent Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu), jako je \u00fadol\u00ed Jord\u00e1nu nebo kopce ji\u017en\u00edho Hebronu, kter\u00e9 jsou \u0159\u00eddce os\u00eddlen\u00e9.<\/p>\n

\u00da\u0159ady zabavily asi polovinu Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu pro vojensk\u00e9 a vl\u00e1dn\u00ed \u00fa\u010dely a tak\u00e9 vyvlastnily pozemky pro ve\u0159ejn\u00e9 \u00fa\u010dely.<\/p>\n

A tak to bylo se Susyou. Na po\u010d\u00e1tku 80. let byly pobl\u00ed\u017e objeveny poz\u016fstatky starov\u011bk\u00e9 synagogy – to bylo pou\u017eito jako ospravedln\u011bn\u00ed pro vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed v\u0161ech vesni\u010dan\u016f, v\u010detn\u011b al-Hariniho a jeho rodiny.<\/p>\n

„\u017dil jsem ve star\u00e9 Susyi v jeskyni ve vesnici,“ \u0159\u00edk\u00e1 mi. „Ale pak n\u00e1s izraelsk\u00e1 okupace v roce 1986 donutila vesnici opustit.“<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed vyho\u0161t\u011bn\u00ed obyvatel Susya n\u00e1sledovalo v letech 1991 a 2001. Poka\u017ed\u00e9 byli nuceni se st\u011bhovat d\u00e1le a d\u00e1le od sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed vesnice, ale dbali na to, aby z\u016fstali na zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fd\u011b sv\u00fdch p\u0159edk\u016f.<\/p>\n

„V\u017edy chceme z\u016fstat na na\u0161\u00ed zemi,“ \u0159ekl mi Nasser Nawajah, obyvatel Susya, kter\u00fd pracuje pro izraelskou nevl\u00e1dn\u00ed organizaci B’Tselem. „Boj\u00edme se, \u017ee kdy\u017e odejdeme, u\u017e n\u00e1m nebude dovoleno se vr\u00e1tit.“<\/p>\n

Susya je nyn\u00ed vesni\u010dka s n\u011bkolika zch\u00e1tral\u00fdmi ch\u00fd\u0161emi. Obyvatel\u00e9 se boj\u00ed stav\u011bt trvalej\u0161\u00ed budovy, proto\u017ee v\u011bd\u00ed, \u017ee by je \u00fa\u0159ady mohly jednodu\u0161e zbourat. Cel\u00e1 vesnice byla sedmkr\u00e1t zbo\u0159ena.<\/p>\n

\"SOUTH<\/p>\n

Krajinn\u00e9 pohledy na palestinskou p\u016fdu ohro\u017eenou nedalek\u00fdmi izraelsk\u00fdmi osadami v kopc\u00edch ji\u017en\u00edho Hebronu na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu, leden 2024. Od 7. \u0159\u00edjna do\u0161lo k prudk\u00e9mu n\u00e1r\u016fstu n\u00e1sil\u00ed mezi osadn\u00edky [Andrew Lichtenstein\/Getty]<\/em><\/span><\/p>\n

\u00datoky na Palestince a jejich majetek<\/strong><\/span><\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b \u017eije na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu, ve v\u00fdchodn\u00edm Jeruzal\u00e9m\u011b a na Golansk\u00fdch v\u00fd\u0161in\u00e1ch v\u00edce ne\u017e 700 000 osadn\u00edk\u016f ve 150 neleg\u00e1ln\u00edch osad\u00e1ch a 128 z\u00e1kladn\u00e1ch (osady bez souhlasu izraelsk\u00e9 vl\u00e1dy).<\/p>\n

Mnoho osadn\u00edk\u016f se rozhodlo \u017e\u00edt v osad\u00e1ch kv\u016fli ekonomick\u00fdm v\u00fdhod\u00e1m poskytovan\u00fdm vl\u00e1dou, ale asi t\u0159etina je pova\u017eov\u00e1na za ideologick\u00e9 osadn\u00edky, kte\u0159\u00ed v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee osidlov\u00e1n\u00edm p\u016fdy konaj\u00ed Bo\u017e\u00ed d\u00edlo.<\/p>\n

V pr\u016fb\u011bhu let se osadn\u00edci zam\u011b\u0159ovali na Palestince a jejich majetek r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby: h\u00e1zeli kameny, zapalovali domy a podniky, k\u00e1celi olivovn\u00edky, po\u0161kozovali vodn\u00ed infrastrukturu a kradli nebo zab\u00edjeli hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 zv\u00ed\u0159ata.<\/p>\n

N\u00e1sil\u00ed mezi osadn\u00edky tak\u00e9 zahrnovalo bit\u00ed a v extr\u00e9mn\u00edch p\u0159\u00edpadech st\u0159\u00edlen\u00ed a zab\u00edjen\u00ed palestinsk\u00fdch civilist\u016f. Osadn\u00edci nav\u00edc \u010dasto zabavili soukromou palestinskou p\u016fdu bez pomoci \u00fa\u0159ad\u016f p\u0159i prosazov\u00e1n\u00ed z\u00e1kona a vr\u00e1cen\u00ed p\u016fdy jej\u00edmu pr\u00e1voplatn\u00e9mu vlastn\u00edkovi.<\/p>\n

„Moje rodina byla \u010dasto napad\u00e1na osadn\u00edky a \u010dasto se k n\u00e1m chovali velmi n\u00e1siln\u011b,“ \u0159\u00edk\u00e1 al-Harini. \u201eOsobn\u011b si pamatuji \u00fatok na m\u011b, kdy\u017e jsem p\u00e1sl ovce na sv\u00e9m soukrom\u00e9m pozemku. P\u0159i\u0161li dva maskovan\u00ed osadn\u00edci a za\u010dali po m\u00fdch ove\u010dk\u00e1ch h\u00e1zet kameny. Sna\u017eil jsem se je zastavit, ale str\u010dili m\u011b a spadl jsem na krk, co\u017e m\u011blo za n\u00e1sledek zlomeninu t\u0159et\u00edho obratle.\u201c<\/p>\n

\"Hebronsk\u00e9<\/p>\n

„Moje rodina byla vystavena mnoha \u00fatok\u016fm ze strany osadn\u00edk\u016f a \u010dasto se k n\u00e1m chovali velmi n\u00e1siln\u011b,“ \u0159\u00edk\u00e1 al-Harini. Jednou byl napaden osadn\u00edky, kdy\u017e p\u00e1sl ovce na sv\u00e9m soukrom\u00e9m pozemku a utrp\u011bl zlomeninu obratle [Hamdan Ballal\/Al Jazeera]<\/em><\/span><\/p>\n

\u00danos ve V\u00e1d\u00ed<\/strong><\/span><\/p>\n

Zp\u00e1tky ve Wadi se al-Hariniho obavy naplnily.<\/p>\n

Na poln\u00ed cest\u011b v \u00fadol\u00ed, o sto metr\u016f d\u00e1l, zastav\u00ed b\u00edl\u00e1 dod\u00e1vka. T\u0159i uniformovan\u00ed mu\u017ei vystupuj\u00ed s M16 v ruce. B\u011b\u017e\u00ed k n\u00e1m, k\u0159i\u010d\u00ed, se zbran\u011bmi nam\u00ed\u0159en\u00fdmi na\u0161\u00edm sm\u011brem. \u201eNa zemi! Na zemi!“<\/p>\n

Khalil, kdy\u017e vid\u011bl p\u0159ich\u00e1zet osadn\u00edky, vstupuje do v\u00e1d\u00ed, aby se k n\u00e1m p\u0159ipojil. Uniformovan\u00ed mu\u017ei ho rychle srazili k zemi se zbran\u00ed v z\u00e1dech.<\/p>\n

Osadn\u00edci n\u00e1m nad\u00e1le vyhro\u017euj\u00ed a \u0159\u00edkaj\u00ed n\u00e1m, \u017ee pokud ud\u011bl\u00e1me \u0161patn\u00fd krok, budou st\u0159\u00edlet. \u0158\u00edkaj\u00ed n\u00e1m nacist\u00e9, Hamas, ISIL (ISIS), antisemit\u00e9. Nen\u00e1vist v jejich o\u010d\u00edch m\u011b d\u011bs\u00ed.<\/p>\n

Mysl\u00edm na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele Petra, kter\u00e9ho p\u0159ed p\u00e1r lety zbila do bezv\u011bdom\u00ed kovov\u00e1 trubka skupina osadn\u00edk\u016f v Hebronu. Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, jak\u00e9 to pro Khalila je, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee osadn\u00edci budou jednat zcela beztrestn\u011b. Palestinsk\u00e9 st\u00ed\u017enosti na tyto \u00fatoky \u00fa\u0159ad\u016fm jsou obvykle ignorov\u00e1ny. Podle izraelsk\u00e9 lidskopr\u00e1vn\u00ed skupiny Yesh Din je 92 procent vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed \u00fatok\u016f osadn\u00edk\u016f na Palestince uzav\u0159eno bez obvin\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Pt\u00e1m se osadn\u00edk\u016f, pro\u010d vyhro\u017euj\u00ed al-Harinimu, star\u00e9mu mu\u017ei, kter\u00fd prost\u011b nech\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 ovce p\u00e1st se na sv\u00e9m pozemku.<\/p>\n

Odpov\u011b\u010f: \u201eMo\u017en\u00e1 je nevinn\u00fd, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee jeho rodina chce zab\u00edt v\u0161echny \u017didy. V\u0161ichni nen\u00e1vid\u00ed \u017didy. Ale to je v po\u0159\u00e1dku. B\u016fh je s n\u00e1mi.“<\/p>\n

V ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku u\u017e maj\u00ed osadn\u00edci konfrontace dost. Kradou na\u0161e pasy, telefony a fotoapar\u00e1ty a \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee pokud se n\u011bkdy vr\u00e1t\u00edme, budeme zat\u010deni. Khalil je sv\u00e1z\u00e1n stahovac\u00edmi p\u00e1skami a str\u010den hrub\u011b do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti dod\u00e1vky. Odjedou. P\u0159i pomy\u0161len\u00ed, co se s n\u00edm stane, se t\u0159esu.<\/p>\n

Po \u00fatoku pomalu jdu do kopce k al-Hariniho domu, kde je nyn\u00ed se svou \u017eenou Hakimeh.<\/p>\n

„M\u00e9 d\u00edt\u011b. Moje d\u00edt\u011b,\u201c k\u0159i\u010d\u00ed. „Kdy se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f?“<\/p>\n

\"Hebronsk\u00e9<\/p>\n

Al-Harini a jeho man\u017eelka Hakimeh se ob\u00e1vali o Khalilovu bezpe\u010dnost pot\u00e9, co ho osadn\u00edci vzali z jejich zem\u011b [Hamdan Ballal\/Al Jazeera]<\/em><\/span><\/p>\n

Ne\u00fanosn\u00e1 situace<\/strong><\/span><\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd, s k\u00fdm jsem v Susyi mluvil, zaznamenal prudk\u00fd n\u00e1r\u016fst n\u00e1sil\u00ed mezi osadn\u00edky po 7. \u0159\u00edjnu.<\/p>\n

\u201e\u00datoky na vesnici obecn\u011b p\u0159ib\u00fdvaly a byly n\u00e1siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e d\u0159\u00edve. Napadli n\u00e1s v noci i ve dne,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 al-Harini.<\/p>\n

\u201eUprost\u0159ed noci p\u0159i\u0161li osadn\u00edci v arm\u00e1dn\u00edch uniform\u00e1ch a plenili a drancovali domy. P\u0159e\u0159ezali vodovodn\u00ed trubky, kter\u00e9 vedly ze studny dovnit\u0159 domu. Br\u00e1nili n\u00e1m orat na\u0161i p\u016fdu nebo se na n\u00ed dokonce p\u00e1st.\u201c<\/p>\n

\u00dadaje shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 nevl\u00e1dn\u00ed organizac\u00ed Ozbrojen\u00fd konflikt a \u00fadaje o um\u00edst\u011bn\u00ed potvrzuj\u00ed zku\u0161enosti vesni\u010dan\u016f. Po\u010det n\u00e1siln\u00fdch incident\u016f na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu zahrnuj\u00edc\u00edch osadn\u00edky se ve \u010dtvrt\u00e9m \u010dtvrtlet\u00ed roku 2023 ve srovn\u00e1n\u00ed se t\u0159et\u00edm \u010dtvrtlet\u00edm zdvojn\u00e1sobil a po\u010det \u00fatok\u016f st\u0159eln\u00fdmi zbran\u011bmi se zv\u00fd\u0161il sedmkr\u00e1t.<\/p>\n

\u201eSituace\u2026 je ne\u00fanosn\u00e1. \u201eN\u00e1sil\u00ed dos\u00e1hlo \u00farovn\u011b, kterou jsme nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bli,\u201c \u0159ekl v kv\u011btnu listu The New Arab Yasmeen el-Hasan, koordin\u00e1tor Unie zem\u011bd\u011blsk\u00fdch pracovn\u00edch v\u00fdbor\u016f, m\u00edstn\u00ed organizace se s\u00eddlem v Ramall\u00e1hu, kter\u00e1 pom\u00e1h\u00e1 palestinsk\u00fdm farm\u00e1\u0159\u016fm.<\/p>\n

Promluvila v polovin\u011b dubna pot\u00e9, co 1500 osadn\u00edk\u016f za\u00fato\u010dilo na palestinskou vesnici al-Mughayyir severov\u00fdchodn\u011b od Ramall\u00e1hu a \u00fato\u010dilo na auta, domy a dobytek. Jeden obyvatel byl zabit a nejm\u00e9n\u011b 25 dal\u0161\u00edch bylo zran\u011bno b\u011bhem t\u0159\u00edhodinov\u00e9ho \u00fatoku, kter\u00fd byl \u00fadajn\u011b v reakci na zabit\u00ed osadn\u00edka.<\/p>\n

Rostouc\u00ed n\u00e1sil\u00ed nen\u00ed n\u00e1hoda. Zat\u00edmco se sv\u011bt d\u00edv\u00e1 na prob\u00edhaj\u00edc\u00ed genocidu v Gaze, krajn\u011b pravicov\u00e9 frakce izraelsk\u00e9 vl\u00e1dy se chopily p\u0159\u00edle\u017eitosti prosadit sv\u016fj c\u00edl anexe Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu.<\/p>\n

Ministr financ\u00ed Bezalel Smotrich, kter\u00fd m\u00e1 na starosti pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed os\u00eddlen\u00ed a sl\u00edbil, \u017ee zaplav\u00ed Z\u00e1padn\u00ed b\u0159eh milionem nov\u00fdch osadn\u00edk\u016f, to prozradil sv\u00fdm koleg\u016fm ze Strany n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho sionismu, kdy\u017e \u0159ekl, \u017ee \u201evytv\u00e1\u0159\u00ed fakta na m\u00edst\u011b, aby chr\u00e1nil Judeu. a… „Aby se Sama\u0159\u00ed stala ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed St\u00e1tu Izrael.“<\/p>\n

Velkou \u010d\u00e1st n\u00e1sil\u00ed podporuje tak\u00e9 ministr n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti Itamar Ben-Gvir, kter\u00fd v minulosti mimo jin\u00e9 vyhro\u017eoval zabit\u00edm b\u00fdval\u00e9ho premi\u00e9ra Jicchaka Rabina, kter\u00fd byl nejm\u00e9n\u011b 50kr\u00e1t obvin\u011bn z podn\u011bcov\u00e1n\u00ed k n\u00e1sil\u00ed nebo nen\u00e1vistn\u00fdch projev\u016f. a Baruch Goldstein ho nazval hrdinou. Goldstein zmasakroval 29 muslimsk\u00fdch v\u011b\u0159\u00edc\u00edch v me\u0161it\u011b v Hebronu v roce 1994.<\/p>\n

Ben-Gvir v \u0159\u00edjnu zakoupil nejm\u00e9n\u011b 10 000 \u00fato\u010dn\u00fdch pu\u0161ek pro bezpe\u010dnostn\u00ed t\u00fdmy a v b\u0159eznu hrd\u011b ozn\u00e1mil, \u017ee od 7. \u0159\u00edjna bylo izraelsk\u00fdm civilist\u016fm vyd\u00e1no 100 000 nov\u00fdch zbrojn\u00edch pr\u016fkaz\u016f.<\/p>\n

„Hordy osadn\u00edk\u016f, kter\u00e9 se prohnaly palestinsk\u00fdmi vesnicemi, byly povzbuzeny ideologickou a materi\u00e1ln\u00ed podporou osadnick\u00fdch milic\u00ed na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Ben-Gvirem a Smotrichem, a to je\u0161t\u011b v\u00edce po 7. \u0159\u00edjnu,“ \u0159ekl el-Hasan.<\/p>\n

N\u00e1sledky rostouc\u00edho n\u00e1sil\u00ed byly zni\u010duj\u00edc\u00ed. Izrael\u0161t\u00ed voj\u00e1ci a osadn\u00edci zabili od 7. \u0159\u00edjna na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu v\u00edce ne\u017e 600 Palestinc\u016f a obsadili 15 000 hektar\u016f p\u016fdy. K dne\u0161n\u00edmu dni bylo evakuov\u00e1no 18 palestinsk\u00fdch komunit.<\/p>\n

„Myslel jsem, \u017ee by ho mohli zab\u00edt.“<\/p>\n

Khalil se vr\u00e1til do v\u00e1d\u00ed den pot\u00e9, co byl odveden \u00fa\u0159ady.<\/p>\n

\u0158\u00edk\u00e1, \u017ee mu osadn\u00edci zav\u00e1zali o\u010di, ne\u017e ho odvezli na nedalekou vojenskou z\u00e1kladnu k v\u00fdslechu. „Ptali se m\u011b na pozemek a j\u00e1 jsem jim \u0159ekl, \u017ee pat\u0159\u00ed m\u00e9 rodin\u011b,“ \u0159\u00edk\u00e1 Khalil. \u201eJeden z voj\u00e1k\u016f \u0159ekl: \u201aPod\u00edvej se na m\u016fj obli\u010dej a bude\u0161 v\u011bd\u011bt. Pokud se vr\u00e1t\u00edte do t\u00e9to zem\u011b, uvid\u00edte n\u011bco, co se v\u00e1m nebude l\u00edbit.\u201c<\/p>\n

Khalil byl pot\u00e9 pohozen na kraji silnice u As-Samu, m\u011bsta asi 25 kilometr\u016f od Wadi Raheem. \u0160el do domu se rozsv\u00edcen\u00fdmi sv\u011btly a zavolal sv\u00e9 rodin\u011b, aby ho p\u0159ijela vyzvednout.<\/p>\n

Kdy\u017e se Khalil vr\u00e1til dom\u016f, al-Harini mluvil o strachu, kter\u00fd c\u00edtil o sv\u00e9ho vnuka. \u201eNedok\u00e1\u017eu vyj\u00e1d\u0159it slovy, co mi tu noc prob\u011bhlo hlavou,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 al-Harini. \u201eKdy\u017e jsem vid\u011bl, jak berou Khalila do auta, civiln\u00edho auta pat\u0159\u00edc\u00edho osadn\u00edk\u016fm, velmi jsem se vyd\u011bsil a myslel jsem, \u017ee by ho mohli zab\u00edt.<\/p>\n

„Ano, m\u011bl jsem ten pocit. Proto\u017ee tito osadn\u00edci jsou velmi n\u00e1siln\u00ed.“<\/p>\n

„B\u00e1la jsem se o n\u011bj,“ \u0159\u00edk\u00e1 Khalilova babi\u010dka Hakimeh. „Za\u010dal jsem plakat. Zlomilo mi to srdce. Je to je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b, ne star\u0161\u00ed 15 let. Myslel jsem si, \u017ee ho u\u017e nikdy neuvid\u00edm, zvl\u00e1\u0161t\u011b vzhledem k okolnostem, ve kter\u00fdch \u017eijeme.\u201c<\/p>\n

Co by \u0159ekla jednomu z osadn\u00edk\u016f, kdyby st\u00e1l p\u0159ed n\u00ed, pt\u00e1m se.<\/p>\n

Hakimeh odpov\u00edd\u00e1: \u201eToto je moje zem\u011b. Nenech\u00e1m to, a\u0165 se stane, co se stane. M\u00e1m na to pr\u00e1vo a jsem vlastn\u00edkem tohoto pozemku. Nevzd\u00e1m se ani hroudy p\u016fdy ze sv\u00e9 zem\u011b. Zem\u0159u a budu na n\u011bm poh\u0159ben. Tato zem\u011b je na\u0161e zem\u011b. Nikdo n\u00e1s nebude nutit opustit na\u0161i zemi a n\u00e1\u0161 domov.“<\/p>\n

\"Hebronsk\u00e9<\/p>\n

Kdy\u017e byl Khalil odveden z v\u00e1d\u00ed, osadn\u00edci mu zav\u00e1zali o\u010di a odvezli ho na nedalekou vojenskou z\u00e1kladnu, kde se ho ptali na vlastnictv\u00ed p\u016fdy [Hamdan Ballal\/Al Jazeera]<\/em><\/span><\/p>\n

Richard Hardigan<\/strong><\/em><\/p>\n

\u00davodn\u00ed fotografie:<\/strong> Khalil al-Harini, 81, stoj\u00ed se sv\u00fdm vnukem Khalilem s pasouc\u00edmi se ovcemi [Hamdan Balall\/Al Jazeera]<\/em><\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n

Zdroj<\/a><\/span><\/h3>\n

 <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Vesni\u010dan\u00e9 a farm\u00e1\u0159i v kopc\u00edch ji\u017en\u00edho Hebronu \u017eij\u00ed ve strachu z neleg\u00e1ln\u00edch \u00fatok\u016f \u2013 na…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":60440,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[107,239,111,7652],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/60439"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=60439"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/60439\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":60441,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/60439\/revisions\/60441"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/60440"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=60439"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=60439"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=60439"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}