{"id":58717,"date":"2024-07-28T00:38:02","date_gmt":"2024-07-27T22:38:02","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=58717"},"modified":"2024-07-27T17:43:27","modified_gmt":"2024-07-27T15:43:27","slug":"tajni-svobodni-zednari-valecni-zlocinci-masovi-a-genocidni-vrazi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/07\/28\/tajni-svobodni-zednari-valecni-zlocinci-masovi-a-genocidni-vrazi\/","title":{"rendered":"Tajn\u00ed svobodn\u00ed zedn\u00e1\u0159i – „V\u00e1le\u010dn\u00ed zlo\u010dinci, masov\u00ed a genocidn\u00ed vrazi!“"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Svobodn\u00ed zedn\u00e1\u0159i opakovan\u011b hl\u00e1saj\u00ed sv\u016fj humanistick\u00fd sv\u011bton\u00e1zor v \u201eetick\u00e9m svazku svobodn\u00fdch lid\u00ed\u201c, kter\u00fd m\u00e1 v\u00e9st k sebepozn\u00e1n\u00ed a hum\u00e1nn\u011bj\u0161\u00edmu chov\u00e1n\u00ed. Ale byli mezi nimi brat\u0159i z l\u00f3\u017ee, kte\u0159\u00ed byli n\u011bkdy v\u00e1le\u010dn\u00ed zlo\u010dinci, genocidn\u00ed vrazi a masov\u00ed vrazi. Ale existuj\u00ed dobr\u00e9 d\u016fvody, pro\u010d o tom ml\u010det, proto\u017ee \u201etajn\u00e1 spole\u010dnost\u201c, kter\u00e1 zahrnuje vysoce postaven\u00e9 osobnosti a politiky po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, by v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nem\u011bla ztratit pov\u011bst…<\/strong><\/p>\n

Zedn\u00e1\u0159sk\u00fd bratr Talaat Pascha \u2013 \u201esvobodn\u00fd zedn\u00e1\u0159 a genocidn\u00ed vrah\u201c<\/strong><\/span><\/h3>\n

Politick\u00fdm t\u00e9matem, o kter\u00e9m Turci a pravd\u011bpodobn\u011b i mnoz\u00ed svobodn\u00ed zedn\u00e1\u0159i necht\u011bj\u00ed nijak mluvit a kter\u00e9 se stalo p\u0159ek\u00e1\u017ekou pro vstup Turecka do Evropsk\u00e9 unie, je genocida k\u0159es\u0165ansk\u00fdch Arm\u00e9n\u016f. Jen m\u00e1lo lid\u00ed v\u00ed\u00a0, \u017ee svobodn\u00fd zedn\u00e1\u0159 skute\u010dn\u011b\u00a0hr\u00e1l\u00a0d\u016fle\u017eitou<\/em>\u00a0roli. \u0158e\u010d je o Mehmedu Talaat Pasha (1874\u20131921), kter\u00fd si d\u0159\u00edve \u0159\u00edkal Talaat Bey a byl jedn\u00edm z nejvlivn\u011bj\u0161\u00edch tureck\u00fdch svobodn\u00fdch zedn\u00e1\u0159\u016f, dokonce velmistrem Velk\u00e9ho\u00a0Orientu Turecka<\/em>\u00a0zalo\u017een\u00e9ho v roce 1909 . Pa\u0161a byl spoluorganiz\u00e1torem tzv. \u201eMlad\u00fdch Turk\u016f\u201c, kte\u0159\u00ed na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed svrhli despotick\u00e9ho sult\u00e1na. V roce 1909 byl pov\u00fd\u0161en na ministra vnitra, pot\u00e9 po\u0161tmistra. Do roku 1918 \u2013 n\u011bkte\u0159\u00ed kronik\u00e1\u0159i hovo\u0159\u00ed o roce 1917 \u2013 byl pa\u0161a velkovez\u00edrem Turecka, co\u017e odpov\u00eddalo \u00fa\u0159adu p\u0159edsedy vl\u00e1dy.<\/p>\n

Po por\u00e1\u017ece v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byli Arm\u00e9ni, kte\u0159\u00ed \u017eili v multietnick\u00e9m st\u00e1t\u011b, obvin\u011bni tureckou vl\u00e1dou z podpory k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho nep\u0159\u00edtele Ruska, a t\u00edm se dopustili velezrady. To byl d\u016fvod, pro\u010d zedn\u00e1\u0159 Talaat Pasha na\u0159\u00eddil v letech 1915 a\u017e 1917 \u201eetnick\u00e9 \u010distky\u201c a jeho n\u00e1stupnick\u00e1 vl\u00e1da znovu vyzvala k t\u00e9to genocid\u011b v letech 1919 a\u017e 1921. Krut\u00e9 masakry Arm\u00e9n\u016f v t\u011bchto letech m\u011bly za n\u00e1sledek 600 000 a\u017e 1,5 milionu ob\u011bt\u00ed;<\/p>\n

Na jedn\u00e9 stran\u011b tuto genocidu Turci pop\u00edraj\u00ed, ale na druhou stranu je prezentov\u00e1na jako \u201eopr\u00e1vn\u011bn\u00e1 reakce na arm\u00e9nsk\u00e9 \u201ainvaze\u2018 nebo jako nevyhnuteln\u00fd d\u016fsledek v\u00e1lky.<\/p>\n

Dokonce i dnes existuje siln\u00e1 kritika z \u0159ad tajn\u00e9 spole\u010dnosti. Nap\u0159\u00edklad svobodn\u00fd zedn\u00e1\u0159, novin\u00e1\u0159, americk\u00fd v\u011bdec a politolog Tom Goeller \u0159ekl: \u201eVelmistr Velk\u00e9 l\u00f3\u017ee Turecka v letech 1915 a\u017e 1917, Mehmet Talaat Pasha, byl p\u0159\u00edmo politicky odpov\u011bdn\u00fd za vra\u017edu stovek tis\u00edc Arm\u00e9n\u016f. Nav\u00edc mnoho z vl\u00e1dnouc\u00edch mlad\u00fdch Turk\u016f byli svobodn\u00ed zedn\u00e1\u0159i. Ani nevyvratiteln\u00fd princip tolerance svobodn\u00fdch zedn\u00e1\u0159\u016f, kter\u00fd byl v\u017edy vyu\u010dov\u00e1n v ka\u017ed\u00e9 l\u00f3\u017ei a po cel\u00e1 stalet\u00ed, ani jejich snaha o demokracii jim nezabr\u00e1nila na\u0159\u00eddit takovou nespravedlnost. Tento zlo\u010din proti lidsk\u00fdm pr\u00e1v\u016fm je v historii zedn\u00e1\u0159\u016f jedine\u010dn\u00fd.“<\/p>\n

Svobodn\u00fd zedn\u00e1\u0159 Gazi Mustafa Kemal Atat\u00fcrk (Loge\u00a0Macedonia Risorta et Veritas \u010d. 80<\/em> , Thessaloniki), zakladatel Tureck\u00e9 republiky a v letech 1923 a\u017e 1938 prvn\u00ed prezident modern\u00ed republiky, kter\u00e1 se po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce zrodila z Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, tak\u00e9 dal jm\u00e9no \u201eMlad\u00ed Turci\u201c a t\u00edm pravd\u011bpodobn\u011b tak\u00e9 u\u010dinil sv\u00e9ho l\u00f3\u017eov\u00e9ho bratra Talaata Pa\u0161u zodpov\u011bdn\u00fdm za genocidu Arm\u00e9n\u016f. P\u0159ed tureck\u00fdm parlamentem v roce 1924 to popsal jako \u201epobu\u0159uj\u00edc\u00ed \u010din\u201c.<\/p>\n

Nem\u011blo by se zapom\u00ednat, \u017ee v l\u00f3\u017e\u00edch se tehdy sch\u00e1zela sm\u011bsice n\u00e1rod\u016f. Krom\u011b Turk\u016f to byli tak\u00e9 \u0158ekov\u00e9, \u017did\u00e9, Arabov\u00e9, Kurdov\u00e9, Alb\u00e1nci, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci ciz\u00edch koloni\u00ed a samoz\u0159ejm\u011b Arm\u00e9ni. Takto se genocida tak\u00e9 st\u00e1v\u00e1 zedn\u00e1\u0159skou \u201ebratovra\u017edou\u201c.<\/p>\n

Talaat Pasha, kter\u00fd po prohran\u00e9 prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce ode\u0161el do exilu do N\u011bmecka, se projevu a kritiky sv\u00e9ho l\u00f3\u017eov\u00e9ho bratra Atat\u00fcrka nedo\u017eil: o t\u0159i roky d\u0159\u00edve, v roce 1921, ho v Berl\u00edn\u011b vystopoval arm\u00e9nsk\u00fd student a zavra\u017edil.<\/p>\n

Zedn\u00e1\u0159sk\u00fd bratr Horatio Herbert Kitchener \u2013 \u201eSvobodn\u00ed zedn\u00e1\u0159i a B\u00farsk\u00e9 koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory<\/span><\/h3>\n

Lord Horatio Herbert Kitchener (z Chart\u00famu) (1850-1916), anglick\u00fd ministr v\u00e1lky od roku 1914 do roku 1916, velel britsko-egyptsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b jako poln\u00ed mar\u0161\u00e1l v roce 1898. B\u011bhem pobytu v Egypt\u011b se stal svobodn\u00fdm zedn\u00e1\u0159em. Byl \u201eminul\u00fdm velk\u00fdm dozorcem\u201c \u201eVelk\u00e9 l\u00f3\u017ee Anglie\u201c a \u201eokresn\u00edm velmistrem\u201c pro Egypt a S\u00fad\u00e1n. Byl tak\u00e9 jedn\u00edm ze zakladatel\u016f\u00a0Drury Lane Lodge No. 2127<\/em> v Lond\u00fdn\u011b.<\/p>\n

V bitv\u011b u Omdurmanu bylo zmasakrov\u00e1no p\u0159es 10 000 dervi\u0161sk\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f pomoc\u00ed kulomet\u016f a dumdum\u016f. Mahd\u00edho t\u011blo bylo znesv\u011bceno st\u011bt\u00edm. \u0158\u00edkalo se, \u017ee Kitchener dokonce uva\u017eoval o tom, \u017ee by z hlavy svat\u00e9ho mu\u017ee ud\u011blal kalam\u00e1\u0159 nebo misku na pit\u00ed, nebo je\u0161t\u011b l\u00e9pe, \u017ee by\u00a0ji poslal na\u00a0Royal College of Surgeons v Lond\u00fdn\u011b jako kuriozitu.<\/em><\/p>\n

Lodge Brother Kitchener byl tak\u00e9 vrchn\u00edm velitelem v tzv. B\u00farsk\u00e9 v\u00e1lce (1899\u20131902) v Ji\u017en\u00ed Africe. \u201eB\u00farov\u00e9\u201c (farm\u00e1\u0159i) byli p\u0159ist\u011bhovalci osadn\u00edci holandsk\u00e9ho p\u016fvodu. Uplat\u0148oval strategii \u201esp\u00e1len\u00e9 zem\u011b\u201c, p\u0159i n\u00ed\u017e zem\u0159elo celkem 22 000 Brit\u016f a 12 000 bojovn\u00edk\u016f z africk\u00fdch pomocn\u00fdch jednotek.<\/p>\n

The\u00a0International Freemason Lexicon<\/em>\u00a0(str. 464) p\u00ed\u0161e t\u00e9m\u011b\u0159 pateticky: \u201eKitchener se zvl\u00e1\u0161t\u011b vyznamenal v koloni\u00e1ln\u00edch ta\u017een\u00edch, porazil Mahdiho v bitv\u011b u Omdurmanu a ukon\u010dil b\u00farskou v\u00e1lku.\u201c<\/p>\n

Nebylo to ale tak snadn\u00e9, proto\u017ee Kitchener nebyl schopen zni\u010dit b\u00farsk\u00e9 partyz\u00e1ny i p\u0159es p\u0159evahu sv\u00e9 arm\u00e1dy, \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed kolem 450 000 voj\u00e1k\u016f. Uch\u00fdlil se tedy k \u201epolitice koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f\u201c a nechal z\u0159\u00eddit des\u00edtky koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f.<\/p>\n

22. z\u00e1\u0159\u00ed 1900 gener\u00e1lmajor JG Maxwell, vojensk\u00fd guvern\u00e9r Pretorie, obdr\u017eel rozkaz poslat \u017eeny a d\u011bti b\u00farsk\u00e9ho p\u016fvodu do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora. To bylo potvrzeno britsk\u00fdm memorandem z 21. prosince. Legalizov\u00e1no v roce 1900. Pl\u00e1n byl takov\u00fd, \u017ee kdy\u017e jsou b\u00farsk\u00e9 \u017eeny a d\u011bti v rukou nep\u0159\u00edtele, jejich man\u017eel\u00e9 a otcov\u00e9 mohou b\u00fdt co nejrychleji donuceni ke kapitulaci.<\/p>\n

V souladu s t\u00edm Britov\u00e9 z\u0159\u00eddili v\u00edce ne\u017e 40 koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f (n\u011bkter\u00e9 zdroje uv\u00e1d\u011bj\u00ed 58), ve kter\u00fdch bylo internov\u00e1no v\u00edce ne\u017e 110 000 B\u00far\u016f. Konkr\u00e9tn\u011b kolem 45 000 v Orange Free State, 25 600 v Natalu a 43 000 v Transvaalu. Mnoho v\u011bz\u0148\u016f byly d\u011bti, nap\u0159\u00edklad v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e v Natalu bylo 10 800 chlapc\u016f a d\u00edvek. Historik Ewald Steenkamp p\u00ed\u0161e: \u201eV pokoj\u00edch le\u017e\u00ed \u017eeny, d\u011bti a kojenci, v\u0161ichni vyhubl\u00ed na kost a smrteln\u011b bled\u00ed hladem a nemoc\u00ed. A v\u0161ude jsou mouchy, p\u0159ena\u0161e\u010di v\u0161ech druh\u016f patogen\u016f. Men\u0161\u00edm slab\u0161\u00edm d\u011btem lezou mouchy do nozder a po kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b jim z nosu vyl\u00e9zaj\u00ed \u010dervi.\u201c Krom\u011b fyzick\u00fdch zran\u011bn\u00ed doch\u00e1zelo i k sexu\u00e1ln\u00edmu n\u00e1tlaku, jak ukazuj\u00ed v\u00fdpov\u011bdi tehdej\u0161\u00edch sv\u011bdk\u016f.<\/p>\n

\u00damrtnost prudce vzrostla v d\u016fsledku spalni\u010dek, hore\u010dky, z\u00e1palu plic a otok\u016f. Asi deset procent b\u00farsk\u00e9 populace zem\u0159elo v anglick\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech.<\/p>\n

Politik a sou\u010dasn\u00fd historik Hans-Peter Schwarz ve sv\u00e9 knize\u00a0The Face of the Century – Monsters, Saviors and Mediocrities<\/em>\u00a0\u0159\u00edk\u00e1 : „V koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech, kter\u00e9 (Kitchener, pozn. autora) z\u0159\u00eddil, zahyne kolem 20 000 rodin.“<\/p>\n

Kitchener, kter\u00e9ho zedn\u00e1\u0159i ct\u00ed a jeho jm\u00e9no dokonce nesly l\u00f3\u017ee v Boltonu, Simle a K\u00e1hi\u0159e, byl jist\u011b jedn\u00edm z nejnegativn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edklad\u016f v historii svobodn\u00fdch zedn\u00e1\u0159\u016f. Kv\u016fli jeho pr\u00e1ci zem\u0159ely tis\u00edce lid\u00ed v b\u00farsk\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech. V\u010detn\u011b mnoha d\u011bt\u00ed. Skute\u010dnost, \u017ee se od n\u011bj svobodn\u00ed zedn\u00e1\u0159i dnes je\u0161t\u011b nedistancovali, skute\u010dn\u011b odporuje v\u0161emu, co n\u00e1m l\u00f3\u017eov\u00ed brat\u0159i \u0159\u00edkaj\u00ed o lidskosti, bratrstv\u00ed a rovnosti. V tomto smyslu Mason Kitchener, kter\u00fd zahynul na v\u00e1le\u010dn\u00e9 lodi\u00a0Hampshire<\/em>\u00a0, kter\u00e1 za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky narazila na n\u011bmeckou mo\u0159skou minu u Orknejsk\u00fdch ostrov\u016f, rozhodn\u011b nebyl hrdinou, ale v\u00e1le\u010dn\u00fdm zlo\u010dincem. V roce 1899 tak\u00e9 Velk\u00e1 Brit\u00e1nie podepsala Haagskou \u00famluvu, podle n\u00ed\u017e byly zak\u00e1z\u00e1ny \u00fatoky na civilisty. Tento p\u0159\u00edstup v\u016f\u010di civilist\u016fm (\u017een\u00e1m a d\u011btem), kter\u00fd tak\u00e9 p\u0159edvedl Kitchener, byl tedy v rozporu s mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem.<\/p>\n

Zedn\u00e1\u0159sk\u00fd bratr Harry Spencer Truman \u2013 \u201esvobodn\u00fd zedn\u00e1\u0159 a masov\u00fd vrah atomov\u00e9 bomby\u201c<\/span><\/h3>\n

Dal\u0161\u00edm \u201ene\u010destn\u00fdm\u201c \u010dlenem Discrete Society byl Harry Spencer Truman (1884\u20131972), 33. prezident Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch v letech 1945 a\u017e 1953. Slou\u017eil jako jeho z\u00e1stupce a\u017e do smrti sv\u00e9ho p\u0159edch\u016fdce a bratra l\u00f3\u017ee Franklina Delano Roosevelta (1882\u20131945).<\/p>\n

Truman byl aktivn\u00edm zedn\u00e1\u0159em od roku 1909 a byl zvolen do\u00a0\u00a0Belton Lodge No. 450<\/em>\u00a0\u00a0po\u0159\u00edzen\u00fd v Grandview, Missouri. O dva roky pozd\u011bji zalo\u017eil\u00a0 s dal\u0161\u00edmi bratry\u00a0Grandview Lodge No. 618<\/em>\u00a0, byl prvn\u00edm tamn\u00edm stoli\u010dn\u00edm mistrem. V roce 1940 byl zvolen velmistrem\u00a0\u00a0Velk\u00e9 l\u00f3\u017ee Missouri\u00a0<\/em>\u00a0a slou\u017eil a\u017e do \u0159\u00edjna 1941.<\/p>\n

Americk\u00fd prezident Harry S. Truman v\u0161ak vydal rozkaz k nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1m\u011brn\u00e9 jadern\u00e9 katastrof\u011b, jakou sv\u011bt dosud vid\u011bl: 6. srpna 1945 v 8:15 m\u00edstn\u00edho \u010dasu americk\u00fd bombard\u00e9r B-29\u00a0\u00a0Enola Gay<\/em>\u00a0hodil \u00a0For the poprv\u00e9 ve sv\u011btov\u00e9 historii byla za v\u00e1lky vypu\u0161t\u011bna atomov\u00e1 bomba (verze uranu-235 p\u0159ezd\u00edvan\u00e1\u00a0\u00a0Little Boy<\/em>\u00a0). Hlavn\u00ed ob\u011bt\u00ed bylo japonsk\u00e9 civiln\u00ed obyvatelstvo! V pob\u0159e\u017en\u00edm m\u011bst\u011b Hiro\u0161ima bylo kv\u016fli detonaci zbran\u011b, kter\u00e1 m\u011bla v\u00fdbu\u0161nou s\u00edlu ekvivalentu 13 kilotun TNT, up\u00e1leno 78 000 a\u017e 90 000 bezbrann\u00fdch \u017een, d\u011bt\u00ed a mu\u017e\u016f. Dal\u0161\u00edch 50 000 lid\u00ed zem\u0159elo na nemoci z oz\u00e1\u0159en\u00ed roky a\u017e desetilet\u00ed pozd\u011bji.<\/p>\n

Ameri\u010dan\u00e9 pot\u00e9 vyzvali Japonce, aby se vzdali, jinak \u201ezk\u00e1zu pr\u0161\u00ed ze vzduchu\u201c, jak hrozili. Kdy\u017e nep\u0159i\u0161la \u017e\u00e1dn\u00e1 odezva, 9. srpna 1945 vzl\u00e9tl bombard\u00e9r B-29 (Bockscar), aby shodil druhou atomovou bombu (verze plutonia-239 p\u0159ezd\u00edvan\u00e1\u00a0\u00a0Fat Man<\/em>\u00a0). V pob\u0159e\u017en\u00edm m\u011bst\u011b Nagasaki do\u0161lo k v\u00fdbuchu atomov\u00e9 bomby s v\u00fdbu\u0161nou silou 20 kilotun TNT mezi<\/p>\n

25 000 a 36 000 civilist\u016f. P\u0159ibli\u017en\u011b 40 000 lid\u00ed zem\u0159elo v d\u016fsledku dlouhodob\u00fdch \u00fa\u010dink\u016f jadern\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed. Japonsko se nakonec vzdalo. Test \u00fa\u010dinku jadern\u00fdch v\u00fdbuch\u016f nad velk\u00fdmi m\u011bsty byl pro Ameri\u010dany i pro zedn\u00e1\u0159sk\u00e9ho bratra Trumana korunov\u00e1n \u00fasp\u011bchem.<\/p>\n

V\u00a0\u00a0Lexikonu svobodn\u00fdch zedn\u00e1\u0159\u016f<\/em>\u00a0\u00a0tento v\u00e1le\u010dn\u00fd zlo\u010din, tato masov\u00e1 vra\u017eda t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dtvrt milionu civilist\u016f \u2013 v\u010detn\u011b t\u011bch, kte\u0159\u00ed zem\u0159eli po oz\u00e1\u0159en\u00ed \u2013 jednodu\u0161e zn\u00ed takto: \u201e(\u2026) on (Truman\/dA) (\u2026) ukon\u010dil v\u00e1lku proti Japonsku pomoc\u00ed atomov\u00e9 bomby\u2026\u201c Nic v\u00edc.<\/p>\n

Je skand\u00e1l, \u017ee svobodn\u00ed zedn\u00e1\u0159i dr\u017e\u00ed sv\u00e9 hodnoty tak vysoko, i kdy\u017e v jejich \u0159ad\u00e1ch byli genocidn\u00ed vrazi, masov\u00ed vrazi a v\u00e1le\u010dn\u00ed zlo\u010dinci. Je nal\u00e9hav\u011b nutn\u00e9 distancovat se od t\u011bchto stinn\u00fdch a zlo\u010dinn\u00fdch l\u00f3\u017eov\u00fdch bratr\u016f!<\/p>\n

Autor:<\/strong> Guido Grandt <\/em>\u00a0(\u00a0gugramediaverlag<\/a>\u00a0)<\/em><\/p>\n

\n

<\/a>PRAMENY:<\/strong><\/p>\n

[1] Viz Eugen Lennhoff\/Oskar Posner\/Dieter A. Binder: \u201eInternational Freemason Lexicon\u201c, Mnichov 2006 (5. p\u0159epracovan\u00e9 a aktualizovan\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed), str. 828, 853 a n\u00e1sl. \/Tom Goeller: \u201eSvobodn\u00ed zedn\u00e1\u0159i \u2013 objasn\u011bn\u00ed m\u00fdtu\u201c, Berlin-Brandenburg 2006, s. 102-104\/\/\/https:\/\/www.freimaurer-wiki.de\/index.php\/Mustafa_Kemal_Atat%C3%BCrk<\/p>\n

[2] Viz Alan Moorehead: \u201eThe White Nile\u201c, London 1973, s. 335\/Hans-Peter Schwarz: \u201eTv\u00e1\u0159 stolet\u00ed \u2013 Monsters, Saviors and Mediocrities\u201c, Berl\u00edn 1998, s. 132f., 461, 648. \/Michael Grandt: \u201eHitler\u016fv tribun\u00e1l \u2013 z\u00e1pis z Norimbersk\u00e9ho procesu, svazek 1: ‚Cesty k moci’\u201c, Mnichov\/Lond\u00fdn\/New York 2006, s. 369, 370 a: Dodatek k 1. d\u00edlu, s. 141, 142\/Joel Kotek\/Pierre Rigoulot: \u201eStolet\u00ed t\u00e1bor\u016f. Zajet\u00ed, nucen\u00e9 pr\u00e1ce, vyhlazov\u00e1n\u00ed\u201c, Berl\u00edn\/Mnichov 2001, s. 59, 61, 62, 64\/Oskar Hirntrager: \u201eHistorie Ji\u017en\u00ed Afriky\u201c, Mnichov 1952, s. 373\/Ben Viljoen: \u201eTransvaalers ve v\u00e1lce proti England“, Mnichov nedatov\u00e1no, s. 228\/SB Spies: \u201eMethods of Barbarism?\u201c, Cape Town 1978, s. 215\/Ewald Steenkamp: \u201eHelkampe\u201c, Pretoria 2001, s. 73f.\/Oorlogsmuseum van die Boere Republike (ed. .): \u201eVroueleed\u201c, Bloemfontein 1993\/JCOtto: \u201eThe Konsentrasie-Kampe\u201c, Johannesburg 1954, s. 170\/Eugen Lennhoff\/Oskar Posner\/Dieter A. Binder: \u201eInternational Freemason Lexicon\u201c, Mnichov 2006 (5. revidovan\u00fd vyd\u00e1n\u00ed), str. 464<\/p>\n

[3] Viz Robert A. Minder: \u201eFreemason Politician Lexicon\u201c, Innsbruck 2004, str. 261, 262\/John Keegan: \u201eThe Second World War\u201c, Berlin 2004, str. 847\/\u201cNuclear Weapon\u201c in: \u201eWikipedia, Freie Encyclopedia\u201c (\u00a0http:\/\/de.wikipedia.org\/wiki\/Atom-Bombe<\/a>\u00a0(p\u0159\u00edstup: 08.08.07)\/Winston Churchill: \u201eThe Second World War\u201c, Bern\/Mnichov\/V\u00edde\u0148 1998, str. 1092<\/p>\n

\n
\n
\n
\n
\n
\n
<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Svobodn\u00ed zedn\u00e1\u0159i opakovan\u011b hl\u00e1saj\u00ed sv\u016fj humanistick\u00fd sv\u011bton\u00e1zor v \u201eetick\u00e9m svazku svobodn\u00fdch lid\u00ed\u201c, kter\u00fd m\u00e1 v\u00e9st…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":58718,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[398,276,1005,650],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/58717"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=58717"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/58717\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":58719,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/58717\/revisions\/58719"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/58718"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=58717"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=58717"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=58717"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}