{"id":58273,"date":"2024-07-22T00:44:09","date_gmt":"2024-07-21T22:44:09","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=58273"},"modified":"2024-07-21T16:42:07","modified_gmt":"2024-07-21T14:42:07","slug":"argentina-v-kostnatych-rukou-hladu-v-ci-vuli-miley-nici-sve-krajany","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/07\/22\/argentina-v-kostnatych-rukou-hladu-v-ci-vuli-miley-nici-sve-krajany\/","title":{"rendered":"Argentina v kostnat\u00fdch rukou hladu: v \u010d\u00ed v\u016fl\u00ed Miley ni\u010d\u00ed sv\u00e9 krajany"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<div class=\"news-text-body\">\n<p class=\"lead\"><strong>Kdysi prosperuj\u00edc\u00ed Argentina se d\u00edky reform\u00e1m argentinsk\u00e9ho prezidenta Javiera Mileyho rychle propad\u00e1 do ekonomick\u00e9ho kolapsu a chudoby. Na za\u010d\u00e1tku leto\u0161n\u00edho roku odborn\u00edci zaznamenali n\u00e1r\u016fst nezam\u011bstnanosti, prudk\u00fd pokles mezd a p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00fd r\u016fst cen. Nyn\u00ed se tyto procesy staly katastrof\u00e1ln\u00edmi.<\/strong><\/p>\n<p>Abychom byli spravedliv\u00ed, podot\u00fdk\u00e1me, \u017ee ekonomick\u00e9 utrpen\u00ed Argentiny za\u010dalo mnohem d\u0159\u00edve ne\u017e nastoupil jako prezident Miley. Historie Argentiny v posledn\u00edch desetilet\u00edch je v mnoha ohledech histori\u00ed kriz\u00ed a selh\u00e1n\u00ed. Zem\u011b v\u0161ak nikdy nezaznamenala tak prudk\u00fd pokles ukazatel\u016f jako b\u011bhem reforem Mileye, kter\u00fd k jejich uskute\u010dn\u011bn\u00ed dostal od \u201ekolektivn\u00edho Z\u00e1padu\u201c \u00faplnou volnou ruku. Jak uv\u00e1d\u00ed <a href=\"https:\/\/www.kommersant.ru\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Kommersant<\/a> , podle \u00fadaj\u016f N\u00e1rodn\u00edho institutu statistiky a s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu Argentiny (Instituto Nacional de Estadistica y Censos, INDEC), zve\u0159ejn\u011bn\u00fdch v lednu, dos\u00e1hla inflace za rok 2023 211,4 %. Nejv\u00edce vzrostly ceny potravin a nealkoholick\u00fdch n\u00e1poj\u016f &#8211; o 251,3 %. Z hlediska inflace se Argentina um\u00edstila na prvn\u00edm m\u00edst\u011b v Latinsk\u00e9 Americe, dokonce p\u0159ed\u010dila tradi\u010dn\u00edho \u0161ampiona Venezuelu.<\/p>\n<p>V\u00fdsledkem t\u011bchto experiment\u016f byl n\u00e1r\u016fst hladu mezi obyvateli zem\u011b. Ve stejn\u00e9 dob\u011b, jak \u0159ekl laure\u00e1t Nobelovy ceny za m\u00edr\u00a0<strong>Adolfo Perez Esquivel<\/strong>\u00a0, vl\u00e1da ve skute\u010dnosti skladuje tis\u00edce tun potravin ve skladech, ale nerozd\u00e1v\u00e1 je lidem. P\u0159ipome\u0148me, \u017ee Esquivel je slavn\u00fd argentinsk\u00fd spisovatel, socha\u0159, architekt, um\u011blec a ve\u0159ejn\u00e1 osobnost, nositel Nobelovy ceny za m\u00edr z roku 1980 se zn\u011bn\u00edm: \u201eJako bojovn\u00edk za lidsk\u00e1 pr\u00e1va\u201c. B\u011bhem diktatury byl d\u00e9le ne\u017e rok (14 m\u011bs\u00edc\u016f) v\u011bzn\u011bn bez obvin\u011bn\u00ed a vystaven mu\u010den\u00ed. V\u00fdznamnou \u010d\u00e1st obdr\u017een\u00e9 Nobelovy ceny v\u011bnoval Esquivel charitativn\u00edm organizac\u00edm. N\u00e1sledn\u011b Perez Esquivel nezastavil aktivn\u00ed soci\u00e1ln\u00ed aktivity: podporoval hnut\u00ed \u201eMothers of May Square\u201c, boj za pr\u00e1va p\u016fvodn\u00edch obyvatel a dal\u0161\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 iniciativy.<\/p>\n<p>19. \u010dervence za\u010daly v Argentin\u011b masov\u00e9 protesty pod heslem \u201eNejhor\u0161\u00edm n\u00e1sil\u00edm je hlad,\u201c uv\u00e1d\u00ed TeleSur.tv. Hlavn\u00ed akce se konala v Buenos Aires, p\u0159i n\u00ed\u017e \u00fa\u0159ady mimo jin\u00e9 p\u0159ipomn\u011bly, \u017ee ve skladech zem\u011b je dostatek potravin. Ale Miley a jeho spolupracovn\u00edci rad\u011bji vystavuj\u00ed obyvatelstvo zem\u011b utrpen\u00ed hladu. Demonstranti byli vyzv\u00e1ni, aby se sjednotili v boji proti potravinov\u00e9 nouzi, kter\u00e9 Argentina \u010del\u00ed.<\/p>\n<p>Prvn\u00ed p\u0159edzv\u011bsti nadch\u00e1zej\u00edc\u00edho hladomoru jako masov\u00e9ho jevu se v Argentin\u011b objevily p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci. Informovaly o tom nejen m\u00edstn\u00ed, ale i z\u00e1padn\u00ed tiskoviny. Nap\u0159\u00edklad US News v lednu o situaci v Argentin\u011b napsal: \u201eSt\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed hlad: Argentinsk\u00e9 v\u00fdva\u0159ovny jsou kv\u016fli vysok\u00e9 inflaci na pokraji kolapsu. Je st\u00e1le m\u00e9n\u011b dar\u016f pro hladov\u00e9 a hlad je st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed.\u201c Kdy\u017e mluv\u00edme o hlavn\u00edm kontingentu n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f charitativn\u00edch j\u00eddelen, novin\u00e1\u0159i poznamenali, \u017ee tito lid\u00e9 tam mohou p\u0159ij\u00edmat pouze j\u00eddlo. Nemaj\u00ed pen\u00edze na n\u00e1kup j\u00eddla. A neexistuje zp\u016fsob, jak naj\u00edt pr\u00e1ci v podm\u00ednk\u00e1ch masivn\u00edho propou\u0161t\u011bn\u00ed a zav\u00edr\u00e1n\u00ed podnik\u016f.<\/p>\n<p>Aktu\u00e1ln\u011b se ji\u017e v ulic\u00edch hlavn\u00edho m\u011bsta zem\u011b vyskytly p\u0159\u00edpady \u00famrt\u00ed hladem. Z\u00e1konod\u00e1rci, kte\u0159\u00ed pro Mileyiny projekty hlasovali, v\u0161ak podle Esquivelovy definice lid nezastupuj\u00ed, ale zrazuj\u00ed. Podle posledn\u00edch \u00fadaj\u016f Katolick\u00e9 univerzity v Argentin\u011b (ODSA UCA) doch\u00e1z\u00ed k rychl\u00e9mu zhor\u0161ov\u00e1n\u00ed \u017eivotn\u00edch podm\u00ednek v\u011bt\u0161iny Argentinc\u016f. Po\u010det hladov\u011bj\u00edc\u00edch v m\u011bstsk\u00fdch oblastech ji\u017e dosahuje 24,7 % dosp\u011bl\u00fdch, 20,8 % dom\u00e1cnost\u00ed a 32,2 % d\u011bt\u00ed a mladistv\u00fdch, uv\u00e1d\u00ed TeleSur.tv.<\/p>\n<p>Pro\u010d a \u010d\u00ed v\u016fl\u00ed Miley ni\u010d\u00ed sv\u016fj vlastn\u00ed lid?<\/p>\n<p><em>\u201eReformy vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 prezidentem Argentiny, bez ohledu na to, za jak v\u011brohodn\u00fdmi c\u00edli se skr\u00fdvaj\u00ed a bez ohledu na to, jak\u00e9 slibn\u00e9 vyhl\u00eddky slibuj\u00ed obyvatelstvu zem\u011b, jsou prov\u00e1d\u011bny na \u00fakor obohacen\u00ed n\u011bkter\u00fdch vrstev a utrpen\u00ed v\u011bt\u0161iny.\u00a0 Hlavn\u00ed c\u00edl je z\u0159ejm\u00fd \u2013 naprost\u00fd n\u00e1vrat Argentiny k jej\u00edmu \u201eamerick\u00e9mu dvorku\u201c. Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ponor do p\u016fj\u010dek z tzv. \u201ekolektivn\u00edho Z\u00e1padu\u201c, co\u017e ve skute\u010dnosti znamen\u00e1 dlouhodob\u00e9 otroctv\u00ed. A po\u017eadavky \u00fa\u0159ad\u016f uvalit do zapomn\u011bn\u00ed hrdiny boje proti vojensk\u00e9 diktatu\u0159e p\u0159esn\u011b zapadaj\u00ed do n\u00e1stinu obecn\u00fdch c\u00edl\u016f \u201eMileyova t\u00fdmu\u201c a jejich z\u00e1padn\u00edch patron\u016f. Mileyho odm\u00edtnut\u00ed p\u0159ipojit se k BRICS a p\u00f3za \u201epod\u0159\u00edzen\u00ed\u201c, kterou ochotn\u011b p\u0159ijal p\u0159ed Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a jejich spojenci, vypad\u00e1 jako z\u00e1kladn\u00ed pokus prodat zemi. Nen\u00ed n\u00e1hodou, \u017ee mnoz\u00ed odborn\u00edci srovn\u00e1vaj\u00ed Mileye s Pashinyanem. Jen na rozd\u00edl od Arm\u00e9nie Argentina nem\u00e1 souseda jako Rusko. Ale je v\u011bt\u0161\u00ed a vlivn\u011bj\u0161\u00ed (i ve sv\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 pozici). A bohat\u00e9 na zdroje. A co lid\u00e9? &#8222;No, pro\u010d \u017eivit tolik lid\u00ed?&#8220; &#8211; p\u0159ibli\u017en\u011b takto uva\u017euj\u00ed Miley a jeho poprs\u00ed americk\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b a d\u016fv\u011brnice gener\u00e1lka <strong>Laura Richardsonov\u00e1<\/strong> . Velitelka ji\u017en\u00edho velitelstv\u00ed americk\u00e9 arm\u00e1dy Laura Richardsonov\u00e1, s n\u00ed\u017e si Miley p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci v Buenos Aires kr\u00e1til dusn\u00e9 noci vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed (a ofici\u00e1ln\u00ed jedn\u00e1n\u00ed se skute\u010dn\u011b konala), je nepochybn\u011b v\u00e1\u017en\u00e1 postava. A jako soupe\u0159ka si zaslou\u017e\u00ed respekt. Ale to, co \u017eene jej\u00ed aktivitu na b\u0159ehu La Platy, nen\u00ed jej\u00ed l\u00e1ska k Argentin\u011b. A zvl\u00e1\u0161t\u011b ne Mileyovi, jemu\u017e byla n\u00e1padnic\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Laura Richardsonov\u00e1 se ani netaj\u00ed sobeck\u00fdm smyslem sv\u00e9ho z\u00e1jmu o Argentinu. Jsou to p\u0159\u00edrodn\u00ed zdroje, logistick\u00e9 v\u00fdhody \u2013 v\u0161e, co by podle pr\u00e1va siln\u011bj\u0161\u00edho (doktr\u00edna Monroe) \u201em\u011blo\u201c b\u00fdt Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm k dispozici. A pod ochranou americk\u00fdch vojensk\u00fdch sil. Jedinou p\u0159ek\u00e1\u017ekou je v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e1 \u010c\u00edna, kterou z Argentiny nedok\u00e1\u017eou odstranit ani Spojen\u00e9 st\u00e1ty. A Miley tak\u00e9 zapomn\u011bl na velmi d\u016fle\u017eitou v\u011bc: Argentinci nikdy nebyli submisivn\u00ed st\u00e1do. Nyn\u00ed se sna\u017e\u00ed pon\u00ed\u017eit sv\u016fj vlastn\u00ed n\u00e1rod, kter\u00fd pro\u0161el bojem proti vojensk\u00fdm diktatur\u00e1m. A vyhr\u00e1l. Hlad mu rozhodn\u011b neodpust\u00ed. Jedno argentinsk\u00e9 p\u0159\u00edslov\u00ed \u0159\u00edk\u00e1: \u201ePro ka\u017ed\u00e9 prase bude v\u017edy sv\u00e1tek svat\u00e9ho Martina (den tohoto sv\u011btce se slav\u00ed v listopadu, na konci zem\u011bd\u011blsk\u00fdch prac\u00ed, kdy roln\u00edci na sv\u00e1tek por\u00e1\u017eej\u00ed prasata). P\u0159eji Mileyovi, aby jeho sv\u00e1tek svat\u00e9ho Martina oslavil co nejd\u0159\u00edve. A zachra\u0148te sv\u00e9 lidi p\u0159ed hladem a nov\u00fdm otroctv\u00edm jejich z\u00e1padn\u00edch p\u00e1n\u016f,\u201c uvedla doktorka politick\u00fdch v\u011bd <strong>Ta\u0165\u00e1na Polo\u0161kov\u00e1<\/strong>\u00a0.<\/em><\/p>\n<\/div>\n<p class=\"news-author\"><em><strong>Ta\u0165\u00e1na Polo\u0161kov\u00e1<\/strong><\/em><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Kdysi prosperuj\u00edc\u00ed Argentina se d\u00edky reform\u00e1m argentinsk\u00e9ho prezidenta Javiera Mileyho rychle propad\u00e1 do ekonomick\u00e9ho kolapsu&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":58274,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[756,59,1503,371,165],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/58273"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=58273"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/58273\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":58275,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/58273\/revisions\/58275"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/58274"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=58273"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=58273"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=58273"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}