{"id":58236,"date":"2024-07-21T06:39:37","date_gmt":"2024-07-21T04:39:37","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=58236"},"modified":"2024-07-21T06:39:37","modified_gmt":"2024-07-21T04:39:37","slug":"jan-campbell-adolf-jachym-sabath","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/07\/21\/jan-campbell-adolf-jachym-sabath\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Adolf J\u00e1chym Sabath"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

\u00davod<\/strong><\/span><\/p>\n

D\u011bkuji sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9 du\u0161i a jednomu z\u00a0m\u00e1la p\u0159\u00e1tel v\u00a0\u010desk\u00e9 kotlin\u011b, Bohuslavu Bene\u0161ovi (p\u016fvodn\u00edm povol\u00e1n\u00edm vojensk\u00fd chemik v\u00a0Bohem po\u017eehnan\u00e9m v\u011bku s jasn\u00fdm my\u0161len\u00edm) za mo\u017enost sezn\u00e1mit se podrobn\u011bji se \u017eivotem mlad\u00e9ho odv\u00e1\u017elivce z\u00a0chud\u00fdch ji\u017en\u00edch \u010cech, mal\u00e9 obce Z\u00e1bo\u0159\u00ed na usm\u011bvav\u00e9m Blatensku, Adolfem J\u00e1chymem Sabathem (1866-1952).<\/p>\n

Sezn\u00e1men\u00ed s\u00a0n\u00edm p\u0159es vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, knihu nazvanou \u201e\u010cech v\u00a0americk\u00e9m Kongresu\u201c (vydanou Masarykov\u00fdm \u00fastavem a Archivem AV \u010cR v\u00a0roce 2020, ISBN 978-80-7422-755-4 (NLN) a vlastn\u00ed prov\u011brku n\u011bkter\u00fdch informac\u00ed mi umo\u017enilo hloub\u011bji uv\u011bdomit si podobnosti osobn\u00edho \u017eivota s\u00a0n\u011bkter\u00fdmi velik\u00e1ny, kte\u0159\u00ed p\u016fsobili mimo svoji domovinu a skute\u010dnost, \u017ee nevd\u011bk sv\u011btem vl\u00e1dne. A je jedno v\u00a0jak\u00e9 form\u011b. Pro zaj\u00edmavost uv\u00e1d\u00edm \u010dty\u0159i p\u0159\u00edklady:<\/p>\n

Kni\u017en\u00ed, Ephraima Kishona (1924-2005). Tento \u017eidovsk\u00fd spisovatel, dramatik a scen\u00e1rista, autobiograficky se vrac\u00ed do historie a satirick\u00fdm zp\u016fsobem vypravuje o omylech, poklesc\u00edch, sm\u011b\u0161nostech a absurdit\u00e1ch, kter\u00e9 natropil socialismus. Kniha byla vyd\u00e1na v roce 1991, Konsultace. Origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev: Undank ist der Welten Lohn, 1990 ISBN: 80-7124-036-2.<\/p>\n

Filmov\u00e9, Nevd\u011bk sv\u011btem vl\u00e1dne. Jedn\u00e1 se o klasickou filmovou poh\u00e1dku s Ji\u0159\u00edm Menzelem o p\u0159\u00e1telstv\u00ed a l\u00e1sce. Film byl nato\u010den v\u00a0NDR v\u00a0roce 1972 na motivy poh\u00e1dky brat\u0159\u00ed Grimm\u016f o kr\u00e1li a jeho samolib\u00e9 dce\u0159i, o p\u011bti kamar\u00e1dech, kte\u0159\u00ed se toulali sv\u011btem, a o p\u016fvabn\u00e9 d\u00edvence, kter\u00e1 je doprov\u00e1zela. P\u011bt p\u0159\u00e1tel vl\u00e1dlo v\u00fdjime\u010dn\u00fdmi vlastnostmi a zv\u00edt\u011bzili nad kr\u00e1lem a princeznou Bellou Mirellou, a z\u00edskali ten nejv\u011bt\u0161\u00ed poklad: l\u00e1sku a v\u011bdom\u00ed pevn\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed.<\/p>\n

P\u00eds\u0148ov\u00e9, Znouzectnost – Nevd\u011bk sv\u011btem vl\u00e1dne. Plze\u0148sk\u00e1 punkrockov\u00e1 kapela vznikla v roce 1986 (ofici\u00e1ln\u00ed web – www.znc.cz<\/a>) a m\u00e1 bohatou historii. \u00a0Nebo poh\u00e1dkov\u00e9, Nevd\u011bk sv\u011btem vl\u00e1dne aneb Cesta pana Perrichona. Autorem d\u00edla je Eug\u00e8ne Marin Labiche (1815-188), francouzsk\u00fd dramatik, navazuj\u00edc\u00ed na d\u00edlo Eug\u00e8ne Scribeho, kter\u00e9ho naz\u00fdvali kr\u00e1lem vaudeville.<\/p>\n

V\u00a0kontextu sou\u010dasn\u00e9ho blouzn\u011bn\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1padn\u00edch politik\u016f a transforma\u010dn\u00edch proces\u016f ve sv\u011bt\u011b, denn\u011b si uv\u011bdomuji skute\u010dnost, \u017ee prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00e9m se \u010dlov\u011bk narodil a pro\u017eil ml\u00e1d\u00ed, m\u00e1 na vytv\u00e1\u0159en\u00ed osobnosti a jej\u00edho charakteru asi nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejmocn\u011bj\u0161\u00ed vliv. O n\u011bm jsem psal v jedn\u00e9 z\u00a0kapitol v knize Souhlasu net\u0159eba (2016, ISBN 978-3-00-052470-7). D\u00e1-li B\u016fh, pokra\u010dov\u00e1n\u00ed ukon\u010d\u00edm knihou s\u00a0pracovn\u00edm n\u00e1zvem-78 a ni\u010deho nelituji, proto\u017ee ot\u00e1zka kvality prost\u0159ed\u00ed je aktu\u00e1ln\u00ed a nad\u010dasov\u00e1, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed degraduj\u00edc\u00ed stav na\u0161\u00ed spole\u010dnosti.<\/p>\n

Pro snaz\u0161\u00ed porozum\u011bn\u00ed \u017eivota, kon\u00e1n\u00ed a v\u00fdznam Sabatha pro \u010ceskou republiku (v nouzi) p\u0159ipom\u00edn\u00e1m Mistra Jana Husa a zemana Petra (Z\u00e1horka ze Z\u00e1hor\u010d\u00ed) Chel\u010dick\u00e9ho (1390-1460), prvn\u00edho pacifistick\u00e9ho spisovatele renesance, kter\u00fd p\u0159edb\u011bhl Erasma Rotterdamsk\u00e9ho a Menna Simonse t\u00e9m\u011b\u0159 o sto let, kter\u00e9ho ovlivnilo p\u0159edev\u0161\u00edm u\u010den\u00ed Jana Husa, Jana Viklefa a Tom\u00e1\u0161e \u0160t\u00edtn\u00e9ho. Je zn\u00e1mo, \u017ee osobn\u011b nav\u0161t\u00edvil sv\u00e9ho u\u010ditele Jakoubka ze St\u0159\u00edbra na Betl\u00e9msk\u00e9 fa\u0159e a sv\u00e9 rozd\u00edln\u00e9 n\u00e1zory na ospravedln\u011bn\u00ed v\u00e1lky zahrnul do sv\u00e9ho spisu \u201eO boji duchovn\u00edm\u201c (1421). Za zm\u00ednku stoj\u00ed i spisovatel s region\u00e1ln\u00edm zam\u011b\u0159en\u00edm na ji\u017en\u00ed \u010cechy, p\u0159edstavitel ruralismu a tzv. venkovsk\u00e9 pr\u00f3zy, a od roku 1902 do smrti p\u0159edseda V\u0161eslovansk\u00e9ho svazu novin\u00e1\u0159\u016f, Josef Hole\u010dek (1813-1929). Po n\u011bm je nazv\u00e1na ulice na Sm\u00edchov\u011b. Ve sv\u00e9 kronice (12 knih) \u201eNa\u0161i\u201c, vyd\u00e1van\u00e9 od roku 1897 do roku 1930, popsal vesnick\u00fd \u017eivot v jiho\u010desk\u00e9 vsi Sto\u017eice v prvn\u00ed polovin\u011b 19. stolet\u00ed. V ucelen\u00e9m obrazu p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee zl\u00e9 v\u011bci lze napravit l\u00e1skou mezi lidmi.
\nNe(d)ocen\u011bn\u00fd Adolf J\u00e1chym Sabath<\/strong><\/span><\/p>\n

Adolf Sabath se narodil 4. dubna 1866 v\u00a0Z\u00e1bo\u0159\u00ed. Poch\u00e1zel z\u00a0rodiny, ve kter\u00e9 \u017eilo jeden\u00e1ct d\u011bt\u00ed. Pro matku Barboru Sabathovou to musel b\u00fdt \u00fakol skoro nad lidsk\u00e9 s\u00edly. Proto v\u00a0rodin\u011b b\u00fdvalo z\u00a0chudoby smutno. Radost zp\u016fsobovalo druh\u00e9 d\u00edt\u011b, p\u0159i\u010dinliv\u00fd a odv\u00e1\u017en\u00fd chlapec Adolf. Jeho otec, J\u00e1chym, byl \u0159ezn\u00edkem a jedn\u00edm z\u00a0m\u00e1la \u017did\u016f ve vesnici \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 400 obyvatel k\u0159es\u0165ansk\u00e9 a \u017eidovsk\u00e9 v\u00edry. Z\u00e1bo\u0159\u00ed bylo tenkr\u00e1t s\u00eddlem katolick\u00e9 diec\u00e9ze. Adolf, spole\u010dn\u011b se sv\u00fdmi p\u011bti bratry a p\u011bti sestrami, doch\u00e1zel do m\u00edstn\u00ed obecn\u00ed \u0161koly. Kdy\u017e mu bylo t\u0159in\u00e1ct, ode\u0161el do bl\u00edzk\u00e9ho m\u011bsta Hora\u017e\u010fovice, kde pracoval v\u00a0hokyn\u00e1\u0159stv\u00ed, sl\u00fdch\u00e1val p\u0159\u00edb\u011bhy o p\u0159\u00edle\u017eitostech v\u00a0Americe. \u0160et\u0159il si z\u00a0v\u00fdplaty, a kdy\u017e mu bylo patn\u00e1ct, rozhodl se odjet do Ameriky. Zaplatil si cestu do Baltimoru (tenkr\u00e1t 40 dolar\u016f), kam dorazil v\u00a0roce 1881 a za\u010dal nov\u00fd \u017eivot.<\/p>\n

Sabath p\u0159es\u00eddlil do Chicaga, p\u0159ijal pr\u00e1ci za t\u0159i dolary za t\u00fdden a po \u0161esti t\u00fddnech se nechal najmout obuvnictv\u00edm Weisenbach ve \u010dtvrti Pilsen, aby se b\u011bhem t\u0159\u00ed let stal vedouc\u00edm obchodu. \u0160et\u0159il a poslal do Z\u00e1bo\u0159\u00ed palubn\u00ed l\u00edstky na cestu parn\u00ed lod\u00ed pro zbytek rodiny. Dnes se mnoh\u00e9 d\u011bti ani telefonicky nebo sms nezeptaj\u00ed, zda rodi\u010de \u017eij\u00ed a nepot\u0159ebuj\u00ed-li n\u011bjakou pomoc.<\/p>\n

V\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch devades\u00e1t\u00fdch letech se mlad\u00fd Adolf stal hlavou rodiny, v\u016fdcem v\u00a0mnohojazy\u010dn\u00e9 komunit\u011b a obchodn\u00edkem s\u00a0realitami. Ve\u010der studoval na obchodn\u00ed akademii a pot\u00e9 na pr\u00e1vnick\u00e9 fakult\u011b. Ve t\u0159iceti letech, v\u00a0roce 1896 Sabath se stal soudcem a tuto funkci zast\u00e1val deset let. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 se p\u0159ikl\u00e1n\u011bl na stranu ob\u017ealovan\u00fdch a vyd\u00e1val rozsudky odn\u011bt\u00ed svobody jen za ty nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed proh\u0159e\u0161ky, aby si potvrdil, \u017ee nevd\u011bk sv\u011btem vl\u00e1dne, co\u017e potvrzuje p\u0159\u00edklad.<\/p>\n

Jednou podm\u00edne\u010dn\u011b propustil mlad\u00e9ho zlod\u011bje z\u00a0v\u011bzen\u00ed, vzal si ho do sv\u00e9 vlastn\u00ed p\u00e9\u010de, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee dobr\u00fd vliv nen\u00ed z\u00e1rukou pro zlep\u0161en\u00ed lidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed. Sabath, pro kontrolu, nechal le\u017eet na stole deset dolar\u016f, kter\u00e9 mlad\u00fd chlapec vzal a utekl z\u00a0domu.<\/p>\n

V\u00a0roce 1906 Sabath kandidoval do Kongresu za Demokratickou stranu. Kampa\u0148 vedl ve \u010dty\u0159ech jazyc\u00edch a z\u00edskal k\u0159eslo ve Sn\u011bmovn\u011b reprezentant\u016f n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho jara, kdy byla migrace nejv\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00edm diskutovan\u00fdm t\u00e9matem v\u00a0Kongresu. I dnes t\u00e9ma migrace a demografie jsou t\u00e9maty aktu\u00e1ln\u00edmi, maj\u00edc\u00ed vliv na kvalitu prost\u0159ed\u00ed, v\u00fdchovu a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka,<\/p>\n

Jako p\u0159edseda dvan\u00e1cti\u010dlenn\u00e9ho V\u00fdboru pro pravidla (dev\u011bt a \u010dlen dvacet let), kter\u00fdm proch\u00e1z\u00ed v\u0161echna legislativa, ne\u017e je p\u0159edlo\u017eena Sn\u011bmovn\u011b, byl Sabath obkl\u00ed\u010den koalic\u00ed republik\u00e1n\u016f a ji\u017eansk\u00fdch demokrat\u016f a vedl proti t\u00e9to koalici urputn\u00fd a lstiv\u00fd boj, aby protla\u010dil nebo blokoval navrhovan\u00e9 z\u00e1kony. Navrhoval legislativu ji\u017e za vl\u00e1dy prezidenta Roosevelta (nap\u0159\u00edklad N\u00e1hrady mzdy d\u011bln\u00edk\u016fm v\u00a0roce 1907, d\u016fchody v\u00a0roce 1908, z\u00e1kon o mzd\u011b a pracovn\u00edch hodin\u00e1ch v\u00a0roce 1912). P\u0159itom Sabth p\u0159ibli\u017en\u011b 163 vysok\u00fd ani ve v\u011bku 80 let nev\u00e1hal vr\u00e1tit r\u00e1nu nap\u0159\u00edklad sen\u00e1torovi Coxovi, st\u00e1le hovo\u0159il se siln\u00fdm \u010desk\u00fdm p\u0159\u00edzvukem, zesm\u011b\u0161\u0148oval jednoduch\u00e1 \u201ev\u201c za dvojit\u00e1 a ob\u010das k\u00a0\u00fa\u017easu zapisovatel\u016f p\u0159epnul do plynul\u00e9 \u010de\u0161tiny.<\/p>\n

Kdy\u017e mu bylo sedmdes\u00e1t, l\u00e9ka\u0159i mu v\u00a0r\u00e1mci pravideln\u00fdch kontrol doporu\u010dili vzd\u00e1t se rann\u00edch rozcvi\u010dek, n\u00e1ro\u010dn\u00e9 sokolsk\u00e9 sestavy a omezit kou\u0159en\u00ed doutn\u00edk\u016f. Skok sno\u017en\u00fd s\u00a0p\u0159ist\u00e1n\u00edm na \u017eidli omezil, po\u010det doutn\u00edk\u016f tak\u00e9, ale zam\u011bnil kr\u00e1tk\u00e9 za dlouh\u00e9.<\/p>\n

B\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky Sabath slou\u017eil ve sn\u011bmovn\u00edm V\u00fdboru pro zahrani\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti, v\u00a0roce 1916 s\u00a0\u00fasp\u011bchem nal\u00e9hal na prezidenta Wilsona, aby nep\u0159ij\u00edmal separ\u00e1tn\u00ed m\u00edr s\u00a0rakousko-uherskou monarchi\u00ed a byl jedn\u00edm z\u00a0prvn\u00edch, kter\u00fd v\u00a0n\u00e1stupu Hitlera k\u00a0moci vid\u011bl nebezpe\u010d\u00ed pro Spojen\u00e9 st\u00e1ty. Sabath byl jedn\u00edm z\u00a0nejpevn\u011bj\u0161\u00edch podporovatel\u016f Franklina D. Roosevelta a \u010dasto vyjad\u0159oval sv\u00e9 hlubok\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee se dalo zabr\u00e1nit konfliktu s\u00a0Ruskem.<\/p>\n

V\u00a0roce 1942 Sabath prosil Roosevelta, aby z\u016fstal ve funkci. \u201eByl jsem d\u016frazn\u00fd\u201c \u0159ekl Sabath. \u201e\u0158ekl jsem mu, jak moc ho zem\u011b pot\u0159ebuje, a o kolik t\u011b\u017e\u0161\u00ed to bude po v\u00e1lce ne\u017e za v\u00e1lky.\u201c Slova, kter\u00e1 by si fialov\u00e1 vl\u00e1da v\u010dele s\u00a0gener\u00e1lem ve v\u00fdslu\u017eb\u011b m\u011bla vz\u00edt k\u00a0srdci v\u00a0kontextu boj\u016f na Ukrajin\u011b a rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se antropologick\u00e9 v\u00e1lky na pln\u011b obr\u00e1tky.<\/p>\n

Sabath nedal nikdy p\u0159\u00edli\u0161 na vzpom\u00ednky, proto\u017ee c\u00edtil, \u017ee sou\u010dasnost je rozhoduj\u00edc\u00ed a nal\u00e9hav\u011b vy\u017eaduje jedn\u00e1n\u00ed. Jeho rada mlad\u0161\u00edm zn\u011bla: \u201eD\u00e1vejte si pozor na lobbisty! Dnes je daleko v\u00edce lobbist\u016f, ne\u017e kdy\u017e jsem poprv\u00e9 nastoupil do Kongresu, je nav\u00edc t\u011b\u017e\u0161\u00ed je rozeznat. Um\u00ed ve v\u00e1s vyvolat pocit, \u017ee jste d\u016fle\u017eit\u00ed, vyvedou v\u00e1s vzh\u016fru na vrcholky hor, abyste vid\u011bli zelen\u00e1 \u00fadol\u00ed pod sebou a uk\u00e1\u017eou v\u00e1m, jak ovl\u00e1dat voli\u010de, kte\u0159\u00ed v\u00e1s poslali do Washingtonu. Ale vy nikdy nebudete ovl\u00e1dat voli\u010de. A kdy\u017e s\u00a0v\u00e1mi lobbist\u00e9 skon\u010d\u00ed a shod\u00ed v\u00e1s z\u00a0\u00fatesu dol\u016f, nebudete ovl\u00e1dat sami sebe.<\/em>\u201c<\/p>\n

Chci v\u011b\u0159it, \u017ee nejenom fialov\u00e1 vl\u00e1da v\u010dele s gener\u00e1lem ve v\u00fdslu\u017eb\u011b, ale i ostatn\u00ed slouhov\u00e9 nov\u00e9 Evropsk\u00e9 komise a Evropsk\u00e9ho parlamentu si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee posledn\u00ed slova cit\u00e1tu p\u0159edstavuj\u00ed s\u00a0pravd\u011bpodobnost\u00ed hrani\u010d\u00edc\u00ed s\u00a0jistotou mo\u017enost, kter\u00e9 se nevyhnou.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/span><\/p>\n

Nehled\u011b na ponur\u00e9 vyhl\u00eddky obyvatel \u010desk\u00e9 kotliny v\u00a0p\u0159edstaviteln\u00e9 budoucnosti pod veden\u00edm fialov\u00e9 vl\u00e1dy, kter\u00e1 se m\u016f\u017ee neo\u010dek\u00e1van\u011b zm\u011bnit na jinou barvu v\u010dele s gener\u00e1lem ve v\u00fdslu\u017eb\u011b, budu r\u00e1d pro mladou generaci, kdyby MZV na\u0161lo odvahu a s\u00edlu a ve spojen\u00ed s\u00a0Velvyslanectv\u00edm USA v\u00a0Praze, Federac\u00ed \u017eidovsk\u00fdch obc\u00ed v\u00a0\u010cR a \u010ceskoslovensk\u00fdm \u00fastavem zahrani\u010dn\u00edm organizovaly<\/p>\n