{"id":58103,"date":"2024-07-19T00:50:14","date_gmt":"2024-07-18T22:50:14","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=58103"},"modified":"2024-07-18T17:25:30","modified_gmt":"2024-07-18T15:25:30","slug":"valerij-burt-budeme-s-vami-podrobne-konzultovat","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/07\/19\/valerij-burt-budeme-s-vami-podrobne-konzultovat\/","title":{"rendered":"Valerij Burt: \u201eBudeme s v\u00e1mi podrobn\u011b konzultovat&#8230;\u201c"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<p><span style=\"font-size: 18pt;\"><strong>Archivn\u00ed dokumenty p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed star\u00e9 americk\u00e9 \u201epoh\u00e1dky\u201c<\/strong><\/span><\/p>\n<p><strong>\u00dasm\u011bvy, objet\u00ed, \u0159e\u010di o spolupr\u00e1ci \u2013 to v\u0161e bylo jen vn\u011bj\u0161\u00ed str\u00e1nkou vztah\u016f Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a pozd\u011bji Ruska se z\u00e1padn\u00edmi zem\u011bmi. Ve skute\u010dnosti USA a jejich partne\u0159i vytrvale prosazovali svou vlastn\u00ed linii, ale v utajen\u00ed. P\u0159i jedn\u00e1n\u00edch lhali, uh\u00fdbali a ze zvyku \u201edr\u017eeli n\u016f\u017e za z\u00e1dy\u201c. P\u0159esto sv\u011bt nabyl dojmu, \u017ee konfrontace je u konce.<\/strong><\/p>\n<p>Skute\u010dnost, \u017ee Washington nikdy nevy\u0161krtl Moskvu ze seznamu sv\u00fdch potenci\u00e1ln\u00edch nep\u0159\u00e1tel, se znovu potvrdila onehdy, kdy byla zve\u0159ejn\u011bna dal\u0161\u00ed v\u00e1rka dokument\u016f z americk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho bezpe\u010dnostn\u00edho archivu, kter\u00e1 vrh\u00e1 sv\u011btlo na d\u011bn\u00ed na mezin\u00e1rodn\u00ed sc\u00e9n\u011b v 90. letech.<\/p>\n<p>&#8230;Sov\u011btsk\u00fd svaz ji\u017e neexistoval, jeho b\u00fdval\u00ed spojenci zm\u011bnili svou politickou orientaci. Var\u0161avsk\u00fd blok p\u0159estal existovat a Severoatlantick\u00e1 aliance byla p\u0159ipravena zah\u00e1jit sv\u016fj pochod na V\u00fdchod. Aby v\u0161ak Moskva nebyla znepokojena ukvapen\u00fdmi kroky, nab\u00eddlo NATO v \u010dervnu 1994 Kremlu velkorys\u00fd, ale jak se uk\u00e1zalo, neperspektivn\u00ed program \u201ePartnerstv\u00ed pro m\u00edr\u201c. Mezit\u00edm se za\u010dalo \u201ekopat\u201c za z\u00e1jmy Ruska.<\/p>\n<p>V dokumentu, kter\u00fd v \u0159\u00edjnu 1994 vypracovala Rada n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti USA, se uv\u00e1d\u011blo, \u017ee \u201emo\u017enost \u010dlenstv\u00ed Ukrajiny a pobaltsk\u00fdch st\u00e1t\u016f v NATO mus\u00ed b\u00fdt zachov\u00e1na; nesm\u00edme je zahnat do \u0161ed\u00e9 z\u00f3ny nebo do sf\u00e9ry vlivu Ruska\u201c. Vedouc\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 NATO brzy prohl\u00e1sili, \u017ee zv\u00e1\u017e\u00ed p\u0159ijet\u00ed nov\u00fdch zem\u00ed do aliance.<\/p>\n<p>Ale pro\u010d? V\u017edy\u0165 Severoatlantick\u00e1 aliance je podle sv\u00e9ho prohl\u00e1\u0161en\u00ed obrannou alianc\u00ed. Proti komu se tedy hodlala br\u00e1nit? Byla to \u010dist\u00e1 lest, ve skute\u010dnosti Rusko, stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm Sov\u011btsk\u00fd svaz, z\u016fst\u00e1valo \u201ekost\u00ed v krku\u201c Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.<\/p>\n<p>&#8230;Americk\u00fd prezident Bill Clinton na setk\u00e1n\u00ed s Borisem Jelcinem tvrdil, \u017ee NATO Rusko neohro\u017euje. Zd\u016fraznil, \u017ee chce vytvo\u0159it alianci, kter\u00e1 nebude pro Rusko probl\u00e9mem, ale umo\u017en\u00ed USA spolupracovat s Evropou na \u0159e\u0161en\u00ed spole\u010dn\u00fdch probl\u00e9m\u016f. P\u00e1n Kremlu se obvykle usm\u00edval, ale \u2013 bojovn\u011b.<\/p>\n<p>Na p\u0159ehl\u00eddce v\u00edt\u011bzstv\u00ed v roce 1995, kter\u00e9 se Clinton z\u00fa\u010dastnil, se rozhovor op\u011bt sto\u010dil na roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed NATO. Jelcin na rovinu \u0159ekl, \u017ee je to nebezpe\u010dn\u00e9 rozhodnut\u00ed. Jak\u00e1 byla Clintonova reakce, nen\u00ed zn\u00e1mo.<\/p>\n<p>Ji\u017e d\u0159\u00edve, v z\u00e1\u0159\u00ed 1994, \u0159ekl americk\u00fd viceprezident Al Gore Jelcinovi: \u201eClinton \u0159ekl, \u017ee NATO se bude roz\u0161i\u0159ovat, ale \u017ee tento proces bude postupn\u00fd a otev\u0159en\u00fd a \u017ee s v\u00e1mi budeme v\u0161e pe\u010dliv\u011b konzultovat.\u201c<\/p>\n<p>Slib\u016f bylo mnoho, byly \u201ezabaleny\u201c do \u00fasm\u011bv\u016f, p\u0159\u00edpitk\u016f, uji\u0161t\u011bn\u00ed o p\u0159\u00e1telstv\u00ed, o nov\u00fdch \u010dasech. Bylo to politick\u00e9 divadlo, kter\u00e9 sledoval cel\u00fd sv\u011bt. Nikdo v\u0161ak nev\u011bd\u011bl, co se d\u011bje \u201ev z\u00e1kulis\u00ed\u201c&#8230;&#8230;<\/p>\n<p>V prosinci t\u00e9ho\u017e roku Gore, kter\u00fd nav\u0161t\u00edvil nemocn\u00e9ho rusk\u00e9ho prezidenta v moskevsk\u00e9 nemocnici, ho p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee c\u00edlem Ameriky je vytvo\u0159it spole\u010dnou, \u201ened\u011blitelnou Evropu\u201c. Jelcin p\u0159ik\u00fdvl, ale nam\u00edtl: \u201eToho ale mo\u017en\u00e1 nedos\u00e1hneme.\u201c Gore mu odpov\u011bd\u011bl: \u201eNe, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne. B\u011bhem rozhovoru Gore, z\u0159ejm\u011b aby sv\u00e9ho partnera povzbudil, prohodil tuto v\u011btu: \u201eKoncep\u010dn\u011b nen\u00ed vylou\u010deno \u010dlenstv\u00ed Ruska v NATO.<\/p>\n<p>\u010clov\u011bk by si myslel, \u017ee k tomu skute\u010dn\u011b v\u0161echno sm\u011b\u0159uje. V kv\u011btnu 1997 byl v Pa\u0159\u00ed\u017ei podeps\u00e1n Zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed akt NATO-Rusko. V preambuli smlouvy se uv\u00e1d\u011blo, \u017ee Rusko a Severoatlantick\u00e1 aliance se navz\u00e1jem nepova\u017euj\u00ed za protivn\u00edky.<\/p>\n<p>To v\u0161ak byla iluze. Washington pouze vy\u010dk\u00e1val na \u010das. A mo\u017en\u00e1 doufal, \u017ee p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed rusk\u00e9 veden\u00ed. Ji\u017e d\u0159\u00edve, v b\u0159eznu 1997, prezidenti Ruska a Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f op\u011bt hovo\u0159ili o NATO. Clinton doufal alespo\u0148 ve \u201ev\u00e1hav\u00fd souhlas\u201c, ale Jelcin si st\u00e1l za sv\u00fdm: \u201eN\u00e1\u0161 postoj se nezm\u011bnil. Pohyb NATO na v\u00fdchod z\u016fst\u00e1v\u00e1 chybou. Mus\u00edm v\u0161ak podniknout kroky ke zm\u00edrn\u011bn\u00ed jeho negativn\u00edch d\u016fsledk\u016f pro Rusko. Jsem p\u0159ipraven uzav\u0159\u00edt dohodu s NATO ne proto, \u017ee bych cht\u011bl, ale proto, \u017ee je to vynucen\u00fd krok. Jin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed pro dne\u0161ek neexistuje.\u201c<\/p>\n<p>Jelcin navrhl \u201ed\u017eentlmenskou dohodu\u201c, kter\u00e1 nebyla zaznamen\u00e1na v protokolu, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 b\u00fdval\u00e1 sov\u011btsk\u00e1 republika nevstoup\u00ed do NATO. Clintonov\u00e1 s t\u00edm nesouhlasila: n\u011bco takov\u00e9ho pr\u00fd nelze utajit a takov\u00fd postoj nen\u00ed ve prosp\u011bch Ruska.<\/p>\n<p>Odm\u00edtav\u00fd postoj americk\u00e9ho prezidenta v\u0161ak byl diktov\u00e1n jin\u00fdmi d\u016fvody. Jak ji\u017e bylo zm\u00edn\u011bno, v roce 1994 Rada n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti USA tajn\u011b projedn\u00e1vala ot\u00e1zku p\u0159ijet\u00ed Ukrajiny a pobaltsk\u00fdch st\u00e1t\u016f do NATO.<\/p>\n<p>Ukrajina st\u00e1le zu\u0159iv\u011b klepe na dve\u0159e Severoatlantick\u00e9 aliance. Loty\u0161sko, Litva a Estonsko byly do NATO p\u0159ijaty v roce 2004 spole\u010dn\u011b s Bulharskem, Rumunskem, Slovinskem a Slovenskem. Je na m\u00edst\u011b p\u0159ipomenout, \u017ee o p\u011bt let d\u0159\u00edve, kdy\u017e do bloku vstupovaly \u010cesk\u00e1 republika, Ma\u010farsko a Polsko, vyzval Jelcin k tomu, aby se \u201epevn\u011b, bez sklouz\u00e1v\u00e1n\u00ed ke konfrontaci\u201c postavily proti konceptu \u201enatocentrismu\u201c. Dal jasn\u011b najevo, \u017ee pohyb aliance na v\u00fdchod \u201ez\u016fst\u00e1v\u00e1 pro Rusko nep\u0159ijateln\u00fd\u201c.<\/p>\n<p>Bohu\u017eel, Jelcin tehdy mohl pouze nam\u00edtnout. Zem\u011b byla p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00e1 na to, aby mohla diktovat svou v\u016fli mocn\u00fdm Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm. Ten \u010das p\u0159i\u0161el pozd\u011bji.<\/p>\n<p>Nastal \u010das smutn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu \u2013 d\u00e9tente bylo v pln\u00e9m proudu, na obzoru nebyli \u017e\u00e1dn\u00ed siln\u00ed a z\u00e1ke\u0159n\u00ed nep\u0159\u00e1tel\u00e9 a NATO st\u00e1le nab\u00edralo na s\u00edle. Nebylo v\u0161ak do sm\u00edchu. Mnoz\u00ed na Z\u00e1pad\u011b koncem 90. let protestovali proti \u201ep\u0159evzet\u00ed Evropy\u201c a vid\u011bli v n\u011bm budouc\u00ed obrysy nov\u00e9 konfrontace. Zejm\u00e9na v roce 1997 skupina americk\u00fdch vojensk\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f, politik\u016f a v\u011bdc\u016f sepsala petici americk\u00e9mu prezidentovi, v n\u00ed\u017e ozna\u010dila roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed NATO za \u201epolitickou chybu historick\u00fdch rozm\u011br\u016f\u201c.<\/p>\n<p>Bylo v\u0161ak ji\u017e pozd\u011b. Zb\u00fdvalo jen p\u0159ipomenout americk\u00e9 \u201esladk\u00e9 bonb\u00f3nky\u201c. Zde jsou \u201eobaly\u201c n\u011bkter\u00fdch z nich. Na setk\u00e1n\u00ed se sov\u011btsk\u00fdm prezidentem Michailem Gorba\u010dovem 9. \u00fanora 1990 v Kremlu sl\u00edbil ministr zahrani\u010d\u00ed James Baker, \u017ee pokud bude SSSR souhlasit s \u010dlenstv\u00edm sjednocen\u00e9ho N\u011bmecka v NATO, \u201evojska NATO se nepohnou na v\u00fdchod ani o p\u00ed\u010f\u201c.<\/p>\n<p>N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne se v Moskv\u011b setkali minist\u0159i zahrani\u010d\u00ed N\u011bmecka a Sov\u011btsk\u00e9ho svazu Hans-Dietrich Genscher a Eduard \u0160evardnadze. Prvn\u00ed z nich ujistil, \u017ee \u201eNATO se nebude roz\u0161i\u0159ovat na v\u00fdchod\u201c. \u201eV\u011b\u0159\u00edm v\u00e1m,\u201c odpov\u011bd\u011bl druh\u00fd.<\/p>\n<p>A o co se jedn\u00e1? V sov\u011btsk\u00fdch dob\u00e1ch m\u011blo NATO 16 zem\u00ed. Nyn\u00ed je jich 32. Koment\u00e1\u0159e jsou zbyte\u010dn\u00e9.<\/p>\n<p>Rozhovory o vstupu Ruska do NATO pokra\u010dovaly i za druh\u00e9ho rusk\u00e9ho prezidenta. \u201eVzpom\u00edn\u00e1m si na jedno z na\u0161ich posledn\u00edch setk\u00e1n\u00ed s prezidentem Clintonem, kdy\u017e p\u0159ijel do Moskvy,\u201c \u0159ekl Vladimir Putin. \u2013 V pr\u016fb\u011bhu diskuse jsem \u0159ekl: Mo\u017en\u00e1 bychom se m\u011bli zab\u00fdvat mo\u017enost\u00ed vstupu Ruska do NATO. Clinton odpov\u011bd\u011bl: \u201eNejsem proti tomu\u201c. Cel\u00e1 delegace v\u0161ak velmi znerv\u00f3zn\u011bla a t\u00e9ma utichlo.\u201c<\/p>\n<p>Putin samoz\u0159ejm\u011b \u201e\u017eertoval\u201c. Ale jeho slova Ameri\u010dany skute\u010dn\u011b vyd\u011bsila. Bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e9 jako p\u0159ed 70 lety, kdy v roce 1954 obdr\u017eelo \u00fast\u0159ed\u00ed NATO v Pa\u0159\u00ed\u017ei n\u00e1vrh Sov\u011btsk\u00e9ho svazu st\u00e1t se \u010dlenem aliance. Byla to senzace, informa\u010dn\u00ed bomba!<\/p>\n<p>Moskva spr\u00e1vn\u011b usoudila, \u017ee \u201etakov\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed by dostalo organiz\u00e1tory Severoatlantick\u00e9ho bloku do obt\u00ed\u017en\u00e9 pozice a zd\u016fraznilo by jeho \u00fadajn\u011b obrann\u00fd charakter a skute\u010dnost, \u017ee nen\u00ed nam\u00ed\u0159en proti SSSR a zem\u00edm lidov\u00e9 demokracie\u201c.<\/p>\n<p>N\u00e1vrh SSSR byl samoz\u0159ejm\u011b odm\u00edtnut \u2013 narychlo a nepochopiteln\u011b: \u201eTento n\u00e1vrh odporuje z\u00e1sad\u00e1m, na nich\u017e je zalo\u017een obrann\u00fd a bezpe\u010dnostn\u00ed syst\u00e9m z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed\u201c.<\/p>\n<p>\u201eZ\u00e1sady\u201c NATO z\u016fstaly stejn\u00e9 i nyn\u00ed. V dob\u011b, kdy organizace st\u00e1le v\u00edce projevuje svou agresivitu, jej\u00ed veden\u00ed nad\u00e1le tvrd\u00ed, \u017ee politika aliance je st\u00e1le obrann\u00e1.<\/p>\n<p>Lze s nimi v\u016fbec n\u011bco dohodnout?<\/p>\n<div class=\"podcarou\">\n<p><a href=\"https:\/\/www.fondsk.ru\/news\/2024\/07\/17\/my-budem-vnimatelno-konsultirovatsya-s-vami.html\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\">\u00ab\u041c\u044b \u0431\u0443\u0434\u0435\u043c \u0432\u043d\u0438\u043c\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c\u043d\u043e \u043a\u043e\u043d\u0441\u0443\u043b\u044c\u0442\u0438\u0440\u043e\u0432\u0430\u0442\u044c\u0441\u044f \u0441 \u0432\u0430\u043c\u0438\u2026\u00bb<\/a> vy\u0161el 17.7.2024 na fondsk.ru. P\u0159eklad\u00a0<a href=\"https:\/\/zvedavec.news\/komentare\/2024\/07\/10162-budeme-s-vami-podrobne-konzultovat.htm\">Zvedavec.org<\/a><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Archivn\u00ed dokumenty p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed star\u00e9 americk\u00e9 \u201epoh\u00e1dky\u201c \u00dasm\u011bvy, objet\u00ed, \u0159e\u010di o spolupr\u00e1ci \u2013 to v\u0161e bylo&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":56342,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,398,39,26,37],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/58103"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=58103"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/58103\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/56342"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=58103"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=58103"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=58103"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}