{"id":56391,"date":"2024-06-26T00:39:06","date_gmt":"2024-06-25T22:39:06","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=56391"},"modified":"2024-06-25T14:59:29","modified_gmt":"2024-06-25T12:59:29","slug":"otec-ursuly-von-der-leyen-omilostnil-nacistickeho-masoveho-vraha","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/06\/26\/otec-ursuly-von-der-leyen-omilostnil-nacistickeho-masoveho-vraha\/","title":{"rendered":"Otec Ursuly von Der Leyen omilostnil nacistick\u00e9ho masov\u00e9ho vraha"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<p><strong>Dokumenty o zlo\u010dinech a zpro\u0161t\u011bn\u00ed viny Ericha Gustava Scharfettera, nacistick\u00e9ho masov\u00e9ho vraha odsouzen\u00e9ho k 18 do\u017eivot\u00edm a omilostn\u011bn\u00e9ho otcem Ursuly von der Leyenov\u00e9, byly v Rusku zve\u0159ejn\u011bny poprv\u00e9. Expert Rusk\u00e9 vojensk\u00e9 historick\u00e9 spole\u010dnosti, vedouc\u00ed projektu \u201eDigit\u00e1ln\u00ed historie\u201c Egor Jakovlev spolu se skupinou badatel\u016f na\u0161li a p\u0159elo\u017eili dokumenty vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edpadu nacistick\u00e9ho zlo\u010dince Ericha Gustava Scharfettera, odsouzen\u00e9ho 1. \u00fanora 1980, zemsk\u00fdm soudem m\u011bsta Stade na 18 do\u017eivot\u00ed za 18 vra\u017ed sp\u00e1chan\u00fdch v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e na okupovan\u00e9m \u00fazem\u00ed SSSR.<\/strong><\/p>\n<p>Zemsk\u00fd soud Stade odsoudil 1. \u00fanora 1980 nacistick\u00e9ho zlo\u010dince Ericha Gustava Scharfettera k 18 do\u017eivot\u00edm za 18 vra\u017ed sp\u00e1chan\u00fdch v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e na okupovan\u00e9m \u00fazem\u00ed SSSR. O deset let pozd\u011bji, v \u00fanoru 1990, ministr-prezident spolkov\u00e9 zem\u011b Doln\u00ed Sasko Ernst Albrecht (CDU), otec p\u0159edsedkyn\u011b Evropsk\u00e9 komise Ursuly von der Leyen (CDU, v letech 1976-1999 st\u00e1l v \u010dele zemsk\u00e9 vl\u00e1dy Doln\u00ed Sasko) , omilostnil ho pro jeho \u0161ediv\u011bn\u00ed a zhor\u0161uj\u00edc\u00ed se zdravotn\u00ed stav. Scharfetter byl propu\u0161t\u011bn na svobodu 30. b\u0159ezna 1990. Zem\u0159el v roce 1998 ve v\u011bku 90 let.<\/p>\n<p>Erich Gustav Scharfetter se narodil v Gda\u0148sku 27. kv\u011btna 1908. Po \u0161kole si vyzkou\u0161el r\u016fzn\u00e1 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, vstoupil do NSDAP (od \u00fanora 1931) a gener\u00e1l\u016f SS (od listopadu 1933). V \u010dervenci 1939 byl povol\u00e1n do Waffen-SS, kde absolvoval vojensk\u00fd a sanit\u00e1rn\u00ed v\u00fdcvik. Z\u00fa\u010dastnil se polsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed, pot\u00e9 slou\u017eil v r\u016fzn\u00fdch jednotk\u00e1ch SS jako sanit\u00e1\u0159 a absolvoval dal\u0161\u00ed v\u00fdcvik v boji proti nemocem a epidemi\u00edm.<\/p>\n<p>Na podzim roku 1943 byl Scharfetter posl\u00e1n do okupovan\u00e9ho Estonska do pobo\u010dek koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Vaivara \u2013 Ereda, Kurem\u00e4e, Joehvi \u2013 kde sp\u00e1chal sv\u00e9 zlo\u010diny, za kter\u00e9 stanul p\u0159ed soudem o des\u00edtky let pozd\u011bji. Tyto t\u00e1bory vznikly v r\u00e1mci likvidace ghett v pobaltsk\u00fdch st\u00e1tech a v B\u011blorusku. Velitelem komplex\u016f koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f Vaivara byl SS Hauptsturmf\u00fchrer Aumeier (popraven v Polsku v roce 1948); l\u00e9ka\u0159skou sekci m\u011bl na starosti prvn\u00ed t\u00e1borov\u00fd l\u00e9ka\u0159, SS Obersturmf\u00fchrer Franz von Bodmann. Vn\u011bj\u0161\u00ed bezpe\u010dnost zaji\u0161\u0165ovaly estonsk\u00e9 policejn\u00ed prapory a vnit\u0159n\u00ed po\u0159\u00e1dek udr\u017eovali v\u011bzni kapo. N\u011bmeck\u00fd person\u00e1l byl mal\u00fd a hlavn\u00ed \u010d\u00e1st zam\u011bstnanc\u016f tvo\u0159ili kolaboranti.<\/p>\n<p>Pot\u00e9, co byl evakuov\u00e1n z Estonska kv\u016fli p\u0159\u00edstupu Rud\u00e9 arm\u00e1dy, Scharfetter slou\u017eil v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Stutthof, pobo\u010dce Troli. Tam si poranil nohu a od podzimu 1944 le\u017eel ve vojensk\u00e9 nemocnici. V posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch v\u00e1lky se p\u0159est\u011bhoval do Hamburku, kde z\u016fstal se svou rodinou. Od roku 1956 vyplouval na mo\u0159e jako strojn\u00edk na r\u016fzn\u00fdch plavidlech spole\u010dnosti Hapag. Pot\u00e9, co mu jeho \u017eena v listopadu 1960 napsala, \u017ee se o n\u011b zaj\u00edm\u00e1 policie, Scharfetter vystoupil z Hamburku v Port Saidu a po\u017e\u00e1dal o azyl v Egypt\u011b. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech pracoval jako technik pro egyptsk\u00fd st\u00e1tn\u00ed podnik, ale v listopadu 1977 se rozhodl pro n\u00e1vrat do NSR. Byl zat\u010den ihned po p\u0159\u00edletu na mnichovsk\u00e9 leti\u0161t\u011b na z\u00e1klad\u011b zatyka\u010de vydan\u00e9ho okresn\u00edm soudem Stade. 13. prosince 1978 za\u010dal soud.<\/p>\n<p>Soud se zab\u00fdval ud\u00e1lostmi v t\u00e1borech Kuremea (500-1000 v\u011bz\u0148\u016f), Joehvi (150 v\u011bz\u0148\u016f) a Ereda (a\u017e 1000 v\u011bz\u0148\u016f). Prvn\u00edm obvin\u011bn\u00edm byla vra\u017eda skupiny \u017did\u016f v Kuremea. Podle pam\u011btn\u00edk\u016f v zim\u011b 1943-1944 (nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00fd kalend\u00e1\u0159) p\u0159ijel do t\u00e1bora Scharfetter a vy\u017e\u00e1dal si od t\u00e1borov\u00e9ho zdravotn\u00edka (kter\u00fd byl tak\u00e9 m\u00edstn\u00edm v\u011bzn\u011bm) seznam nemocn\u00fdch a nemohouc\u00edch v\u011bz\u0148\u016f. P\u016fvodn\u011b pl\u00e1noval zab\u00edt tyto lidi injekc\u00ed, k \u010demu\u017e si p\u0159ipravil injek\u010dn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dku a drogy. S pomoc\u00ed velitele t\u00e1bora Engsta byli v\u011bzni na seznamu \u2013 bylo jich 15\u201322, v\u00fdpov\u011bdi sv\u011bdk\u016f se li\u0161\u00ed \u2013 jeden po druh\u00e9m odv\u00e1\u017eeni do kas\u00e1ren, kde m\u011bli dostat smrt\u00edc\u00ed injekci.<\/p>\n<p>Ale n\u011bco se pokazilo: bu\u010f ob\u011bti se smrt\u00ed nesp\u011bchaly, nebo se injek\u010dn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dka rozbila, ale Scharfetter je n\u00e1hle za\u010dal zab\u00edjet krump\u00e1\u010dem a pak ka\u017ed\u00e9 z nich pod\u0159\u00edzl hrdlo. Jedn\u00e9 ob\u011bti (sv\u011bdek \u0159ekl, \u017ee to byla d\u00edvka) se poda\u0159ilo uprchnout z kas\u00e1ren, ale velitel ji zatla\u010dil zp\u011bt dovnit\u0159 a Sharfetter ji zast\u0159elil. T\u011bla zabit\u00fdch byla p\u0159ed\u00e1na t\u00fdmu v\u011bz\u0148\u016f ke sp\u00e1len\u00ed. \u010clen tohoto t\u00fdmu si vzpomn\u011bl, \u017ee jedna z ob\u011bt\u00ed st\u00e1le d\u00e1v\u00e1 zn\u00e1mky \u017eivota, ale Sharfetter str\u010dil toho \u010dlov\u011bka do ohn\u011b \u017eiv\u00e9ho.<\/p>\n<p>Zpr\u00e1vy o incidentu se roz\u0161\u00ed\u0159ily po sousedn\u00edch t\u00e1borech a vrah z\u00edskal p\u0159ezd\u00edvku \u201eKirkenik\u201c, tedy \u201emu\u017e s krump\u00e1\u010dem\u201c. Jeho zv\u011brstva se zd\u00e1la b\u00fdt obludn\u00e1 i pro ty, kte\u0159\u00ed \u017eili v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech, tak\u017ee si ho mnoz\u00ed v\u011bzni pamatovali a pozd\u011bji ho dok\u00e1zali identifikovat. Scharfetter v\u0161echna obvin\u011bn\u00ed pop\u0159el, ale soud ho uznal vinn\u00fdm a zd\u016fraznil, \u017ee nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 rozkazy tyto lidi zab\u00edt a jednal ze sv\u00fdch vlastn\u00edch \u00famysl\u016f. Minim\u00e1ln\u011b 15 ob\u011bt\u00ed bylo br\u00e1no jako po\u010det ob\u011bt\u00ed ze v\u0161ech sv\u011bdectv\u00ed.<\/p>\n<p>Druh\u00fdm prok\u00e1zan\u00fdm obvin\u011bn\u00edm proti Scharfetterovi byla vra\u017eda t\u0159\u00ed nemocn\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f v Joehvi v listopadu a\u017e prosinci 1943. Scharfetter dorazil do t\u00e1bora po vypuknut\u00ed tyfu. Nemocn\u00ed v\u011bzni byli posl\u00e1ni auty do Vaivary, pot\u00e9 Scharfetter vydezinfikoval n\u011bkter\u00e9 m\u00edstnosti a zkontroloval teplotu zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch v\u011bz\u0148\u016f. Identifikoval dal\u0161\u00ed t\u0159i nemocn\u00e9 a odvedl je na z\u00e1chod v t\u00e1bo\u0159e. Jeden sv\u011bdek sly\u0161el v\u00fdst\u0159ely a vid\u011bl san\u011b s t\u011bly zavra\u017ed\u011bn\u00fdch mu\u017e\u016f, kter\u00fdm byla tak\u00e9 pod\u0159\u00edznuta hrdla. Scharfetter odstra\u0148oval t\u011bla. Soud ho uznal vinn\u00fdm z vra\u017edy t\u0159\u00ed v\u011bz\u0148\u016f.<\/p>\n<p><strong>Dal\u0161\u00ed epizody se soudu nikdy nepoda\u0159ilo prok\u00e1zat:<\/strong><\/p>\n<ul>\n<li>1. Vra\u017eda mlad\u00e9 estonsk\u00e9 \u017didovky na za\u010d\u00e1tku roku 1944 v Ered\u011b. Podle v\u00fdpov\u011bdi sv\u011bdka Scharfetter spolu s dal\u0161\u00edm eses\u00e1kem ml\u00e1tili v\u011bzn\u011b gumov\u00fdmi obu\u0161ky pot\u00e9, co dostali od n\u011bkter\u00fdch N\u011bmc\u016f p\u00e1r brambor, pak jednoho z nich zast\u0159elili.<\/li>\n<li>2. Zast\u0159elen\u00ed v\u011bzn\u011b v Ered\u011b, leden-\u00fanor 1944: podle sv\u011bdka Scharfetter zast\u0159elil 16let\u00e9ho v\u011bzn\u011b jm\u00e9nem Rubinstein za to, \u017ee nedos\u00e1hl na z\u00e1chod, kdy\u017e m\u011bl siln\u00fd pr\u016fjem.<\/li>\n<li>3 Dal\u0161\u00ed st\u0159elba v Ered\u011b v roce 1944: podle sv\u011bdka Scharfetter na m\u00edst\u011b zast\u0159elil v\u011bzn\u011b, proto\u017ee kv\u016fli pr\u016fjmu nedos\u00e1hl na z\u00e1chod a na m\u00edst\u011b se pomo\u010dil.<\/li>\n<\/ul>\n<p>Soud ud\u011blil nacistick\u00e9mu sadistovi jeden do\u017eivot\u00ed za ka\u017edou sp\u00e1chanou vra\u017edu. V n\u011bmeck\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed praxi to byl neobvykl\u00fd p\u0159\u00edpad. P\u011bt let po vynesen\u00ed rozsudku za\u010dala dcera Scharfetter sepisovat \u017e\u00e1dosti o milost z d\u016fvodu v\u011bku a \u0161patn\u00e9ho zdravotn\u00edho stavu sv\u00e9ho otce. Po dvou ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch pokusech se obr\u00e1tila na Stille Hilfe, organizaci zalo\u017eenou v roce 1951, kter\u00e1 se v\u011bnuje zm\u00edr\u0148ov\u00e1n\u00ed str\u00e1d\u00e1n\u00ed odsouzen\u00fdch nacist\u016f, mimo jin\u00e9 prost\u0159ednictv\u00edm petic\u00ed za milost nebo sn\u00ed\u017een\u00ed trestu. Jednou z ideologick\u00fdch inspir\u00e1tor\u016f a dlouholet\u00fdch aktivistek Stille Hilfe byla Gudrun Burwitz, rozen\u00e1 Himmler, dcera Reichsf\u00fchrera SS.<\/p>\n<div id=\"attachment_206653\" class=\"wp-caption aligncenter\" style=\"width: 841px;\">\n<p><a href=\"https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/11-1.jpg\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"wp-image-206653\" title=\"Otec Ursuly Von Der Leyen omilostnil nacistick\u00e9ho masov\u00e9ho vraha\" src=\"https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/11-1-490x238.jpg\" sizes=\"(max-width: 600px) 100vw, 600px\" srcset=\"https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/11-1-490x238.jpg 490w, https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/11-1-1024x497.jpg 1024w, https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/11-1-768x373.jpg 768w, https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/11-1-1536x746.jpg 1536w, https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/11-1-2048x994.jpg 2048w\" alt=\"Otec Ursuly Von Der Leyen omilostnil nacistick\u00e9ho masov\u00e9ho vraha\" width=\"841\" height=\"408\" aria-describedby=\"caption-attachment-206653\" \/><\/a><\/p>\n<p id=\"caption-attachment-206653\" class=\"wp-caption-text\">Kliknut\u00edm zobraz\u00edte obr\u00e1zek v pln\u00e9 velikosti<\/p>\n<\/div>\n<p>V roce 1988 jedna z aktivistek, Ruthild Lehmann-Eriksen, po\u017e\u00e1dala prezidenta Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko o t\u0159et\u00ed milost. Zd\u016fraznila, \u017ee Scharfetter svou vinu nikdy nep\u0159iznal a \u017ee jeho odsouzen\u00ed bylo zalo\u017eeno na sv\u011bdectv\u00ed \u201enep\u0159\u00edm\u00fdch\u201c sv\u011bdk\u016f, sna\u017eila se vykreslit sv\u00e9ho sv\u011b\u0159ence jako \u201esanita\u010dn\u00edho voj\u00e1ka ve v\u00e1lce, kter\u00fd plnil svou povinnost\u201c a neboj\u00e1cn\u011b bojoval s epidemiemi v t\u00e1borech. Sharfettera nazvala \u201ejedin\u00fdm politick\u00fdm v\u011bzn\u011bm ve v\u011bzen\u00ed\u201c a vykreslila \u00fatrapy jeho \u017eivota: ostatn\u00ed v\u011bzni se mu vyh\u00fdbaj\u00ed, je mu 80 let, m\u011bl sta\u0159eck\u00fd diabetes a Parkinsonovu chorobu a ztr\u00e1cel pam\u011b\u0165 a v\u016fli \u017e\u00edt. Tento voj\u00e1k slou\u017eil \u010destn\u011b \u2013 jen m\u011bl tu sm\u016flu, \u017ee byl v SS, a nyn\u00ed na n\u011bj pad\u00e1 st\u00edn t\u00e9to organizace, kter\u00e1 je obvi\u0148ov\u00e1na z mnoha zlo\u010din\u016f. Nen\u00ed hoden milosrdenstv\u00ed? Bylo by hum\u00e1nn\u00ed nechat ho ukon\u010dit sv\u00e9 dny ve v\u011bzen\u00ed?<\/p>\n<div id=\"attachment_206652\" class=\"wp-caption aligncenter\" style=\"width: 612px;\">\n<p><a href=\"https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/2323.jpg\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"wp-image-206652\" title=\"Otec Ursuly Von Der Leyen omilostnil nacistick\u00e9ho masov\u00e9ho vraha\" src=\"https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/2323-182x300.jpg\" sizes=\"(max-width: 600px) 100vw, 600px\" srcset=\"https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/2323-182x300.jpg 182w, https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/2323-621x1024.jpg 621w, https:\/\/s2.cdnstatic.space\/wp-content\/uploads\/2024\/06\/2323.jpg 625w\" alt=\"Otec Ursuly Von Der Leyen omilostnil nacistick\u00e9ho masov\u00e9ho vraha\" width=\"612\" height=\"1010\" aria-describedby=\"caption-attachment-206652\" \/><\/a><\/p>\n<p id=\"caption-attachment-206652\" class=\"wp-caption-text\">Kliknut\u00edm zobraz\u00edte obr\u00e1zek v pln\u00e9 velikosti<\/p>\n<\/div>\n<p>\u00da\u0159ad Bundespr\u00e4sident petici nep\u0159ijal s vysv\u011btlen\u00edm, \u017ee se milostmi nezab\u00fdv\u00e1 \u2013 to je v kompetenci spolkov\u00fdch zem\u00ed. V b\u0159eznu 1989 petici zam\u00edtl i ministr-prezident Doln\u00edho Saska Ernst Albrecht, ale Stille Hilfe se nevzdala. V prosinci se na n\u011bj Ruthild Lehmann-Eriksen znovu obr\u00e1tila se stejnou \u017e\u00e1dost\u00ed. Badatel\u00e9 Oliver Schr\u00f6m a Andrea R\u00f6pke ve sv\u00e9 knize \u201eStille Hilfe f\u00fcr braune Kameraden\u201c uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee tato organizace, kterou zalo\u017eila princezna Helena Elisabeth von Isenburg spolu s biskupem Neuheuslerem, m\u011bla v\u017edy kontakty s nejvy\u0161\u0161\u00ed politickou elitou a velk\u00fdmi stranami, v\u010detn\u011b CDU. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu se po\u010dtvrt\u00e9 vyda\u0159ilo: v \u00fanoru 1990 se Albrecht rozhodl propustit masov\u00e9ho vraha s 18 do\u017eivotn\u00edmi tresty kv\u016fli jeho vysok\u00e9mu v\u011bku a zdrav\u00ed.<\/p>\n<p>Scharfetter nebyl jedin\u00fdm nacistick\u00fdm zlo\u010dincem omilostn\u011bn\u00fdm v NSR: podobn\u00e9 p\u0159\u00edpady se pravideln\u011b odehr\u00e1valy v r\u016fzn\u00fdch spolkov\u00fdch zem\u00edch. Stille Hilfe hr\u00e1l v tomto procesu d\u016fle\u017eitou roli.<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"alignnone size-full wp-image-1185\" src=\"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/kuryr-podpis.png\" alt=\"\" width=\"84\" height=\"24\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Dokumenty o zlo\u010dinech a zpro\u0161t\u011bn\u00ed viny Ericha Gustava Scharfettera, nacistick\u00e9ho masov\u00e9ho vraha odsouzen\u00e9ho k 18&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":56392,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[664,2653,3251],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/56391"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=56391"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/56391\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/56392"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=56391"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=56391"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=56391"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}